ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7c24b90-8f0f-11dd-8757-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 51
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 17. května 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 133.
#4 alto_textblock #4
da ranní a večerní listy předpláci se- V Praze v administraeii na měsie. na čtvr. . . . . 2 K— S K — s dvoji donáškou a měsie- na čtvrt leta . . . 7 K ez ve filiálkách oa měsie . . 2 K 80 Fošton: a městn. . . na čtvrt lsta ! . . . BR s dvojl zásilkou na měsíe, aa rit: . . k
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
e
#7 alto_textblock #7
R
#8 alto_textblock #8
.
#9 alto_textblock #9
Vecernn
#10 alto_textblock #10
v
#11 alto_textblock #11
MLI
#12 alto_textblock #12
dlání
#13 alto_textblock #13
T
#14 alto_textblock #14
V drobném prodeji: ranní čislo o sobě . . za 8h večerní .. . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově- ranni čislo večerní . . . . . . . . 5h lnserátv plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marinnské ul., 3. Tam nacházeji ze táž rudakce, tiskárna a sxpedlee „Národnich Ldstů Rukopisy se nevracet
#15 alto_textblock #15
V Praze, 17. května.
#16 alto_textblock #16
Balkánské spory v poslední chvíli ještě se přiostřily. Srbská vláda odpověděla bulhar- ské, že si žádá revise bulharsko-srbské smlou- vy z 29. února 1912. Znamená to zhoršeníč zlepšení vzájemného poměru? V nejbližších dnech se to ukáže; myslilo se, že se obě vlády přece jen na konec dohodnou, po případě že Rusko sprostředkuje dohodu, ale Srbsko od- mítlo podvolit se rozhodnutí ruskému a žádá nyní, aby smlouva byla změněna. Obě vlády. bulharská i srbská, hájí dvě protivné zásady. Bulhaři tvrdí: pacta sunt servanda, smlouvy se mají zachovávat, ale Srbové jim namítají. že jen „rebus sic stantibus“, jen tehdy, trvají-li stejné podmínky, a odvolávají se na známá slova Bismarckova v jeho „Vzpomínkách“, že klausule „rebus sic stantibus“ mlčky se před- pokládá při každé smlouvě mezinárodní.
#17 alto_textblock #17
Válka na Balkáně.
#18 alto_textblock #18
Mírová konference.
#19 alto_textblock #19
Z Londýna, 16. května. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že zahraniční úřad pozdě do noci neučinil ještě opatřenío svolání mírové koníerence. Státní tajemník Grey odjel na své letní sídlo a vrátí se v pondělí. V úterý zúčastní se ohlášené již velvyslanecké konference. Všichni balkán- ští delegáti budou patrně v pondělí v Londý- ně. Ani srbští, ani řečtí delegáti nedostali do dnešního večera pokyn, aby podepsali mírové prelimináře.
#20 alto_textblock #20
studenty. Dříve než byl zahájen obvyklý so- botní buml, obsadili klerikální studenti univer- sitní vestibul a zejména schodiště rektorátu. Když přišli německo-nacionální studenti, pokusili se vniknouti do síně. Podařilo se to jen několika ně- mecko-nacionálním studentům, kteří na schodišti před siní dostali se do rvačky s klerikálními stu- denty. Hlouček útočníků byl však záhy se zkrvá- cenými hlavami vytlačen. Na to zahájili německo- nacionální studenti sesílený útok na schodiště. Rozbili skelněné dvéře a pustili se s klerikálními studenty do rvačky, která byla velmi odporná. Ob tábory podnikaly na sebé vzájemné útoky, při kte- rých studenti v pravo i v levo kolem sebe mlátili holemi. Každou chvilku odváděli studenta, jehož obličej byl zalit krví. Policie byla při této sta- dentské pranici úplně bezmocna. Teprve po dlou- hém zápolení podařilo se německo-nacionálním stu- dentům zmoci klerikální studenty, kteří sebravše četné raněně dali se z universitního bojiště n útěk. V obecenstvu vzbudily tyto hnusné výjevy v universitní budově hluboké rozhořčení.
#21 alto_textblock #21
o něm tvrdí, že mezi nejvyškolenějšími panamisty on není posledním. Dr. Vadasz však popírá av „Pester Lloydu“ prohlašuje, že neví ničeho hr. Witzleben-Altdöbernovi, že neví ničeho o var- palotském statku, ani o jeho koupí ministrem honvedů atd., zkrátka on neví zcela o ničem, snad ani o tom, že existuje vesprimský komitát. Tisko- vý proces proti „Pesti Napló“ zahájiti však neza- mýšlí. „Pesti Naplo“ naproti tomu ve čvrtek pro- hlásil, že přes všechna popírání dra. Vadasze trvá na svém tvrzení a jest ochoten je dokázati. Vládn tisk se ani nepokouší popříti uzavření „obchodu“ při kterém státní erár ošizen byl o více než o3 miliony korun. Dnes jest již známo, že kupní smlouvu podepsal jako svědek poslanec Petr Ertsey, který dne 6. června 1912 v zasedací síni sněmovní střelil ž revolveru na posl. Julia Kovácse ležícího již na zemi v krvi, a kterému hr. Kolomar Tisza jako předseda bihačské spořitelny dal ode- psati za to odměnou 100.000 K převyšující dluh jak nedobytný.
#22 alto_textblock #22
Mezi dosud zvolenými je dále vůdce katoli- ckých horníků v Porůří Giesberts (střed) a lidovec Eickhoff. V Ratiboři, která byla dosud zastoupena Polákem Raczkem a členem středu Stankem, byl znovu zvolen Stanke a za Raczka byl zvolen člen středu Neumann. V posledním berlínském volebním okrese, z něhož dosud nedošel přesný výsledek který byl zastoupen lidovcem Rönzem, dojdek užší volbě mezi tímto a soc.-demokratickým kandi- dátem. Z Berlína, 17. května. (K. k.) Do 5. hod. ráno byli ve 250 volebních okresech zvolení 354 poslan- ci. Z nich připadá na konservativce 123, na volné konservativce 42, na národní liberály 55, na lido- vou stranu 25, na střed 96, na Poláky 4. na Dány 2 a na soc. demokraty 7 poslanců.
#23 alto_textblock #23
Námořní rozpočet ve Francii. Z Paříže, 16. května. (K. k.) Rozdaná dnes zpráva senátora Chautempsa o námořním rozpočtu žádá důrazně, aby Francie zachovala za každou cenu ve Středozemním moři svou převahu nad spo- jeným loďstvem italským a rakousko-uherským.
#24 alto_textblock #24
Vídeňské listy sledují ovšem zprávy o bal- kánských sporech s patrnou vnitřní rozkoší. Co se nepodařilo ani znamenitému řediteli li- terárního byro zahraničního ministerstva, Ka- niovi, kterého tak nešetrně teď poslanec Hum- mer podezřívá ze služeb bursovním kruhům, snad se podaří sporu o makedonské území — rozbít balkánský spolek, zejména zničit do- mnělou klausuli srbsko-bulharské smlouvy. kterou se Bulharsko zavazuje přispěti Srbsku s 200.000 muži na pomoc, bude-li napadeno třetí mocí „manu militari“ (vojenskou silou) V rumunském časopise „Viitorul social“ při- chází dokonce Dobrogeau Ghera s plánem zřídit rakousko-uhersko-rumunsko-bulharský spolek. Snad by touto cestou bylo zničeno ose- ní, zaseté lzvolským a Hartwigem, proti nimž nespokojenost vídeňských listů je zvláště adresována. Možná, že Srbové ani tak nedů- věřují slovům ruského vyslance v Bělehradě. jako spíše síle svého vojska, o jehož stavu podal tyto dni příznívou zprávu generál Putnik. Bude chybou, jestliže Bulhaři se budou opírat jen o svou neústupnost a Srbové o se- slabení bulharského vojska. Historie z r. 1885 by se neměla na Balkáně opakovat. Ať již jakkoli budou určeny budoucí hranice bulhar- sko-srbské v Makedonii, jedno mělo by byt už předem jisto: že snášelivost obou kmenů, svoboda národního sebeurčení, svoboda ctrkvi a ve škole bude na územích obou státu zaručena. Jen tak může se předejít nekoneč- ným srážkám a antagonismu v budoucnosti Dnešní způsob výměny názorů v bulharské i srbské veřejnosti naplňuje nás lítostí. Mezi tím, co v Bělehradě, v Sofiji a Athénách uvažují, jak by se popral o dobytá území, mezi velmocemi se pokračuje v roz- prodeji dosud nedobytých tureckých území. Německá diplomacie se může pochlubit zna- menitým úspěchem, že se jí podařila dohoda s Anglií o rozdělení zájmů v Malé Asii. Do- hoda není ještě dokončena, opatrná Anglie nechce pustit hltavé Němce po Bagdadské dráze až k Perskému zálivu, ale s prodlou- žením Bagdadské dráhy až po Basru v celku souhlasí; vyhražuje si pouze, že zakončení této trati od Basry k břehu mořskému v Ko- veitu bude provedeno jen Angličany, kteří na sultanátem koveitským vyhlašují svůj protek- torát. Dlouholetá práce německého vyslance Marschalla a jeho nástupce Lichnowskéhov Londýně bude tedy korunována úspěchem. K postupimské dohodě s Ruskem o rozdělení zájmů v Malé Asii přistoupí tedy ještě dohoda s Anglií. Německo se usazuje pevně ve Stře- dozemním moři a zřizuje tam stálou eskadru
#25 alto_textblock #25
Mezi balkánskými spojencí. Z Bělehradu, 16. května. (K. k.) Vládní orgán „Samouprava“ vyslovuje politování, že velká část srbského, bulharského a řeckého tisku, pojednávajíc o běžných otázkách, pouští se zřetele všeobecné zájmy balkánského sva- zu. Srbsko během této války opětovně doká- zalo, že dovede hájiti těchto zájmů, a při- neslo jim četné oběti, jako na př. v albanské otázce. List vyslovuje konečně naději, že vnitřní záležitosti spojenců bu- dou příznivě rozřešeny i že bal- kánští národové budou se s plnou silou moci věnovati vytvářeni lepší budoucnosti. Ze Sofije, 17. května. Sobrání sejde sev polovici června a bude jednati o nově naby- tých územích. Z této okolnosti dlužno očeká- vati, že diference mezi Srbskem a Bulhar- skem nebudou rozřešeny před polovicí června Mezinárodní vojsko ve Skadru. Ze Skadru, 17. května. Černohorci ode- vzdali včera veřejné budovy důstojníkům me- zinárodního sboru. Vyloděné mužstvo bylo prozatím umístěno v klášteřích. Policejní služba jest již upravena. Válečný stav ve Skadru. Ze Skadru, 17. května. Malisoři přeřezaii v okolí Skadru všechny telegrafické dráty Anglický guvernér vyhlásil nad Skadrem vá- lečný stav.
#26 alto_textblock #26
Albanské úřady v Kroji. Z Říma, 17. kvělna. (K. k.) Stefanova Agenc oznamuje z Drače: Zatímni úřady nové albánské vlády dostavily se do Kroje a vyvěsily tam alban- skou vlajku. V Drači je mnoho kupců a také sou- kromníků z Tirany, kteří se tam utekli, aby se vy- hnuli pronásledování Essada paše, který na lidech vymáhá značné obnosy se slibem vrácení jich. Oče- kávají se toužebně dopravní lodi, které mají vzít na palubu turecké vojsko.
#27 alto_textblock #27
Korice zůstane Řecku. Z Athén, 17. května. (Ag. d'Athěnes. Obyvatelé v Korici utvořili „Svatý prapor“a požádali vládu, aby důstojníkům bylo dovo- leno prapor vycvičiti. Prohlašují, že chtěji klásti odpor do krajnosti, bude-li rozhodnuto jejich odloučení od Řecka. Korunní princ, kte- rý byl v Korici přijat s nevylíčitelným nadše- ním, prohlásil při uvítání zástupců obyvatel- stva města řecký ráz Korice, místa řecké ci- vilisace a kultury, a ujistil je, že Korice z- stane řeckou a pod žezlem krále Konstantina
#28 alto_textblock #28
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#29 alto_textblock #29
Krvavá řež mezi studenty na universitě vídeňské. Z Vídně, 17. května. Vídeňská universita byla dnes opět jevištěm krvavých řeží mezi né- mecko-nacionálními a klerikálním
#30 alto_textblock #30
Třímilionová panama. Z Vídně, 17. května. „Arbeiter Zig.“ oznamuje z Pešti, že v aféře Lukács-Tisza objevena byla opět zpronevěra tří milionů korun, o které byla státní pokladna poškozena. Kam se peníze ty- to poděly, není ještě známo. Tyto tři miliony korun zmizely při koupi pozemků pro střelnici nového dělostřelectva honvedů. Asi před 10 lety koupil německo-říšský aristokrat hr. H. Witzleben-Alt- děbern od hrabat Vladimira a Mikuláše Zichyů usedlost Varpalota ve vesprimském komitátu, al záhy seznal, že se oklamal. 9150 katastrálních ji- ter velký statek pozůstává většinou z pahorkatiny kamením poseté a má jen málo lesů a polí, takže ani výnos ani honební revír jeho očekávání nevy- hovovaly. Hr. Witzleben hledal proto záhy kupce, ale musel čekati leta, než se mohl statku varpalot- ského zbaviti. To stalo se teprve před půl druhým rokem. Dne 1. října 1911 koupili jej dva rumunští obchodníci bratři Nosku a Samuel Beligradeanu- ové z Kraljeva. Kupní cena obnášela 2.450.000 Kupci však záhy seznali, že provedli špatný ob- chod a pomocí agentů snažili se statek prodati. By- li ochotni zbaviti se ho se ztrátou 200.000 až 300. 000 korun. Agentům se však statek prodati nepodaři- Io. V letě minulého roku následkem sprostředko- vání jednoho nebo několika poslancs vládní strany zahájil ministr honvédů vyjednávání o koupi val- palotského statku prochoavédské dělostřelectvo dne 14. února tohoto roku uzavřena mezí jeho ma- jiteli a ministrem honvádů kupní smlouva, která zapsána byla u vesprimského knihovního úřadu pod č. 1276/1913, dle které přešel statek za 5.490.000 K v majetek státního eráru. Tento „ob- chod“ prozradil včera „Pesti Napló“, který prý se od agentů bratří Beligradeanuových dověděl. že tito obdrželi za statek pouze 2.450.000 K a že jsou rádi, že z tohoto obchodu vyvázli se zdravou kůži. Je nyní otázka, kam se poděla provis 3.400.000 K: zdali do pokladny vlád n strany nebo do kapes poslanců-spro- středkovatelů. Jako sprostředkovatele př této panamě jmenoval „Pesti Napló“ poslance dra. Leopolda Vadasze, jmenovaného před krátkou dobou státním sekretářem v ministerstvu sprave- dlnosti, bývalého vinaře. Dr. Vadasz, který byl do nedávna obecně a ze- jména v politickém životě neznámým venkovským advokátem, náleží k těm, jejichž mandáty získány byli státními penězi. Ladislavem Lukáscem na volby vynaloženými. Dr. Vadasz, který stal se po- slancem teprve před třemi roky, vynikl jako nohsleda Tíszův tím, že minulého roku podal ná- vrh na zostření jednacího řádu ve sněmovně. D - sud vědělo se o něm, že odměněn byl za to tím že jmenován byl státním sekretářem, ale nyní s
#31 alto_textblock #31
Z rakouské díplomacie. Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“ sděluje: Dovídáme se, že Jeho Veličenstvo císai udělil c. a k. generálnímu konsulovi ve Skadru A ryt. Zambaurovi rytířský kříž řádu Leopoldo- va, konsulovi v Janině Konstantinu Bilinské- mu titul generálního konsula, konsulovi v Drino- poli Maxovi ryt. Herzíeldovi a konsulovi Ji- římu D. Potterovi, přidělenému vyslanectví v Mexiku, řád železné koruny třetí třídy.
#32 alto_textblock #32
Nový vojenský přidělenec. Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“ píše: Jak se dovídáme, byl plukovník generálního štábního sboru Evžen Straub, přidělený nyní služ- bou zeměbraneckému pěšímu pluku čís. 5 v Pulii jmenován vojenským přidělencem u velevysla- nectví v Kodani a Štokholmě s úřadním sídlem ve Štokholmě. Toto jmenování je novinkou. Místa vo- jenského přidělence v Kodani a štokholmě dosud nebylo.
#33 alto_textblock #33
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 17. května. [K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Ministr vnitra jmenoval universitního asistenta Ph. Mr. Františka Klabzubu v Praze asistentem všeobecného ústavu ke zkoumání po- travin na české universitě v Praze. — Ministr spravedlnosti jmenoval vrchního kancelářského přednostu krajského soudu v České Lípě Františka Luderera kancelářským ředitelem, ponechav ho na jeho služebním místě. Výminečné zákony pro Elsasko a Lotrinsko. Ze Štrasburku, 17. května. [„Arb. Ztg.“ V zasvěcených kruzích se proslýchá, že při výminečných zákonech pro Elsasko a Lotrin- sko jde především o to, aby spolčovací právo bylo tak obmezeno, by zemská vláda nabyla práva pouhým nařízením rozpouštěti spolky které bezpečnost a vnitřní klid země ohro- žují, nebo svůj obor působnosti stanovami vytčený překročují. Rozpuštěním jsou bezpro- středně ohroženy francouzské spolky vyslou- žilců, spolky býv. cizineckých legionářů spolek „Souvenier d'Alsace-Lorraine“. Zo- stření tiskového zákona postihnouti má fran- couzské časopisy bez rozdílu, jsou-li tištěny v zemi, nebo v cizině, především však časo- pis „Journal d'Alsace-Lorrain“, který bude hned zakázán.
#34 alto_textblock #34
Volby do pruské sněmovny. Z Berlína, 17. května. (Volby voličů do pruské poslanecké sněmovny.) Dosud bylo zvoleno: 122 konservativci, 41 volný konservativec, 54 národní liberálové, 24 členové strany lidové, 93 členové středu, 4 Poláci, 2 Dánové a 7 sociálních demokra- tů. Je nutno 25 užších voleb, jichž se záčastní 14 národních liberálů, 9 konservativců, 8 členů strany lidové, 8 soc. demokratů, 5 volných konservativců. 3 členové středu, 1 člen zemědělského svazu, 1 Po- lák a 1 německý sociál. Konservativci získávají 7 a pozbývají 9, voln konservativci získávají 1 a pozbývají 5. národní liberálové získávají 8 a pozbývají 3, strana lidová získává 4 a pozbývá 4. střed získává 2 a pozbývá 4. sociální demokraté získávají 1 a Poláci pozbývají 1 mandátu.
#35 alto_textblock #35
Řádění anglických sufražetek. Z Londýna, 17. května. V Eastbournu pokusily se sufražetky zapáliti kostel sv. Anny. V kapli na- lezena byla puma a několik náhrobků bylo zničeno. Také v Avlesbury nalezeny byly pumy. V Nor- wichu vytlučeno bylo 50 velkých výkladních skřiní. Nalezena byla též puma s přípisem sufražetek, že pro dobu nejbližší chystány jsou ještě mnohem větší násilnosti. Kanada na anglické dreadnoughty. Z Montrealu, 16. května. (K. k.) Lodní před- loha, dle níž Kanada poukazuje své m a- teřské zemi 35 milionů dolarú na stav- bu tří dreadnoughtů, byla dolní sněmovnou schválena ve třetím čtení. Plavba anglíckých královských manželů. Z Londýna, 16. května. (K. k.) Obrněné křižá- ky „Warrior“ a „Achiles“ dostaly rozkaz vyplouti v úterý s královskou jachtou „Viktoria and Al- bert“, vezoucí královské manžely do Vlissink. Z arménského shromáždění. Z Cařihradu, 16. května. (K. k.) Bývalý mi- nistr zahraničních záležitostí Noradunghian byl zvolen předsedou arménského národního shro-
#36 alto_textblock #36
máždění
#37 alto_textblock #37
Z říšské dumy ruské.
#38 alto_textblock #38
Z Petrohradu, 16. května. (Spb. Ag.) Hosudar- stvenná duma zabývala se dnes dvěma dotazy na ministra zahraničních záležitostí po ztýrání Petra Vasiljeva v Rumunsku a ve Vídní zatčeného inže- nýra Alechina. Hr. Bobrinský prohlásil jménem in- terpelantů, že odvolává první dotaz vzhledemk úplnému zadostiučinění, jež dala rumunská vláda. a k němuž si blahopřejí s živým přáním, aby byl zachován nejlepší poměr k rumunskému národu. Druhý dotaz byl přikázán komisi, ježto byla od- volána žádost za pilné projednání.
#39 alto_textblock #39
Tarifní otázka ve Spojených státech. Z Washingtonu, 16. května. (K. k.] Senát za- míti 41 proti 36 hlasům návrh republikánů, který žádá, abyfinančním výborem byli interesenti vy- slechnuti o tarifní otázce.
#40 alto_textblock #40
Politická hlídka.
#41 alto_textblock #41
Agrárníci v opposicí.
#42 alto_textblock #42
Klub poslanců českoslovanské strany agrární na radě říšské usnesl se změniti svou dosavadní taktiku vůči nynější vládě a pro postup opposiční získati ostatní strany české. Toto usnesení vykládá dnes „Venkov“ na dvou místech: v úvodním článku a v telegramech. V úvodniku konstatuje, že pro postup oppo- siční se agrárníci rozhodli po dlouhých a bedlivých úvahách, nikoli z pouhého politického rozmaru nebo k vůli agitačnímu manévru. Proč agrárníci přecházejí do opposice, vykládá „Venkov“ v pod- statě takto: nynější vláda jedná tak, jakoby byla jen kabinetem německých nacionálů, přispěla na pomoc německým obstrukčníkům na sněmě českém, odpírá jakoukoli pomoc zemským financím českým a vzpírá se i proti snaze zemského výboru českého.
#43 alto_textblock #43
TÝDENNÍ REVUE.
#44 alto_textblock #44
Ve „Věstníku Pora dního sboru če- ských okresů“ (III., č. 4.) dokončil prof. dr V. Simák svou podnělnou stať „Vlastivědn úkoly samosprávných sborů“. Jemu opo- rou veškeré kulturní práce, zejména osvětové a do jisté míry i národni, jsou úkoly vlastivědné. Vlasti- vědou rozumí soubor nauk k poznání vlastního do- mova, tedy obce a kraje (okresu). Poznání má vésti k lásce a láska k snaze o povznesení a zvelebení zúčtovati s minulostí i přítomnosti, aby jasno bylo co činiti pro budoucno. Ideálním cílem by tedy bylo sebrati, spořádati, vyložiti nebo vypsati všecko co podává obraz kraje i života v minulém vývoj i v přítomném stavu, a to co nejhlouběji a v roz- sahu co nejširším. Dále postarati se o zřízení vše- ho, čím by stav tento do budoucna se utěšeně roz- víjel a zdokonaloval. Jak může se na činnosti té zúčastniti samospráva? Dr. Šimák požaduje tu, aby každý okres vydával svůj věstník, v němž by byla zaznamenávána, vysvětlována šíroké veřejnosti a propagována všechna práce okresní, tedy i osvětná. Dále mějž každý okres fi větší obec] svůj trvalý vlastivědný lond, rozmnožovaný pravidelnou roční dotací a posilovaný stále roční podporou místních peněžních ústavů. Pracovníky našla by samospráva v místních osvětových odborech nebo museích. Po- drobný a jednotný program mělo by vypracovati ústředí, jež by mohlo a mělo také vydávati soubor- né dílo, podávající soustavný a jednotně pracovaný popis všech okresů: Českou Vlastivědu. V programu práce místní, konané po jednotlivých okresích, by předem bylo pořízení dobrých okresních map, vel- kých a přesných, podrobných, úplných, o správném českém názvoslovi. V pěči o zachování památek mělo by ústředí postarati se o dobrovolný závazek všech obcí, aby bezpodmínečně zachovávaly vše cenné ze svého majetku stůj co stůj, co se zacho- vati dá, třeba s obětí. Při soukromých stavebních památkách mohly by obce při udílení stavebniho povolení působiti pro zachování starého rázu. A kde toho docíliti nelze, lze aspoň uložiti stavebníkovi. aby před zbořením dal poříditi fotografické pohle- dy, plány, řezy, po případě i detailů stavby pů- vodní pro městský archiv, tak, aby aspoň obraz byl potomstvu zachován. U movitých památek má- že samospráva působiti k tomu, aby byly uloženy bezpečně v některém řádně spravovaném museu místním nebo ústředním: to bude zejména při pa- mátkách obecních, cechovních, které namnozeu- vázly v rodinách posledních cechmistrů, jimž ovšem
#45 alto_textblock #45
nenáleží, a někdy i při pamálkách kostelních. Mi- mo to měly by okresní úřady ročně, nejlépe vžly na jaře, než počínají práce stavební a polní, vydá- vati poučení o potřebě, hlásiti vždy hned všechny nálezy a nezcizovati je — jakož i jiné památky — lehkomyslně a bez předchozí prohlídky znalcem Rovněž měla by samospráva se účastniti i ochrany památek přírodnich. Písemné památky, knihy a li- stiny bývalých archivů městských a cechovních by- lo by nejlépe uložiti v nejbližším, bezpečně opatře- ném archivu krajinském nebo v archivu zemském. Obcím, které mají větší archivy a chtějí je samy opatrovati, mělo by býti neodbytnou povinností dá- ti archivalie své i do pořádku a otevřiti je věde- ckému bádáni. Tu pak je nezbytno, aby zařadily do svého rozpočtu přiměřenou sumu k tomu, a aby povolaly odborného pracovníka, který by listiny knihy spořádal a vědecky zpracoval. S tím by bylo spojeno i sepsáni místních dějin. Časem bylo by dobře založiti veřejné archivy krajské, které by byly filiálkami archivu zemského a jež by soustře- dovaly listinné památky svého kraje a sbíraly i opisech) materiál k jeho historii. Konečně za sou- činnosti samosprávy mohly by vznikati i okresní síně umělecké, jež by měly cíl historický (sebrati všecky doklady umění lidového a všecky doklady k uměleckým dějinám kraje) a lidovýchovný: buditi stálou výstavkou dobrých reprodukcí, a kde bylo by možno, i originálů, umělecký vkus lidu. —v ostatním obsahu čísla je: Memorandum Poradního sboru českých okresů v král. Českém o úpravě slu- žebních poměrů lékařů a správních úřadníků vše- obecných veř. nemocnic. — Zprávy o schůzích. — Samosprávný kurs. — Praktické případy. — Různé zprávy. — Z literatury.
#46 alto_textblock #46
„Zábavná a poučná příloha“ krajin- ských listů národní strany svobodo- myslné (v č. 9. roč. 1913) článkem dra. J. Tho- na přináši dobrý impuls pro organisaci kultuvní práce stranické. Ve stati „Kulfurní politi- ka“ ukazuje dr. Thon, jak je národní strana svo- bodomvslná angažována ve vší osvětné práci ná- rodní — namnoze již tím, že je držitelkou politické moci v obcích, okresích a pod. Tim rozhoduje mnohých věcech politiky školské a o přemnohých potřebách lidové osvěty, o směru a ztělesňováni snah lidovýchovných. Lze proto co nejvřeleji víta- ti myšlenku, která se vyskytla a která, jak doufá- me, záhy bude uskutečněna: aby národní strana svobodomyslná svolala sjezd svých kulturních pra- covníků, a opírajíe se o svou stále zdokonalovanou organisaci politickou, účelně vybudovala a regulo-
#47 alto_textblock #47
vala i svoji činnost osvětovou. Není o tom pochyby. že školství, jak se nyní jeví po našich městech a městečkách, jest namnoze dílem „mladočeských radnie“ a že to byli příslušníci národní strany svo- hodomyslné, kteří dávali prvé podněty k zakládání divadel, knihoven a pod. Bude míti tedy zamýšlený sjezd předně úkol retrospektivní: rozhlédnouti se po vykonané práci, opříti se o statistický přehled. a na základě této revue vytýčiti i úkoly další a dle nich vybudovati i vnitřní organisaci kulturní práce. To by byla druhá půle programu. Bez všeobecných hesel, bez dlouhého theoretisování přistoupiti k či- nům; soustavně se orientovati v kulturních potře- bách jednotlivých měst a krajů, vstoupiti v těsný styk se samosprávnými a poslaneckými kruhy, dá- vati jim materiál, informace a pod. Jest přirozeno, že se časem vytvoří soustavná siť „kulturních od- borů“ janalogicky dle živnostenských a j.), spiatých odborem ústředním, že snad bude se organisovati i pravidelné informování listů krajinských o vše- obecných snahách a potřebách osvětových atd. T vše jsou již otázky rázu vnitřního, které teprve časem dle potřeby se vyřeší. Prozatím lze vyslo- vili přání, aby se zamýšlený sjezd dle možnosti záhy uskutečnil, ať už samostatně, ať ve spojeni s jiným, příbuzným (samosprávným).“ — „Přiloha mimo to obsahuje: Dr. F. Šelepa. Zpět do středo- věku? — G. R. Opočenský. Máje. — Jules Lemai- tre. Dva svatí. — Fa Presto, květinová výzdoba.
#48 alto_textblock #48
V měsíčníku „Nové zdravi“ (I., č. 4.) píše dr. Otakar Zuna vřelou kapitolu pro sblížení moderního, městského člověka s přírodou, vzdu- chem a sluncem. V úvaze „Jaro a zdraví“ uka- zuje, ač je třeba otužovati se, že je příliž jedno- stranné a proto někdy i škodné obvyklé otužo- vání pouhým omýváním studenou vodou. „Člověk. jenž povoláním svým vázán je na dusný příbytek neb místnosti, obvčejně málo svěžího vzduchu chovající, každou prázdnou chvilku užij k pro- cházkám do šíra, za tepla i sychrava, za slunce i deště, za každého počasí. A pak zvykne tělo všem změnám atmosféry a znenáhla se otuži a jistě do pevna.“ Ale vzduch nelze vyhledávati jen venku. mimo domov. I doma, v příbytku má míti právě městský člověk dosti vzduchu a světla. Či není pravdou výrok Juilleretův, že tuberkulosa je ne- mocí temnoty? Již proto, nebylo-li by ideou vzne- šenou k tomu positivně pracovati, aby nemožny byly všecky ty podzemní byty, brlohy i kutlochy tmavé, v nichž vlivem okolnosti tak mnozí synov lidští nuceni jsou tráviti dny života svého, když odpočivaií nebo spl? Nebylo by to krásné, vzne-
#49 alto_textblock #49
šené, docíliti jednou, aby všichni lidé, bez rozdílu slavů, dobře bydlili v příbytcích zdravých, vzduš- ných, světlých — v domcích skrovných třebaa skromných, ale dle zásad zdravovědy postavených — ať již nákladem veřejným či soukromým? Vv- platil by se náklad takový; neboť povzneslo by se tím a posílilo zdraví lidu, který by náklad ten stonásobně zúročil.“ — „Nové zdraví“ dále po- dává: Dr. Norbert Havel. Píšťany. — A. B. Svoj- sík, Fysická výchova skautů junáků. — Prof. dr. Vl. Mladějovský a cís. r. dr. Ant Pohorecký. Léčba lázeňská doplňuje léčení. — Dr. Vratíslav Kučera. Úvaha jazykozpytná. — Rozhledy ve školním zdra- votnietví. — Rozhledy ve fysikální léčbě. — Lé- kařské pokyny. — Literatura.
#50 alto_textblock #50
„Náš Směr“ věnoval své poslední číslo (IV. 8.) celé lidov, ornamentu. Přináši 16 světlotiskových tabulí, předvádějících prvou část díla prof. E. K. Polanta „Sbírky motivů lidového or- namentu“. Slovní doprovod napsal K. Pelanti „Národní ornament a dnešní doba Soudí, že „lidový ornament chová v sobě ohromnou sílu obrozujícího života pro ornament dneška, ornament účelný, správný i krásný a tak i národní, bude-li národem upotřeben“. Ornament lidový uči stylisovat: svou jednoduchou methodou pamětní uspořuje často velkou kreslířskou námahu styli- sace: — dále učí komposicí a třetím velkým po- učením jeho je barva. „Národní ornament chová v sobě veliké sily tvárné. Ovšem nesmí býti bez- duše jen kopírován, neboť pak by to byl stejný stupeň, jako kreslení arabských a perských orna- mentů, bývalých to mučidel všech kategorii škol Ale je třeba nejprve jej okreslovati pro pamět jeho vzorů a pak může býti kresleno v jeho duchu: v jeho jasné, svěží a jemné stylisaci, v jeho při- padné a důvtipné komposici, v jeho radostnéa jásavé barvě. Tím by nabyla se správná cesta mezi zbožňovateli národního ornamentu, jimž hrozí nebezpečí, že upadnou nekriticky v jeho otroctví. a mezi odpůrci, kteří z odporu proti lidoznalecké- mu přepietí odhazují národní ornament vůbec. Tím je také dáno stanovisko výběru E. Pelantova jeho tabule lidových motivů ornamentálních nejsou tedy sbírka předloh, ale knihovnička uměleckých citátů z dílny našeho lidu. Záleží pak na těch, kdož citáty ony si přečtou, t. j. umělecky prožijí zdali bezduše jimi nebudou se oháněti, aneb zdali pochopí cenné pravdy v nich skryté a pak zaži- tými myšlenkami dojdou na výšiny, kde citátů není třeba a kde jejich vlastní slova-díla pak i zaslouží, aby byla citována“.
#51 alto_textblock #51
Týdenník „Národ“ (VI., č. 19.) přináší stále časovou výstrahu „Něco o vynálezech a v v- nálezeích“. Roztřiduje dobře vynálezce v tech- nickém slova smyslu na ty, kteří hledí zdokona- lovati to, co prostředí, v němž žijí, po výrobní stránce přináší, nebo vyplňovati na základě dů- vtipných poznatků a vlastního vnitřního vznětu mezery v techickém konání lidstva se vyskytu- jící. Tato kategorie vynálezců pracuje pravidlem s plným nebo částečným alespoň úspěchem, což nikterak nelze tvrditi o další třídě vynálezců, kteří snaží se řešiti problémy jim původně celkově cizí. nebo vzdálenějším vlivem nějským, jako na příklad náhodnou rozmluvou nebo čtením tištěných pojed- nání v mysl jejich vniknuvši. Z vynálezců tako- vých rekrutuje se ponejvíce třída lidí, mařících bezhlavým přemýšlením vlastní čas na místě vy- užití téhož ke zdravé prácí, a nezřídka stávají se z nich i vynálezci ze řemesla, kteři jsou velmi nebezpečni majetku dobrovolných spojenců, kte- rých pravidlem ku peněžní podpoře svého bez- úspěšného snažení vyhledávají. Poslední a nejža- lostnější kategorii vynálezců tvoří ti, kdož míní rozumem svým zvrátiti jim nepochopitelné řádya zákony přírodnil Patří sem v první řadě četní kon- struktéří t. zv. perpetuum mobile čili různých sa- mohybů, samočinně jdoucích a při tom sílu vydá- vajících motorů atd. Lidé takoví jsou vskutku po- litování hodni, bývají hluchými ke všem rozum- ným rozkladům a domluvám a promaří ve své my- slitelské vášni svůj čas, cizí i vlastní penízea pravidlem též duševní své zdraví. Usměrněný a místný vynalézatelský důmysl jest samozřejmě požehnáním pro hospodářský vývoj lidstva, ale naopak vynalézavost řemeslná nebo chorobná pů- sobí v tomto směru velmi škodlivě. Proto „Národ“ radít kdo má novou myšlenku nebo ten, kdo hodlá vynálezce nějakého podporovati finančně, zeptej se v čas na věc důvěryhodného a nestran- ného technického odborníka. Ústavy pro zvelebo- vání živností, odborné školy a jiné veřejné lnsti- tuce skýtají dnes k tomu dosti příležitosti. — „Ná- rod“ dále obsahuje: Technologické průmyslové museum v Praze. — Změny ministerského nařízení o konc. živnostech k výrobě a rozvodu elektřiny. — Politická kronika. — Ze živnostenského odboru strany. — Živnostenský a obchodnický Věstník. — Rozmanitosti. — Ze živnostenského života spole- čenstevního a spolkového. — Zprávy. — Národo- hospodářská hlídka. — Technické rozhledy. — Výstavy. — živnostenské soudy. — Feuilleton.