ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f557bc10-8d75-11dc-b6cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 53
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
inten oe
#3 alto_textblock #3
V Praze, v úterý 24. srpna 1909
#4 alto_textblock #4
setel
#5 alto_textblock #5
l re
#6 alto_textblock #6
Číslo 233.
#7 alto_textblock #7
Ha ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci na měsie- . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K enk ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsíc. na čtvrieti . . . . k ooh s dvoji zásílkou něsie. K 80 h na čtvrt ista . . . . 1i k d
#8 alto_textblock #8
t
#9 alto_textblock #9
l o o ne
#10 alto_textblock #10
eln
#11 alto_textblock #11
ečerní
#12 alto_textblock #12
I
#13 alto_textblock #13
dání.
#14 alto_textblock #14
I
#15 alto_textblock #15
an r
#16 alto_textblock #16
z e
#17 alto_textblock #17
n
#18 alto_textblock #18
V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově 10 ranní čáslo . . . . . večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Přodplacení a inserty jimá administrace v Marisnské ul., 3. Tam nacházeji se táš redakce. tiskárna a expedine „Národnich Listů- Rukopisy se nevracejí.
#19 alto_textblock #19
ministerstvo, aby mu sdělilo příčiny, pro které prof. Candotti nebyl potvrzen. Rekurs spolku »Volná škola«. Z Víduě, 24. srpna. »Volná škola« pods protí rozhodnutí ministerstva kultu a vyučování, kterým byly vyučovací ústavy »Volné školy« zavřeny, rekurs správnímu soudu. Škola bude za všech okolnosti v druhé polovině září zase
#20 alto_textblock #20
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#21 alto_textblock #21
Žádně rozpuštění sněmovny poslanců, spíše pro- měna ministerstva. Z Vídně, 24. srpna. „Zeit“ také dnes vy- ličuje situaci kabinetu Bienerthova způsobem málo růžovým. Jádrem jejích úvah jest, že bude přece jen nutno, provésti jistou změ nu systému, má-li míti vláda aspoň poněkud spolehlivou většinu. Poukazuje na pověsti o re- konstrukci kabinetu, které se vynořily hned na konci minulého zasedání, když dr. Weiskirchner vyjednával s obstrukčními stra- nami. Praví, že oposice jest dnes dosti silnou. aby veřejně zastávala požadavek změny systé- mu, totiž návratu k parlamentární vládě. Boi proti nynějšímu systému může vésti oposice s velikým důrazem a velkými prostředky. Za takových okol- ností jest pochopitelno, že skutečně se již hor- livě diskutuje o možnosti obratu systěmu, neboť také kolo polské má veškeren zájem, aby krise v jeho lůně, vyvolaná polskou stra- nou lidovou, nepostupovala. Dr. Glabin- ski při své akci bude dbáti toho, aby zjednána byla nová parlamentní většina. Po- daří-li se nu získati pro podzimní program do- statečně velkou většinu, aniž by bylo třeba, vy- hověti požadavku oposice po změně systému, nutno vyčkati. Režim § 14. nepovažuje nikdoz pravděpodobný a občasné pověsti o rozpu- štěnísněmovny jsou pokaždé ihne ostře vyvráceny. Není tedy nepravdě- podobno, že na vzdor všemu opačnému ujišťo- vání oficiosních stran nabude nezbytnost kabinet rekonstruovati velmi brzy akutní formy.
#22 alto_textblock #22
otevřena.
#23 alto_textblock #23
Zakázaný opoziční tábor v CEorvatsku. Ze Záhřeba, 24. srpna. (UH. tel, kor. kanc.) Po- slanci Pribičevič a Stojanovič svolali na včerejšek tábor lidu do Dooru. Poněvadž byl zakázán, konali jen důvěrnou schůzi, v níž oba poslanci mluvilio politické situaci.
#24 alto_textblock #24
Prolikoaliční zchůze v Chorvalsku Ze Záhřeba, 23. srpna. (Uh. tel, kor, kanc.) V hod. večer konala se schůze, svolaná socialistickou stranou. Zahájil ji dělnický vůdce Demetrovič řečío všeobecném volebním právu. Poslanec Jiří Šurmin pojednal pak o hospodářském programu vlády, při čemž zejména nepříznivě kritisoval dělnický poji- šťovací úřad. Inženýr Kolár odsuzoval pak politiku chorvatsko-srbské koalice.
#25 alto_textblock #25
Výminečné stavy na Rusi. Z Pelrohradu, 23. srpna. (K. k.) Ve Fergansku v městech Samarkandu, Taškendu, Čardžuhu, jakož i ve středoasijském železničním pásmu byla mimo- řádná ochrana nahražena sesílenou.
#26 alto_textblock #26
Politická amnestie ve Francii. Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) President Falliěres podepsal dekret, jímž dostává se milosti »sobám. odsouzeným pro různé tiskové přečiny a politické zločiny. Mají býti okamžitě propuštěny na svobodu.
#27 alto_textblock #27
Vzdncholoď „Bayard Clement“. Z Maisous Laffitte, 23. srpna. (K. k.) Vzducholod „Bayard Clement“, která vykonala svou poslední zku- šební plavbu před odevzdáním ruské vládě, překo- nala před neštěstím všechny výškové rekordy tím. že vystoupila do výše 1500 m. Poškození je lehkéh rázu. Vzducholoď jest vyprázdněna a byla dopra- vena do kolny v Sartrouville. Člun leží ještě v Se
#28 alto_textblock #28
Císař o dělnosti českého sněmu. Z Vídně, 24. srpna. »N. F. P.« problašuje, že císatův, výrok v Išlu při sudienci k baronu Bienerthovi pronesený: »Český sněm musí být stůj co stůj zase dělným«, byl prý adresován proti politikům obou národností, kteří nechtěj přistoupiti k dohodě.
#29 alto_textblock #29
kvaně.
#30 alto_textblock #30
Vládní smiřovací akce. Z Vídně, 24. srpna. Křesťansko-sociální korespondence „Austria“ oznamuje: „Hned p prvním nebo druhém září, jakmile se minister- ský předseda bar. Bienerth vrátí do Vídně. sejde se ministerský komitét, dosazený pro národnostní dohodu německo-českou, a by vypracoval program smiřov ae akce. Porady, které započnou 4. září, budou značného rozsahu. Nejprve má býti vy- jodnáváno nejen s každým z obou táborů n českém sněmu zvláště, nýbrž také jedno- tliví ministři budou jednati s po- slanci informovanými o speciálních otázkách. Tato akce má se obmeziti přísně na ná- rodni pole a nějaké zřetele strannicko-poli- tické budou co možná vyloučeny. Jestliže na základě těchto předběžných porad se podaří do- cíliti, že aspoň společný podklad pro další jed- nání bude uznán, pak bude podniknut pokus, společné porady obou národních skupin a pak by se sešla společná smi řovací konference, ze zástupců obou národů utvořená. Také německo- liherální a český konservativní velkostatek zú- častní se této akce a vlivu těchto obou skupin přikládá se značný význam. V obou táborech velkostatkářských zavládlo přesvědčení, že ná- rodnostní spory nesmí tak, jako dosud, postupo- vati. Vlastní poznání a dále podněty, dané v tomto směru z vysokých a nejvyšších míst, způsobily, že velkostatkářská kurie, která na českém sněmu má rozhodující počet hlasů, vzdá se dosavadní pasivity a při urovnání národních sporů bude spolupůsobiti. Při té příležitosti se záhy ukáže, pokud jde o poctivé národnostní spory, anebo pokud rozhodují strannická a osob- ní ctižádost. Naděje na rychlé rozhod- nutí ve smyslu dohody nejsou ovšem příliš veliké, ale zřetel na dobro státua lidu a zejména na rozhárané zemské finance nesmí býti oběma spornými stranami dále igno-
#31 alto_textblock #31
Nový úspěch Bleriolův. Z Remeše, 23. srpna. (K. k.) Bleriot překonal dnes odpoledne svým monoplanem při závodech cenu za nejrychlejší obeplutí závodiště (trať 10 km) rekord, kterého dobyl včera Lefébvre. Čas Bleriotův činí 8 minut 42/. vleř. Bleriot získal také světo- vého rekordu co do rychlosti, uraziv 69 km za ho- dinu. Paulhan získal velkou cenu champaňskou a mě- sta Remeše (trat 50 km) v 1 hod. 1 min Stávkové výtržnosti v Piltsburgu. Z Londýna, 24. srpna. (K. k.) Ke stávkovým vý- tržnestem v Pittsburgu oznamuje „Daily Telegraph“ z Nového Yorku ze 23. t. m.: V úřadním telegramu z Pittsburgu se praví, že během dnešního dne ze- mřeli tři ranění, takže je dosud celkem 11 mrtvých Dle počlivého odhadu byle 40 osob lehce raněno. Še- rifovi úřadníci, provázeni vojáky, vnikli do domů. kam uchýlili se stávkáři a jejich stoupenci a prová- děli hromadné zatýkání. Dnes došly vojenské posily aby zavedly pořádek mezi 4000 stávkujícími, ktet stále ještě mají bojovnou náladu a chystají se vyvo- lati nové výtržnosti,
#32 alto_textblock #32
Boje v Marokku. Z Meliliy, 23. srpna. (K. k.) Dělostřelecké oddě- lení, které provázelo transport spíže, zahájílo palbu na nepřítele a způsobilo mu ztráty. Nepřátelské od- dělení, které v noci postoupilo, aby napadlo železnic a položilo miny, mělo velké ztráty tím, že jedna mi na vybuchla ještě v rukou útočníků. Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) Do Melilly očekávaj se tři čerpadla a několik vlečných parníků za úče lem urychlení prací ku prokopání převlaky u Mar chica. Generální štáb Marinův očekává již netrpě livě ukončení práce. Včerejší přepadnutí španělské výpravy, která byla provázena čtyřmi skupinami. jízdou a dvěma horskými bateriemi, bylo prý velmi prudké. Na výšinách naproti Siddi Mussa napadli Kabylové výpravu ze zálohy a sice současně na 20 místech a teprve po velké námaze byli Španěly do- nuceni k útěku. Španělové měli 7 raněných.
#33 alto_textblock #33
rován.
#34 alto_textblock #34
Císař děkuje za oslavu Haydnovu. Z Vídně, 24. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Císař vydal na základě zprávy ministra kultu a vyučování o průběhu stoleté oslavy Haydnovy konané v posledním týdnu měsíce května t. r. tente vlastnoruční list: Milý hr. Stürgkhu! Vzal Jsem Vaši zprávu průběhu stoleté Haydnovy oslavy se zájmem na vé- domí a vyslovuji Své uspokojení, že tato vlastene cká slavnost byla tak důstojná a tak četně na vštívena. V Lázních Išlu, 13. srpna 1909.
#35 alto_textblock #35
Z Turecka. Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) „Temps“ sdělujez Cařihradu, že chce velký vezír pohnouti sultána. aby splatil ruskému carovi návštěvu v Petrohradě kamž chce velký vezír sultána doprovoditi. Turecký ministr vnitra Talaat bej prohlásil k zá stupci téhož listu, že bude věnovati hlavní pozornost správním orgánům na venkově, aby uvedl úřadnictv na výši jeho úkolů. O boykotu proti řeckým lodín sdělil Talaat bej zpravodaji, že učinil všemožná opa- těení k jeho zamezení a že se nebude rozpakovt po případě sáhnouti k násilí.
#36 alto_textblock #36
František Josef v. r.
#37 alto_textblock #37
Nepokoje v Turecku. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Dnes srazile se vojsko s Arnauty, při čemž střílele se i z děl. Ze Skoplje a Kumanové vytáhly 3 pra pory se třemi strojními děly do Verisoviče Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Mohamedáni ve Skadru jsou rozhořčeni pro zavede- ní nových sazeh. Bazary jsou zavřeny Řezníci stávkují. Zásobování města masem obstarává vojsko.
#38 alto_textblock #38
Vládou nepotvrzený ředitel dívčího lycea. Z Terstu, 24. srpna. »Piecolo« pod nápisen »Vláda ve službách biskupské kurie« oznamuje. že obecní výbor terstský jmenoval nedávno prof Candottiho ředitelem městského dívčlho lycea a místodržitelství se u ministerstva vyučo- vání za jmenování to přimlouvalo. Ministerstv však prof. Candottiho nepotvrdilo. Toto rozhodnutí spůsobilo v Terstu velké rozčilení, protože jest zjevno, že jde o klerikální kousek. Prof. Candotti zúčastnil se svého času agitane proti neoprávněným a zákonem nepředepsaným náboženským cvičením na školách, kterážto sgi tace měla, jak známo, úspěch, neboť ministr vyučování dr. Marchet tehda prohlásil, že děti nemohou býti nuceny k návšlévě nepřede- psaných náboženských evičení. Obecní výbor retrvá na svém rozhodnutí a požádá nejprve
#39 alto_textblock #39
Makedonská otázka v novém vydání Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Pojednávaje makedonské otázce, dovozuje „Tanin“, že je nyní po- vinností Porty, zavésti v Makedonii pořádek, když mocnosti prokázaly omlazenému Turecku laskavos zrušením reformních orgánů. „Tanin“ dovozuje ne- zbytnost, aby upravena byla otázka sporných ko stelů a škol.
#40 alto_textblock #40
Kretská otázka. Z Alhén, 24. srpna. Z diplomatického pra- mene se sděluje, že navzdor nalehání Porty mocnosti nehodiají se zase pouštěti do kretské otázky. Jsou toho mínění, že po poslední krisi jest nejlepší, ponechati celý spor nerozřešenýa chtějí se obmeziti jen na to, aby byl zachován a respektován dosavadní slav věci. Mužstvo, které přistálo v Kaneji, asi do 10 dnů zase
#41 alto_textblock #41
odpluje.
#42 alto_textblock #42
Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) V Záhřebě, 21. srpna 1909. Po třídenním odpočinku dnes zahájeno ll čení. Napřed Accurti odrážel návrhy obhájců na předvolání něklerých svědků a na čtení ně- kterých tiskopisů. Posl. Sv. Pribičeviče prohlási za člověka nehodnověrného a vložil mu do ús slova, kterých týž nikdy neupotřebil, t. j.: »Do movina, která nám nedává ochrany, za nic ne- stojí; tu domovinu my rozbíjeme«. Aecurti myslí, že by Sv. Pribičevič popř l jakoukoliv souvislost mezi srbskou samostatnou stranou a srbským královským dvore m. Ostatně- už dávno prý se žádalo za vydání toho poslance. ale některé formálnosti prý věc zdržely. Ani dra. Franka Accurti u soudu viděti nechce. Z nelásky k svému »dobrému příteli« to nedělá. Dr. Hinkovič ve své replice trefně uvedl že srbská samostatná strana vzala svůj vznik v době, kdy ani ve snu se nemohlo mysleti na to, že dynastie Karadorděvičů rodem panu- jícím se stane. Strana byla u vesla v době, kdy se jí vele- zrádné pikle připisují. Lidé, stojící u tétc strany, daleko jsou od oněch dob, kdy hlavy se plnily frásemi o domovině. Domovina lidu musí dáti to, co lidu je potřebno. Accurti jizlivě obhájci vpadl do řeči vý křikem: »Aha, pešťské mandáty. Až ty mandáty ztratite, polom domovina bude nešťastnou.« Dr Hinkovič zuřivce jgnoroval a žádal, aby se pro zkoumal obsah všech ročníků »Srbobranu« který byl a je tlumočníkem srbské samostatne strany. Accurti jen jen na svém sedadle přese dal a už netrpělivě se rozkřikl: »Vy chcele prodlužovati líčení.« Obhájce dobře ho usadil slovy: »Vy tu nejste předsedou, « ale Tarrabochic hned ukázal, že Accurti je opravdu svrchova ným pánem ve dvoraně; zvolal na obhájce »Nepřestaneteli, vezmu vám slovo.« Na to Accurti o všechny srbské poslanee se otřel. Ti prý se v Pešti »trčkovali«, aby vy dáni (k soudu) nebyli. »Ach! Vy snad jste myslil, že sněm tal lehce k vůli vám na své právo sáhne ?« zvolal dr. Tuškan. Dostal za to důtku z úst předsedy Ten hned obviňoval obhájce, že dělají obstrukci. Accurti ještě obranou navržené svědky za »ne- gativní« prohlašuje. Na tu »negativnost« dr- Hinkovič ukázal. K ní Aecurti počítá ty, kteli na schůzích, poslanci svolaných, slyšeli řeči, které svědci obžaloby neslyšeli, či vlastně sly- šet nechtěli. Jde však o skutečnost a o důkazy toho, co bylo. Negativními svědky pro Aecurta jsou i oni, kteří jinak na »zjevy« hledí. Senát dávno měl odmítnouti celou slavnou obžalobu Ta nevytýká jednotlivým obžalovaným tresln činy s vytknutím určitých paragrafů a jen z ni- cotných »zjevů« kapitály vytlouká. Proto celý proces je veden nezákonně. Po přestávce předseda oznamuje, že nyní již všichni obhájcové mají býti přítomni líčení, protože ono blíží se ke svému konci. Potom Aecurti probírá telegrafickou depeši Nastičova svědka Ljubomíra, Gjovgjeviča, zasla- nou dru. Popovičovi. Aecurti prý se obrátil na sarajevské úřady, které s Gjorgjevičem zavedly policejní výslech. Výsledkem výslechu prý bylo doznání Gjorgjeviče, že k odeslání depeše byi přemluven. Tu prý každý komentář je zbyteč ným a nelze prý jinak, než věc posouditi slovy »Zaklela se zemlja raju, Ja se sve tajne saznaju.« Accurti potom četl zprávu o tom policej ním výslechu, Dr. Budisavljevič dobře poznamenal : »Vše se pozná. Mnoho věcí na jevo přijde. « A dr Hinkovič nedůvěřivě zvolal: »Bůh ví, je-li pravdou to, co tu jste četl.« »A vy tedy tvrdite, že je tento protoko padělán?«, s drzým naparováním se rozkřik Accurti. »To ne, ale Gjorgjevič i tu mohl lháti,e děl dr. Hinkovič. »Krásní svědkové se to sebrali v Sarajevu,« zvolal Accurti a dr. Hinkovič dobře mu od- větil: »Vždyť jsou to vaši svědci.« Odpoledne Accurti zas některé svědky obrany za »negativní« prohlásil. Dr. Hinkovič na to dokazuje, že obrana respektuje vlastně obžalobu více než sám státní návladní. Nesmy slům ovšem se protiví. Takovým nesmyslem je i tvrzení Accurtem placeného detektiva Schmiedta, který tvrdil, že v kterési kuči (domě) ve Starém Selu bylo uschováno 37 000 pušek. (Miletiéka na galerii bezuzdně se směje). Dr. Budisavljevič potom konstatuje, že všechny návrhy Accurta senátem byly přijaty ony obhájců odmitnuty. Ukazuje na to, jak pohodlně se chce Accurti zbaviti svědků obrany tím, že je šmahem za »negativní« svědky pro- hlašuje, ačkoliv oni by přinesli positivní dů- kazy. Tito svědci ovšem Aceurtovi se zamlou- vati nemohou, protože on rád by dokázal, že srbský lid jiného nedělá, než jen slávu králi Petrovi provolává a bánovinu za srbskou zem prohlašuje.
#43 alto_textblock #43
Po krátkém oddechu Aceurti mluví pro celé řadě svědků, obhájci navržených.
#44 alto_textblock #44
Třetí sjezd českých měst
#45 alto_textblock #45
Sjezd v Klatovech- (Od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.)
#46 alto_textblock #46
Z Klatov, 23. srpna. Dnes skončen byl závěrečnou schůzí třeo sjezd českých měst za všeobecné spokojenost a za nelíčených projevů uznání všem součiní telům, kteří se o jeho provedení zasloužili.
#47 alto_textblock #47
Závěrečná schůze.
#48 alto_textblock #48
O 9. hodině dopolední konala se závěrečná schů ze sjezdová. Měla ráz po výtce formální Jednání zahájil předseda dr. Štych; poukáza na práce sjezdové, načež sdělil, že Svaz pro povzne sení návštěvy cizinců požádal Svaz českých měst o podporu jeho snah. Dále došel přípis vídeňského „Komenského“, žádající, by česká města podporo vala jeho snahy Bylo usneseno, obě záležitosti odkázati stálému výboru s doporučením, aby pečoval o jich řádné řešení. Pak promluvil stav. rada inž. Šantrůček jako zástupce Spolku architektů a inženýrů. Spolek tente uvítal s opravdovým potěšením zřízení sekce tech- nicko-zdravotnické při stálém výboru českých měst a je přesvědčen, že tato sekce se dobře uplatní. Ne- boť vývoj autonomie poskytuje stále větší pole prác technika; v celém souboru otázek, jež byly před- mětem jednání sjezdového jde technik ruku v ruce s hygienikem a bez jejich činnosti pokrok autonomn správy sotva byl by možný. Není momentem rozhodujícím, že provádění technických a hygienických podníků znamená pro obce zvýšení výdajů; vždyť obec právě tím způso- bem k pokroku dospěje, že výdaje tyto podnikne. Spojení vychovanců dvojích vysokých škol, techniky a university, skýtá záruku, že práce ty provedeny budou dobře a správně a s náležitým zřetelem n ostetiku. Spolek architektů a inženýrů, jako středisk akademicky vzdělaných techniků, hájí vždy zásady že jenom na základě vědomostí nejvyšších lze oče- kávati správné řešení otázek ve správě veřejné, při padajících na obor technický. Řečník proto žádal sjezd českých měst, aby zájmu obcí a měst českých byla vždy prvořadá práce technická vyžadována. (Hlučný souhlas.) Pan Plavec z Heřmanova Městce poukázal n známý případ zrušení německé školy heřmanomě- stecké, poznamenal, že zrušení školy té, jež vůbee neměla žactva, stálo mnoho práce a námahy a dodal že česká města, jež jsou v podobné situaci, v jaké při řečené škole byl Heřmanův Městec, by měla rov- něž působiti ke zrušení takových zbytečných škol městská rada heřmanoměstecká jim podá informac o zkušenostech svých. Řečník pravil dále, že program letošního sjezdu byl zejména pro zástupce malých měst velmi poučný a potřebný a tedy cenný; skončil pak projevem na děje, že zdárné jeho ovoce osvědčí se při komunál ních podnicích obecních, jež městům jest prováděti Zvláště dlužno vítati, že města budou mocí stálý výbor sjezdový při takových příležitostech požád t o radu. (Hlučný souhlas.) Říšský poslanec Fr. Kratochvíl poukázal n značný úbytek dílenských místností v novostavbách zejména ve větších a velkých městech. Tato změna znamená jednak vylidňování, ale zároveň neprospěch a újmu pro živnostnictvo, jež je takovým způsobem vytlačováno až na samý ob vod měst. Zkušenost však učí, Že i město samo má výhodu z toho, obsahuje-li větší počet živnostníků a zejmé na, přizpůsobuje-li mu své stavby, neboť v tom při padě živnostnictvo stává se nejstálejším živlem měst a vzrostou-li živnosti, zvětší se i poplatní síla měst. Posl. Kratochvíl poukázal na Poděbradov třídu v Žižkově, jejíž jedna strana má domy vhodno pro živnostníky: způsob tento se dobře osvědčil Řečník doporučil pak i tuto záležitost pěči stáléh výboru sjezdového. (Výborně!) Mag. rada Borůvka pak přečetl závěrečná sdě lení předsednictva, mezi nimi další omluvné telegra- my, mezi nimi telegratický pozdrav náměstka sta- rosty pražského p. J. Jirouska. Po návrhu předsedy dra. Štycha bylo určení města pro příští sjezd zůstaveno stálému výbonu sjezdovému. Předseda dr. Štych vyslovil pak nelíčený po- vděk ze znamenitého průběhu sjezdu a poděkova nejsrdečněji městu Klatovům, jeho městské radě okresnímu výboru i starostovi města dru. Maškov za všechnu péči, kterou sjezdu věnovali, jakož všem účastníkům a referentům sjezdu. Zvláště po- děkoval zemským výborům, českému a moravské- mu, za účastenství, žurnalistice za tiskovou práci pro sjezd i všem městům, jež na sjezd vyslala delegáty Taktéž poděkoval inž. Zvěřinovi za lízení sekce tech- nicko-zdravotnické. Skončil pak projevem přání, by sjezd prospěl veškeré české samosprávě. (Výborně! Starosta posl. dr. Mašek poděkoval jménem mě- sta Klatov znova všem za účastenství na sjezděa vyslovil přání, by účastníci sjezdu podrželi v paměti své milou vzpomínku na město Klatovy. Zejména pak poděkoval předsedovi dru. Štychovi za uznání věnované Klatovům. MUDr. V. Baur, starosta města Holic, poukázal na poučný a již tím záslužný význam sjezdu: o orga- nisaci českých měst má velikou zásluhu královska Praha, jež se postavila v čelo organisace této Je povinností českých měst, aby tuto zásluhu města Prahy vždy vděčně uznávala. (Výborně! Potlesk.) Předseda dr. Štych prohlásil pak třetí sjezd če ských měst skončeným.
#49 alto_textblock #49
Souhrnné reso uce,
#50 alto_textblock #50
dne 22. t. m. v odpolední schůzi přijaté zní: Třetí sjezd českých měst král. českého v Kla tovech ve dnech 21.—23. srpna 1909 konaný, po- jednav o úpravě měst po stránce estetické, technické a zdravotní se zvláštním zřetelem k zachování sta- rých památek, rázu měst a krás přírodních, pokládá za nutné, pokud jádro otázek jest všem městům spo- lečné, doporučiti následující výsledky svého jednání A. Ve příčině úpravy měst po stránce L. historického vývoje, II. estetické a III. technické, doporučuje šetřiti následujícíeh
#51 alto_textblock #51
zásad Ad I. 1. Budiž pořízen soupis památek histori ckých, uměleckých a přírodních. 2. Budiž zřízen stavební archiv městský, obsa- hující veškeré plány, fotografie, případně i modely a kresby prací technických, v tom kterém městě pod niknutých; archiv budiž katalogisován a yeřejně přístupný. Ad II. Provádějí-li se celkově neb částečné úpra- vy měst, mají-li se postaviti nové skupiny budov po případě provésti pouze jednotlivé stavby nebo adaptace a různé změny ve městě, budiž po stránc estetické pamatoxáno na to
#52 alto_textblock #52
1. aby se neporušil novými úpravami ladný cel kový obraz města z dálky. 2. aby získány byly nové zajímavé pohledy na jednotlivé části města jak zevně, tak uvnitř, které by se k celkovému rázu a obrazu města harmonicky přimykaly a rhytmus, rázovitost a jednotu stavby mésta nerušily. 3. aby postaveny byly jednotlivé rázovité bu- dovy, krásně ve svých poměrech, jednoduché v výzdobě, které by se ladně připojovaly ke svému okolí, ať již původu starého nebo novějšího a tvořily s ním sladěnou jednotu. 4. aby starých budov bylo co nejvíce šetřeno. poněvadž jimi zachovávají se při stavbě měst kul- turně historické klenoty, které městu zůstanou vždy cennou ozdobou a nehynoucím svazem mezi kulturní minulostí, přítomností a budoucností. Jich zacho- váváním dává se podnět k zajímavým řešením cel- kové úpravy města, a stanoví se jistá střediska, s estetického stanoviska velevýznamná. 5. aby byly zachovány všechny přírodní krásy a památky, jakož i drobné předměty historicko-kul- turní. 6. aby byla věnována úpravě města zvýšená pozornost vůbec, jmenovitě rozšiřováním poznání zásad estetiky v nejširších vrstvách lidových a účin- nou podporou snah ochranných a okrašlovacích spolků. Ad III. 1. Každé město mějž moderní a úplný regulační plán, jenž by šetřil všech požadavků, hi- storického vývoje města, ohledů komunikačních, ho- spodářských, zdravotních) technických, kulturních, uměleckých a sociálních. 2. Stávající plány regulační buďtež zrevidovány, případně doplněny nebo přepracovány. K revisi plá- nu budiž přikročováno vždy ve lhůtách as 6letých. 3. Kde se jedná o získání nových myšlenek re- gulačních, budiž vypsáno řízení soutěžně za účelem seznání a výchovy odborných sil a ku podpoře vý- voje stavitelství českých měst. 4. Zhotovení plánu upravovacího budiž svěřeno toliko osvědčeným silám odborným. 5. Dohled nad prováděním plánu budiž svěřen odborným městským úřadum technickým B. Ohledně technicko-zdravotních požadavků pro L. odvodňování měst, II. zásobení zdravou pitnou a užitkovou vo- doua III. čištění měst vyslovuje se III. sjezd takto Ad I. Obyvatelstvu každého velkého i malého mě- sta a městyse hrozí po stránce zdravotní nebezpečí, jsou-li v něm provedena kanalisační zařízení, nevy- hovující technickým požadavkům, to jest, jsou-liv něm zřízeny pumpy nebo stoky z nedostatečného, splašky propouštějícího stavebního materiálu a jsou- li nevyčištěné splašky svedeny do veřejného toku (řeky, potoka a p.) uvnitř města. Prolo se doporučuje 1. stoky soustavně zřizovati dle jednotného plá- nu, v nějž by pojato bylo celé území městské dle plánu upravovacího 2. vypracovati plán kanalisační dle zásad plat- ných pro soustavu splachovací, jednotnou neb oddíl- nou poněvadž tato nejlépe vyhovuje poměrům v če- českých městech: 3. veškeré splašky odvésti rychle z příbytků lid- ských a pokud možno nejrychleji z města do veřej- ného toku mimo městoj 4. stoky zřizovati z nepropustného stavebníh materiálu; 5. splašky před vyústěním vyčistiti. Ad II. 1. Zkažené studně buďtež v našich mě- stech vyloučeny z používání a nahraženy řádným ústředním vodovodem technicky dokonalým. 2. Tam kde z jakýchkoli důvodů obyvatelstvo odkázáno jest na odběr vody ze studní domovních nebo veřejných budiž hleděno k tomu aby se tyto zřizovaly mimo obvod nákazy a aby byly technicky bezvadně provedeny; doporučuje se také, aby byla voda takových studní občas, na př. jednou do roka, podrobena zkoušce chemické a bakteriologické. 3. Při zavádění vody do měst a obcí vodovo- dem ústředním doporučuje se zřizovati, pokud to možno, vedovod jednotný, t. j., aby táž voda sloužila k pití i jako voda užitková; pro tento případ hodí se nejlépe voda pramenitá a spodní. Tam, kde ta- kové vody není dostatek, nebo alespoň ne v žádaně jakosti, a nutno používati vody povrchové, budiž tato čištěna, ať již se jí používá k pítí nebo i jiným účelům užitkovým a to tak, aby byla zdravotně úpl- ně nezávadná Ad I. i II. Projekty a stavby vodáren a kanali- sací buďtež svěřovány jen spolehlivým odborníkům a zřizovány za součinnosti zkušených technicko-hy gie- nických autorit jako poradců Ad III. V zájmu čistoty města a z toho plynou- cích vlivů na zdraví veřejné i hospodářství obecní doporučuje se věnovati zvýšenou pozornost racio- nálnímu odstraňcvání smetí a odpadků z domů C. V ohledu zdravotním nutno žádati: 1. Dostatečný přístup světla a vzduchu, zejměna zakládáním vzdušných ulic a náměstí, prostorných sadů a hříšť a t. p. 2. Pásmové rozlišení města dle způsobů zasta- vení, účelu budov a potřeb obyvatelstva. 3. Zdravotně bezvadné zařízení pracoven, to- váren a bydlišť pro chudinu i pro lépe situované oby- vatelstvo. 4. Úpravu ulic a náměstí v každém ohledu doko- nalou, a již předem provedenou tam, kde se povolují novostavby, 5. Ku posuzování plánů upravovacích po strán- ce hygienické budiž přibírán lékař. Prohlídka města Klatov Druhá část dopoledne a volná část odpoledne věnována byla prohlídce památek klatovskýcha technických podníků obce klatovské. Dopoledne prohlédnuty kostely a museum, ve kterém uloženy jsou bohaté sbírky vzácných památek ze všech oborů, dosvědčující, jak silný a mnoho- tvárný byl v Klatovech život po celá staletí. Hor- livým a vzácným průvodcem a interpretem byl kla- tovský advokát a konservator, okresní starosta dr. Hostaš. Odpoledne prohlédli si účastníci sjezdu v prů- vodu starosty posl. Maška a měst. radního p. Pru- nara technické podniky klatovské. Výklad podával městský inženýr p. Pavel Keclík. Nejprve navštívili městskou plynárnu, jež z 1 q uhlí vyrábí 27 krychl. metrů a ročně dodává 322.000 krychl. metrů plynu, po 24 h na osvětlování a po 18 h na účely průmy- slové. S plynárnou souvisí městská elektrárna, kterou bylo nutno zříditi, protože plynárna nemohla již městu stačiti, účetně je též zjištěno, že oba tyto městské podniky nejsou si navzájem na ujmu. Odtud jeli návštěvníci do jatek, rovněž dobře zařízených a pečlivě vedených. Poslední oddíl pro- hlídky tvořila městská vodárna, jež 42 studnami o hloubce do 30 metrů jímá vesměs spodní vodu o 6 německých stupních tvrdosti a o 8—9 stupních teploty. Rozvodná síť vodovodu, který jest jednotný (pro pitnou i užitkovou vodu), měří 19 kilometrů. Při informativním svém výkladu o vodovodu sdělil p. inž. Keclík, že po zřízení vodovodu úmrtnost v Kla- tovech klesla z 27 na 23 pro mille, úmrtnost tyfová z 11/, pro mille na 3/4 pro mille. Tím prokázána je i zdravotnická úspěšnost vodovodu. Delegati města Prahy i ostatních měst, prohlídky se zúčastnivší, vy- slovili se vesměs nejpochvalněji o technických pod- nicích obce klatovské a srdečně blahopřáli starostovi
#53 alto_textblock #53
ulic