#1
alto_textblock
#1
28. září 1901.
#2
alto_textblock
#2
II. Příloha „Národních Listů“
#3
alto_textblock
#3
K čislu
#4
alto_textblock
#4
20S.
#5
alto_textblock
#5
Strana 21
#6
alto_textblock
#6
Národní hospodář.
#7
alto_textblock
#7
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
#8
alto_textblock
#8
V Praze, 27. září.
(Illuse finančních míst. — Výchova
bankéře. — Vereščaginův obr az
katastrofy finanční. — Domácí trh. —
Papíry bankovní. — Důvody pražských
prodejů.)
Mladý professor před mladými posluchači
obchodní akademie otevíral známou vojenskou
torbu, v níž vězí maršálská hůl. Při naší vy-
chovávací melhodě směřuje obyčejně náš dorost
obchodní k místům pevně placeným a v zlatém
snu cíle se obyčejně stkví plyšové křeslo ban-
kovního ředitele . . . Jest neuvěřitelno, jaký
plat pod ním leží. A otvíraly se oči mladým
lidem, když slyšeli z úst mladého professora,
že roční plat takového šťastného smrtelníka páčí
se na 200.000!! A k čemu ještě příjde obratnou
kalkulacil
S elegií se vzpomíná na ty illuse mladých
lidí, když vidíme nyní, jaké propasti se otevřely
v Německu pod skvělými místy ředitelů a když
s bedlivou pozorností pročitáme přednášku
George Hagna, ředitele velké »Merchants Bank.
o výchově bankéře«, která zasluhuje plné po-
zornosti. Mnohé názory jí u nás vystřízliví. Kdo
viděl jen křeslo, ueítí kostru železných po
vinností.
Každý, pravil ředitel Hagne, komu předmět
o nějž jde, není cizí, uzná, že obchod bankovn
náleží k tak řečeným »learned professions«, za-
městnáním učeným a že vyžaduje dokonalých
vlastností intelligence. Zdatná činnost v obchodu
bankovním vyžaduje netoliko úplné znalost
technických prostředků obchodu bankovního
nýtrž také důkladného porozumění pro povahu
lidí, znalosti náležitých zákonů a dokonalé zná-
mosti obchodu a průmyslu, zejmena onoho ob-
vodu, v němž bankéř působí, ale i celé země.
Kromě toho musí mu býti známo, jakým
způsobem může vyzískat, leč také jakým způ-
sobem může ztráty utrpět, jako dobrý lodivod,
věda o úskalích, na nichž by se jeho loď mohla
ztroskotati a ktoré při provádění obchodních
transakei nutno obeplout. Svým rozumem a roz-
hledem nesmí býti člověkem tuctovým, jeho
úsudek musí vynikati rozvahou a hleděti tak
pod povrch. Zkoumaje výkazy, zprávy, události,
věnuje jim lépe pozornosti, více nežli méně.
Škotský universitní professor pravil k žáku,
který nevynikal obzvláštní schopností: »Milý
hochu, mohu vás učiti latině a řečtině, nikol
ale zdravému rozumu.« Výrok tento jest správný
pokud se týká školy. Zdravý rozum a praktický
rozhled lze však vychovati životem — ovšem
připoušlíme, že ani ten prázdných hlav nenaplní.
K těm nenáleží pouze ti, kdo vědí málo, nýbrž
také ti, kdo myslí, že vědí vše. Lidé domyšliví
dožijí se pak konečně přesvědčení, které je
sklame, že jsou ve světě kritickém, jehož ná-
zor jest s náhledem jejich v rozporu. Nelze jen
tak míjeti názory těch, s nimiž se stýkáme, a
Lincoln správně poznamenal kdysi v télo při-
čině: »Celý svět můžeš klamati jistou dobu,
část světa můžeš klamati stále — ale celý svěo
stále klamati = Töho nesvedes.« Tak také ban
kéř nesmí hájiti theorii své neomylnosti —ji
nak jest opuštěn. Třeba mu, aby za dané nut
nosti se nechal poučiti, ze svých chyb a pře-
chmatů si vyvodil poučení pro budoucnost, on
má moudřeti škodami cizími. A při své karieře
stále musí cítiti touhu »dál«, po dalším vzdě
lání, neboť toto u něho skutečně není nikdy
ukončeno.
Obchod bankovní lze tudíž skutečně čítat
k zaměstnáním učeným, neboť řízení velké banky
vyžaduje právě takového bohatství intellektu.
jako napsání národo-hospodářské úvahy perem
vynikajícího autora. Ba možno říci, že v ban-
kách často se píšou listy nebo smlouvy, které
v ohledu intellektuálním mají stejnou cenu jako
kopitola Millovy »Politické ekonomie« nebo
Smithova »Blahobytu národů«.
Tato důkladnost práce jest tím více po-
chopitelna, neboť lehkovážnost bankéře vždy
jest tlumena vědomím, že případné omyly hned
stíhá trest na účtu ztráty. Jestliže spisovatel
vystoupí s mylnými theoriemi, co se mu může
státi nanojvýš? Že jiný vystoupí s názorem
opáčným! Bankéř však za každým svým či-
nem vidí stin materiální ztráty. Zodpovědnost
tuto správně vystihl bankéř v rozmluvě se žur-
nalistou, míně, že kdyby všecky omyly, které
spáchali spisovatelé, a nesprávné posudky kri-
tiků byly stíhány pokutami jako u bankéřů, že
nahromadila by se suma stačící k umoření ce-
lého státního dluhu.
Pro bankéře není zvláštní školy jako pro
lékaře a právníky, ač jeho činnost se dotýká
života i majetku lidi a jeho blud může způso-
biti bidu v celé krajině, podrýtí zdraví i spo-
kojenost rodin a mnoha zoufalým vykopat
hrob. Rodiny úplně zničené, vdovy, které
přišly o poslední groš, mladí lidé, jimž byly
rozervány illuse budouenosti, muži a ženy kle-
sající v předčasný hrob, zlomená srdee, která
svůj klid nacházejí teprve pod drnem rovu, —
to není kapitola z historie válečné, nýbrž vá-
ločným obrazem také kalamity finanční. Kolik
vzdechů a kolik proklínání se vznáší nad tou
spoustou bídy! Věříme, vidouce vedle sebe
mezi Drážďany a Berlínem ten pochmurný obraz
Vereščaginův . ..
Živost pražské bursy, o níž jsme refero-
vali ve zprávě předešlé, se přenesla také na
týden minulý. V popředí stály zase akcie ban-
kovní; přihlížíme-li pak k bilanci prošlých pět
dnů, shledáváme, že zboží mělo převahu a že
kurs předních papírů tohoto oboru pokračova
dále na dráze sestupné. Kurs se drobil i Unio
nek i Živnostenských i Pražských úvěrních.
Z průmyslových byly jednány akcie cu
kerní společnosti bez kuponu. Kolínské hno
jivky nabízeny a ani proti nim ani akciím praž-
ským úvěrním nestály peníze.
Ostatně, rozeznáváme-li dobře, zřelelně vi-
díme, že situace na domácím trhu jest zecela
passivní. Velké závazky české klientely ve ví-
deňských papírech jsou dokazovány nyní pro-
deji pevných titrů domácích, neboť jsou
poměru příčinném. Aby udrženy byly
posice v alpinkách, pražských že-
lezářských, rýmavsko-muráňský ch
nebo buštěhradských, jsou prodávány
papíry, které možno zeiziti beze
#9
alto_textblock
#9
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . 1
Uherská zlatá renla . . ..
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . .
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské.
Uberské kreditky . . . ..
Bankovní jednota . . ..
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B..
Stavební a dopravní A. . .
„
» B. . .
Dunajská paroplavební spol..
Tur. labáková režie . . ..
Rakouská továrna na zbroj .
Alpinky . . . . . . .
Rým. muráňská společnosť.
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost ..
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
. . . . . .
Schodnica
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . ..
#10
alto_textblock
#10
ztráty — a tak vznikají spodní proudy.
k nimž dodatečně se hledá vysvětlení ve vnitřní
hodnotě papíru nebo v poměrech dotyčného
podniku. A zatím důvod leží na straně opáčné.
#11
alto_textblock
#11
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 27. září.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Význačným momentem tohoto týdne byly
velice četné zprávy o železářském kartelu,
ale již ani toto lákadlo nic netáhlo. Pro ny-
nější dobu bylo by obnovení kartelu skoro
bezvýznamné, neboť krise v Německu trváa
jsou tam nahromaděny obrovské zásoby, jichž
hledí se tamější železárny zbaviti a nabízejí sem
s úspěchem železo laciněji než naše železárny
Následkem toho nemohly by se zde udržeti vy
soké ceny, jichž by pánové z Wittgensteinovy
skupiny karlelem dosíci chtěli. Ostatně jsme
před uzavřením nových obchodních smluv a ne-
víme, jak se vláda k železářskému průmyslu
našemu zachová. Její povinností bylo by dbáti,
aby náš průmysl železářský nebyl poško zen,
ale na druhé straně nesmí více dopu-
stiti, aby železárny staly se mono-
polem několika soukromníků. Hlavní
však věc, o niž nyní jde, a na niž jest celá
bursovní situace závislá, jsou patrné příznaky
možné krise na trhu novoyorském, londýnském
a pařížském. Úpadek měďařských hodnot na
těchto bursách nesmí se podceňovati. Hlavní
spekulační papír pařížský Rio Tinto, jejž právem
možno nazvati pařížskými alpinkami, znamena
před několika dny ještě kolem 1400, včera však
klesl na 11001 Přirozeno, že takovéto variace
mohou velice snadno přivěsti zmíněné trhy
z rovnováhy a tu jako se v podobných pří-
padech stává, hodí nám sem cizina v případě
nedostatku peněz naše papíry na trh a máme
deroulu, již dosah nemůžeme vystihnouti. Nesmí
se zapomínati, že náš trh není schopen přijat
větší nabídku.
Ostatně jsme to viděli, když došly z ciziny
první zprávy o klesání hodnot měďařských, jak
citelně poškozeny byly ihned hodnoty mezi-
národní, v první řadě kreditky a státní dráha.
Rakouská spekulace jest nyní engažována
v hodnotách bankovních, a to jak v domácích
tak německých. Kontremina podnikla se znač
ným úspěchem útok i na střední bankovní pa
píry a klesly akcie vídeňské bankovní jednoty
až na 413, banky pro země rakouské na 372
vídeňské unionky na 505, české unionky na 247
Následkem stále horších a horších výkazů
rakouských dráh trpěly všecky akcie dopravníeh
prostředků. Státní dráha klesla až na 606, ale
zolavila se, ježto rakouský ústav pro úvěr po-
zemkový podnikal značné inlervenění koupě.
Z průmyslových hodnot byly slabé zejmena
wienerberské a Schodnica, tyto na horší poměry
veškerého petrolejového průmyslu.
Vzhledem k siluaci, jak tuto naznačena.
jest dobře zachovati další reservu.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
21. září 27. zář
95.55 95.55
118.85 118.85
118. 50
118.40
92.45
92. 25
93.50
93.75
617.50
613.—
387.—
381.50
622.—
619.—
428.—
420.50
830.—
828.—
264.—
262.75
613.50
616.—
78.—
80.50
458.—
457..50
990.—
990.—
230.—
226.—
224.—
221.—
755.—
750.—
275.—
275 50
244.—
242.—
346.—
338.50
414.—
414.—
1420.—
1445.—
960.—
945.—
675.—
677.—
558.—
545.—
1130.—
1155.—
239 25
239.10
117.15
117. 20
#12
alto_textblock
#12
Berlínská bursa.
Z Berlína, 27. září.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
#13
alto_textblock
#13
Týdenní přehled.
#14
alto_textblock
#14
Trh zdejší jest znepokojen posledními udá
lostmi na burse novoyorské a s napnutím hled
se vstříe dalším událostem. Klesání hodnot mě-
dařských nezůstalo omezeno na bursu novoyor
skou, nýbrž zachvátilo také trh londýnský a paříž-
ský. Vedle toho účinkovaly deprimující zprávy
z krajů průmyslových, dle nichž výroba beztoho
již tak malá, musí býti stále ještě omezována.
Také prohlášení nepatrných neb zcela žádných
dividend několika podniků, jež v tomto týdnu
se stalo, mělo svůj zvláštní účinek. Papíry ty
byvše dříve dány v zástavu, jsou nyní bankami
prodávány a proto zaznamenávali jsme denně tak
značné ztráty. Leč prodeje ty nezůstaly omezeny
jen na některé papíry, nýbrž vztahovaly se na
všecky papíry kasovní a tím možno si vysvětliti,
že i poměrně dobré hodnoty utrpěly značné
ztráty. Chabost trhu kasovního ucítily také znač
nou měrou hodnoty bankovní, ježto kontremina
soustředila na ně prudký útok. Nejvíce poškozeny
byly akcie drážďanské banky, jež jeden den klesly
až o 4 procenta.
Tento týden uveřejněné obvyklé měsíční vý-
kazy předních hodnot uhlářských, byly příznivé
ale neměly na bursu žádný vliv, ježto spekulace
dostala před Novým Yorkem strach a prodávala
jak papíry železářské tak uhlářské, jež následkem
toho vykazují kursovní ztráty. Velice nepravidelný
byl trh dopravní. Klesání hodnot paroplavebníeh
nebylo ani tento týden zastaveno a přidružilo se
k němu klesání amerických dráh, přes to, že
poslední výkazy jejich byly opět velice dobré
Rakouské dráhy trpěly nízkými záznamy vídeň
skými, transvaalská dráha na zprávy z Afriky
značně kolísala; švýcarské dráhy byly pevné,
zejmena gotthardská, na pověsti o sestátnění.
Spekulace byla v posledních dnech také za-
městnána ultimovou regulací. Za peníze na ultimo
placeno bylo 4 až 4.25 procent; následkem zvý
šení úrokové míry říšskou bankou stoupla i sazba
soukromého diskontu. Povšechná situacese
zhoršila.
#15
alto_textblock
#15
Diskonto
#16
alto_textblock
#16
Rakouské kreditky . . . .
. . . .
Německá banka . . . ..
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . ..
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina huť . . . . . .
Dortmund Union lit. C. ..
Harpenské doly . . . ..
Gelsenkirchenské doly. ..
Hibernia . . . . . . .
Consolidace
. . . . .
Severoněmecký Lloyd . ..
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . ..
Transvaal . . . . . ..
Turecké losy
. . .
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . . .
Eschweiler . . . . . . .
Geisweider . . . . . .
Hochdahl . . . . . . .
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . . .
Phönix . . . . . . . .
Schalker Gruben . . . .
Westfalia . . . . . . .
Orenstein Koppel. . . .
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Huldschinský . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . .
Bismark . . . . . . . .
Hoesch . . . . . . . .
Königsborn . . . . . .
Boesperde . . . . . ..
Nordstern . . . . . . .
#17
alto_textblock
#17
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
#18
alto_textblock
#18
Valná hromada První české akcijní to-
várny na zužitkování plodin v Třebenicích
konána byla dne 15. září t. r. v sále obchodnía
živnostenské komory v Praze. Návštěva byla nad
obyčej četná; dostavilo se 220 akcionářů, zastupu-
jících 963 akcií se 685 hlasy. Schůzi zahájil před-
seda pan Václav Zářecký vřelými slovy, poukázav
při tom na oblíže, za kterých nová správa ujala se
toholo podniku, jenž dnes, bohudík, zachráněn jest
před pádem, který mu naši němečtí přátelé věštili.
Na to představil shromáždění místopředsedu p. Ant.
Toufara, c. k. notáře p. Eulnera, technického
správce továrny p. Karla Šousedíka a disponenla
ústřední kanceláře p. Václava Lukeše. Po přečtení
protokolu a jeho schválení přednesl disponent pan
V. Lukeš obšírnou zprávu výroční, ve které vy-
líčil veškerou činnost výboru a to jak pokud se zdoko-
nalení výroby a rozšíření závodu, ták i stránky ob-
chodní týče; připomenoutí dlužno, že firma Novák
a Jahn provedla úplnou rekonstrukci továrny a uvo-
lila se ochotně postaviti sušárnu na ovoce dle osvědče-
ných vzorů a to ve lhůtě poměrně velmi králké. Mimo
to dodala firma Novák a Jahn nové zařízení pro
výrobu povidel a několik kotlů k vaření marmeláda
pasteurisování. Rakovnická továrna na chamotové
zboží provedla dlažbu rozsáhlé varny a to nejen
prakticky, ale i velmi úhledně. Stavitelská kancelán
pana F. Krupky v Libochovicích provedla veškere
novostavby i přístavby, jakož i vycementování ná-
drží na švestky k výrobě slivovice. Továrna zaměst
nává nyní přes 130 pracovních sil a vzdor všemu
úsilí nelze jí četně docházející zakázky promptně vy-
řizovati. Příčinou toho jest značný obrat v řízení
obchodního oddělení, dříve tak zanedbávaného. Nová
správa věnovala tomuto oddělení veškerou péčía
zřídila v Praze zvláštní ústřední kancelář, jejíž řízení
svěřeno disponentu p. V. Lukešovi. Přičiněním ústřední
kanceláře zařízeno bylo mnoho místních zastupitelstev
a výrobky rozšířeny nejen po celých Čechách, ale
i daleko za branice, kdež značné obliby došly.
Vzdor tomu vykazuje účetní zpráva, kterou přednesl
spolkový účetní pan Josef Doležal, ztrátu v ob-
nosu K 191.042.90, klesou odůvodnil— jmenem- revi-
sorů účtů p. tajemník F. Soukup. Akcionářům
bylo podrobně vysvětleno, jakým způsobem schodek
povstal, totiž jednak značným odpisem nedobytných
pohledávek, odpisem při budovách, strojích a inven-
táři, na co se minulá léta úplně zapomnělo a hlavní
příčina schodku vězela v tom, že se v dřívějších
inventurách čitalo zboží za ceny prodejní a nevzal
se zřetel na různé jakosti zásob. Zpráva revisorů
účtů podála jasný důkaz o tom, jakým způsobemsi
nyní nové ředitelstvo počíná, aby výrobu nejen
zdokonalilo, ale zvlášlě dobrých úspěchů při prodej
docililo. Po schválení přednesených zpráv předse-
vzata byla k návrhu říšského poslance pana Václav
Karbusa volba nového správního výboru, př
kteréž byli následující pánové jednohlasně zvoleni
David Robert, obchodník a majitel realit na Král
Vinohradech, Herbst F. J., obchodník a majite
realit na Král. Vinohradech, Hotěk František, ob-
chodník v Praze, Karbus Václav, říšský poslanee
a ředitel nemocenské pokladny Nového obchodníh
gremia v Praze, Nyderle Antonin, ředitel lihovar-
nické školy v Praze, JUDr. Václav Pařík, starosta
města Třebenic, Špírek Jan, obchodník na Král
Vinohradech. Šašek Alois, majilel mlýna a reali
v Chodoulicích, Tesánek Jindřich, lékárník a maj.
realit v Berouně, Toufar Ant, obchodník a ma-
realit na Král. Vinohradech, Vízek Antonín, majite
realit a obchodník v Praze, Zářecký Václav.
majitel velkozávodu pekařského v Praze. — Z
náhradníky správního výboru zvolení byli
jednohlasně: Hrabák Antonín, obchodník v Libni.
Jungwirt J., kupec na Král. Vinohradech. —
a konečně pan František Soukup. tajemník nemo-
censké pokladny Nového obchodního gremia v Praze.
zvolen byl 631 hlasem. Na to přikročeno bylo k jed-
nání o návrhu správního výboru, aby schodek z před-
cházejících let kryt byl odepsáním 409% z původní
nominální hodnoty akcii I. a II. emisse. Říšský po-
slanec pan Václav Karbus odůvodnil obšírně opráv-
něnost tohoto návrhu, vylíčil v jakém slavu nynější
správa továrnu převzala a jaké závazky vůčí peněž-
ním ústavům, které upsání III. emisse umožnili, má.
Vylíčil přitomným akcionářům, jak se poměry třeb-
nické továrny dle pravdy mají, a skončil appellem
na přítomné, aby schválením návrhu správního vý-
boru lřebenický podnik již konečně v řádně koleje
přivedl. Debata, která se na to rozvinula, byla velm
obširná, zůčastnili se jí pp. dr. Novák, ředite
zemské banky dr. Lošťák, předseda vinohradské
záložny dr. Jahn, ředitel vinohradské zá-
ložny, c. r. Kafka, c. r. J. Tichý, dr. Žák
dr. Městecký, bývalý člen správní rady Kalo u
a mnoho jiných. Po skončené debatě byl návrh
správního výboru téměř jednohlasně schválen a k ná-
vrhu p. dra. Jahna usneseno, aby svolána byla
mimořádná valná hromada, ve které by byla dle
přání p. dra. Nováka zastoupena polovina všech
akcií — scházelo pouze 38 akcií — a aby tato mimo-
řádná valná hromada schválila definitivně nejen
tento odpis 40%, ale i dříve usnesený a p. drem.
Novákem navržený odpis 10% rovněž z akcií I.a
II. emisse, který v lonské valné hromadě bez ná-
mitek povolen byl. Zároveň doporučil p. dr. Ja bn
aby při této valné hromadě byly stanovy, nejen co
se hodnoty akcil týče, opraveny, ale veškeré vady
nynějších stanov papraveny. Po schválení tohoto ná-
vrhu poděkoval předseda p. V. Zářecký za tak
četné účastenství na valné hromadě a poněvadž ne-
bylo žádných dalších volných návrhů, ukončil o 2.
hod. odpol. valnou hromadu. V úterý dne 24. září
konala se ustavující schůze správního výboru, v
které zvoleni byli: za předsedu pan Václav Zářecký.
za místopředsedu pan Ant. Toufar a do ředitelstva
pp.: Antonín Nyderle, F. J. Herbst, Robere
David, Jan Spírek, Ant. Wízek. Mimořádná
valná hromada bude v brzku svolána.
Rakouský železářský kartel. Dle stanov
rakouského železářského kartelu nutno po výyovědi
kartelu svolati veškeré jeho účastníky. Vedoucí kar-
telové zamýšlejí, dle došlých zpráv, svolati
schůzi tuto v prvních dnech října. Od schůze této
se ovšem nelze nadíti žádného vyjasnění dnešní
situace. Rozhodná jednání vedená jsou a budouv
zákulisí.
Jednání rakousko-uherských delegátůo
vypracování nového celního tarifu a volební
provolání německé strany lidové dává »Pest. Ll. « př
#19
alto_textblock
#19
21. září
194.60
172.50
192.62
132 75
124.87
70.—
160.75
117 25
46.—
149.—
157.30
150.95
274.50
109.12
109.10
109.60
159.25
98.10
#20
alto_textblock
#20
246.—
176. 75.
132.—
147.10
178.—
147.—
109.10
246.—
115.50
110.—
110.—
176.—
90.50
193.—
170.—
135.—
136.25
105 50
198.—
#21
alto_textblock
#21
27. září
192.75
170.—
190.50
130.50
119.12
69.25
158.37
174.75
44.50
147.50
154 75
148. 87
271.—
105.—
105.—
106. 87
162. —
99.50
#22
alto_textblock
#22
244.75
173.25
129.—
143.10
174.—
145.75
107.75
231.—
112.—
104.50
110.—
175. 75
86.—
184.—
160.—
134 90
130.25
103.50
194 50
#23
alto_textblock
#23
ležitost, aby opětně formuloval uherské poža-
davky v příčině této. Otázka nového cel-
ního tarifu budí v Uhrách neobvyklou
pozorhost. Na volíčských schůzích ještě nikdy
nebylo věnováno tolik pozornosti hospodářským otáz-
kám jako letos. Zatím ovšem v širokém rámci pro-
gramů, v němž právě rozhodné a interessantní detaily
mizí — ale již tato pozornost jest pro nás velice vý-
značna a — poučna! l u nás máme volební periodu
Peštský list poukazuje na volání německého lidového
programu po celní unii s Německem. »Po uveřej-
nění německé osnovy celního tarif
jest volání takové nesrozumitelným a nedů-
stojným . . . Celní unie s Německem, za všach
okolností utople, jest proště s měšnou, doku
v Německu určují dráhy celní politiky agrárníci.
V otázce spolačného celního územi rakou-
sko-uherského jest peštský list velmi zdrželivý. S uher-
ské strany nebylo prý nikdy(!) roztržení dosavad-
ního společného celního území vysloveno jako
hrozba, nýbrž bylo zdůvodňováno dvěma mo-
menty: snahou po hospodářském osa mo-
statnění Uher a jako důkaz, že společnost celní
jen tehdy se udrží, bude-li plně dbáti ho-
spodářských interessů země. (Nebude-li
tedy druhá polovina chtíti to, co Uhry — budou na-
lehati na zrušení dosavadní jednoty. Zvláštní —
nehrozba!) Dovoz zemědělských výrobků stouplv
létech 1895—1900 z 687.7 mill. K na 800 5 mill. K
vývoz z 563.7 na 691.7 mill. K, dovoz průmyslový
stoupl v téže době z 607.9 na 665.5 mill., vývoz
jich z 827.9 mill. na 1103.6 mill. K. Z toho odvo-
zuje peštský list, že zemědělství se jen stěží brán
proti cizímu dovozu, kdežto průmysl snadno a ví-
tězné překonává cizí soutěž. (Že ale spotřeba země-
dělských produktů hlavně u nás rok za rokem
stoupá a že jsme v té příčině již passi vními
— list opatrně zamlčuje.) Nutno tedy žádati přede-
vším výdatnou ochranu zemědělství, naproti tomu
lze zvýšené ochrany průmyslu jen v těch oborech
popřáti, kde zvlášť ničivě naň dolehá cizí soutěž.
»Uhry ostatek nejsou s to, aby platily
nějakou zvláštní cenu (v podobě ochrany
průmyslně výroby) za svolen! Rakouska
k agrárním clům . . . přejeme si racionální
ochrannou politiku pro veškeru výrobu, k terá nám
však nezatarasí cesty k jednání o ob-
chodních smlouvách s cizinou, nechceme
prohibici a žádné nesnesitelné zatížení ve prospěch
rakouského průmyslu.« Mluva úplně zřetelná. Úhry
žádají skrz na skrz agrární celní politiku, která za-
jistí Uhrám úplnou vládu na našich trzích a aby
právě cesta k obchodním smlouvám byla volna, toho
mají docíliti ústupky průmyslové. Ježto pak
patrně tane peštskému listu v první řadě na mysli
smlouva německo-rakouská, jsou snahy uherské jen
tím pro nás nebezpečnější. Právě proto, že se v Če-
chách (lerritoriálně!) nalezáme v přechodu v zemi
průmyslovou. V názorech na celní unii s Německem
se s Uhry scházíme, ale v otázce zásad příští úpravy
celního tarifu nezbude Uhrám, chtějí-li právě udržeti
celní jednotu říše, než uznati rovnoprávnost
našeho průmyslu se svým agrárni-
ctvím. A o to právě jde nyní v prvé řadě.
Němocká výroba surového železa. Dle
stalistických výkazů spolku německých železářských
a ocelářských průmyslníků vyrobeno bylo v něme-
cké říši v srpnu t. r. 643.321 tun surového železa
v červenci t. r. 649.539 tun. V srpnu loňského roku
vyrobeno surového železa 730.144 tun. Od 1. ledna
do 31. srpna 1901 vyrobeno 5.246.339 tun; v téže
periodě r. 1900 pak 5,532.214 tun.
Dopravní přijmy c. k. rakouských stát-
ních dráh obnášely v srpnu t. r. za dopravu osobní
8,710.500 (dopraveno bylo 7,955.200 cestujících) a za
dopravu zboží 14.409.300 K (dopraveno 2.742.000 tun
zboží). Proli měsíci srpnu r. 1900 jeví se letos větší
příjem v dopravě osob o 329.438 K (+ 731. 894 c-
stujících) a v dopravě zboží naproti tomu menší
příjem o 757.565 K (— 232.560 tun.) Od 1. ledna at
do konce srpna r. 1901 obnášely příjmy dopravní
úhrnem 155,763.400 K (+ 2,619.160 K proti soudobí
roku loňského).
Vystěhovalci přes Hamburk. Dle srpnove
zprávy našeho hamburského generáního konsulátn
vystěhovalo se přes Hamburk v srpnu t. r. z Čech
12 osob. z ostatniho Rakouska 712, z Ulhe
696; z celého Rakousko-Uherska 1420 osob.
Společný rolnický cukrovar v Předmě-
řcích n. L. započne letošní kampaň ve středu dne
1. října.
Česká společnost pro obchod a průmyl
v Praze, která dosud zabývala se pouze prodejem
látek původů švýcarských, pařižských a lyonských.
zavádí do obchodu nyní i výrobky vlastní, ryze
české. V nejbližší době otevřena bude v Soběslavi
nově zřízená vlastní továrna.
Hospodářský spolek okresu kouřím-
ského péčí ovocnického odboru pořádá v sálech
Občanské záložny v Kouřimi dne 28., 29. a 30. t. m.
velkou ovocnickou výstav y. Za přiležitosti
této výslavy svolán jest do Kouřimi sjezd Ovoe
nického spolku pro král. české na den
29. t. m. o 10. hoh. dop. s tímto pořadem: 1. Zahá-
jení sjezdu p. prof. J. R. Demelem. 2. Výklad o
účelu Ovocnického spolku pro král. české a o sceňo-
vání ovoce. Promluvi předseda sjezdu pan prof. J.
R. Demel. 3. Ustanovení normálního ovoc. sortimentu
pro okres kouřimský a okolí (prostřednictvím pana
J. Blahy, vrchního zahradníka král. zemsk. pomolog.
ústavu v Troji.)
Výroční trh na dobytek v městě Voticích
konán bude v pátek dne 4. října t. r. Na poslední
dne 9. září konaný trh přihnáno bylo 1658 kusů ho-
vězího dobytka. Za dozoru městského zvěrolékaře
naloženo na stanici »Votice« přes 600 kusů.
Výroční trh na dobytek v Hostomicích
koná se ve středu dne 2. října 1901.
Z vývozního spolku pro Čechy, Moravu
a Slezsko v Praze. Z Moskvy hlásí se spolk
velmi snaživý agent, jenž se zajímá o kaustickou
sodu. Vládne menším jměním a doporučuje se i pro
menší úvěr. — Zástupce galanterního oboru v L ip-
sku, jenž pracuje v místě přes 30 let, nabízí své
služby zdejším firmám. Požívá plné důvěry. —
Agent v Glasgově, jenž pracuje na místě přes
10 let s dobrým výsledkem v oboru textilním, hledá
zastoupení firem galanterního oboru. Jest velice vá-
ženým obchodníkem. — Agent a komisionář v Ruš-
čuku, jenž těší se nejlepsí pověsti, nabízí své
služby zdejším průmyslníkům. Jest solidní a zku-
šený obchodník. Jiný zástupce odtud, jenž se rovněž
co nejlépe doporučuje, zajímá se o následující zboží
punčochy, rukavice, barchety, šifony a nepromokavo
plátno.
Trhy na maso na Smíchově. Hlavní trhy
týdenní na maso konají se v době od 1. října do
31. března každou středu a pátek od 5. hod. rann
až do 1 hod. odpol. V tyto dny dovoluje se sklá-
dání masa na tržišti již o 4. hod. ráno, odvážení
jeho dovoleno teprve po 5. hod. ranní, když bylo
dříve městským zvěrolěkařem prohlédnuto. Při
padne li na tyto dny svátek, bude trh konán dne
všedního nejblíže příštího. Mimo tyto hlavní trhy
dovolují se předtrhy a to jen v úterý a ve čtvrtek
od 1 hod. odpol. do 4 hod. odpol. Každého pondělí
budou místnosti tržní až do 6 hod. večer otevřeny
koupě a prodej masa v tento den dovolen není. Ve
případě prokázané nutné potřeby může výjimkou
skládání masa do místností tržních i každého všed-
ního dne odpoledne dovoleno býti. V den svátečnía
nedělní zůstane tržiště uzavřeno. Přestupky proti
ustanovením těmto trestány budou dle § 22. trž-
ního řádu.
#24
alto_textblock
#24
Banky, záložny a spořitelny.
Banka »Slavia«. Ze zprávy odboru životníh
vyjímáme, že od 1. ledna do konce srpna 1901 po-
dáno bylo 4039 přihlášek na pojištěný kapitál K
11,417.770. Z toho bylo vyřízeno 3389 pojišťovacích
smluv na kapitál K 9,617.610. Za tutéž dobu vypla-
ceno bylo v odboru životním pojištěných kapitálů
členům, kteří dožili se určené doby K 237.270, po-
zůstalým pak po zemřelých členech vyplaceno cel-
kem K 619.108.68. Z uvedeného vysvítá, že odbor
životní tohoto osvědčeného ústavu českého kráčí rok
od roku mohutnými kroky v před a že těší se poji-
šťování na život lidský odůvodněně důvěře a oblibě
obecenstva. Reservní fondy vykazují koncem roku
1900 K 22,152.966.22. »Slavia« jako ústav vzájemný
rozděluje všechen zisk členům. Této dividendy bylo
dosud členům vyplaceno K 812.291.84.
Výplata slosovaných 4% a 31/2% zá
stavních listů hypoteční banky královstvi
#25
alto_textblock
#25
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovie 1893
„ , Plzně r. 1886 ..
„» Teplice r. 1887
„, Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
,
„ ,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ , , , kom. dl. úp.
» . » mel. úpis
» » . » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Cechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . . .
Buštěhradská dráha . .
Em. 1871
dto.
dto.
1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha.
lit. B.
dlo.
dto.
Em. 1874
Česká eskompiní banka ..
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka ..
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomplní banka .
Pražská úvěrní banka
.
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B..
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha .
Rakouská sev.-západní draha
dlo.
(lit. B.
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Labí
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl, hnojiv
v Kolíně
. . . . .
Podolská cementárna . ..
Ceská spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnos:
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
#26
alto_textblock
#26
138.—
#27
alto_textblock
#27
170.—
211.50
142.50
396.50
394.—
93.75
258.—
420.50
828.—
#28
alto_textblock
#28
613.—
#29
alto_textblock
#29
českého. Majitelé zástavních listů hypoteční banky
království českého upozorňují se, že 49%. a 31/20%.
zástavní listy, dne 1. července 1901 slosované, dne
1. října 1901 splatny jsou a přestává timto dnem
jich zúrokování. Hypoteční banka prodává na přihlá-
šení neslosované 4% a 31/2% zástavní listy, pokud
zásoba stačí, dle denního kursu pražské bursy. Dat
důchodovou (11/2%), vypadající z úroků těchto zá-
stavních listů, počínajíc terminem k 1. lednu 1899.
platí hypoteční banka ze svého. Kupony vyplácejí
se tudiž beze vší srážky.
#30
alto_textblock
#30
Trhy peněžní.
Bnrsa.
V Praze, 27. září. (Pův. zpr. »N. L.«)
Na dnešní burse byl trh dosti pevný a usku-
tečněna závěrka akcií Akciové továrny na vyrá-
bění umělých hnojiv v Kolíně za K 420.—
Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K
262.—, za akcie Českě banky Union K 247.-
za akcie České společnosti pro průmysl cukerní
K 209.—, za akcie strojírny Daňkovy K 400.—.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Offieiální záznamy znějí:
#31
alto_textblock
#31
Z Vídně, 27. září. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 98.40
98.40
společná » kvěl.
98.30
»
» stříb.
rakouská » zlatá 118. 85
95.55
» kor.
118.30
uherská » zlatá
92.25
» kor.
189.00
státní losy 1854
» » 1860
po 500 zl. . .
po 100 zl. .
státní losy 1864
losy tisské . . .
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
turecké losy . .
b. anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
619.—
uh. úvěrní banka
381.50
b. pro země rak.
508.50
vídeňská unionka
247.—
česká b. Union .
—.—
Živnost. banka
—.—
buštěhradská A.
990.—
B
»
—.—
duchcov. podmok.
lvovskočernovická 519.—
Na místní úhrady ana konpě peštské
bylo smýšlení pevné a kursy znnčně
zotaveny. Na konec smýšlení ochablo
Dodatečná bursa: kreditky 612, státni
dráha 615, alpinky 337.50.
Eskontní sazby 39, 4/4 procenta.
x. Z Vídně, 27. září. (Telefonogr. »Nár
Listů«.) (Denni bursa.) Lepší disposice
zdejšího trhu, které se udržely v posledníeh
dnech před chabostí burs zahraničních, potrvaly
také dnes, protože ze zahraničních burs ozná-
men byl příznivý obrat. V Berlíně na dobré
zprávy z amerického trhu železářského pod-
nikány ve všech oborech úhradní koupě.
Z Londýna oznámeno značné zotavení záznamů
hodnot měděných. Tím dán byl sílný podnět
zdejší burse k úhradním spekulačním koupím,
jež byly provázeny značnou reprisou. Zájem
trhu obrácen byl zvláště na akcie státní dráhy.
Později zlepšily se také kreditky a železářské
papíry. Také akcie länderbanky a bankvereinu
se podstalně zlepšily. Posléze obchod ochabnul
a nastala také značnější nabídka alpinek
akcií rýmavsko-muráňských, což odůvodňováno
pověstí, že příznivé zprávy o železářském kar-
telu se nepotvrzují. Posléze nemohly ani kre-
ditky, ani akcie státní dráhy zisk úplně zacho-
vati. Přes to však pevný základní ton nebrl
značněji poškozen. Čilejší poptávka byla ve
šraňcích, kdež favorisovány zvláště boden-
kreditky, stavební a některé uhelné hodnoty.
Železářské hodnoty šraňkovní povolovaly. Renty
a ostatní hodnoty ukládací byly poněkud pev-
nější. Devise a valuty jen nepatrně byly změ-
něny. Na eskomptním trhu stav a podminky
peněz nezměněny
Soukromý diskont 315/1s proc.
x. Z Vídně, 27. září. (Telf. »Nár. Listů«.)
(Večerní burs a.) Kreditky 612. 50 (po —.—
#32
alto_textblock
#32
B1
#36
alto_textblock
#36
pentna
#37
alto_textblock
#37
96.—
#38
alto_textblock
#38
90.—
#39
alto_textblock
#39
92.—
#40
alto_textblock
#40
94.—
#41
alto_textblock
#41
90.—
102.75
96 80
89.50
98.—
94.75
94.75
94.7
99.—
#42
alto_textblock
#42
100.—
#43
alto_textblock
#43
102.35
102.—
102.—
93.25
105 15
105. 15
—.—
91.—
106.15
105 . 40
#44
alto_textblock
#44
247.—
#45
alto_textblock
#45
335.—
#46
alto_textblock
#46
—.—
—.—
#47
alto_textblock
#47
262.—
2960
394.—
2695
990.—
—.—
5500
450.50
457.50
175.—
#48
alto_textblock
#48
—.—
#49
alto_textblock
#49
—.—
#50
alto_textblock
#50
419.—
#51
alto_textblock
#51
209.—
#52
alto_textblock
#52
—.—
#53
alto_textblock
#53
—.
#54
alto_textblock
#54
400.—
#55
alto_textblock
#55
1420
#56
alto_textblock
#56
—.—
#57
alto_textblock
#57
—.—
#58
alto_textblock
#58
—.-
#59
alto_textblock
#59
rak. severozáp. dr.
457.50
polabská dráha
175.—
pražsko-duchcov.
616.—
spol. st. dre rak. uh.
78.—
jižní dráha
226.—
silniční dr. lit. A
221.—
„ , » .
750. —
dunaj. paroplaveb.
800.—
rakouský Lloyd
1420 —
pražská želez. sp.
945. —
česká monian. sp.
333 50
alpská montan, sp.
414.—
rým. muráň. spol.
—.—
rak. zbrojovka
—.—
vídeň. stavební sp.
—.—
peštská vagonka
1485.—
severočeská uhlář.
západočeská uhl
677.—
mostecká uhl. sp.
1130.—
Schodnica . . .
275.50
turecká tabák. rež.
117.20
devisa německá.
» londýnská 239.10
» pařížská . 94.82
» curyšská . 94 80
dvacetifrank . . 19.01
marka papírová . 117.22
. 253.—
rubl
»
#60
alto_textblock
#60
zbot
#61
alto_textblock
#61
96.50
#62
alto_textblock
#62
92.—
#63
alto_textblock
#63
93.—
#65
alto_textblock
#65
91.—
#66
alto_textblock
#66
103.75.
#67
alto_textblock
#67
97 80
#68
alto_textblock
#68
90 50
#69
alto_textblock
#69
99.—
#70
alto_textblock
#70
95.75
#71
alto_textblock
#71
95.75.
#72
alto_textblock
#72
95.75
#73
alto_textblock
#73
99.50
#74
alto_textblock
#74
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
102 .70
102. 70
94 25
—.—
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
91.80
#79
alto_textblock
#79
107.15
#80
alto_textblock
#80
106 40
#81
alto_textblock
#81
249 —
—
340.—
—
656.—
#82
alto_textblock
#82
263.—
2970
400. —
2715
1000
5520
452 —
459 50
176.50
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
—. —
#86
alto_textblock
#86
421.—
#88
alto_textblock
#88
214.—
#89
alto_textblock
#89
—.—
#90
alto_textblock
#90
—.—
#91
alto_textblock
#91
—.—
#92
alto_textblock
#92
410. —
1440
—.—
—.—
#93
alto_textblock
#93
—.—