#1
alto_textblock
#1
non cbestěsá neol
#2
alto_textblock
#2
1901.
#3
alto_textblock
#3
V Praze, v úterý dne 26. února.
#4
alto_textblock
#4
K číslu 57.
#5
alto_textblock
#5
Na »Národní Listý
ranní a odpolední
šo předplácí se
v Praze
s minislraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
o Pošteu:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilko
NA
#7
alto_textblock
#7
LSIí
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 3h
#10
alto_textblock
#10
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Z Vídně, 26. února. Vláda doufá, že
nyní, kdy německé strany vzaly nazpět své
pilné návrhy, bude možno konečně dostati
se — v posledním týdnu únorovém — na
jednacím pořadu k prvnímu čtení zákona
o půjčce investiční. Kdyby prý však vy-
skytly se obtíže a překážky, bude prý
v jednacím pořadu učiněna změna v ten
rozum, že první čtení o vládní předloze
v příčině rekrutů na letošek, která má mí
sto třetí, postaveno bude na místo první.
Odpoledne koná se opět konference
předsedů klubů.
#13
alto_textblock
#13
Jubileum únorovky.
is Vdně. 26. února. Jenom málo listů
věnuje úvahu dnešnímu 40letému jubileu
únorovky a 40letého trvání ústavnosti.
Vyslovuje se politování, že tato ústava ne-
vžila se, jako se vžila 600 let stará ústav
anglická. Při tom ovšem reklamuje se ve-
škerá zásluha o vyjednání konstitučních po-
měrů, o svobody politické a jejich vybudování
výhradně a výlučně pro starocentralistickoua
staroliberální německou stranu.
Snad mohli by ti, kdož mají takový
žal nad tím, že se ústava nevžila v Rakou-
sku, uvažovati o příčinách zje v
toho a snad by dospěli k poznání a pře
svědčení, že nemohla se vžíti ůsta-
va, která nesplnila naděje v n
kladené, která nepřinesla náro-
dům rakouským, co od ní očeká-
vali, že tato ústava po těch ně-
kterých stránkách, s kterými
mohou všichni národově býti
srozuměni, zůstala na papíře
že dodnes základní články její
nejsou proveden.
Jest zajisté a bez odporu úkazem zvlášt
ním, že ohromná většina obyvatelstva zu-
stává chladnou v den tak památný. A v š ak
tento chlad a tato lhostejno s
jsou více než pochopitelny
#14
alto_textblock
#14
Z Říma. 26. února. Komory sejdou
se opět dne 7. března. Jelikož na jednacím po-
řadu se nalezá osnova zákona o mimořád-
ných úvěrech pro vojsko a námořnictvo, za-
hájí krajní levice neprodleně boj proti kabi-
netu, neboť učinila postavení své proti vládě
závislým na požadavku, že výdaje vojenské
budou sníženy.
Z Říma, 26. února. Bývalý poslanec
a ministr Luzzatti pronáší se, že jest
svrchovaný čas, zakročiti proti nemírným a
krátkozrakým požadavkům agrárníků co nej-
rozhodněji. Agrárníci ve Francii jsou stejně
poblázněni jako v Německu, avšak tito jsou
ještě předstiženi agrárníky rakouskými. Italie,
jako země agrárnictvem nejméně postižená,
měla by dáti podnět k mezinárodní konfe-
renci za účelem obnovy platných celních
smluv se změnami pokud možno nejmenšími.
Ze Sofie, 26. února. V politických
kruzích se ujišťuje, že bude presidentem
nového sobrání Gesov.
Z Bukurešti, 26. února. Ministerstvo
dostalo projev nedůvěry. Při hlasování bylo
75 poslanců proti vládě, pro ni 74 poslanců.
Očekává se nyní demisse kabinetu.
Z Berlína, 26. února. »Kölnische
Zeitungu« oznamují z Cařihradu a ze Soluně.
že došlo ke srážce bulharské tlupy s vojskem
dne 18. t. m. u Bragalje. Tlupa uniklav
temnotě, zanechavši 8—10 mrtvých. Ztráta
vojska obnáší 7 mrtvých a 2 raněné. Vojsko
bylo potom sesíleno a pronásleduje tlupu.
#15
alto_textblock
#15
vr. Telegrafické zprávy.
sZ Vidně. 26. února. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje následující vlastnoruční listy
císařovy:
#16
alto_textblock
#16
Milý pane synovče, afcivévodo Františku
sd (Ferdinandel s
b Ochota, se kterou Vaše lásky vyhověly
vznesenému na Vás povolání za protektora
účastenství na říšské radě zastoupených krá-
lovství a zemí na světové výstavě r. 1900
v Paříži, jakož i vřelá účast, se kterou
#17
alto_textblock
#17
Vaše lásky podporovaly vlasteneckou snahu
na této výstavě domácí původní výroby,
průmyslu a umění, poskytuje Mně vítanou
příležitost vysloviti láskám Vašim za to nej-
plnější uznání a Mé nejvřelejší díky.
Ve Vídni, 19. února 1901.
František Josef m. p.
Milý dre. šl. K ö r brel
Naplňuje Mne zvláštním uspokojením
zvěst o čestných úspěších, jichž docílily do-
mácí původní výroba, průmysl a umění na
světové výstavě r. 1900 v Paříži. Za úspěchy
ty dlužno děkovati jenom jednomyslnému a
vzornému spolupůsobení všech těch, kdo se
podniku výstavy zúčastnili. Mezi vystavo-
vateli náleží zvláště nejplnější chvála vrchní
správě rakouského výstavního oddělení, ra-
kouské ústřední komisi a její delegátůmv
Paříži, jednotlivým komisím zemským a ko-
mitétům zemským, komitétům zvláštním,
subkomitétům a komitétům místním v Paříži,
jakož i poradnímu sboru generálního ko-
misaře,
Jako president centrální komise osvědčil
se s plnou oddaností činně ministr obchodu
svob. pán Call, začež mu vyslovuji s díky
Své uznání. Vzpomínám při té příležitosti
zásluh, kterých si získal jeho předchůdce
v presidiu centrální komise a zvláště také
Vy ve své dřívější hodnosti jako ministr ob-
chodu a president této komise o zdar díla
výstavního a vyslovuji jim, jakož i Vám za
to nejvřelejší dík.
Nejplnější uznání vyslovuji také mini-
strům, kteří se v mezích své působnosti prací
výstavních zúčastnili.
Ve Vídni, 19. únor.
František Josef m. p.
or
Zvláštním vlastnoručním listem podě-
koval císař panujícímu knížeti Janu II.
z Liechtensteinů za jeho velice zdat-
nou účasť v zájmu čestného zastoupení ra-
kouského zahradnictví na světové výstavě
v Paříži r. 1900.
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Bnbl
#20
alto_textblock
#20
V baloně z Francie do Ruska.
#21
alto_textblock
#21
Jednu z nejsmělejších vzduchoplaveb pod
nikl známý cestovatel francouzský hrabě Henry
de la Vaulx, který v křehké, větry zmítané ko-
cábce balonové z Paříže se dostal až do
Ruska;
Smělý vzduchoplavec, který dříve byl od-
vážným cestovatelem a probádal nebezpečné
končiny Patagonie, uveřejnil v »Revue des Re-
vues« zajímavý článek o své vzdušné cestě.
Dne 30 září výplul hr. Vaulx z lesíka Vincen-
nes u Paříže v balonu »Centaure, měřícím 1630
metrů kubických, naplněným svítiplynema
21 hodinu na to sestoupil v ruském Polsku
Byla to závodní jízda. Soupeřem »Centaurovýme
byl balon »Sv. Ludvík« s obsahem 3000 kub
metrů. Druhou cestu podnikl Vaulx v říjnu
Byla to opět závodní plavba, které se zúčast
nily balony: Centaur, Aěro-Club a St. Louis
V prvním baloně jel Vaulx se známým sports-
manem Castillonem, v druhém Jaques Faure sám.
v třetím Jaques Bolsan a též Pražanům známy
aěronaut Louis Godard.
Za volání: »Vive la Russie« 6. října o
poledne vypluly balony, mající cil své plavby
v daleké přátelské zemi slovanské.
»Centaur« bral se volně k severozápadu
Paříž zmizela brzy v mlhách a dýmu. Noční
jízda ve výši 1500 m. byla nádherná pod
ohvězděnou oblohou. Větroplavci vyprázdnili lá-
hev šampaňského.
Noc minula klidně — zaznamenává
Vaulx ve svém článku — a působením chladu
za svitání klesl balon na 500 m. nad zemi
#22
alto_textblock
#22
Větroplavcí křičeli pomocí hlásné trouby na lidi.
aby se dověděli, v jaké krajině jsou, ale ne-
mohli se dorozuměti. Větroplavci domnívali se,
že se nalezali v Sasku. Za východu slunce zpo
zorovali v dálce svého soupeře »sv. Ludvíka«
ale brzo balon ten zmizel v oblacích. Pod pů-
sobením paprsků slunečních balon vstoupl do
výše 2500 m. Pluli nad mořem oblaků.
Balon »St. Louis« se opět objevil, hnaný
timtéž proudem vzduchovým. Letěli nad Slez-
skem. Vstoupily do výše 2800 m. Stoupání ro
ste, ale ještě výše stoupá »St. Louis«. O 3. ho
dině odpolední uzřeli plavci »Centauru« ve výši
4000 m. naposledy balon Godardův a Bolsanův.
Za temperatury 12° pod nulou dosáhl
»Centaur« o 3 hod. 40 min. výše 5200 metrů
Větroplavci vdechují stále kyslík a občas se
posiláují koňakem. Balon ostl se již nad půdou
ruskéříše. Dole se táhnou nesmírné lesy
»Centaur« klesá. Větroplavci odhazují přítěž.
Cestovatelům zbylo již jen 6 pytlů písku. Přes
to odhodlali se plouti dále, ačkoliv se již bl-
žila noc.
Chtěli proniknouti co nejdále. Volně kle-
sali, takže pluli jen ve výši 7.00 m. Pluli nad
nesmírnými pláněmi za zuřivého větru. Vyšla
luna. S velikou chut povečeřeli již po druhé
za své cesty. V dálce počalo se blýskati
hřmiti. e
Hrabě de Vaulx usnul. Castillon jej náhle
probudil. »Centaur« počal prováděti nějaké vý
střednosti. Skočil najednou do výše 5000 m.
kde větroplaveům mráz projižděl kosti, ač byl
ddlt e
zabalení v kožiších a honnich.
Ale z této ledové výse počal »Centaur
sestupovati tak mírně, že větroplavci nepotřebo-
vali vyhazovati přítěž. Pak opět si poskočil ba
lon do závratné výše. Z nekonečných bařinis
#23
alto_textblock
#23
vstoupá k větroplavcům koncert nočních ptáků.
Mezitím bouře zmizela na východě. Po druhé
větroplavci kochají se velkolepým pohledem na
vycházející slunce.
Zbyly jim jen dva a půl pytle písku. Ne-
měli již dosti kyslíku na vdechování, aby mohli
dovoliti svému balonu stoupání do ledových
výšin. V dálce uzřeli velké město a za nim
lesy rozsáhlé. Dohodli se, že sestoupí v okoli
tohoto města. Sestup se však hned nepodařil.
Balon letěl nad střechami města, kde způsobil
velký shon a křik. Teprve v lese za městem
podařilo se větroplaveům zakotviti.
Se všech stran přibíhali lidé v malebném
kroji. Byli to mužíci. Francouzští větroplavci se
po delším mimickém namáhání dohodli s mu-
žíky, kteří naložili větroplavce i splasklý balon
na dva vozy a dovezli je do města, kde je
uvítal policejní chef velmi zdvořile, představíl
je své rodině, ale zároveň jim dal na jevo, že
zatím musí ostati u něj. To znamenalo, že za-
tím jsou zatčeni. Teprve po hodině byli přive-
deni francouzští větroplávci k vysokému úřadní-
kovi, k rüskému generálovi, který mluvil plynné
francouzsky a s tím konečně se dorozuměli.
Dověděli se, že se octli v městě Korostičevu
v gubernii kijevské.
Zde musili větroplavci čekati na pas, aby
mohli opustiti Rusko. Zajeli do Kijeva, kde si
je společnost podávala z ruky do ruky, kde je
oslavovali, hostili, kde s nimi neustále banketo-
vali bratří ruští.
Konečně větroplavci dostali pas a z Kijev
se vrátili nejkratší cestou do Francie přes Ra-
kousko a Švýcarsko.
Dráhou jeli 4 noci a tři dny, v celku 84
hodin. Balonem tutéž cestu urazili za 36 hodin
—m.—