ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fa04b7f0-7640-11dc-8a9b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
1908
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARU
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne 2. června.
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
SIí
#7 alto_textblock #7
K číslu 152. čislo v Praze za 2h a na venkově za 4
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#10 alto_textblock #10
ryk velmi obšírně o aféře Wahr- mundově a proti princi Aloisu Liechte nstei novi promluví posl. dr. Adolf Sitrániský.
#11 alto_textblock #11
zúčastní se „asi 200 osob s 50 koňmi a 6 vozy“. Největší korunní země bude číselně nej- méně zastoupena. Proč, netřeba po známých událostech vykládati.
#12 alto_textblock #12
Očekávaná řeč barona Becka. Z Vídně, 2. června. V dnešní politické de- batě o prvních sedmi kapitolách rozpočtu na rok 1908 promluví ministerský před seda bar. Beck.
#13 alto_textblock #13
Osvědčení prince Liechtensteina. Z Vidně, 2. června. Včerejší nabídk prince Aloisa Liechtenstjeina, učiněná jménem křesťansko-sociální strany německým liberálům ve příčině nového věčného věrného souručenství odmítnult v »N. Fr. Pr.« co nejrozhodněji. Praví se, že nedá se smýti rukou prince Aloisa Liechten- steina, co spáchal na Němcích, když byl čle- nem výkonného výboru pravice a železného kruhu Taaffova. Totéž stanovisko zaujímá »Ar- beiterzeitung«, která stejně jako »N. Fr. Pr.« vyličuje prince Aloisa Liechtensteina jako nej- většího škůdce, nepřítele a vraha Němců. Ve skutečnosti princ Alois Liechtenstein nikdy nic proti Němcům nepodnikl a co podnikal a podnikati chtěl, byla výprav pro konfesionální školu a pro panství klerikálů nad veškerým škol- stvím a celým státem. Na této výpravě, bohu- díky, pohořel. Z Vídně, 2. června. „Reichspost“ jásá n včerejším osvědčením prince Aloisa Liechten- steina tónem mnohem stlumenějším. Úplně za- mlkle však si počíná „Vaterland“ v příčině pro- hlášení křesťanských sociálů, že chtějí na věky uzavříti souručenství o libe- rály pro věci národní. Tato zamlklost jest pochopitelna u listu, který byl a jest listem Frant. Thuna, obou větví Schwarzenberských, rodiny Sylvy-Tarouccy atd.
#14 alto_textblock #14
nronol
#15 alto_textblock #15
K rozpočtové debatě.
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 2. června. Podobá se, že dnešn den v poslanecké sněmovně bude velmi pohnu- tlivým dnem. Promluví totiž profesor M a sa-
#17 alto_textblock #17
Znovu zjitřená aféra Wahrmundova. Z Vídně, 2. června. Aféra Wahrmundova zase žije, ba jest nebezpeči, že nabude opět povahy příkré. Z Inšpruku telegrafůjí, že tamější konser- vativní »Tiroler-Stimmen« pozdě v noci uspo- řádaly zvláštní vydání, ve kterém konstatují, že Wahrmund jest oplět profesorem církevního práva, že všechny sliby vlády a všecka ujišťování křesťansko-sociálních poslanců nezpomohly nic, protože vůle kato- lického lidu byla zkřížena Provedou-li z toho důsledky všichni katoličtí poslanci, bude vláda Beckova náležeti minulosti. Profesor Wahrmund ohlásil cvičení ve svém semináři zase na dnešek. * Čekají se bouřlivé srážky. spdl lor Z Vídně, 2. června. V parlamentě zakro- čili včera křesťanští sociálové u ministerského předsedy barona Becka. Vypravovalo se, že za- hájí-li Wahrmund své práce v semináři pro církevní právo, není to nikterak ještě zahájení jeho činnosti profesorské. Bylo také doloženo že Wahrmund omezí se na tyto práce semi nární a na svoji činnost ve zkušební komisi. Z Vídně, 2. června. »N. Fr. Pr.« o telegra- fuje se z Inšpruku, že došel tam telegram mi nisterského předsedy bar. Becka, svědčící rek- toru university dru. Scalovi, kterým se pro- fesoru Wahrmundovi zapovídá také civičení v semináři.
#18 alto_textblock #18
Z jubilejního průvodu. Z Vídně, 2. června. V průvodu, který bude se konati 12. t. m. k oslavě jubilea císařského, zúčastní se „asi sto lidí z království českého se dvěma vozy a dvaceti koňmi“. Byla vyslovena domněnka, že to ještě budou přestro jení Vídeňáci. Dle jině verse milí obyvatelé Šumavy. Z Moravy
#19 alto_textblock #19
Trutnovští kněží. Z Vídně, 2. června. Listům zdejším tele- grafuje se z Trutnova, že veš keré ta- mější katolické duchovenstv o také katecheti a učitelé náboženství podali měst- ské radě osvědčení v ten rozum, že se při- pojují ku projevu obyvatelst va trutnovského pro zachování jedno- jazyčnosti u všech úřadů stát ních a soudů a to do muže. Nezávidíme Němcům nic takové kněze, kteří se připojují k akci, jež ve své podstatě, ve svých příčinách a ve svých cílech značí nadvládu, křivdu, bezpráví a ná- silí. Tito kněží se prohřešují na samých zása- dách Kristových.
#20 alto_textblock #20
Carští manželé do Darmštatu. Z Berlína, 2, června., »Local-Anzeigeru telegrafují z Darmštatu, že carští manželé tam přibudou na několik neděl zvláště za účelem, aby se císařovna tam zotavila.
#21 alto_textblock #21
Telegrafické zprávy.
#22 alto_textblock #22
Z úřadního věstníku.
#23 alto_textblock #23
Z Vídně, 2. června. (K. k.) »W. Ztg.« oznamuje Císař potvrdil osnovu zákona, usnesenou zemským sněmem království české ho, kterouž se upravují služební poměry úřadníků, ustanovených u obcí v krá- lovství českém. Z Vídně, 2. června. (K. k.) Císař propůjčil okres- ním lékařům dru. Rudolfovi Porgesovi v Lito- měřících a dru. Vilému Kostlivému v Domažli- cích zlatý záslužný kříž s korunou a okresnímu lé- kaři dru. Františku Rudolfskému v Horšově Týně titul vrchního okresního lékaře. Z Vídně, 2. června. (K. k.) Císař jmenoval mi- mořádného profesora dra. Karla Coriho, majícího titul a charakter řádného universitního profesora, řádným profesorem zoologie na německé uni- versitě v Praze, ponechav jej v úřadě ře- ditele zoologické stanice v Terstu.
#24 alto_textblock #24
FEUILLETON.
#25 alto_textblock #25
Otázka tělesného trestu. Francouzské listy zabývají se již delší dobu otázkou, má-li se pro jisté zločince a zločiny za- vésti tělesný trest. Trest smrti byl ve Francii fak- ticky již odstraněn, guillotina již neodstrašuje, pře- stala býti poslední výstrahou zločincům a proto navrhuje se s mnohých stran v náhradu za ni bič. Je to dosti podivno, uvážíme-li, že v XX. století má trestající spravedlnost kráčeti ve stopach starého barbarství a lze podobné návrhy vysvětliti jen úplnou bezradností vůči pařížským pouličním lu- pičům, kteří se svým řáděním v poslední době stali skutečným postrachem obyvatelstva. Myšlenka vznikla v Anglii. Také Anglie má své »apaše« jako Francie a zvláště v Londýně v Cardiffu ohrožují veřejnou bezpečnost. V Car diffu rozmohlo se po odstranění tělesného trestu lupičství tak, že zločinná čeládka páchala hrozné zločiny za bílého dne na veřejné ulici. Soudy došly ku přesvědčení, že trest vězení jest za těchito okol ností úplně bezvýsledným a proto se vyhrabalo ve starých, dávno zapomenutých zákonech ustanovení, které dovoluje používati k výkonu trestu biče. Soudcové cardiffští nevábali tohoto ustanovení po- užiti a když byl opět přiveden lupič již dříve tre- staný, byl místo uvěznění spráskán. Z Cardiffu přešel tělesný trest i do Londýna a od té doby ná- leží k nejúčinnějším prostředkům anglické justice. Bič, kterého se v Anglii používá při výkonu tre- stu, zvaný »devítiocasá kočka«, jest nástroj, s nímž není radno vejíti v užší styk. Provinilec, jenž má býti tělesně potrestán, spoutá se na rukou i nohou a strčí do bedny, z níž vyčnívá nahá horní část těla. Hlava je chráněna dřevěným zařízením a pak počne devítiocasá kočka své hrozné dílo. Devět 11/2 metru dlouhých, uzly opatřených konopných pro- vazců dopadá svištivě na tělo trestance. Po první ráně objeví se na kůži temně červené naběhlé pruhy, po čtvrté nebo páté ráně vytryskne krev a po dva- cáté ráně je z masa nešťastníkova již jen krvavá kaše .. Účinek opětného oživení devítiocasé kočky se záhy dostavil. Kdo se jednou s bičem seznámil, střežil se setkati se s ním podruhé. Počet opětných provinění po trestu se nápadně zmenšil. Tiché vě-
#26 alto_textblock #26
zení s pohodlným lůžkem, zdravou výživou, elektri- ckým světlem a poměrným klidem bylo rájem na- proti tomuto hroznému trestu. Bič odstrašovali nejzarputilejší zločince a strach před ním byl u mno- hých počátkem moudrosti. Ne jako vlastní trest, nýbrž jako disciplinární opatření jest mrskání bičem hojně zavedeno také v Německu, zejmena vůči mužským vězňům v káz- nicích, jimž byla odňata občanská čestná práva. V Dánsku zaveden byl tělesný trest na určité surové zločiny a dle statistických výkazů osvědčil prý se již v prvním roce. Nyní pak jest otázka zavedení tělesného trestu na pořadu také ve Francii. Jedni nevahají doporučo- vati jej jako nutný prostředek protí řadění apašů, dovozujíce, že tato zločinná cháska nezasluhuje žádné útrpností; žije toliko z krádeže a prostituce vraždí z holé zábavy, ze sportu a ješitnosti. Vražda jest pro ně čestným činem povolání. Jsou to divoká a dravá zvířata a bič byl by jediným prostředkem, jenž by je poněkud držel na úzdě. Jiní opět potírají myšlenku znovu zavedení tělesného trestu co nejrozhodněji, poněvadž tento trest uráží lidskou důstojnost nejvíce. Byl ve Francii dávno již odstraněn a bylo by hanbou znova jej zaváděti. Úřady, jež byly tázány na mínění, nevěří v mož- nost opětného zavedení biče. Soudí, že francouzský lid se převalnou většinou rozhodně vysloví protí tě- lesnému trestu a že povaha anglického národa ne- může býti francouzskému národu vzorem. Ráznější opatření proti apašům jsou nutna, lze však očeká- vati, že stačí přiměřená reforma trestního zákonníka a výkonu trestu také bez biče.
#27 alto_textblock #27
= Šťastná čísla v loterii. Ke štěstí veďou cesty mnohé, ale nejfantastičtější a nejpodivnější lákají člověka nejvíce a kmitavá bludička pověry táhne z sebou mnohé, svitla-li jednou na pravé cestě. Šťast- ná náhoda výhry v loterii nebývá trpělivě očekávána, nýbrž hledí se tajnými prostředky prímo vynutiti, při čemž se sleduje pověra, která jistým číslům při- suzuje zvláštní štěstí. Tak bylo dříve a tak jest po- dnes. Z 18. století, v němž loterní horečka nejvíce zuřila, sestavil jistý anglický časopis řadu takovýchto oblíbených, šťastných čísel. Jeden volil při koupi losu 1711, poněvadž to byl rok jeho narození, jiný hledal číslo 134, poněvadž označovala menšinu v dol- ní sněmovně při důležité předloze zákona, třetí věřil číslu 666 jako mystickému počtu Apokalypsy a jedna dáma vyhledala si r. 1790 číslo 1709, pohěvadž s
#28 alto_textblock #28
nejšťastněji přibližovalo k letopočtu. Mnohým se zdá o šťastných číslech ve snu, jiní berou stáří svých žen a přátel, jiní opět táhnou čísla na zdař bůh z klobouku, ale každý věří pevně v tajnou moc čísla, které nějakým podivným nebo nesmyslným způ- sobem nalezl. V Italii, kde má loterní hra v lidu ještě neobyčejný význam, je tato honba za šťastnými čísly nejdivočejší. Sotva někdo ve snu uvidí číslo, žene se do loterní sběrny, zedník spadne s lešení 23 stopy vysokého, aniž by si ublížil a číslo 23 stane se šťast- ným číslem, které má přinésti poklady; stařena vidí hráti si spolu kočku a psa, běží domů podívat se do knihy štěstí a najde šťastně obě zvířata pod čí- slem 65; toto číslo musí ovšem býti neobyčejně šťastné. Romantické příběhy vypravují se o tom, jak taková šťastná čísla skutečně přinesla požehnání těm, kdož v ně věřili. Mitfordová, jež se později stala známou spisovatelkou, vypravuje, že jako desítileté děvče byla poslána pro los. Ukázali jí několik losů, ale všechny odmítla, konečně předložil jí kolektor číslo 2224. „Ten si vezmu,“ pravila dívka rozhodně. „Proč jsi vzala tento a žádný jiný?“ tázal se jí pak otec. „Vím, že vyhraje,“ zněla odpověď, „nevidíš, že 2 + 2.+ 2 + 4 jest dohormady 10, tedy moje léta?“ a za několik neděl na to byl los tažen s vý- hrou 500.000 K. Podivná náhoda přinesla bohatství majitelce kantiny v Sedanu. Agent pařížské tiskové loterie nabídl jí čísla 2171, 2172 a 2173, První dvě vzala, třetí pak odmítla, poněvadž prý jí trojka vždy přináší neštěstí. Místo něho vzala si číslo 2174a na tento poslední los připadla pak hlavní výhra v obnosu 100.000 K. Šťastný los velké španělské státní loterie získal podivným způsobem také jistý ovocnář v Madridě před několika lety. Narodil se 15. 5. 54 a vybral si číslo 1554. Přátelé smáli se jeho bláhové pověře, ale ovocnář smál se naposledy, když byl jeho los tažen s první výhrou skoro 2,000.000 K. V loterii poslední milánské výstavy připadla hlavní výhra 100.000 K milánskému zedníku Galliovia sice na číslo 2485. Toto číslo vybral si Galli, poně- vadž mu byly 24 roky a jeho dědečkovi, s nímž společně žil, 85 let. Ale ani šťastná čísla nepřinesou vždycky štěstí. Tak zdálo se před několika lety jed- nomu italskému sedláku jakési číslo a poněvadž pevně věřil, že mu přinese štěstí, sehnal co mohl, a koupil los. Byl tehdy špatný rok a vydání za los uvrhlo jej s rodinou do velké bídy. Několik neděl před tahem zemřela mu žena následkem strádání- a několik dní před osudnou chvílí zemřel sám. V den jeho pohřbu připadla na jeho los výhra 200.000 K.