#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
14. srpna 1907. Císlo 225.
#4
alto_textblock
#4
Polšti revolucionáři v Rusku.
Revoluční frakce polské sociálně-demokra
tické strany vydala tiskem prohlášení, že jejím
dílem jest atentát na volynský pluk poblíž sta-
nice Lapy. Záměrem bylo po ztroskotání vlaku
metati z vagonu do pluku pumy a dobíjetí dů-
stojníky i vojáky granáty i puškami. Příčinou
ntontátu byla dle prohlášení revolučních soci-
alistů věrnost volynského pluku přísaze a carovi.
Všechny pokusy rovoluční propagandy v tomto
pluku vyšly na plano, tak že se jeví nejvydat-
nějším obrancem carismu naproti revoluci. Z té
příčiny revoluce musí mu býti zapřisahlým ne-
přitolem.
Skutek, kterým se chlubí polští revolucio-
náři, neprospěje valně polským národovcům.
#6
alto_textblock
#6
Nepokoje v Marokku.
Marokko, jež by bezmála způsobilo za
Deleasséovy vlády na quai d'Orsny osudný kon-
flikt mezi Francií a Německem, je teď pojednou
záminkou k výměně roztomilosti mezi oběma
státy a snad to vše povede ještě k nějakému
politickému flirtu. Útraty této nové, snad dosti
prchavé sbližovací politiky ponese ovšem zdivo-
čilá vlasť banditských a fanatických Arabů na
západě africkém.
Německo sice slibilo Marokku ochranu
jeho neodvislosti. Ale nemůže netečně přihlížet
k tomu, aby banditi maročtí rubali Evropany
páchali nejdivější zločiny. A tak se stalo, že
Německo vyslovilo uspokojení s energickým za-
kročením Francie a splnilo slib, který kníže
Bülow pronesl v rozmluvě se známým kore-
spondentem »Figara« Jules Huretem: »Nebu-
deme Francii překážeti v Marokku!«
»Figaro« s potěšením zaznamenává, že v ně-
mecké diplomacii nastal obrat v otázce marocké
Konservativní i svobodomyslné žurnály v Ně
mecku závodí ve snaze rozšířiti myšlenku
dorozumění mezi Německem
Franelí.
Ke krvavým událostem v Casablanee
oznamuje »Köln. Zig.« telegraficky, že není
pravda, že domorodei počali střilet do francouz-
ského vyloděného mužstva. Prvn! rán
padla s francouzské strany. Fran-
couzi byli by ve svém roztrpčení pro vražděn
Evropanů postřileli všechny Araby, jež uzřeli,
ale zakročením německého a anglického konsula
kteří zamezili zavraždění dalších Francouzů
bylo zabráněno krveproliti ještě hroznějšímu.
Situace v Casablance se stále lepšl
Dne 9 t. m. se konala za úplného pořádku
obvyklá mohamedánská cvičení náboženská. Na
budově guvernérově byla vztýčena vlajka fran-
couzská. Mulay Amin vzdal díky za francouzskou
ochranu.
Ale klid je zdánlivý. Není radno důvěřovat
domorodeům. Každou chvili může opět vzpla-
nouti jejich fanatická zášť proti evropským
daurům. Evropanům nezbývá než stále býti n
stráži. V okoli Mazaganu potloukají se roly
jež jsou připraveny bojovati pro »svatou věc«,
vražditi Evropany a židy a loupiti
Ministr zahraničních záležitostí Picho
sdělil, jak se oznamuje z Paříže, několika zpravo-
dajům, že Francie nemá chuti vysí-
lati další vojska doMarokka. Vojsko
francouzské nalezající se teď v Marokku, úplně
stačí. Francie nebude se pouštěti za hranice
svého určitě vyměřeného programu. Nebude
podnikati výpravy do vnitrozem
Spokojí se potrestáním vinníků a obnovením po-
řádku a organisováním policie v Casablance a okoll.
Francie jedná v ůplné dohodě se
Španělskem a ostanou věrny úkolu, jenž jim
byl svěřen Evropou. Nejedná se jim o výboj,
to by se příčilo též vůli země. Vláda je, jak
jsem již několikráte ujistil v parlamentu, dalek
jakéhokoliv dobrodružství. Ale prosadí svou vůli,
aby byla respektována práva Francie a hájeny
zájmy a životy Evropanů.
Konečně uvádíme ještě další telegram »Köln.
Ztg.«, který líčí situaci v Casablance velmi pessi-
misticky. List tento jediný vybočuje ze smířlivé
nálady, vládnoucí v tisku německém a zahrnuje
Francouze nejhoršími obviněními. Ve své depeši
tvrdi, že všichni židé opustili Casablanku, že
není dostatek zásob a potravin, že
každá vyhlídka na urovnání vělc
a zavedení normálního života je
#7
alto_textblock
#7
Různé zprávy.
Ministr hr. Andrássy ve Vídni. Z Vídně, 13
srpna. Hrabě Julius Andrássy dlí zde od včerejška
ale jeho zdejší pobyt nesouvisí s politikou
= Podařená anekdota o živém králi. Pařižský
»Gil Blas« vypravuje: Španělský král Alfans XII
rád se prochází incognito, někdy i s královnou.
Onehdy také šli oba, zatím co chanffeur spravoval
královský automobil, na zapřenou na procházku po
San Sebastianu. Královi zachtělo se kouřiti i zašel
i s královnou do trafiky pro cigarety. Jaké však
překvapení! V trafice stál anarchista, zatčenýv
Madridě pro podezření z účasti na nedávném alen-
látu proli králi Alfonsovi, ale propuštěný pro nevinu
na zločinném pokusu. Král poznal anarchistua
anarchista krále rovněž. Král však nehnul ani brvou
a popošed k anarchistovi připálil si od něho cigaretu
s dobráckým úsměvem. Anarchista chtěl prchnouti.
ale král ho žádal, aby jen zůstal, a prosil jej o pro-
minutí nedávného přehmatu madridské policie proto.
že zatkla nevinného. Pak vzal růži, kterou královna
měla v ruce, dal ji anarchistovi, poděkoval za při-
pálení a klidně odešel. — »Gil Blas« má zajisté
znamenitou a smělou fanlasii.
= Překvapení velitelstva ruské hraniční stráže
vejenské. »Ruské Slovo« vypravuje: Onehdy dostalo
velitelství zaamurské hraniční stráže vojenské te-
legram, že do Charbina přijede důstojník, aby z ta-
mější vojenské pokladny vyzvedl pro jižní oddíl vo-
jenský 70.000 rublů. Důslojník příjel, dostal na
obnos ten pokladniční poukázku, se klerou u Rusko-
čínské banky si vyzvedl peníze: 56.000 rublů v pa-
pírech, ostatek ve stříbře. Důstojník prohlásil, že
s tak velkou částkou peněz nechce jíti sám, i telefo-
noval pro průvodčí oddíl vojenský. Vojácí přišli, dů-
stojník vložil před nimi do bedny stříbrné peníze
papírové strčil do kapsy a průvod šel na nádražl
Tam kázal důstojník vojákům, aby počkali a aby pe-
níze dobře hlídali, sám poodešel na okamžik do nál
dražní restaurace. Vojáci čekali, ale — marně; »dů-
stojník se nevrátil, utekl, patrně falešný důstojn ík.
s 56.000 rubly.
= Zvláštní spolsk. Ve Fürstenwalde n. Sprévou
byl, jak listy sdělují, založen spolek holohlavých a
má hojně členů.
= Nehoda z automobilem. Z Vídně, 13. srpna
(K. k.) „Fremdenbl.“ oznamuje dnes z Madonny di
Campiglio: Včera udála se v nedalekém průsmyku
tonalském vážná nehoda, při níž však osoby, sedící
v automobilu, šťastně vyvázly. Eduard Kraus, spo-
lečník Pražsko-rudnické továrny na košíkářské zboží
a jeho choť opustili v neděli Como, jedouce přes
Edolo a tonalský průsmyk do jižního Tyrolska. Na
vrchu průsmyku vypověděly však obě brzdy službu
a automobil sřítil se s šílenou rychlostí s vrchu, takže
osoby, sedíci v automobilu, se domnivaly, že každým
okamžikem sřití se do propasti. Na štěstí automobil
#8
alto_textblock
#8
marná. Němei prý utrpěli ztráty jdoucí do
milionů. Němci žádali francouzského velitele, aby
upustil od zboření německých farem v okolí Casa-
blanky. Francie má prý povinnost vyhověti rychle
německým požadavkům, již z toho důvodu, že
Němci a Angličaně v den vraždění pomáhali fran
couzské kolonii při opouštění města, kde by byl
všichni Francouzi hez milosti porubáni.
#9
alto_textblock
#9
Schůzka ve Wilhelmshöhe.
Král Eduard přibude 14. t. m. k návštěvě
eísaře Viléma do Wilhelmshöhe a prodlí tam
od 9 hodin ráno do 8 hodin večer, aby potom
zajel do Išlu k návštěvě císaře Františka Jo
sefa I. Kromě říšského kancléře knižete Bu-
lowa, kterýž den před tím přibude do Wilhelms-
höhe, zúčastní se schůzky i státní tajemník
vnějších věci Tschirsky. V diplomatických kru-
zích se proto soudí, že při schůzce běží
určitě politické úmluvy, kteréž schůzce dodá
vají zvláštního významu politického. Lze soudit,
že mezi schůzkami ve Swinemünde a Wilhelms-
höhe jest zvláštní vnitřní souvislost a že výsle-
dek prvé bude přetřásán i mezi Vilémem II.a
Eduardem VII. i mezi kancléřem Bülowema
stát, tajemníkem Ilardingem.
#10
alto_textblock
#10
K nepokojům v Belžastu.
K opětným nepokojům v Belfastu není dnes
mnoho nových zpráv, ale jsou za to tím váž-
nější! Došloť včera k pravým bitvám na ulici
sta a sta osob bylo, jak o tom vyprávějí po-
drobnosti včerejších telegramů, zraněno bodáky.
kamením a výstřely. Zastřelena také jedna
paní. Nepokoje ale přes to, že celé
pluky zakročily, nepotlačeny — trvají
dále, Boj počal tím, že davy počaly bázeti na
jednu hlídku kamením. Na to zatčeni tři demon-
stranti. Davy zamezily ale jich odvedení. Na lo
poveláno telefonicky vojsko. Tři pluky pěchoty
obsadily ulice, v nichž zuřila nejdivočejší
vzpoura. Jízda rozehnala lid na všecky strany.
Na vojsko házeno kamením a vším, co do ruky
padlo. Na konec rozehnala se pěchota do davů
bodáky. Muži stavěli ženy a děti ja-
kožto štíty před sebe, několik žen
bylo při tom zraněno a jedna — jak
již řečeno — zabita. 500 policistůa
2000 vojáků stálo proti 10.000 de-
monstrantů. Přes 30 policistů a vojáků bylo
zraněno, ze stávkářů ale zraněna, jak již po
dotčeno, celá sta.
Jiný zpravodaj líčí krvavé bouře takto
V Belfastu zuří od 5. hod. večerní vzpoura
když byl nedělní večer poměrně klidně minul
Napadena i stanice policejní, vojsko
jež kvapilo k obraně její, uvítáno salvami ka-
mení. I soken hořejšlch poschod
házeny kameny. Přečteno úřadní varovné
prohlášení proti vzpouře, ale bylo přivítáno jen
novým deštémi kamení. Když vojsko zakročilo
bodáky, ženy, stavíce se před muže, volaly
»Ježíš, Maris, nebudete přece bo
dati do ženl«
Jizda sekala do lidu šavlemi fasenými.
Ulice byly úzky a temny, půda kluzká, koně
padali. Přes to měla právě jízda nejednou —
úspěch.
Úřadní osoby, jež provázoly
vojsko, vyzvaly vzbouřence, aby
se odebrali z ulie do domů, ale
byly zasypány kamením.
Vzbouřená čtvrť jest obklíčenn
vojskem. Policie, jež skládá se ze strážníků
i nově najalých, chovala se celkem trpně. Ob
mezila se na zalýkání jednotlivců a na odvážení
zatčených.
Dnes časně ráno odjel pluk
královských zákopníků se zvlá št
ním rozkazem z Aldershotu do
Belfastu.
I v Dundee jest velíké jitření. Dělníci ju-
tových továren vtrhli do města a volali: »Pryč
s pány, smrt tyranům, do vody s nimi . . .« Do
továrníků i obchodníků strkáno a pokřikováno
posměšně po nich. V městě způsobena scenam
těmi veliká panika.
#11
alto_textblock
#11
Sach povolil
sach prohlásil, že přijímá po-
žadavky předložené mu parlamen
#12
alto_textblock
#12
narazil na skálu a při tom se úplně rozbil. Krausov
vyvázli bez pohromy. Vůz, který přijel z Fucine
přivezl je sem úplně zdravě.
= Násilnosti pli stávce. Z Paříže, 13. srpna
(K. k.) Za stávky dělnictva v kamenných lomech
v Evry-Pelit-Bourgu (v departemenlu seinském) stalo
se několik pokusů, aby byla učiněna nepotřebnou
trať spojující kamenné lomy s lyonským nádražím
Na několika místech byly kolejnice rozbity dynami-
tem, jinde byly na ně položeny kmeny, takže je
duchapřílomností strojvůdce bylo zabráněno neštěslí
Vůdcové syndikátu dělníků kamenných lomů tvrdí, že
stávkující nemají s atentátem nic společného.
= Předčasný výstřel. Z Bochumu, 13. srpna.
(„Köln. Ztg.“) Na dole „Pluto“ u Röhlinghausenu
byl v jámě č. 5 zabit horník následkem predčasného
výstřelu. 9 dělníků bylo částečně těžce, částečně lehce
raněno.
Nešlěstí při vojenském cvičení. Ze Zemuně.
13. srpna. Za vojenského cvičení 11. dragounského
pluku v Mitrovici událo se velké nešlěstí. Při přeska-
kování příkopu sřítil se rytmistr Vormann i se svým
koněm a protože jezdci za ním se ženoucí následkem
vzedmutého prachu nehodu nezpozorovali, byl přejet
Ještě několik dragounů s koní kleslo na padlého ryl-
mira. Teprve potom zpozoroval velitel neštěstí
velel ihned zastaviti. Rytmistr utrpěl dosti těžke
zranění ranami kopyt na hlavě, rukou a nohou
Byl zavezen do soukromého ošelřování. Ostatn
více měně těžce raněm vojáci byli odvezení do ne-
mocnice.
= Zemětřesení. Z Vídně, 13. srpna. Dnes ráno
zaznamenaly seismografické přístroje ústředního
ústavu pro meteorologii a geodynamíku prostředně
silné zemětřesení ve vzdálenosti asi 1100 km. Za-
čátek ve 3 hod. 22 min. ráno, maximální rozkyv
3 mm ve 3 hod. 26 min., konec o 1/44. hod. ráno. —
Z Terstu, 13. srpna. (K. k.) Na zdejším námořním
observaloriu zaznamenaly dnes v noci seismografické
přístroje blízké zemětřesení. Začátek ve 3.24 hod.
největší výchvěvy 6.4 mm ve 3.26 hod. Konec ve
4.51 hod. ráno.
= Velký výbuch petroleje. Z Paříže, 13. srpna.
Včera po 8. hodině večerní vyletěla v Ivry petrolejová
továrna do povětří. Tři velké nádrže petro-
leje vybuchly. Při neštěstí byli tři hasiči usmr
cení a dvacet zraněno.
= Velké požáry. Z Amstettenu, 13. srpna. Ne-
daleko lázní Neukirchu vypukl včera odpoledne požár
jenž brzy zničil 23 domy. Množství dobylka a ho
spodářského nářadí slalo se obětí plamenů. Kostel čá-
stečně ohořel. — H. Z Degerndorfu, 13. srpna.
Dnes odpoledne vypukl v Alburzu, půl hodiny od-
tud vzdáleném, oheň, který v malé chvíli se značně
rozšířil. Požár schvátil 21 domů. Také kláštera
školní budova byly zachváceny zuřícím živlem. Ko-
stel byl jen s největší námahou zachráněn. Do Al-
burgu povoláni byli vojáci pěšího pluku č. 11, jichž
#13
alto_textblock
#13
tem. Prohlášení se ale valně nedůvěřuje, nebot
pochybuje se o pevnosti šachově. Přes to uči-
nilo dobrý dojem, že šach odstranil z okolí
svého nejvlivnější mollahy, zástupce to směru
reakcionářského oproti směrů ústavnímu.
#14
alto_textblock
#14
Schůzka státníků na Semmeringu.
Dle římské »Agenzie Libery« bude mít
schůzka na Semmeringu mnohem větší význam,
než schůzka v Desiu, poněvadž na ní bude
deflnitivně rozhodnuto o problemecl,
jež byly v Desiu přetřásány. Tittoni do
nese císaři Františku Josefu vlastnoruční lis
krále Viktora Emanuela. Soudí se, že po seme
ringské schůzce dojde na ostrou
akei na Balkáně, při čemž prý ale n
bude dotčeno státní celistvosti Turecka
#15
alto_textblock
#15
Haagská konference.
Různé podivné pověsti kolovaly včera v
Hasgu. Proslýchalo se, že konference bude ne-
prodleně odročena do října, kdy se sestoup
v jiném městě. Dle jiné pověsti měla být
odročena na celý rok. Skutečně jest Nelidov ne-
mocen, Bourgeois chce odjeti již 20. t. m., jin
diplomaté touží nejdéle 25. t. m. domů se vrátit
a tak není naděje, že by tato konferene
dohodla se na tom, zříditi stálý soud smírčl
Anglie, Spojené státy, Německo a Francie chtějí
prý ale tak učiniti na vlastní pěsť. S Holland-
skem čitala by tato skupina stát
690,000 000 obyvatel a zastupov ala
by přespolovici světového o bchodu
#16
alto_textblock
#16
Zájem Uher na Bosně a Herce-
govině.
V »Pester Lloydu« uveřejněn byl onehdy
článek; důvěrník jeho vykládá v něm o uher
ských zájmech v Bosně a Hercegovině. St
přímo oplývá okázalou nahotou, bez nejmenšíh
ostychu postavenou na odiv celé veřejnosti
tím je upřímnou a zároveň tak poučnou, žeje
věru potřebí, seznámiti s jejím obsahem také
veřejnost českou.
Důvěrník »P. L.« zaznamenává nejprve, ž
bosenská politika, kterou po dvě desetiletí pro-
vozoval baron Benjamin Kállay jako správce
okupovaných zemí, byla vzhledem k maďar
ským zájmům docela pochybena. Když Rakou-
sko se ujalo správy zabraných zemí, bylo
možno utvořiti z moslimů a Chorvatů silnou a spo
lehlivou většinu proti Srbům, poněvadž mosli
mové žili s Chorvaty v dobrém poměru, kdežtc
Srbové měli stálé rozmíšky s moslimskými ze
many. To baronu Kállayovi ušlo, i sledoval po-
litiku protichorvatskou, čímž ovšem moslimsko-
chorvatská většina byla znemožněna. Teprve na
sklonku své vlády měl v Opatii několik důvěr
ných schůzek s jedním vynikajícím politikem
chorvatským, uznal svou chybu, ale bylo již
pozdě. Moslimové se stali nedůvěřivými, nespo
kojenými a nepokojnými a Srbové pokračují ve
své podrývačné politice dál, vůčihledě se zmá
hajíce.
Baron Kállay uvedl do Bosny a Hercego
viny, převzav jich správu, maďarské úřadníky
Mnoho jich tam však nešlo a kteří šli, nesvedl
mnoho, neznajíce jazyka a mravů lidu, který
jim proto nedůvěřoval. Většina úřadníků přišla
ze zemí slovanských; ti osvojili si brzy jazyk
obyvatelstva, ale zanesli do země nenávise
k Maďarům; byrokratický duch nového úřadni-
ctva rovněž neposloužil správě zabraných zemí.
Lid nemůže se s jejími orgány spřáteliti a
tom záleží nejvělší zlo, ač nikoli chyba bosen-
ské a hercegovské správy. Mimo to bují v obou
zemích hrozná nesnášelivost náboženská.
Pro rakousko-uherskou správu Bosnya
Hercegoviny byli by nejlepší oporou moslimové.
jen kdyby nebylo sarajevského arcibískupa Sta
dlera. Sladler je prý katolický fanatik, věnuje
všechno možné úsili stálému převádění jino-
věrců ke katolicismu, to uráží moslimy a vzbu
zuje u nich nedůvěru ke správě politické, po
něvadž v obyvatelstvu může míti vážnost pouze
silná vláda, nikoliv vláda slabé, správa zabra
ných zemí však nemůže se vzepříti činnost
Stadlerově a tím vzbuzuje všeobecný dojem
slabosti.
Přes to by se poměr k moslimům upravi
dosti snadno. Hůře je se Srby. V posledních
#17
alto_textblock
#17
přispění jest děkovati, že oheň se ještě více neroz-
šířil. Hrozně toto neštěstí, jež obec Alburg stihlo, po-
vstalo jiskrou, jež odlétla ! lokomobily mlátičky do
slámy. — Ze Spišské Nové Vsi, 13. srpnu
(K. k. uh.) Zámek Falstin posl. hr. Jungenfelda
úplně shořel, Udeřil do něho blesk. Hraběcí manželo
a přítomní hosté ledva zachránili se. Rodinné skvo-
sty, cenné obrazy, nábytek a oděv byly zničeny. —
V obci Pabneukirchenu (okres Perg) vyhořelo
minulé noci 21 domů i s hospodářskými budovami.
Úhrnná škoda odhaduje se na 200.000 K.
= Loupežný útok v antomobilu. Z Vídně, 18
srpna. O uprchlém Proschovi se sděluje, že v mlidí
žil s rodiči v Ottakringu a již tehdy byl soudruhem
Herzkovým. Když r. 1904 prchl od vojska, byl svým
otcem, jenž jest v Sihíni pošťovním podůřadníkem.
značně podporován, tak obdržel na príklad v jednem
roce 2800 K. Stálého zaměstnání neměl. Vyslupoval
jako studující, učitel jazyků, elektrotechnik, soukromý
úřadník, obchodní korespendent, cestující atd. Soudí
se, že se zabýval také podvody se sňatky. Prosch
se musí ve všech zločinů, které spáchal jako sběh,
zodpovídati před vojenským soudem. Jeho podobizna
a podrobný popis osoby rozeslány do všech částí říše
i do ciziny. Jeho sestra, zatčená Marie Proschova.
klavírní učitelka ve Vídni, podporovala bratra rovněz
penězi. Byla společně s bratrem přítomna zatčení
Ilerzky, nevědouc, oč běžl. Dlela v posledních dnech
u rodičů v Sibíni a tam obdržela od bratra dopis.
v němž naléhavě žádal, aby mu zaslala peníze a sice
do Vídeňského Nového Města na přijaté jméno Perez.
Marie Proschova odjela sama do Vídeňského Nového
Města, očekávala bratra před poštovním úřadem a
doručila mu 400 K. Prosch koupil si tmavý oděv
a panamský klobouk. Když šli přes tržiště, zpozo-
rovali velký sběh lidí, dle všeho byl v tom oka-
mžiku Herzka zatčen, načež Prosch rychle odjel, prý
na jih. Jak naivní byl celý loupežný plán vysvílá
z toho, že ani Herzka ani Prosch neměli ponětí
řízení automobilu a proto, když jej nemohli uvěst
v pohyb, musili uprchnouti pěšky.
= Princ v podezření z krádeže. Z Londýna, 13
srpna. Srbský korunní princ, jenž právě dlí z
účelem studia v Londýně, zažil nedávno v Ostende
nepříjemné dobrodružslví. Bydlel se svým poboční
kem v jednom z nejlepších hotelů a nikdo nevěděl.
kdo cizinci jsou. Jednoho dne byly v holelu jiste
dámě ukradeny drahocenné šperky. Pokoje personálu
byly prohledány bez výsledku. Konečně upozornii
hotelier sám policii na oba osamělé cizince. O 1. hod.
z rána přišla policie do bytu korunního prince a pro-
hledala nejprve věci pobočníkovy. Když princ zvěděl
oč jde, trval sám na tom, aby se i jeho věci pro-
hledaly, v nichž se ovšem nic nenašlo. Nejbližším
vlakem však odjel korunní prine z Ostende. Když
hotelier zvěděl, koho podezřival, nedělal právě duchu-
plný obliče-
#18
alto_textblock
#18
letech se mnoho moslimů vystěhovalo do Malé
Asie a jejich nemovitý majetek skoupili z valné
části Srbové za pomoci Srbské banky v Zá-
hřebě a peněžních ústavů bělehradských i jiných.
Srbové dali se do agitace proti bosenské správě
a získali znenáhla, ale jistě na svou stranu mo-
slimy, tak že nyní stojí v Bosně a Hercegovině
proti správě zabraných zemí spojená srbsko
moslimská oposice, jež prohlašuje, že země ná-
leží jím a cizinci že tam nemají co hledat.
Maďaři patrně ellí nebezpečí tohoto bosen
ského hnutí pro svoje snahy, které nejnověj
znova projevili. I jest pochopitelno, když dů-
věrník »P. L.« zdůrazňuje nutnost brzkého
správného rozřešení otázky jihoslovanské, k niž
náleží též otázka bosensko-hercegovská. Otázku
jihoslovanskou řadl důvěrník »P. L.« mezi exi-
stenční politické a hospodářské otázky Uher
A zájem uherský shledává v oddělení moslim
od Srbů splnění oprávněných požadavků mo
slimských s podmínkou, že se vzdají svých se
paratistických snah.
Výklad důvěrníka »P. L.« je zřetelný
v zájmu Uher je protislovanská politikan na slo
vanském jihu habsburské monarchie. Rozeštvat
Srby a Chorvaty a oslabit oboje — v tom zá
leží úspěch Maďarů. Peštskému listu můžeme
být povděčni, že tuto maďarskou nahotu posta-
vil beze všeho ostychu před zraky celé v
#19
alto_textblock
#19
řejnosti.
#20
alto_textblock
#20
Francouzští lékaři v Praze.
Vzácné návštěvy dostalo se včera naší krá-
lovské Praze. Zavítali sem na studijní svě
cestě členové Lékařské francouzské společnosti
»Oeuvre d'enseignement medici
nal complemantaire E. M. T.« v
značném počtu, 36 osob. Přijelí z Karlových
Varů, jež interesovaly je svým zařízením, a jako
léčebné místo světové pověsti; ale prvním dal
ším městem, ve kterém na své exkursi zasta-
vili, byla Praha, k níž, jak vůdce společ
nosti, profesor dr. Monprofit prohlásil
poutají veškerou franeouzsko
inteligenci nejvřelejší sympatie
jako k srdci českého národa, to
hoto upřímného přítele Francie
Družina lékařů francouzských a včerejšíeh
hostů našich, je seznamem zvučných a namnoze
nám již známých jmén. O celou výpravu pečuje
pětičlenná rada, ve které působí doktoři pp.
Etienne Bazot, zakladatel a administrativn
správce »Oeuvre« z Pařiže, prof. Monprofit
člen vědeckého komitétu »Oeuvre« z Augersu,
Aměděe Sehmitt, chéf technického odbor
»Oeuvre« z Paříže a jednatelé dři. A ubry
a René Toupet, oba primáři nemocnic paříž
ských.
Jako členové výpravy jsou účastní dři. pp.
Ardoiu (de Nice), Aubourg (de Paris)
Bayon (de Questembert), Bazot (de Joigny)
Bellemanire (de Paris). Bernard-Du-
bar (de Cannes), Blaise (de fe Thillot, Vos-
ges), Bourgeois (de Bagé- le- chátel Ain)
Bouteil (de Paris), Chaboux (de Cap
Marlin), Desmaroux (de Paris), Dineu
(de Auvers, Belgique), Ferrer (de Cordola,
rép. Argentine), Jaeque (de Paris), L a c o m
(de Bruxelles), Lecerf (de Ivry le-Bataille)
Ledé (de Paris), Letoux (de Vauves), Le-
viste (de Dreux), Llanos (de Cordola),
Matagne (de Bruxelles), Nau wela er s (de
Bruxelles), Parmantier (de Tilff, Belgique).
Pederner a (de Cordole), Picho n (de Paris)
Pouchin (de Rouen), Rellay (de Versailles
a Villalba (de Cordole). Dále výpravu pro-
vázejí sl. Bayouova z Questemberku, pan
Pouchinova z Rouenu a pan Dermidi
Llanos.
Ceská obec lékařská, srdečně potěšena ko-
legiální návštěvou, považovala přírozeně za svou
povinnost věnovati hostům všestrannou pozor-
nost. Prolo hned při příjezdu jejich z Karlo
vých Varů očekávala je šestičlenná deputac
lékařů pražských s prof. drem. Piťhou v čel
na nádraží společnosti rakousko-uherských stát
ních dráh v Hybernské ulici. Prot. dr. Pith
srdečně hosty uvital jménem vědeckého českéh
světa lékařského, načež doprovozeni do hotel
»u saského dvorae.
Den včerejší věnovali pak vzácní host
jednak prohlídce vědeckých ústavů, jednak ná-
vštěvě staroměstské radnice, odpoledne pah
královského hradu.
První ranní vycházka jejich platila kliní
kám. Tak ve všeobecné nemocnici prohlédli s
chirargiekou kliniku prof. dra. O. Kukuly.
přítomni jsouce operacím tohoto přednosty
kliniku prof. dra. Pavlíka, kde v nepřítom-
nosti téhož prof. dr. Piťha domonstroval ho-
stům některé speciality tohoto učence.
Oba profesoři české university dr. Ku-
kula a Pitha, dále pak dři. Libenský
Votruba a jiní doprovodili francouzskou
družinu do staroměstské radnice, jejíž shlédnuti
vzáení hosté výslovně si přáli. Zde očekával
provázel je profesor Sehmidt- Beauchez,
jenž i při odpolední vyjíždce na královský hrad
hosty doprovázel a výklad případný jim po
Úřadující náměstek starostův pan MUD .
Antonin Štych učinil opatření, aby hostům p
dobu jejich pobytu poskytnuto všemožné po
hedli. V staré primátorské síni, zatím co zabý-
vali se prohlídkou památné radnice, uchystáno
občerstvení, jehož úprava svěřena restauratéru
panu Krátkému ze Žofina.
Vedle náměstka starostova dra. Štychn
k uvílání hostů dostavili se členové rady měst
ské a sboru obecních starších dr. Luboš
Jeřábek, inž. Zvěřina, dr. Šupich
obecní starší a zemský poslanec Březnov
ský, m. r. Brož, m. r. Vaníček, m.r.
Červený a úřadnictvo praesidiální.
Při vin d' honneuru první přípitek fran-
couzským hostům pronesl náměstek MUDr.
Ant. Štych, jenž (francousky) pravil: »Pánové
a drazí kolegové ! Jsem velice šťasten, že mám
tu čest pozdraviti vás na památné radnici praž-
ské a jsem tím šťastnější, že učiniti tak mohu
nejen jako úřadujíeí náměstek za nepřítomného
pana starostu, nýbrž i jako lékař a tedy ko-
lega, jehož spojují s vámi nerozlučitelné, vzne-
šené svazky naší vědy. (Bravo.) Jsme šťastni,
že jste se na své studijní cestě zastavili v králov
ské, slovanské Praze, v našem městě bohatém
historickými památkami, v středisku národního
a intelektuálního života českého národa. A pře-
jeme si, aby tak jako my nikdy nezapomeneme
#21
alto_textblock
#21
dával.
#22
alto_textblock
#22
vaší laskavé a srdečné návštěvy, také do vaš
paměti vepsala se návštěva královské Prahy
příjemnými vzpomínkami. Připijím na počest
vašeho »Oeuvre«, francouzskému lékařskému
světu a celé Franeii.«
Po nadšených projevech, v nichž opět
francouzšti hostě ve své dvornosti provolali
slávu Praze a českému národu, ujal se slov
profesor dr. Monprofit, předseda a vůdce
společnosti, aby pravil: »Pánové a druhové —
dosvěděte mi, že nezapomeneme vřelého, neoče-
kávaného přijetí, jakého se nám při vstupu do
královské Prahy a do této radnice dostalo. Vě-
děli jsme sice, že jdeme jako dávní přátelé
kdávným přátelům, ale neminili jsme vyrušiti
vás svojí vědeckou cestou . . . vy však sami
pozorností vzácnou na novo jste nás přesvěd-
čili, jak dobré, jak srdečné a přátelské jsou
styky mezi Prahou a Paříží, mezi Čechya
Francil. Nedávno vrátili se gymnasté naši,
překonáni dojmy ze sletu všasokolského a my
podléháme dojmům nad vaší láskou k Francii.
Pozdvihují číši a v patriotickém duchu připijím
královské vaší Praze, českým a pražským léka-
řům a všemu českému návodu !i Vivent le
šleda e
Tcheques l«
Řeč jeho bouřlivě byla akklamována a no-
vými přípitky oživena. Hostům zvláště libil se
výhled z pavlánu na chrám týnský a s obdi-
vem vyslovovali se o malebnostech Prahy,
kterou většina znala jen z obrazů a z lIčení
francouzských Zurnálů.
Z radnice staroměstské odjela společnos
ku prohlídce české dětské nemocnice na Karlo-
vě. Zde uvítal je primář pan dr. Hassz, jenž
podal hostům příslušné informace. Účelná stavba
a krásná poloha, jakož i zařízení vnitřní bylu
francouzskými lékaři označeno za velmi případ-
né. Po prohlídce navštíven Karlov, pak nale-
zinec, kde provázel sekundární lékař dr. Půl-
krábek, načež v porodnici připojil opět výklan
prof. Pi?ha, který s celým zařízením ústavu
hosty obeznámil.
Po návštěvě u francouzského konsula pana
Colomisa vrátili se hosté do hotelu „u
saského dvora“, kde profesoři dři. Kukul aa
Pitha uspořádali na počest jejich dejouner
rázu velice srdečného.
Mimo francouzské hosty a jich dámy pozvá-
ni byli nám. starostův dr. Štych, ředite! „Ná-
rodních Listů“ Prokop Grégr, dr. Luboš Je-
řábek, dr. Šlupich a jiní členové rady měst-
ské a sboru ob. starších.
Zde prof. dr. Kukula uvítal milé hosty
srčačnou řečí jménem Spolku českých lékafůa
projevil politování, že pobyt jejich v Praze jest
vyměřen na tak krátkou dobu, která zabraňuje.
aby poznali naše ústavy plné činnosti vědecké.
Nicméně doufá, že i kratičký pobyt v Praze zů-
stane hostům v milé paměti a že přispějí k dal-
šímu utužení vzájemných styků vědeckých mezi
lékafi francouzskými a českými. Společnému
poslání kulturnímu pak připil za boullivého
souhlasu hostí francouzských.
Jménem exkurse děkoval prof. dr Mon-
prefit, president 19. sjezdu francouzských
chirurgů a litova), že lékaři francouzští nemohou
ve svém středu pozdravit dv. r. prof. dra. Pa-
vlíka. Řečník (dr. Monprofit) vzpomíná prol.
Pavlika jako svého bývalého učitele, neboť před
mncha léty meškal na jeho klinice v Praze.
V další řeči své pravil, že vzdor vzdálenost
mezi oběma zeměmi, českou a Francii, jsou oba-
polné sympatie stále srdečnějšími. Ve Francii
nezapomíná se historické události u Kresčaku,
kde slepý Jan Lucemourský padl ve středu če-
ských a francouzských rytířů. Sympatie, ktere
od dávných dob byly mezi oběma národy, tr-
vají dosud a dnes jsou vřelejšími, než kdy před
tím. Jsou to sympatie, jež jdou za stejnými ide-
ály národů, bojujících za stejnou myšlenku-
svobodu vlasti. Přes širé lán, země, jež děli
Prahu od Paříže, přes květnaté luhy a temné
losy spojuje se duch francouzský s českým a
společně povznášejí se k vznešenému idcálu
pravdy, krásy a vlastenectví. Řečník připíjí če-
ským lékařům, a vzpomínaje starých vlastenců
českých, jež za doby svého pobytu v Praze se
znal, připijí národní české myšlence a lepší bu-
doucnosti národa. (Výborně.)
Při dejeuner usnesli se členové „P'Oeuvre
d'enseignement medieinal complémentaire E. M
J.“, že ve své příští sehůzi v Paříží jmenovati
budou náměstka dra. Štycha čestným členem,
dv. radu prof. dra. Pavlíka, prof. Kukul
a prof. Pi?hu skutečnými členy vědeckého vý-
boru a dra. Haasze a dra. Libeňského
čestnými jeho členy.
Zatím co dámy pí. Ponchinová a sl.
Bayonova navštívily Národopisné museum.
interesujíce se o slovanské výšivky, odjeli hosté
v kočárech, provázeni prof. Sch midt-Be au-
chezem a ostatní společností ku prohlidce
památností pražských.
Malou Stranou a Hradčany byli nadšení
projevovali neskrytě svůj obdiv nad panoramatem
Prahy. Po návratu přes Králevskou Oboru uspo-
řádáno diner „u saského dvora
O 11. hodině noční odjeli pak francouzšt
lékaři do Vídně.
#23
alto_textblock
#23
Kalamita na severní dráze.
Z Mor. Ostravy, 13. srpna.
(Pův. zpráva »Národních. Listů«.)
Těchto dnů uveřejnil., „Fremdenbl.“ zprávu, že
dopravní poměry na severní dráze nejsou tak špalné,
jak se líčí,
Historie tohoto dementi jest tak zajímavá, že
zasluhuje, aby učiněna byla o něm zmínka. Právě
přes deseli dny uveřejnili jsme zprávu, že doprava
na severní dráze ocitla se ve hrozném stavu; zboží
na nádražích v Mor. Ostravě a v Bohumíně nahro-
maděno jest tolik, že vozba jen ztěží se udržuje a
že pruské státní dráhy zastavily
přijímání zboží a nákladů pro severní
košicko-bohumínskou dráhu. Sdělen
tohoto obsahu bylo ministerstvem železnic za čerstva
popřeno, ačkoliv současně činěny byly mini-
slerstvu železníc slejné výtky i sva-
zem cukrovarských průmyslníků z Mo-
avy na schůzi, ktera konána byla ve
Vídni.
Sotva však dementi proběhlo novinami, stalo
se něco, co vrhalo divné světlo na pravdomluvnost
a informace ministerstva železnic. Průmy sl níci
obehodníci z Těšína, Bohumína
okolí jali se podávati hromadné stíž-
nosti do opozděné dopravy zboží. Tě-
mito stížnostmi byla ovšem kalamila dokázánaa
k úplně blamáži vládních kruhů bylo polrebí provésti
ještě důkaz pravdy, že popírané zastavení přijímání
nákladů na pruských drahách pro rakouské trali se-
verní dráhy se skulečně stalo. Nuže, i v tomlo směru
můžeme posloužiti zajímavým dokumentem; došei
nás německy a zní následovně
„Breslau, 11. August. Infolge Güterslauueg in
Oderberg sistierte die Königl. Eisenbahn chirektiou