ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f9275580-66c4-11dc-be90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
že bude následkem neuspokojivého průběhu jednání o mír učiniti rozsáhlá vojenská opa- tření. Vláda žádala dostatečné informace o účelu této výpravy. Až dojdou, rozhodne vláda, zda generál Gaselee má dostati odchylné pokyny.
#2 alto_textblock #2
Z říšské rady.
#3 alto_textblock #3
Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny podal poslanec Rataj následující
#4 alto_textblock #4
prohlášení:
#5 alto_textblock #5
Slavná sněmovno! Včerejší prohlášení pana před- sedy poslanecké sněmovny ve příčině přijímání a zanášení neněmeckých interpellací vzbudilo oprávně- nou roztrpčenost českých poslanců. Činem tím ukázal pan předseda, že nemá po- rozumění pro konání svých povinností, totiž říditi se platným jednacím řádem a zachováváním základních zákonů ústavních. Čin jeho řadí se důstojně po bok činům oněch mnohých jednotlivců, kteří zaujímajíce svým vy- sokým postavením většího vlivu jsou nejzavilejšími nepřáteli národa českého. o Jedna všák věc přímo v této sněmovně zaráží to jest stanovisko pánů poslanců polských. Poláci jsou rozhodnutím předsedy stejně s námi na právech svého jazyka poníženi, oni však na na odčinění této spáchané křivdy doposud ničeho neučinili a zdá se. že neučiní. Nechť však si zapamatují, že není vyloučeno, budou-li od případu k případu v podobných záleži- tostech často vyhovovat přání a tužbám Němců, může je i v této říší postupem času stihnout soud jich bratrů Poláků v pruském Poznaňsku. V uvážení, že moji kollegové, čeští poslanci přede mnou již ve věci této se stanoviska zejmena právnického dokázali, že rozhodnutí pana předsedy jest neoprávněné, čelící proti jednacímu řádu a zá- kladním zákonům ústavním, obmezím se na předne- sení prohlášení, kteréž jsem zmocněn učiniti jmenem svých kollegů-poslanců české strany agrární a ná- rodně sociální: My zástupcové české strany agrární a národně- soc. prohlašujeme, že proti rozhodnutí předsedy posl. sněmovny p. hr. Vettra, učiněnému ve schůzi sněmovní dne 20. února t. r. v záležitosti přijímání a zanášení neněmeckých interpellací do protokolu — co nejdů- razněji a nejrozhodněji protestujeme a to z toho du- vodu, že rozhodnutí ono příčí se jednacímu řádu po slanecké sněmovny, jakož i obvyklosti a právu uží- vaného za dřívějšího předsedy pana dra. Fuxa, ze- jmena však základním zákonům ústavním, dle kte- rých jest všem národům všude v této říši rovno- právnost národní a jazyková zaručena. Vidíme v tomto rozhodnutí pana předsedy příkré, nespravedlivé, bo- hužel systematicky zúmyslně prováděné utlačování če kého jazyka a tím znehodnocování své národnosti v této sněmovně, ač i v této stejně jest nám zá- kladními zákony ústavními rovnocennost národnía jazyková zaručena. Cítíme se tímto rozhodnutím p předsedy oprávněně v zastoupe n svých českých voličů hluboce ura- ženi a proto prohlašujeme dále, že všemiprostředky každé jedná n této sněmovny budeme rušiti, po- kudnámodvoláním spáchané křivdy vzaté právo vráceno nebude. Dürazně žádáme, by toto prohlá- šení bylo do příštího protokolu poja to. Ve Vídni, dne 21. února 1901. Jan Rataj, Kubr, Hrubý, Klof áč. Černý, Prášek. Zázvorka, Sehna Fressl.
#6 alto_textblock #6
Posl. Černý odmítl podezření Dašinského, že chceme svým pravem utlačovat cizí národnost. Po- ukázal na neupřímnost vlády ve stylisaci trůnní řeči, jež je v rozporu s tím, co činí sám president sněmovny. Tam se žádá uklidnění, ale presidium první staví se proti možnosti jeho. President jako věrný panoš vlády předbíhá události a po přání trůnní řečí libovolně mění jednací řád. My vidíme Jako vůbec všechno je falešné, co vláda prohlašuje nahoru i dolů, tak i falešné a farizejské je prohlá- šení předsedovo při zvolení, že chce být nestran- nýtn. Nyní po skutku jej poznáváme. On sám ruší dané šlovo, ruší klid sněmovny. A kdo s ním sou- hlasí, jest jeho spoluvinníkem. Vidíme jich tady, bohužel, dosti na různých stranách. Vláda, která skládala pro císaře trůnní řeč, ve svém sobectví ro- zeštvává národy a k ní druží se známí zde udržo- vatelé centralistického systému a jejich strany. Ten- hle parlament má nezdravé a nepřirozené podmínky, ba na nemravnosti založené podmínky. Funkce parlamentu jsou porušeny, protože sám jeho organismus je nezdravý, založený na bezpráví Nemá snahy rozumné, nemá politické mravnosti, a proto nemůže pokročiti k řádné zákonodárné prácí. Já zde vidím více lstivosti, napalování a taškářství, než toho, co odpovídá rozumovým, mravním, bospo- dářským a kulturním potřebám národů. Vláda v trůnní řeči pochvaluje si blahodárnost ústavy, a zde sama obavně šlape základní zákon o rovnoprávnosti. Dobře jí rozumíme. Za tím jejím štvaním vidíme záludnou snahu vládnouti § 14. Ale to je přímo znásilňování národů, a tu jsme na stráží. Toho ne- dopustíme. Dobromyslní lidé bláhově se domnívají, že parlament náš je representací národů. To je hrozný klam. Zde je vskutku jenom znásilňování národů — zejmena našeho. A v tomto systému lži vizte toho presidenta, který má tu být representantem nestran- nosti a spravedlnosti. Není horší a smutnější ironie nad spravedlnost objevivší se v rozhodování tohohle ddl
#7 alto_textblock #7
člověkal
#8 alto_textblock #8
Vidíme tady pohoršlivé faktum, že tady se ná- rodům vstříc nekráčí, zde se národy neusmiřují. Na- opak uměle vyráběnou lučavkou se strany vládn mezi sebou rozeštvávají a bagatelisují se národy. dovolují se znásilňovati a poškozovati. To je bru- tálnost, jíž není na světě příkladu. Ale je to přesně podle tendence vládní: Divide et impera. Zde v parlamentě máme styky nejen mezi se- bou — a měli bychom se všech stran hleděti vzá- jemně si porozuměti — ale i s vládou. A s tou chceme mluvit svou řečí mateřskou, prodchnutou city, které jsou v základu naší duše. Touto řečí chceme nejvýrazněji vyjádřiti nejen své stížnosti, ale i požadavky. Nuže, my máme především právo žádat, aby nám vláda rozuměla. To je její věcí, aby nám rozuměla. Je to její povinností. Nejsou tu národy k vůli vládám, ale vlády k vůli národům. K tomu názoru reformnímu musí už jednou vláda přijít. Námi při- nášené oběti věru zasluhují si od vlád rakouských toho respektu. Ale co nyní vláda činí, naplňuje nás jenom nej- hlubším roztrpčením. Ona má říditi se heslem »Ju- stitia est regnorum fundamentum.« Ale ona proti tomu, místo aby zákony plnila a chránila, tyto ruší a brutálně šlape. A tak nás přesvědčuje, že řídí se heslem opačným: Injuria regnorum fnndamentum. Tedy proti této očividné injurii stojíme tu my zá- stupcové českého lidu a prohlašujeme za svou povin- nost, vládu takovou porážeti, aby k čertu táhla ně- kam jinam, kde by jí jednání takové trpěli.
#9 alto_textblock #9
Denní zprávy. — O právu českých podání a inter pellací v poslanecké snémovně pojednává »Pester Lloyd« způsobem velmi pozoruhodným »Posuzujeme-li podivný ten spor zcela věcně, nebudeme moci shledati požada- vek český ničím tak přes příliš přehnaným. Již proto, že jak předseda sám zjistil, byly po pět let skutečně přijímány také neněmecké interpellace. Nejedná se tudíž o žádnou nebezpečnou novotu, nýbrž o za- chování praxe, proti níž po leta nebylo námitek, a nehledíme-li k antecedencím, z těž ka lze nahlédnouti, proč jest možno v ra- kouské poslanecké sněmovně prosloviti českou řeč, proč by se však v če- ské řeči nesmělo interpellov ati. Snad proto, že by to podmiňovalo závazek, že by i ministři musili česky rozuměti.« Takového závazku by nebylo, neboť ministr může si dát interpellaci přeložiti a na ni německy odpově- děti. Buď se musí mnohojazyčnost z parlamentu vůbec odstraniti aneb ze sankeionova- ného práva nevyhnutelné dů- sledky dovoditi. Ovšem se o Češích namlouvá, že strhli spor o jazyk interpellací jenom proto, že by se rádi takto oklikami do- stali německé státní řeči na kůži. Ať je to pravda nebo není, sotva však dobře činí ti, kdož vytlačují spor z užšího jeho vymezení pojednávají jej dle jeho intencí a téměř ne- řešitelným jej činí. A potom: ať již někdo Čechy sympatisuje či nikoli, kdo pravdu nezapírá, musí doznati, že neblahý systém, proti Čechům sle- dovaný od mnohých let, že se jim totiž dnes bere to, co se jim včera poskytlo, musí i národ jak beránek něžný uvésti v šílenou zuřivost. Byly jim dány fundamentální články byly zase vzaty. Bylo jim poskyt- nuto právo vlastního jazyka v par- lamentě a nyní se jim zase zkra- cuje. Ve státě, v němž se vládne podle pravidel rozumu, nikoli však dle rozmarů a nápadů, je takového cosi jednoduše nemyslitelno a kdo se bude tudíž diviti, že při takové . . . politice vládní strany národní všechna napomenutí rozum do větru pouštějí?! — Když už nespravedlnost na národních právech českých páchaná již i nebesa vládního tisku uherského proráží, takže z nich blesky opravdového nelíčeného hněvu kmitají, co máme my Češi a naše zastupitelstvo činiti? — Zlatá srdce! Někdo nepodepsaný piše německé »Politik« v příčině naší úvahy o schůzi poslanecké sněmovny ve středu a o našem srovnání dra. Fuchsa s drem. Kathreinem,o rovnoprávnosti, kteréž dr. Fuchs za svého předsednictví zjednal písemným podáním v sně- movním protokole o dru. Kathreinovi, jenž pů- sobil na hr. Vettra v tom smyslu, aby tento vůbec nepřijímal žádných neněmeckých inter- pellací. Neznámý pisatel německé »Politiky« ukládá nám »maličké zpytování svědomí« o tom, jak se stalo, že Fuchs byl nahražen Kathreinem. Zástupci rovného práva národností bývali prý mezi Němci jediní »tak zv. kleriká- lové«, to jest ti rozhodní katolíci, kteří vzne- šené nauky: »Miluj svého bližního jak sebe sama« a »Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň i ty jim!« nejen na jazy ku,
#10 alto_textblock #10
lale i — v srdci nosili. Jak prý se mohlo státi, táže se neznámý přípi- satel »Politiky«, že strana tato nejen početně seslabena byla, nýbrž i vnitřní pročes prodělala, kterýž potlačil její směr, o rovné právo se zasa- zující? Na to zpytuje dotyčný pisatel svědomí národní strany svobodomyslné, předhazuje jí, že svým jednáním a rozbíráním různých otázek, kteréž v táboře přesvědčených katolíků co nej- trapněji musily urážeti, způsobila obrat ve smý- šlení tábora klerikálních Němců, že v Tyrolích, z nichž kdysi vyšel muž jako P. Greuter, nena- lezlo se místo pro bar. Dípaula.. Zkrátka, celá ta kapucináda německé »Politike dýše libopachy šňupavého tabáku i balšámu oné klerikální mo- rálky, kteráž má svůj rub i lsc a kteráž se do- mnívá, že vejde do královstvá božiho ten, kdo volá »Pane ! Pane !« To my si troufáme kře- sťansko-katolickou morálku lépe znáti než pisatel staročeského žurnálu, zahalený v anonymní kuklu pohřebního bratrstva. Pokud my víme, na sku- tečné a nikoli jen líčené katolictví nestačí, vzne- šené nauky božského zakladatele církve jen míti na jazyku a jen v srdci je nositi, neboť víra bez skutků jest mrtvá. Považujeme německé klerí- kály, kteří bez mála čtvrtstoletí měli příležitost vznešené ty nauky uskuttečniti a zajisté za nej- radostnějšího souhlasu a součinnosti slovanských poslanců zahájiti na tomto cislajtanském světě království boží rovného práva národnosti, roz- hodně za katolíky velmi vlažné, ač nedíme špatné, neboť k poslednějšímu označení měli bychom všechno právo, vždyť klerikální přitel »Politiky« bez mučení konstatuje, že ka tolické vznešené nauky nejen neuskutečnili, nýbrz — i ba — od nich se odvrátili! A nejenom to, oni dokonce i jiné také velmi dobré katolíky, Poláky zpáčili, zvlášť co se týče druhého hlav- ního příkazu katolické morálky: »Co nechceš, aby ti jiní činili atd. !« Viz včerejší událost v rozpočtovém a železničním výboru, kde obé nejkatoličtější strany sněmovny, nás tak milující, zdařile spikly se proti zastoupení nár. strany svobodomyslné v předsednictvu obou výborů. Není to zřidnutí německých řad křesťansko- katolických v Tyrolech a Dol. Rakousích, pád jich všední tu i onde, naposled snad trest boží za vlažnost v činném osvědčování božských nauk lásky? Doporučujeme, aby pánové vyhle- dali své vlastní zrcadlo svědomí, dobře je vy- cídili a v plném světle božím do něho pohledlí. Nás pak mohou i na dále — míti rádi! — Dobrá rada. Vídeňský purkmistr dr. Lueger ujal se ve včerejší schůzi rady řjš- ské slova, aby také svou hřivnou přispěl k roz- řešení otázky, jaké třeba učiniti opatření ve příčině českých dotazů. Pan dr. Lueger ne bez práva poukazoval k naplněným gallerifm, které prý jsou výmluvným znamením toho, že p. t. obecenstvo očekává legrací a ne poetivou vydatnou práci, neboť k vůli té prý by nikdo parlamentu si ani nepovšiml. Tato poznámka vídeňského purkmistra je přede- vším smutným svědectvím, které hlava obce dala vídeňskému obyvatelstvu, potom ale zají- mavou též tím, že pokud toto obyvatelstvo plnilo galerie, především očekávalo legraci, kterou mu způsobí pan dr. Lueger. A nezkla- malo se. Dr. Lueger byl ve svém živlu. Radil nám a ostatním národům neněmeckým mezi jiným, že by bylo dobře, kdybychom se k vůli míru a abychom si na vzájem rozuměli, učili německy. Pan dr. Lueger ani neví, jak tato jeho rada je zbytečná. Učíme se u nás němčině tolika učíme se ji tak intensivně, že věru není k tomu za- potřebí teprve pobídky pana purkmistra vídeň- ského. Učime se ji víc než třeba, tak že je to nám až na škodu. Avšak nutiti se k tomu nedáme ani tímto pánem. Vždýť Němci sami tomu nechtějí, vždyť ne my, nýbrž oni to byli, kteří s takovou vehemencí vzepřeli se zákonu, jenž na středních školách vyučování oběma jazykům učinil obli- gátním. Dr. Lueger patrně panem Wolfem po- učen, že kdo neumí německy je nevzdělancem, chce nás patrně zachrániti před smutným osu- dem nalézati se v řadách těch, kteří z nezna- losti němčiny jsou nevzdělanci. Však i toto na- mahání je zbytečné. Nalezali bychom se ve spo- lečnosti tak výborně, že by nám ji snad i dr. Lueger záviděl. Na štěstí není ještě znalost němčiny před světem kriteriem vzdělanosti. Že je pan dr. Lueger skrz naskrz Němcem, nemu- síme ani ujišťovati, bylo to patrno právě z jeho pobídky, bychom německy za tím účelem se naučili, by nám porozuměl. Tak smělým nemůže býti vůbec nikdo jiný než — Némec. — Dary. Při svatbě pana Václava Vlk a se sleč. Emmou Peroutkovou, dne 16. t. m. v Cho- děrově restaurantu konané, vybraly sl. Olga Perout-