ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f811bcf0-71df-11dc-b0cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 22. července 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 201.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předplácí ne v Praze v zdministrael . . . . 2 sa měsl n itrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškeu na měste ndnt leta . . . . 7 K 50 ve fiIlialkáchi . 2 K 30n sa něsíc Poštou: aa nešsle nr . . . : ken s dvojí zásilkou a mění vrt leta ! . . .11 K
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejíi rapní číslo o sobě . . . za S odpolední . . . na 2h Ve flislkách na venkovš ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 5h Inserát platí se hotově napře Fřečplacení a inserty přlítná sdnini- strace v Marianské ullici č. a Tam nacházejí se též redake tlskárna s ezpečice „ Pláredních Liisti“ Rakopisy so nevraceji
#7 alto_textblock #7
List rakouského ministra osvěty.
#8 alto_textblock #8
Konečně, když byla po čtrnácté dnův — němá a hluchá — nechala německé c. a k. zuřivce ve Slezsku brojit a štvát až bůh bránil vláda Körbrova svým ministrem osvěty panem drem. Hartlem konečně se zmohla k prvnímu pokusu sebeobrany. Jeden z čelných německo-slezských štváčů. říšský poslanec a c. k. professor F. Hofmann který na protestní schůzi opavské dne 2. čer vence t. r. s drzým čelem nevybíravého deme- goga tvrdil, kterak prý je to hotový vládní systém naddržovat Čechům ve Slezsku v úřa- dech i ve školách na újmu Němcův, — týž professor Hofmann neváhal dopsati ministru osvěty soukromý list, jehož obsahu lze se do hadnouti z odvetného listu ministrova, uveřejně- ného dnes částečně v německo centralistickém »Zeitu«. — Za důvěrných styků, jaké pěstují německo nacionální pašové slezští s panujícími dnes Rakousku ministry, ani se již hrubě tomu po- diviti nelze, dovídáme li se, kterak Jeho Excellence vzala si v listu svém velikou práci s vyložením příčin, které donutily vládu k jejímu rozhod- nutí. »Obšírným způsobem vykládá ministr osvěty, kterak toho byla již neodkladná nutnost, aby se přání Slovanův slezských po slovanských ústavech učitelských vyho- vělo, ježto poměry ve slovanských školách byly již ode dávna shle- dány neudržitelnými.« To jest pro Slovany slezské a pro spra- vedlivou věc v nynější chvíli svědectvím pravdy vzácně důležité. Neboť, jak z celého dalšího listu ministrova vysvítá, nestal se v gastýnských lázních s p. drem. Hartlem žádný šavlopavelský zázrak, nýbrž on je pořád tím starým Němcem, jakým býval dřív a rozhodl se pro návrh na zřízení českých a polských poboček při obou německých praeparandiích slezských zvláště proto, že viděl se mu tento způsob rozřešení svízelné otázky pro Němce pomérně ze všeho nejvýhodnějším: »Obava, že by zřízením těchto poboček bylo napomáháno ku poslovanštění Slezska, jeví se mi býti na- prosto jalovou, neboť těmito paralelkami ne- může býti a také nikdy nebude rušeno německé řízení téchto učitelských ústavův.« Přesvědčení to vyslovil p. Hartl již pře delší dobou též vůči jiným výlečníkům německo- slezské koterie, upozorniv pp. Demela a Haasa ještě na tu okolnost, že existuje zákon, dl něhož každý soukromník, splní-li jisté zákonné podmínký, smi zříditi učitelský ústav s právem veřejnosti. A jelikož Slované těmto podmínkám dostáli, že by nebylo lze jim nějakých překážek klásti, sice že by hledali a došli svého práva u správního soudního dvoru. — Tedy dobrý pozor na celé to pásmo mini sterských pohnutek. — Oproti prolhanosti německo-slezských haka- tistů, kteří na krev se přou, že by panoval na obeených školách slovanských Slezska tak krutý nedostatek českých a polských učitelů, musí vyvstati sám ministr Němec dr. Hartl a říci těm gentlemanům do očí, že poměry na s lo vanských školách Slezska již ode dávna jsou neslýchány — »neudržitelny, « tak že nebylo déle naprosto možno odpírati přání Slovanů po slovanských učitelských ústavech. jichž zřízení ukázalo se býti prostě »ne od- kladnou nutností« Nuže, ve Slezsku žijí tři národové: Češi, Poláci a Němci. Což by tedy bylo rozumnějs“ a prostší, než aby stát pro každý z těc tří národů dle jasného příkazu čl. XIX. státních základních zákonů vydržoval po jed- nom učitelském ústavu jeho jazyka. Ale ne To nejde. Žijemeť v Rakousku, které nebojí se národního ducha německého, třeba vypoučel v divoké květy všeněmecké barvy a Schönererovy vůně, ale které se hrozně strachuje ducha pol- ského a nade vše českého . . . Proto mohou v tom rakouském Slezsku trvati dva státn
#9 alto_textblock #9
německé ústavy učitelské, ale nesmí býti ani jediného polského ani jediného českého Poněvadž však poměry na obecných školách polských a českých, na něž posílání z něme- ckých těch ústavů učitelé neznalí ani pravopisu polského ani českého, již volaly k živému bohu a staly se evropským skandálem, musilo se ko- nečně něco státi. Ale co? Zřídit vedle dvou ně meckých také dvě slovanská paedagogia, aneb dopustit, aby je Češi a Polácí sami zřídili, jedno v Opavě, druhé v Těšíně, jako ta gym- nasia? To i ono vidělo se býti vládě dra Körbra pro německou věc ve Slezsk nebezpečným a proto z ohledů na Němce usta novila se na tom, odbýti Slovany pouhými po bočkami při německých ústavech pod ne meckým řízením. To se jí zdálo být pro interes německý tou nejlepš í as se kurací. A zatím nastojte: Dobrá otcovská snaha její došla tak špatného porozumění a tak hrubianského odbytí. Jeho Excellence pan ministe osvěty octl se, překvapen touto »státní afférou« slezskou, v největších rozpacích: »Dokonee po sběhlých demonstracích (v Opavě a Těšíně) nemůže vláda od svého předsevzetí couvnouti, poněva dž by se jí to vykládalo za slabost!« píše ministr dr. Hartl prof. Hofmanovi. »Tento důvod,« namítá mu však tisk německo centralistický na ručest, »byl by však tou největší slabostí.« Zapamatujme si to, až se na zejtří vytasí opět týž honetní tisk oproti nám důvodem, že prý by se vláda dopustila »hříšné slabosti«, kdyby vyhověla zá- konnému požadavku šestimillionového českého národa a tak couvla před českou obstrukcí Zde ale má couvnout před hrstskou německých c. k. terroristů z Opavy a Těšína, jichž kravaly a demonstrace by mohla malíkem zmoci, kdyby jen chtěla. Dnes tito c. k. demonstranti budou osobně vyjednávat s předsedou ministerstva ve Vídni Jsme opravdu na tu audienci žádostivi. Pan ministr osvěty na konci svého listu professoru Hofmannovi již sděluje, že věc přijde ještě do plena ministerské rady, »jelikož byla přenesena na pole politické« . .. Z toho vyčtou si opavští demonstranti na- ději, že snad před jejich kocovinami ministerská rada přece jen vezme do zaječích. Uhlidáme tedy, zda p. dr. Körber své milé Demly, Bu- kovské v této naději dnes posílí. Pak si o po učné té afféře cislajtanismu teprve promluvíme
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. července. (Ministrosvěty o slezských pobočkách.) Ve schůzi ně- meckých poslanců ze Slezska bylo, jak svým časem sděleno, usneseno, že se má vyslati de- putace k zemskému presidentu hr. Jos. Thunovi se žádostí, aby se vzdal úmyslu, zříditi ve Slez- sku slovanské učitelské pobočky, a pro případ, kdyby jednání s hr. Thunem nevedlo k cíli, že se má za týmž účelem vyslati do Vídně deputace k dru. Körbrovi a ministru osvěty dru. Hartlovi. Hr. Thun zdráhal se dáti deputaci jakýkoli zá- vazný slib a sám poradil poslancům, aby se e možno brzy obrátili se svou žádostí přímo ke vládě. Deputace k dru. Körbrovi odjíždí dnes do Vídně a v pátek bude prý přijata drem. Kör- brem. Poněvadž ministr osvěty dr. Hartel mešká tou dobou v Gastýně v lázních, sešlo pa- trně od vyslání zvláštní deputace také k němu, za to však posl. Fr. Hofmann obrátil se k němu písemně ve věci slovanských poboček. Na svůj list obdržel již odpověd, v níž dr. Hartel dle „Zeitu“ obšírným způsobem prohlašuje za ne- zbytnou potřebu, aby se vyhovělo požadavkům slezských Slovanů, pokud se týče slovanských učitel- ských ústavů, poněvadž poměry ve slovanských školách slezských jevíse už podlouhou dobu neudrži- telnými. Z různých možností, jak by se ny- nější vady daly odstraniti, ukázalo se zřízení pobočních tříd nejméně pro Němce ne- bezpečným; proto prý ministr osvěty pře- jímá sám úplnou zodpovědnost za to, že se za-
#11 alto_textblock #11
sadil o návrh slezského zemského presidenta hr. Thuna. Obavy, že zřízením pobočných tříd bude se podporovati poslovaňování Slezska, pokládá za zcela bezdůvodné, poněvadž německá správa učitelských ústavů aniv budoucnosti dotčena býti nemůže a nemá. Po demonstracích, jež se ve Slezsku udály, vláda nemůže od svého úmyslu ustoupiti už z toho důvodu, poněvadž její ústup musil by býti vykládán jako slabost. Konečné roz- hodnutí, poněvadž otázka ta zasahuje též v politický obor, bude ovšem náležeti ministerské radě. Na pokyn prof. Hof- manna, aby vláda otázku slovanských poboček dala vyříditi „zákonitou cestou“ zemskou školn radou a zemským sněmem, dr. Hartel nedal ni- jaké odpovědi. Posl. Hofmann, obdržev tuto od- pověď, obrátil prý se již ke spojeným německým stranám na říšské radě, aby se v poslanecké sně movně postaraly o zmaření slovanských po- boček. Listem dra. Hartla potvrzuje se jednal zpráva, že slovanské pobočky na slezských uči telských ústavech nejsou dosud zabez- pečeny, poněvadž nepromluvila ještě mini- sterská rada, jíž v té věci náleží posledn slovo. Přes to, že dr. Hartel potvrzuje, že nynější poměry na českých a polských školách ve Slezsku jsou neudržitelny a že se jim must dostati učitelů, vzdělaných ve slovanských uči- telských ústavech, nikdo za nynějšího poměru dra. Körbra k německé levici nemůže převziti ručení, že ministerská rada na konec přece vy- heví bezdůvodnému pokřiku a strojenému nářku slezských Němeů a zřízení slovanských poboček odloží ad calendas graecas. Druhá věc, vysvítající z odpovědi dra Hartla, jest ta, na kterou jsme upozornili hned po prvých německých protestech proti pobočkám totiž, že pobočkami nemá se vyhověti slezským Slovanům, nýbrž že se jimi má slezským Něm- cům prokázati platná služba, záležející v tom že se na dlouhou dobu znemožní neb aspoň zne- snadní zřízení úplně samostatných, úplných uči- telských ústavů, českého v Opavě a polského v Těšíně. Odpověď na otázku, svědčí-li takové rozřešení slezské učitďské otázky o síle vlády a její neústupnosti před německým terrorismem můžeme směle ponechati ministru osvěty dru. Hartlovi. V Praze, 21. července. (Posl. Völ kl o situaci.) Poslanec Völkl podával včera svým voličům v Melku zprávu o své poslanecké čin- nosti a mimo různé olázky rázu místního, do- tknul se i říšské rady. Jalovost zasedání říšské rady byla dle jeho výkladu zaviněna českou ob- strukci. Mluvčí se divil, že voličové dosud trp takové řádění. Kdýby prý voličové, ať už zté nebo z oné politické strany, přikázali energicky svým poslancům, aby vynaložili všechnu pěč na to, by sněmovna mohla přejíti k hospodář- ským otázkám, musili by prý i čeští poslanei dobře uvážiti, mají-li i nadále provozovati poli- tiku rozkladu. Od Němců, kteří už více než sedm let stojí v tuhém boji proti Čechům, ne- může prý nikdo očekávati, aby ustoupili české obstrukci a všechno náhle vydati. Jiná jest otázka, může-li vláda a stát takový stav ještě déle trpěti a podobně jest prý pochybno, zdali by se rozpuštěním sněmovny poměry zlepšily. O tom, že by se rozpuštěním sněmovny po- měry zlepšily, také pochybujeme. Ale podobně jako posl. Völkl, i my můžeme tvrditi s určitostí že nikdo se nesmí nadíti do delegace české. aby po svém sedmiletém zápase s německou nadutostí a nepovolností hodila zbraň do žita a vydala se německé panovačnosti na mílosta nemilost. V Praze, 21. července. (Chysta né opravy ve vojsku.) Z Pešti došla už ne- jednou zpráva, že ministerstvo vojenství hodlá na podzim podati oběma parlamentům opět ná vrh na zvýšení vojenského kontingentu. Po- dobnou zprávu přináší nyní opět „Pesti Naplo“ ač neudává, z jakého pramene čerpal. Jeho zpráva zní v podstatě takto: „Nová branná před- loha podána bude v říjnu v obou parlamentech a bude se v ní požadovati zvýšení kontin- gentu rekrutů o 40.000 mužů. Částečně stane prý se toto zvýšení v zahalené formě tím,
#12 alto_textblock #12
že v zákonu bude prohlášeno, že 25% náhradn zálohy může býti povoláno k jednoroční službě v tom připadě, když to vojenská správa v zájmu úplného vojenského výcviku uzná nutným. O dvouleté služby vojenské bude prý úplně upu- štěno. Hlavní námitka vojenské správy proti dvouleté službě spočívá prý v tom, že jest zde malý počet dále sloužících poddůstojníků, jak- koliv dalo by se odpomoci tomuto nedostatku rozmnožením služebních prémií. Předloha o no- vém vojenském řádu trestním po- dána bude v obou parlamentech rovněž na pod- zim, avšak Uhry nebudou prý míti z této reformy žádného velkého prospěchu, jelikož prý teprve po 10 létech jednání v jazyku maďarském bud připuštěno. Zásada veřejnosti bude prý témě zcela opominuta a také v otázce obhájců dojde prý k tomu obmezujícímu opatření, že kromě advokátského diplomu musí býti obhájci tak záložními důstojniky. Další reforma záležeti m v tom, že druhý ročník jednoročních dobrovol níků bude zcela odstraněn a že dobrovolníc pouze diseiplinární cestou mohou býti k dosluho- vání odsouzeni.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. července.
#14 alto_textblock #14
Mitrailleusa v přiští válce. Pařížské »Patrii« sdéluje se z Berlína Podle zpráv ode všech vojenských attaché ně meckých kulomety budou míti za války příšt hlavní roli; třeba jimi tudíž opatřiti všechny sbory pěší. Oproti tomu jsou Němci mnohem méně nadšeni děly hrubého kalibru, jakáž Ja- ponci přivezli na bojiště. Děla ta jsou nesnadno pohyblivá a vypalují mnohem méně střel, nežl obyčejná děla polní. Na čem však při střelšch více záleží, jest, jak se zdá, kvantila a ne kva- lita, zvláště při přosnosti děl moderních, kdy jakmile jednou jsou řádně namířena a v nále- žitou polohu uvedena, všechny rány trefujl Dělostřelci němečíí nejeví tudíž dnes již valného zájmu pro kalibr děl a dávají více na množstv a tihu projektilů, jež v určité době na nepřítele dopadnou: převyšujeť tu palba rychlostřelných děl účinkem svým velmi značně děla těžká, z armádou s velikou potíží vláčená.
#15 alto_textblock #15
Bitka na marocké hranici. Z Mariny sděluje pařížská »Patriee Dne 9. t. m. svedena byla bitka mezi vojskem sultána a mužstvem Buamamy. Tlupa marodér přiblížila se k táboru starého Marabuta, hledají kořisti. Když pokusili se zapáliti žeň jednoho pole, vojáci sultánovi napadeni byli náhle ne přítelem a stiháni vytrvale, až teprve když do- stali posil, musil zeť Buamamy dáti se na ústup- Ztráty na obou stranách byly skorem stejné celkem sedmnáct vojáků bylo skoleno. Tak Sitojeb, syn Buamamy, zúčzstnil se boje a by pod ním usmrcen kůň jeho. a
#16 alto_textblock #16
Návštěva norských členů parlamentu v Paříži Delší dobu již mluvilo se, že členové nor ských parlamentů pozváni budou předsednictvy sněmoven francouzských k návštěvě metropole nad Sokvanou, což nyní dle sdělení „Vossische Zeitung“ z Kodaně se také skutečně stalo. Čle nové dánského říšského sněmu byli o něm zpraveni presidenty ve zvláštní schůzi. Stejné pozvání obdržely také parlamenty švédský a nor- ský. Návštěva v Paříži projektována jest na den 25. listopadu.
#17 alto_textblock #17
Povstání Hererů. Do jihozápadní německé osady africké za slány budou v srpnu následující další posily- Dne 6. srpna telegrafni a železniční oddělení jakož i zásilka 500 koní na lloydovém parníku „Wittekind“, dne 20. srpna selnina pěchoty dvě jízdné batterie a dne 23. srpna dvě setniny pěchoty. Později vyslány tam budou ještě dalšt oddělení železniční. Jelikož o všechny tyto nové posily vypravuje německá vláda do jihozápadn Afriky vice, nežli generál Trotha žádal, jest zřejmo, že německé výpravě se tam dobře ne-
#18 alto_textblock #18
daří. Nasvědčují tomu také zprávy, z nichž vy- svítá, že Trotha neodhodlal se dosud k žádnému ráznějšímu postupu.
#19 alto_textblock #19
Francouzsko-anglická smlouva. Komise francouzské sněmovny, určená k vy- řizování zahraničních záležitostí, schválila, jak známo, po výslechu ministra zahraničních zá- ležitostí Delcasséa ony části francouzsko- anglické smlouvy, vyžadující souhlasu sné- movny. Do plena parlamentu se však záležitost před jeho odročením nedostala a referát zpravo- daje komise Delonela projedná se v obou sně- movnách teprve na podzím po opětném jejich svolání. To však, jak se z Paříže sděluje, ne- bude na závadu, aby se v Londýně ustanovily touto smlouvou vytknuté podmínky o lovení ryb u Nového Fundlandu a o prodeji tresek a hned také se podepsaly.
#20 alto_textblock #20
Lord Curzon o anglických zájmech v Asii. Indický místokrál lord Curzon promlu- vil včera v Quildhallu, jak jsme se již stručně zmínili, po přijetí diplomu čestného měšťanstv. londýnského řeč, ve které pravil, že Indii při- padne ve světové politice úkol, jenž nabývati bude stále větší důležitosti a že v Asii, jak se zdá, rozhodne se o budoucnosti britské říše. Vylíčiv zevrubně vnitřní pokrok Indie a po- ukázav na stále se v ní vzmáhající loyalitn vůči Anglii, prohlásil, že nečiní si žádných předhůzek za to, že doporučil vládě tibetskou poli- tiku, zejmena již také proto toho nelituje, jeli- kož Tibet spolehá na ochranu ji- ného státu. Obavy o Tibet, pravil, nejsou vymyšlené, nýbrž skutečné a nalehavé. Curzen doufá, ž zjedná jasno, odstraní nevraživost a úskočnost a že zjedná mezi Tibetany a Angličany har- monické poměry. Ze dle přání Angličanů tyto harmonické po- měry měly se utvářiti tak, by Tibeťané byli za nich pouhými anglickými vasaly, indický místokrál opatrně zamlčel, ale přes to jen přece dosti zřejmě naznačil, jaký vlastně účel má anglická výprava v Tibelu
#21 alto_textblock #21
Telegrafujme všude po česku! Sešli jsme se letos zas v jeho „dalma tinské“, kdež pil ve své staré společnosti denní várku „opolla“. Mía za těch pár let, co jsme se neviděli, těch „stříbrných drátků“ na hlavě více, není také divu — sloužil jako úřadník 38 let u telegrafu, byl r. 1866 v Čechách,. 1878 v Hercegovině, dříve také v Uhrách, Haličii Dalmacii, miluje dosud „apparát“ a umí mile po- vídat. Navštívil se synem před 2 léty ještě jednou všechna místa, kde „dělal kdysi službu“, potěšila občerstvil se vzpomínkami i pokrokem známých mu míst — ani se mu leckde odtamtud hned nechtělo Láboval si také známou kollegialitu telegrafních úřad- níků, mezi nimiž byl mnohý krajan A rozpovídal se dále takto: „Jenom více česky by měli naši lidé telegrafovat! V Opatii, Dubrovníce v Bosně, všade slyšíš česky, nikdo nikomu v tom nepřekáží, ale telegramy si posílají — německé Chorvát telegrafuje do Brasilie chorvatsky, Maďar do Řecka maďarsky, Rumun do Išlu, Paříže rumunsky, Ilal do Berlína vlašsky, Číňan do Karlových Var čínsky, ale Čech z Terezína do Prahy — německy Aby prý to na cestě nezkomolili! Že se tu a tan snad málo zřetelně napsaný český telegram nesprávně telegrafuje, netřeba hned dávati do novin na odstra- šení jiných — vypravovatel si vzpomněl, že došel jednou telegram z Vídně do Štyrského Hradce: „Kinder komen morgen“ a mělo býti: „Rinder“. To je možno a přihází se ve všech řečech, jenom tedy zřetelně psáti! O nějakém úmyslném komolení nemůže byt ani řeči, každý úřadník ví, že může býti a je z každou chybu v případě reklamace trestán a i ob- chodní telegramy, sestávající z 50—100 číslic nebo písmen, z umluvených, nevyslovitelných slov, dojdou i při několikerém přejímání na transitních stanicích z Londýna, Berlína, Prahy atd. do Kalkuly, Amoriky a kamkoli správněl Rozchází se teď tisíce našinců na léto do svět ale zeptejte prý se na př. pražských lelegrafních úřad- níků, kolik českých telegramů od nichi příjde!. Na
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
O velkém Dánovi. Glossy ke knize nedávno vyšlé. 9)
#24 alto_textblock #24
Jsou knihy, jež mají své poslání v kultur ním rozvoji obecenstva, jako základní kameny slupně, po nichž se stoupá výš a výše, kde je čistší vzduch a více světla! . . . Dílo posky tuje vlastně dvojí zajímavost. Jako vzor lite rární studie a zároveň svým předmětem sezna mují čtenáře s postavou a duchem jistě z nej eriginálnějších světové liferatury. A právě v Če- chách Kierkegaard mohl by dojíti porozumění snadněji, než kdekoliv jinde! Vždyť tolik vlast nosti a stránek ducha jeho jest hluboce spří- zněno přímo se základními živly českého života duchovního, jež v různých dobách buď určitěj nebo tlumeněji se projevovaly Čistota, opravdovost, zbožnost, přísnost vroucí ideálnost živolního názoru Kierkegaardova připomíná idey Husovy, Chelčického a Českých Bratři a obětavá horlivost životní nese znak josvěcení jako díla našich buditelů národních Lichotivý jest výrok autora sludie, Jiřího Brndesa, o předmluvě, kterou schválně napsal kčeskému překladu. Literární kritik dánský pro- jvuje tu naději, že jeho vylíčení velikého vychologa a náboženského nadšence setká se vinteresem a vzbudi ohlas v zemi, jež zrodila * Sören Kierkegaard. Literární studie Npal Jiří Brandes Autorisovaný překlad z dán- slo od Anežky Schulzové. (Kritická knihovna, vy diri J. Pelcl, sv. XXII.)
#25 alto_textblock #25
Jana Husa, a že ve staré vlasti reformace ná- boženské bude porozuměno muži, jenž až do posledního dechu věnoval všechny sily své věci, jež jemu byla věci božíl »Odvažuji se věřiti«, píše Brandes, »že Čechové, svobodomyslnější, než lidé v nejedné zemi jiné, dovedou oceniti geniálnost a ušle- chtilost duchovního muže, jenž sice byl zaujat věrou dogmatickou, ale jenž nikdy nehlásal dog mata, nýbrž vždy hlásal a žádal jenom vroue nost, osobnost, pevnost a čistotu.« Brandes nazývá Kierkegaarda Tychonem Brahe dánské filosofie. »Jest veliký jako Tycho Brahe, ale rovněž jako ten neodvážil se ve své úctě ke zdéděné autoritě klásti střed naší sou- stavy do jejího slunce! V astronomii slunce, v filosofii rozum. Tycho Brahe nemohl zhostiti se víry, že koule zemská jest středem všehomíra Sören Kierkegaard neodvážil se přiblížiti se stanovisku moderní myšlenky vůči víře ve zje vení nadpřirozená, jakožto kliči k tajemství vší jsoucnosti.« »Stihán všelikými ústrky ve své vlastie di autor studie, »Tycho Brahe nalezl útočiště v Čechách. Kéž velikému Dánu, jehož lze po- rovnati s ním, dostane se tam přijetí stejně laskavého !« Sören Kierkegaard (nar. 1813 v Kodani jest nejpůvodnější myslitel náboženský zemí skandinavských. Za života pronásledován ve své vlasti, po smrti doznal pocty jako světec, netoliko svými stoupenci, ale i čelnými členy státní církve, jež byl bičoval svým posměchem a opovržením. Brandes tvrdí, že útoky jaké Kierkegaard zahájil ke konci svého života proti cirkevnictví své země, nebyly činěny v tom
#26 alto_textblock #26
oboru od dob revoluce francouzské. A poněvadž Kierkegaard sám byl theolog a valnou část svého života stál pod vlivem klerikální autority. nabývaly útoky emancipovaného pádnosti a jistoty. jakých laik nikdy nemůže doslci. Theolog, k- zatel, spisovátel duchovních statí a rozjímání, horlivý přívrženec vší autority, ke konci života, veden horoucí láskou k ideálům ethickým morálním, stal se horlivým agitátorem, jehož vášnivá polemika odzbrojila konečně a umlčela všechny nepřátele jeho. Bouřlivý proces, jenž tak mohutný převra způsobil v duší VKierkegaardově, vyličen studi Brandesovou způsobem ku podivu názorným Jest to ukázka znamenitého umění kritického Kierkegaard jest ovšem víc, než náboženský a proticírkevní agitátor. Je básník skvělého, delikátního nadání, myslitel, filosof, kazatel esthetik a psycholog. A v každé vlastnosti mistrem, jenž s naprostou suveréností ovládá svoje prostředky. Činnost podivuhodně bohatá a mnohotvárná. Sám o sobě pravil, že vytvořil »literaturu v literatuře«. Řada děl nejrůznějšíe odvětví a směrů souvisí spolu úzce, doplnuj se vzájemně u velkolepý celek, v němž zastou- peno vše, věda, filosofie, náboženství, umění, literatura a všechen názor na život, na jeho otázky a problémy. Kierkegaard sám udal. v jakém pořadu díla mají se čísti, jak spolu souvisí, jak nutno je pojímati. Ačkoliv za života svého byl zneuznáván ba i tupen, za to po smrti nabylo slovo jeho vlivu tak mocného, že stopy jeho myšlenel sledovati lze v celé dnešní literatuře dánské Kierkegaard náleží vlastně k jejímu romanti ckému období, ač duch jeho je přiliš obsáhlý
#27 alto_textblock #27
než aby neuchoval si plnou plstnost také v mo dernosti. Celé stati jeho děl, zvláště po stránee psychologické, zanechávají dojem zcelá moderní Těžko najíti v literatuře světa jména zná- mějšího, k němuž bylo by nejlépe přirovnat básníka tak delikátního a zase vášnivého, obraz- nosti tak smělé a bohaté, jenž ve příští chvil mění se zase na hlubokého filosofa s maskou sokratovskou, nebo asketu, polemika, vládnou- cího nejbřitší zbraní theologieké dialektiky. Mez jeho spisy nalezáme poesii plnou žáru vedle pravověrných kázání, psychologickou analysu i esthetický rozbor vedle zbožného rozjímání. Interessovaného čtenáře třeba odkázati k studii Brandesově, kde hluboká individualita dánského myslitele vylíčena se znamenitým mistrovstvím. Vysvítá z ní, že tu jde o ducha, jaký led jednou za století vyskytá se v literaturách. Jest z oněch duchů, jež jsou nejen vůdci, ale i vy chovateli lidstva. Nejen umělec, ale jako charakter sám dílo a to nejtěžší umělecké dílo. muž povolaný vlastním příkladem vychovávat utvářet charaktery. Vůdčí myšlenka jeho bylo »jedinectví«. Chtěl z lidí míti jedince, samo- statné povahy, své vůle, svého přesvědčení vědomi vlastní zodpovědnosti. Dle náhledu jehe člověk nejprve musí státi se »jedincem« a pal teprve můžete státi se platným členem společ Kierkegaard v soukromém životě byl tak originální, jako ve svém umění. Byl podivin samotář, neznámý a neuznávaný svým okolim bizarní figura, zahalená jakýmsi přítmím, opře dená množstvím podivných anekdot a pomluv Vytáhlá, vyhublá postava s deštníkem podivného
#28 alto_textblock #28
nosti.
#29 alto_textblock #29
tvaru pod páždím, jako stvořená pro karrikaturu. Nejvíce posměchu vzbuzovaly jeho spodky s ne stejně dlouhými nohavicemi, jež v Dánsku na byly také proslulosti, jako ve Francii rudá vest Théophila Gautiera! Satyrické listy neunavně bavily obecenstvo jeho pitvorkami. Sören Kier- kegaard prodělal tak za života mučednickou trýzeň. V díle Brandesově jeví se život velikého spisovatele v piném světle, s překvapující pla- stikou, s úžasným bohatstvím detailů. Studie s čte jako jemně zpracovaný román psychologický. Vedle stránek života soukromého dostává se čte- náři ovšem ještě nádavkem kritického projed- nání Kierkegaardovy činnosti písemnické. Pokud mi známo, není na česky vyloženo dosud žádně z dél velikého Sörena. Snad po skvělém úvodě Brandesovy knihy bude lze k ně- které ukázce přikročiti. Pro čtenáře cizí národnosti z děl Kierke- gaardových v první řadě by se doporučovaly »Stanice na dráze života«, »Buď — anebo«, z děl vzdělávacích pak »Skutky lásky«, jež Brandes nazývá varhanami ve velkém koncertě Kierkegaardových prací. Ačkoli dílo Brandesovo není lekturou pro nejširší kruhy, přece chová v sobě tolik šťavnaté životnosti, že snadno do- bude si přátel i v širší vrstvě vzdělaného čte- nářstva. »Stihán všelikými ústrky, Tycho Brahe na- lezi útočiště v Čechách. Kéž velikému Dánu, jehož lze s ním porovnati, dostane se tam při jetí stejně laskavého!« . .. napsal Brandes. Splníli se přání znamenitého vykladatele Eremita