#1
alto_textblock
#1
13. srpna 1907. Císlo 222
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana3
#4
alto_textblock
#4
v Glíně, odkud ho byli minule voliči vyslali jako
autora rěcké resoluc-, do sněmu chorvatského a po-
tom zase v Šušaku před tisíci muži chorvatskými
aby je vzpružil do krajní odhodlanosti v nynějším
zápase, ale aby je zátoveň varoval přej šovinisly
které by z boje o jednu otázku chlěli učiniti věko-
vitý zápas mezi oběma národy na prospěch Velko
rakouska, do něhož stajena a zakleta jest jen stari
myšlenka germanismu.
Užili jsme za svého projezdu Rěkou přiležitosti
abychom promluvili s hlavním representantem zápase
chotvatského s Maďary.
Zahájl jsem hovor olázkou o přičinách koníl ktu
Chorvatů s Maďary, Fraja Supilo odvětil živě
Nemáme mnoho co tajiti při tomto konfliklu.
Mě přesvědčení jest, že při celé věci bě elo o to
zkompromitovati Košut vu stranu, oslabili poslaveni
její. Měla býti zallačena do svízelné siluace, z níz
by nevěděla kudy kam, aby rozešla se buď s maďar-
skými šovinisty, totiž s částí vlastního tábora, aneb
s námi, v nichž měla oporu při svém postupu proti
Vídni. Myslím, že toto zkompromitováni se podařilo
jedině na prospěch politiky dualistické. Hlavn
činitelé dualismu Wekerle, Andrássy a Sslerenyi
zho-tili se tak nepohodlného směru Košutovy politiky.
boje za plnou rozluku s Vídní a uvedly stranu ne-
odvislosti tak do fešného postavení před vlastním
lidem. Na boj na dvě strany, s námi a s Vídní zá-
roveň, strana Košutova totiž stačiti ne nohla a když
zapletena byla uměle do boje s námi, musila povo-
liti straně dtuhé, Vídni, a uravřti kompremis se
stanoviskem doalistickým, ač o něm v provolání
volebním ani slyšeti nechtela. To ji přirozeně musi
poškodili ve veliké části velejnosti m ďarské.
Budeť tím ovšem seslaben boj za plnou samo-
statnost Uher vůči Rakousku, ale lze očekávati od
Wekerla Szterenyie ano i Andrásse opravdových
ohledů na plnou samostatnost Uher. Wekerle je po
otci Virtemberčan, tedy původem Němec, Szterenyi,
Stör, jest původem žid, Andrássy jest pak chorobný
člověk, hypochondr. Slovem, Maďaři nemají nyní
žádného vlastního člověka, který by byl schopen
politiky velikého slohu, za cílem tak velikým, jakým
jest samostatnost uherského státu. Wekerle pořídil
ovšem pro Uhry mnoho ve věcech finančních, ale
není sehopen vybojovati veliký politický boj s Vídní.
Na místě, aby soustředil celou zemi v boji proti
Vídni, utkal se s námi. Nadarmo varovali jsme je
a žádali jich, aby neuváděli nyní otá ku jazyka
železničního na přetřes i ve vlastním zájmu Uher.
Košut jako alepý dal se prostě zkompromitovati
vlastními soupeři svými. Zákon mají, ale
budou-li ho moci prováděti — od toho
jsme zde my, aby nemohli.
»Neslevíte-li snad ale přece z odporu?-
»My povoliti nemůžeme, neb nemůžeme při
pustiti za žádnou cenu, aby maďarština byla poprvě
uzákoněna v Chorvatsku třeba jen v jednom oboru
služby. Uvidíme, jak si Košut pomůže. Je v slepé
uličce. My nemůžeme nic ztratiti, pro ně ale do-
stavil se zhoubný účinek konfliktu. Musili sle-
viti se svého programu vůči Vídni a
lak celá věc může skončiti jen pr
Košutovu stranu pohromou.«
Na můj dolaz, nepůsobily-li také vídeňské vlivy
na tento konflikt, Supilo odpověděl neurčitě
»Možno si tak mysliti, dokázati tak jest však ne-
snadno. Jisto jest, že konílikt ten jest na prospěch
Vídně a nikoli na prospěch Maďarů samých. Ale jak
právě Košut, jenž přičinil se dřlve o koalici chor
vatsko maďarskou vůči Vídni, měl býti konfliktem
tím zvláště v očích Jihoslovanů zkompromitován,
viděti z toho, že bán chorvatský, který byl vyslán
Wekerlem a Andrassem na zdolání Chorvatů, jes
ze strany košutovců.
»A chcete hledati v boji tom sblížení s Vídní?«
Supilo odtušil hlasem velmi rozhodným, ano
skorem podrážděným: »My nikterak! Snad jen Frank.
ale Frank je muž, o němž nelze říci, že by měl
vážnosti v národě chorvatském. My nepřijal
poslání od nikoho, jen za sebe, za Chor-
vaty jen, jen za sebe jednáme, za sve
právo. Mluvil jsem minulé neděle v Glině na tá-
boře před několika tisíci a tu řekl jsem, že boj bude
tuhý a prohodil jsem, že snad bademe nucení sa-
hnouti i ke zbraním Jelačičovým. A tu někdo zvolav
porovnal náš boj s posláním Jelačičovým. »Pardon
— zvolal jsem — Jelačič byl také generál rakouský
a služebník Vídně, ale my nevedeme bo
proli samostatnosti Uher ani za zájmy
cizi, my bojujeme jen a jen za svou věc
chorvatskou a ani z daleka nám nenapadá
tabati za Vídeň kaštany z ohně uherského. Vitali
bychom sympatie Čechů v boji tom, ale jak pan
dr. Kramář věc pojímá, zdá se nám, že dává se
trochu příliš vésti myšlenkou velkorakouskou, na
místě čistě slovansl é vzájemnosti. My ale s my-
šlenkou velkorakouskou nechceme nie
míti. Ta a boj náš jsou docela jiná věc. Řikává
se o nás Chorvatech, že máme zvláštní poslání na
jihu, na Balkáně. Nikoliv, chorvatský národ nemá
žádného poslání pro nikoho a za nikoho, a kdykoliv
někteří jeho mužové či strany chtěli je přejmouti,
bylo to jenom na úkor vlastním zájmům našim.
Vždyť jsme se k vůli poslání takovému rozvadili
kdysi i se Srby. V útvaru velkorakouském utopili by
se veškeré individuality národní, návodové slovanšti
pozbyli by v něm vlastního účelu svého. Ovšem
řikalo se poslání našemu také, že jest to poslání
kulturní. Ale my víme, co kultura ta znamená: je
a jen propagandu známému »Drangu«.
Ale my tento úkol »kulturní« na Balkáně již ko-
nati nechceme. Spokojíme se s vlastními úkoly ná-
rodními a státoprávními, budeme bojovati s Maďary
boj nám vnucený, ale jen a jen za své zájmy
Byli bychom si přáli, aby Maďaři s námi utvořili
společný šik proti nebezpečí germánskému, a když
nynější politika maďarská nepochopila tohoto úkolu
svého, neslouží tím ani maďarskému národu, nýbrž
usnadňuje tím jenom akci onomu »Drangu«. Ale
právě proto musíme tím spíše utvořiti pevnou ba-
rieru proti onomu »Drangu nach Osten« a proti sna-
hám velkorakouským na Balkáně, které vlastně také
jenom tomuto »Drangu« slouží.
Na můj dolaz, není li přece naděje na kompro-
mis mezi Chorvaly a vládou uherskou, Supilo od
větil beznadějně: »Nemám žádně naděje. My však
čekáním nic neztralíme. Dovedeme boj vydržeti.«
Po připadě budeme pokračovati v obstrukci. Při-
ležilosti k tomu bude dost. Při velikých předlohách
o vyrovnání s Rakouskem, jež musejí býti vyřízeny
do konce toheto roko, při vojenských předlohách
při rozpočtu.
Nenstoupí-li Maďaři od chybného stanoviska
svého, rozšíříme boj svůj ještě jinými směry. Mámet
ještě jině účty s Maďary. Otázku finanční při vy-
rovnání našem s Uhrami, olázku slátoprávní, bánov-
skou, otázku praporů, jež jsme jen z taktických dů-
vodů odkládali a jež uvedeme leď v proud.«
Prohodil jsem: »Jsou mezi Maďary mužové přece
někteří, kteří si přejí upřímně dohody s Chorvaty ?.
Supilo odpověděl: »Ano, celá tada! Před-
seda sněmovny Justb, Hollo, Bathyany a jiní čelní
a prozíraví mužově. Ale nemají odvahý vůči šovi-
nistům pověděti své mínění. V zákulisí říkají nám
»Vaše slanovisko jest správně, ale pro boha, ne-
dělejte s tím leď hluk.« Připadá mi na mysl meta-
fors. Jsem s chotí pozván do domu, jsemi tam uražen,
ale hostitelé mne hned obklopí a zapřísáhají: »Ano,
nemělo se to stát, ale pro boha, nedělejte nám
skandál!« Já ale nemobu si to nechat libit, ja
musím stropit hluk, poněvadž ponížení nemohiu
sněsti za žádnou cenu.«
»Arozpustí-li bán sněmchorvatsky
Nabude pak tlakem jeho většiny bývalá většina
maďaronská ?«
Supilo dí rozhodně: »Nynější bán nesvede nie
neboť nemůže se opřiti o nikoho v národě. V boji
proti opposici uherské bar. Fejerváry musil avým
časem převzíti několik portefenilů, jelikož nikdo je
nechtěl přijati z jeho ruky. Ale několik ministerstev
mobl přece obsaditi. Avšak bán Rakodezay nemůže
dostati žádného člověka ani pro hodnost vicebána.
Budou-li nové volby, budou zvoleni vesměs nynější
poslanci. Já — doulám — a někteří jiní jednohlasne
— přemnozí pak velikými většinami.
»Neuškodí také hlásání starčevičovců, že rěcká
resoluce vaše byla chybou ?e
Rěcká resoluce byla jenom taktickým prostřed-
kem a byla obmezena na určité požadavky a na
esné poměry. Chybou nebyla, protože za tehdejších
okolností posílili jsme ji svou posici. A my to byli,
kteří jsme politikou svojí umožnili shodu se Srby.
#5
alto_textblock
#5
»Pohne vás nynější hoj s Maďary ?« tázal jsem
se, »abyste nepodporovali jich v otázce vyrování ra-
kouskéhol ? .
»Vymoci co nejvíce hospodářských prospěchů
pro naší polovici říše jest i zájmem Chorvatů. Ostatně
otázka tato jest již uklizena až do roku 1917. Do t
doby může se mnoho změniti. Jinak nedohodnou-li
se Maďaři s námi, budou vůbec slabí, aby program
Košutovy strany na Vídni vybojovali. A postupu
germánstva bez shody s námi a se Slovany vůbec
nebudou moci čeliti.«
Připomenul jsem, že i Maďaři tak tuzí, jako po-
slanec Lengyel Zoltan i Ugron Gabor doznali mi, že
pro Maďary v boji s nebezpečím germánským pře-
žádoucí jest shoda se Slovany, ale že Ugron již loni
v rozmluvě se mnou trval na tom, aby Maďar ve
svém jazyku došel vyřízení záležitostí svých v celé
oblasti uherského stálu, napověděv mi tak, čím se
později uherská vláda proti Chorvatům vylasila. Ano,
Ugron věštil mi ostalně tento požadavek i pro bu
doucí državu uherskou, pro Dalmacii... Na konec
lázal jsem se ještě: Budete podporovati, pane po-
slanče, přes konllikt nynější Maďary v boji jejich
proti všemohou nosti němčiny v armádě? My Češi
chováme alespoň naději, že vládu němčiny ve vojsku
povalite vy, odtud z Uher a z Chorvatska?
»Bodemé podporovali Maďary v boji tom s pod-
mínkou, že bude potom zavedena chorvatština v na-
šich plucích. U zeměbrany jest beztak již zavedena
a vojenské zájmy tím nijak neutrpěly. Jsme roz-
hodně proti samovládě němčiny ve vojsku.
Tím skončil náš rozhovor.
#6
alto_textblock
#6
Denní zprávy.
— Osmý sjezd českoslovanské sociální
demokracie zahájen v neděli v Plzní za úča-
stenství hojných delegátů z Čech, Moravy,
Slezska i Dol. Rakous. Ke sjezdu došel po-
zdravný přípis od sekretáře internacionály v Brus-
selu Huysmarse, od výboru jihoslovanské soc.
demokracie z Lublaně a četných jiných slovan-
ských organisací a spolků sociálně-demokrati
ckých. V první den sjezdový po zahájení posl.
Habermanem mluvil jménem výkonného výboru
posl. Němec, jenž prohlásil, že účelem sociální
demokracie jest »společnost demokratisovat, aby
se ji podařilo socialisovat«. Sjezd povede stranu
do nových bojů na dobývání volebního práva
do zemských sněmů a obcí. Za německou
sociální demokracii ujal se slova posl. Winarski,
jemuž bylo »hluboce líto, že mu pro neznalost
není možno pozdraviti v jazyce českém«. Pa-
mělihodná jest jeho zminka o pokusech prý
českých měšťáků vnésti mezi české a německé
sociální demokraty rozkol a poštvat je navzájem
jedny proti druhým. Po bojích antwerpských,
brněnských a vídeňských, při nichž padala mezi
českými a německými soudruhy slova mnohdy
těžší než rány, jsou tyto vývody representanta
vídeňské centrály předmětem oprávněného úžasu.
Po uvítání jménem místní organisace plzeňské,
říš. posl. Pikem, došlo k telegrafickému projevu
sympatií pražským tesařům, ve výluce stojícím.
Sekretář strany soudr. Brůha referuje o organi-
suci a nazývá přítomný sjezd sjezdem pracov-
ním, ježto jest jeho úkolem stanoviti formu
nové organisace. Ličí v tendenčním smyslu
minulý volební boj říšský a dospívá k zá-
věrku, že něm. sociální demokraté dobyli jako
příslušníci 9milionového národa v Rakousku
515 000 hlasů proti 400.900 hlasů českých
soc. demokratů, krom toho jest ještě asi 50
hlasů českých v počtu německém. To jest dů-
kazem, že českoslovanské soc. demokracii ná-
leží stejné místo jako »všem bratrským národům
rakouským« v každém ohledu a za všech okol-
ností. Českoslovanská sociální demokracie má
dnes 1448 ustavených a fungujících organisach
v Čechách, na Moravě pak 326, ve Slezsku 50,
v Dolních Rakousích 92, v Horních 6, celkem
1922, z nichž 1680 učinilo svým povinnostem
vůči straně zadost. Řečník vybízí soudruhy
k další práci a působení k tomu, aby strana
»nebyla popelkou, nýbrž skvělou vlád-
kyní svobody a pokroku. (Bouřlivý po-
tlesk.) Ostatek dne zabrala zpráva pokladní,
zpráva tiskového výboru a rokování o předne-
sených zprávách. Zajímavo jest, že přečtena
také zpráva o revisi známého fondu pro raněné
a uvězněné v boji za všeobecné právo hlaso-
vaci. Kontrolní komise nalezla při hlavní revisi
dne 9. srpna 1907 na vkladech, hotovostia
úracích K 7771.57, celkový příjem obnášel
K 48.412.53, do dne revise vynesly úroky
K 1294.67. Z úhrnného obnosu K 49.707. 20,
»dle zrevidovaných účtů bylo vydáno na pod-
porách, náhradách, pokutách a právní ochraně
v celku K 41.935.63.« Podepsáno 6 revisorů,
rozumí se výhradně soc. demokratů, a zpráva
falo protokolována hlavně k tomu účelu, »aby
měli soudruzi možnost ohraditi se proti úto-
kům.« Na Radeckého náměstí v Plzni konal se
o 10. hod. dopol. socialistický tábor lidu, jehož
účastnictvo soc.-demokratický referent páčí
»okrouhle« na 10.000 lidí. Na táboře lidu pro-
mluvili soudr. Nikodým, Němec, Biňovec, dr.
Soukup, Machová a dr. Pik, a uspořádán průvod,
manifestující pro volebni reformu zemskou.
Průvod prošel hlavními ulicemi a náměstím
plzeňským, načež u Dělnického domu nastal
rozchod. V průvodu nesena přes celou ulici
rozepjatá rudá stuha s nápisem: »Chceme rovné
volební právo do zemského sněmu !« . . .
— Kalendář „Národních Listů“ na r. 1908
zavdal orgánu české sociální demokracie příčinu
k osobnímu útoku na ředitele a vydavatele na-
šeho listu. Reorganisační výbor národní strany
svobodomyslné usnesl se prý, že vydá co nej-
dříve politický kalendář; „poněvadž
pak šlo o podnik v Čechách úplně nový, doufa
výbor, že z něho k agitaci potřebný kapitál vy-
těží. Jak se dovidáme, počítalo se, že politický
kalendář vynese aspoň 10 000 K. Členem re-
organisačního výboru mladočeské strany je také
p. Prokop Grégr... Pan Grégr seznal, že my-
šlenka kalendář vydati je velice dobra
správna.“ Hned po onom usnesení objevily prý
se v „Nár. Listech“ „veliké inseráty, zvěsťující,
že „Nár. Listy“ vydají samy onen politický ka-
lendář“ atd. ... Věc se má následovně: V před-
poslední schůzi reorganisačního výboru, jež se
konala již před měsíci, byl vznesen na p. Pro-
kopa Grégra dotaz, zda „Národní Listy“ hodlnj
vydat svůj kalendář a zda tak učiní již letos.
Pan Prokop Grěgr odpověděl, že „Nár. Listy“
hodlaly vydat již v loni svůj politický kalendál
s částí zábavnou i poučnou, že však nemohly
být přípravy v čas vykonány a tak že může být
kalendář teprve letos vydán. Přípravy k tomu
že jsou v plném proudu a že doufá, že kalendář
již na podzim vyjde. — Asi za 14 dní konala
se opětně schůze reorganisačního výboru a v n
za nepřítomnosti p. Prokopa Grégra bylo usne-
seno, že strana vydá svůj politický kalendář.
Zpráva časopisu „P. L.“ jest tedy pouhým ho-
něním se za sensačními klepy.
#7
alto_textblock
#7
— Dr. Josef Herold o reformě volebního
řádu zemského. Pan dr. Herold nám píše
V referátech o mé včerejší řeči, zejména v od-
stavci, kde jsem pojednal o volební reformě do
sněmu, jest jakási neúplnost, která by mohla za-
vdati podnět k různým úsudkům. Proto prosím,
abyste odstavec tento doplnili. Pravil jsem toto
»Záležitost opravy volebního řádu do
sněmu nemusí býti na sněm teprve přine-
sena, nýbrž nalezá se již v plném
proudu sněmovního jednání. Jak
známo podala již vláda barona Gautsche návrh
na reformu volebního řádu společně s návrhem
na částečnou změnu zemského zřízení, při čemž
volební řád založen byl na principu kuriátním,
s připojením 4. kurie všeobecné. Současně po-
dali poslanci čeští drem. Podlip-
ným návrh na opravu volebníh
řádu na základě všeobecného, rov-
ného práva hlasovacího a mno
návrh na změnu zemské ústa vy.
Němečtí poslanci podali pak návrh na prosté
zavedení 4. kurie do sněmu a na rozdělení zem-
ského výboru. Všechny tyto návrhy byly odká
zány komisi pro zemské zřízení,
kterážto komise také provedla o návrzích těch
generálni debatu. Po ukončení této generální de-
baty přijat byl většinou vládní ná-
vrh na opravu volebního řádu za zákl a
podrobného rokování, kdežto poslane
strany svobodomyslné, kteři byli členy komise,
hlasovali proti tomu a trvali na žádosti,
aby za základ nového volebního
řádu přijat byl princip všeobee-
ného rovného práva hlasovacího
Poslanci mladočeští vyhradili si pro tento svůj
návrh votum menšiny. Dle tohoto poměru hlasů
v komisi pro zemské zřizení neni žádné pochyb-
nosti, že by návrh na zavedení všeobecného
rovného práva hlasovacího ve sněmu nedošel
většiny. V tom případě by pak ovšem na-
stala olázka pro poslance české, zdali by, když
by nebylo možno docíliti proni-
kavé reťormy volebního řádu na
základě všeobecného rovného práva hlasovacího,
měli návrh většiny resp. návrh vládní, pokud se
týče změny volebního řádu zamltno u ti,
anebo přítomností svou ve sněmu, odhlasování
jeho umožniti. Tu zdá se mi, že by bylo
pro stranu naši uvažovati, zdali — když není
lze dosíci reformy volebního řádu na základě
rovného práva, by se měla brániti opravě, která
by znamenala přece jenom pro
český národ určité zlepšení a po-
skytla nezastoupeným posud voli-
čům jistého zastoupení. Volební řád
Schmerlingův jest již tak zastaralý, že změna
jeho jeví se nutnou. My to nejvíce cítíme zde
na Král. Vinohradech, které patří ještě k ven-
kovskému okresu karlínskému, kterýžto okres
nyní do říšské rady volí 7 poslanců a do sněmu
bude voliti pouze jediného.«
#8
alto_textblock
#8
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Matěj-
kova, dcera místodrž. rady a okresního hejimana
německobrodského p. Tom. Matějky, a pan JUdr.
Theodor Jan Goller, kandidát advokaciev
Německém Brodě, slaví sňatek svůj dne 20. t. m.
o 31/2 hod. odpol. v Praze v kostele sv. Jindřicha.
— Úmrti. V obolu večer zemřel, raněn byv
mrtvicí, v Mirošově pan cís. rada Arnold Pavel Lč-
venstein, ředitel a prokurista firmy D. Berl. Ze-
snulý těšil se pro svůj upřímný charakter a pro svoji
odborovou znalost věcí všeobecné vážnosti a vře-
lým sympatiím ve společnosti, zvláště pak v průmy-
slových kruzích, s nimiž byl v obchodním styku. Ja-
kožlo uznaný a zkušený odborník byl zesnulý adu
let soudcem-laikem u c. k. obchodního soudu v Praze
a smírčím soudcem u pražské obchodní bursy. Zesnu-
lý byl již delší dobu churav a marně hledal v lázních
nauheimských úlevu. Pohřeb bude ve čtvrtek o 3
hod. odpol. z chrámu sv. Jindřicha, na olšanský hřbi-
tov. — V neděli zemřel na Kr. Vinohradech p. Ant
Srp, sazeč písma, v 27. roce věku. Pohřeb koná se
dnes a 1/46. hod. odpol, z domu smutku na Pernštý-
nově náměstí 1030 na Olšany. — V Sudoměřicíci
u Bechyně zemřel 10. srpna táborský rodák p. prof
Rudolf Engel ve věku 28 let. Pohřeb bude v Táboře
v úterý odpoledne.
— Pohřeb p. Josefa Kukly ze Sedlčan, otce re-
daktora K. L. Kukly, člena spolku obchodníků s uhlím
„Haví v Praze, koná se dnes v úterý odpo-
ledne ve 312 hodiny na hřbitově vyšehradském
z tamější kaple hřbilovní.
— Z kruhů lékalských. Dr. L. Řeháček, odb
lékař ohorob krěních, nosních a ušních, býv. asisteni
dra. Hornycha, vrátil se do Prahy a ordinuje opět
jako dříve v Jungmannově tř. č. 12.
— Uznání čtyřicitileté práce v témž závodě. Pa
Josef Bárta, dilovedouci, a pan Karel Pospišil.
dělník, kteří oba u známě firmy Aug. Jindř. Rotla syn,
továrna na hudební nástroje, již přes čtyřicet let pra-
cují, obdrželi čestnou státní medaili. Pr
Bárta obdržel r. 1891 česlnou medailli jubilejní vý-
stavy (za mistrně provedený nástroj) a r. 1834 me
daili obchodní a živnostenské komory za 38letou práci
v témž závodě.
— Světový kongres Volně myšlenky v Praze dne
8. až 12. září 1907. Z dalších souhlasných a pozdrav
ných přípisů uvádíme: přípis městské rady v Lito-
myšli, slovinského básníka Aškerce v Lublani
městského rady p. dra. Scharfa v Praze, říšského
poslance p. Ant. Němce, p. F. K. Šneppa, profe-
sora a žurnalisty z Moskvy, p. B. Kaninského.
měst. tajemníka v Husinci, spolku c. k. účetních
úřadníků v Praze a mn. j. Ze Záhřebu ohlášeno
zakládám chorvatské sekce Volné myšlenky.
jejíž delegáti rovněz kongres pražský návštíví. Také
docházej již přihlášky delegátů německýcl
spolků volných myslitelů a to jak z Rakouska.
tak z nejrůznějších míst říše německé. Dle zprávy
z kanceláře předsedy municipality pařížské bude
otázka obeslání kongresu pražského vyřízena v nej-
bližší schůzi; následkem vysoké lelní sezony je Paříž
zrovna tak vylidněna, jako jiná mísla evropská, takže
většina rozhodujících činilelů mešká mimo Paříž.
Lze však doufati ve včasné vyřizení i přes tuto ne-
příznivou okolnost. Pořadalelstvo pracuje nyní již
také intensivně na vymezení jednacího pořadu; zí-
skána již řada na slovo vzatých referentů. — Slav-
nostní list, který vydán bude na počest kongresu.
přinese články a úvahy od našich vynikajících li-
terátů, umělců a veřejných pracovníků, jichž
svobodomyslnost jest známa. — Přihlášky a dotazy
adresujte: Sekretariát Volně myšlenky na Král. Vino-
hradech, v Korunní tř. č. 6.
— Z měslského úřadu v Žižkově. Za příčinou
mylí a čištění kancelářských místností městské rad-
nice nebude se dne 16. a 17. srpna u měsl-
ského úřadu v Žižkově úřadovati a
v městském důchodě nebudou se peníze ani při-
jímati ani vydávati. Pouze placení pivního krejcaru
se přijímá.
K novému »Volkstagu« v Ašl. Jak »Nár
Listy« bylo již referováno, pořádají ašští Němci opět
»Volkstag«, na klerý zvou zástupce německých stran.
Všeněmecký zemský poslanec inženýr Peters z Ma-
rianských Lázní odpověděl na pozvání přípisem se
sdělením, že se schůze zúčastní jen v tom případě,
že jí bude ve shodě s německo-národním svazem
a německo-radikálním sdružením na říšské radě před-
ložena resoluce, jíž se protestuje proti podzimnímu
zasedání sněmu, a v níž se prohlašuje již nyní ně
mecká obstrukce ve sněmu, který nově bude zvolen.
nebudou-li splněny různé hospodářské požadavky
#9
alto_textblock
#9
českých Němců. — Požadavku posl. Pelerse nebude
prý vyhověno.
— Z Karlových Varů, 12. srpna. (K. k.) Dnes
přibyli sem na studijní cestě členové francouzské
lékařské společnosti »Oeuvre d'enseignement medi
zinal complementaire«; byli uvítání depulaci měst
ského zastupitelstva a zástupci různých lékařských
společností, jež poskytly hostům poučení o zařízení
Karlových Varů. Lékařská společnost odjela dnes
večer.
— Riegrův obelisk v Hořicích. Včera doslavi
se do presidialní rady městské delegace města Hofie
pp. Fr. Pour a řed. J s. Fejíar, aby pozvali sta
rostu, náměstky a radu městskou k slavnosti odha-
lení obelisku Riegrova. Starosta dr. Groš jmenován
byl do čestného předsednictva slavnosti. Náměstek
dr. Štych ujistil deputaci, že rada městská dojista
počtem nejvělším se k slavnosti doslavi.
— České studontsivo — Ústřední Matici školské
Silami nejsvěžejšími v době prázdnin, vydatně vždy
pomáhalo posilovati finance Ústřední Matice školské
pořádáním studenlských merend, výletů, divadela
různých zábav, jichž výtěžek s radostí a oprávněnou
chloubou odvádělo pokladně maliční. I o letošních
prázdninách očekává Ústřední Matice školská, že
české sludentstvo na nejprvnější národně- obranné
a kulturní úkoly její vždy a všude pamatovati bude.
Frávě český student vzletem vlasteneckého nadšení
a ideálními snahami, kterak pomoci českému lidu
vychovati české dítě na místech národním odpůrcem
nám urvaných, dovede i za kratičký pobyt prázdni-
nevý v obcích, kde nebylo před tím pro Matici zájmu
ani porozumění, zjednati nejen pochopení, ale i
trvalou podporu finaněni, která jedině rozvoj Matice
veškerou osvětovou práci její zaručuje. České
studentstvo zámožných krajů ryze českých nezapo-
mene, že mimo české školy obecné a školky mateřské
čeká Ústřední Matici školskou náklad na příšti české
střodní školy ve Znojmě a Jihlavě, jimiž je nezbytně
nulno sít moravského školství síředního doplniti
České studenistvo též vděčí Ústřední Matici školské
že právě Ústřední Matice školská s místními Mati-
comi umožnila v území zněmčeném tisícům českýeh
studentů studie na českých středních úslavech
stala se spoluzakladatelkou čestného a zajištěného
postavení mnohých českých inleligentů.
— Návrhy na nové zdroje příjmů Ústřední Matic
školské podali v těchto dnech pp.: Gustav Modestin
z Král. Vinohradů, který navrhuje, by místo podě-
kování za gratulace k jmeninám, i při jiných příleži-
tostech projevené (sňatku, úmrtí, promoce, jubileu
služebním atd.) věnovány byly peněžité dary ve pro-
spěch Ústřední Matice skolské. Pan Gustav Modestin
po proneseném návrhu složil 10 K v kanceláři Ústř.
Matice školské. Kéž by návrh i skutek, kierý šel ná-
vrhu tomu v zápětí, nalezl hojného následování v kru-
zich příznivců a přátel Ústřední Matice školské. —
Druhý návrh po rozhojnění příjmů podal v kanceláři
Ústřední Matice školské nan Boh. Šmíd, úřadník
2 Prahy, na sbírání všech kovových součástek náboj-
nic, zvláště mosazných a měděných, jež dosud z vět-
šiny byly pohazovány a přicházely téměř úplně na
zmar. Loveckým společnostem a spolkům naskytá se
tím příležitost pro agitaci a organisaci sbírek těchtn,
jež mohou se státi vydatnými zdroji příjmů Ústřední
Malice školské
— Z lad úřadnictva obecního se nám píše: A
samosprávné korporce a nejčastěji z nich obce, dost
rády — a také úplně po právu — podepisují pelice
za úpravu poměrů různých slavů, a ocholně po-
skylují prostředky státu i zemi k účelu tomu, nevidí
či spíše viděti nechtějí těch, kdož jim jsou nejbliž-
šími. Úřadníkovi obecnímu odpírají se mnohá práva,
jež každý jiný míti se domnívá a skutečně také má,
on je namnoze velmi špatně placen a musí při vší
své zodpovědně a starosti plné práci hleděti ne-
jistolě osudu vstříc, neboť není o něho dosud nikterak
ani pro stáří zákonem postaráno. Vyzvání k obcím
aby samy upravily poměry svých úřadníků, vyznívaj
na celé čáře na prázdno činí tak leda jen obce ně-
které, zámožnější a pokročilejší. Úřadníci obecní ne-
smějí již v zájmu kolegiality počílati pouze na ochotu
některých obcí, nýbrž musí se starati všemozně.
aby zákonem všem dostalo se spravedlivé Úpra-
vy namnoze bídných poměrů, zvláště pak zaopatřent
pro stáří zajištěním pense. Nutno, aby nyní každý.
zvláště úřadníci míst menších, všemožně starali se
o uplatnění požadavků svých; každý, buď jednollivě
neb hromadně a jistých obvodů, domáhejž se u svých
poslanců podpory spravedlivých požadavků našich,
semského výboru brzkého předložení návrhu zákona
dotyčného a na sněmu království českého, jakmile
svolán bude, neprodleného projednání toho návrhu
Jest toho nutně potřebí, nemámeli zůstati nejposled-
nějšími mezi posledními. Zařízením zemského fondu
pensijního, kterýmž by i obce nejlépe chráněny byly
možných vydání na zaopatření uřadníka sestariěho
aneb jeho pozůstalé rodiny, bylo by pomoženo i úřad-
níkům samým v tom ohledu, že možno bylo by
v pakročilejším věku přestoupiti k obci jiné, čehož
namnoze z příčin rodinných třeba jest a namnoz
z příčin osobních přáním úřadníka i obce by bylo
a což za dnešních poměrů možným není, jeliko
každá obec co možná jenom mladší osoby do služeb
přijímá. Úřadníci obecní toužebně hledí vstříc při-
štímu zasedání sněmu království českého a kladou
veškeré své naděje v pp. poslance, kteří jistě dostojí
danému slibu a nedopustí, aby kategorie úřadníků,
kteří v životě a působení veřejném zajisté v prvýcl
řadách stojí a poplalnictvu nejbližšími jsou, opčtně
byla opomenuta.
— Výlet učňů do Chuchle, který každoročně dn
10. srpna se pořádá, kenal se letos minulou sobelu
a zdařil se přes hrozící nepohodu velmi dobře. Výle
koná se v den narozenin a po přání záhy zvěčnělého
přírodozpylce a lidumila p. Lva Uherky, zvláštního
příznivce dorostu řemeslného, který si tichý hřbitů-
vek chuchelský zvolil za místo věčného spánku svého.
Přání toto plní s pietou šlechetná máť zesnulého, pí
Marie Úherková, vdova po c. k. dvor. radovi, s ne-
mémně dbětavou lcerou vejí, slečnou Uherkovou,
sestrou zvěčnělého. Polěšitelným jest zjev, že, a
10. srpen letos připadl na sobotu, tedy den pro ře-
mesla a živnosti důležitý, přece více než 56 pánů
mistrů dalo učňům svým na odpoledne prázdno, aby
jim zúčaslnění na výletě umožnila. Pořadatelky vzdá-
vaji jim za to a slav. ředitelství společ. pro paroplav-
bu po řece Vltavě za slevu jízdného na polovinu timto
veřejné díky. Učňové, přibyvše parníkem po 3. hod.
odpol. s dvěma průvodci do Chuchle, byli přivítáni
pí. dvorní radovou, načež uvedení do zahrady velké
restaurace v Malé Chuchli, kde připravena byla ma-
lým výletníkům svačina. Po návštěvě hrobky zvěč-
nělého příznivce, kde k účastníkům promluvil vhodně
jeden z obou průvodců, a po volném reji v přilehlém
lese dána učňům večeře, načež nastoupen v 7 hod
večer návrat parníkem do Prahy. Ke konci dlužno
podotknouti, že obsluha a vůbec pohostění učňů
bylo rychlé a velmi úpravné.
— Konfiskace. Číslo 6. časopisu „Mládenec“
bylo zabaveno Opraveně vydání vyjde 15. t. m.
— Dary. K uctění památky zemřelého pana Josefa
Wagnera, ředitele obchodní záložny v Praze v. v.
věnoval pan Josef Vraný, revident záložny vinohrad-
ské, pensijnímu fondu úřadníků záloženských místo
věnce 20 k.
— Výtěžek zábav prázdninových v lelním obdobl.
studenistvem a hosty na lelních bylech pořádaných
měl by připadnouti Ústřední Malici školské, kterou
očekávají ve školním roce 1907/8 nové a zvýšené
náklady na školy a opatrovny matiční, jež nutne po-
čátkem školního roku otevřiti. Čam větší a účinnější
bude finanční podpora Matice, která v Ervěnicích
Národní jednotou severočeskou vykonala čin ná-
rodní záchrany, sta dětí zabezpečíc českému národu
opatřením bytů pro jich štvané české rodiče, lím více
ohrožených posic bude možno Matici zachrániti.
Nechť již Ústřední Matice školská zakládá a vydržuje
vlastní školy, něbo ať koná pilně přípravy pro ote-
vření českých škol veřejných v místech, kde sta če-
ských dětí němči se nám ve školách německých, všu-
de vyžaduje její zachraňovací akce národního do-
rostu statisíce nákladu. Přispějme tudíž k dílu po-
svátně nám všem Čechům národní sebeobrany i teh-
dy, když veselí a radovánky dávají nám zapomínati
denních trampot všedního živola. Odborům a důvěr-
níkům Ústřední Matice školské naskýčá se v době
#10
alto_textblock
#10
lelní hojně příležilosti k pořádání různých slavností
zahradních, výletů a zábav, z jichž čistého výlěžku
plynul by silný finanění příliv pokladně Ústřední
Matice školské. Mimu výlěžek ze vslupného, které
obyčej.ě, aby letní slavnosti a zábavy staly se i ne-
širším vrstvám příslupny, bývá nepatrné, rozpro-
dávány bývají na místech výlelních, v zahradácha
místnostech slavnostních maliční obětiny národní.
jichž lze nejrůznějším způsobem k všelijakým prakti-
ckým účelům použiti. Švarné prodavačky nabízeji
a rozprodávají vkusné matiční navštivenky, různého
druhu, nádherně dopisnice a všeliké tiskoviny a po-
zoruhodné publikace Ústřední Matice školské, které
za příležitosti lidových slavností nejsnadněji se šiří
a podávají zovrubné vylíčení a zprávy o snahácha
nejušlechtilejších zápasech na poli české národní vý-
chovy a osvěty, kleré Ústřední Matice školská za
těžkých poměrů a s úspěchy potěšitelnými vede. I ve
chvilích veselí a osvěžující zábavy pamaluje každý
věrný Čech a opravdová Češka na spolek, který vy-
konal pro nejsvětější zájmy českého lidu, pro zdravý
jeho rozvoj a opravdový pokrok na místech národ-
nostně nejchoulostivějších — ba na půdě, jež nám
měla býli urvána — dilo velkolepé, ceny trvalé.
— Páni pořadatelé ervěnických slavností račtež
včas učiniti objednávku pohlednic erýěnických. Druhe
vydání bylo již rozebráno a přikročuje se k třejiniu,
jest tedy třeba zjistiti potřebný počet výlisků. Cena
třídílné pohlednice 10 hal., ve větším množství sleva.
Objednávky přijímá kancelář Národní jednoty severa-
české v Praze II., Spálená ul. 26.
— Ve prospěch Čechů ervěnických složeny u
pokladry Národní jednoty severočeské tyto příspěv-
ky: Obecní úřad ve Střešovicích 10 K, okr. zál. b.-
spod. v Ilumpolci 10 K, Jos. Mareček v Srbsku 5 K.
okr. výbor v Pardubicích 50 K, okr. zál. hospol. v
Nové Kdyni 5 K, občan. zál. v Nov. Bydžově 20 K.
okr. výbor v Nové Pace 20 K, měslská rada v Lom-
nici n. P. 10 K, učilelský kralikářský kurs v Sobotse
9 K, abiturienti ve Slaném 25 K. J. Sýřiště v Praze
1 K 10 h, B. O. 33 5 K, L. V. 2 K, odber v Nuslích
100 K, ve Velími 25 K, O. Periík, učit. v Nuskch
5 K. K. E., M. E., J. E. 8 K. okr. výbor Smichov
20 K, zřízenci měst. úřadu v Kariíně 25 K 60 h, se-
kretariát českoslov. soc. dem. ve Vídni 10 K, Č.
Kanla, host. v Petrovicích 2 K, J. Vrhel, učilel v Ko-
šicích 3 K, První olec „Baráčníků“ ve Slaném 10 K
56 h, A. Dvořák v Planě n. Luž. 5 K, odbor N. J. S.
v Hostomicích n. B. 20 K. Další přispěvky s díky cři-
jímá kancelář Nár. jed. soveročeské v Praze II., Spá-
lená ul. 26.
— Místa suplenlská. Na slátním šymnasii v Tte-
bíči obsadí se počátkem škol. roku 1907/8 9 mlst
suplentských, a to: 1. čtyři mísia pro klasickou filo-
logii, 2. pro češtinu a němčinu jako předmět hlavní,
3. pro češtinu jako hlavní předmět s klas. fil., 4. pro
dějepis a zeměpis, 5. pro přirodopis jakožto předmet
hlavní, 6. pro kreslení. Žádosti řádně doložené řediv
telství ústavu do 26. srpna 1907.
— Studentské noclehárny ve Valaž. Meziříčí nas
lézají se od 8. srpna 1907 v budově gymnasiáln
— Z hospodářsko-průmyslové výstavy chrudim-
ské. Z Chrudimi, 11. srpna. Programom dne byla
výstava mlékařská. Byla umístěna v t. zv. lesnickém
pavilonu a dostalo se jí — náslodkem nedorozumění
— méně povšimnutí, nežli bylo lze očekávati. Vý-
stavy zúčastnilo se 14 mlékáren východočeských, jez
vystavily máslo, dále 5 továren na sýry. Jury, se-
stávající z pí. Leníčkové, kočovné učitelky zeměd.
rady a pp. Procházky, konsulenta mlěkařství zeměd.
rady, V. Petráně, člena okr. výstavy z Rozkovic,
J. Cejpa, okr. slarosty z Tisové, a inž. Plundra z Par-
dubic, vydala po důkladném prozkoumání vystave-
ných výrobků tento úsudek: Máslo velmi jemné vy-
slavila družstevní mlékárna v Jehnědí; másla skoro
velmi jemné měly mlékárny v Jarošově, Písečné
(v okr. žambereckém) a Svinné u Litomyšlc); mlě-
kárny v Hrušově, Bilanech (u Chrudimi), Lukavci,
Zálší, Dol. Kunwaldě, Sv. Jiří, v Seči vyslavily vý-
robky jemně. Za sýry obdržely první ceny:
sýrárna p. Plcha v Něměicích v Litomyšle za velmi
jemný sýr imperiál a za skoro velmi jemný sýr pi-
kantní, sýrárna pl. Leničkové v Luži za sýr lim-
burský skoro velmi jemný, za sýry smelanové
jemně, mlékárna družstva v Žilovnici za
tilsitský sýr pololučný, skoro jemný, mléka řske
družstve v Orlici za syrečky dobré, sýráma velkostat-
ku v Dol. Krupé za sýr deserlní jemný a za sýr zá-
mecký skoro jemný, Odpoledne byl na výstavě kon-
cert vojenské kapely. Návštěva byla ohromná; pro-
dalo se skoro 7000 vstupenek
— Ke konkursu hr. Karla Schönborna. Na prkně
obchodního soudu v Praze visí od včerejška talo
vyhláška: »C. k. obchodní soud v Praze jako sou
konkursní ustanov uje na základě § 276 ob. zák
obč. v konkursu Jeho Osvícenosti pana Karla br.
Schönborna, majilele svěřenství v Praze z příčiny
ktemuto konkursu přihlá šených pohledávek »Vdovské
i sirotčí pohladny hraběcího schönbornovského slu-
žebnictva«, jakož i ohlášených nároků vlastnických,
pro tuto pokladnu ev. pro neznámě té doby
její účastníky za účelem hájení jejich práv pan
JUDra, Aloisa Strompía, zemského advokáta
v Praze, opatrovníkem.«
— Akce pro stavbu levných domů řemeslnických
v Praze. K úřadujícímu náměstku starosty dru. A.
Štychovi dostavila se včerejšího dne depulace
místního odboru zemské jednoty živnostníků, uve-
dená ob. slarším p. Náhlovským a p. Břich áčkem
a odevzdala mu resoluci schůze živnostníků staro-
měslských, ze dne 5. srpna t. r., v niž se žádá, aby
rada městská vzala zřelel na požsdavky řemeslníku
na Slatém městě pražském a stavěla tam vedle
paláců též levné domy řemeslnické. Úřadující ná-
městek dr. Štych ujistil depulaci, že rada městská
vždy svědomitě otázku tuto brala v úvahu, zejmena
v tom směru, by řemeslnictvo a živnostnicivo novým
ruchem stavebním z dosavadního svého působišlě
nebylo vypuzováno, a jak také již poslavením ře-
meslnického domu na svůj náklad porozumění své
v této věci prokázala a prohlásil, že resoluci tulo
přikáže bedlivé úvaze komisi asanační, aby naléhavá
otázka ta v zájmu občanstva i řemeslnictva došla
příznivého vyřízení stavěním levnějších domů,
v nichž by řemeslníci bez ohrožení své existence
mohli i své živnosti provozovati a tamtěž bydleti.
— Změny držebnosti. Praktický lékař v Libní p.
MUDr. Frant. Brdek koupil společně s choti Annou
od velkostatkáře svob pána Viléma z Königswarlů
pozemky čís. kat. 246/18, 246/19, 246/20, 246/21,
246/22, 246 23 a 246/24 v Libni za 63.142 K. — Pan
Frant. Němec koupil od c. a k. podplukovníka Arlura
ryl. Stankiewicze de Mogila dům čp. 438 v Libni za
38 000 K; býv. správce p. Josef Macháček koupil od
továrníka p. Jana Wendlera pozemek č. kat. 304/1a
305/1 v Libní za 54 000 K. Obchodnice pí. Kateřina
Prušová (z Proseku) koupila od p. Antonína Hrabika
dům čp. 83 »Na Báních« v Proseku za 18.000 K.
Majitelka domů v Tejnce pí. Flora Hrubá koupila o
Václava a Kateřiny Kindlových dům čp. 436
v Riegrově třídě v Karlině za 56.000 K. Páni man-
želé Josef a Ludmila Malých koupili od p. Antonina
a Kateřiny Novákových dům čp. 153 ve Velkých Ča-
kovicích v okresu karlinském za 11.000 K. Hostin-
ský v Praze p. Oldřich Fedrz koupil od pp. manžel
Josefa a Růženy Vaňhových dům čp. 150 z pozemky
č. kat. 127/2 a 133/3 v Troji za 60.000 K. Pan Joseí
Chlumecký koupil společně s choti Annou od Vše-
obecné záložny v Karlíně usedlost čp. 7 ve Větruši-
cích v okresu karlínském za 29 000 K. Firma Scholler
a spol. koupila od p Adolfa a Marie Werichtových
mlýn čp 18 s pozemky v Čakovících za 50.000 K.
Býv. nájemce dvora p. Otta Físchl koupil společně
s chotí Annou od JUDra. Jaroslava Tichého a od pl.
Boženy Škardové usedlost čp. 6 a 7 s hostincema
pozemky v Kličanech v okresu karlinském za 400.00D K.
Firma Wolf a spol. koupila od architekla p. Ant.
Frice dům čp. 345 s kavárnou čp. 316 »Na ostrůvku«
v Nuslích za 86.000 K.
— K požáru Kubíkovy papírny v Bubenči. Ještě
po celý včerejší den doutnal materiál, shromážděný
ve vyhořelé hadrárně a cellulosce Kubíkovy továrny
v Bubenči, kamž včera putovaly zástupy zvědavých,
aby shlédli dílo spousty. Hlídka hasičská setrvala
přes celý den i noc na dnešek ještě na späleništi.
Všeobecný zájem jevil se o zraněné hasiče Hodkaa
Seemana, kteří vážně byli zranění pořezáním o sklo,
Dlužno se zmíniti, že člen záchranného sboru žiž-
kovského p. Rudolf Marvánek velmi účinně obou se
ujal a ambulančním vozem dopravil je do nemoc-
nice. Oběma zraněným daří se již lépe.