#1
alto_textblock
#1
16. prosince 1900.
#2
alto_textblock
#2
IV. Přiloha „Národních Listů“
#3
alto_textblock
#3
k číslu 349.
#4
alto_textblock
#4
Štrana 25.
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.
#7
alto_textblock
#7
V Praze, 15. prosince.
(Sloučení České eskontní banky s Dolno
rakouskou eskontní společností.
Příčiny a důsledky fuse. — Pražský trh.
Stojíli dle mínění svých velkoakcionáro
Česká eskontní banka před svojí epochou, byl
jejím štěstím, že ztratila svého bývalého ředitele
Neboť tento finančník nalezl myšlénky velkéh
slohu teprve na výsluní zivota soukromého. Or
začíná pracovati, když jiní přestávají. Doba o
počinku jest mu dobou setí a žně, a jeho fialky
kvetou na poli pozdním.
Velký finanční obrat zakciování železáren
Škodových získal České eskontní bance její bý-
valý ředitel, a její bývalý ředitel hledal pro n
také vhodnou majoritu. A, jak se zdá, ústv
dotyčný bylo lze získati pro majoritu každou.
Stopovali jsme ve svých listech jeho námluvy
s bankou německou. Ty k cíli nevedly, ježto
ředitel Deutsche Bank, Siemens, svým exotickým
cílům Anatolii považoval za bližší a pak oppo
sice při jeho transakci s pouliční dráhou víden-
skou prozradila porozumění a přirozeně také
odpor proti nim. Česká eskontní banka nabízel
svoji ruku tudíž jinde a ve středu se z tajného
vejce vyklovala překvapující zvěsť o její fusi
s Dolnorakouskou eskontní společností. Si fractu
illabatur orbis, inpovidum ferienť ruinae. Že by
trosky samostatnosti tohoto ústavu se řítily na
akcionáře, kteří by byli beze strachu, toho tento-
kráte říci nelze. Jest tu zájem sebezachování
akcionářů malých proti velkým. Tito stojí na
svém shakespearovském zdání — I stav here
on my bond — z tábora tísněné minority s
ozývá otázka: Cui prodest ? Pro koho?
Pro sloučení pražského s vídeňským ústa-
vem byly uvedeny hovorné — leč levné dů-
vody. Česká eskontní banka připoutaná živým
obchodem k Vídni byla prý postavena pře
aiternativu, buďto zříditi ve hlavním městě fili-
álku neho se opříti na některou banku víden-
skou. Myšlenka sloučení s Dolnorakouskou
eskontní společností však prý poskytne zdejšímu
ústavu výhody, že bude podílníkem na zisku
banky vídeňské. Sloučením však obou ústavů
má býti také docíleno toho, aby akcionáři České
eskontní banky za své akcie nabyli papíru leh-
čího. Poukazuje se k tomu, že akcie eskontní
banky, převahou nalezající se v rukou několik
velkoakcionářů, byly papírem těžkopádným
nesnadno bylo je umístiti. I ve Vídni i v Praze
byl závěr v akciích České eskontní banky
zvláštností.
Nyní pak akcionářům jejím má býti nabí-
nuta výměna jejich akcií za titry videňského
ústavu za určitý kurs. Ježto pak nominale akcií
Dolnorakouské eskontní společnosti činí 500 zl.
a nominale České eskontní banky 200 zl., po-
mýšli se na to, přeměniti akcie vídeňského
ústavu na titry čtyrstakorunové. Při výměně
bude ovšem dbáno výše záloh České eskontní
banky, které s ažiovým ziskem z poslední emisse
ukcit čini okrouhlou sumou 6.7 mill. zlatých.
kdežto Dolnorakouská eskontní společnost o
roku svého vzniku 1853 uschránila pouze 1
mill. zlatých. Akciový kapitál České eskontn
banky dostoupil nyní 6 mill. zl. (30.000 akcií
po 200 zl.), akciový kapitál společnosti dolno-
rikouské 9.8 mill. zl. (19.000 akcií po 500 zl.
a zvýší jej na 60 mill. korun (150.000 kuso
akcii po 400 K).
Včera konala se schůze správní rady Dolno-
rakouské eskontní banky v této příčině, aby
určila den mimořádné valné hromady, která
rozhodne o zvýšení kapitálu na 60 mill. korun
za účelem získání všech akcif České eskontn
banky. Bude prý ustanovena na 9. ledna 1901.
Vláda prý již projevila svoji ochotu jak ve při-
čině rozmnožení kapitálu, tak i ve příčině změny
stanov
Jestliže tudíž resumujeme, dva důvody byly
rozhodny pro fusy eskontních bank, totiž dva
důvody, které lovalně lze sděliti s veřejností-
získání finančního ústředí ve Vídni a dále do-
cílení snadnější prodejnosti akcil. Omezený
rozum poddaného, jímž jest menší akcionář.
té duchaplné kombinace snad nemůže hne
zplna pochopiti a ptá se: jaká to výhoda pr
psa, dá-li se pohltiti ovcí? Zda to není nepři-
rozené? Kdežto na linii Praha—Vídeň považuje
se za ideál úplné splynuti dvou bankovních duší
na jiné linii finanční: Vídeň —Pešt mezi Ra
kouským úvěrním ústavem a Uherskou úvěrni
bankou považují za časovější proudy odstředivé
a stále více viklají na poměru vzájemném
Vzdát se života jest vraždou, vzdát se indi
viduality jest chabostí, sám se vzdát v područí
jest vlastností ducha zhněteného.
Druhému důvodu o snadné prodejnosti
akcií věříme bez mučení, ba my věříme ješte
více — totiž, že důvod poslední byl první.
Skupinu Wittgensteinovu tíží její majetek akcií
Eskontní banky a tíseň ta jest tak nalehava, že
proti všem zvykům bursovní diplomacie by je
hodila přes palubu nejraději co nejdřive. Z toho
následuje dvojí. Buď žaludek skupiny jest papíry
přesycen a potřebuje úle y, nebo potřebuje
místa, aby přijal jinou stravu výhodnější.
Jsou to alpinky nebo akcie
nové společností hutí arei-
vévody Bedřicha? Coup s eskontkou
jest ale rozhodně významu pro ni podružného,
nechť i se praví, že byl potřebným zdraví
onoho ústavu, poněvadž prý ve službách báňské
skupiny silně se immobilisoval.
V retortě finanční veřejnosti obratná ruk
ze dvou prvků mísí sloučeninu. Obecenstvo při-
hlíží a se zájmem se ptá: Jakou to bude mii
barvu a chuť a mnoho-li toho bude. Něco se
kvasí, něco vře, dosud nelze řici, co zbude n
dně křivule. Kámen mudrců nebo zlato alchy-
mistů? Cui prodest? Či obratná ruka mísí
hněte, přelévá a tvoří, by našla jen zisk
vlastní? Lze-li již ale považovati fusi Česk
eskontní banky a dolnorakouské eskontní spo-
lečnosti za věc hotovou, jest hotov také její
důsledek. České eskontní bance odebírá s
piedestal, na němž vyspěla ve svou výši. Tě-
žisko báňské skupiny odstěhuje se do Vídně.
Ze zřícenin konservativnosti dolnorakouské
eskontní společnosti vyroste život nový, —
»das Alte stürzt, es ändert sich die Zeit.
Česká eskontní banka Desdemonou: Havo von
#8
alto_textblock
#8
praevd to — night, Desdemona? Modlila jsis
již před spaním
Fuse eskontek byla fascinující událost
týdne. Domácí kapitalisté i vídeňští byli zar-
ženi. Dojem na obou stranách byl sice stejný.
ale příčiny byly různě. Ve vídeňském svět
finančním stoupal zájem se zprávamí o podrob-
nostech, za nichž Dolnorakouská eskontní spo-
lečnost získala Českou eskontní banku. Vše-
obecně byl důraz kladen na to, že zdejší ústav.
který prý měl dosavade působení pouze ome-
zené, se stane prvkem velké banky s mohut-
ným akciovým jměním, která bude finančním
ústředím největších podniků železářských. Tot
ona báňská banka, o níž fantastické po-
věsti na burse snily poslední dobu. Optimisté
vidí ve spojených eskontkách vůdčí banku bu-
doucnosti na poli průmyslu, avšak kolik opti-
mismu již bylo marně prolito na parkety bursy
videňské. Ne snad v brzké budoucnosti, ale
přece za dobu nedlouhou se očekávají silné pod-
něty pro všecek trh. To jest ale také jisto, že
křeslo Wittgensteinovo ve správní radě Rakou-
ského úvěrního ústavu zůstane neobsazeno. Pře-
trhán telegrafní drát mezi ním a Wittgensteino-
vou skupinou.
Obchod pražské bursy byv svojí pozornost
stržen k akcilm bankovním, z nich především
byl převeden na Unionky a akcie Živnostenské
banky, v kterých došlo k několika obratům.
Méně naléhava byla účast pro cukerní a Dan-
kovky a v eementkách dále bylo zboží. Vice
nežli obchodováno — bylo ale uvažováno. V
Vídni vítaná fuse obou eskontek na domácím
trhu způsobila rozladění. Cítí se, že z našeho
finančního těla zase plyne krev. Sláva, že papír
vznikající z českého titru má ovládnouti bursu
videňskou, to jest dostiučiněním hubeným.
#9
alto_textblock
#9
Týdenní přehled bursovní.
#10
alto_textblock
#10
Z Vídně, 15. prosince.
#11
alto_textblock
#11
(Pův. dopis »Nár. Listů «.)
#12
alto_textblock
#12
Již dávno neměla bursa a s ní všecek
bankovní život v Rakousku tolik themat k po
suzování a rozhovoru jako v tomto týdnu.
V první řadě přetřásána byla zpráva o z-
mýšleném splynutí České eskomptní banky
s Dolnorakouskou eskomptní společností. Burse
byla touto zprávou úplně překvapena a proto
nedovedla si hned vysvětliti pondělní stoupnut
akcií Dolnorakouské eskomptní spol. (+ 140 k)
a dověděla se teprve až druhý den, oč se jedná.
Neznáme ještě vlastních příčin, které nutily
Českou eskomptní banku, aby zbavila se své
samostatnosti, snad odpovidá to náklonnosti
několika velkoakcionářů, kteří v posledních
letech přesídlili se do Vídně a chtějí míti take
banku a vedení její ve Vídni
Jest známo, že již v dřívější době — než
vysypala pražská železárna své reservy —
jednalo se o to, aby Česká eskomptní bank
pohlcena byla Rak. úvěrním ústavem pro obcho
a živnosti, ale následkem roztržky mezi pány
spravními rady k věci nedošlo.
Také se svého času mluvilo, že německá
banka má převzíti od velkoakcionářů České
eskomptní banky část jejích akcií, ale toho s
sami někteří akcionáři ulekli, poněvadž —
jak známo — není jednání německé banky
takové, jak by se to od tak velkého ústav
očekávati dalo a pak mají rakouští kapitaliste
tuto banku v dobré paměti.
Proslýchá se, že velkoakcionáři České
eskomptní banky přejí si sloučení, ježto obchody
této banky se neustále rozšiřují a kruh akci-
nářů neustále zmenšuje; nemajít tyto akci
žádného trhu a uplynou kolikráte měsíce b
nejmenší uzávěrky. To však jest pouhou zá-
minkou, neboť akcie Dolnorakouské eskomptn
spol. nemají také žádného stálého trhu a jso
v rukou několika velkoakcionářů. Tomuto chc
se předejíti rozdělením pětistových akcil n
dvoustové. V jakém poměru bude akcie Česk
eskomptní banky k akcii Dolnorak. eskomptní
spol., není ještě známo a nemůžeme proto po-
souditi, jak kteří akcionáři pochodí, dá se však
očekávati, že velkoakcionáři České eskomptnl
banky své zájmy »uhájí« a dobrý obchod.
který banka má, dají si dobře zaplatiti.
Jest pouze k politování, že starý a dobrý
zdejší ústav bude úplně odvislý od Vídně, jinai
jest to pro nás lhostejno, neboť většina těchto
akcii nalezá se v německých rukou, jež svého
času akcie českým akcionářům odebraly.
Druhé thema, jež měla bursa k rozjímání,
jest dle našeho mínění v blízkém s po-
jení s hořejším; vyjednávání o koupi
báňského majetku arcivévody Bedřicha s darm-
štadtskou bankou jest prozatím nadobro, jak se
dalo očekávati, rozbito. Tato zpráva byla kol-
portována ve čtvrtek odpoledne a za příčinu s
udával velký rozdíl mezi požadavkem správy
arcivévodské a mezi nabídkou darmštadtsk
banky. Máme za to, že rozdil nebyl tak veliký,
aby se nedal srovnati a že právě přerušené vy-
jednávání s darmštadtskou bankou jest pouze
následkem hořejší fuse i že za krátko zase
uslyšíme, že Dolnorakouská eskomptní spol. vy-
jednává o koupi báňského majetku arcivévody
Bedřicha. Potom asi spíše jednání se zdaří.
neboť, jak již minule bylo podotknuto, jest to
pro velké rakouské železárny životní otázkou.
aby se staly majiteli dolů a hutí oněch.
Nesnáze dvou německých akciových hypo-
tečních bank daly celému bankovnímu světu
rakouskému také dosti látky k přemýšlení
zdá se, že podobná překvapení z Berlína nejsou
ještě u konce.
Hlavní pohyby udály se — jak se přiro-
zeně souditi dá — zase na trhu montanním
řídila se tendence dle došlých zpráv o stavu
vyjednávání o koupi těšínských železáren, však
byl pouze obchod v alpinkách, kdežto v ostatníeh
papírech báňských sluší zaznamenati jen několik
obchodů.
Na trhu bankovním byla pevná tendence,
ale jen pro rak. kreditky, kdežto tak řečené
střední banky byly úplně klidné a bez ob-
chodu.
Také trh dopravní byl klidný; pouze po-
slední den v týdnu byl čilejší obchod v akcifch
státní dráhy a Lloydu na poslední dobrý výkaz.
Největší obraty dělány byly na trhu uklá-
dacím, avšak omezity se pouze na uherskou
korunovou a obě zlaté renty.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohioto sestavení:
#13
alto_textblock
#13
7. pros.
98.60
118.65
106.—
671.—
410.50
679.—
468.—
259.—
263. 50
664.25
113 25
471.—
1138.—
250.—
243.—
744.—
282.—
355.—
443.50
489.—
298.—
1690.—
1195.—
270.—
868.—
858.—
1547.—
240 25
117 90
#14
alto_textblock
#14
15. pros.
98.35
118.40
107.—
675.—
407.50
680.—
464 50
—
—.
666.—
111.—
470.—
1128.—
252.—
245.—
752.—
—.—
443.50
491.—
295 50
1710.—
1215.—
878.—
653.—
1520.—
240.15
1170
#15
alto_textblock
#15
Papírová renta.
. . . .
Rak. zlatá renta
. . . .
Turecké losy
. . . .
Rak. úvěrní ústav
Banka pro země rakouské
Uherská úvěrní banka . .
Bankovní jednota . . .
Česká Unionka
.
Živnostenská banka . . .
Společnost státní dráhy
..
Jižní dráha
. .
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Silniční dráha lit. A.
lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Rudolfova huť . . .
Rým.-muráňská společnost
Tur. tabáková režie
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Západočeská uhl. společnost
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . .
Ríšské marky ..
. . . .
#16
alto_textblock
#16
Alpinky
#17
alto_textblock
#17
Berlinská bursa.
Z Berlína, 15. prosince.
(Zvláštní zpráva »Národních Listůc.)
Týdenní přehled.
Krise v zástavních listech, o níž jsme se
zmínili v poslední zprávě, v tomto týdnu ještě
více se přiostřila. Soukromého obecenstva zmocni
se strach, takže přikročilo k prodejům, jež na-
byly takového rozsahu, že další dva ústavy
zdejší musily zastaviti přijímání svých papíro.
Účinok tohoto zjevu na ostatní trh byl přirozeně
zdrcujíci, zejmena na trh bankovní, jenž trpěl
velkou nabídkou zboží. Na štěstí však nastalo
poměrně dosti velké uklidnění, neboť provoláni
zdejších bank a bankéřů k ustavení se ochran-
ného komitétu bylo příčinou, že nával prodáva-
jíeího obecenstva značně se zmenšil, takže možno
doufati, že nebezpečí jest nyní odstraněno
uklidnění učiní další pokroky.
Již ta okolnost, že peníze za zástavní listy
stržené ukládány byly do jiných papírů, tedy
že na trhu zůstaly, nezůstala na bursu bez vlivu,
což zejmena na trhu s domácími rentami pozo-
rovati se dá. Vůbec zdá se, že obecenstvo vrhlo
se hlavně na pevně zúročitelné hodnoty, nebot
také cizozemské půjčky byly značně hledány.
Z těch byly v popředí zvláště rakouské a uherské
renty, dále argentinské a italské půjčky a oče-
kává se, že kursy těchto hodnot po skončení
čtvrtletí, jak se obyčejně v této době stává,
ještě více stoupnou a podníti chuť k ukládání
peněz.
Z domácího trhu průmyslového nedošlyv
prvních dnech týdne žádně zvláštní zprávy
také americké zprávy o tamějších poměrechse
nezměnily; přece však připadla nepříznivé si-
tuaci zdejšího trhu železářského dále hlavní
úloha a přotřásání její v říšském sněmu připo-
menulo burse znovu nepříjemný moment. Ješte
více rozladily bursu vývody, že státní příjmy,
zejmena z cel, značně se zmenší.
Na konec týdně však přešla bursa přee
všechny tyto nepříznivé okolnosti k dennímu po-
řadu a uspokojivé vývody ředitele vestfálských
oceláren, jež vrcholily v tom, že v odborných
kruzích očekává se na jaro rozhodné zlepšení
trhu železářského, zavdaly spekulaci podnět k
důvěře.
Mimo to nemůže zůstati beze zmínky, že
politická situace stále se lepší, obzvláště že jest
na dozoru blízké (?) uzavření míru s Čínou.
Přes tyto malé světlé body s jedné strany
a mnohé nepříznivé momenty s druhé strany
utrpěly kursy per saldo menší ztráty.
Přechodně větší otřesy byly zase brzo vy-
rovnány, což musí býti vyznačeno jako rozhodně
příznivá známka zdejšího trhu. Pilnému sledo-
vateli nemohlo ujíti, že kursy v nejhorší době
vydatně vzdorovaly. Také nesmí se přehléd-
nouti, že obchod nebyl velký a již to má velkou
cenu, že kursy přes tolik nepříznivých momentů
a při tak velkých otřesech přece ještě se drží
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z následujícího;
#18
alto_textblock
#18
8. prosince 15. pros.
212.40 212.—
179.—
177.62
198.25
198.62
151.—
150 25
148.10
146. 75
69.20 69.50
185.75 182.50
204.60 202.62
88.75
89 25
178. 25
176.12
190 80
189. 87
203. 25
201.12
359.—
357.—
—
118.75
117.90
130.62
85.87
84.90
184.50
162.50
110 25
110.—
#19
alto_textblock
#19
Rakouské kreditky . . .
. . .
Německá banka
. . .
Obchodní společnost
. . .
Drážďanská banka .
. . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské hutě . . . .
Dortmund Únion lit. C. . .
Harpenské doly
Gelsenkirchenské doly . . .
Consolidace . . . . . .
Dannenbaum
Severoněmecký Lloyd : .
Hamb. amer. dopravní spol.
. .
. . .
#20
alto_textblock
#20
Diskonto
#21
alto_textblock
#21
Lauřina hut
#22
alto_textblock
#22
Hibernia
#23
alto_textblock
#23
Kanada
Transvaai
Turecké losy
Z kasovních papírů
#24
alto_textblock
#24
prosince 15. prosin
282.—
215.25
201.—
154.50
196.—
193. 50
347.—
197.10
183.5
201.—
222.50
215.—
235.50
166.—
119.75
196.—
119.75
223.80
#25
alto_textblock
#25
Concordia . . . . . .
Eschweiler . . . . . . .
Geisweider . . . . .
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . ..
. . . . .
Schalker Gruben . . . .
Westfalia
. . . .
Orenstein Koppel . . . .
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . . .
Bismark . . . . . . . .
Hoesch . . . . . . . .
Georg Marie . . . . . .
Königsborn.
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
#26
alto_textblock
#26
283.75
208.—
#27
alto_textblock
#27
221.10.
#28
alto_textblock
#28
160.50
#29
alto_textblock
#29
200.—
#30
alto_textblock
#30
204.50
#31
alto_textblock
#31
155. 10
#32
alto_textblock
#32
Phönix
#33
alto_textblock
#33
354.—
#34
alto_textblock
#34
198.25
#35
alto_textblock
#35
185.—
#36
alto_textblock
#36
213.—
218.60
240.50
169.—
200. 50
120—
229 50
#37
alto_textblock
#37
224.—
#38
alto_textblock
#38
122.50
#39
alto_textblock
#39
Boesperde
#40
alto_textblock
#40
Nordstern
#41
alto_textblock
#41
Sjezd pro vodní cesty.
#42
alto_textblock
#42
V místnostech průmyslového spolku dolno
rakouského ve Vídni zahájen byl dne 13. t. m.
sjezd pro vodní cesty (Wasserstrassentag). Počin
k tomu vyšel z Dunajského spolku, sdružení
to, které si obralo za úkol zvelebení plavby na
řekách a průplavech v Rakousku.
Všickni řečníci na sjezdu — mezi nim
ministr obchodu — vítali podniknuté kroky po-
řadatelstva sympaticky, poukazovali k nezbyt-
nosti vystavění sítě vodních dráh pro průmysl,
který potřebuje pro své výrobky a suroviny
levné dopravy, má-li obstáti v konkurenci s
státy sousedníni.
#43
alto_textblock
#43
obratným.
#44
alto_textblock
#44
rovati.
#45
alto_textblock
#45
Program sjezdu byl domáhati se vystavěn
vodních cest od Dunaje k Labí a Odře, aby
získáno bylo spojení s přístavy severními
pracovati ke spojení příčnému těchto vodníc
cest z Mělníka Malým Labem na východ až do
Haliče. Sjezd konstatoval, že rakouský obchod.
průmysl a naše zemědělství pro nedostatek vod-
ních cest draho transportují, následkem čehož
našemu vývozu půdy ubývá. Za tím účelem
navrhl vyzvati vládu, aby se postarala o usku-
tečnění programu toho, ježto vodní cesty jsou
nezbytnou nutnosti pro hospodářský vývoj Ra-
kouska, po případě, aby se k vůli jich zříze
dohodla se zemskými zastupitelstvy Dolních
Horních Rakous, Čech, Moravy, Slezska a H-
liče. V tom smyslu byla i s malými doplňky
přijata resoluce.
Jednání se zúčastnili z království:z
kanalisační komisi pro uplavnění Vltavy zem.
stavební rada Jan Jirsí k, za kanalisační
kancelář c. k. stavební rada Jan Mír as ick.
zemský výbor zastoupen byl zem. vrchním inž.
F. Stupeckým, obec pražská vyslala cl.
radu R. Jahna a Krystiana Potrlí ka
c. k. professora české techniky, paroplavebn
společnost v Praze zastupoval pan R a š
z Ryzenburgka, kancelář zemědělské rady
král. českého stavební rada A. Něm e c, za
českou techniku přítomen byl pan rekton
Hrázký. Dále byl sjézdu přítomen starosta
král. věnného města Hradce Králové p. dr..
Ulrich jako předseda komitétu pro uplavnění
Malého Labe. Týž uchopil se vhodné přileži-
tosti, aby sjezdu pro vodní cesty vložil na
srdce eminentní důležitost upravení Labe o
Mělníka vzhůru a dokázal případnými statist-
ckými daty oprávněnost tohoto požadavku.
Sněmování v Praze zdrželo pana poslance
Kaftana, tak že se zjezdu zúčastniti ne-
mohl. Bylo toho všeobecně litováno, ježto je
pan poslanec pro svou důkladnou znalost
předmětu obhájeem vodních cest nad jiné
#46
alto_textblock
#46
Hospodářská výstava v Prazo. Výstavn
výbor Ústřední společnosti hospodářské vydal
právě program výstavy hospodářské, již Ústřední
společnost hospodářská pořádá v době ode dne
15. až 19. května 1901 na výstavišti v Krá-
lovské Oboře v Praze. Dle programu zahrnovati
bude výstava tyto skupiny: I. Chovné zvířectvo
skot, koně a brav. II. Výrobky hospodářské.
pomůcky a potřeby, III. Výstava lihovarská.
IV. Exposice sbírek musea cukrovarnického české
vysoké školy technické. V. Výstava pivovarská.
VI. Výstava drůbeže. VII. Výstava rybářská.
VIII. Výstava psů. S výstavou sloučen bude
jako každoročně výstavní trh hospodářskýeh
strojů a nářadí, řemeslných a průmyslových vý-
robků a potravin. Odborné výstavy hospodář-
ského průmyslu, jakož i výstava rybářská, drů-
bežnická a výstava psů pořádána bude za
ochotné součinnosti spolků pro průmysl. liho-
varský, výzkumného ústavu pivovarského, muse
cukrovarnického při. české vysoké škole tech-
nické, ústředního sdružení rybářského, spolk
pro chov drůbeže a spolku pro chov psů. Z
řata a předměty výstavní přihlášeny býti mohou
do 30. dubna 1901. Pro výstavu chovného
skotu, koní a bravu ustanoveny jsou za odměny
čestné dary, státní odměny, peněžité odměny
medaille zemědělské rady a různých korporací.
Pro odborné výstavy hospodářského průmyslu
výrobních odvětví hospodářských určeny jsou
rovněž odměny státní, rady zemědělské, městsk
rady pražské, obchodních a živnostenských komor
a různých sborů. Poplatek za hospodářské stroje
obnáší za 1 m2 volné prostory 40 h, kryté pro-
story 1 K, za ostatní výrobky z 1 m2 bez stolu
4 K, se stolem 8. K. Poplatek za skot a koně
činí 2 K, za brav 1 K. Do poplatku za zvířata
zahrnut jest již také poplatek za pitnou vodu,
stelivo a za pojištění. Zemědělská výstavaa
s ní sloučený výstavní trh mají za úkol, jednak
povzbuditi kruhy výrobní k další snaze o po-
krok a rozvoj výroby zemědělské, průmyslové
a řemeslné, jednak působiti k odbytu chovného
zvířectva, strojů hospodářských a vůbec výroby
průmyslové a řemeslné. Se zřetelem k hospo-
dářské důležitosti výstavního podniku lze proto
očekávati, že jej veškeré české kruhy země-
dělské i průmyslové všemožně budou podpo-
#47
alto_textblock
#47
Z Českého obchodního musea v Praze.
Kdo by zajímal se o australské zástupce, tomu můž
museum opatřiti spolehlivé firmy ze Sydneve, Meel-
bournu, Adelaidu, Brisbane atd. zabývající se zastu-
pitelstvím zboží knoflíkářského, fotografických apa-
rátů, zboží železného, manufakturního, skleněného.
hudebních nástrojů, strojů, drog, dětských vozíků
dřevěného zboží.
Nový rozvrh plaveb lloydových pro Indi
a Východní Asii byl již schválen. Rovněž v rozvrhu
plaveb do Levanty nastane změna, ježto přibude
nová čtvrtá linie Terst-Soluň-Cařihrad. Plavby v adria-
tickém moři zůstanou prozatím beze změny.
Haličská zemská banka. Dle uveřejněného
právě výkazu obnáší oběh 41/2% zástavních listo
K 27.702.200, potřeba kuponová ke dní 31. prosince
K 623.312.08, splatnost kapitálu ke dni 31. prosince
K 326.000, oběh 4% korunových zástavních listů
K 63.708.900, potřeba kuponová ke dní 31. prosince
K 1,274.178, splatnost kapitálu ke dni 31. prosince
K 516 000. Dnem 31. prosince t. r. splatné kupóny
a slosované titry vyplácejí se u České banky Union
a její filiálek počínaje dnem 27. prosince
Rakouský Lloyd vykazuje za měsíc říjeni
Dopravní příjmy obnášely K 3,101.194 (proti říjnu
r. 1899 + 738.100) při 208.889 vykonaných cestov-
ních mílích (+ 28.034). Od počátku ledna do konc
října proti soudobí r. 1899 stouply příjmy dopravní
o 3.712.665 K a vykonáno cestovních mil více
o 150.965.
K otázce cukerních prémií. V dolní sně-
movně anglické prohlásil státní podsekretář zahra-
ničních záležitostí, Cranborne, na učiněný dotaz, ž
ang ická vláda neobdržela o nedávném vyjednávání
zástupců německé, francouzské a rakousko-uherské
vlády v Paříži ve příčině cukerních prémií žádné
úřadní zprávy. Vláda anglická trvá prý na svém dří-
vějším prohlášení o své politice
Schůze výboru Spolku pro chov drůbeže
a ochranu ptactva v král. českém konati bud
se dne 19. prosince t. r. o 3. hod. odpol. v Ústřední
hospodářské společnosti v Praze, Vodičkova ulice
čís. 38. Pořad: Čtení protokolu o poslední schůzi.
Sdělení předsednictva. Zprávy v příčině zřízení
vzorné drůbežárny v Brandýse n. L.; komitétu o r-
visi spolkových stanov; o stavu plemenných stanie
spolkových v r. 1900. Vyřízení žádostí za přidělení
plemenných zvířat a za propůjčení umělé lihně. Usne-
sení v příčině pořádání výstavy drůbeže v r. 1901.
Vyřízení běžných záležitostí a volné návrhy
Světovou výstavu v Mexiku pořádati b
dou v r. 1910 na památku století osvobození. Se-
stoupil se již komitét kapitalistů, jenž podal vládě
návrhy ve příčině zamýšlené výstavy. Má se za to, ze
vláda návrhy schválí.
#48
alto_textblock
#48
tunu.
#49
alto_textblock
#49
Cukrovarství ve Španělsku. Dovoz cizího
cukru rychle klesá: v r. 1897 dovezeno bylo ještě
28 mill. kg. v r. 1898 pouze 8.7 mill. kg a v r. 1899
9.4 mill. kg cukru. Cukrovarů jest na zpracování
řepy 23, třtiny 21, dva smíšené a dvě raffinerie.
Úhrnná výroba (74 mill. kg r. 1899) stále vzrůstá
13 nových cukrovarů se staví, tak že Španělsko, jež
spotřebuje cukru ročně 82—100 mill. kg. co nejdříve
přikročí k vývozu cukru. Sklizeň řepy v poslední
kampani činíla 483 mill. kg.
Vývoz hracích karet do Turecka čini
v r. 1899 asi 270.000 tuctů her, z toho připadá na
Francii 84.000, na Belgii 180.000 a na Rakousko-
Uhersko asi 6000 tuctů. Úspěch lepší by se dal do-
síci snížením cen.
Z Vývozníňo spolku v Praze. Z Br na
nabízí své služby firmám oboru koloniálního
a materiálního absolvent obchodní akademie na Mo-
ravě dobře zavedený. — Agent, jenž zastupuje
firmy s pivovarskými potřebami v Christi a nii,
přijal by zastoupení z toho oboru mimo slad. —
Firma, která má obchod s psacími po-
třebami ve Varšavé a jest toho oboru největší na
místě, chce zde nakupovati.
Dodávka pro dráhy. Ředitelstvo společnosti
rakousko-uherské státní dráhy zadá na první polo-
vici r. 1901 dodávku fermeže z lněného oleje.
Jeřábkův kapesní kalendář hospodářský
Český intelligentní rolník nemá — rovněž tak, jako
hospodářský úřadník — postrádati vhodné příruční
knížečky, jež obsahuje důležité pro něho rady a pře-
hledný zápisník pro celý rok. Dle posudků čelněj-
ších odborníků jest takovou knížečkou z praxe pro
praxi vydávaná »Polní tobolka« čili »Jeřábkův ka-
pesní kalendář hospodářský na rok 1901«. Ročník
tento přináší mnoho důležitých statí čistě hospodář-
ských, národohospodářských, porad právních, ochran-
ných a zvěroléčitelských; praktický účetní zápisník
a levná cena doporučují »kapesníček« ten našim ze-
mědělcům co nejlépe. Prodává se za 1 K. Hospo-
dářským spolkům při větších objednávkách, kten
dlužno zaslati na vydavatele Jos. Jeřábka, poklad.
oficiála zemědělské rady v Praze č. 799—II., skytají
se výhody.
Poučení o skladištích obilních. Česly
odbor zemědělské rady vydal k informaci hospodář-
ských kruhů, které hodlají přistoupiti ku praktickém
řešení otázky skladišť obilních, odborné poučení,
kteréž sepsal člen výboru p. prof. dr. František
Fiedler. Spis zasílá se všem okresním výborům.
pp. okresním delegátům rady zemědělské a hospo-
dářským školám, by interessenti mohli u těchto
o otázce skladišť se informovati. Hospodářským
spolkům a družstvům, jakož i jiným hospodař-
ským interessentům, kteří by prostřednictvím ho-
spodářských spolků o to žádalí, zašle český odbo
rady zemědělské spis ten za sníženou cenu 1 kor.
Obnos zaslán budiž předem. Připojujeme zároven
titul a obsah uvedeného spisu: »Poučení o země-
dělských skladištích obilních k vyzvání poradního
sboru družstevního při českém odboru zemědělské
rady pro král. české.« Napsal JUDr. Frant. FFiedlen
člen výboru českého odboru rady zemědělské. Při-
pojeny jsou: Formulář stanov pro družstva skladištní
a tři plány obilních skladišt.
Insolvence. Spolek věřitelů k ochraně pohle-
dávek při insolvencích v Praze oznamuje následující
insolvence: Moric Morgenstern, obchodníkv
Židlochovicích, Eliška Neumannová, modistka
v Praze.
Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 14. prosince činil 29.68
penny za stand. unci; při současném kursu lon-
dýnské devise K 240.20 obnáší tudíž cena 1 kg
ryz. stříbra K 103.27. Měď 71.50 za hotové a 72.25 na
3 měsíce; cín 118.— za hotové a 118.— na 3 měsíce,
zinek 181/2 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo
španělské 15/4, anglické 16.25 liber šterlinků a za
#50
alto_textblock
#50
Banky, záložny a spořitelny.
Ze Živnostenské banky. U pokladen banky
a její směnárny v Praze, jakož i její filiálek v Brně,
Plzni, Jihlavě, Českých Budějovicích, Pardubicích.
Táboře, Mor. Ostravě a ve Vídni vyplácejí se, dnem
27. t. m. počínaje, dne 31. t. m. splatné kupony a
tažené kusy zástavních listů Zemské banky král. ha-
ličského a vladiměřského s velkovévodstvím krakov-
ským a to jak 41/2% tak i 4% korunových zástav-
ních listů bez jakékoliv úrokové srážky a bez pro-
vise. Oběh 41/apet. zástavních listů obnáší 13,851.100
zl., 27.702.200 K, k výplatě kuponů k 31. t. m. za-
potřebí jest 311.656.04 zl., 623.312.08 K, a splaceno
bude na kapitále dne 31. t. m. 163.000 zl., 326.000 K.
Oběh 4pct. korunových zástavních listů obnáší
63,708.900, k výplatě kuponů k 31. t. m. zapotřebí
jest K 1,274.178 a na kapitále splaceno bude 31. t. m.
K 516.000. Zástavní listy haličské Zemské banky lze
dostati dle denního kursu u pokladen Živnostenské
banky a její filiálek, kde se též po případě tažené
kusy za nové vyměňují.
#51
alto_textblock
#51
Banka »Slavia«. Životní odbor tohoto
ústavu vykazuje stále větší výsledky, o čemž
svědčí těchto několik nejpozoruhodnějších číslic.
Od 1. ledna do 30. listopadu 1900 podány byly
5084 přihlášky na pojištěný kapitál 13,887.830
korun, z toho pak bylo vyřízeno 4528 přihlášek
na pojištěný kapitál 12,111.710 K. Za těchto
11 měsíců letošních vyplaceno bylo pojištěných
kapitálů 933.953.22 K. Jelikož »Slavia« roz-
děluje členům všechen čistý zisk, bylo jim do-
sud vyplaceno 706.541.28 K dividendy. Značné
reservy a fondy vykazují obnos 20,579.494. 88
korun, z čehož v pupilárních jistotách bezpečně
jest uloženo 20,198, 125.18 k.
#52
alto_textblock
#52
Trhy peněžní
Z Vídně, 15. prosince. (Z a v o r o č u
kursy.)
Renty: Únorová renta 98.15, společná
renta květnová 98.35, společná renta střibrná.
98.10, rakouská zlatá renta 118.40, rakouská
korun. renta 98.50, uherská zlatá renta 116.95,
uherská korunová renta 92 10.
Losy: Státní z r. 1854 172.50, zr.
1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 po-
zl. 100.— 164.—, z roku 1864 198 50, losy
tisské 139 30, losy úvěrního ústavu 400.—,
vídeňské losy komunální 387.50, turecké losy
107.—
Akcie bank: Banka anglo rakouská 271.—,
vídeňská bank. jednota 464 50, rak. ústav pio
úvěr pozemkový 885.—, rak. úvěrní ústav
675.—, uherská úvěrní banka 680.—, banka
pro země rakouské 407.50, vídeňská Union ca
548.—, česká banka Union —.—, Živnosten-
ská banka — .—
Akcie dopravních podniků: Drália
ústecko-teplická —— (—), česká severní drála
—.—, buštěhradská lit. A. —— (—), bustá-
hradská lit. B. 1128 (——), dunajská paro-
plavební spol. 752.— (—.—), dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha cisare
Ferdinandu 6190, dráha štvrsko-hradecko-
köflašská 533.— (—), dráha Ivovsko-černovic aá
—.—, rakouský Llovd 817.— (—), společnos
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 460.—, dráha polabská
470 —, dráha pražsko - duchcovská 176 60.
společnost státní dráhy rakousko-uherské 666.—,
lombardy 111.—, dráha pardubická —
silniční dráha lit. A. 252.—, silniční dráha
lit. B. 245.—
Akoie průmyslových podniků: Alpská
montanní spol. 443.50 (—), severočeská uhlář.
společn. ——.—, pražská železářská společnost
1710.—, rýmav.-muráňská spol. 491.— (—),
turecká tabáková režie 295.50, rakouská továrna