ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f541ea20-8d75-11dc-83d5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
s
#3 alto_textblock #3
V Praze, v úterý 24. srpna 1909.
#4 alto_textblock #4
n
#5 alto_textblock #5
mo et
#6 alto_textblock #6
Číslo 233.
#7 alto_textblock #7
Na ranní avečerní liety předplácí ne V Praze v administráni 2 K na měsie- na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . . 2 K 6 na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchý na měslo. . . . . . 2 K B0k Poštons na měsle. . . . . . B K na čtvrt ieta . . . . 9 k 6n s dvojí zásilkon na měsie na čtvrt leta
#8 alto_textblock #8
kg
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejia ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za d k Ve filiálkách na venkovš- ranni číslo . . . . . večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inssrty příjímá administrace v Marisnské ul, a Tam nacházeji sa táž redakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů“ Rukopisy se nevracsjl.
#10 alto_textblock #10
Připravy k veliké akci berní! Zatím, co zřetel veřejnosti rakouské byl upjat k naší milé dolno- rakouské osadě Poštorné, kdež, bohudík, něme- ckým zuřivcům tak důkladně sklaplo — přijel ministerský předseda rakouský baron Bienerth dne 22. t. m. za císařem do Išlu a strávil u panovníka na slyšení neobyčejně dlouho, bezmála 3 hodiny; již tato délka audience, k níž byl přizván téz ministerský tajemník hrabě Attems, zjevuje, že porada týkala se nevšedně důleži- tých a naléhavých otázek stát- ních, jimiž zabývala se před tím po dva dni (18. a 19. srpna) ministerská rada. Ne- prohádáme pak asi, soudíme li, že osou, kolem níž výklady bar. Bienertha před panovníkem se točily, byla těžká sta- rost o včasné ústavní opatřen potřebných velikých a stálý ch prostředků finančních, které by stačily na uhražení nadcháze- jících ohromných výdajů, vzešlých říši ze zahraničné politiky barona — či již hraběte Aehrenthala, jež páčí vídeňský dopisovatel berlínského »Tagblattu« na 654 milionů korun a to jen za její minulou bosenskou fási, nikoliv však ještě za další její následky... Píšeť doslovně: »Svolení vlády turecké (k zabrání Bosny) stálo nás 544 milionu, kdežto válečné zbrojení pohltilo bezmála 600 milionů. Někteří tomu říkají »válečné výlohy diplomatické akce« — jiní však »důsled ky politické chyby,« jíž dopustil se bar Aebrenthal, když tak nemile překvapil na kloněné nám Rusko svým nápadem na stavbu železnice sandžacké. Následky byly by bývaly jistě mnohem horší, kdyby nebyl německý spojenec bar Aehrenthala zakryl štítem svým. Pozoruje li pak se dnešní politické položení Rakousko Uberska, nelze o tom se klamati, že politika Aehrenthalova i pro další budoue nost naloží mu těžkých břemen Rusko mu nezapomene a neodpustí, oni mal státové balkánští pak jen číhají na příleži tost, aby se mu odemstili. Bude tedy Ra kousko-Uhersko na východě i na jihu stále bdíti na stráži tak, že nebude míti žádného potěšení ze svého vítězství. Veškerá naděje jeho spočívá nyní jako před tím na spojenci německém na severu, avšak při tom dlužno ustavičně prach chovat v suchu. To však stojí peníze, velké peníze, a ty si musíme opatřiti sami. Ovoce Aehrenthalovy politiky není ni- kterak blahověstné . . . »polévka nen ještě sněděna a zbytek může ještě mnohé obtíže způsobit. « — Však nepotřebujeme pro doklad ani do berlínského »Tagblattu«. Slyšme jen to úpěn- livé stěnání zdejšího místodržitelského » Pra- ger Abendblattu«, jímž dne 20. t. m. zpro vodil svůj velebící článek o hraběti Aehren- thalovi touto jeremiádou o hrozné finanční bídě, v níž říše jako veškeré korunní země po krk tonou. »Přirozeně nezaraduje se srdce poplat níkův příliš,« doznal, »slyší-li o zvý šen daní, a tudíž o zdražení potřeb ži- votních; leč obyvatelstvo všech korunních zemí říše jest dosti rozumné, aby nahlédlo. kterak jedině svorným přispěním všech lze společného nepřítele, finanění to bídu potříti a velkou rakouskou rodinu na pospo- litě výši její nezdolnosti a soutěžné síly oproti cizím státům udržeti. Nedovedeme-li podati důkazu, že naše podniky na venek i v nitru jsou v pravém poměru ke zdrojům našich vlastních prostředkův, pak by nás věru cizina nenechala dlouho na pokoji. nýbrž spolehajíc na naši mdlobu, stále by přepadala hranice naše a my jsouce obětí každéhokoliv pytláka, sotva bychom popadali dechu, neřků abychom prospívali v blaho- bytu.« — Nic nedoufá tedy úřadní »Prager Abendblatt« od naprosté věrnosti a spolehlivé pomoci našeho mocného spojence na Sprévě, ale všechnu spásu očekává jedině od z vý- šených daní a břemen nových. jež vezmou na bedra svá všichni náro- dové všech korunních zemí Cislajtanie. O Uhrách netroufa si ovšem ani hlesnout.. »Pořádek ve financích země a říše«, končí svůj kvílící appell, »náleží k nejpilnějším starostem každého obyvatele země. Všaký dům, všaký závod, ať nejmenší, ať největší, mají na tom stejný zájem jako zemský sněm a říšská rada. Spořádání financí jest vzájemným pojištěním jež nesnese žádného odkladu.« — Jak viděti, »dohořívá k prstům« a proto vyslán nejprvé p. Glabiňski s olivovou rato- lesti do schůze předsedů parlamentních klubův, a když nemohl Bienerthovi přiněsti vytouženou zvěst, že by Slovanská jednota byla ochotna spolknouti finanění před lohy p. Biliňského, rokovala po dva dni ministerská rada o nezbytné změn finančního plánu, o oželení inkamerace, zdvoj- násobení pivní daně a o hledání východu z tísně cestou přes — Prahu. Počítá se ve vládních kruzích takto podaří-li se dosíci sebe kratšího klid ného zasedání sněmu českého, budou tím Češi tak uchlácholeni, že přestanou nalehat na předchozí zásadní změnu systemu a po- volí i vládě Bienerthově, důvěřujíce v brzkou její rekonstrukci — v parlamentě žádané nové daně v »opraveném vydání.« — Svo- lání sněmu českého ke kratičkému zasedání. jen co by se ustavil, a vábnička, slibujíc
#11 alto_textblock #11
kdys napotom spravedlivější rekonstrukci ministerstva, má oposici naši obměkčit k obětem nejtěžším, jichž vymahá a vymáhati bude chybná politika bar. Aehren- thala. Subkomitét pěti ministrů počne nyní pů- sobiti na německé poslance, aby aspoň pro- zatímně upustili od obstrukce proti sněmu českému; poněvadž však se předem ví a Schreinerův »Pilsner Tagblatt« to dnes s ve- škerým důrazem znovu prohlašuje, že Němci neučiní tak nikdy zadarmo — bude současně činěn všemožný ministerský nátlak na české poslance, aby Němcům pře- dem slíbili známé, jimi požadované koncese ve složení zemského výboru a zemského úřadnictva, jakož i v ředitelstvech zemských ústavů. — Schreinerův lístek pobádá vládu, aby jen zhurta na nás dokročila, musíme prý povolit, poněvadž Němci od svých po- stulátů nemohou slevit ani po dobrém ani po zlém. »Neue Freie Presse« však má opět smrtelný strach, aby se to v rozhodujících kruzích nemínilo s tou kebulí spravedlivější rekonstrukce ministerstva naposled snad do opravdy. »Bystré uši« — soptí ve vášnivé pole- mice své — »doslechly prý dokonce, že přání Slovanské jednoty po změně systému nalezlo sluchu i tam, kde by měli býti toliko obhájci systému toho. Větr ná korouhvička na jistém paláci minister- ském se poslední dobou pilně otáčela a po- hyblivost ta neušla pozornosti. Vyskytla prý se totiž skvostná parlamentní myšlenka spásy ze všech tísní a běd: ministerstv všech občanských stran. Žádná nemá býti opomenuta. Ministerstvo všech ja zyků, všech plemen, všech vyznání a smy šlení! — »Neue Freie Presse«, zuříc, na- zývá je monstrem; a končí: »To by zna menalo rozklad a rozsápání státu !« »Zeit« opět se dovídá z kruhů prý za- svěcených, kterak v případě, že by smiřo- vací akce vlády v Praze ztroskotala, koruna sama chce zasáhnout v běh události a po- volati značnější politiky ke slyšení císař- skému. Z Išlu k tomu přichází pak zvěst, že prý se panovník za audience Bienerthovy k tomuto pronesl: »Český sněm mus seza všech okolností státi zas dělným.« — Není tedy pravdou, co tvrdí německý tisk, jakoby český sněm k vůl nám byl svoláván, nýbrž děje se tak jen k vůli dosazení dělnosti parlamentu víden- ského, a na této dělnosti záleží opět vládě jen k vůli brzkému dosažení potřeb ných značných prostředků finančních.
#12 alto_textblock #12
krajem, jenž oplývaje nádherou, nutí nás svojí velikolepostí k obdivu. As o 4. hod. odpoledne loď obrací zpět a plujíc podle pobřeží památného Manhatanu a pro- pluvši pod třemi světoznámými mosty, dováží nás ku přístavišti ve čtvrti české. Uvítání, jehož se nám dostalo od lidu če- ského, jehož tato čtvrt počítá na 40 až 50 tisíe, překonalo vše očekávání. Již cestou na lodi byli jsme se všech stran českým lidem pozdravováni. Odevšad zaznívalo nadšené volání. Okna továren přeplněna českým dělným lidem. Pozdrav „Sláva Sokolům!“ burá- cel mocně z blízka i z dáli. A což v samém pří- stavu v české čtvrti! Na tisíce lidu shromáždilo se ve svátečním úboru, aby posílilo vřelé uvítání bratří a sester, dostavivších se v kroji. Byl to triumfální pochod českého lidu, jejž dosud česká čtvrt neviděla. Tisíce lidu pozdravovaly nás s obou stran širokých ulic. Zatím stanuly povozy jen s tížt se podle chodníku k samé tělocvičně přiblíživší u vchodu, a my vstoupili do nádherně, jak jen po americku možno vyzdobeného sálu. Zde bratr Frank, ředitel Novoyorskýeh listů, uvítal nás těmito slovy: „Bratří Sokolové. mili krajané! Den vaší návštěvy bude zapsán v mysli nás všech písmem nesmazatelným. Po- čítali jsme dny a hodiny, kdy zavítáte do na- šeho středu. Dnes jistě sami poznáváte velikou oběť, jakou přinášeli američtí Sokolové staré vlasti svými návštěvami. Naši druhové, junáci. láskou vaší, tou pravou láskou, která nás víže jsme dojati, že nelze pro to nalézti v této chvíli ani výrazu. Já důvěřuji pevně, že návštěva vaše ponese ovoce nejkrásnější.“ Po této řeči za hlubokéhe ticha ujal se slova bratr starosta Č. O. S. Scheiner: „Drazí ro- dáci, mili bratří a sestry! Dovolte mi, abych po- děkoval vám jménem celé naší družiny za krás- ná slova, kterými jste nás uvítali a pozdravili při prvém kroku našem na prahu svobodné Ame- riky. Odpustte, že nemůžeme dáti náležitý pro- jev svému hlubokému vzrušení. Těžko hledati slova, kdy slzy nám do očí stoupají a nitro celé se chvěje dojmy, jež prožíváme. Když jsme jeli přes Ocean, tu jsme poznali, jak ohromný to prostor nás dělí a co zapotřebí lásky a oddan- nosti k vlasti, aby prostory ty byly překonány. V těchto chvílích jistě družinu naši provází celý národ; všechen lid as lpí na družině naší, která nese vám všechnu jeho lásku, ohlas jeho ducha. žár jeho srdce. Vše to tlumočiti je povinností naší a my šťastni budeme, podaří-li se utužiti svazky naše k dalsi společné práci, ku povzne- sení mílého národa. Tomuto krásnému poslání posvěcujeme své kroky a k vám. Nás vede sem jen láska k vám, jdeme jen oplatiti dluh, který vám dluhuje vlast, jež ve vás zří mocnou, svěží větev, oddané syny své, kteří, jak pevně dou- fáme se jí neztratili, ale zůstali mocnou její oporou v těžkých zápasech, jež ona za bytí své podstupuje. Nechťvýprava naše přinese kýženého ovoce, utužení českého živlu v oddanosti k vlasti a spojené síly k dalšímu postupu a povznesení našeho národa, jehož syny býti, hrdě se hlásíme. Díky vám znovu nejvřelejší.“ Účinek těchto slov byl přímo elektrisující Přišla také včas. Bylať tělocvična jako nabita. Z ulice zaznívá dosud jásot nesčíslných davů. Potom byli jsme občerstveni, při čemž užito starého krásného zvyku českého. Jmenovaná předsedkyně ženského odboru, podávajíc hostům chléb a sůl, pravila: „Vítám vás do našeho so- kolského domu dle starého zvyku a dovolím si pohostiti vás chlebem a solí. Doufám, že po- hoštění toto přijmete jako od upřímné Češky Sokolky.“ K uvítání tomu dostavili se zástupcové ně- kolika jednot a posláno několik pozdravných te-
#13 alto_textblock #13
Česká výpřava sokolská v Americe.
#14 alto_textblock #14
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
#15 alto_textblock #15
Z Nového Yorku, 12. srpna.
#16 alto_textblock #16
Přijeli jsme v noci a proto jsme byli nu ceni zůstati mimo přístav. Časně z rána bud nás velebné zvuky ranní modlitby, již slavnostně hraje lodní hudba, zároveň jako na rozlouče- Rozhlížíme se... a hle, žene se k nám přístavní loď. Z praporu červenobílého seznává- me, že jědou nám vstříc naši bratří, uvítati nás ještě dříve, než vstoupíme na půdu svobodné země. Hudba jejich hraje „Kde domov můj“. Hr- mavé „Na zdar!“ chvěje se vzduchem — jsou to okamžiky plné vzrušení! Bylo by marno lí čiti mocný dojem shledání. Za stálého zpěvu, volání a pozdravů vystu- pujeme. Mezitím na obou stranách docház k nejmocnějšímu pohnutí. Starosta „Sokola“ z Nového Yorku bratn Vojtíšek, vítaje hosty, praví: Drazí bratří nám vysoce vzácní hosté! Dovolte mi, abych vás uvítal na březích svobodné Ameriky. Jsem jist, že všichni k nám přicházíte s týmž srdcem a nejlepším nadšením, s kterým my vás vítáme. Jsom jist, že dnes do středu našeho vás vítáme nejen my, ale všichni naši bratří celého soustáti amerického. Nejsme žádní boháči, milionáři, ale vítáme vás tím upřímněji, srdečněji, jako věrní synové české vlasti. Vitáme vás, abyste poznali, že jsme věrní Čechové a bratří Sokolové. Nepoznal jsem ve svém životě krásnějšího okamžiku nad onu chvíli, kdy jsme vás poprvé z naší lodi vítali a kdy tonuli jsme v slzách bra- trské radosti. Celá česká Amerika přijímá vás s otevřenou náručí. Všechno, co Češi v Novém Yorku mají, je vaše, patří vám. Chceme okrášliti pobyt váš mezi námi tak, jak nejlépe dovedeme. Potom pozdravil výpravu redaktor „Denního Hlasatele“ p. Fuerst z Chicaga: Přináším vám srdce celého českého Chicaga. To vás uvítá. jak jen dovede uvítati rodné bratry, po nichž tolik toužilo a jež očekává nedočkavě. V této chvíli mysli celé české Ameriky jsou zde v No- vém Yorku. Vašemu pobytu zde v Novém Yorku v Chicagu a vůbec v české Americe voláme hři- mavé „Na zdar!“ Sotva doznělo nadšené volání bratrského pozdravu, ujímá se slova paní A. Veselá předsedkyně tělocvičného odboru paní a dívek „Já mohu jen říci, že srdce naše cíti nevylíčitel- nou radost, již jedině tlumočí vám stisk našich rukou. V tomto srdečném stisku skutečně nejlépe vyjádřeno bezmezné bratrství, jímž celý český Nový York vítá hosty z Čech. Po nadšeném tom uvítání, za nejkrásněj šího počasí vstupujeme za zvuků národní hymny české a americké na palubu lodi „Sagamore“ , mezi účastníky uvítání a při bodrosti skutečně sokolské konáme projíždku po řece Hudsonu
#17 alto_textblock #17
nou.
#18 alto_textblock #18
legramů.
#19 alto_textblock #19
Politické zprávy domácl. Ze Lvova, 22. srpna. (Kněží hae polské nadšení pro Čechy) »Gazeta Narodowa« uveřejňuje článek kněze V. Jablo- nowského: »Češi, Boleslav Prus a naše národní vady«. Z článku vidno, že o slavnostech česko- polských v Častochově a Varšavě polské massy chytil hlavně list znamenitého spisovatele a pu- blicisty Boleslava Prusa, jenž ukázal Polákům na pramen českého národního uvědomění a po kroku: na to, že tento pramen je v českém lidu samém, v jeho demokracii a demokratismu. T se bohužel nelibí polským kněžím, z nichž p. Jablonowski prvý pospíchá, aby udusil účinek projevu Boleslava Prusa i účinek českého zá- jezdu do království polského. P. Jablonowski píše: Vítáme Čechy jako monarchy, jako Židé Josua . .. a vlast bude spasena . .. Byli jsme a jsme národem opičá- ckým, vždycky musíme někoho mít, koho by- chom napodobili. Sám Mickiewicz nejprve násle- doval Voltaira, potom Schillera, potom Byrona, až posléze vešel v hlubinu vlastní duše a vy- dobyl na svět Poláka, a tím zároveň velkého člověka. Prus radí, abychom se od Čechův učili. Čemu by se na př. kněz polský mohl v Čechách naučit? Spiš oni by se mohli učiti od našich Skargů, Kordeckých, Marků, Feliň ských, Uryněveckých a j.« Zvláště výborný je následující passus »Druhá naše vada jest, že vždycky musíme před někým otrocky tančit; vždycky musíme mtti pána, před kterým se klaníme a proto právě nám Češi závidějí naši šlechty a aristo- kracie, neboť oni nemají pánů, a prot nevolnická žilka slovanská nedochází »uspoko- jení,« t. j. nemají před kým vystupovati jak »selavus saltans«. Pokračuje: »My zas Poláci jsme na pány bohatí, máme i vlastních, časem přijedou Ma- daři nebo Rusové a my je vítáme jako suvereny, a podobné vltáme nyní Čechy. Tak Že dé nn
#20 alto_textblock #20
poušti, majíce boha pravdivého, stavěli si zlaté tele, aby se měli komu klaněti. Je to tak přl- jemně. Málo práce stojí a uspokojení je veliké. když na př. takový Němec Saperdepiks v po- vídce »Černý Matěj« praví: »Mám vel m rád Poláky, neboť oni dávají velm dobře jíst a pít.« Vytýká Polákům, že vůbec nic svého ne- cení, ačkoli vynikají ve všem. »Četné jsou vady naše, ale máme také četné a velké ctnosti, na př. snadné a rychlé zapomínání učiněný c křivd. Cnost arci křesťanská. Nedávno ozý- valo se našimi novinami veliké lamento zté příčiny, že Češi v Moravské Ostrav a jinde utlačují polský jazyk hůře, než Němci. Za několik neděl jsme zapomněli.« Pisatel se ke konci ohražuje proti do- mněnce, že by byl proti shodě česko-polské, jen jí dává jistá »pravidla«. Chtějí-li Češi zakládati továrny v Častochově nebo Lodi, ať i Polákům dovolí zakládati je v Praze; a chtějí-li, aby Poláci v úctě měli jazyk český, ať dovolí pol- ským dětem v moravských školách učiti se po polsku. Pan páter neví ničeho o tom, že nikdy Čechové nebránili Polákům, aby si mezi nimi vyhledávali a zakládali živnosti. V Praze jich máme hezkou řadu a Čechům nikdy nenapadlo říci jim: Počkejte, pánové, až si některý Čech založí podobnou živnost ve vašem středu. Je-li nyní řeč o tom, aby Češi mezi Poláky zakládali průmyslové závody, my Češi tomu rozumíme pouze tak, že by to bylo Polákům hmotnou i mravnou pomocí. To třeba míti na paměti i pro budoucnost. A co se týče škol, pan páter není nebo nechce býti informován. Nám jde pouze o to, aby se české děti svému národu v školách neztrácely, a ztrácejí-li se nám ve Slez- sku ve školách polských, je to pro nás stejně bolestné, jakoby se ztrácely ve školách ně- meckých.
#21 alto_textblock #21
Bozenský arcibiskup Štadler. Ze Sarajev a, 21. srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů «.) Sz. Aspoň jedno je v zabraných zemích potěšlivé: Chorvaté se vymaňují ze slepého po- slušenství sarajevské vlády a arcibiskupa Štad- lera. Mezi Štadlerem a drem. Mandičem, ná- městkem sarajevského purkmistra a předsedou »Chorvatské národní jednoty«, došlo k rozporu pro různost jejich minění o tom, kterým smě- rem by se bráti měla chorvatská pohitika v Bosně a Hercegovině nyní, po záboru, a zvláště až zabraným zemím dán bude sněm. Štadler, známý klerikál a fanatik, chtěl, aby se chorvatské ná- rodní zájmy podřidily zájmům katolické církve a kněžstva, dr. Mandič naproti tomu trval na tom, aby zájmy národní postaveny byly v po- předí. O to byl mezí oběma dlouho veden boj. z něhož Mandič vyšel vítězem. Zajímavo, že františkáni v tomto boji ali s Mandičem, se Štádlerem pak jezovitě — jeť on sám členem tohoto řádu. Františkáni mají v Bosně pevnou posici od doby, co jí Turci dobyli, drží v kato- lických obcích fary a jsou národu velmi blízcí. Jezovité žárlí na jejich vliv a snaží se opano- vati mysli katolické intelligence, aby tím způ- sobem přemohli své soupeře františkány a do- stali do hrsti i lid (katolický, chorvatský). Dr. Mandič chystá se nyní vydávati poli- tický list, který by propagoval smír Chorvatů s Srby a také tím by čelil arcibiskupu Štadlerovi jenž ve svém »Hrvatském Dnevniku« vede na- proti pravoslavným Srbům politíku fanatického nepřátelství, neboť nie jiného neumí. Jestli ještě chorvatská pokroková lidovi strana přenesla svoji činnost i na Bosnu, mohlo by brzy dojiti k utvoření politického bloku mezi Srby, moslemy a Chorvaty po příkladě koalice srbochorvatské.
#22 alto_textblock #22
Politické zprávy zahraničné.
#23 alto_textblock #23
V Praze, 23. srpna.
#24 alto_textblock #24
Kazimíra Ostrovská. Před hrdelným soudem varšavským dokon- čila se posledně kapitola románu Kazimiry Ostrovské, jež roku 1907 učinila na varšavské ulici vražedný attentát na generálgubernátora Skalona, když jel na návštěvu k německému konsulovi. Attentátorka byla zatčena, ale vojen- ský soud poslal ji do ústavu choromyslných. aby tam odborníci prozkoumali její duševní stav. Lékaři na ní nenacházeli známek duševní choroby a schylovalo se k tomu, že Kazimíra bude znovu postavena před vojenský soud, jenž by již jinak nemohl, než vyněsti ortel smrti. Jednou v noci vniklo do káznice deset mužů a Kazimíru osvobodili. Po nějakém čase Kazimíra se ukázala veřejně na ulici, policisté ji poznali a zatkli. A tu Kazimíra prozradila jména svých osvoboditelů, mezi nimiž byl její vlastní bratr. Ale ten byl o tom v čas zpraven nelenil a ujel za hranice. Jeho soudruzi byli zatčeni a dne 18. t. m. byli souzeni. Tr z nich dostali 10letý žalář, ostatní osvobozeni a Kazimíra Ostrovská znovu zavezena do blá- zince, neboť soudní lékaři ji uznali za chorobné hysterickou.
#25 alto_textblock #25
Finanční reforma v Německu. Boj, způsobený reformou říšských financi v Německu, posud neustává. V tisku a na schůzích pokračuje se v debatách mezi stra- nami i v konservativní straně samé. Nespokoje- nost širokých kruhů, živená ještě tím, že různé výrobní stavy zvyšují ceny mnohem více než je podmíněno novými daněmi, měls by asi za následek velké ztráty pro pravici, kdyby dnes došlo k novým říšským volbám. Valná hromada německého ústředního svazu
#26 alto_textblock #26
pro obchod a průmysl v Lubeku ukázala, ž střední průmyslový stav zaujímá dnes v mnohém směru jiné stanovisko než v posledním čtvrt- století. Nové volby však lze očekávati teprve v několika letech a jest otázkou, zdali se do té doby upevní solidarita stran levice, ktará dnes není valná.
#27 alto_textblock #27
Pošlovní úřadníci a Millerand. Nový ministr dopravnictvi Millerand pečuje o odstranění nepřátelství mezi vládou a poštovními úřadníky. Přijal 21. t. m. deputaci syndikátu poštovního. Za hovoru, ve- deného velmi srdečným tonem, slibil minist delegátům, že vláda se bude všemožně starati, aby zlepšila existenční podmínky poštovních úřadníků. Dělníci podali ministru seznam svých požadavků. Ministr pravil, ž odevzdá požadavky úřadníků jednotlivým ředi- telům služby a že sám se zasadl, aby přání úřadníků bylo, pokud možná, brzo a přiznivš vyřízeno.
#28 alto_textblock #28
Nový generalissimus francouzský. Některé pařížské listy ujišťují, že generál Trémeau, vyhlédnutý za francouzského gene- ralissima, toto jemenování s díky odmitne. Generalissimem stane prý se nový ministr va jenství Brun.
#29 alto_textblock #29
Anglický návzh odzbrojení O olázce odzbrojení rozepsal se 21. t. m. londýnský, ministerstvu blízký list »Westminster Gazatte«. Poněvadž je nemožno — píše uve- dený orgán — nabýti formuli pro vzájemné ob- mezení výloh na válečné loďstvo, aniž by se uznalo, že pro Velkou Britanii převaha na moři je životní nutnosti, je tudíž nejlépe nevázati se na formuli a držeti se jen skutků. Různé vlády měly by se rok za rokem pomocí diplomati- ckých prostředků dorozuměti, jak nejlépe za- meziti veřejnou agitaci. Pak se z praxe shledá, jaké budou nejvhodnější prostředky ke všeobec- nému ulevení. Především bude záhodno udržo- vati dobré politické styky. V anglické sněmovně je nahromaděno tolik práce, že bude musit zasedať až do konce září. Sněmovna musí v tomto sezení především vy- říditi zákon o dělnických obydlích pracovní době obchodních zřízenců. Dále bude ještě před uzavřením sněmovny rozhodnut osud zákona o starobním pojišťová nl n děl níků.
#30 alto_textblock #30
Anglický párlament bude rozpušiěn Vnitřní politika Velké Britanie je nyní ovlá- dána výhradně bojem o státní rozpočet, o nutné nové daně a nastávající odhad pozemkového majetku, jejž vláda hodlá provésti. Konservativci jsou proti tomuto odhadu, poněvadž v něm vidí předzvěst značného zdanění půdy a namnoze se soudí, že sněmovna lordů rozpočet zamítne. Ka- binet však trvá na svém požadavku, jenž jest velmi populární a zdá se býti dokonce odhodlán vypsati nové volby s heslem proti lordům. Unionistický »Observer« sděluje, že vlivná část kabinetu je pro to, aby byly vypsány nové všeobecné volby na leden i kdyby sněmovna lordů rozpočet přijala. Počitá se, že kabinet po kapi- tulaci lordů, za rozmrzelosti a zmatku, jenž na- stane mezi unionisty, při volbách určitě obdrží většinu, takže by mohl setrvati v úřadě až do r. 1916. Harcourtova řeč v Derby minulého pátku a prohlášení týdenníku »The Nation«, jenž má důvěrné styky s ministry Lloydem Georgem a Chur- chillem, potvrzují tuto domněnku. »Nation« píše totiž, že odvolání se k voličstvu nebude asi od- loženo mnohem déle než do počátku příštího roku, třeba snad lordové rozpočet nezamítnou. »Observer« k tomu podotýká, že v těchto plánech jsou dvě důkladné chyby. Lordové ne- budou prý se obávati naložiti s rozpočtem, jak toho zasluhuje a ještě méně boji prý se vedenl unionistické strany rozpušténí parlamentu.
#31 alto_textblock #31
Španělové u Melilly. Pověst o novém poselství, jež z Tangeru prý chtěl vyslati Mulej Hafid ke vzbouřeným Kabylům za účelem vyjednávání míru, vyvracl se oficiosní »Epocou« madridskou co nejroz- hodněji. Oficiosní orgán prohladuje, že Španěl- sko samo potrestá Kabyly a že potřebuje zá- ruky, které mu Hulej Hafid nemůže poskytnouti. Kabylové s neobyčejnou houževnatostí pokračují ve svých útocích na Španěly, kteří ještě váhají s oznámeným útočným postupem. Domorodci obnovují denně útoky na španělské zásobovaci sbory v okoll Melilly. Při posledním takovém výpadu rozpoutal se roztrpčený boj, trvající ně- kolik hodin. Dva Španělové padli, 1 důstojník a 8 mužů bylo raněno. Z Pensnu se ozna- muje, že Kabylové pevnost bombardovali bez přotržení od večera do 2 hodin v noci. Špa- nělské baterie odpovídaly. Není bližších zpráv o ztrátách.
#32 alto_textblock #32
Nebezpečí řecko-turecké srážky odstraněno. Jak se dle prohlášení ministra zahraničních záležitostí dalo očekávati, přijala turecká mini- sterská rada ve včerejším zasedání řeckou notu příznivě. Diplomatické kruhy pokládají nebez- pečí války za odstraněné. Rozvážní politikové v Turecku vítají umírněnost kabinetu, jenž se nedal strhnouti fanatickými živly v nebezpečné dobrodružství. Ministr zahraničních záležitostí Riefat paša prohlásil, že nota jest uspokojivá, ačkoli ne- přináší vše, co kabinet očekával. Proslýchá se, že ministr staveb Neradunghian podal demisit