ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f8ed7360-7673-11dc-9b2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
14. srpna 1907. Císlo 225.
#4 alto_textblock #4
Polšti revolucionáři v Rusku. Revoluční frakce polské sociálně-demokra tické strany vydala tiskem prohlášení, že jejím dílem jest atentát na volynský pluk poblíž sta- nice Lapy. Záměrem bylo po ztroskotání vlaku metati z vagonu do pluku pumy a dobíjetí dů- stojníky i vojáky granáty i puškami. Příčinou ntontátu byla dle prohlášení revolučních soci- alistů věrnost volynského pluku přísaze a carovi. Všechny pokusy rovoluční propagandy v tomto pluku vyšly na plano, tak že se jeví nejvydat- nějším obrancem carismu naproti revoluci. Z té příčiny revoluce musí mu býti zapřisahlým ne- přitolem. Skutek, kterým se chlubí polští revolucio- náři, neprospěje valně polským národovcům.
#5 alto_textblock #5
„
#6 alto_textblock #6
Nepokoje v Marokku. Marokko, jež by bezmála způsobilo za Deleasséovy vlády na quai d'Orsny osudný kon- flikt mezi Francií a Německem, je teď pojednou záminkou k výměně roztomilosti mezi oběma státy a snad to vše povede ještě k nějakému politickému flirtu. Útraty této nové, snad dosti prchavé sbližovací politiky ponese ovšem zdivo- čilá vlasť banditských a fanatických Arabů na západě africkém. Německo sice slibilo Marokku ochranu jeho neodvislosti. Ale nemůže netečně přihlížet k tomu, aby banditi maročtí rubali Evropany páchali nejdivější zločiny. A tak se stalo, že Německo vyslovilo uspokojení s energickým za- kročením Francie a splnilo slib, který kníže Bülow pronesl v rozmluvě se známým kore- spondentem »Figara« Jules Huretem: »Nebu- deme Francii překážeti v Marokku!« »Figaro« s potěšením zaznamenává, že v ně- mecké diplomacii nastal obrat v otázce marocké Konservativní i svobodomyslné žurnály v Ně mecku závodí ve snaze rozšířiti myšlenku dorozumění mezi Německem Franelí. Ke krvavým událostem v Casablanee oznamuje »Köln. Zig.« telegraficky, že není pravda, že domorodei počali střilet do francouz- ského vyloděného mužstva. Prvn! rán padla s francouzské strany. Fran- couzi byli by ve svém roztrpčení pro vražděn Evropanů postřileli všechny Araby, jež uzřeli, ale zakročením německého a anglického konsula kteří zamezili zavraždění dalších Francouzů bylo zabráněno krveproliti ještě hroznějšímu. Situace v Casablance se stále lepšl Dne 9 t. m. se konala za úplného pořádku obvyklá mohamedánská cvičení náboženská. Na budově guvernérově byla vztýčena vlajka fran- couzská. Mulay Amin vzdal díky za francouzskou ochranu. Ale klid je zdánlivý. Není radno důvěřovat domorodeům. Každou chvili může opět vzpla- nouti jejich fanatická zášť proti evropským daurům. Evropanům nezbývá než stále býti n stráži. V okoli Mazaganu potloukají se roly jež jsou připraveny bojovati pro »svatou věc«, vražditi Evropany a židy a loupiti Ministr zahraničních záležitostí Picho sdělil, jak se oznamuje z Paříže, několika zpravo- dajům, že Francie nemá chuti vysí- lati další vojska doMarokka. Vojsko francouzské nalezající se teď v Marokku, úplně stačí. Francie nebude se pouštěti za hranice svého určitě vyměřeného programu. Nebude podnikati výpravy do vnitrozem Spokojí se potrestáním vinníků a obnovením po- řádku a organisováním policie v Casablance a okoll. Francie jedná v ůplné dohodě se Španělskem a ostanou věrny úkolu, jenž jim byl svěřen Evropou. Nejedná se jim o výboj, to by se příčilo též vůli země. Vláda je, jak jsem již několikráte ujistil v parlamentu, dalek jakéhokoliv dobrodružství. Ale prosadí svou vůli, aby byla respektována práva Francie a hájeny zájmy a životy Evropanů. Konečně uvádíme ještě další telegram »Köln. Ztg.«, který líčí situaci v Casablance velmi pessi- misticky. List tento jediný vybočuje ze smířlivé nálady, vládnoucí v tisku německém a zahrnuje Francouze nejhoršími obviněními. Ve své depeši tvrdi, že všichni židé opustili Casablanku, že není dostatek zásob a potravin, že každá vyhlídka na urovnání vělc a zavedení normálního života je
#7 alto_textblock #7
Různé zprávy. Ministr hr. Andrássy ve Vídni. Z Vídně, 13 srpna. Hrabě Julius Andrássy dlí zde od včerejška ale jeho zdejší pobyt nesouvisí s politikou = Podařená anekdota o živém králi. Pařižský »Gil Blas« vypravuje: Španělský král Alfans XII rád se prochází incognito, někdy i s královnou. Onehdy také šli oba, zatím co chanffeur spravoval královský automobil, na zapřenou na procházku po San Sebastianu. Královi zachtělo se kouřiti i zašel i s královnou do trafiky pro cigarety. Jaké však překvapení! V trafice stál anarchista, zatčenýv Madridě pro podezření z účasti na nedávném alen- látu proli králi Alfonsovi, ale propuštěný pro nevinu na zločinném pokusu. Král poznal anarchistua anarchista krále rovněž. Král však nehnul ani brvou a popošed k anarchistovi připálil si od něho cigaretu s dobráckým úsměvem. Anarchista chtěl prchnouti. ale král ho žádal, aby jen zůstal, a prosil jej o pro- minutí nedávného přehmatu madridské policie proto. že zatkla nevinného. Pak vzal růži, kterou královna měla v ruce, dal ji anarchistovi, poděkoval za při- pálení a klidně odešel. — »Gil Blas« má zajisté znamenitou a smělou fanlasii. = Překvapení velitelstva ruské hraniční stráže vejenské. »Ruské Slovo« vypravuje: Onehdy dostalo velitelství zaamurské hraniční stráže vojenské te- legram, že do Charbina přijede důstojník, aby z ta- mější vojenské pokladny vyzvedl pro jižní oddíl vo- jenský 70.000 rublů. Důslojník příjel, dostal na obnos ten pokladniční poukázku, se klerou u Rusko- čínské banky si vyzvedl peníze: 56.000 rublů v pa- pírech, ostatek ve stříbře. Důstojník prohlásil, že s tak velkou částkou peněz nechce jíti sám, i telefo- noval pro průvodčí oddíl vojenský. Vojácí přišli, dů- stojník vložil před nimi do bedny stříbrné peníze papírové strčil do kapsy a průvod šel na nádražl Tam kázal důstojník vojákům, aby počkali a aby pe- níze dobře hlídali, sám poodešel na okamžik do nál dražní restaurace. Vojáci čekali, ale — marně; »dů- stojník se nevrátil, utekl, patrně falešný důstojn ík. s 56.000 rubly. = Zvláštní spolsk. Ve Fürstenwalde n. Sprévou byl, jak listy sdělují, založen spolek holohlavých a má hojně členů. = Nehoda z automobilem. Z Vídně, 13. srpna (K. k.) „Fremdenbl.“ oznamuje dnes z Madonny di Campiglio: Včera udála se v nedalekém průsmyku tonalském vážná nehoda, při níž však osoby, sedící v automobilu, šťastně vyvázly. Eduard Kraus, spo- lečník Pražsko-rudnické továrny na košíkářské zboží a jeho choť opustili v neděli Como, jedouce přes Edolo a tonalský průsmyk do jižního Tyrolska. Na vrchu průsmyku vypověděly však obě brzdy službu a automobil sřítil se s šílenou rychlostí s vrchu, takže osoby, sedíci v automobilu, se domnivaly, že každým okamžikem sřití se do propasti. Na štěstí automobil
#8 alto_textblock #8
marná. Němei prý utrpěli ztráty jdoucí do milionů. Němci žádali francouzského velitele, aby upustil od zboření německých farem v okolí Casa- blanky. Francie má prý povinnost vyhověti rychle německým požadavkům, již z toho důvodu, že Němci a Angličaně v den vraždění pomáhali fran couzské kolonii při opouštění města, kde by byl všichni Francouzi hez milosti porubáni.
#9 alto_textblock #9
Schůzka ve Wilhelmshöhe. Král Eduard přibude 14. t. m. k návštěvě eísaře Viléma do Wilhelmshöhe a prodlí tam od 9 hodin ráno do 8 hodin večer, aby potom zajel do Išlu k návštěvě císaře Františka Jo sefa I. Kromě říšského kancléře knižete Bu- lowa, kterýž den před tím přibude do Wilhelms- höhe, zúčastní se schůzky i státní tajemník vnějších věci Tschirsky. V diplomatických kru- zích se proto soudí, že při schůzce běží určitě politické úmluvy, kteréž schůzce dodá vají zvláštního významu politického. Lze soudit, že mezi schůzkami ve Swinemünde a Wilhelms- höhe jest zvláštní vnitřní souvislost a že výsle- dek prvé bude přetřásán i mezi Vilémem II.a Eduardem VII. i mezi kancléřem Bülowema stát, tajemníkem Ilardingem.
#10 alto_textblock #10
K nepokojům v Belžastu. K opětným nepokojům v Belfastu není dnes mnoho nových zpráv, ale jsou za to tím váž- nější! Došloť včera k pravým bitvám na ulici sta a sta osob bylo, jak o tom vyprávějí po- drobnosti včerejších telegramů, zraněno bodáky. kamením a výstřely. Zastřelena také jedna paní. Nepokoje ale přes to, že celé pluky zakročily, nepotlačeny — trvají dále, Boj počal tím, že davy počaly bázeti na jednu hlídku kamením. Na to zatčeni tři demon- stranti. Davy zamezily ale jich odvedení. Na lo poveláno telefonicky vojsko. Tři pluky pěchoty obsadily ulice, v nichž zuřila nejdivočejší vzpoura. Jízda rozehnala lid na všecky strany. Na vojsko házeno kamením a vším, co do ruky padlo. Na konec rozehnala se pěchota do davů bodáky. Muži stavěli ženy a děti ja- kožto štíty před sebe, několik žen bylo při tom zraněno a jedna — jak již řečeno — zabita. 500 policistůa 2000 vojáků stálo proti 10.000 de- monstrantů. Přes 30 policistů a vojáků bylo zraněno, ze stávkářů ale zraněna, jak již po dotčeno, celá sta. Jiný zpravodaj líčí krvavé bouře takto V Belfastu zuří od 5. hod. večerní vzpoura když byl nedělní večer poměrně klidně minul Napadena i stanice policejní, vojsko jež kvapilo k obraně její, uvítáno salvami ka- mení. I soken hořejšlch poschod házeny kameny. Přečteno úřadní varovné prohlášení proti vzpouře, ale bylo přivítáno jen novým deštémi kamení. Když vojsko zakročilo bodáky, ženy, stavíce se před muže, volaly »Ježíš, Maris, nebudete přece bo dati do ženl« Jizda sekala do lidu šavlemi fasenými. Ulice byly úzky a temny, půda kluzká, koně padali. Přes to měla právě jízda nejednou — úspěch. Úřadní osoby, jež provázoly vojsko, vyzvaly vzbouřence, aby se odebrali z ulie do domů, ale byly zasypány kamením. Vzbouřená čtvrť jest obklíčenn vojskem. Policie, jež skládá se ze strážníků i nově najalých, chovala se celkem trpně. Ob mezila se na zalýkání jednotlivců a na odvážení zatčených. Dnes časně ráno odjel pluk královských zákopníků se zvlá št ním rozkazem z Aldershotu do Belfastu. I v Dundee jest velíké jitření. Dělníci ju- tových továren vtrhli do města a volali: »Pryč s pány, smrt tyranům, do vody s nimi . . .« Do továrníků i obchodníků strkáno a pokřikováno posměšně po nich. V městě způsobena scenam těmi veliká panika.
#11 alto_textblock #11
Sach povolil sach prohlásil, že přijímá po- žadavky předložené mu parlamen
#12 alto_textblock #12
narazil na skálu a při tom se úplně rozbil. Krausov vyvázli bez pohromy. Vůz, který přijel z Fucine přivezl je sem úplně zdravě. = Násilnosti pli stávce. Z Paříže, 13. srpna (K. k.) Za stávky dělnictva v kamenných lomech v Evry-Pelit-Bourgu (v departemenlu seinském) stalo se několik pokusů, aby byla učiněna nepotřebnou trať spojující kamenné lomy s lyonským nádražím Na několika místech byly kolejnice rozbity dynami- tem, jinde byly na ně položeny kmeny, takže je duchapřílomností strojvůdce bylo zabráněno neštěslí Vůdcové syndikátu dělníků kamenných lomů tvrdí, že stávkující nemají s atentátem nic společného. = Předčasný výstřel. Z Bochumu, 13. srpna. („Köln. Ztg.“) Na dole „Pluto“ u Röhlinghausenu byl v jámě č. 5 zabit horník následkem predčasného výstřelu. 9 dělníků bylo částečně těžce, částečně lehce raněno. Nešlěstí při vojenském cvičení. Ze Zemuně. 13. srpna. Za vojenského cvičení 11. dragounského pluku v Mitrovici událo se velké nešlěstí. Při přeska- kování příkopu sřítil se rytmistr Vormann i se svým koněm a protože jezdci za ním se ženoucí následkem vzedmutého prachu nehodu nezpozorovali, byl přejet Ještě několik dragounů s koní kleslo na padlého ryl- mira. Teprve potom zpozoroval velitel neštěstí velel ihned zastaviti. Rytmistr utrpěl dosti těžke zranění ranami kopyt na hlavě, rukou a nohou Byl zavezen do soukromého ošelřování. Ostatn více měně těžce raněm vojáci byli odvezení do ne- mocnice. = Zemětřesení. Z Vídně, 13. srpna. Dnes ráno zaznamenaly seismografické přístroje ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamíku prostředně silné zemětřesení ve vzdálenosti asi 1100 km. Za- čátek ve 3 hod. 22 min. ráno, maximální rozkyv 3 mm ve 3 hod. 26 min., konec o 1/44. hod. ráno. — Z Terstu, 13. srpna. (K. k.) Na zdejším námořním observaloriu zaznamenaly dnes v noci seismografické přístroje blízké zemětřesení. Začátek ve 3.24 hod. největší výchvěvy 6.4 mm ve 3.26 hod. Konec ve 4.51 hod. ráno. = Velký výbuch petroleje. Z Paříže, 13. srpna. Včera po 8. hodině večerní vyletěla v Ivry petrolejová továrna do povětří. Tři velké nádrže petro- leje vybuchly. Při neštěstí byli tři hasiči usmr cení a dvacet zraněno. = Velké požáry. Z Amstettenu, 13. srpna. Ne- daleko lázní Neukirchu vypukl včera odpoledne požár jenž brzy zničil 23 domy. Množství dobylka a ho spodářského nářadí slalo se obětí plamenů. Kostel čá- stečně ohořel. — H. Z Degerndorfu, 13. srpna. Dnes odpoledne vypukl v Alburzu, půl hodiny od- tud vzdáleném, oheň, který v malé chvíli se značně rozšířil. Požár schvátil 21 domů. Také kláštera školní budova byly zachváceny zuřícím živlem. Ko- stel byl jen s největší námahou zachráněn. Do Al- burgu povoláni byli vojáci pěšího pluku č. 11, jichž
#13 alto_textblock #13
tem. Prohlášení se ale valně nedůvěřuje, nebot pochybuje se o pevnosti šachově. Přes to uči- nilo dobrý dojem, že šach odstranil z okolí svého nejvlivnější mollahy, zástupce to směru reakcionářského oproti směrů ústavnímu.
#14 alto_textblock #14
Schůzka státníků na Semmeringu. Dle římské »Agenzie Libery« bude mít schůzka na Semmeringu mnohem větší význam, než schůzka v Desiu, poněvadž na ní bude deflnitivně rozhodnuto o problemecl, jež byly v Desiu přetřásány. Tittoni do nese císaři Františku Josefu vlastnoruční lis krále Viktora Emanuela. Soudí se, že po seme ringské schůzce dojde na ostrou akei na Balkáně, při čemž prý ale n bude dotčeno státní celistvosti Turecka
#15 alto_textblock #15
Haagská konference. Různé podivné pověsti kolovaly včera v Hasgu. Proslýchalo se, že konference bude ne- prodleně odročena do října, kdy se sestoup v jiném městě. Dle jiné pověsti měla být odročena na celý rok. Skutečně jest Nelidov ne- mocen, Bourgeois chce odjeti již 20. t. m., jin diplomaté touží nejdéle 25. t. m. domů se vrátit a tak není naděje, že by tato konferene dohodla se na tom, zříditi stálý soud smírčl Anglie, Spojené státy, Německo a Francie chtějí prý ale tak učiniti na vlastní pěsť. S Holland- skem čitala by tato skupina stát 690,000 000 obyvatel a zastupov ala by přespolovici světového o bchodu
#16 alto_textblock #16
Zájem Uher na Bosně a Herce- govině. V »Pester Lloydu« uveřejněn byl onehdy článek; důvěrník jeho vykládá v něm o uher ských zájmech v Bosně a Hercegovině. St přímo oplývá okázalou nahotou, bez nejmenšíh ostychu postavenou na odiv celé veřejnosti tím je upřímnou a zároveň tak poučnou, žeje věru potřebí, seznámiti s jejím obsahem také veřejnost českou. Důvěrník »P. L.« zaznamenává nejprve, ž bosenská politika, kterou po dvě desetiletí pro- vozoval baron Benjamin Kállay jako správce okupovaných zemí, byla vzhledem k maďar ským zájmům docela pochybena. Když Rakou- sko se ujalo správy zabraných zemí, bylo možno utvořiti z moslimů a Chorvatů silnou a spo lehlivou většinu proti Srbům, poněvadž mosli mové žili s Chorvaty v dobrém poměru, kdežtc Srbové měli stálé rozmíšky s moslimskými ze many. To baronu Kállayovi ušlo, i sledoval po- litiku protichorvatskou, čímž ovšem moslimsko- chorvatská většina byla znemožněna. Teprve na sklonku své vlády měl v Opatii několik důvěr ných schůzek s jedním vynikajícím politikem chorvatským, uznal svou chybu, ale bylo již pozdě. Moslimové se stali nedůvěřivými, nespo kojenými a nepokojnými a Srbové pokračují ve své podrývačné politice dál, vůčihledě se zmá hajíce. Baron Kállay uvedl do Bosny a Hercego viny, převzav jich správu, maďarské úřadníky Mnoho jich tam však nešlo a kteří šli, nesvedl mnoho, neznajíce jazyka a mravů lidu, který jim proto nedůvěřoval. Většina úřadníků přišla ze zemí slovanských; ti osvojili si brzy jazyk obyvatelstva, ale zanesli do země nenávise k Maďarům; byrokratický duch nového úřadni- ctva rovněž neposloužil správě zabraných zemí. Lid nemůže se s jejími orgány spřáteliti a tom záleží nejvělší zlo, ač nikoli chyba bosen- ské a hercegovské správy. Mimo to bují v obou zemích hrozná nesnášelivost náboženská. Pro rakousko-uherskou správu Bosnya Hercegoviny byli by nejlepší oporou moslimové. jen kdyby nebylo sarajevského arcibískupa Sta dlera. Sladler je prý katolický fanatik, věnuje všechno možné úsili stálému převádění jino- věrců ke katolicismu, to uráží moslimy a vzbu zuje u nich nedůvěru ke správě politické, po něvadž v obyvatelstvu může míti vážnost pouze silná vláda, nikoliv vláda slabé, správa zabra ných zemí však nemůže se vzepříti činnost Stadlerově a tím vzbuzuje všeobecný dojem slabosti. Přes to by se poměr k moslimům upravi dosti snadno. Hůře je se Srby. V posledních
#17 alto_textblock #17
přispění jest děkovati, že oheň se ještě více neroz- šířil. Hrozně toto neštěstí, jež obec Alburg stihlo, po- vstalo jiskrou, jež odlétla ! lokomobily mlátičky do slámy. — Ze Spišské Nové Vsi, 13. srpnu (K. k. uh.) Zámek Falstin posl. hr. Jungenfelda úplně shořel, Udeřil do něho blesk. Hraběcí manželo a přítomní hosté ledva zachránili se. Rodinné skvo- sty, cenné obrazy, nábytek a oděv byly zničeny. — V obci Pabneukirchenu (okres Perg) vyhořelo minulé noci 21 domů i s hospodářskými budovami. Úhrnná škoda odhaduje se na 200.000 K. = Loupežný útok v antomobilu. Z Vídně, 18 srpna. O uprchlém Proschovi se sděluje, že v mlidí žil s rodiči v Ottakringu a již tehdy byl soudruhem Herzkovým. Když r. 1904 prchl od vojska, byl svým otcem, jenž jest v Sihíni pošťovním podůřadníkem. značně podporován, tak obdržel na príklad v jednem roce 2800 K. Stálého zaměstnání neměl. Vyslupoval jako studující, učitel jazyků, elektrotechnik, soukromý úřadník, obchodní korespendent, cestující atd. Soudí se, že se zabýval také podvody se sňatky. Prosch se musí ve všech zločinů, které spáchal jako sběh, zodpovídati před vojenským soudem. Jeho podobizna a podrobný popis osoby rozeslány do všech částí říše i do ciziny. Jeho sestra, zatčená Marie Proschova. klavírní učitelka ve Vídni, podporovala bratra rovněz penězi. Byla společně s bratrem přítomna zatčení Ilerzky, nevědouc, oč běžl. Dlela v posledních dnech u rodičů v Sibíni a tam obdržela od bratra dopis. v němž naléhavě žádal, aby mu zaslala peníze a sice do Vídeňského Nového Města na přijaté jméno Perez. Marie Proschova odjela sama do Vídeňského Nového Města, očekávala bratra před poštovním úřadem a doručila mu 400 K. Prosch koupil si tmavý oděv a panamský klobouk. Když šli přes tržiště, zpozo- rovali velký sběh lidí, dle všeho byl v tom oka- mžiku Herzka zatčen, načež Prosch rychle odjel, prý na jih. Jak naivní byl celý loupežný plán vysvílá z toho, že ani Herzka ani Prosch neměli ponětí řízení automobilu a proto, když jej nemohli uvěst v pohyb, musili uprchnouti pěšky. = Princ v podezření z krádeže. Z Londýna, 13 srpna. Srbský korunní princ, jenž právě dlí z účelem studia v Londýně, zažil nedávno v Ostende nepříjemné dobrodružslví. Bydlel se svým poboční kem v jednom z nejlepších hotelů a nikdo nevěděl. kdo cizinci jsou. Jednoho dne byly v holelu jiste dámě ukradeny drahocenné šperky. Pokoje personálu byly prohledány bez výsledku. Konečně upozornii hotelier sám policii na oba osamělé cizince. O 1. hod. z rána přišla policie do bytu korunního prince a pro- hledala nejprve věci pobočníkovy. Když princ zvěděl oč jde, trval sám na tom, aby se i jeho věci pro- hledaly, v nichž se ovšem nic nenašlo. Nejbližším vlakem však odjel korunní prine z Ostende. Když hotelier zvěděl, koho podezřival, nedělal právě duchu- plný obliče-
#18 alto_textblock #18
letech se mnoho moslimů vystěhovalo do Malé Asie a jejich nemovitý majetek skoupili z valné části Srbové za pomoci Srbské banky v Zá- hřebě a peněžních ústavů bělehradských i jiných. Srbové dali se do agitace proti bosenské správě a získali znenáhla, ale jistě na svou stranu mo- slimy, tak že nyní stojí v Bosně a Hercegovině proti správě zabraných zemí spojená srbsko moslimská oposice, jež prohlašuje, že země ná- leží jím a cizinci že tam nemají co hledat. Maďaři patrně ellí nebezpečí tohoto bosen ského hnutí pro svoje snahy, které nejnověj znova projevili. I jest pochopitelno, když dů- věrník »P. L.« zdůrazňuje nutnost brzkého správného rozřešení otázky jihoslovanské, k niž náleží též otázka bosensko-hercegovská. Otázku jihoslovanskou řadl důvěrník »P. L.« mezi exi- stenční politické a hospodářské otázky Uher A zájem uherský shledává v oddělení moslim od Srbů splnění oprávněných požadavků mo slimských s podmínkou, že se vzdají svých se paratistických snah. Výklad důvěrníka »P. L.« je zřetelný v zájmu Uher je protislovanská politikan na slo vanském jihu habsburské monarchie. Rozeštvat Srby a Chorvaty a oslabit oboje — v tom zá leží úspěch Maďarů. Peštskému listu můžeme být povděčni, že tuto maďarskou nahotu posta- vil beze všeho ostychu před zraky celé v
#19 alto_textblock #19
řejnosti.
#20 alto_textblock #20
Francouzští lékaři v Praze. Vzácné návštěvy dostalo se včera naší krá- lovské Praze. Zavítali sem na studijní svě cestě členové Lékařské francouzské společnosti »Oeuvre d'enseignement medici nal complemantaire E. M. T.« v značném počtu, 36 osob. Přijelí z Karlových Varů, jež interesovaly je svým zařízením, a jako léčebné místo světové pověsti; ale prvním dal ším městem, ve kterém na své exkursi zasta- vili, byla Praha, k níž, jak vůdce společ nosti, profesor dr. Monprofit prohlásil poutají veškerou franeouzsko inteligenci nejvřelejší sympatie jako k srdci českého národa, to hoto upřímného přítele Francie Družina lékařů francouzských a včerejšíeh hostů našich, je seznamem zvučných a namnoze nám již známých jmén. O celou výpravu pečuje pětičlenná rada, ve které působí doktoři pp. Etienne Bazot, zakladatel a administrativn správce »Oeuvre« z Pařiže, prof. Monprofit člen vědeckého komitétu »Oeuvre« z Augersu, Aměděe Sehmitt, chéf technického odbor »Oeuvre« z Paříže a jednatelé dři. A ubry a René Toupet, oba primáři nemocnic paříž ských. Jako členové výpravy jsou účastní dři. pp. Ardoiu (de Nice), Aubourg (de Paris) Bayon (de Questembert), Bazot (de Joigny) Bellemanire (de Paris). Bernard-Du- bar (de Cannes), Blaise (de fe Thillot, Vos- ges), Bourgeois (de Bagé- le- chátel Ain) Bouteil (de Paris), Chaboux (de Cap Marlin), Desmaroux (de Paris), Dineu (de Auvers, Belgique), Ferrer (de Cordola, rép. Argentine), Jaeque (de Paris), L a c o m (de Bruxelles), Lecerf (de Ivry le-Bataille) Ledé (de Paris), Letoux (de Vauves), Le- viste (de Dreux), Llanos (de Cordola), Matagne (de Bruxelles), Nau wela er s (de Bruxelles), Parmantier (de Tilff, Belgique). Pederner a (de Cordole), Picho n (de Paris) Pouchin (de Rouen), Rellay (de Versailles a Villalba (de Cordole). Dále výpravu pro- vázejí sl. Bayouova z Questemberku, pan Pouchinova z Rouenu a pan Dermidi Llanos. Ceská obec lékařská, srdečně potěšena ko- legiální návštěvou, považovala přírozeně za svou povinnost věnovati hostům všestrannou pozor- nost. Prolo hned při příjezdu jejich z Karlo vých Varů očekávala je šestičlenná deputac lékařů pražských s prof. drem. Piťhou v čel na nádraží společnosti rakousko-uherských stát ních dráh v Hybernské ulici. Prot. dr. Pith srdečně hosty uvital jménem vědeckého českéh světa lékařského, načež doprovozeni do hotel »u saského dvorae. Den včerejší věnovali pak vzácní host jednak prohlídce vědeckých ústavů, jednak ná- vštěvě staroměstské radnice, odpoledne pah královského hradu. První ranní vycházka jejich platila kliní kám. Tak ve všeobecné nemocnici prohlédli s chirargiekou kliniku prof. dra. O. Kukuly. přítomni jsouce operacím tohoto přednosty kliniku prof. dra. Pavlíka, kde v nepřítom- nosti téhož prof. dr. Piťha domonstroval ho- stům některé speciality tohoto učence. Oba profesoři české university dr. Ku- kula a Pitha, dále pak dři. Libenský Votruba a jiní doprovodili francouzskou družinu do staroměstské radnice, jejíž shlédnuti vzáení hosté výslovně si přáli. Zde očekával provázel je profesor Sehmidt- Beauchez, jenž i při odpolední vyjíždce na královský hrad hosty doprovázel a výklad případný jim po Úřadující náměstek starostův pan MUD . Antonin Štych učinil opatření, aby hostům p dobu jejich pobytu poskytnuto všemožné po hedli. V staré primátorské síni, zatím co zabý- vali se prohlídkou památné radnice, uchystáno občerstvení, jehož úprava svěřena restauratéru panu Krátkému ze Žofina. Vedle náměstka starostova dra. Štychn k uvílání hostů dostavili se členové rady měst ské a sboru obecních starších dr. Luboš Jeřábek, inž. Zvěřina, dr. Šupich obecní starší a zemský poslanec Březnov ský, m. r. Brož, m. r. Vaníček, m.r. Červený a úřadnictvo praesidiální. Při vin d' honneuru první přípitek fran- couzským hostům pronesl náměstek MUDr. Ant. Štych, jenž (francousky) pravil: »Pánové a drazí kolegové ! Jsem velice šťasten, že mám tu čest pozdraviti vás na památné radnici praž- ské a jsem tím šťastnější, že učiniti tak mohu nejen jako úřadujíeí náměstek za nepřítomného pana starostu, nýbrž i jako lékař a tedy ko- lega, jehož spojují s vámi nerozlučitelné, vzne- šené svazky naší vědy. (Bravo.) Jsme šťastni, že jste se na své studijní cestě zastavili v králov ské, slovanské Praze, v našem městě bohatém historickými památkami, v středisku národního a intelektuálního života českého národa. A pře- jeme si, aby tak jako my nikdy nezapomeneme
#21 alto_textblock #21
dával.
#22 alto_textblock #22
vaší laskavé a srdečné návštěvy, také do vaš paměti vepsala se návštěva královské Prahy příjemnými vzpomínkami. Připijím na počest vašeho »Oeuvre«, francouzskému lékařskému světu a celé Franeii.« Po nadšených projevech, v nichž opět francouzšti hostě ve své dvornosti provolali slávu Praze a českému národu, ujal se slov profesor dr. Monprofit, předseda a vůdce společnosti, aby pravil: »Pánové a druhové — dosvěděte mi, že nezapomeneme vřelého, neoče- kávaného přijetí, jakého se nám při vstupu do královské Prahy a do této radnice dostalo. Vě- děli jsme sice, že jdeme jako dávní přátelé kdávným přátelům, ale neminili jsme vyrušiti vás svojí vědeckou cestou . . . vy však sami pozorností vzácnou na novo jste nás přesvěd- čili, jak dobré, jak srdečné a přátelské jsou styky mezi Prahou a Paříží, mezi Čechya Francil. Nedávno vrátili se gymnasté naši, překonáni dojmy ze sletu všasokolského a my podléháme dojmům nad vaší láskou k Francii. Pozdvihují číši a v patriotickém duchu připijím královské vaší Praze, českým a pražským léka- řům a všemu českému návodu !i Vivent le šleda e Tcheques l« Řeč jeho bouřlivě byla akklamována a no- vými přípitky oživena. Hostům zvláště libil se výhled z pavlánu na chrám týnský a s obdi- vem vyslovovali se o malebnostech Prahy, kterou většina znala jen z obrazů a z lIčení francouzských Zurnálů. Z radnice staroměstské odjela společnos ku prohlídce české dětské nemocnice na Karlo- vě. Zde uvítal je primář pan dr. Hassz, jenž podal hostům příslušné informace. Účelná stavba a krásná poloha, jakož i zařízení vnitřní bylu francouzskými lékaři označeno za velmi případ- né. Po prohlídce navštíven Karlov, pak nale- zinec, kde provázel sekundární lékař dr. Půl- krábek, načež v porodnici připojil opět výklan prof. Pi?ha, který s celým zařízením ústavu hosty obeznámil. Po návštěvě u francouzského konsula pana Colomisa vrátili se hosté do hotelu „u saského dvora“, kde profesoři dři. Kukul aa Pitha uspořádali na počest jejich dejouner rázu velice srdečného. Mimo francouzské hosty a jich dámy pozvá- ni byli nám. starostův dr. Štych, ředite! „Ná- rodních Listů“ Prokop Grégr, dr. Luboš Je- řábek, dr. Šlupich a jiní členové rady měst- ské a sboru ob. starších. Zde prof. dr. Kukula uvítal milé hosty srčačnou řečí jménem Spolku českých lékafůa projevil politování, že pobyt jejich v Praze jest vyměřen na tak krátkou dobu, která zabraňuje. aby poznali naše ústavy plné činnosti vědecké. Nicméně doufá, že i kratičký pobyt v Praze zů- stane hostům v milé paměti a že přispějí k dal- šímu utužení vzájemných styků vědeckých mezi lékafi francouzskými a českými. Společnému poslání kulturnímu pak připil za boullivého souhlasu hostí francouzských. Jménem exkurse děkoval prof. dr Mon- prefit, president 19. sjezdu francouzských chirurgů a litova), že lékaři francouzští nemohou ve svém středu pozdravit dv. r. prof. dra. Pa- vlíka. Řečník (dr. Monprofit) vzpomíná prol. Pavlika jako svého bývalého učitele, neboť před mncha léty meškal na jeho klinice v Praze. V další řeči své pravil, že vzdor vzdálenost mezi oběma zeměmi, českou a Francii, jsou oba- polné sympatie stále srdečnějšími. Ve Francii nezapomíná se historické události u Kresčaku, kde slepý Jan Lucemourský padl ve středu če- ských a francouzských rytířů. Sympatie, ktere od dávných dob byly mezi oběma národy, tr- vají dosud a dnes jsou vřelejšími, než kdy před tím. Jsou to sympatie, jež jdou za stejnými ide- ály národů, bojujících za stejnou myšlenku- svobodu vlasti. Přes širé lán, země, jež děli Prahu od Paříže, přes květnaté luhy a temné losy spojuje se duch francouzský s českým a společně povznášejí se k vznešenému idcálu pravdy, krásy a vlastenectví. Řečník připíjí če- ským lékařům, a vzpomínaje starých vlastenců českých, jež za doby svého pobytu v Praze se znal, připijí národní české myšlence a lepší bu- doucnosti národa. (Výborně.) Při dejeuner usnesli se členové „P'Oeuvre d'enseignement medieinal complémentaire E. M J.“, že ve své příští sehůzi v Paříží jmenovati budou náměstka dra. Štycha čestným členem, dv. radu prof. dra. Pavlíka, prof. Kukul a prof. Pi?hu skutečnými členy vědeckého vý- boru a dra. Haasze a dra. Libeňského čestnými jeho členy. Zatím co dámy pí. Ponchinová a sl. Bayonova navštívily Národopisné museum. interesujíce se o slovanské výšivky, odjeli hosté v kočárech, provázeni prof. Sch midt-Be au- chezem a ostatní společností ku prohlidce památností pražských. Malou Stranou a Hradčany byli nadšení projevovali neskrytě svůj obdiv nad panoramatem Prahy. Po návratu přes Králevskou Oboru uspo- řádáno diner „u saského dvora O 11. hodině noční odjeli pak francouzšt lékaři do Vídně.
#23 alto_textblock #23
Kalamita na severní dráze. Z Mor. Ostravy, 13. srpna. (Pův. zpráva »Národních. Listů«.) Těchto dnů uveřejnil., „Fremdenbl.“ zprávu, že dopravní poměry na severní dráze nejsou tak špalné, jak se líčí, Historie tohoto dementi jest tak zajímavá, že zasluhuje, aby učiněna byla o něm zmínka. Právě přes deseli dny uveřejnili jsme zprávu, že doprava na severní dráze ocitla se ve hrozném stavu; zboží na nádražích v Mor. Ostravě a v Bohumíně nahro- maděno jest tolik, že vozba jen ztěží se udržuje a že pruské státní dráhy zastavily přijímání zboží a nákladů pro severní košicko-bohumínskou dráhu. Sdělen tohoto obsahu bylo ministerstvem železnic za čerstva popřeno, ačkoliv současně činěny byly mini- slerstvu železníc slejné výtky i sva- zem cukrovarských průmyslníků z Mo- avy na schůzi, ktera konána byla ve Vídni. Sotva však dementi proběhlo novinami, stalo se něco, co vrhalo divné světlo na pravdomluvnost a informace ministerstva železnic. Průmy sl níci obehodníci z Těšína, Bohumína okolí jali se podávati hromadné stíž- nosti do opozděné dopravy zboží. Tě- mito stížnostmi byla ovšem kalamila dokázánaa k úplně blamáži vládních kruhů bylo polrebí provésti ještě důkaz pravdy, že popírané zastavení přijímání nákladů na pruských drahách pro rakouské trali se- verní dráhy se skulečně stalo. Nuže, i v tomlo směru můžeme posloužiti zajímavým dokumentem; došei nás německy a zní následovně „Breslau, 11. August. Infolge Güterslauueg in Oderberg sistierte die Königl. Eisenbahn chirektiou