#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 7. března 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 65.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní llety
předplácí so
V Praze v administracti
a měsís. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
v dvoji donáškoui
na měsle. . . . . . 2 K 54
na štvri leta . . . . 7 K Glh
ve fItálkách
na méslo . . . . . 9 K 80
na másla. Poštou:
aa čtnnt'isti : . . : s k o
nčsta.dvošt náellkou
aria:: :keh
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . za s
večerní . . . . . . . za dk
Ve fllálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .
večerni
. . . . . . . . 5h
#7
alto_textblock
#7
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a insort-
administrace v Marianské ul., a
Tam nacbázaji se táž
cedakce, tlekárna a expodíce
„Národníeh Iástů-
Rlakoplsy se novrasei
#8
alto_textblock
#8
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
#9
alto_textblock
#9
Maďarský úpadek.
Ústup maďarské oposice před vyhlá-
šením všeobecné stávky, zakrývaný mno-
hoslovnou a bezvýznamnou řečí hraběte
Apponyiho, nikoho nepřekvapil. Tak málo
mají úvěru hrozby maďarských politiků, a
jmenovitě hrozby, které by se mohly splnit
jen uskutečněním opravdu demokratické
volební opravy. Nevěří se ani těm, kdož
se v Uhrách postavili v čelo širokých davů,
domáhajících se politické rovnoprávnosti
Je těžko tam rozeznávat poctivého člově-
ka od šarlatána; celé politické ovzduší ma-
ďarské je prosyceno lží a klamem. Dnes už
minuly časy, kdy se nevidělo pod povrch
maďarských politických manifestací a kdy
každá dobrodružná pověst z Uher dochá-
zela víry. Dnes provázíme uherské událo-
stí s oprávněnou skepsí a čekáme jen, kdy
se zase odhalí podstata posledního výstu-
pu maďarské politické komedie.
Celý vtip maďarského politického re-
žisérství býval v tom, že hráli v tragických
maskách obyčejnou komedii s přesně roz-
dělenými vládními a oposičními úlohami.
Tímto jednoduchým tahem dosahovali to-
ho, že ve Vídni se báli nesmířitelných lvů
maďarské politiky a ustupovali na úkor
rakouské politiky tak dlouho, až sami po-
litikové maďarští uvěřili ve svou neodola-
telnost a předložili své požadavky nejen
královstvím a zemím na říšské radě za-
stoupeným, nýbrž i koruně. Do té doby
vítězství maďarské politiky bývala k zá-
vidění snadná. My s úžasem jsme pozoro-
vali maďarský postup, a nechápajíce, kde
je tajemství úspěchu maďarské taktiky.
považovali jsme jich posici za daleko silněj-
ší a trvalejší, než jakou se ukázala ve
skutečnosti. Maďarskou politiku vedla o-
bratná šlechta, která se za to dávala skvě-
le honorovat na účet vlastní země. Šlechti-
cké hospodářství, které maskovalo svou
podstatu zdůrazňováním maďarského šovi-
nismu a bezohledným utlačováním nema-
darských národů, stálo na vratkých zákla-
dech; dařilo se mu, pokud se obracelo jen
na jednu stranu proti potlačovanému
lidu maďarskému a národům nemaďar-
ským. Jakmile však obrátilo svou frontu
též proti Vídni, koruna odvolala se ve své
při s uherskými privilegovanými vrstvami
k vyděděnému lidu a předložila návrho
všeobecném právu volebním. Od té doby
byla maďarské politice zlomena páteřa
všechna politíka posledních let jest jen
zoufalým pokusem zachránit ještě na ně-
jaký čas status quo. Hrabě Apponyi, hr.
Andrássy dělají to v oposicí, hr. Tisza dě-
lá to ve vládní straně a na to dal si zvolit
potřebný počet vládních mameluků, jichž
Jediným úkolem jest hlasovat, jak vláda
přikáže.
#10
alto_textblock
#10
Všude ovšem se cítí pronikavý zá-
pach, šířící se z hnijících vládních vod. Ši-
roké vrstvy lidové jsou nespokojeny s do-
savadní politikou, vře to mezi městským
dělníctvem, vře to mezi selským lidem, ne-
spokojenost vzmáhá se nejen mezi Mada-
ry, nýbrž i mezi ostatními národy Uher
„Slovenský Dennik“ ličí slovy svého ven-
kovského dopisovatele to všeobecné roz-
hořčení a vztek, který ovládl i zapadlé
kraje. Jako by byl vzduch pln výbušných
#11
alto_textblock
#11
plynů, do posledních zákoutí pronikají zá-
hadné pověsti o nutnosti blízkého konce
jakási chiliasticky zabarvená víra v příšti
soud nad vinníky dnešní nepravosti tajem-
nou silou zachvacuje lidové posluchače
Zdá se, jakoby to bylo podzemní dunění
předpovídající sopečný výbuch. Přípravy
ke všeobecné stávce jen sesílily toto mo-
hutné hnutí myslí lidu.
Ale všechna tato myšlenková energie
vybíjí se na prázdno. Nikde není silných
jednotlivců, mravních autorit, které by po-
žívaly důvěry lidu, aby se postavily v če-
lo. Proto přerod v Uhrách děje se tak těž-
ko a s takovými křečovitými záchvaty. An
Lukácsovsko-Tiszovská vládní klika, ani
politici rázu Apponyiho nebo Kossutha ne-
dovedou dnes řídit běh veřejného života
uherského, poněvadž vývoj budoucnosti
může jít jen proti nim. Proto vláda vidí
dnes hlavní svůj úkol v tom, aby všemi
prostředky, které moderní státní zřízení
má po ruce, rozbíjela každý pokus maďar-
ského lidu nebo nemaďarských národů
organisovat své síly. Stalo se již pravid-
lem, že dnes v Uhrách o významných zá-
konech se hlasuje pod ochranou bodáků.
Konstituce, svoboda, to vše zůstalo
Uhrách jen pouhým heslem, určeným pro
nezasvěcenou cízinu. Uvnítř panovala zvů-
le. A panuje dosud.
Jedná-li se o demokratické volební
právo, rozhodne zvůle, projevená vládou
přímo a oposící nepřímo. Jedná-li se o po-
litické svobody, o záruky práva shromaž-
ďovacího nebo spolčovacího i pro uherské
občany slovenského původu, rozhoduje o-
pět vládní zvůle. Občas snad se zakoke-
tuje s nemaďarskými národnostmi, ale po-
tom znovu ještě s větší tihou dolehnou na
obránce národních práv. Jestliže chtěj
Slováci svolat několik veřejných schůzí
aby porokovali o tak vážných denních u-
dálostech, úřady to šmahem zakazují
Jestliže se najde několik studentů Slová-
ků na střední škole a soukromě se učí své
mateřštině, poněvadž na žádnou střední
školu v Uhrách slovenčina není přípuště-
na ani jako nepovinný předmět, ačkoli to
tak zvaný národnostní zákon přímo přika-
zuje, jsou ze školy vyhozeni pro „pansla-
vistické“ snahy, jak se stalo tyto dny.
Jestliže se slovenská mládež spojí, aby si
vydávala časopis a knihy a tak aspoň se
připravovala pro svoje budouci působení
mezi slovenským lidem, na všech stranách
se zavede vyšetřování. Úřady slidí za dů-
kazy, že na Slovensku je velké, protistát-
ní spiknutí a pod touto záminkou chtějí
na Šlovensku vyvolat jakousi parodii na
Omladinu. Snad se pokusí i o parodii na
bližší vzory, na záhřebský vlastizrádný
proces, o čem by svědčila snaha dokázat
slovenské mládeži politické gravitováník
Čechám, jakožto cizině. Česká veřejnost
musí s velkou pozorností sledovat maďar-
ské pronásledování slovenské mládeže.
která má trpět jen za lásku ke svému rod-
nému lidu a za to, že chce utužením česko-
slovenské vzájemnosti sesílit vlastní ná-
rodní posici. Jde tu již o nás, o naši věc,o
naši krev! Nemůžeme pomáhat svým slo-
venským bratřím v Uhrách, jako pomá-
hali Bulhaři utlačeným Makedoncům v Tu-
recku, ale tolik můžeme pro ně vykonat, že
každý slovenský student, vy-
hozený pro svoje národní cítě-
ní z maďarských škol, bude při-
jat a vydržován na českých
školách.
Jest úkolem všech přátel Slováků
zejména Českoslovanské jednoty, aby po-
#12
alto_textblock
#12
dali ruku Slovákům právě v této chvíli pro-
následování pro československou myšlen-
ku. Ať zví uherská vláda, že Češi jsou soli-
dárni se slovenskými bratry, ať zvědí Slo-
váci, že v dobách zlých najdou u nás bez-
pečné útočiště. Byla před léty vyslovena
pochybnost, že by po iticky slabí Čechové
mohli nějak prospět Slovákům. Snad mno-
hý tomu uvěřil; ale ve skutečnosti Češi
tvoří mocnou zálohu Slovenska a čím
těsnější budou vzájemná pouta, tím silněj-
šími budou se cítit Slováci a tím slabšími
budou úklady maďarské vlády. Maďaři
překročili již zenít své slávy; úpadek ma-
ďarský nelze zastavit ani obnovením pro-
následování Slováků. Je tudíž naší povin-
ností v této rozhodné chvíli přispět Slo-
vákům, aby mohli v boji vytrvat.
#13
alto_textblock
#13
Dohoda polsko-rusínská.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 6. března. (Zvl. tel. »Nár
Lístů«) Bylo vydáno teto kommunique: Vět-
šina ukrajinského klubu na říšské radě vy-
slovila se dnes zásadně pro přijetí kompro-
misní formule stran okresních zastupitelstev
haličských, předložené předsedou volebního
výboru haličského dr. Leem. Rozhodnutí
definitivní stane se však teprve v sobotu v
Lvově na schůzi předsednictev ukrajinského
klubu zemského. Vídeňských porad zúčastníl
se také posl. dr. Trylovský jako náměstel
předsedy radikálních rusínských poslanců n
říšské radě a jako místopředseda vedení ra-
dikálního rusínského v Haliči.
Dr. Konst. Levický vyrozuměl m.-p
hr. Stürgkha o usnesení klubu rusínského.
Posl. David ryt. Abrahamowi cz
předseda konservativců haličských, přijal
kompromisní návrh dra. Lea, vyhradil všal
poslední slovo parlamentní komisi konser-
vativní strany haličského sněmu. Výbor pro
reformu zemského volebního řádu haličského
musí, poněvadž je terminován, býti svolán
ještě v týdnu přištím, aby stalo se tam roz-
hodnutí a ještě před velikonocemi mohl se-
jíti se zemský sněm, za tím účelem, aby se
usnesl na reformě. Zásady její vypracuje
výbor, plenum pak době nejbližší, poku
možno, před velikonocemi zákon skoncuje
#15
alto_textblock
#15
Říšská rada.
#16
alto_textblock
#16
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. rpráva „Nár. Listů“.
#17
alto_textblock
#17
Z Vídně, 6. března.
Neobyčejně vřelou byla posmrtná vzpo
mínka, kterou věnoval předseda dr. Sylvesten
zavražděnému posl. Schumeierov i.“ Sně-
movna vyslechla ji za úplného hrobového
ticha s největší pobožností. Nesplnily se oba-
vy, že dojde při tomto posledním salutu
vzdanému poslaneckou sněmovnou jednomu
nejzdatnějších jejích členů, k nějakým demon-
stracím. Nekrolog předsedův byl vyslechnu
bez odezvy.
Oba návrhy sociálně-demokratické, Š me-
ralův a Seitzův, aby poslanecká sně-
movna neprodleně vykonala rozpravu, věno-
vanou propouštění záložníků a náhradních zá-
ložníků jak na severu, tak na jihovýchodě ří
še, byly zamítnuty. Ku přijetí jejich bylo by
třeba podle jednacího řádu dvoutřetinové
většiny. Povstala pro ně však jen malá men-
šina. Strany obávaly se patrně, že by z de-
baty vojenské vzrostla velká debala o za-
hraniční sítuaci.
První čtení nového zákona stran po
domního obchodu dospělo k oběm
generálním řečníkům, kteří promluví zítra.
#18
alto_textblock
#18
Podány dnes četné dotazy, mezi nim
dva pozoruhodné: dra. Tresiče v příčině
albánského kongresu v Terstu a dra. Neu-
manna (vídeňského) v příčině bývalého
ministra vojenství ryt. Auffenberga.
Poslanecká sněmovna bude míti zítra
schůzi jen krátkou, po které se rozejde n
velikonoční prázdniny. Příští schůze ustano
vena nebude. Předseda dr. Sylvester oznámi
že ji svolá písemně. Konati se bude 8. dubna
Za prázdnin však pracovati bude finanční vý-
bor, aby skoncoval své porady. Myslí se, že
nyní tempo jejich po dohodě polsko-ukrajin-
ské bude urychleno a že bude lze příští úterý
nebo středu několikaměsíční rokování skon-
#19
alto_textblock
#19
covati.
#20
alto_textblock
#20
Z Vídně, 6. března. (K. k.)
President dr. Sylvester zahájil schůzi v
3 hod. odp. Věnoval nejdříve vřelou vzpomínku
zesnulému poslanci Sehuhmelerovi. Otřása-
jící událost vyvolala všude, i v těch kruzích, které
byly od zesnulého odděleny opačnými názory na
politiku a svět, nejhlubší a nejupřímnější sou-
strast. Dále vzpomenul katastrofy, kterou po-
stiženo bylo vojenské loďstvo německé a za které
70 námořníků našlo předčasnou smrt. Žádal z
zmocnění, by směl požádati ministerského před-
sedu, by prostřednictvím ministerstva zahranič-
ních věcí tlumočil soustrast rakouské poslanecké
sněmovny říšské vládě německé. (Souhlas.)
Ministr financí podal předlohu o zmocně-
ní k občasnému zrušení ustanovení o vlivu zvý-
šení úrokové sazby na poplatkové úlevy při kon-
versích.
Mezi došlými spisy jsou návrhy německý ch
a českých sociálně-demokratických
poslanců na propuštění povolaných zá-
ložníků, dále návrh posl. Schrafíla as.
na ochranu kovoprůmyslu proti přehmatúm žele-
zářského kartelu; Reumanna a s. na zrušení
ustanovení živnostenského řádu, kterým trestá se
porušení smlouvy: Gl5ckela a s. o postupu
kancelářských pomocníků a požitcích kancelář-
ských oficinntů; Viškovského a s. na změnu
zákona o osobní dani z přijmu, pokud jde o zda-
nění výdělkových podniků dle II. hl.
Před přechodem k pořadu navrhl posl. Seitz
aby jako 2. předmět pořadu bylo dáno I. čten
jeho návrhu o propouštění záložníků. Sněmovn
nemůže si nevšímati této otázky, když celý svě
se zabývá mezinárodní politikou.
Posl. Ant. Němec podal stejný návrh, ale
oba byly zamitnuty, načež přešlo se k pořadu.
t. j. k I. čten
#21
alto_textblock
#21
zákona o podomním obchodě.
#22
alto_textblock
#22
Posl. Sědalevič: Pokud jde o volebaí re-
formu do zemského sněmu, šli Ukrajinci až n
nejzazší hranici. Nestihá je tudiž žádná vina, bu-
de-li dílo zničeno. Nepřipusti, aby finanční plá
byl proveden, dokud nebude uskutečněna volební
reforma zemská,
Předloha o podomním obchodu je nespra
vedliva a v hospodářském směru škodliva, pro-
čež Rusini jsou proti ní. (Pochvala Rusínů.)
Posl. Pík a jeho strana vítají každou předlo-
hu zákona, jež se snaží upraviti sociální poměry
širokých vrstev. To však nelze tvrdit o předlo-
ženém zákoně. Pojednával o zostřených ustanove-
ních předlohy, zejměna brojil proti ustanovení
3leté usedlosti v okrese, a proti hranici věku 33
let. Stále rostoucí vojenská břemena, nesmyslná
zbrojení, nespravedlivá soustava berní a přede-
vším velkokapitalistická fabrikace jsou příčinam
úpadku maloživnosti. Proti všemu tomu a proti ne-
smyslné státní politice musí směřovali boj a n
proti podomnímu obchodu. (Pochvala českých
soc. dem.)
Posl. Pacher doufá, že předložená osnova bu-
de uskutečněna. Uznané oprávněnosti podomního
obchodu, který provozují obyvatelé krajin, které
jsou odkázány ode dávna na tento obchod, tate
osnova v celku vyhovuje. Zákon stojí na stanovi-
sku, že podomní obchod neprovozovaný obyvatelí
krajin v zákoně jmenovaných není už nutný. Živ-
nostníci a obchodníci budou se směrem tohoto zá-
kona spokojení, jen § 16. ve příčině krajin, jimž
se poskytuje výhoda, musí býti poněkud změněn.
zvláště se stanoviska podomního obchodu v Ru-
dohoří. Řečník navrhne změnu, jakož i pojetí ně-
kolika usnesení dřívější sněmovnou učiněných, aby
krajinám na výdělek chudým byly poskytnuty
další výhody. Vyzývá vládu, aby věnovala více
péče než dosud krajinám na výdělek chudým, ze-
jména v Rudohoří. Konečně opřel se, aby předloh
o podomním obchodu byla přikázána národoho-
spodářskému výboru na místě živnostenskému
#23
alto_textblock
#23
Posl. Wüst žádal také výhody pro obyvatel
Rudohoří.
K návrhu posl. Nagela byla debata uzavře-
na a hlavními řečníky byli zvoleni poslanci Bian-
kini (proti) a Wohlmever (prol. načež ro-
kování přerušeno.
Posl. Pittaco pravil v dotaze na předsedu, ze
usnesení rozpočtového výboru o vlašské právní-
cké fakultě naplnilo Vlachy velikým povděkem,
avšak očekávají dychtivě ukončení těto záleži-
tosti. Ptal se předsedy, zda a kdy dá zprávuo
oten
předloze na pořad.
Místopředseda dr. Conci odpovědél, že
předsednicivo, až zpráva bude podána, nebude vá-
hati předložiti záležitost konventu senforů a na-
vrhl příští schůzi na zejtřek s pořademi 1.
Volba 26členného výboru ku průpravnému projed-
nání zákona o změny kompelence v minister-
stvech. 2. Pokračování dnešního pořadu jednacího.
Posl. Daszyňski poukazuje na svůl návrh dne
podaný ve přičině zrušení zákazu saisonního vy-
stěhování a poskytnutí dovolené záložatkům a ná-
hradním záložníkům a zvláště na velké poškozeno
obyvatelstva haličského zákazem saisonního vy-
stěhování vydaným úřady haličskými, kterým se
zadržuje v Halíči 200.000 lidí, nemajfcích práce.
Žádá, aby jeho návrh byl dán jako 2. předmět na
pořad zejtřejší schůze.
Při hlasováni návrh Daszyňského propadl
zůstalo při místopředsedově návrhu.
Konec schůze v 6 hod. večer.
#24
alto_textblock
#24
Vládní předlohou, která dnes podána byla
poslanecké sněmovně a týká se zmocnění k do-
časnému zastavení platnosti uslanovení
úilevy
#25
alto_textblock
#25
o vlivu zvýšení úrokové míry na poplatkové
#26
alto_textblock
#26
povolené pro konverse, zmocňuje se minístr fi-
nancí, aby, jestliže následkem mimořádných po-
litických, anebo hospodářských poměrů dostaví se
povšechný vzestup hypotekární úrokové míry ve
všech královstvích a zemích na říšské radě za-
stoupených, anebo v jednotlivých částech státní-
ho území — zastavil přechodně s právním účjn-
kem na dobu tohoto stavu nejdéle však do 31.
prosince 1915 platnost nařízení § 7. zákona z 22
února 1907 říš. zák. čís. 49, jež týkají se poplatko-
vých úlev při konversi dlužných pohledávek, že
totiž zvýšení hypotekární úrokové míry samoo
sobě nemá za následek zrušení poplatkových ú-
lev, povolených uvedeným zákonem.
V důvodní zprávě poukazuje se k tomu, k
zákon z 22. února 1907 poskytuje dalekosáhlé po-
platkové úlevy hypotekárním půjčkám, učiněným
za účelem konverse u veřejných úvěrních ústa-
vů pod tou podmtnkou, že buď úrokovou míru pro
celou dobu půjčky snižuje při nejmenším o 11 2.
anebo mění bez zvýšení úrokové míry nezúročitel-
nou a věřitelem vypověditelnou pohledávkuv
zúročitelnou, anebo věřitelem nevypověditelným
Každá dodatečná úmluva mezl věřitelem a dlužní-
kem, kterou posléze uvedenmu byly by odejmuty
zmíněné hospodářské výhody, tedy zvláště každe
zvýšení úrokové míry přes stanovenou hranici, má
za následek dle § 7. zákona o konversích právní
důsledek, že poplatkové úlevy, povolené pro kon-
versi, pozbývají platnosti, a že dotyčné poplatky
musí býti doplaceny. Toto ustanovení o neplatno-
sti úlev v normálních dobách účinný palliativ
proti poškození kolhovního věřitele, způsobuje
za obecného zdražení úvěru hypotečního, vznik-
nuvšího z neobvěejných politických nebo hospo-
dářských poměrů, že knihovní věřitel je dvojná-
sobně poškozen, jednak zvýšenými úroky z půjě-
ky, jednak tím, že musí dodatečně platiti poplat-
ky. Aby se zjednala nápráva, má býti vláda výji-
mečným zákonem zmocněna zrušiti dočasně plat-
nost tohoto § 7.
#27
alto_textblock
#27
Posl. dr. Zahradník a Kratochvíl po-
dali na ministra spravedlnosti dotaz proti zrušen
soudcovského místa ve Voticích
#28
alto_textblock
#28
Z parlamentních výborů.
#29
alto_textblock
#29
Usnesení užšího výboru rozpočtového
přehmatech námořní správy při
zadávání dodávek.
#31
alto_textblock
#31
Z Vídně, 6. března. (K. k.)
V dnešní schůzi užšího rozpočtového výboru.
který zabývá se zkoumáním námořních dodávek
adělil předseda Maštálka přípis presidenta dra.
Sylvestra, ve kterém se oznamuje, že minister-
stvo obchodu nemůže vyhověti nov
žádosti o předložení akt, týkajíclc
se zadáni plovoucího doku.
Užší výbor zahájil pak meritorní deba
tu, které se zúčastnili poslanci Friedmann, Kol-
#32
alto_textblock
#32
FEUILLETON.
#33
alto_textblock
#33
Slovensko protireformační.
#34
alto_textblock
#34
Jako domácí naše literatura pohusitská
reformační, protestantská, když byla vyho-
štěna z Čech, udržovala se dále mimo hranice
království a markrabství jednak na severu ně-
mecko-polském, jednak v nejvýchodnější obla-
sti národa našeho, na Slovensku, tak na půdě
slovenské ohlasu docházela i česká slovesnost
protireformační, katolická. Evangelíci sloven-
ští žijí plným životem literárním od reformace;
strana římská je neplodná. Teprve soustavná
protireformace za doby pobělohorské,v
Uhrách namířená i proti nekatolíkům domá-
cím, i proti příchozím vystěhovalcům z Čech
a z Moravy, způsobila to, co se nepodařilo sto-
letím předchozím: vyburcovala domácí katoli-
ckou vrstvu školsky vzdělanou k jaké také
činnosti jazykem národním. A není bez zajíma-
vostí, že tento nový ruch slovesný v severních
Uhrách v poslední třetině věku XVII. a na
počátku XVIII. století pěstuje se přímo podle
starších vzrorů a předloh českých, jejích
směrem a jejich řečí.
Při středověkém zřízení feudálním, které
se v Uhrách zachovalo až do roku 1848, šlo
především o to, aby katolické církvi vráceno
byla bohatá a mocná šlechta, držitelk
téměř veškeré půdy, patronka far a kostelů.
represenfantka politické moci národa. Práci tu.
právě tak jako v Čechách, na Moravě a ve
Blezsku, vykonal Řád jesuitský, a to mezi Ma-
Mary. Němci i Slováky v Uhrách, zejména pak
proslulý kazatel, církevní spisovatel a neúmor
ný agitátor Petr Pázmány, původně reformo-
vaný protestant, potom pak (jako u nás Sla-
vata) jesuity odchovaný horlivec katolický
arcibiskup v Ostřihomě.
Když Tovaryšstvo Ježíšovo získalo nej-
nocnější rody panské a zemanské, obrátilo se
#35
alto_textblock
#35
k agitaci ve městech a na venkově a jalo se
zřizovati výbojná literární střediska
Z nejdůležitějších středisek takových pro
Slovensko byla Trnava, město v úrodné a
lidnaté župě prešpurské, které pro hojné ko-
stely a kláštery své od té doby zváno jest
„malým Římem“. Čím Praha Čechám, Olomouc
Moravě a Opava Slezsku, tím Trnava v XVII
a XVIII. věku stala se Slovensku. Pázmány
r. 1635 založil tam jesuitskou universitu, jesuit-
skou kollej, jesuitské konvikty pro studentstv
a zejména jesuítskou knihtiskárnu, od-
kud až do dob josefinských vycházela převážno
část agitační literatury pro obecenstvo slo
venské.
Ráz této protireformační literatury trnav
ské úplně se shoduje s rázem potireformačn
slovesnosti, jak tehdy ji hromadně pěstoval
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
S počátku byly to pouhé přetisky jesuit-
ských knížek českých, vydávaných v Praze
které jen co do jazyka poněkud jsou přizpů-
sobovány mluvě domácí.
Takový spis byla na př. „Koníessí ka-
tolická“, jejž r. 1609 v Praze vydal věrný
odchovanec jesuitský Jakub Horčický
z Tepence, vyznamenaný dvořan Rudolfa
II., jakási summa všeho, co bylo lze pověděti
proti známé „Konfessí české“, kterou evan-
gelíci v Čechách domáhali se a téhož roku 160
na krátko se domohli svobody náboženské. Vý
bojným, nesnášelivým, autoritářským způsn
bem kníha poučovala o veškerých zvláštno
stech, které názor římský od církevního ústro
protestantského odlišovaly: o moci koncilův.
o mši, o očistci, o svátostech, o řeholích,
poctě svatých, o procesích, o odpustcích atd.
Přetisk knihy Horčického pořízen jest v Trna-
vě 1677.
Jiná, podobně podle českého vydání
Praze vyšlého, na Slovensku r. 1701 přetištěná
kniha byl pověstný „Věčný pekelný ž -
#36
alto_textblock
#36
lář“, známým vlasteneckým jesuitou Matě-
jem Václavem Steyerem po česku
zpracovaný, který v této formě i mezi katol-
ckými Slováky vykonával svůj zastrašovací
tlak na svědomí a čtenáře zpracovával na po-
volný nástroj horlivosti míssionářské.
A v takovém duchu potom až do polovice
století XVIII. i dále tiskne se hromadná nábo-
žensky polemická nebo apologetická literatura
slovenských jesuitů, většinou beze jména písa-
telů, na němž patrně už tehdy nezáleželo an
autorům, ani čtenářům.
A jako v Čechách, tak i na Slovensku za
Řádem jesuitským v propagandě literární l
ostatní řehole, kněží světští i laikově. Do-
tkneme se jen několíka jmen.
Nad průměrnou záplavu této literatury
protirefomační poněkud se povznáší jedna
z knih minority Benigna Smrtníka
„Kunšt dobre umriti“ (v Trnavě 1697
Není ovšem původní, je upravena podle latin-
ského spisu karmelitána Hilaria a Sancto Ana-
stasio; ale poutá pozornost svým naprostým
zamítáním světa a poměrnou obratností slo-
hovou. Výmluvnými, široce rozvedenými pa-
rallelami kreslí marnou slávu a moc i prchavé
požitky pozemské, a proli nim staví hrůzu
děs smrti, ve všech podobách na nás číhající
a jediný lék proti ní: čisté svědomí a klid duše
v Bohu spočinulé. Kdyby v knize Smrtnikově
zároveň nebylo obvyklé polemiky proti ďáblu
jenž lidi svádí v tolikerých podobách, a pole-
miky proti kacířům, výslední dojem spisu to-
hoto téměř by se rovnal dojmu, kterým působ
Komenského „Labyrint“
Je pozoruhodno, že jako naši rozprášen
oxulanti protestantští, kteří se cizinou pla-
hočili v největších útrapách a dpuštěnosti, tal
i naši katolíci, těšící se všeliké moci a přízn
duchovní i světské, dospivají téhož pessimisti-
ckého mementa a mystického útulku, které
jedněm v neštěstí jsou potěchou, druhým v
štěstí výstrahou.
#37
alto_textblock
#37
Dále zmínky zasluhuje první katolická po-
stilla, která tiskem vyšla na půdě slovenské
od pavlána Alexandra Máčaje, vydaná
v Trnavě 1718 s názvem „Chleby prvoti
lačnějícím slova božího dušem predložené“
Kromě polemiky protikaciřské, jíž v téte
objemné knize, na rozdil od jiných, je poskrov-
nu, Máčaj podává věrný ohlas katolických po-
still, které od druhé půle XVII. věku tehdy
vycházely v Čechách. Kárá nešvary obecen
stva chrámového jako Tanner, ličí muka pekel
ná jako Steyer, číselně odhaduje rozličná
utrpení Kristova jako Axlar, horli proti ob-
žerství a představuje ďábla pokušitele v roz
manitých podobách jako Náchodský.
Z latinské předmluvy, kterou Máčaj při-
dal ke své knize, se dovídáme, že ku prác
této vlastně jej pobídla národní řevnivost: Ma-
ďaři, Němci, Charváti, Poláci, Čechové, Mora
vaně a jiní prý dostatečně jsou opatření po-
stillami v jazycích svých; pouze Slováci kato-
ličtí posud spisu takového neměli. Máčaj se
tedy o něj pokusil první a z té příčiny nazval
jej „Chleby prvoti n
Prohlédajíc k těmto slovům Máčajovým
starší literární historie Máčajovu postillu zr
1718 zpravidla pokládala za první tiskv
Uhrách, v jehož jazykové úpravě se hlásí slo-
venské nářečí, které potom koncem stolet
XVIII. Bernolák zvolil za literární řeč sloven-
ských katolikův. Ale to je omyl. Dialektické
vlivy ohlašují se v tiscích trnavských už od po-
lovice věku XVII., přes to však knihy ty,
tedy i postilla Máčajova, až po Bernoláka cel-
kem zachovávají jazykovou osnovu bible Kra-
lické, takže jich ještě nelze nazývati sloven-
skými, nýbrž nanejvýše toliko českosloven
skýmí.
Třetí literární stoupenec protireformace
z katolíků slovenských, jenž ostatní vrstevní
ky překonával horlivosti, byl Štěpán Dub
nicai, farář v Teplé u Trenčína, odkud p
#38
alto_textblock
#38
léta ve smyslu jesuitském slovem i písmem
působil na čtoucí obecenstvo,
Dubnicai v knížkách svých (jako jsou na
př. „Prvotiny Bohu a Beránkovi“
v Trnavé 1716, nebo „Manna skrytá“
tamže 1718, a jiné) je vtělená bojovnost proti-
kaciřská. Protestantský názor o posvátném
chlebě a víně, o svěcení svátkův, o všeobec-
ném kněžství atd. je stálým jeho terčem, a
nenávist Dubnicaiova obrací se zejména proti
potomkům husitským, jak je nazývá, kteří,
vykázáni byvše z Čech a z Moravy, v XVII.
století hromadně se usazovali v městě Tren-
čině a jeho okolí jako kazatelé i učitelé, to
jest, jak Dubnicai je přesvědčen, jako kazitelé
i svůdcové věřících i mládeže a tudíž nebez-
peční nejen církvi, nýbrž i společnosti a státu.
Tepelský farář Dubnicai je polemik ne-
urvalý, neštítí se literárních zbraní seba
hrubších, a vedle slovního hromobití je to
zejména osobní denunciace, kterou operuje
rád a se zdarem.
A posléze čtvrtý z přednějších katoli-
ckých spisovatelů na Slovensku, u nichž záro-
veň už silně proniká domácí nářečí, tou dobou
je světský laik Mikuláš Tamáši, žilinský
notář. Žilinu vedle Trnavy. Trenčína a Preš-
purka Řád jesuitský vybral si za příhodné
střediště agitační, a v Tamášim záhy našel
horlivého pomocníka. Muž ten byl původně
protestant a teprve po missiích jesuitů trnav-
ských přestoupil ke katolictví v čele městské
rady žilinské. Novému přesvědčení svému dal
výraz spisem „Pravá katolická ručn
knížka“ (v Trnavě 1691), kde snažil se če-
liti spisu Matyáše Hoč, dvorního kazafele
saského, Evangelické ruční knížce, v českých
překladech hojně rozšířené mezí exulantyv
Němcích i na Slovensku. Zvláštním dojmem
působí Tamášiova sčetlost theologická, kterou
podává ve formě literárně a slohově primi-
tivní a naturalistické.
Takovým způsobem tedy za věku XVII.
a XVIII. i na Slovensku se církev římská do-