#1
alto_textblock
#1
28. června 1908.
#2
alto_textblock
#2
Císlo 177.
#3
alto_textblock
#3
NARODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 13.
#5
alto_textblock
#5
Výtvarné umění.
#6
alto_textblock
#6
V Rudolfinu.
#7
alto_textblock
#7
Brožíkova »Defenestrace« ve dvoraně
Rudelfina není sice nejšťastnější obraz tohoto
kdysi zbožňovaného a potom docela odmítaného
umělce, na výstavě však nabývá historického
významu. Znamená jaksi vrchol a konec histo
rické malby u nás. Mezi tímto obrazem a Rube-
novým »Kolumbem« a Poppeho »Missolungbi-
neotvírají se žádné propasti a Fr. Čermáka
»Gutenberg bibli ukazující« (č. 111 z r. 1860)
a P. Maixnera »Kunhuta« (č. 83 z r. 1858)
leží na dráze mezi nimi. Pracovali všichni
na prvním místě a významností látky, látky
z minnlosti vzsté. Romantický útěk z tohoto
hmotného, hamižného a špinavého světa; ro-
mantické přesvědčení o čisté ideálnosti zašlých
dob. Domnivali se ovšem, že jsou realisté o
kosti a měli snahu předvésti nám své vidiny
v také konkretnosti, aby se nám zdálo, že jsme
pčitými a přítomnými svědky oněch scen, nebot
konee konců každá formule výtvarného umění
je podmalována snahou vésti k ilusi životnosti
G. Poppe nebyl menším realistou tohoto ražen
nežli Brožik a Ruben sám žil v pevném pře-
svědčení, že každý muž na jeho obraze je ži-
vým a pravdivým od bourgeuignonky na hlav
až po rozhalená prsa a otevřená ústa. Pomůcky
měli k tomu stejné: kostymy, zbraně a výrazné
hlavy modelů. Rozdily mezi nimi leží v první
řadě v rozličném stupní archaeologického vědění
Za čtyřicet let se znalosti kostymové o něco
zdokonalily.
V jednom ještě byli si všichni rovni; nej-
starší a nejmladší. V komposici. Tu stáli jedno-
svorně na ramenou cingue a secenta. Nešli
krok dále. Měli z Toskany více nežli si byl
vědomi a více, nežli si také přáli, neboť jejic
uměleckými svatými byli vlnstně Flámové s Ru
bensem v čele. Maixnerova »Kunhuta«, kterou
za noci odvážejí na Bezděz, jeden z nejlepšíeh
obrazů tohoto opravdu sympatického a také za
pomenutého umělce, ve své linearné osnově
v rozdělené plastice skupin, má komposiční sty
florenckých fresek a sejmete-li s ní její pěkný.
měkký, barevný obal, podivíte se, jak se spuro-
zensky druží k Tulkově »Poesii« (č. 198) a Jene-
weinovu »Jidáši« (č. 186) a nazpět sahá zase až
k Führichovým »Židům«. Tyranie této tradiee
v komposici rozprostraňuje se ještě dále. A
Gareine »Vinobraní« (čís. 14) je vlastně hi-
storický obraz v genrovém zakuklení, vý-
jev rozpadající se na skupiny hlavní
vedlejší, na pravidelný vzestup a sestup ve
hlavních obrysech, na sbírku pos a gest prů-
měrné a proto nejpovrchnějšímu diváku pocho-
pitelné významnosti. I lakové genry byly my-
šlené a nikoli viděné. Ni zevně, ni vnitřně.
V. Brožík vystupňoval »historický obraz«u
nás na formu a materiálnou velikost, jež nutně
musily vésti k renkei. V těchto rozměrech a v
tomto zvětšeném historickém realismu stávaly se
organické, od mládí nosené vady a nedostatky
přespřilis patrnými. Brožikův temperament umě-
leeký ležel na poli barvy, nikoliv v pochopen
a pružití životního dramatu. Všechna jeho do-
vednost, která byla velká a nesmírně pěstovaná,
nestačila na plášť, jenž by zakryl umělost
dělanost rozvířené a rozvášněné scény. Jeho
malířské umění bylo příliš stavební, jako u mno-
hých jiných, příliš dbalo hmotné rovnováhya
tím ubíralo si bezprostřednosti a energie ma
lebné náruživosti. Totéž naleznete na př. také
u F. Čermáka. U tohoto ještě jinou věc, kterou,
zase vyvýšenou, objevite u Brožíka, ne-li
»Defenstraci« tož jinde. Konvergenci osob
jich výrazu s idenlisovaností látky a předmětů.
Všechny jsou zušlechtěny a všechny se tváří
jednají za vedení režiséra mimo obraz stojícího.
Umělec nedá se zmásti aniž inspirovati složi
tosti života a jeho spontanních, avšak nepřetrži-
tých projevů. Nemaje jiných prostředků, používá
sic jejich tvarů k vyjádření svých zámyslů, al
zbavuje je jejich vibrující individuality, až zbude
pouhý neživý extrakt, který bez odporu a re-
potu podrobuje se jeho komandu.
Čermákův »Gutenberg« barevně a kolori-
sticky stojí tam, kde Rubenův »Kolumbus« ;je
v těchto živlech stejně málo živý a přirozený
jako v plastickém zjevu. I zde je to zobjekti-
sovaný extrakt. Brožík ale cítí barvu a v ni
miluje ton. Jako stupňuje předmět obrazů ide-
ovou významností, jako jeho malebný výjev
srovnává a vpravuje do umělého, nad pitoreskní
náhodnost vyvýšeného obrazu, tak i barevný
zjev každého objektu a každé části své
malby podává v určitém vyvršení. Koloris-
mus jeho a jeho soudruhů záleží v mno-
žení intensity tonové, ne však v subtilitě tónu.
Harmonisace déje se u něho jen v souladném
řadění důrazných barevných jevů. Tyto jsou
našycené jako roztok bezprostředně před kry-
stalisaci. Má patos a idealisaci barvy, jež se
rovnají aneb aspoň podobají stejným momentům
kresebně v obraze vyjádřeným. Mimo to je ma-
liřem látek a v tom leží veliký pokrok oproti
barvově nevyspělým předchůdcům a zároven
přednost hmotně i umělecké pravdivosti a ilu-
sivnosti, které přemnozí z nového pokolení po-
zbylí. Nejen že ví, on také malířsky eltí, že
kovová zbraň neb okrasa je z jiné hmoty nežli
kterákoli tkanina. Zjev Brožíkův vysvětluje se
obyčejně Matejkou, Pilotym a třeba také Ma-
kartem. Jistě stojí mnichovskému mistru nej-
bliže a v Paříži vždycky platil za odnož jeho
školy. Než ona tři jména značí také, že Bro-
žíkův ztoněný kolorismus byl výrazem jeho
doby. A nebyl náhlý ani u nás, třeba že se
jeho majiteli a obdivovatelům zdál být z brusu
nový a nebývalý.
Ukázal jsem minule na Umlaufa a Pop-
peho. To však je málo. Guido a Josef Mánes.
Ant. Dvořák, Jar. Čermák, K. Purkyně a Km
Zillich — nechávám-li zalím krajináře stranou
— tvoří nepřetržitý řetěz malířů s vyvinutým
smyslem pro barvu, její život, ton i odstín. Ne
všichni a ne vždycky stejně. G. Mánes na pří-
klad ve svém »Křesťanském cvičení« (čís. 44
z r. 1870) je víc zaujat fysiognomit nežli pů-
vabem tónů, jejich hebkosti a svěžestí, jaké
jindy ovládají jeho obrazy a obrázky; Antonín
Dvořák, znamenitý kreslič, umělec velké upřím-
nosti a bodrosti, je v »Svatojanském týdnu«
(č. 11) zrovna tak výborným malířem barvy v
osvětleném vzduchu jako G. Mánes v č. 47, ale
tři leta potom, roku 1857, v »Babičce« této
jemnosti nedostihuje. Josef Mánes, který není
#8
alto_textblock
#8
na výstavě valně zastoupen, aspoň v krajinovém
mofivu z Nižboru (č. 34), famosní studii ruso-
vlasého dívčího profilu (č. 39) a ve »Švadleněe
(č. 38), v náčrtu obrazové hotovosti, v němá
po několikáte útočí na tuto látku, ne-
skonalé srdečnosti svého vřelého soucitu.
zvedá se nad Václavem Brožíkem a koloristy
a tout prix vyzoko procitěností barevné škály.
Ani Jarosl. Čermáka nelze z nich v tomto
vztahu vyjmout. Z jeho výběru zde pouze
»Černohorka« (č. 63), bezprostřední náčrt, stojí
barevnou delikatností oné hlavičce po boku. Z
to »Únos« (č. 55) z roku 1865 je předpověde
V. Brožíka. Jar. Čermák, patricijské kultury.
byl ovšem jemnější duch nežli z vesnice přislý
hoch Brožik. Jeho umění nese vždy nepopíra-
telný a nesmazatelný rys aristokratický, kterým
nobilisuje i drsné horsly. Kolorismus Čermákův,
po G Poppeovi, vykvetl cele na belgické půdě
a viděl jsem obrazy L. Galaitovy, jež v ohledu
barevném jsou některým Čermákovým podobny
téměř k nerozeznání a tu sluší uvážiti, že se
Čermák s ním umělecky a osobně mnohem
méně stýkal, nežli se za to má. Pouze poprsí
divčí (č. 114) naznačuje poněkud, kam Karel
Purkyně cílil. Nejenom na krásnou, také na
skvělou barvu nasycené hloubky. Barvu samu
sebou svítivou a mezi touto pastosní malbou
rannými pracemi Brožíkovými není žádného
podstatného rozdílu. V té chvíli se nepamatuji,
zdali K. Purkyně kdy psal o prvotinách Bro-
žíkových. Snad se jich ani nedožil. Kdyby však
byl se mohl o nich vyslovit, jistě by v nich
uvital nadání, jež počínalo tam, kam on se práve
dopracovával.
Tři umělci ještě, zvláštních osudů. Soběsluv
Pinkas, jako malif úplné zapomenutý, velikým
neprávem, neboť jím mohla počití realistická
reakce courbetovského ražení, kdyby nebyl
přilis záhy štětec odložil (viz č. 88) a byl by
měl pomoeníka ve V. Barvitiovi (č. 158 a také
č. 174), klerý jeden z prvních přinesl si z Pa-
říže malířský cit pro přítomnost a volnou
atmosféru, ale skončil rovněž předčasné jako
nemožný komponista dekorativných vlysů
v úřadu správce obrazárny. A Em. Zillich docela
neoceněný, ano i nepovšimnutý malíř drobných,
roztomilých a rokokových motivů, rozkošně kve-
toucí barvitosti a u nás tehdá zcela mimořádné
delikatnosti tonové, jak se o tom v jeho »Čtoneí
dámě« (č. 90) můžele přesvědčit.
Karel B. Mádl.
#9
alto_textblock
#9
Školská hlidka.
#10
alto_textblock
#10
Prázdnlny.
Prázdniny, toť slovo, při jehož vysloven
poskočí srdce a rozjasní se zrak každému žáku
tomu nejpilnějšímu a nejhodnějšímu, »ozdob
třidy a chloubě učitelově«, i tomu, který vlastn
jakés prázdmny má stále. Prázdniny jsou tou-
žebné i pro déti bohatců, těšící se na cesty
letní byty, pobyt v horách a u moře, i pr
ubohého, chudého zajatce velkoměslských zdí,
který prožije své volné chvile poskakováním po
dlažbě v dusných a páchnoucích ulicích .
Prázdniny, zkrátka řečeno, přirozeným pudem
mládeže jsou vyciťovány jako nutnost pro zdraví
mladého člověka.
Jejich význam vězl zvláště ve stránce hy
gienické. Po vytrvalejší, delší práci školní
nastává vyčerpání sil, slabost, dostavujese
únava a již vzezření žákovo mnohdy upozor-
ňuje, že nastalo všeobecné oslábnutí. Vědecky
přimými zkouskami a mnohými studiemi doká“
záno, že dlouhé, nepřetržité učení bez delšího
oddechu, jaký poskytují prázdniny, zaráží vzrůst
mládeže, což dokazují fakta, že dětem na váze
ubývá a vzrůstu nepřibývá. Najvětší úbylek
váhy tělesné zjištěn u děti ve všech případeeh
právě před prázdninami, na konci dlouhé,
nepřetržité doby školní práce, obyčejně zvýšené.
Sledujeme-li rozvoj tělesný během celého škol-
ního roku, shledáme, že o prázdninách a brzy
po nich jest zaznamenati největší vzrůst a silné
přibytí na váze. V následujíeí třetině roku je
přibývání nepatrně a ke konci školního roku
dokonce nastupuje zpravidla ubýván! váh
a naprosté ochabnutí vzrůstu, tedy
celkový úbytek.
Jako pro rozvoj těla, tak i pro sesilen
funkcí duševních jsou dlouhé prázdniny nevy
hnutelny. Ke konci školního roku dostavujes
u mládeže celková ochablost duševní činnosti,
zmenšení energie a nastupuje častá únava
omrzelost, roztržitost, menší pozornost a chápa
vost, tedy celkem unavenost nervového systému
který počíná vypovídati službu a docela by
ochabl, kdyby mu nebylo dopřáno delšího od-
počinku a vzpružení.
Jsou tedy prázdniny hotovou nutnosti pae
dagogickou, dopřávajíce mládeži delší příležito-
sti, aby mohla vejlti v přirozený a jejímu tě-
lesnému i duševnímu zdraví naprosto nutný
styk s přírodou a poskytujíce nervům náležitého
uklidnění od jednostranné a vysilující práce
školní. Tím arci není řečeno, že by prázdniny
neměly býti naprosto nijak využity pro duševní
vzdělání žákovo. Právě prázdninami naskytuje
se nejlepší příležitost k nabytí nepoznaných ná-
zorů z přírody a sociálního života. Doba vy-
učovací čím dále tím více, navzdor všem hygie-
nickým traktatům, absorbuje skoro všechen ča
naší mládeži a tak náš dorost velkou řadu let-
dobu pro rozvoj právě nejdůležitější, proživá
životem knižním, theoretickým a školsky skon-
struovaným.
Teprve delší prázdniny podávají přiležitosti
aby mládež mohla volněji porozhlédnoutise
po okolí, aby vešla v pravý, intimní styk
s přírodou a skutečným životem. Záleží ovšem
nyní na paedagogickém uvědomění rodičů
na jich výchovném taktu, aby dovedli situsci
upraviti tak, by prázdniny vedle nutného od-
dechu byly mládeži také výbornou školou
života a poznání, kde by mohly děti appliko
vati to, co jim škola podala na život praktický
a skutečný.
Hlavním požadavkem však vždy bude pří-
kaz hygienický, aby děti o prázdninách poku
možno stále byly venku, ve volné přírodě a co
nejméně v uzavřených světnicích. Uvážímeli
že naše děti jsou zvýšenými požadavky doby
přílomné a někdy také nešťastným systémem
školským a přehnanou moderní snahou mno-
hých rodičů, aby i méně nadané děti pvládaly
nějen předměty povinné, ale i různé předměty
luxusní, nuceny od rána do noci dlíti v uza-
#11
alto_textblock
#11
vřených místnostech a že se jim ani k del-
ším vycházkám, proběhnutí a hrám ve volné
přírodě času nedostává, pak arci nebudeme
dětí nutiti o prázdninách stále ke knihám
pobytu v domě, ale uspořádáme vše tak, aby
mohly se oddati hrám ve volné přírodě, aby
konsly dlouhé pochody, aby se koupaly, plovaly
a pod.
Ovšem není všem rodičům dopřáno žii
v takových socialních poměrech, aby mohli dětem
pobytu na venku nerušeně po delší dobu dopřáti
Tu ovšem nastoupiti má organisování svépomoei
a dobročinnost, jak na př. u nás velmi slibný
počátek učinily ferialní kolonie, jichž je nejvýš
potřebno si se zájmem všímati a jich blahodár-
nou, krásnou činnost co nejúčinněji a více než
doma podporovati. Chválíme při celé instituci ne-
jen bezplatné opatřování lesního pobytu a po-
skytnutím řádného paedagogického dozoru dětem
nejchudším a nejpotřebnějsím, ale oceňujeme
s důrazem také organisaci lidumilného podniku
po té stránce, že umožňováno je i rodinám so-
eiálně silnějším, ale pobytem i o prázdninách n
Prahu odkázaným, aby mohly své děti za mírný
plat bezstarostně odevzdati na pobyt venkovský.
Doporučovalo by se, aby tato akce se zvlášt
ještě více zorganisovala, neboť je velmi mnoho
rodičů, kteří by, ač sami z velkoměsta vzdálit
se nemohou, rádi dětem svým pobyt na venkově
pod paedagodickým dozorem popřáli za plat.
Když ani pak není o všechny děti posta-
ráno, měly by vykonávati právě o prázdninách
svoje poslání se zvýšeným úsilím útulky mlá-
deže a školy mateřské, umožňujíce dětem chud-
šlch rodin, aby mohly pod řádným dozorem co
možno po celý den na volném vzduchu av
přirodě pobývati, když jim již není dopřáno.
aby mohly odebrati se na venek. Bohužel ně
které naše ústavy této kategorie přijímají na se
rády charakter školský a právě v době, kdy
nejvíce by mohly prospěti — jdou na prá
zdniny.
Velmi prospěšná je mládeži, po celý rok
skoro výlučně jen vzděláním ducha se zaměst
návající, práce tělesná, tento zapumínaný
u nás díl praktické paedagogiky. Přiméřené
práce v zahradě, na poli a louce jsou are
nejlepšími. V deštivých dnech nastoupiti by
měly práce s obráběním dřeva a p. Všimnéme
si jen studentň z rodin malorolnických, kteří
sotva odložili knihy, pomáhají při žních a seno-
sečí, jak jsou zdatní, energiětí a naprosto
ovšem příznivě odlišní od mladíků, vyrostlých
v zastaralých předsudeích o nedůstojnosti hrubší
télesné práce. Télesná práce, nutící ku praktické
svépomoci, energickému přemáhání obtíží
k samostatnosti, je u nás dosud málo doceně-
ným elamantem paedagogiekým, ač by jí zvláště
o prázdninách mělo býti dbáno již proto, aby
paralelisovala jednostrannou práci knižní většiny
Tělesnou práci aspoň částečně nahražuje
sport všeho druhu, a tudíž buď mládeži do-
přáno, aby mu dle svých náklonností a schop-
ností hověti mohla. Příjemným, k pobytu venku
a vycházkám lákajícím, samočinnost podněcu
jícím a zušlechťujícím zaměstnáním feriálním
je ovšem fotografování a rozumné sbératelstv
no
přírodnin.
Mnohým rodičům tane o prázdninách na
mysli otázka, mají-li déti přidržovány býti k učen
knižnímu a v jaké míře. Jsou zastanci napro-
stého klidu a ti ovšem radí, aby po celé prázd-
niny děti o knihy ani nezavadily. Tato krajnost
je arci vždy prospěšnější než přepínání mladého
ducha duševní prací i o prázdninách, ale lze
přece najíti modus, který by sice ducha do-
rostu i o prázdninách vzdělával a šlechtil,
přece byl odlišný od způsobu výchovy školské
Byla doba, kdy pro tuto záměnu bylo u nás
větší porozumění. Mladí, ba i zcela mladoučt
studenti pořádali deklamační, divadelní, hudebn
zábavy, oslavně dny, výlety s humoristickými
zpěvními programy a pod.
Co tu byle radostného studování, memo-
rování dlouhých úloh, různých, ducha jímaji
eích sladkých starosti... Tvrdím bezpečně, že
mnohý z mladých pořadatelů pro příští svůj
praklický život, pro společenské vystoupení
buď jak buď i pro své duševní vzdělání získal
takto zužitkovanými prázdninami více, než se
na první pohled zdá, a více než některými ne-
ztravitelnými partiemi učby školské.
Pro žáky obecných škol stačí memorování
písní, popěvků, občasná zábavná četba a pod.
O výhodách radostného studentského »cesto-
vání« se zmiňovati pokládám za zbytečno. Nen
nic krásnějšího, potěšujícího než toto putování
veselých, bezstarostných, pro vše nové, krásné
památně vznícených mladých lidí. Na vždy vrý-
vají se dojmy z těchto potulek v mysl a srdee
a nemohou ničím utěšenějším býti nahrazeny
Nebývalo vzácným zjevem, že terciáni i sekundán
vypravili se na feriální cestu; dnes jich mo-
derní pečlivá matinka nepustí samolny ani d
lesa pro procházku. A přece více samostatnosti
větší pěstování vůle, energie je našemu dorostu
třeba.
Konečně upozorňuji na nový zjev paedago-
giky mezinárodní — výměnu žáků do jiných
zemí. Přál bych, abystoto vyměňování bylo ná-
ležité u nás zorganisováno. Takový dvouměsíční
pobyt našemu mladému člověku ve Švýcarsku.
v Belgii, Anglii, Dánsku velice by prospěl k na-
bytí zkušeností, rozhledu a osvojení si cizíci
řečí. Mírová sekce jednoty Komenského za před-
sednictví ř. uč. Alferiho obírá se touto otázkou
a bylo by si přáti, aby přikročila i ku praktické
organisuci.
Za týden ztichnou síně školní a konečně
nastane žádoucí klid. Přejeme ze srdce našemu
dorostu — šťastných a vskutku radostných
#12
alto_textblock
#12
roku.
#13
alto_textblock
#13
prázdnin.
#14
alto_textblock
#14
„Budeě“ Příbramská pořádá v měsíci srpnu t. r
kurs jazyka českého pro učitele, jejž konati bude p
Josef Jirásek, c. k. profesor paodagogia v Příbrami,
na něhož přihlášky i dotazy řízeny buďtež
Na prvním českém gymnasiu slátním v Brn
Pude se konati letos zápis žáků do I. třídy ve lhůtě
letní dne 6. července od 7.—10. hod. ráno, ve
lhůtě podzimní 16. a 17. září od 8—10 hod. dopol.
Zkoušky přijtmací se začnou hned po zápise, tedy
vždy o 10. hod. a rozhodne se o nich téhož dne.
Na e. k. reálném a vyšším gymnasiu v Chrudimi
bude před prázdinami zápis nových žáků do I. t.
dne 6. a 7. července 1908 od 8 do 10 hod. dopol.
Přijímací zkoušky budou v tytěž dny a to písemná
od 10 do 12, ústní od 2 hod. odpoledne. Žáci, hlástcí
se o přijetí, dostaví se v ustanovenou dobu se svými
rodiči neb jejich zástupci a předloží list křestní ne
rodný a trekventační vysvědčení ze školy obecné,
#15
alto_textblock
#15
Soustrastné projevy.
#16
alto_textblock
#16
Panu dru. B. Paeákovi, býv. ministru,) za-
slány byly za příčinou úmrtí jeho choti, paní Mari
Pacákové, tyto další projevy soustrasti soukr ome
Josef Vavruška v Písku, Anna Habětinová v Klatovech
Anna Jehličková, vdova po primáři v Praze, inž.
Herold v Čáslavi, Emanuel Nebeský z Čáslavi, rodina
Prýtova, sklárna Roženín, ministerský rada dr. Vl
Lepař ve Vídni, berní asistent Kutina v Uhl. Janovi-
cích, dr. Jareš, dr. Miškovský, technik ve sklárn
Růženín, tajemník Kusý ve Vídni, M. Schürerova
v Praze, S. F. Andriík v Heřm. Městci, tajemník dr.
Ulbrych na Král. Vinohradech, Vl. Bílek, inspektor
drah v Řičanech, ředitel Schmidt v Kutné Hoře, Ka-
rel a Karla Eliášovi, Jar. 1 Minka Hejnicovi v Lod-
nech, advokát dr. Setunský v Praze, zem. rad
Hofer v Táboře, dr. Metelka v Říčanech, tajemník
dr. Persch, pl. Marie Kučerová, vdova po advokátovi
v Praze, inž. V. Vacek, archntekt Bureš na Král.
Vinohradech, Major, žurnalista v Praze, min. rada
Kolisko ve Vídni, advokát dr Pík v Praze, MUD .
Šamánek v Luhačovicích, Hedvika a Vaci. Šifaidovi
v Praze, dr. Vladimír Škarda v Praze, a rchitekt Joseh
Skřivánek, Frant. Skřivánek, majitel realit v Částavi,
pí. Steffelová, vdova po univ. prov. v Praze, V. Sza-
latnay, ev. farář v Kutné Hoře, Josef Procházka, sta-
rosta v Bělé, Antonie Slámová, vdova po zem. radovi
na Král. Vinohradech, Josef Hyross, ředitel v Čes
Brodě, rada Zimler v Praze, Jaroslav Mužík, bývalý
starosta v Nuslích, rada Dlabač v Kladně, Krá ličei
v Brně, Jaroslav Fousek v Kutné Hoře, Čermák
v Praze, V. Baňka, statkář ve Sianém, Vitém Valen-
tin, vrch. revident, starosta dr. Mašek v Klatovech, prol
Leonora Kurzová v Praze, Schmidt-Bea chez, inž
Režný s chotí ve Vídni, dr. Jaroslav Peka v Brně.
redaktor Langner ve Vídni, asistent Traka v Kolíně,
vrchní berní Krehan v Kolíně, B. Čihař, řed. paeda
gogia v Praze, Vilém Teklý na Král. Vinohradech
dr. B. Tolman, soudní adjunkt v Moskvě, adv. dr
Frič v Pra e, Antonín Černík, Vilibald Doležal, K
Hora, Gabriel Moudrý, člen redakce »Nar. Listů-
v Praze, August Čermák v Praze, zemský rada Bíl
v Praze, Karla Košťálová, Jdsef a Karla Schürzoví
v Chrudimi, dv. rada Deják u nejv. soudu ve Vídni,
inspektor Taucher v Praze, Lilienfeld v Praze, p
Paula Ferdinandová ve Veltrusích, rada Pelhřimovský
v Praze, inž. Vojtěch z Obereignerů v Poděbradech
lékárník Čech v Blansku, J. Pleva ve Skrejšově,
František Pacal, materialista v Heřm. Městci, dr.
Maršan v Praze, dr. Jan Třebický v Praze, poštmistr
Husák v Tupadlech-Potěhách, notář Chládek v Hradeí
Králové, advokát dr. Sobotka ve Zbraslavi, Jan Fiala
v Nových Dvorech, Julie Knihová v Kardač. Řečici
rodina Babankova v Praze. Karel Neudörfl v Chru-
dimi, rodina Wagenknechtova v Hoře Kutné, zemský
rada Kasalický v Jičíně, Karel Horký v Podhure
u Chrudimi, dr. A. Soldát, prol. v Praze, dr. Zdenko
Tobolka v Praze, dr. Šafařovič, tajemník zemského
výboru v Praze, Albert Jeschke ve Vídni, Käthe Wein-
mann ve Vídni, Aug. Trnka, úřadník Zemské banky
v Praze, minist, tajemník dr. Šťastný ve Vídni, Josel
Morštadt, asistent v Kutné Hoře s chotí, adjunkt
Harti v Praze, Emma Kaldararová v Mělníku, Franl.
a Eugena Frákovi v Telči, vdova po plukovníku
Žufie Lukachová, Václav Brunciík na Král. Vino-
hradech, starosta okresu Hampl v Nymburce, advokát
dr. Nesý v Praze, min. vicesekretát Kapp ve Vídni,
Bachlik, vrchní pošt. správce v Hoře Kutné, notář
Bělař ve Vídni, Ant. Zuváč v Praze, vrch. fin. rada
Otomar Kvěch v Praze, profesor Otakar Hostinský
v Praze, Eduard Fuxa v Kutné Hoře, vrchní berní
správce Bušta v Kutné Hoře, dr. Niederie, primát
okresní nemocnice na Kladně, Jan Bečvát ve Vidni,
rodina Lžičarova v Praze, Jar. Kavala v Kutné Hoře,
prof. na technice Aug. Pánek, Josef Pokorný Pikulik
s choti v Kutné Hoře, Ouido Bělský v Domousnici
Rudolí Kloss v Brně, František Fromek s chotí, prof.
v Telči, Walther a Dohnálek v Praze, Johanna Štur-
cová-Vacinová v Barouně, inž. Alois Mixa, advokát
dr. Jelínek v Kolíně, St. Drážný v Praze, Ludmila
Pittnerová ve Vídni, vrchní rada Müldner v Praze,
spisovatel Bohdan Kaminský na Král. Vinohradech,
prof. Dolejška s choti v Praze, vicepresident Lad.
Málek v Praze, dr. Lad. Klumpar.
Rodina stav. Al. Filcíka, inž. Dřímalka ve Vídni.
dr. Teyrovský na Král. Vinohradech, Josef Vychodil
statkář v Topolanech, president zem. soudu Krčmat
s cholí v Praze, Anna Figurová v Chrudimi, Aug.
Weyvara s chotí v Poděbradech, notář Sláma v Ubl.
Janovicích, Josef Štván v Příbrami, vrchní inspekto
inž. Podhajský s rodinou ve Vídni, inž. Suchý
s chotí, Jan Vorlíček, MUDr. Janatka, prol. Ness
v Praze, dr. Emnil Novotný v Nymburce, dvorní rada
Fiügel u nejv. soudu ve Vídni, advokát dr. Pých
v Čes. Budějovicích, Mareš, rada zemského výboru
v Praze, Bedřich Kraus v Pizni, Ex. hr. Piňsnski,
býv. místodržitel v Haliči, Houdek, vicepresident
mor. místodržiteiství v Brně, ředitel Iycea Vaňura
v Plzni, prof. Rob. Beer, advokát dr. Sachsl v Chru-
dimi, vrchní finanční rada Růžička v Praze, dr. Vo-
ženílek, adv. v Holicích, Marie Reinsteinová, Božena
Hoffmannová, A. a M. Bendl, starosta v Kacově.
prol. dr. Němec v Praze, rodina Trmalova z Toušio
na Král. Vinohradech, zem, rada Pešek na Smíchově.
F. J. Beneš, materialista v Kutné Hoře, Phm. Jan
Thon v Praze, adv. dr. Formánek v Kouřimi, dr. Be-
řivoj Prusík v Praze, Jaroslav Kvapil v Praze, adv.
dr. Sušil v Praze, Baloun Fr., účetní Laškitrg. Bloch.
okr. lěkař v Časlavi, zemský rada Hlaváček v Pra ze,
dr. Lasch, K. Hora, poštovní ofic. Jonáš v Praze,
cís. rada Windert, adv. dr. Bendiner, pí. Holu-
bovská, vrchní insp. Richter v Praze, Edmund Singer
redaktor v Praze, dr. Deutsch, korespondent »Pestor
Lloydu«, adv. dr. Vogler, dvorní rada Jonasch ve
Vídni, vrchní rada Matouš v Praze, Lazňovský, rolník
v Miskovicích, sekretář Polák v Kutné Hoře, J. Ma-
ruška ve Vídní, VI. Kavalír a chotí, A. Feiková
v Prčicích, MUDr. rytíř Wtawa s chotí, Karel a Karla
Pražákovi, paní Fr. Strimplová, advokát dr. Machek
v Chrudimi, dr. Max z Allemanů, advokát v P'říbrami,
ředitelství měšť. divčí školy v Heřm. Městci, městský
důchodní Dlabáček v Čáslavi, Jan Heilmann ve Vídni
Petrlíková, vdova po aniv. prof. v Praze, Sotnar ve
Vídni. Solnař v Mělníku, dvorní rada u nejv. soudu
Schzeiber, Starý ve Vídni, arch. Vávra ve Vidni,
Havtíček, dvorní rada ve výslužbě v Marianských
Lázních, ředitel průmyslové školy Svobodav
Chrudimi, MDr. Svoboda, železniční lékař v Plzni
J. Wildmann ve Vídni, advokát dr. Štěpán v Písku
okresní soudce Geishofer v Hartmanicích, Váša
s chotí v Naškaredicích, rodina Dewetlrova v Praze.
učitel Podlešák v Braniku, setník Jirásko s rodinou,
Plaček, starosta nov. obchod. gremia, pošt. komisai
Pixa s chotí, Branda, právník, soudní adjunkt dr.
Tůma v Náchodě, MUDr. Brejcha ve Veltrusích, Vor-
líčková, Eisenstädter z Biziasu s chotí ve Vídni,
Raczek ve Vídni, Ferd. Btzorádová, dr. Růžička,
advokát ve Vídni, sládek Plašil s rodinou v Kutné
Hoře, továrník Wiesner v Chrudimi, MUDr. Winter-
nitz v Golč. Jeníkově, vrchní inspektor inž. Brejcha
ve Vídni, pí. Brandová, Kruliš v Neškaredicích, Ba-
látě, statkář v Chotusicích, Ries s chotí, Jelínkové,
vdova po okr. tajemníku, Kupka v Praze, architekt
Balšánek v Praze, obecní starší Trnka v Praze
Emilie Hyrschová, prof. dr. Kalousek v Praze, Fiala.
městský lnspektor a rodinou v Čáslavi, B. Dřízová
soukromnice v Chrudimi, Rothová, vdova po advo-
kátu v Chrudimi, L. Fridländrová v Přemyslu, Ferdi-
nandova rodina ve Veltrusícb, M. Štolzová v Miřo-
vieích, cís. rada Jiroušek v Plzni, J. Solnař v Kutné
Hoře, ředitel Bačkovský v Heřm. Městci, centrální
inspektor Nevole, Svetozar Nevole ve Vídni, dv. rada
prof. dr. Vrba, MUDr. R. Machek ve Vídni, stavitel
Daybích v Kutné Hoře, ředitel Šťastný v Hařm.
Městci, dr. Slopka v Lounech, Vavruška s chotí
v Kutné Hoře, dr. Hubert svob. pán Klein ve Vídni.
Babánek a choti, továrník Rys ve Vídni, tajemník
Národní rady Seifert v Praze, J. Fuxa v Kutné Hoře,
Hamerník ve Viklanticích, Klička a chotí v Příbrami.
J. Hütter, býv, poslanec Horák na Vinohradech,
advokát dr. Heitier, Ant. Franzl, prof.. Mořiovský
v Hradci Králové s rodinou, Nykliček v Úpici, ředilel
Drahorád v Chrudimi, advokát dr. Harapát, berní
správce Bělský v Netolicích, dr. J. Šafränek, advokát
s chotí, Zahradník Prokop v Dobříši s rodinou, Anna
Mannová, pošt. asistent Břinčil v Pardubicích, man-
želé Hübnerovi v Praze, rada Piskáček v Podě-
bradech, borní hejtman Honí v Praze, rada Formánek
v Čhrudimi, Marie Věcovská, choť prof. v Plzni,
vládní rada Dokonpil ve Vídni, knihtiskař Svare
v Kutné Hoře, dr. Mündl v Bělohradě, sekr. Král
s chotí v Kutné Hoře, ředitel Sourek s chofí ve
Vídni, lékárník Rubeš v Ústí nad Orl., Ferd. Forster
#17
alto_textblock
#17
na Smíchově, Ladislav Täma, redaktor »Nár. Listůe
v Praze, dr. Koníček v Kutné Hoře, V. Maňák, zem
rada v Brandýse, dr. Jiří Gulh v Praze, dr. Kobouí
ve Žlebech, dvorní kaplan dr. Dvořák va Vídni,
magstr. rada Borůvka v Praze, ředitel Josef Bičík
v Lysě nad Labem, Ignát Feigi s rodinou v Praze,
Radimský v Nymburce, MUDr. Tesař v Čáslavi, prot
Krecár v Král. Dvoře, Štumplovi a Víkovi v Neveklově,
Fr. Tůma s chotí, učitel Makarius v Ronově, Ph. mag.
Felti v Praze, Ludmila Pokorná. Cecilie a Franbišek
Šimkovi, poštmistrová Černá v Podhořanech, Jan
Anna Boreckých st. v Praze, Gustav Tucauer, účetní
v Heřm. Mastci, V. Holejšovský ze Slavětína v Praza,
F. Kolárová, Emil Kotas v Praze, ředitel Miška v HV
Bydžově, droguista Hejnic v Dobříši, adjunkt Slama,
adv. dr. Bednář ve Vysokém Mýtě, zemský rada
Marteres v Kutné Hoře, redsktor Wiidmann ve Vídni,
paní Mar. Tuzarová ve Studanci, starosta Kuchynka
v Pardubicích, Mníšek, člen opery ve Vídni. Marie
Vavrušková v Kutné Hoře, ředitel Fr. Zeman a chotí
v Nových Dvorech, ředitel paedagogia dr. Bland
v Praze, inž. Kalandra, Marie Hrubanová Mertova
v Kostelci n. Orl., Jos. Mladějovský s chotí, Jaroslav
Hnídek ve Vídni, inž. Stein v Praze, prof. Ladislav
Němec, Františka Kraupnerová v Kutné Hoře, Anna
Paulová ve Veltrusích, Růžena Jelinková Doubková,
předsedkyně českého jub. výboru »Vincentina«, dr.
Havelka v Chrudimi, Musil, revident řed. stál. drah
v Olomouci, Roboch, okresní stavitel s chotí v Kutně
Hoře, továrník Aupěka v Kutné Hoře, advokát dr.
Tonder v Praze, Marie Jelínková v Karl. Varech.
poštmistrová Žautovská v Golč. Jenikově, Sodoma,
kanc. přednosta v Kutné Hoře, Antonín Graf, lázn
Reichenhall, řídící učitel Albín Kmoniček s rodinou
v Křeseticích, cís. rada Pankrác Herold v Komárově,
Františka Skulinová v Lužicích, adv. dr. Pavlousek
v MI. Boleslavi, rodina Hrušo a v Kobylnicích, rada
zem. soudu Tomíček v Plsku, Vilém Gärtner na Kr.
Vinohradech. Emil Soukup ve Vídni, Marie Pöschne-
rová, vdova po vrch. revidentu v Praze, továrník
Teller v Kutné Hoře, univ. prol. dr. Frankenberger
v Praze, Frant. Knotek v Jičíně, Buž, ředitel měšt.
školy ve Vinohradech, pošt. aspirant Mičoch v Brně,
Marie Dyková, dr. Drbohlav, nám. stát. zástupce
s chotí v Praze, Anna Skrábková, Ilidže, Uhliřová,
vdova po řediteli v Chradimi. Plitznerová, vdova po
sekčním cbefoví, Filip Adler, režisér Ad. Krössing
s chotí, redaktor Grafnetter s chotí v Něm. Brodě,
A. Zimek, Štole ve Spomyšli, adv. dr. Hohiweg ve
Slaném, MUDr. Kornfeld katecheta Schebesta, Emma
Víšková ve Vinohradech, Klímová v Karl. Varech,
chovanec kadetní školy Reischel, Lobzów, měst. radní
Lada v Praze, Jar. Lada, adj. Turinský v H. Městci,
okresní hejťman Brusák v Praze, Vilém Suk, ředitel
divadla v Milevsku, Marie Nebušková, vdova pe
advokátu v Praze, Josef Procházka s rodinou v Pří-
tokách, Stejskal s chotí ve Zdibech, Skřivan, gymna-
sialní profesor v. v, Bayer jun. v Kolíně, Marie
Lechnerova na Smíchově, farář Paviík v Bystroči-
cích, dr. Lohař, advokát v Jičíně, dr. Havelka, ad-
vokát na Vinohradech, Panl ze Schoellerů ve Vídní,
inž. Zvěřina v Praze, rodina Ceipová, Řihová v Be-
chyni, Herma Sochova, Hartmanová, vdova po stat-
káři na Vinohradech, dr. Keeková v Mostaru, rodina
Holmannova na Vinohradech, rodina Toužilovav
Praze, Jarolím, důchodní ve Veltrusích, sládek Půchl
s chotl v Koutu u Domažlic, inž. Kruliš v Pardubi-
cích, Milrád v Kutné Hoře, Pokorný v Heřm. Městci,
E. Bělský, továrník v Kutné Hoře, Středa v Kutné
Hoře, dr. Starý v Ratajích, dr. Kaufmann v Praze,
Pižl s rodinou v Lázních Bělohradě, městšti úřad-
níci v Kutné Hoře, dr. Dobíhal s chotí v Chlumci
n. Cidl., Falk v Heřm. Městci, O. Havlasa, ředitel
kůru s chotí v Heřm. Městci, ředitel Karela v České
Skalici, dr. Koutecký ve Strašnicích, ředitel Svobuda
v Kolíně, architekt J. Šimáček na Vinohradech, rodina
Kleinova v Kutné Hoře, městský radní Procházka
v Kutné Hoře, rodina Braunova v Praze, Smnolík,
úřadník státních drah s chotí v Zlonicích, Gallatová
v Kutné Hoře, Bažantová v Chrudimi, ředitel Eeke
s rodinou v Chrudimi, Štěpánek, majitel mlýna v Tá-
boře, Janovský, ředitel divadia s chotí v Čáslavy, M.
M. Pavlína, představená Voršilek v Praze, minist.
sekretář Twardowski ve Lvově, rodina Faltisova v N.
Huti, poštmistrová z Lenců ve Veltrusích, rodina
Korandova v Čáslavi, Max Steiner v Kolině, Na-
pravil s choll ve Vídni, lékárník Velišský v lálu, r-
dina Kramlova v Kutné Hoře. J. Eisler v Praze, B
Eisler v Ml. Boleslavi, rodina Žsjseitzova ve Vídni,
sekční rada Klimša ve Vídní, personál úřadnictva
říšské rady, starosta Ebenhoch v Nové Pace, rodina
Pillnerová v Kutné Hoře, dr. Schneeberger ve Vídni,
dr. Meissl s choti v Budějovicích, Hugo Kaldarar
s chotí na Král. Vinohradech, duchodní Fára v Ti-
boní, dr. Kratochvíle v Praze, rodina Purkhartov
v Plzni, Erben v Kutné Hoře, rodina dvor. rady R-
šína v Kutné Hoře, Machatý v Hamburku, řed. Sl-
nad v Táboře, vrch. pošt. řed. Hromádka v Praze,
Horáková, vdova po poslanci v Pardubicích, velko-
statkář Frangl v Bečvářích, sekr. dr. Bousek ve Vídni,
Nový, poruč. v Tarnově, MUDr. Rozsipal, v Altmarktu,
Matoušek v Benešově, Heinrich a rodinou v Jihlavě,
dr. Bartoníček. Sedláčková v Praze, dr. Podvinee,
dr. Kostlivý s chotí, dr. Novotný, rodina Lechnerova
v Praze, dr. Pittermann ve Vlašími, Braunová, taj.
Hilmera s rodinou, dvor. rada Barecký, Ferdinandy
s rodinou ve Veltrusích, starosta Loula v Plšelich,
inž. Kapsa ve Vídni, Marie Pacáková ve Dvoře Král.,
rod. Bassova v Kutné Hoře, red. Meduna v Chrudimi,
rodina Pichlova v Rosicích, kaplan Dostál v Novém
Městě, MUDr. Věšin v Žehušicích, manželé Urbanovi
ve Sv. Hipolitu, vlád. rada dr. Rybička ve Vídni,
dvor. rada z Popelků s rodinou ve Vldni, arciděkan
Vorlíček v Kutné Hoře, Průmyslové museum pod-
krkonošské v Hořicích, min. rada Schmidt, vl. rada
Kupka, řed. Jirsík, ol. Hlaváček, Zdeňka Peduzziova,
vrch. kontrolor Pippich, administrátor Richter, Berta
z Szönyerghy ve Vídni, vrchní pošt. správce Pra-
cházka v Čáslavě, red. Kalz v Praze, dr. Bastl s chotl,
Antonie Pichlová v Praze, L. Křišťanová, prol. ryt.
Schurda ve Vídni, sekční chef Tuček, vrchní loveí
hr. Thun-Hohenstein, min. rada Simonelli ve Vídni,
řed. Dolnak v Praze, Hejnicová, Sýkorová v Kar. Var.,
Čahounová ve Vinohr., vl. r. Mendl, red. »Fremdenbl.«
lin. koncipista dr. Blecha s rodinou na Král. Vino-
hradech, pres. Potěšil v MI. Boleslavi, dr. Schneider-
Svoboda v Karlových Varech, Zelinka, MUDr. Hlecht,
dvorní rada Paničček s choti ve Vídni, statkát
Prokůpek, Taussig v Sedici, statkář Martinovskýv
Šestudách, Vaněček ve Vídni, Anna Radimská, dr.
Král, sládek Hartmann v Neubergu, Ferd. Pacák ve
Vídní, přednosta stanice Čáp ve Veltrusích; vrch.
můst. zahradník Černovský v Kulné Hoře, sekretál
dr. Hallmann, vrchní pošt. správce Werner, Soutek
ve Vídni, Bohata s chotí, Sobrová v Kutné Hofe,
adv. dr. Žalud v Praze, cís. rada Kubíček na Král.
Vinohradech, dr. Pollak ve Vídni, adv. dr. Valenta,
řed. Werner v Praze, vrch. Insp. Tollmann v Nym-
burce, Formánek v Hradci Králové, Karlik v Blovi-
cích, Bečvář v Humpolci, profesor Mikan v Prane,
adj. Mazač v Kutné Hoře, MUDr. Brejcha ve Veltru-
sích, red. Schreier ve Vídni, pres. Chocholka v Kutné
Hoře, sekční rada dr. Žampach, sekretář Šejnoba,
sekční chéf Popp ve Vídni, president obchod. soudu
Šindelář v Praze, Šrámek v Praze, Em. Auřední-
čková, dvorní rada Zavadil ve Vídni, vl. rada Brejcha,
předseda státn. úřadníků Wagner, Baroch v Praze,
řed. Novotný ve Veltrusích, Šule, soudní rada Auřed-
níček ve Vídni, Marie Medalová v Praze, prof. Zei
v Kutné Hoře, starosta Čermák v Rakovníku, rodina
Hrachova ve Veltrusích, rodina Šťastných v Heřm.
Městci, pošt. správce Krásný na Kladně, to-
dina Myškovských v Kutné Hoře, inženýr Bro-
movský na Král. Vinohradech, Beran v Kutné
Hoře, Semerádová v Nymburce, Hugo Schick,
Ludvik Lábler s chotí v Praze, místodrž. rada s r-
dinou Krejčí v Čáslavi, místodrž. rada Schapka
v Kutné Hoře, stavitel Sejírt v Řevnicích, dr. Ne-
jedlý s chotí v Praze, dr. Steinlechner, sekret. Do-
kupil, sekční rada Diwald, sekční chef Essner ve Vídni,
rod. Hlavalých, rod. Kronlauflová, prof. Lencinger,
rod. Štěpánkova v Kutné Hoře, statkář Schuster
ve Vojkovicích, dr. Kitlet na Kr. Vinohradech, Jos. V.
Novák v Praze, MUDr. Michálek na Kr. Vinohradech, dr.
Miscora, Regina Grafová ve Vídni, rod. Sýkorova,
dr. Vondrák v Kutně Hoře, nadporučík Teller v Ostřího-
vě, Pavla Pacáková na Kr. Vinohradech, red. Langner
ve Vídni, stav. Šillinger ve Veltrusích, Weincenbofe
s rodinou v Kutné Hoře, rabín Abeles v Žižkově, rod.
inž. Šindelky v Praze, MUDr. Halík v Chrudimi, red
Münz, Melichar ve Vídni, Kraupnerová v Bečově, řed.
Leder v Chocní, P. Vlasák v Praze, Kalousek v Měl-
níku, Němcová, Němečková, Řiha v Kutné Hořo.