ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 f79cdb10-71df-11dc-b02c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Strana4
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
19. července 1904.
#4 alto_textblock #4
Císlo 198.
#5 alto_textblock #5
proudem stržen do hlubiny, v níž utonul. Plavci Frant Režný a Stanislav Kubát na loďce přijeli mu ku po moci, ale vytáhli Novotného již mrtvého. Po lékařském ohledání byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. — Truchlivé následky zlomyslnohtl. Několik chlapců sešlo se včera odpoledne v Kaprové ulici na Starém městě ke hře na vojáky. Sedmiletý synek krej- čího Jan Žídek představoval generála a dal se jiným „vojinem“ nosit na ramenou. Při velení přišel neznámý uličník, vrazil do nosiče, generál i nosič upadli a Žíd- kovy byly zlomeny předloketní kosti pravé ruky. Zra- něný hošík byl odveden na záchrannou stanici, kde mu lékaři pp. dr. Svoboda a dr. Mejtský ruku obvá- zali. Zlomyslník, který nehodu tuto způsobil, utekl a nebyl vypátrán. — Vylovená mrtvola z Vltavy. Ve včerejším od- poledníku uveřejnili jsme zprávu o tom, že s řetě- zové lávky v noci na včerejšek skočila žena do Vltavy a utonula v řece. Mrtvola zoufalé byla včera odpoledne vylovena u malostranského břehu neda- leko schwarzenbergské ohrady. Plavci Frant. Lasička a Jan Šnajdr vytáhli utopenou dívku, která byla asi 18—20 roků stará. Na sobě měla tmavý živůtek, modrou sukni, černé punčochy a šněrovací botky. V kapse měla zálepku, adresovanou na jistého muže v Libni. Z dopisu vysvítá, že sebevraždu spáchala z nešťastné lásky a že se jmenuje Slámova. Po lékařském ohledání byla mrtvola převezena do pa- thologického ústavu. — Klerak se panská z nešťastné lásky vykou- pala. Značné shromáždění obecenstva nastato včera odpoledne na pilotovém mostě přes ostrov Štvanici nad přístavištěm parníků. Na přístavní můstek přišla po 4. hod. 29letá panská bez zaměstnání Antonie Burgrová ze Žižkova a v sebevražedném úmyslu skočila do řeky. Ale šťastnou náhodou je řeka v těch místech tak mělká, že zoufalů žena vůbec se ani nepotopila. Sama vylezla na břeh, kde se jí ujal policista a odvedl panskou na karlínskou stráž- nici, kde jí lékař p. dr. Pilař poskytl občerstvení Nešťastná láska prý to byla, která ji přiměla k zou- falství. — Metař povalen. V Železné ulici na Starém městě byl včera po 5. hod. odpol. 65letý metat Václav Karoch povalen velocipedem Karla Peroutky Metař pádem vymkl si levou nohu a po lékařském přispění byl odvezen do nemocnice Milosrdných bratří. Svědkové potvrzují, že cyklista v čas z onil a že metař zavinil nehodu sám, poněvadž se ne- vyhnul. — Ztráty a nálezy. Dne 17. července odpoledne byla nalezena tobolka s větším obnosem peněz n cestě od radolínského přívozu ke Zbraslavi. Kdo pe- níze ztratil, nechť se přihlásí v podatelně zemského trestního soudu v Praze, na Karlově náměstí. — Z Rychnova n. Kn. Sjezd abiturientů po 25 létech, kteří absolvovali v r. 1879 rychnovské c. k. vyšší gymnasium, koná se ve dnech 8. a 9. srpna v Rychnově nad Kněžnou. Dne 8. srpna sjezd a dne 9. srpna ráno zádušní mše, prohlídka města a památ- ností, společný oběd atd. Bližší sdělí p. JUDr. Frant Kopecký, advokát v Čáslavi anebo p. P. Jos. Hlavsa farář v Chomulicích p. Ostroměř. — Z Rakovnicka dochází nás tato zpráva: Po řa- du let okr. šk. rada, vlastně samosprávní její členové uznávajíce zásadu staršinství učitelstvem žádanou — za správnou, řídili se vždy při obsazování jedině slá- řím a způsobilostí. Však při nejbližším zasedání má býti jinak. Jde totiž jistému pánovi o to, aby prosadi v Křivoklátě žadatele kníželi Fürstenbergovi milého ale nejmladšího. Z té příčiny přemlouvá mnohé členy okresní šk. rady a tvrdí, že dle stáří se vždy a všude obsazovati nemůže. Appellujeme na všechny členy zvláště samosprávné, aby se nedali přemluviti a aby i na dále uznali, že prospěch školy vyžaduje spoko- jenost učitelstva, které možno ovšem dosáhnouti jen tehdy, bude-li okresní šk. rada přihlížeti, jako dosud činila, ke stáří a způsobilosti. Konečně připomínáme že by trapně působilo takové jednání na ony obce v okresu, kde při obsazování nebyl vždy zřetel brán na jejich přání. Nyní však při obsazování Křivoklátu kde v obecním zastupilelstvu a místní školní radě mají převahu knížecí úřadníci — má býti jinak? K tomu že by se propůjčili samosprávní členové okresní šk zady? Nevěřímel
#6 alto_textblock #6
— Výstavy. Výstava gralického uměn v pavilloně „Manesa“ pod zahradou Kinských ole- vřena jest ještě do večera dne 24. t. m. denně od 9. hodiny ranní do 7. hodiny večerní. Vstupně 1 K Studentské, spolkové a dělnické lístky na průka legitimace 60 hal. — Louiková divadla. V Národním lou- vém divadle klubu vlast. přátel dra. Paříka Třebenicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes c 6. hod. odpol „Princ Slavomir a Jarmila“ — Z lanové dráhy na Petlín. Vozy lanové dráhy jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v restau- raci na Nebozízku až do 11 hodin večer — Ohně způsobované jiskrami z lokomotiv. Jistý odborník nám píše: Jednu druhou stíhá zpráva o ohních, jež vznikají lítáním jisker z lokomotiv. A přece dovídá se veřejnost jenom o nepatrně čásli ohňů, jež takto vznikají. Škoda, působená jednak ohněm, jednak chrlením nespáleného a nevyužitkova- ného žhavého uhlí, jde v jediném státě d. millionů korun ročně. Není také divu. Hledíme-li z večera za vlakem, vidime uskutečněnu fantasii o ohnivém dešti. Mezi dnem takové zjevy — díváme-li se z dálky — našemu zraku unikají, za to však ve vozích želez- ničních máme kromě koufe docela jiný ještě požitek který se často žíravě pociťuje v našich očích. Na la- vicích pak možno uhlí zrovna smelat. Aby se zlu tomu odpomohlo, zkouší se u všech téměř drah právě spalování kouře zařízením systému vrch. inženýra K. Schleydera, kterýmž se má nejenom uvedeným ne- příjemnostem přítrž učiniti, nýbrž také ještě 10 a 15% paliva uspořiti, což by vynášelo dle uzavírek jež pouze státní železnice pro Rakousko (bez Uherska) na rok 1905 udělaly, 249.200 tun uhlí, a to počítá-li se jenom 10%! Slušná to zajisté částka. Kromě toho čistí se při zmíněném zařízení trubky kotle automa- ticky a spalování kouře děje se téměř úplně. Jest obecné přání, aby se zkoušky osvědčily a aby palc spalování kouře dle řečeného systému pilně se za- vádělo. — Zpráva časopisecké. Příští číslo uměleckéh Jetáku „Lyry“ vyjde až po prázdninách. Příspěvky přijímá redakce „Lyry“ v Říčanech. — Nedělní klid. K nárvhu člena ředitelstva p. K. O. Hubálka zaveden byl ve spořitelně města Česko Třebové celoroční nedělní a sváteční klid.
#7 alto_textblock #7
Různé zprávy. = Z Vídně, 18. července. (C. B) Velitel 24. pěš brigády v Krakově, generálmajor Machalicky zde zemřel. = Rakouské vojenské lodi. »Čísařovna Alžběta- připlula v neděli do Kobe (Japonsko) na 5 dní. »Saída« týž den do Mylu na 2 dni a »Taurus« n Samos na 2 dni. Posádky jsou zdrávy. = Vedra. Z Vídně se sděluje: Následkem vel- kých veder přihodilo se zde včera v neděli několik nehod. Na 7 místech vznikly požáry trávy na lukách. — V Berlíně stiženo bylo v neděli vedrem 6 osob, z nichž některé zemřely. V okole Vratislavi způsobila sucha veliké škody. V Pa- říži při 4 stupních C zemřelo v sobotu a v neděli 10 osob slunečním zážehem a 50 onemocněvších leží v nemocnicích. V Londýně vystoupil v ne- děli teploměr ve stínu na 30 st. C. Se všech stran oznamují se tam úmrtí nebo šílenství, zaviněné slu- nečním zážehem. — Také ve Vídni bylo v neděli rovněž nesnesitelné vedro. Na Mathildině náměstí skácel se vedrem stavitel Lang a musil býti do bytu v Hernalsu odvezen. V zábavní místnosti omdlela vedrem o půlnoci zpěvačka. Na aspernském nádraží pozbyla vedrem vědomí 55letá podomní obchodnice Julie Deutschová a v Prateru 25letá Adela Grüna- tová. Všechny musily býti dopraveny do svých bytů Dnes v pondělí se ve Vídni ochladilo a večer pršelo V okolí Drážďan až k Rudohoří vysýchají studny Vedrem na četných místech kolejnice na železničních tratích se zkřivily. Tak stalo se zejmena u Poz- naně, kde zpozorovavší to železniční dělník za- chránil výstražným znamením vlak před vyšinutím. = Zemřel při závodech. Z Brunšviku se tele- grafuje: Při jízdě o závod spadl cyklista Luthen z Magdeburku tak nešťastně s kola, že se zabil. = Dástojník přejet a usmrcen vlakem. Z Vídně se sděluje: V neděli odpoledne jel dělostřelecký setník Hippolyt Rudzinski z Rudna rychlíkem Ferdi
#8 alto_textblock #8
nandovy severní dráhy do Vídně a za stanicí gensen dorfskou nešťastnou náhodou spadl s vozu na koleje a byl koly usmrcen. Dle jiné zprávy spadl selník se stupátka vozu, když se vlak v nádraží hnul v okamžiku, když sbýbal se pro peněženku. = Zuřivý host v kavárně. Z Vídně sdělují: D kavárny Josefa Mayera v Singerstrasse 8 přišel dnes v pondělí 35letý agent s klenoty Moric Boden a když ve dvoře zachoval se neslušně, byl kavárníkem po- kárán a pro své hrubství i udeřen. Boden vytáhl pak nůž a vrazil jej kavárníkovi do břicha. Mayer do plazil se ještě do bytu ve čtvrtém patře, kde pozby vědomí. Prchajícího Bodena zadržel truhlář Jose Kršnáč, ale Boden zranil jej těžce na krku. Kdyí policejní strážník chtěl zuřivci vyrvati nůž z ruky byl jím na rukou pobodán a pořezán. Teprve když ku pomoci přichvátavší lidé srazili Bodena holemí k zemi, byl odzbrojen a dopraven na komisařství Mayer dopraven byl do nemocnice. = Průhž mračen. Z Cellu na jezeře se telegra fuje: Včera o 2. hodině odpolední řádila zde průtrž mračen a padaly kroupy ve velikosti ořechů. Četná okna rozbita a ovoce se stromů sráženo. = Vražda amerického diplomata. Z Kings bridge, 18. července. (C.-B.) Mrtvola amerického di plomata Kent Loomise vyvrženého zde na zem, má za pravým uchem velkou ránu. Myslí se, že Loomi stal se obětí vraždy. = Požáry. Z Pešti se telegrafuje: V obci Torna Ujfala v tornské stolici vyhořelo včera 30 usedlostí mezi nimi dva kostely a škola. V Solné vypukl dnes oheň ve vnitřním městě a zničil několik budov. Oheň rozšířil se pak na zevnější město, v němž vyhořely četné domy i se zásobami slámy a píce. = Kobylky. Z Jagru, 18. července. (C. B.) Louky zdejší kapitoly byly spustošeny včera milliony italských kobylek. K jich hubení bylo povoláno vojsko. = Požár zaviněný mlátiěkou. Z Kečkemetu s telegrafuje: Na blízku města rzňalo se dnes o jiskry z komína mlátičky obili ve snopech asiz 1000 jiter a shořelo. Škoda jest značná. = Cholera. Z Baku se telegrafuje: Dle zpráv z Teheranu nabývá tam cholera hrozivých roz- měrů. Evropané prchají kvapem z města do hor a nechávají veškeren svůj ma- jetek bez dozoru. Z Teheranu sem přibylé osoby udávají, že denně umírá na 900 o sob. Není ani času, by se všechny mrtvoly pohěbily.
#9 alto_textblock #9
Naučný obzor.
#10 alto_textblock #10
O přirozenosti člověka. Studie Ilja Iljiče Mečníkova. )
#11 alto_textblock #11
Nejen Komenský ličí labyrint světa jen jakožto »matení a motání, kolotání a lopotování mámení a šalbu, bídu a tesknost a naposledy omrzení všeho a zoufání«, staří i noví filosofové. církevní autority i umělci kloní se spíše k pessi mistickému pojímání přirozenosti lidské, nežl k veselejšímu názoru Hellenů, kteří i lidskou postavu dávali svým bohům a vysoce cenil harmonický vývoj člověka, jehož vlohy přirozeně se vyvinující vésti mohou k pravému blaženstv ozem skému. Od té doby zajisté věda učinila značné po kroky a přece ozývá se proti ní s různých stran nespokojenost. Věda, praví se, zajisté zlepšila značně hmotné poměry lidského života; jest však malomocna, jakmile se jedná o morální filosofické otázky, které vzdělance v nejvyššt míře zaujímati s to jsou. Tímto směrem zbořila prý základy náboženské; oloupila lidstvoo útěchu, kterou náboženství poskytuje, aniž by tuto čímž lepším a trvalejším nahradila. Tato chorobná neuspokojenost vede pak k pessimismu a mysticismu, vždy znovu se šířicím. Přirozenost lidská považována byla za slo- ženou ze dvou nepřátelských prvků: duše a těla. Jen tělo považováno bylo za nevyčerpatelný pramen všeho zla. Toto týrali si proto flagel lanti, indičií fakirové, moslímští dervišové, rušt Skopci. Buddha přikládá tělu nečistý původ a rozumuje: Kde jest mudre, jenž by vlastní tělo nepovažoval za svého nepřítele, když je po zoroval? Křesťanství sdilelo tento názor; vidět lo bylo i na úpadku umění výtvarného za Ka- rolingů a později. Bylo by klesalo vždy více, ano opovrhovala vším studiem přírody, kdyby renaissance nebyla se vrátila k ideálu řeckého umění a ku přírodě. Ale i divocí nevzdělaní národové prováděj různá tělesná zkomolení, aby normální zjev člověka zpitvořili a pozměnili. Ti nejednají vě domě dle náboženského neb filosofického učení nýbrž jest to jen výraz nespokojenosti s přiro zenými poměry, který tvoří tak všeobecný rys v povaze lidstva. Jaký to má základ ? Tu třeb se trochu poohlédnouti v ostatním tvorstvu. Dávno před zjevením člověka na zemi žili jednak šťastné, životním podminkám výborně přizpůsobeně bytosti, rostliny i zviřata, a také nešťastní tvorové, kteří, sledujíce své nesrovnalé pudy ve změněných poměrech život si stěžovali a konečně vyhynuli. Prvější udrželi se po věky v různých geologických dobách až na dnešní den. Škorpioni doby kamenouhelné ku podivu se podobají těm, kteří dnes v teplých krajinácl žijí; podobně švábi. Jistí měkkýši a foramini ťery jsou ještě staršího původu. Naproti tomu v panenských lesích Evropy za doby třetihorní žili hojně opice, jichž stopy zvlášť v Řecku jsou hojné. Nuže, ačkoli o piee mají ústrojnost mnohem složitější nežli skor- pioni a měkkýši, nemohly se změnam vnějšíeh okolností, jež v Evropě nastaly, přizpůsobiti. Vyhynuli jako vyhynul mamut, ma stodon a j. Není v přírodě slepá tendence ku pokroku. Člověk jest jeden z nejpozdnějších druhů, kteř se na zemi objevili. Někteří cizopasníci člověka jsou staršího původu; životu na a v člověku se teprv přizpůsobili. Nuže, kdyby různé ty bytosti trvající zmizelé mohly přemýšleli a dojmy své sdileti, postavily by se prvnější, podmínkám životním dobře přizpůsobené, na slanovisko optimistů. Prohlásily by, že svět jest co nejlépe zařízen že třeba jen přirozené pudy sledovati, aby se došlo úplného štěstí a spokojenosti. Naproti tomu bytosti disharmonické, které podmínkám životním špatně se přizpůsobují, pro- hlásily by se za pessimisty. Brouček, jenž veden touhou po medu, leze do květu a v nástraze listů utone, hmyz, jenž oslněn světlem křídla si spálí, jepice a j, na něž oheň podobnou přl- tažlivostí působí, padají ve zkázu. Ti všichn
#12 alto_textblock #12
*) Ilja Iljič Mečnikov, světově proslulý professor ústavu Pasteurova v Paříži, jeden z nej- přednějších současných biologů ruských, vydal tyto studie »optimisticky filosofické«, zároveň jako program pro mladší badatele, zvlášlě bology, kteří ve svých pracích se chtějí orientovati ve starých i nejnovějšíc náhledech o nejdůležitějších živolních otázkách člo věka. Optimistickým nazval klidný svůj názor světa nikoli ve smyslu bezmyšlenkové lehkomyslnosti nýbrž založený na opravdové snaze vědecké. Zde uvádíme krátce chod myšlenek pozoruhodného díla
#13 alto_textblock #13
by prohlásili, že svět hanebně zařízen a že lépe by bylo se nenaroditi. A což člověk, jakožto druh nám nejbližší do které kategorie ten se má zařaditi ? Jest by tosti, jehož přírozenost spočívá na harmoni s podmínkami, v nichž mu jest žíti, aneb jes organismem nesouladným, disharmonickým? Mnoho jest v lidské ústrojnosti nesrovna- lostí, disharmonií. K vysvětlení těchto jest třeba přihlížeti k původu člověka, kterouž otázkou staletí lídstvo se zabývá. Důkladné studium ústrojnosti člověka oká zalo přesvědčivě přibuznost jeho se ssavci jak již Linné okázal, především s anthromorf ními opicemi. Různé nesrovnalcsti v tělesné povaze své nemá člověk považovati jako týráni krutého osudu, nýbrž spiše jako zbytky vývojem pozůstalé ze stavu dřívějšího. Jsa nadán vyvi- nutějším mozkem, nastoupil člověk novou dráhu ve vývoj vyšších bytostí. Tato náhlá změna měla v zápětí celou řadu nesrovnalostí, které jsou člověku tím eitlivější, čím se stává intelli- gentnějším a nedůtklivějším. Pohleďme na př. na červíkovitý výčnělek na slepěm střevě, který má člověk jen s anthromorfickými opicemi společný (tak jako serum z krve lidské stejně resguje jako krev z opic). Nemá smyslu tento přívěsek jiného, nežli jak porovnávajíe anatomie a embriologie jej podávaji; jinak může jen škoditi, jsa původem hojné těžké nemoc (appendicitis). V zažívacím ústrojí jest však ještě celá řada nesrovnaosti, které si možno vysvětliti tak že předkové člověka živili se jen syrovou po- travou rostlinnou a živočišnou. Člověk naučil se připraviti si látky snadno ztravitelné. Ústroje předkům výhodné staly se částečně nepotřeb nými. Jsou tvorové, jako tasemnice, kteří zaží vací ústrojí úplně ztratili, přizpůsobíce se cizo- pasnému životu. U člověka zůstala v tlustém střevě čásť, jež mu jen škodí. Hygiena musí s tím počitati př volbě potravy. Ve volbě potravy jest zvíře ve- deno vrozeným pudem; myš jest těžko otráviti i psi dovedou se jedu vyhnouti. Opice velmi pozorně prohlížejí, nežli co do úst dají. Ovšem na svobodě; v zajetí otravují se mnohdy lát- kami, jako jodoformem neb fosforem. U člověka zvrhl se pud ve volbě potravy Děti polýkají neztravitelné věci, i jedy. Kdežlo tlusté střevo stává se skrýší škodných mikrobů, vede zvrhlý pud člověka k otravování se alko- holem, étherem, opiem, morfiem. Neblahá úloha alkoholismu jest nejpádnější důkaz disharmonie mezi pudem volby potravy a pudem sebe zachování. Ale ani naše smysly nejsou úplně dokonalé. Již Johannes Müller a Helmholtz zjistili nedo- statky našeho oka. Pramenem však největšíeh svízelů jsou různě rudimenty pohlavních ústroji a disharmonickě poměry v činnosti jejich. Všechna náboženství vidí zde pramen zlaa zkaženosti lidské přirozenosti. Umělý abortus, u různých národů rozšířený, pohození dětí novo- rozených, coelibat jsou zjevy disharmonií, jež nejnepříznivěji působí v nedokonalém vývoji ro- dinného a sociálního pudu lidstva. Zvířata nemají pojmu o nevyhnutelnosti smrti a o osudu, kterému každý živý tvor pod- lehá. Poznání toto získalo jen lidské pokolení Pud sebezachování probouzí se u děti později. u mladých lidí za jistých poměrů, jako v boji slaběji; smrt však jest problem, o kterémse od starověku rozumuje. Z novějších poukázati jen třeba na Tolstého »Zpověd«. Strach před smrtí jest pocit instinktivní, člověk všemožně záhadu hleděl si vysvětliti. »Náboženství«, praví Cuyau (L'irreligionde l'avenir), »jest většinou přemýšlení o smrti. Kdy bychom nemusili zemříti, panovala by bez po chyby mezi lidmi jen pověra.« Též filosofie jest zvláště rozjímání o smrti Sokrates i Cicero pravili: »Život filosofa jest jen stálé rozjímání o smrti.« Není tedy divu, že činěny všemožné pokusy, jak různé vady z lidské přirozenosti plynoucí z jejich disharmoni zmenšiti a život lidský strachu před smrt zbaviti. Nejrozšířenější po lidstvu jest idea a ni- mismu, z něhož vzešlo uetívání předků, názor o nesmrtelnosti, život posmrtný, Nirvana. Nábo- ženství hledělo též zvláštními předpisy o pří pravě pokrmů život lidský prodloužiti; proti moru a nemocem talismany a idoly upolřebiti. Původ moru přičítán zlobě rozhněvaného božstva, jež obětmi i lidskými mělo býti udobřeno. Lidská věda postupujíc poznenáhlým vývo- jem, nespokojuje se ovšem více podobnými pro- středky, ale rázně hledi ku podstatě zla. Fílo- sofie nabývá zatím rázu pantheistického. Lidstvo vidoue málomocnost dosíci vytoužené harmonie oddává se namnoze passivnímu fatalismu. Pozvolným ale exaktním vývojem pokou- šela se konečně věda ovládnouti situaci. Pokra čujíc postupem od jednoduchého ke složitému, stanovila řadu fakt, jež všeobecně za pravdu přijala byla. Neblahé lidstvo kladlo vědě otázku za otázkou, a ztrácelo trpělivost, když vědecký pokrok bral se příliš pomalu ku předu. Roz řešení problému, jak vědě podařilo se je podati. prohlásilo za příliš nepatrně a málo zajímavé. A proto lidé ob čas dávají přednost kroku na- zpět a nechají se ukrotiti raději krásným blou zněním, jaké jim poskytují různá náboženství filosofické soustavy. Přednost poznávání fakt před pouhým filo- sofováním vysvitne jen z toholo příkladu. Za- kladatelé pessimistické filosofle klamali seo původu moru a nakažlivých nemocí. Schopenhauer dle tehdejšího stavu mediciny hledal původ nákazy v chemické změně ovzduší Cholera i mor mají však, jak dnes známo původ v mikrobech a tím se řídí i zamezení. Též o »černé smrli« tak zhoubné v XIV. stolet panují dnes jiné náhledy. Možno poukázati jen na blahodárnou činnosť moderní chirurgie v lé- čení v bitvě raněných. Ve válce krimské podlehlo ranám 15,29 ve španělsko americké již jen 6,6. Věda důvěřujíe ve své methody, kterými se řídí, pokračuje klidně na své dráze. Snaha její táhne se předem ku pokusům vývoj lid ského života uvésti v soulad (= orthobiose) Jen věda jest sehopna úkolu takového se pod jati a lidstvo jest povinno, poskytnouti jí mož nost, úkol ten provésti. Zatím i v nejpokroči lejších zemích potkává se s četnými překážkami jež pokrok její zadržují.
#14 alto_textblock #14
Bude snahou moderní hygieny stáři patho- logické proměniti ve fysiologieké a normální Dosáhl-li Methusalem 242 let, svatý Mung z Glasgowa 185 let, proč by vědecké studium stáří (Gerontologie a Thanatologie) nevedlo k se slabení disharmonií a k vývoji pudu smrti při rozené? Aby se došlo tohoto cíle, nastává vědě kua perné práce. Jest však význačným rysem jejím že povzbuzuje ke zvýšené činnosti, kdežto různá vyznání náboženská i soustavy metafysické filo sofie setrvávají v passivním stavu fatalismu němé oddanosti. Již vyhlídka, že v dosažitelné budoucnosti kyne dříve neb později rozluštěn velkého problému, které celému lidstvu má prospěti, naplňuje uspokojením. Pro naši generaci neni naděje dosíci fysio- logického stáři a dostati se k přírozené smrt sešlosti, pravá útěcha leží však v naději, ž mládež cíli o několik kroků se přiblíží. Pokro ková dráha tato vyžádá si ještě mnohé oběti Celou řadu rozšířených zvyků bude třeba od straniti, celý plán výchovy bude třeba zrefor movati. Výměr lidských cílů života bude vyžadovat mnohem větší určitost zásad morálních. Pravá politika založena bude na nových základech. Nalezáť se politika dnes v podobném stavu jako lékařství dávno minulé doby, kde každý měl se za oprávněna léčiti, až nastalo dělení práce a dílo specialistů Na dráze ku pravému cíli života ztratí lidé leccos ze své svobody, náhradou bude jim všal vysoký stupeň solidarity. Čím exaktnější a jas- nější jest poznání, tím menší jest volnost, ne- říditi se jím. Dříve mohl každý učiti, že velryba jes rybou, dnes po poznání ssavčí přirozenosti kyta to nejde. Od doby, kde lékařství jest exaktní vědou, nemají lékaři volnost zanedbávati pra- vidla, jež vyžaduje asepsis a antisepsis. K dosažení účele bude třeba přírodyse tázati. Tato již v jepici okázala úplnou dráhu normálního života a přirozené smrti. V problému lidského osudu nespokojí se člověk nikdy jen tím, co příroda mu poskytla; vždy bude nucen zasahovati vlastní činností. Ale jako člověk při rozenost rostlin a zvířat pozměnil, bude musiti i vlastní přirozenost zmodifikovati, aby ji har moničtěji utvářl. Chceme-li přirozenost člověka měniti, jest třeba uvědomiti si ideál, k němuž se má pra- covati, a chopiti se všemožných pomůcek, jež věda poskytuje, aby se výsledku došlo. Je-li pravda, že bez víry nelze žíti, nemůže tato býti BB. jiná nežli víra v moc vědy.
#15 alto_textblock #15
Zprávy.
#16 alto_textblock #16
Léčení pleše před 6000 léty. Jistý negyptolog našel v prastarém pramenu (je to staroegyptský papyrus) recept na lék proti holohiavosti, jehož užívale matka krále Šaty, druhého krále z první dynastie, jenž vládl asi 4000 let před narozením Krista. Léčení to bylo velmi jednoduché. Psí pazoury, datle a osli kopyta se očistěné vařily v oleji. Odvarem pak potírala s kůže na hlavě. Zvláštní sebevraždu vymyslil jistý vězeň, ne- mocný, internovaný v nemocnici v Sall Lace City ve Spojených státech. Podařilo se mu oklamati bdělost strážců i vnikl do koupeiny, kde přitiskl ústa ke ko- houtku, načež otevřel jej na plné kolo. Nejprudším proudem vnikla voda ústy do jeho útrob a protože. pokud byl při vědomí, vší silou svíral čelistmi ko- houtek, zalila jej voda a zadusila, takže záhy upadi v bezvědomí, ve kterém po několika minutách zemřel
#17 alto_textblock #17
Školská hlídka. Na c. k. ústavě ke vzdělání učitelů v Kulné Hoře bude zápis do I. ročníku dne 13. září; při- hlášku předběžnou lze učiniti však během prázdnin. Kdo se chce přijímací zkoušce podrobiti, prokaž se dostalečným stářím (15 let — křestní list), před- běžným vzděláním (poslední vysvědčení studijní)a tělesnou způsobilostí (lékařské vysvědčení). Zemská školní rada může dáti do 6 měsíců dispens záko- nitého stáří. Žádosti přijímá ředitelství do 5. srpna t. r. Ke zkoušce přijímací, jež bude od 13.—16. září, přinésti nutno výkresy a psané zkoušencem věci Zápis do vyšších ročníků, do nichž se cizí a noví chovanci naprosto nepřijímají, bude dne 17. září. Jednota učit. v Nepomuku konati bude členskou schůzi dne 27. července 1904 o 10. hod. dop. v sále hostince su Kadleců« v Nepomuku.
#18 alto_textblock #18
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Včerejším dnem nastaly v Národním divadle prázdniny po roce únavné práce a čilosti. Vy- pravenoť během jediného roku, resp. po odečtení 27denních prázdnin za dobu 11 měsíců, 32 novi- nek (ve zdejším německém, dvojí jeviště pro zkoušky k disposici majícím divadle 26 novinek, ve vídeň ském dvorním, pouze činohru pěstujícím divadle 13 novinek!) a nově nastudováno 27 starších prací, z nichž 5 operních a 3 činoherní veskrz nově obsazeny, resp. i vypraveny jako novinky. Z oněch 32 novinek bylo 27 činoherních a 5 oper- ních a baletních (v zdejším německém divadle 2 činoherních a 6 operních, resp. operetních). Jedno- aktových činoherních novinek bylo 8, celovečerních 19 (v německém divadle 4 a 16). + Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Dne braje se po druhé »Zázračný pramen«, žert o třech jednáních. Napsal Felix Phillipi. Přeložal Karel Lier. Režisér Boh. Kovář. Hlavní úlohy hrají dámy Světlá, Bitrmanova, Vejvodova, Bermanová a pp Lachman, Kovář. Čekanský, Spurný, Pražský, Rab- ský, Počepický, Mráček, Čonský, Chalupník. Žačátek o 7. hod. Po divadle dostatečný počet vozů elekte dráhy. — Ve středu dne 27. t. m. jest benefiční večer oblíbeného člena »Uranie« p. Fr. Čekanského který zvolil si fráncouzskou veselohru »Doktůrel v očistci«. Napsal A. Hennequin. Výborná volba hry a všestranná obliba páně beneficiantova zaručuje již předem plný dům. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dne hraje se po dlouhé přestávce Suppěova populární operetta »Donna Juanilta« s pí. Zieglerovou v úloze titulní a damami Hessovou, Hadrboicovou a pp. Charvátem, Kubíkem ml., Benešem a Zdrůbeckým v ostatních úlohách. Režisér Josef Kubík. — Zejlra dávati se bude jakožto III. hra v cyklu frašky Šma hova fraška »Pátá hodina u pí. Berouškové« (Fiv o' klok), která měla při obou prvních reprisách pro- nikavý úspěch a umělci i autor byli nesčíslně krát vyvolání. — Nejbližší činoherní novinka » Ko medie člověka«, ke které dějí se denně zkoušky na jevišti. — U klavíru počaly souborné zkoušky k ope rettě »Bum-bume + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se jako lidové představení za polovičn ceny »Hloupý kousek«, veselohra o 4 jedn. Napsa Fr. ze Schönthanů, přeložil J. Poláček. — Zejtra je lidové představení za poloviční ceny: »Chce mi švandu“.
#19 alto_textblock #19
Hudha. + Z oboru církevní hudby. Vojtěchu Říhov- skému, mladému církevnímu skladateli, který za- ujal u nás přední místo v oboru církevní hudbya jehož skladby rozšířeny jsou nejen u nás, ale značnou měrou za hranicemi, dostalo se čestného vyzvání, aby při cyriliských exerciciích, konaných ve dnech 18.—20. t. m. v Nové Pace, řídil cvičení vícehlasých zpěvů ke mši svalé a přednášel »0 in- strumentální hudbě« a »O hře na varhany«. Pa
#20 alto_textblock #20
Říhovský vyzvání tomu ovšem vyhověl. Dne 20. t.m. poslední den exercicií, provedena bude řízením p Řihovského za spolupůsobení veškerých účastníko jeho dvojhlasová nová »Missa in hon. Schi. Aloisiie. Ríhovský stal se známým svou »Missa Loretlae která pojistila mu trvalý úspěch u všech, i menších kůrů, poněvadž Řihovský tu dovedl vystihnouti na- léhavé potřeby jejich, aniž zadal tím své uměleeké kvalifikaci. V přítomné době dokončil českou vánoční mši a Missa »Lauda. Sion«, kteréž budou novou ozdobou v řadě jeho církevních prací.
#21 alto_textblock #21
Ze soudní síně.
#22 alto_textblock #22
K afféře svatováclavské záložny. Napově- děli jsme již minulého týdne, že teď po defini- tivním skoncování porotního procesu s P. Dro- zdem a jeho společníky pro zločin podvodu, co nevidět dojde na trestní proces nový, jehož průtah způsoben byl jedině tím, že soudní spisy nalezaly se do nedávna ještě u kassačního soudu ve Vídni. Zbýváť ještě dojednati důsledky trest- ního vyšetřování, vedeného proti řadě členů bývalé i nynější správy svatováclavské záložny pro přečin zaviněného úpadku dle § 486. tr.z. A spor tento, ježto teď státní zastupitelství spisy zmíněné má po ruce, jeví se již na obzoru — soudě dle zvěstí, jež kolují o tom v kruzích zasvěcených. Dle verse, již zaznamenáváme z pramene naprosto věrohodného, byl příslušný obžalovací spis státním zastupitelstvím podán minulé neděle a týká se dvaadvaceti osob, jež ve správě padlé záložny byly zaujimaly činná místa. Na lavici obžalovaných ocitnou se totiž — dle verse zmíněné — tyto osoby: P. dr. Karel Vondruška, P. Jan Droz d, P. Josef Kyselka, Fr. Zbíral, P. Julins Košnář, Bedřich Grünwald, P. Josef Šprongl, Boh. Frühauf, Fr. Sehlegl, býv. řed. Václav Kohout, Jindřich Bilý, Jan Krajíc, Jan Tengler, Václ. Žiž ka, Matěj Novák, Rudolf Totzer, Václav Neubauer, Václ. Křídlo a Jan Kreipl, Ant. Plichta, Josef Kliment a Václav Schubert. Z bývalých funkeionářů, proti nimž bylo trestní řízení zastaveno, zazna- menáváme jména: Bedř. Pekeländra, Hu- berta Hubra, Em. Hereíka, Ant. Ka- špárka, Josefa Roubala, probošta dra. Mikuláše Karlacha, arcibiskupa olomouckého dra. Fr. S. Bauema, Václava Kloubka, Edv. Harnische, dra. Al. Brůžka, Petra Kubáta, Jindř. Khola, Štěpána Fischera, Fr. Jiráka, dra. Ferd. Budila, Václava Honejska a dra. Eisenhuta. Spis ob- žalovaci, jak se proslýchá, čítá přes 70 stran a schodek, přičítaný za vinu obžalovaným, uvádí se cifrou okrouhle na 8 millionů korun. Ličení říditi bude bezpochyby vrchní rada Hoffmann, žalobu povede nám. st. z. pan Berg, jenž funkci veřejného žalobce zastával již v prosincovém procesu.
#23 alto_textblock #23
Ze soudu sborového. Mzdový spor s mrzulým dozvukem. Drahné doby vyžadovalo projednání bouřlivé scény, jež odehrála se letos 10. dubna v úřadovně modřanského obec- ního starosty a k níž zavdal vlastní podnět spor o výplatu smluvené mzdy. Děj byl as tento: dne 10. dubna dopoledne dostavili se do obecní úřadovny v Modřanech dělníci Karel a Čeněk Cihlářovi se žádostí, by jim doplacena byla mzda za lámání kamene na stavbu obecní silnice do Záliší. Obecní starosta Václ. Dvořák odkázal je na stavítele Ehmiga, připomenuv, že stavitel převzal stavbu silnice i s pracemi lamačskými a že zaplatí teprve nazejtří, až kámen nalámaný změří. U stavitele však dělníci nepořídili. Řekl jim, že sice stavbu silnice vydražil, že však offerta jeho ne- byla ještě schválena obecním zastupitelstvem a že proto náleží starostovi, by s dělníky se vyrovnal. Dělníci šli znova na radnici a po opětném negativním prohlášení starostově šli ke staviteli podruhé, leč bez- výsledně. Stavitel trval na tom, že stavbu silnice for- málně ještě nemá ani zadánu a že nemá tudíž dosud pražádných závazků. Marné pochůzky od stavilele na radnici konečně dělníky rozmrzely a nové odmít- nutí, jehož dostalo se jim od starosty, mělo v zápěti podrážděnou kontroversu, za níž Čeněk Cihlář, usadiv se na židli u kamen, prohlásil, že nehne se, doku peněz nedostane. Starosta vyzval potom oba dělníky. by úřadovnu opustili a když Čeněk Cihlář k odchodu se neměl, zazvonil na obecní strážníky Svobodu Netrefu, na něž — dle žaloby — dělníci prý nejen ruku vztáhli, nýbrž jim i vyhrožovali a nadávali. Do- zvukem tohoto výstupu bylo líčení včerejší, jemuž předsedal vrchní rada p. Holímann a při němž jednáno bylo o obžalobě, podané na Č. Cihláře pro zločiny veřejného násilí nebezpečného vyhrožování přestupek urážky stráže, na bratra jeho Karla pak pro dva posléze uvedené delikty. Obžalovaní byli sice již častěji trestáni. Karel odbývá sobě právě pro zločin krádeže třináctiměsíční těžký žalář ve trestnici pankrácské, jeho bratr Čeněk pak násilný kousek jeden již odpykal tímže trestem — přes to vše nelze však potlačiti názor, že k vyrovnání sporu mnohem platněji byl by přispěl ohled na spra- vedlivý požadavek dělníkův a nikoliv volání po in- tervenci ozbrojeného a zákonem chráněného poli- cisty, což tím trapněji dojímá, slyší-li posluchaě z úst obžalovaných dělníků, že jejich nárok za čtyřnedělní lopotu není vyrovnán doposud.... Líčení skončeno tím, že Karel Cihlář pro nedostatek důkazů byl osvobozen a že jeho bratr Čeněk pro zločin veřejného násilí a přestupek dle § 312. byl odsouzen na tři měsíce d těžkého žaláře. Sám senát v rozčilení, jež se odsouzeného zmocnilo po odmítavém prohlášení starostově, shledal platným důvod polehčující a použil zmírňovacího práva poměrně dosti značnou měrou...
#24 alto_textblock #24
Ze soudů cizích. Vídeňský klenotník při líčení zatčen. Před jihlav- skou porolou konáno bylo minulý týden ličení proti mladému baronu Rudolfu Komersovi, jenž obža- lován byl pro podvod, zpronevěru a jiné ještě trestní činy, kterými snažil se odvrátiti svůj hmotný úpadek. Při líčení vyšlo na jevo, že mladého světáka »šatila« řada peněžních úpírů, z nichž někteří dávali sobě za svoje »přispění« platiti až 15 procen A v sobotu byl v soudní síni zatčen vídeňský klenotník Jakub Spitzer pro podezření, že do- pustil se křivého svědectví. Obžalovaný baron byl po výroku poroty osvobozen.
#25 alto_textblock #25
Ze Subotiště, 18. července. (C. B.) Vrah Jan Kajtar, jenž byl pro dvojí vraždu odsouzen k smrti dostal od císaře milost a trest mu proměněn v do- životní káznici.
#26 alto_textblock #26
Sokolský věstník. Ze Sokola »Tyrš« na Smíchově. Dnes v úterý 19. července velmi důležitá členská schůne v 8 hod. več. »U Šmídů« ve Vinohradské ulici. Účast všech členů velmi nulna. IV. slet sokolské župy Rokycanovy v Mýtě, kdel jednota oslaví své 35leté trvání, koná se ve dnech 23. a 24. července. V sobotu 23. července o 8. hod. več. pěvecko-hudební zábava v místnostech »Radnice«. V neděli 24. července IV. slet sokol ské župy Rokycanovy. Pořad: Dopolednet Uvítání hostů. V 10 hodin zkouška na cvičení spo- lečná. (Cvičiště u sv. Vojtěcha.) Odpoledne: Ve 2 ho- diny průvod městem. (Seřadění v Pražské ulici.) ve 4 hodiny veřejné cvičení: a) Ženské odbory 1. Kužele. 3. Nářadí bez střídání. 3. Prostná s pr porky. b) Členstvo: 1. Prostná s tyčemi. 2. Náhaá