ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f78745c0-8f0c-11dd-b4f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 7. března 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 65.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerní llety předplácí so V Praze v administracti a měsís. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 6 K —h v dvoji donáškoui na měsle. . . . . . 2 K 54 na štvri leta . . . . 7 K Glh ve fItálkách na méslo . . . . . 9 K 80 na másla. Poštou: aa čtnnt'isti : . . : s k o nčsta.dvošt náellkou aria:: :keh
#5 alto_textblock #5
I
#6 alto_textblock #6
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za dk Ve fllálkách na venkově ranní čislo . . . . . . večerni . . . . . . . . 5h
#7 alto_textblock #7
lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a insort- administrace v Marianské ul., a Tam nacbázaji se táž cedakce, tlekárna a expodíce „Národníeh Iástů- Rlakoplsy se novrasei
#8 alto_textblock #8
Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#9 alto_textblock #9
Maďarský úpadek. Ústup maďarské oposice před vyhlá- šením všeobecné stávky, zakrývaný mno- hoslovnou a bezvýznamnou řečí hraběte Apponyiho, nikoho nepřekvapil. Tak málo mají úvěru hrozby maďarských politiků, a jmenovitě hrozby, které by se mohly splnit jen uskutečněním opravdu demokratické volební opravy. Nevěří se ani těm, kdož se v Uhrách postavili v čelo širokých davů, domáhajících se politické rovnoprávnosti Je těžko tam rozeznávat poctivého člově- ka od šarlatána; celé politické ovzduší ma- ďarské je prosyceno lží a klamem. Dnes už minuly časy, kdy se nevidělo pod povrch maďarských politických manifestací a kdy každá dobrodružná pověst z Uher dochá- zela víry. Dnes provázíme uherské událo- stí s oprávněnou skepsí a čekáme jen, kdy se zase odhalí podstata posledního výstu- pu maďarské politické komedie. Celý vtip maďarského politického re- žisérství býval v tom, že hráli v tragických maskách obyčejnou komedii s přesně roz- dělenými vládními a oposičními úlohami. Tímto jednoduchým tahem dosahovali to- ho, že ve Vídni se báli nesmířitelných lvů maďarské politiky a ustupovali na úkor rakouské politiky tak dlouho, až sami po- litikové maďarští uvěřili ve svou neodola- telnost a předložili své požadavky nejen královstvím a zemím na říšské radě za- stoupeným, nýbrž i koruně. Do té doby vítězství maďarské politiky bývala k zá- vidění snadná. My s úžasem jsme pozoro- vali maďarský postup, a nechápajíce, kde je tajemství úspěchu maďarské taktiky. považovali jsme jich posici za daleko silněj- ší a trvalejší, než jakou se ukázala ve skutečnosti. Maďarskou politiku vedla o- bratná šlechta, která se za to dávala skvě- le honorovat na účet vlastní země. Šlechti- cké hospodářství, které maskovalo svou podstatu zdůrazňováním maďarského šovi- nismu a bezohledným utlačováním nema- darských národů, stálo na vratkých zákla- dech; dařilo se mu, pokud se obracelo jen na jednu stranu proti potlačovanému lidu maďarskému a národům nemaďar- ským. Jakmile však obrátilo svou frontu též proti Vídni, koruna odvolala se ve své při s uherskými privilegovanými vrstvami k vyděděnému lidu a předložila návrho všeobecném právu volebním. Od té doby byla maďarské politice zlomena páteřa všechna politíka posledních let jest jen zoufalým pokusem zachránit ještě na ně- jaký čas status quo. Hrabě Apponyi, hr. Andrássy dělají to v oposicí, hr. Tisza dě- lá to ve vládní straně a na to dal si zvolit potřebný počet vládních mameluků, jichž Jediným úkolem jest hlasovat, jak vláda přikáže.
#10 alto_textblock #10
Všude ovšem se cítí pronikavý zá- pach, šířící se z hnijících vládních vod. Ši- roké vrstvy lidové jsou nespokojeny s do- savadní politikou, vře to mezi městským dělníctvem, vře to mezi selským lidem, ne- spokojenost vzmáhá se nejen mezi Mada- ry, nýbrž i mezi ostatními národy Uher „Slovenský Dennik“ ličí slovy svého ven- kovského dopisovatele to všeobecné roz- hořčení a vztek, který ovládl i zapadlé kraje. Jako by byl vzduch pln výbušných
#11 alto_textblock #11
plynů, do posledních zákoutí pronikají zá- hadné pověsti o nutnosti blízkého konce jakási chiliasticky zabarvená víra v příšti soud nad vinníky dnešní nepravosti tajem- nou silou zachvacuje lidové posluchače Zdá se, jakoby to bylo podzemní dunění předpovídající sopečný výbuch. Přípravy ke všeobecné stávce jen sesílily toto mo- hutné hnutí myslí lidu. Ale všechna tato myšlenková energie vybíjí se na prázdno. Nikde není silných jednotlivců, mravních autorit, které by po- žívaly důvěry lidu, aby se postavily v če- lo. Proto přerod v Uhrách děje se tak těž- ko a s takovými křečovitými záchvaty. An Lukácsovsko-Tiszovská vládní klika, ani politici rázu Apponyiho nebo Kossutha ne- dovedou dnes řídit běh veřejného života uherského, poněvadž vývoj budoucnosti může jít jen proti nim. Proto vláda vidí dnes hlavní svůj úkol v tom, aby všemi prostředky, které moderní státní zřízení má po ruce, rozbíjela každý pokus maďar- ského lidu nebo nemaďarských národů organisovat své síly. Stalo se již pravid- lem, že dnes v Uhrách o významných zá- konech se hlasuje pod ochranou bodáků. Konstituce, svoboda, to vše zůstalo Uhrách jen pouhým heslem, určeným pro nezasvěcenou cízinu. Uvnítř panovala zvů- le. A panuje dosud. Jedná-li se o demokratické volební právo, rozhodne zvůle, projevená vládou přímo a oposící nepřímo. Jedná-li se o po- litické svobody, o záruky práva shromaž- ďovacího nebo spolčovacího i pro uherské občany slovenského původu, rozhoduje o- pět vládní zvůle. Občas snad se zakoke- tuje s nemaďarskými národnostmi, ale po- tom znovu ještě s větší tihou dolehnou na obránce národních práv. Jestliže chtěj Slováci svolat několik veřejných schůzí aby porokovali o tak vážných denních u- dálostech, úřady to šmahem zakazují Jestliže se najde několik studentů Slová- ků na střední škole a soukromě se učí své mateřštině, poněvadž na žádnou střední školu v Uhrách slovenčina není přípuště- na ani jako nepovinný předmět, ačkoli to tak zvaný národnostní zákon přímo přika- zuje, jsou ze školy vyhozeni pro „pansla- vistické“ snahy, jak se stalo tyto dny. Jestliže se slovenská mládež spojí, aby si vydávala časopis a knihy a tak aspoň se připravovala pro svoje budouci působení mezi slovenským lidem, na všech stranách se zavede vyšetřování. Úřady slidí za dů- kazy, že na Slovensku je velké, protistát- ní spiknutí a pod touto záminkou chtějí na Šlovensku vyvolat jakousi parodii na Omladinu. Snad se pokusí i o parodii na bližší vzory, na záhřebský vlastizrádný proces, o čem by svědčila snaha dokázat slovenské mládeži politické gravitováník Čechám, jakožto cizině. Česká veřejnost musí s velkou pozorností sledovat maďar- ské pronásledování slovenské mládeže. která má trpět jen za lásku ke svému rod- nému lidu a za to, že chce utužením česko- slovenské vzájemnosti sesílit vlastní ná- rodní posici. Jde tu již o nás, o naši věc,o naši krev! Nemůžeme pomáhat svým slo- venským bratřím v Uhrách, jako pomá- hali Bulhaři utlačeným Makedoncům v Tu- recku, ale tolik můžeme pro ně vykonat, že každý slovenský student, vy- hozený pro svoje národní cítě- ní z maďarských škol, bude při- jat a vydržován na českých školách. Jest úkolem všech přátel Slováků zejména Českoslovanské jednoty, aby po-
#12 alto_textblock #12
dali ruku Slovákům právě v této chvíli pro- následování pro československou myšlen- ku. Ať zví uherská vláda, že Češi jsou soli- dárni se slovenskými bratry, ať zvědí Slo- váci, že v dobách zlých najdou u nás bez- pečné útočiště. Byla před léty vyslovena pochybnost, že by po iticky slabí Čechové mohli nějak prospět Slovákům. Snad mno- hý tomu uvěřil; ale ve skutečnosti Češi tvoří mocnou zálohu Slovenska a čím těsnější budou vzájemná pouta, tím silněj- šími budou se cítit Slováci a tím slabšími budou úklady maďarské vlády. Maďaři překročili již zenít své slávy; úpadek ma- ďarský nelze zastavit ani obnovením pro- následování Slováků. Je tudíž naší povin- ností v této rozhodné chvíli přispět Slo- vákům, aby mohli v boji vytrvat.
#13 alto_textblock #13
Dohoda polsko-rusínská.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 6. března. (Zvl. tel. »Nár Lístů«) Bylo vydáno teto kommunique: Vět- šina ukrajinského klubu na říšské radě vy- slovila se dnes zásadně pro přijetí kompro- misní formule stran okresních zastupitelstev haličských, předložené předsedou volebního výboru haličského dr. Leem. Rozhodnutí definitivní stane se však teprve v sobotu v Lvově na schůzi předsednictev ukrajinského klubu zemského. Vídeňských porad zúčastníl se také posl. dr. Trylovský jako náměstel předsedy radikálních rusínských poslanců n říšské radě a jako místopředseda vedení ra- dikálního rusínského v Haliči. Dr. Konst. Levický vyrozuměl m.-p hr. Stürgkha o usnesení klubu rusínského. Posl. David ryt. Abrahamowi cz předseda konservativců haličských, přijal kompromisní návrh dra. Lea, vyhradil všal poslední slovo parlamentní komisi konser- vativní strany haličského sněmu. Výbor pro reformu zemského volebního řádu haličského musí, poněvadž je terminován, býti svolán ještě v týdnu přištím, aby stalo se tam roz- hodnutí a ještě před velikonocemi mohl se- jíti se zemský sněm, za tím účelem, aby se usnesl na reformě. Zásady její vypracuje výbor, plenum pak době nejbližší, poku možno, před velikonocemi zákon skoncuje
#15 alto_textblock #15
Říšská rada.
#16 alto_textblock #16
Poslanecká sněmovna. (Zvl. telef. rpráva „Nár. Listů“.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 6. března. Neobyčejně vřelou byla posmrtná vzpo mínka, kterou věnoval předseda dr. Sylvesten zavražděnému posl. Schumeierov i.“ Sně- movna vyslechla ji za úplného hrobového ticha s největší pobožností. Nesplnily se oba- vy, že dojde při tomto posledním salutu vzdanému poslaneckou sněmovnou jednomu nejzdatnějších jejích členů, k nějakým demon- stracím. Nekrolog předsedův byl vyslechnu bez odezvy. Oba návrhy sociálně-demokratické, Š me- ralův a Seitzův, aby poslanecká sně- movna neprodleně vykonala rozpravu, věno- vanou propouštění záložníků a náhradních zá- ložníků jak na severu, tak na jihovýchodě ří še, byly zamítnuty. Ku přijetí jejich bylo by třeba podle jednacího řádu dvoutřetinové většiny. Povstala pro ně však jen malá men- šina. Strany obávaly se patrně, že by z de- baty vojenské vzrostla velká debala o za- hraniční sítuaci. První čtení nového zákona stran po domního obchodu dospělo k oběm generálním řečníkům, kteří promluví zítra.
#18 alto_textblock #18
Podány dnes četné dotazy, mezi nim dva pozoruhodné: dra. Tresiče v příčině albánského kongresu v Terstu a dra. Neu- manna (vídeňského) v příčině bývalého ministra vojenství ryt. Auffenberga. Poslanecká sněmovna bude míti zítra schůzi jen krátkou, po které se rozejde n velikonoční prázdniny. Příští schůze ustano vena nebude. Předseda dr. Sylvester oznámi že ji svolá písemně. Konati se bude 8. dubna Za prázdnin však pracovati bude finanční vý- bor, aby skoncoval své porady. Myslí se, že nyní tempo jejich po dohodě polsko-ukrajin- ské bude urychleno a že bude lze příští úterý nebo středu několikaměsíční rokování skon-
#19 alto_textblock #19
covati.
#20 alto_textblock #20
Z Vídně, 6. března. (K. k.) President dr. Sylvester zahájil schůzi v 3 hod. odp. Věnoval nejdříve vřelou vzpomínku zesnulému poslanci Sehuhmelerovi. Otřása- jící událost vyvolala všude, i v těch kruzích, které byly od zesnulého odděleny opačnými názory na politiku a svět, nejhlubší a nejupřímnější sou- strast. Dále vzpomenul katastrofy, kterou po- stiženo bylo vojenské loďstvo německé a za které 70 námořníků našlo předčasnou smrt. Žádal z zmocnění, by směl požádati ministerského před- sedu, by prostřednictvím ministerstva zahranič- ních věcí tlumočil soustrast rakouské poslanecké sněmovny říšské vládě německé. (Souhlas.) Ministr financí podal předlohu o zmocně- ní k občasnému zrušení ustanovení o vlivu zvý- šení úrokové sazby na poplatkové úlevy při kon- versích. Mezi došlými spisy jsou návrhy německý ch a českých sociálně-demokratických poslanců na propuštění povolaných zá- ložníků, dále návrh posl. Schrafíla as. na ochranu kovoprůmyslu proti přehmatúm žele- zářského kartelu; Reumanna a s. na zrušení ustanovení živnostenského řádu, kterým trestá se porušení smlouvy: Gl5ckela a s. o postupu kancelářských pomocníků a požitcích kancelář- ských oficinntů; Viškovského a s. na změnu zákona o osobní dani z přijmu, pokud jde o zda- nění výdělkových podniků dle II. hl. Před přechodem k pořadu navrhl posl. Seitz aby jako 2. předmět pořadu bylo dáno I. čten jeho návrhu o propouštění záložníků. Sněmovn nemůže si nevšímati této otázky, když celý svě se zabývá mezinárodní politikou. Posl. Ant. Němec podal stejný návrh, ale oba byly zamitnuty, načež přešlo se k pořadu. t. j. k I. čten
#21 alto_textblock #21
zákona o podomním obchodě.
#22 alto_textblock #22
Posl. Sědalevič: Pokud jde o volebaí re- formu do zemského sněmu, šli Ukrajinci až n nejzazší hranici. Nestihá je tudiž žádná vina, bu- de-li dílo zničeno. Nepřipusti, aby finanční plá byl proveden, dokud nebude uskutečněna volební reforma zemská, Předloha o podomním obchodu je nespra vedliva a v hospodářském směru škodliva, pro- čež Rusini jsou proti ní. (Pochvala Rusínů.) Posl. Pík a jeho strana vítají každou předlo- hu zákona, jež se snaží upraviti sociální poměry širokých vrstev. To však nelze tvrdit o předlo- ženém zákoně. Pojednával o zostřených ustanove- ních předlohy, zejměna brojil proti ustanovení 3leté usedlosti v okrese, a proti hranici věku 33 let. Stále rostoucí vojenská břemena, nesmyslná zbrojení, nespravedlivá soustava berní a přede- vším velkokapitalistická fabrikace jsou příčinam úpadku maloživnosti. Proti všemu tomu a proti ne- smyslné státní politice musí směřovali boj a n proti podomnímu obchodu. (Pochvala českých soc. dem.) Posl. Pacher doufá, že předložená osnova bu- de uskutečněna. Uznané oprávněnosti podomního obchodu, který provozují obyvatelé krajin, které jsou odkázány ode dávna na tento obchod, tate osnova v celku vyhovuje. Zákon stojí na stanovi- sku, že podomní obchod neprovozovaný obyvatelí krajin v zákoně jmenovaných není už nutný. Živ- nostníci a obchodníci budou se směrem tohoto zá- kona spokojení, jen § 16. ve příčině krajin, jimž se poskytuje výhoda, musí býti poněkud změněn. zvláště se stanoviska podomního obchodu v Ru- dohoří. Řečník navrhne změnu, jakož i pojetí ně- kolika usnesení dřívější sněmovnou učiněných, aby krajinám na výdělek chudým byly poskytnuty další výhody. Vyzývá vládu, aby věnovala více péče než dosud krajinám na výdělek chudým, ze- jména v Rudohoří. Konečně opřel se, aby předloh o podomním obchodu byla přikázána národoho- spodářskému výboru na místě živnostenskému
#23 alto_textblock #23
Posl. Wüst žádal také výhody pro obyvatel Rudohoří. K návrhu posl. Nagela byla debata uzavře- na a hlavními řečníky byli zvoleni poslanci Bian- kini (proti) a Wohlmever (prol. načež ro- kování přerušeno. Posl. Pittaco pravil v dotaze na předsedu, ze usnesení rozpočtového výboru o vlašské právní- cké fakultě naplnilo Vlachy velikým povděkem, avšak očekávají dychtivě ukončení těto záleži- tosti. Ptal se předsedy, zda a kdy dá zprávuo oten předloze na pořad. Místopředseda dr. Conci odpovědél, že předsednicivo, až zpráva bude podána, nebude vá- hati předložiti záležitost konventu senforů a na- vrhl příští schůzi na zejtřek s pořademi 1. Volba 26členného výboru ku průpravnému projed- nání zákona o změny kompelence v minister- stvech. 2. Pokračování dnešního pořadu jednacího. Posl. Daszyňski poukazuje na svůl návrh dne podaný ve přičině zrušení zákazu saisonního vy- stěhování a poskytnutí dovolené záložatkům a ná- hradním záložníkům a zvláště na velké poškozeno obyvatelstva haličského zákazem saisonního vy- stěhování vydaným úřady haličskými, kterým se zadržuje v Halíči 200.000 lidí, nemajfcích práce. Žádá, aby jeho návrh byl dán jako 2. předmět na pořad zejtřejší schůze. Při hlasováni návrh Daszyňského propadl zůstalo při místopředsedově návrhu. Konec schůze v 6 hod. večer.
#24 alto_textblock #24
Vládní předlohou, která dnes podána byla poslanecké sněmovně a týká se zmocnění k do- časnému zastavení platnosti uslanovení úilevy
#25 alto_textblock #25
o vlivu zvýšení úrokové míry na poplatkové
#26 alto_textblock #26
povolené pro konverse, zmocňuje se minístr fi- nancí, aby, jestliže následkem mimořádných po- litických, anebo hospodářských poměrů dostaví se povšechný vzestup hypotekární úrokové míry ve všech královstvích a zemích na říšské radě za- stoupených, anebo v jednotlivých částech státní- ho území — zastavil přechodně s právním účjn- kem na dobu tohoto stavu nejdéle však do 31. prosince 1915 platnost nařízení § 7. zákona z 22 února 1907 říš. zák. čís. 49, jež týkají se poplatko- vých úlev při konversi dlužných pohledávek, že totiž zvýšení hypotekární úrokové míry samoo sobě nemá za následek zrušení poplatkových ú- lev, povolených uvedeným zákonem. V důvodní zprávě poukazuje se k tomu, k zákon z 22. února 1907 poskytuje dalekosáhlé po- platkové úlevy hypotekárním půjčkám, učiněným za účelem konverse u veřejných úvěrních ústa- vů pod tou podmtnkou, že buď úrokovou míru pro celou dobu půjčky snižuje při nejmenším o 11 2. anebo mění bez zvýšení úrokové míry nezúročitel- nou a věřitelem vypověditelnou pohledávkuv zúročitelnou, anebo věřitelem nevypověditelným Každá dodatečná úmluva mezl věřitelem a dlužní- kem, kterou posléze uvedenmu byly by odejmuty zmíněné hospodářské výhody, tedy zvláště každe zvýšení úrokové míry přes stanovenou hranici, má za následek dle § 7. zákona o konversích právní důsledek, že poplatkové úlevy, povolené pro kon- versi, pozbývají platnosti, a že dotyčné poplatky musí býti doplaceny. Toto ustanovení o neplatno- sti úlev v normálních dobách účinný palliativ proti poškození kolhovního věřitele, způsobuje za obecného zdražení úvěru hypotečního, vznik- nuvšího z neobvěejných politických nebo hospo- dářských poměrů, že knihovní věřitel je dvojná- sobně poškozen, jednak zvýšenými úroky z půjě- ky, jednak tím, že musí dodatečně platiti poplat- ky. Aby se zjednala nápráva, má býti vláda výji- mečným zákonem zmocněna zrušiti dočasně plat- nost tohoto § 7.
#27 alto_textblock #27
Posl. dr. Zahradník a Kratochvíl po- dali na ministra spravedlnosti dotaz proti zrušen soudcovského místa ve Voticích
#28 alto_textblock #28
Z parlamentních výborů.
#29 alto_textblock #29
Usnesení užšího výboru rozpočtového přehmatech námořní správy při zadávání dodávek.
#30 alto_textblock #30
o
#31 alto_textblock #31
Z Vídně, 6. března. (K. k.) V dnešní schůzi užšího rozpočtového výboru. který zabývá se zkoumáním námořních dodávek adělil předseda Maštálka přípis presidenta dra. Sylvestra, ve kterém se oznamuje, že minister- stvo obchodu nemůže vyhověti nov žádosti o předložení akt, týkajíclc se zadáni plovoucího doku. Užší výbor zahájil pak meritorní deba tu, které se zúčastnili poslanci Friedmann, Kol-
#32 alto_textblock #32
FEUILLETON.
#33 alto_textblock #33
Slovensko protireformační.
#34 alto_textblock #34
Jako domácí naše literatura pohusitská reformační, protestantská, když byla vyho- štěna z Čech, udržovala se dále mimo hranice království a markrabství jednak na severu ně- mecko-polském, jednak v nejvýchodnější obla- sti národa našeho, na Slovensku, tak na půdě slovenské ohlasu docházela i česká slovesnost protireformační, katolická. Evangelíci sloven- ští žijí plným životem literárním od reformace; strana římská je neplodná. Teprve soustavná protireformace za doby pobělohorské,v Uhrách namířená i proti nekatolíkům domá- cím, i proti příchozím vystěhovalcům z Čech a z Moravy, způsobila to, co se nepodařilo sto- letím předchozím: vyburcovala domácí katoli- ckou vrstvu školsky vzdělanou k jaké také činnosti jazykem národním. A není bez zajíma- vostí, že tento nový ruch slovesný v severních Uhrách v poslední třetině věku XVII. a na počátku XVIII. století pěstuje se přímo podle starších vzrorů a předloh českých, jejích směrem a jejich řečí. Při středověkém zřízení feudálním, které se v Uhrách zachovalo až do roku 1848, šlo především o to, aby katolické církvi vráceno byla bohatá a mocná šlechta, držitelk téměř veškeré půdy, patronka far a kostelů. represenfantka politické moci národa. Práci tu. právě tak jako v Čechách, na Moravě a ve Blezsku, vykonal Řád jesuitský, a to mezi Ma- Mary. Němci i Slováky v Uhrách, zejména pak proslulý kazatel, církevní spisovatel a neúmor ný agitátor Petr Pázmány, původně reformo- vaný protestant, potom pak (jako u nás Sla- vata) jesuity odchovaný horlivec katolický arcibiskup v Ostřihomě. Když Tovaryšstvo Ježíšovo získalo nej- nocnější rody panské a zemanské, obrátilo se
#35 alto_textblock #35
k agitaci ve městech a na venkově a jalo se zřizovati výbojná literární střediska Z nejdůležitějších středisek takových pro Slovensko byla Trnava, město v úrodné a lidnaté župě prešpurské, které pro hojné ko- stely a kláštery své od té doby zváno jest „malým Římem“. Čím Praha Čechám, Olomouc Moravě a Opava Slezsku, tím Trnava v XVII a XVIII. věku stala se Slovensku. Pázmány r. 1635 založil tam jesuitskou universitu, jesuit- skou kollej, jesuitské konvikty pro studentstv a zejména jesuítskou knihtiskárnu, od- kud až do dob josefinských vycházela převážno část agitační literatury pro obecenstvo slo venské. Ráz této protireformační literatury trnav ské úplně se shoduje s rázem potireformačn slovesnosti, jak tehdy ji hromadně pěstoval v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. S počátku byly to pouhé přetisky jesuit- ských knížek českých, vydávaných v Praze které jen co do jazyka poněkud jsou přizpů- sobovány mluvě domácí. Takový spis byla na př. „Koníessí ka- tolická“, jejž r. 1609 v Praze vydal věrný odchovanec jesuitský Jakub Horčický z Tepence, vyznamenaný dvořan Rudolfa II., jakási summa všeho, co bylo lze pověděti proti známé „Konfessí české“, kterou evan- gelíci v Čechách domáhali se a téhož roku 160 na krátko se domohli svobody náboženské. Vý bojným, nesnášelivým, autoritářským způsn bem kníha poučovala o veškerých zvláštno stech, které názor římský od církevního ústro protestantského odlišovaly: o moci koncilův. o mši, o očistci, o svátostech, o řeholích, poctě svatých, o procesích, o odpustcích atd. Přetisk knihy Horčického pořízen jest v Trna- vě 1677. Jiná, podobně podle českého vydání Praze vyšlého, na Slovensku r. 1701 přetištěná kniha byl pověstný „Věčný pekelný ž -
#36 alto_textblock #36
lář“, známým vlasteneckým jesuitou Matě- jem Václavem Steyerem po česku zpracovaný, který v této formě i mezi katol- ckými Slováky vykonával svůj zastrašovací tlak na svědomí a čtenáře zpracovával na po- volný nástroj horlivosti míssionářské. A v takovém duchu potom až do polovice století XVIII. i dále tiskne se hromadná nábo- žensky polemická nebo apologetická literatura slovenských jesuitů, většinou beze jména písa- telů, na němž patrně už tehdy nezáleželo an autorům, ani čtenářům. A jako v Čechách, tak i na Slovensku za Řádem jesuitským v propagandě literární l ostatní řehole, kněží světští i laikově. Do- tkneme se jen několíka jmen. Nad průměrnou záplavu této literatury protirefomační poněkud se povznáší jedna z knih minority Benigna Smrtníka „Kunšt dobre umriti“ (v Trnavě 1697 Není ovšem původní, je upravena podle latin- ského spisu karmelitána Hilaria a Sancto Ana- stasio; ale poutá pozornost svým naprostým zamítáním světa a poměrnou obratností slo- hovou. Výmluvnými, široce rozvedenými pa- rallelami kreslí marnou slávu a moc i prchavé požitky pozemské, a proli nim staví hrůzu děs smrti, ve všech podobách na nás číhající a jediný lék proti ní: čisté svědomí a klid duše v Bohu spočinulé. Kdyby v knize Smrtnikově zároveň nebylo obvyklé polemiky proti ďáblu jenž lidi svádí v tolikerých podobách, a pole- miky proti kacířům, výslední dojem spisu to- hoto téměř by se rovnal dojmu, kterým působ Komenského „Labyrint“ Je pozoruhodno, že jako naši rozprášen oxulanti protestantští, kteří se cizinou pla- hočili v největších útrapách a dpuštěnosti, tal i naši katolíci, těšící se všeliké moci a přízn duchovní i světské, dospivají téhož pessimisti- ckého mementa a mystického útulku, které jedněm v neštěstí jsou potěchou, druhým v štěstí výstrahou.
#37 alto_textblock #37
Dále zmínky zasluhuje první katolická po- stilla, která tiskem vyšla na půdě slovenské od pavlána Alexandra Máčaje, vydaná v Trnavě 1718 s názvem „Chleby prvoti lačnějícím slova božího dušem predložené“ Kromě polemiky protikaciřské, jíž v téte objemné knize, na rozdil od jiných, je poskrov- nu, Máčaj podává věrný ohlas katolických po- still, které od druhé půle XVII. věku tehdy vycházely v Čechách. Kárá nešvary obecen stva chrámového jako Tanner, ličí muka pekel ná jako Steyer, číselně odhaduje rozličná utrpení Kristova jako Axlar, horli proti ob- žerství a představuje ďábla pokušitele v roz manitých podobách jako Náchodský. Z latinské předmluvy, kterou Máčaj při- dal ke své knize, se dovídáme, že ku prác této vlastně jej pobídla národní řevnivost: Ma- ďaři, Němci, Charváti, Poláci, Čechové, Mora vaně a jiní prý dostatečně jsou opatření po- stillami v jazycích svých; pouze Slováci kato- ličtí posud spisu takového neměli. Máčaj se tedy o něj pokusil první a z té příčiny nazval jej „Chleby prvoti n Prohlédajíc k těmto slovům Máčajovým starší literární historie Máčajovu postillu zr 1718 zpravidla pokládala za první tiskv Uhrách, v jehož jazykové úpravě se hlásí slo- venské nářečí, které potom koncem stolet XVIII. Bernolák zvolil za literární řeč sloven- ských katolikův. Ale to je omyl. Dialektické vlivy ohlašují se v tiscích trnavských už od po- lovice věku XVII., přes to však knihy ty, tedy i postilla Máčajova, až po Bernoláka cel- kem zachovávají jazykovou osnovu bible Kra- lické, takže jich ještě nelze nazývati sloven- skými, nýbrž nanejvýše toliko českosloven skýmí. Třetí literární stoupenec protireformace z katolíků slovenských, jenž ostatní vrstevní ky překonával horlivosti, byl Štěpán Dub nicai, farář v Teplé u Trenčína, odkud p
#38 alto_textblock #38
léta ve smyslu jesuitském slovem i písmem působil na čtoucí obecenstvo, Dubnicai v knížkách svých (jako jsou na př. „Prvotiny Bohu a Beránkovi“ v Trnavé 1716, nebo „Manna skrytá“ tamže 1718, a jiné) je vtělená bojovnost proti- kaciřská. Protestantský názor o posvátném chlebě a víně, o svěcení svátkův, o všeobec- ném kněžství atd. je stálým jeho terčem, a nenávist Dubnicaiova obrací se zejména proti potomkům husitským, jak je nazývá, kteří, vykázáni byvše z Čech a z Moravy, v XVII. století hromadně se usazovali v městě Tren- čině a jeho okolí jako kazatelé i učitelé, to jest, jak Dubnicai je přesvědčen, jako kazitelé i svůdcové věřících i mládeže a tudíž nebez- peční nejen církvi, nýbrž i společnosti a státu. Tepelský farář Dubnicai je polemik ne- urvalý, neštítí se literárních zbraní seba hrubších, a vedle slovního hromobití je to zejména osobní denunciace, kterou operuje rád a se zdarem. A posléze čtvrtý z přednějších katoli- ckých spisovatelů na Slovensku, u nichž záro- veň už silně proniká domácí nářečí, tou dobou je světský laik Mikuláš Tamáši, žilinský notář. Žilinu vedle Trnavy. Trenčína a Preš- purka Řád jesuitský vybral si za příhodné střediště agitační, a v Tamášim záhy našel horlivého pomocníka. Muž ten byl původně protestant a teprve po missiích jesuitů trnav- ských přestoupil ke katolictví v čele městské rady žilinské. Novému přesvědčení svému dal výraz spisem „Pravá katolická ručn knížka“ (v Trnavě 1691), kde snažil se če- liti spisu Matyáše Hoč, dvorního kazafele saského, Evangelické ruční knížce, v českých překladech hojně rozšířené mezí exulantyv Němcích i na Slovensku. Zvláštním dojmem působí Tamášiova sčetlost theologická, kterou podává ve formě literárně a slohově primi- tivní a naturalistické. Takovým způsobem tedy za věku XVII. a XVIII. i na Slovensku se církev římská do-