#1
alto_textblock
#1
12. března 1913. Číslo 70.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
svědčily prý každého, že anglo-německý po-
stup je prakticky možným bez všech jejich
závazků k jiným velmocem. Rovněž vděčen
je list za Asquithovo ubezpečení, že Anglie
není povinna za jistých okolností poslati
vojsko na evropskou pevninu.
#5
alto_textblock
#5
Německé vzducholoďstvo.
Z Berlína, 11. března. Sbírkou umožněno
značné sesilení německého vojenského sboru
vzduchoplaveckého. Letos v létě bude »bor
ten obohacen novými pěti vzducholoďmi, mezi
nimiž dvěma Zeppeliny. Koncem letoš iho
roku bude mit Německo 16 vojenských vzdu-
cholodí, mezi nimi 5 Zeppelinů.
Z Berlína, 11. března. (K. k.) Dle „Voss. Ztgu.
má býti z dodatečného úvěru 20 mil, mk., žáda-
ného na potřeby vojenského vzducholoďstva, vy-
stavěno s největším urychlením 10 řiditelných
vzducholodí. Do polovice tohoto roku bude za-
řaděno už 5 nových vzducholodí jako přírostel
vzducholoďstva, a to 2 vzducholodi Zeppelinovy
vzducholoď Schütte-Lanz, vzducholoď typu Parse-
valova a vojenská vzducholoď, takže v polovici
roku bude k disposici cell-m 5 Zeppelinových
vzducholodí, 2 vzducholodí typu Schüppe-Lanz,
vzducholodi Parsevalovy a jedna vojenská vzdu
cholod.
#6
alto_textblock
#6
Francouzský ministr o nových vojenských
opatřeních.
M. Z Londýna, 11. března. (Zvl. tel
»N. L.«) Francouzský ministr zahraničných
věcí ubezpečil důvěrnika »Daily News«, že
vojenská opatření francouzská stala se pouze
v zájmu národní obrany. Francie chce jen
mír. Sleduje situaci s největším klidema
nezvratnou důvěrou ve svou budoucnost.
#7
alto_textblock
#7
Odepřený honební lístek.
Z Brusselu, 11. března. Princi Viktoru
Napoleonovi, který byl hr. Pourtalésem po-
zván na hon ve Štrassburském revíru, ode-
přely elsaské úřady vydati honební lístek, ne-
boť zákon zakazuje Francouzům honbu v El-
sas-Lotrinsku. Císař Vilém, jenž byl místo-
držitelem dožádán, aby pro prince učinil vý
jimku, odepřel.
Carův odjezd z Petrohradu.
Z Petrohradu, 11. březnu. (K. k.) Cor s ro
dinou odejel do Carského Sela.
#8
alto_textblock
#8
šl. Goltz odstoupí.
Z Brunšviku, 11. března. „Braunschw
Landesztg.“ zaznamenává pověst o brzkém
odstoupení polního maršála šl. Goltze.
#9
alto_textblock
#9
Perské rejdy.
Z Petrohradu, 11. března. (K. k.) Dle novinové
zprávy z Oděsy bylo tam zatčeno 130 osob, mezí
nimi také ruský příslušník pro politické rejdy proti
šachoví a pro pašování zbraní do Persie.
#10
alto_textblock
#10
Národní hospodář.
#11
alto_textblock
#11
K našim obchodním stykům
#12
alto_textblock
#12
se Srbskem.
#13
alto_textblock
#13
Bělehrad, 27. února. )
#14
alto_textblock
#14
Ještě před válkou uveřejnil jsem v „Národníeh
Listech“ první stať pod timto názvem, chtěje tehdy
postupně rozvinouti své zkušenosti, získané
praktickém styku se zdejšími státními úřady, prů-
myslovým a obchodním světem. Zatím nastala mo-
bilisace a konečně zahájena válka. Bylo by zatím
zbytečno rozepisovati se obšírnějí o tomto the-
matu, neboť válkou poměry budou v základecl
změněny, státní úřady budou vyžadovati reorgani-
sace, změní se šéfově firem, změní se mnoho
organismu hospodářského a obchodního života i
obchodně-politických stycích se sousedními země-
mi na Balkáně, s Rakousko-Uherskem a celou
Evropou.
Přece však alespoň několika řádky chci do-
plniti onen svůj úvodní článek
Naše obchodní styky se Srbskem dělí se nat
1. obchodní styky se státem, 2. s ob-
chodním světem, a 3. přímé styky
konsumenty.
Mnozí naši vývozei-počátečníci představují
věci náramně prostince. Zatím pro každou z těcht
tří kategorií jsou nutny zvláštní znalosti, jest za-
potřebí zvláštní orientace. Především nutno po-
věděti bez obalu, že pravidla obchodu platí do
poslední tečky v každém případě. Sympatie ať u
z národních či osobních příčin mohou usnadňo-
vati, ale nikdy rozhodovati. Třeba se vyzbrojit
co nejlépe pro konkurenční boj, a teprve v poslední
jeho fási, až přijde k souboji mezi rovnocen-
ností, sympatie může promluviti rozhodující
slovo.
Obchodní styky, zapředené ve slavnostních
chvílích, nemají trvalosti. Obchodníci, kteří v so-
kolském stejnokroji mimochodem navazují obchod-
ní spojení, větším dílem zklamou se. Uchyti se vzo-
rek, prvá zakázka na zkoušku — a nic více.
V obchodním spojení se Srbskem státním
dodávkám náleží ovšem nejvýznamnější místo.
O ně nejraději ucházejí se firmy, neboť jsou to
obchody ponejvíce hromadné a mimo to se za-
jištěnou splatrostí. Avšak i konkurenční boj jest
velmi tuhým a obyčejně i při účastí tisku. Zá-
kladní zásady dodávkového postupu jsou dány zá-
konem o státním účetnictví. V rámci těchto zásad
může býli veden soutěžný boj. V Bělehradě jest
dnes veliký počet obchodních a komisionářských
agentur, zastupujících trvale nebo ad hoc chzí fir-
my, a všechny větší díl své energie věnují dobý-
vání státních dodávek. Ony především ostřižím
okem sledují každé hnutí v ministerstvech, snaži
se o navázání důvěrných osobních styků, jež jim
umožňují získání předběžných informací. V této
horlivosti předstihují se navzájem, neboť na včas-
né předběžné organisaci, vyrozumění firmy, dohodě
s ní, přípravě vzorků i rozpočtu cen — mnoho zá-
leží. Třeba také bystře sledovati pohyb konkuren-
ce a dle toho upravovati vlastní taktiku.
Nesprávným bylo by domýšleti se, že mini-
sterstvo vůči tomuto táboru agentur trvá na sta-
novisku naprostě nestrannosti. Ministři především
jsou odkázání na referenty, u nichž osobní mo-
ment není bez vlivu. Pro soutěžný boj o státní
dodávky jsou potřebni na místě zapracovaní, zku-
šení obchodní záslupci, jichž osobní vlastnost
(sympatický zevnějšek atd.) musejí býti také oce-
něny. Proto nepoužívejme nikdy zástupců, jichž
osobně neznáme, o jichž dobrých osobních stycích
v místě nemáme dokladů. A k vůli harmonii jest
nevyhnutelně nutno, aby i průmyslník pobyl na
místě občas několik dní k vůli orientaci. Pak jest
součinnost anazší.
Při státních dodávkách dosud v ministerstvech
není určitého systému praxe. Třeba býti připravenu
vždy na hartusení na počátku a na náhlé odklady
postupem řízení, ba i nenadálá nepříjemná překva
pení. Ale to vše hovoří jen v zájmu nezbytnost
zkušených zástupců.
Totéž platí pro styky s obchodním světem. B
lehradský grossista rád přenechává starost o spro
středkování obchodního spojení agentuře, jež jes
mu zároveň jaksi žirantem na závazcích firmy
Samozřejmo, že tu osobní známosti a důvěra ne-
smírně mnoho znamenají a firmě usnadňují pronik-
nutí. Navazovati nová obchodní spojení jest velm
obtížno. Obchodník jest v tom ohledu vzorem loyál
Pro nával jiného neodkladného materiál
opožděno.
#15
alto_textblock
#15
nosti. Dokud nemá příčiny, nepřerušuje. Ze sympa-
tií jen souhlasí s pokusem. Pak třeba opět a opět
se pokoušetí, nit vázati s nití, dbáti, aby útlé pře-
divo se nepřetrhlo úplně a jeho konce nezapadly
— než konečně vyvíne se osnova. Nedomnívejme
se, že pouhá vigneta českého původu vytlačí ihned
usazenou konkurenci. Znám obchodníky, kteří jsou
našimi upřímnými přáteli, ale třeba je v obchodě
dobývati právě tak namáhavě, soustavně a houžev-
natě, jako jiné, kteří řeknou prostě: „Z Čech neb
Turecka, mně je to vše jedno.
Obchodní styky přímo s konsumenty jsou oje-
dinělými případy. Vážnějšími takovými konsumenty
jsou různé instituce, zádruhy, družstva, obce.
Úvod přímých styků s konsumentem vyžaduje
rovněž veliké trpělivosti a vytrvalosti. Tu vedle
obchodních teprve přichází k slovu řada osobních
momentů. Ať uvedu příklad. Zdejší „Důstojnická
zádruha“ v annekční době usnesla se, že přeruší
spojení se všemi firmami z Rakousko-Uherska. Po-
něvadž obrat této instiluce činí až 8 mil., snažil
jsem se, aby toto usnesení bylo pokud se českých
firem týče, neplatno. S přispěním přátel-důstoj-
níků dosáhl jsem toho. Musil jsem však přece jen
písemné se zavázati, že za českost doporučených
mnou firem ručím. Bohužel válka znemožnila nám
plné vykořistění tohoto úspěchu. — Jiný příklad.
Zdejší „Hlavní svaz zeměd. zádruh“ objednává, jak
si pochvaluje „Handelsbericht“ německého konsu-
látu v Bělehradě, až 3000 pluhů ročně v Německu.
Co energie už jsem tu obětoval, abych tyto objed-
návky získal českému průmyslu, a dosud nezdařilo
se mi to, ačkoli ředitel Svazu jest můj dobrý pří-
tel a také s jinými členy ředitelství jsem spřátelen.
Naděje jest sice velmi odůvodněna, avšak podmí-
něna velikou trpělivostí. Atd.
Tedy nesmíme si exportní akce představovati
růžově za zelenými stoly. Neplýtvejme zejména
mnoho hesly o slovanské vzájemnosti, nýbrž přede-
vším obujme se dobře, neboť tyhle cesty jsou velmi
kluzké. Slovanské vzájemnosti, jak po ní toužíme,
může býti jen tak prorážena cesta.
#16
alto_textblock
#16
č. Slepánek.
#17
alto_textblock
#17
Ztráty neukírchenské tiskárny látek.
Z Vídně, 11. března. (K. k.) Ve schůzi
správní rady neukirchenské tiskárny
látek byla stanovena účetní rozvaha do
31. října 1912. Zpráva vykazuje z trátu
440.329 K. Připočte-li se k tomu převod
ztráty z roku loňského obnosem 692.337 K.
činí celková ztráta 1,132.666 K. Správní
rada se usnesla, navrhnouti valné hromadě.
jež bude svolána, snížení akciového
kapitálu na polovinu t. j. na 1,260.000 K
okolkováním akcií o nominale 400 K, jak
jsou v oběhu, na akcie o nomínale 200 K.
Dále bylo usneseno navrhnouti pro posílení
společného kapitálu vydání 5ních priorit-
ních akcií v nominálním obnosu 3 milionů
korun, v důsledku čehož bude pak akciový
kapitál činiti 4,260.000 K. Starým akcioná-
řům poskytnuto bude předkupní právo.
#18
alto_textblock
#18
Dívidenda.
Z Vídně, 11. března. (N. W. T.) Sv.-
jílská železářská a ocelářská průmyslová
společnost usnesla se dnes rozdíleti 8 proc
t. j. 16 K dividendy (loni 12 K).
#19
alto_textblock
#19
Uherská výpůjčka.
Z Vídně, 11. března. (N. Fr. Pr.) Zejtra
koná se schůze Rothschildovy skupiny, ve
kleré rozhodne se o uherské rentové půjčce.
Na základě tohoto rozhodnutí bude asi ve
čtvrtek uzavřena smlouva uherskou úvěrní
bankou. Půjčka má činiti přes 250 mil. K
z části ve 41/4 proc. rentách, z části v po-
kladníčních poukázkách.
#20
alto_textblock
#20
Uherská továrna na děla.
Z Vídně, 11. března. (N. Fr. Pr.) V nej-
bližších dnech stane se rozhodnutí o uherské
továrně na děla, jež bude zřízena skupinou
škodových závodů, Manfreda Weisse, uber-
skou úvěrní bankou a peštskou uherskou
komerční bankou. Od projektu výstavby to-
várny na déla uherským státem bylo upuštěno
#21
alto_textblock
#21
Na ochranu francouzských střádalů.
Z Paříže, 11. března. (K. k.) Sněmovna
přijala na ochranu francouzských střádalů
k finančnímu zákonu, jejž navrhl rozpo-
čtový výbor, dodatek, s nímž vláda souhla-
sila a kterým zakazuje se pod pokutami i
tresty věžěním zřízení směnečné banky
anebo pod. ústavu každému, kdo byl od-
souzen pro krádež, podvod, zneužití důvěry.
úpadek a pod. zločin, aniž by se mu bylo
dostalo právního dobrodiní odročením trestu.
#22
alto_textblock
#22
Americké hursovní a tržní zprávy
#23
alto_textblock
#23
(Kábelové telogramy „Národníčl Listůe)
#24
alto_textblock
#24
Vývoz zlata.
Z Nového Yorku, 11. března. Dnes oznámen
k vývozu zlata za 2 mil. doll. zlata — prý do
Berlína.
#25
alto_textblock
#25
Peněžní bursa.
#26
alto_textblock
#26
Z Nového Yorku, 11. března. Na počátku dneš-
ní bunsy bylo smýšlení dosti pevné. Došlo k větším
úhradám, zejména ve vůdčích hodnotách. Vzestup-
né hnutí došlo opory v příznivých tendenčních
zprávách londýnských. Zlepšení týkalo se zvláště
akcií měďových, z nichž Amalgamated počalyo
1 doll., Smelters o 3/4 doll. výše. Reading stouply
o 1 doll. V kanadsko-pacilických činila avance kur-
sů 21/4 doll. Větší koupě provedeny v akciích erij-
ské dráhy, kdežto v Únion Pacific došlo k prode-
jům. Union a Southern Pacific byly pevné. K zá-
věru bylo smýšlení nepravidelné. Celkový obrat
obnášel 360.000 shares, státních papírů prodáno
za 1,7 mil. doll.
10.
8.
11.
2.50
nom.
Peníze poslední . . . 3.50.
Kabel. transí. . . . 488.62° 483..60 488.45
Amaláamated. . . . 70.— 68 25 69. —
68.—
Amerfčán Smeltiný . 69.— 67.50.
35.—
35.—
American Lokomotive 35.—
35.g
Anaconda . . . . . 36.25 35.50
100.87
Atehison . . . —. . 101.37 100 87
100. 25
99. 87
Baltimore a Ohio . . 100.12
225.75
219.75
Canadian Pacific , , 221.37
108. 25
108.—
Chicago, Milwauke , 109.—
26.—
26.6
Erie ... . . . 27.25
125,50
Great Northern : . . 126,50
125.62
132.75
132.—
Louisville a Nashville 133.—
24.75
25.—
24.50
Missouri Kansas .
105.25
New-York Central. . 105.— 104.50
115.—
Northern Pacifie . . 115.25 115.—
119.25
Pennsylvania . . . . 118.62 118.87
154.12
Reading. . . . . . 155.50 153.50
21.75
Rock Island . . 1 . 21.37 20.87
25.25
Southern Railway : 25.12 24.50
98.87
Southern Pacitic . . 99.87 98.87
59.—
59.75
Steel Comon . . . 60. —
150.—
Union Paciflc . , 148.37 147.87
11.—
Wabash. pref. 1 . . 10.50
108.—
. 107.75
Steel pref. a
19re
89.50
2
Southern Pacif. Bd 49.
#27
alto_textblock
#27
Obilí.
#28
alto_textblock
#28
Z Chicaga, 11. března. Pšenice. Trh byl
chabý na včerejší velké prodeje a vyrovnací řízení
haussiérů. Termíny klesly až o 1/% ct. Kukuři-
ce. Trh byl slabý na prodeje komisních firem
Termínům spadlo 14 ct.
#29
alto_textblock
#29
Z Chicags, 11. března.
Pšenice
11. 10.
pohotová , , 101.— 102.— 102.— 104.— 101.—
na květen . . 89.75 91.37 91.12 91.50 91.50
90.25 90.37
na červenec . 88.87 90.— 89.62
89.37
89.—
na září . . . 88.— 88.87 88.62
Kukuřice č.2
pohotová . „ 59.50 60— 60.—
na květen . „ 52.12 52.62 52.62
na červeněc „ 53.25 53.75 53.62
na září . . 54.25 54.75 54.62
Dves č. 2 pohot. 34 34.75 35.25
na květek.. 33.75 34.12 34.—
Z Nového Yořke, 11. Března
šenice zimní 11. 10. 8. 7.
6.
pohotová . . 109.75 110.— 111.— 111.— 111.—
na květen. . 96.37 97.62 97.75 98.— 97.87
na červenec . 96.— 96.62 97.— 97.25 97.37
Kukuřice pobot. 57.25 57.50 58.25 58.— 57.7
Oves č. 2 pohot. 37.50 38.— 37.75 38.— 38.—
#30
alto_textblock
#30
s.
#31
alto_textblock
#31
7.
#32
alto_textblock
#32
6.
#33
alto_textblock
#33
60.—
60.—
52.87 52.75
53.87 53.8
54.87 54.87
35.50 35.—
34.25 34.12
#34
alto_textblock
#34
Bavlna.
#35
alto_textblock
#35
Z Nového Yorku, 11. března. Trh byl pevný na
vyšší liverpoolské záznamy a dobrou poptávku p
zboží pohotovém.
#36
alto_textblock
#36
7. 6. 5.
11.
10.
8.
Pohotová. . . 12.40 12.40 12.50 12.60 12.70 12.7
na březen „ . 12.19 12.12 12.13 12.19 12.28 12.27
na květen . . 11.91 11.83 11.81 11.88 11.95 11.9
na červenec. . 11.84 11.76 11.75 11.82 11.89 11.8
na srpen . . . 11.75 11.67 11.66 11.73 11.80 11.8í
na říjen . . . 11.44 11.37 11.36 11.41 11.48 11.4
na prosínee. . 11.46 11.39 11.37 11.41 11.48 11.4
Z Nového Orleunu, 11. března.
11. 10. 8. 7.6.
Pohotová. . . 12.37 12.50 12.50 12.50 12.5
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 11. března.
#37
alto_textblock
#37
11.
10.
Koks pohotový . . „ 2.40 až 2.50 2.50 až 2.4
7.
8.
11. 10.
Olovo . . . . . . . 4.35 3.35 4.35 4.35
Měď elektr. . . . . 15.12 15.12 15.— 15.—
» stand. pohotová. 14.55 14.50 14..62 14.6
Zinek . . . . . . . 6.35 6.35 6.35 6.35
Cin. . . . . . . . 46.55 46.375 47.25 47.25
Sádlo prim, vest. . „ 10.75 10.95 11.— 11.05
Vepřové maso . . . 21.75 21.75 21.50 21.50
Hovězi maso . . . . 24.— 24.— 24.— 24.—
4.35 3.30
4.35 4.35
Cukr gran. . . . . .
8.50 8.50
8.58 8.50
Petrolej crude . ..
43.50 44.—
Terpentin novoyorský. 44.50 43.50.
12.50 12.50
Káva pohotová . . . 12.37 12.37
11.80 11.96
na březen . . . 11.88 11.91
12.10 12.28
na červenec . . 12.16 12.22
12.10 12.25
na prosinec . . 12.16 12.22
#38
alto_textblock
#38
10.
17.75—18.25
17.25—17.75
17.75—18.25
17.25—17.75
#39
alto_textblock
#39
11.
Železo sur. č. 2 Foundry 17.75—18.25
» South.Foun. č. 1. 17.25—17.75
měkké 17.75—18.25
2 sur. jižní č. 2. . 17.25—17.75.
Z Chicnga, 11. března.
10.
g.
11.
Sádlo na květen. . . 10.47° 10.775 10.80 10.87
Žebírka na květen . . 10.65 10.80 10.85 10.90
Vepř. maso na květen . 20.65 20.83 20.90 20.97
#40
alto_textblock
#40
První chorvatsko-slavonská akciová spo-
lečnost pro průmysl cukerní v Osěku. Ačkol
ceny cukru byly v posledním roce mnohen
nižší než v letech předcházejících, budou, jak
se proslýchá v kruzích finančních, výsledky
Prvé chorvatsko-slavonské akciové společno-
sti pro průmysl cukerní v Osěku uspokojivé
Očekává se, že společnost bude za uplynulý
rok vypláceti opět dividendu 70 K na akci
jako za správní rok 1911—12.
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy.
Jak bylo již oznámeno, usnesla se správní
rada v bilanční schůzí, jež se konala 10. t. m..
navrhnouti valné hromadě, svolané na den
8. dubna t. r., vyplácení dividendového ku-
ponu za rok 1912 7% (proti 634% roku loň-
ského) t. j. 28 K za akcii. Čistý výnos z
rok 1912 činí po značných vnitřních odpisech
a zadrželých obnosech K 1,096.523.70, který
převyšuje loňský výnos K 1,072.433.37 ok
24.090.33. Po vyplacení navržené dividendy
a po srážce tantiemy správní radě, jakož
stanovení určených dotací K 129.194.54 pře-
vede se na nový účet přenos získu na r. 1913
K 222.329.16. Hořejšími dotacemi, včetně pře-
nosu zisku, zvýší se veškeré viditelné reser-
vy na K 4.394.676-11.
Z trhu cukerního. V Praz e, 11. března. Su-
rovina. Z Kuby hlášen sice přírůstek zásob, ale
při plném počtu pracujících továren; na některých
západních částech ostrova pak dostavily se deště
čímž koupěchtivost doznala opět vžpruhy. Na na-
šem trhu uplatnily se ceny K 22.80 za pohotové
K 23.15 na říjen-prosinec z Ústí. Londýn zněl u-
stáleně a odpolední Hamburk byl klidný se zá-
znamy pro vzdálenější lhůty o 21/2 fen, nižšími
Naše bursa zachovala tendenci ustálenou
cena promptního se zotavila na K 22.90 a na ř-
jen-prosinec kladeno opět K 23.15 franko Ústi.
Obchod s bílým zbožím nemá žádnýe
změn.
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 11. t. m.
Včerejší závěrek ustálený. Dnešní zahájeníu-
stálené na soukromou depeší, že zavládly v někte-
rých západních částech ostrova Kuby deště. Do
poledne minulo nezměněně ustáleně, pozdějí na-
stalo smýšlení klidnější na rozmnoženou vybídku
ustálenou koupěchtivost rafinerií.
#41
alto_textblock
#41
Z trhů peněžních. (11. března.) Praha. N
dnešní večerní burse neuskutečněna žádná závěr-
ka, lakže panovalo úplné bezobchodí.
Vídeň. Burza klonila se dnes k deprimova-
né náladě a posuzovala měně příznivě změnu ce-
stovních disposicí císaře německého a upuštění
jeho od cesty po Středozemním moří, ačkoli an-
glická trůnní řeč a prohlášení anglického předsedy
ministerstva bylo naladěno na mír. Přes to dostal
se spekulace částečně též pod vlivem stálé dra-
hoty peněz a chabých záznamů novoyorských do
nálady nepříznivé, která byla stupňována nepříz-
nivou disposicí bursy berlinské, která byla rovněž
z politických příčin rozladěna a teprve ke konci
mohl proniknouti názor poněkud jasnější, když
byly rozšířeny pověstí o nastávajícím odvolání
vojska na severních hranicích a když byly z Ber-
lína oznámeny zotavené záznamy. Celkový obchod
byl však od počátku stlačen na míru velice skrov-
nou a nedošlo ku prudkým pohybům kursů. Ško-
dovky získaly přechodně uhradními koupěmi, brzy
však byly strženy do sestupu. Kreditky a akcie
stání dráhy rovněž mírně ochably. Ve šraňku pře-
vládala nabídka. Hodnoty železářské byly dobře
uhájeny, na trhu rentovém byly další částečně ci-
telné poklesy, tak ztratily blokové renty asl 1/4. %.
květnová renta 15 h, uherská korunová opětně
35 h. Devisy a valuty pevny. Z našich papírů ob-
chodovány akcie české cukerní za 357.50 K, chor-
vatské placeny 1520 K. Daňkovky umístěny z
452.75 K. Kolbenky za 454 K, západočeské kaolin-
ky za 900.50 K a u Živnostenské banky došlo k
obchodům ra 271 K. Na trhu eskomptním stav
peněz stoupající. Sazby za první bankovní akcepty
51% až 51/43%. — V soukromém vídeňském obchodě
byly jednány Škodovky za 8441/2. Alpinky 1049.
státní dráha 70214 na soukromé rprávy o brzké
demobilisaci
Občanská záložna v Něm. Brodě koná valnou
hromadu v neděli 16. března 1913 o 2. hod. odpol.
#42
alto_textblock
#42
v místnostech záloženských, ve které kromě ob-
vyklých záležitostí bude jednáno též o změně 8 15.
a 18. stanov. Počet členů člnil koncem r. 1912
1011 (r. 1911: 1001) s 1279 (1253) podíly. Zisk za
rok 1912 činí 8556 K 07 b.
Záložna v Tejnce, zapsané společenstvo s ru-
čením obmezeným, koná v pátek 14. března 1913
o 6. hod. večerní XXI. řádnou valnou hromadu
místnostech hostince „Na Marjánce“ v Tejnce, ku
které zve všechny pány členy, s obvyklým pořa-
dem. Koncem r. 1912 bylo členů 508 (r. 1911 502)
z 2948 (2648) podíly. Vklady činily 632.802 K, zá-
půjčky 954.932 K, zisk 10.131 K.
Uherská eskontní a směnečná banka. Valná
hromada Uherské eskontní a směnečné banky, jež
se konala 11. t. m. v Pešti, schválila za předsed-
nictví presidenta ředitelství bar. Maxe Mada-
rassy-Becka návrhy ředitelství, dle nichž z čistého
zisku 4.861.261 K 39 h vyplácena bude dividen-
da 30 K, t. j. 71/2 proc., 250.000 K vloženo bude
do reservního fondu, čímž tento zvýší se na
12,270.000 K. Na dotaci pensijního fondu použito
bude 50.000 K a 622.768 K převede se na nový
účet. Správa ředitelství zdůrazňuje stisněno
národohospodářskou situaci, na kte-
rou nepříznivě působilo zvláště odejmutí cizího ka-
pitálu. Cizina uzavřela re téměř úrině přijímání
uherských cenných papírů, čímž v oboru hypote-
kárních a obecních půjček dostavil se citelný po-
kles a pouze vysoká míra úroková umožnila, aby
obchodní výsledek příznivě se utvářil. V podni-
ku skladištním měla společnost v prvé polovici mi-
nulého roku úspěch, ve druhé polovici objevily se
však v obchodě značné uváznutí. Dopravn
bankovní společnost v Terstu a ve
Rjece, jež spojena jest s Uherskou eskontní
směnečnou bankou, vyplácela po bohatých odpi-
sech ze zvýšeného akciového kapitálu 123/4pro-
centní dividendu. Valná hromada vzala všechny
návrhy na vědomí a udělila ředitelství i dozorčí
radě absolutorium.
Valná hromada Jednoty záložen koná se v
sobotu 15. března 1913 o 5. hod. odpol. v zasedae
síni obchodní a živnostenské komory v Praze. —
Pořad jednání: 1. Zpráva jednatelská a pokladní
za rok 1912. 2. Zpráva revisorů účtů. 3. Úsnešení
o rozpočtu na rok 1913. 4. Doplňovací volba sedm
členů ústředního výboru na dobu tří let a volb
tří revisorů účtů na rok 1913. 5. Volné návrhy
— K valné hromadě byla vydána obšírná a zají-
mavá XXIX. výroční zpráva Jednoty záloženz
rok 1912, z které vyjímáme: Rok uplynulý byl, tal
jako vůbec pro veškeré činitele českého ruchu ho-
spodářského, i pre české záložny rokem
perné práce a bohatých, ač z valné čá-
sti trpkých zkušeností. Nepříznivé úvěrn
podmínky, vyličené v loňské výroční zprávě, ne-
jenom potrvaly, nýbrž se ještě značně stup-
ňovaly. Dostavilyť se důsledky odlivu zahranič-
ního kapitálu, jehož náhlé odvolání přirozeně mu-
silo způsobiti mezeru velmi citelnou. Domácí ban-
ka cedulová pokládala za nutné, tlumiti povážlivě
rostoucí úvěrní nároky nejen zvýšenou sazbou úro-
kovou, nýbrž i zdrželivostí v obchodě eskomptním
a zejména vůči směnkám určitých druhů. Na pod-
zim loňského roku přidružily se k tomu také ješti
neblahé následky vypuknuvší války balkánské.
Dlouho trvající nevyjasněnost politické situace za-
hraniční vyvolala, jako vždycky, také loňského
roku znepokojení drobných a střed-
ních kapitalistá, kteří hromadně, tu větší
onde menší měrou vybírali svoje vklady ze záložen
a spořitelen, aby si je uschovali domněle bezpeč-
něji, a touto thesaurací hotových peněz rovněž od-
ňato bylo mnoho milionů domácí výrobě a domácí-
mu obchodu. Konpčně také rozhárano st
finančního hospodářství zemského.
které zejména v království Českém ocitá se ve
stavu stále kritičtějším, působila na domácí ruch
hospodářský a peněžní vlivem nepříznivým. Bylo-li
tedy v loňské zprávě řečeno, že rok 1911 byl ro-
kem peněz zdražených a rokem nedostatku peněz
možno o roku právě uplynulém říci, že v obojím
směru předčil rok předchozí a že byl rokem pe-
něz velmi drahých a rokem citeln
nouze o pleníze. Všeobecnou tisní, která při-
vodila tak citelné zdražení peněz a jich nedosta-
tek, trpěly arciť také české záložny
a jich úvěrní činnost byla proto lon-
ského roku zvláště obtížná. Nárokům
úvěrním, které byly na záložny činěny stupňova-
nou měrou, nemohlo býti plně vyhověno, ano
leckde bylo nutno podstatně obmeziti po-
skytování úvěru vůbec, anebo aspoň úvěru
určitého druhu, zejména úvěru hypotekárního,
pokud přece bylo možno poskytovati úvěry nové.
mohlo se tak díti jenom za podmínek, oproti dři-
vějším poměrům nepříznivějších, za zvýšené totiž
sazby úrokové, takže i úvěr čerpaný v českých
záložnách byl loňského roku úvěrem zdraženým.
Nemohlo býti ani jinak, protože bylo třeba na-
hradili úbytek vkladů získáváním mimořádných
prostředků provozovacích úvěrem u bank, zejména
výpůjčkami reeskomptními větší měrou, nežli kdy
dříve. Zdražení provozovacích prostředků záložen-
ských nezbytně musilo přivoditi zdražení úvěru
záložnách čerpaného, čímž byly citelně postiženy
výrobní a obchodní vrstvy, odkázané se svým
úvěrními potřebami na záložny. — O dvou zjevech
které působily na úvěrní činnost českých záložer
a arciť také českých spořitelen nejbezprostředněji
dlužno se zmíniti zvláště a podrobněji. Jest to pře-
devším upřílizněná soutěž o vklady úspor
né, která se leckde zvrhla v nezřízenou přímo
nezdravou konkurenci mezi úslavy, přijímajícími
sklady úsporné, a která má na domácí ruch vkla-
dový vliv velmi neblahý. Ústřední výber Jednoty
záložen, který tyto neutěšené zjevy v domácím
ruchu vkladovém podrobil kritice již ve své loň-
ské výroční zprávě a který je bedlivě sledovai
i v roce právě uplvnulém, svolal společně se Sva-
zem českých spořitelen v Čechách, na Moravě
ve Slezsku na den 29. června 1912 schůzi českých
spořitelen a záložen ku poradě o této záležitost
a k usnešení o krocích, které mají býti podnik-
nuty na obranu českých spořilelen a záložen
k ozdravění vkladové politiky českých ústavů pe-
něžních. Akce, která byla v této záležitosti za-
hájena, jest prveu soustavnější akcí, podnikanou
společně s českými záložnami a českými spořitel
nami, a svědčí o tom, jak důležité jsou zájmy, je
jsou oběma těmto útvarům úvěrního podnikán
společné. Také ve druhé záležitosti, o niž jest se
tu zmíniti podrobněji, postupoval ústřední výbot
Jednoty záložen ve shodě se Svazem českých spo
řilelen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Byl
to hromadné vyhírání vkladů vkladateli
znepokojenými nevyjasněnou situací mezinárodn
politiky a hrozícími zápletkami válečnými na pod-
zím a v zimě loňského roku. Dnes jest znepokojeni
vkladatelů, bchudík, celkem již překonáno. Celkem
české záložny velmi dobře obstály i v mimořádně
obtížných a tísnivých poměrech loňského roku,
opírajíce se o solidní svoje základy, osvěděily
žádoucí pohotovost i v kritických okamži-
cích neklidného a nepříznivého loňského roku. Vý-
jimky byly a jsou jenom sporé. Nutnost, hradit
úbytek vkladů a vůbec potřebu provozovacího ka-
pitálu získáváním mimořádných provozovacích
prostředků úvěrem bankovním a zejména výpůjčka-
mi reeskomptními rozsáhlejší měrou, nežli kdy dři-
ve, posunula po delší době zase jednou do popřed
úvah kruhů záloženských otázku bankove-
organisace českých záložen. Běží o to
kterou ze soukromých bank akciových dlužno p
važovati za banku záloženskou, za finanční ústřed.
českých záložen, totiž za banku, která v rám
svého poslání chce a dovede soustavně pěstovat
bankovní potřeby záloženské a která může jednal
sama býti českým záložnám spolehlivou finančn-
oporou a jednak zjednávati jim nepřímý přístup
k jiným ještě zdrojům úvěru. Ústřední výbor pro-
hlašuje nepokrytě, že za finanční ústředí českýc
záložen občanských, za záloženskou banku dlužno
považovati Živnostenskou banku v Praze. Notřeb
snad ani výslovně poznamenávati, že ústřední vý-
bor Jednoty záložen jest dalek úmyslu, podeeňo-
vati význam ostatních českých bank akciových
zlehčovatí jich hospodářské snažení. Kdežto oče-
kávaná reforma rakouského práva družstevního
nepokročila ze stadia předběžných příprav k na-
#43
alto_textblock
#43
stávajícímu ústavnímu projednání, došlo již k uzáe
konění současně vládou podané a pro domácí druž-
stevnictví rovněž důležité předlohy zákona o bere
ních a poplatkových úlevách pro výdělková a ho-
spodářská společenstva a pro záložny, jež byla
s některými méně závažnými změnami vyhlášena
jako zákon ze dne 3. ledna 1913, čís. 5 ř. z. Vládní
předloha zákona o zřízení Všeobecného úvěrního
ústavu pro společenstva výdělková a hospodářská
se sice dosud nestala zákonem, avšak jest již před
mětem porad národohospodářského výboru posla«
necké sněmovny říšské rady, a ústavní její pro
jednání bude pravděpodobně skoncováno v neda«
leké době. České záložny a Jednota záložen ne-
přejí, jak známo, projektu zřízení Všeobecného
úvěrního ústavu pro společenstva, který má býti
říšskou ústřední pokladnou společenstev a po pří-
padě i jiného druhu úvěrních ústavů nižšího řádu,
Než nálada, panující v četných zúčastněných kru-
zích, zejména mimočeských, a v blízkých jim kru-
zích poslaneckých, zdá se nasvědčovati tomu, že
Všeobecný úvěrní ústav pro společenstva výděl-
ková a hospodářská přece jenom v život uveden
bude, a dlužno tudíž naň býti připravenu. Pro če-
ské záložny by nový říšský ústav sotva měl valný
význam a dojista by nerozrušil jich vlastní domácí
organisace finanční. Ačkoliv povšechné hospodář-
ské poměry loňského roku nebyly valně příznivy
zakládání nových záložen, přece i v roce uplynu-
lém přiměřeně vzrosti počet českých záložen ob-
čanských. Během roku 1912 založeno bylo: v Če-
chách 23. na Moravě 15, ve Slezsku 1. v Dolních
Rakousích 2, celkem 41 českých občanských zá-
ložen, vesměs s ručením obmezeným. Naproti tomu
zaniklo českých záložen občanských: v Čechách 1.
na Moravě 3, v Dolních Rakousích (sloučeníms
jinou záložnou) 4. celkem 8, takže celkový pří-
růstek činí 33 záložny a úhrnný počet českých zá-
ložen obnášel koncem roku 1912: 997 záložen. Z
toho připadalo na jednotlivé země podle druhu
a ručení: na záložny občanské: v Čechách
(470): s ručením neobmezeným 62, s ručením obm
400, spolků záložených 8; na Moravě (371): s ruč.
neobmezeným 98, s ruč. obmez. 272, zálož. spolek
1: ve Slezsku (19): s ruč. neobmez. 2, s ručením
obmez. 16, spolek záloženský 11 v Dolních Rakou-
sich vesměs s ručením obmezeným 12; úhrnem
všech českých záložen občanských 872. Okresních
záložen hospodářských v Čechách bylo 125, úhrnem
veškerých českých záložen 997. Dne 1. ledna 1913
čítala Jednota záložen úhrnem 536 členů, z nichž
připadalo na záložny občanské: v Čechách 359, na
Moravě a ve Slezsku 111, v Dol. Rakousích 4; na
okresní záložny hospodářské v Čechách 62. Úhraný
příjem Jednoty činil 87.233 K, úhrnné výdaje 80.690
kor., přebytek za rok 1912 6543 K. Dne 31. pro-
since 1912 vládla Jednota záložen jměním 95.163
84 hal.
Nová společnost s r. o. Pod firmou „Spoles
čenský mlýn v Praze, společnost s r. o“ se
sídlem v Praze, založena byla nová společnosts
r. o., jejímž předmětem jest provozování průmyslu
a obchodu mlynářského, obchodu s plodinami, vý«
robky z nich, jakož i pecnářství. Novou tuto spo-
lečnost s r. o. opověděli k zápisu do obchodního
rejstříku pp. Rudolí Jaroš, říšský poslanec v Pras
ze, Jan Havránek. úřadník v Praze, Ferdinand
Jirásek, říšský poslanec v Karlíně, Emil L us
stig obchodvedoucí na Král. Vinohradech, Karel
Cířka, úřadník v Praze. Kmenový kapitál společ-
nosti činí 100.000 K, hotově splaceno 50.000 K.
Nové družstevní hospodářské lihovary ve
Slezsku. Dne 6. t. m. konala se v Hlavnici schůze
rolnictva z okolí, ve které jednalo se o zřízení
lihovaru v Hlavnici. K družstvu přistoupilo 40 čle-
nů, kteří upsali 160 podílů po 200 K, čímž je pod-
nik zajištěn, jestliže se mu dostane potřebného
kontingentu. Ustavující valná hromada družstva li-
hovarského koná se v neděli dne 16. březnav
Hlavnici. — Dne 5. t. m. konala se ustavující val-
ná hromada družstevního lihovaru v Novém Dvo-
ře. K družstvu přistoupilo 24 členů se 120 podíly
po 200 kor.
Pešťská všeobecná elektrářská akc. spol. ko-
nala 9. t. m. v Pešti valnou hromadu, jež se u-
snesla, aby z čistého zisku 1,625.645 K vyplácela
se 5procentní dividenda, t. j. 10 K na
akcii, dále 74procent. superdividenda,
t. j. 15 korun na akcii, celkem tudíž 25 korun na
akcii.
Projev presídenta obchodní komory plzeňská
p. Houdka o hospodářské situaci. V nedávné schů-
zi plzeňské obchodní a živnostenské komory uči-
nil president Josef Houdek významný projeva
povšechné hospodářské situaci v Rakousku, na
který dodatečně upozorňujeme. Pan president, po-
jednav o následcích balkánské války, poukázal na
nákladná, sta milionů korun vyžadující opatření na
zabezpečení naší válečné pohotovosti, kterážto o-
patření budou míti sotva příznivý vliv na naše
hospodářské vztahy ke státům balkánským. Mimo-
řádné vojenské úvěry, jichž od roku 1904 naše po-
litika prestiže vůči balkánským zemím si vyžádala,
činí včetně dávky 55 mil. Turecku po annexi
Bosny a Hercegoviny více než milliardu. Ny-
nější naše válečná pohotovost bude státi nejméně
půl miliardy a soutěž, již zahájila říře německá
na poli válečného zbrojení Evropy chystanou vo-
jenskou reformou, bude též u nás vymáhati no-
vých úvěrů pro vojsko, jdoucích pak do set milio-
nů. President dotkl se pak stagnace našeho vývo-
zu do přirozených jeho odbytišť na Balkáně a vy-
tlačování tohoto vývozu jinými státy. Jaké vy-
blídky vzejdou po skončení války našemu
vývozu na Balkán, jest obtížno se dohadovati. Do-
jista prosadí s úspěchem ony státy své vývozní
zájmy, které budou s to, aby velké potřebě peněz
území státních na Balkáně po válce vyhovělya
jichž vnější a vnitřní politika nebude státi v cestě
navázání a pěstování přátelských styků politi-
ckých. Naše říše zaujímá málo potěšitelné postave-
ní v hospodářské světové soutěži. V konsumu nej-
důležitějšího zboží spotřebného a užitečného stojí
obyvatelstvo říše naší za jinými kulturními státy,
naproti tomu v přetížení berním a v počtu vystě-
hovalců stojíme skoro v čele všech kulturních stá-
tů. Pochybená naše obchodní politika, nepoměrně
vysoké zdanění průmyslu a obchodu, krátkozraký
fiskalismus dopravních podniků státních, výstřelky
v oboru sociální politiky zp.sobují, že statisíce li-
dí odcházejí do ciziny hledat výdělku a obživy.
Tvrzení, že vyvážíme více lidí než zboží, rok od
roku nabývá větší oprávněnosti. Obmezováním vý-
roby v továrnách a nezaměstnaností, jež v poslední
době následkem válečných událostí na Balkáně
stále více vzrůstá, poměry tyto ještě se přiostřily
Zvýšené zaměstnání průmyslu válečné výzbroje
málo padá na váhu oproti hospodářské tísni jiných
odvětví průmyslových a nezužitkování pracovních
sil těch mnoha tisíců, kteří k vojenské službě byli
povoláni. Že hmotné náklady našeho národního ho-
spodářství, pokud možno na ně mítí vliv, žádoucí-
mu rozvoji výrobních našich sil neodpovídají, že
opozdilost v oboru železniční dopravy, pošt, te-
legrafů a telefonů vůčí pokrokům v jiných kuliur-
ních zemích stále více nás oslabuje, již sotva lze
popírati. Stojíme ještě v průběhu parlamentního
jednání o malém finančním plánu. Jde o několik
desítek milionů k úhradě státních nutností. Co
značí však toto zatížení poplatníků oproti úvěrům
milliardovým na výzbroj válečnou? Kdo na konee
ponese nové výdaje na vojsko? Průmysl a obchod.
Tito největší poplatníci státu, zemí a obcí, jichí
daňovou sílu a schopnost stále více seslabuje ob-
chodní politika našeho mocnářství, jimž správa zá-
ležitostí zahraničních znesnadňuje vývoz na Bal-
kán a do východních sousedních území a jichi
soutěžní posice na trhu světovém seslabována jest
zákonodárnými a správními opatřeními v oboru
politiky sociální. Objasniv záležitost zadání stavby
doků do ciziny, pravil pan presidení na koneci
„V záležítosti této vyslala Obchodně politická ú-
středna k ministrovi obchodu dne 25. února de-
putaci se žádostí, aby dle obdoby úpravy veřej-
ných dodávek pro civilní státní podniky a ústavy
naší poloviny říše stanoveno bylo všeobecně též
pro dodávky vojsku a marině, za jakých podmínek
smějí býti zadávány cizozemsku. Současně vyslove-
no bylo přání, aby při eventuálním zadání těchto
dodávek cizozemsku nebyl poškozován rakouský
průmysl, pokud jde o kvotní rozdělení vojenských
dodávek mezi obě poloviny říše. Dále bylo pouká-