ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f5342e80-8d75-11dc-9d9a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
t áee
#3 alto_textblock #3
Blan
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pondělí 23. srpna 1909.
#5 alto_textblock #5
Číslo 232.
#6 alto_textblock #6
Naranní a večerní listy předplácí sa- V Praze v administraci na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsíe, . . . na čevrt leta . . . . 7 K enk vo filiálkáe na měsio. . . . . . 2 K 80h Poštoui na měsie na čtvrt ieta : . . . K ek s dvojí zásilkou na měslc. na čtvrt lsta . . . . 11 k di
#7 alto_textblock #7
h
#8 alto_textblock #8
p
#9 alto_textblock #9
ečerní
#10 alto_textblock #10
N
#11 alto_textblock #11
dání.
#12 alto_textblock #12
V drobném prodejie ranní číslo o sobě . večerní . . . . . . . za 4h Va filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5b
#13 alto_textblock #13
Inaerátv platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházeji se táš redakce, tiskárna a expodloe „Národnich Listů- Rukopisy se novraoujl.
#14 alto_textblock #14
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#15 alto_textblock #15
Z Bienerthovy audience u císaře. Z Vídně, 23. srpna. »N. Fr. Fr.« ozna- muje ke včerejší audienci bar. Bienertha: »Na audienci podávána byla zpráva o ministerské radě ze dne 18. a 19. t. m., jakož i o akci Glabiňského. Při přípravách k pod- zimnímu zasedánl jest hlavním úkolem vlády uvolniti český sně m. Ministerský předseda podával zprávu o jednání. které v tomto směru s národními stranami velkostatkem zahájil, jakož i o poradách, která chce konati počátkem září. Ministerský před- seda posuzuje nynější situaci optimističtěji, protože slovanské oposiční strany projevují většt ochotu. Podaří-li se český sněm ustaviti a od- býti krátké zasedání sněmů, bude říšská rada počátkem října s vo- lána. Jejím hlavním úkolem bude finanční plán, na němž dr. Biliňski a jeho referenti tou dobou v Išlu pracují. Co se týká rekon- strukce kabinetu, neměl ministerský předseda prý o čem referovati, protože tato otá z ka tou dobou neexistuje. Také o delega- cích stala se jen malá zmínka, protože delegace v Rakousku jsou zvoleny a mohou se kdykoli sejíti přes to, že zasedání říšské rady bylo uza- vřeno. Nějaké císařské rozhodnutí se včera ne- stalo. Konference bar. Bienertha s nejvyšším mar šálkem království českého. Z Vídně, 23. srpna. Velký význam př- kládá se včerejší konferenci, kterou měl karon Bienert v Išlu s nejvyšším zemským mar- šálkem království českého princem Ferdinandem Lobkovicem. Zase srážka Čechů z Němci u Vídně. Z Vídně, 23. srpna. (K. k.) »Montags- revne« oznamuje, že včera odpoledne došlo za české slavnosti na Kreuzeichenwiese, které zu častnilo se asi 600 osob, ke srážce rvačce meziČechy a asi 200 Němei. kteří chtěli projíti touto loukou. Zakročili stráž- nici, z nichž jeden byl raněn holi na hlavě- Když se snesl prudký liják, uchýlily se obě strany do lesa. Po dešti se pokračovalo ve rvačce Zaulm dostala policie posilu a oddělila obě strany.
#16 alto_textblock #16
Čeští athleti ve Švédsku. Ze Štokholmu, 22. srpna. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Při nedělním meetingu dobyli čeští borci těchto cen: na 1500 m byl Dvořák třetím, na 3000 m druhým. Ve vrhu oště- pem byl Klubal druhým, ve vrhu diskem byl Jodas druhým Košut v Karlových Varech Z Karlových Varů, 23 srpna. (K. k.) Mi nistr obchodu Košut přijel sem včera léčit se Přestřelka na bulharsko turecké hranici. Ze Sofije, 23. srpna. (K. k.) Časopisy sdě- lují z Jebičeva, že v tento pátek byl bulharský pohraniční strážník v Bílém Kameni přepaden tureckými vojáky, Z obou stran přikvačily po- sily, načež za několikahodinné přestřelky bylo zabito několik tureckých vojáků. Podrobností
#17 alto_textblock #17
není.
#18 alto_textblock #18
Boje v Marokku Z Melilly, 23. srpna. (K k.) Rifové při- trhli až k Sidimuse a napadli transport spíže. Sedm vojáků z průvodu bylo raněno.
#19 alto_textblock #19
Z Turecka. Z Cařihradu, 23 srpna. (K. k.) Dle zpráv listů zatkla policie v Péře italského anarchistu Pierina. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) »Sabah« přináší zprávu o vítězství tureckého vojska nad vzbouřenými kmeny v Džemenu, které prý utr pěly veliké ztrály
#20 alto_textblock #20
Kretská otázka. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Minister- ská rada považuje notu řecké vlády za uspo- kojivou. Proslýchá se, že se radila také o notě kterou Porta podá mocnostem a v níž bude žá- dati, aby se stalo rozhodnutí o autonomii Krety. Dále projednávala ministerská rada společnou notu kretských ochranných mocností, která dle informací z tureckého pramene mimo známé body obsahuje také prohlášení, že se mocnost vynasnaží přátelsky urovnati spor, vznikli li by takový mez Tureckem a Řeckem pro Makedonii Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) V po- zejtřejší ministerské radě bude projednávána odpověď Porty na společnou notu ochranných mocností. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Ministn námořnictví prohlásil v interviewu, že turscké loďstvo zůstane ve vodách u Karpathu, až si tuace na Kretě bude pro Portu uspokojivou.
#21 alto_textblock #21
Výlet vídeňských Čechů do Poštorné.
#22 alto_textblock #22
Z Poštorné, 22. srpna. Jako doplněk zprávy, v ranním vydání oti štěné, uveřejňujeme tuto druhé vypsání příběhů v Poštorné, zaslané nám od jiného zpravodaje- Výprava sokolské župy dol no rakouské byla početně značná a skvěle diseiplinovaná. Přes 450 Sokolů — ovšem v kroji občanském — s nimi na další 300 jiných vi- deňských Čechů, mezi nimiž dobře na 100 dam Se Sokoly vypravilo se také předsednictvoa členstvo »Komenského« s posl. Kalinoua mistopředsedou p. Kubelkou v čele, dále s jednatelem p. KlImou, pokladníkem p. Matějkou a jeho obělavou chotí a s panem Růžičkou, členem správního výboru. Výpravu jarého a zdatného Sokolstva dolnorakouského vedl starosta župní br. Šindler a jeho nám- br. Jakš. Na nádraží uvítal je předseda místníhu od- boru »Komenského« v Poštorné, radní obce p. Hlavenka, načež odebrali se před nádraží, kdež po seřazení do čtyřstupů pozdravil je zástupce sokolské jednoty břeclavské a sestra ženského odboru téhož podala náčelníku bru. Šindlerovi krásnou, svěží kytici. Průvod vyčkal na pří jezd obou vlaků od Brna, s nimiž přijeli čelní výletníci brněnští, mezi nimi zastoupení N. P Č., odbor moravský, tajemníkem Riedlem Národní jednoty pro jiho-západní Moravu odb. učitel. Šindelářem. Průvod zahájil vídeňský klub cyklist »Holub« s českými damami, »Sokol« kyjovský a jeho ženský odbor, »Sokol« ze Zlína, jediný v kroji, načež následovali hosté vídeňští a mo ravšti a za těmito konečné jednoty sokolské župy dolnorakouské. Průvod byl imposantní. Naši v Břeclavě — a těch je pořád ještě víe — aklamovali milé hosty co nejardečněji, provolávajíce za každým krokem nadšené »Na zdar!«. Němci, zvláště však židé a odrodilci při spatření průvodu ovšem — zlichli, nanej- výše že zatínali pěsti, prozatím ovšem že ale jenom v kapsách. Průvod prošel Břeclavou
#23 alto_textblock #23
klidně. Hodonínský okr. hejtman bar. Friesa okr. komisař hr. Czernin měli k disposici 72 četníky. Nebylo jich však třeba. Drazía mili hosté stačili na svou ochranu sami. Židovsko-odrodilecká Břeclava toho nečekala Zašla ji proto také na vše další zalím chuť . . Jinak bylo už za pohraničním mostem přes jedno rameno Dyje na území dolnorakouské vedoucí. Zde očekával hosty obecní vý- bor poštorenský, hudba a nepřehledné mnežstv tamějšího i slováckého obyvatelstva z Moravy. Za řízných národních pochodů její překroči jsme branice své milé vlasti a vkročili na území dolnorakouské, kde však už nesměla hráti. Oče kávalo nás jiné uvítání. Čety a opět čety četníků ponejvíce německých. Hudba nahražena sokol- ským zpěvem, za něhož prošli jsme slavobranou obcí Poštornou při vchodu do této postavenou Stanuli jsme před vkusnou a útulnou radnie tamější. Zdo uvital hosty a Sokolstvo statečný starosta obce p. Havlíček, jenž vzpomenuv sletu sokolského před 15 lety v Poštorné kona- ného, pozdravil je dnes na slovácké půdě poštorenské co nejsrdečněji, dokládaje, že oby- vatelstvo této obce od nepaměti slovácké vřele cítí s milými svými hostmi a že dnešní jejich i svůj svátek oslaví důstojně. Necháme každého v klidu, leč ve vlastním domově nenecháme se znepokojovati a urážeti. Slovácká Poštorná byl odjakživa naše, je naše a naší zůstano! (Potlesk a volání „výborně!“ a „na zdar!“) Po poděkování župního náčelníka bra. Šin dlera za milé, srdečné a krásné uvítání obcí Poštornou a veškerým slováckým obyvatelstvem ujal se zemský posl. red. Aný ž slova, jenž v úchvatně plamenné řeči na slova naší písně; „Jazyka dar svěřil nám bůh, bůh náš hromo- vládný a proto nesmí nám ho vyrvat na tom světě žádný“ — děkoval poštorenským za to, že i oni brání jazyk svůj, který že zde, ve své slovácké obci uhájí, všechen lid český věří Učini tak ke cti a slávě svě a učiní tak ke cii a slávě celého národa. (Bouřlivý potlesk. Uhá- jime! Nedáme se !) Hosté na to rozešli se po obci za občer stvením a setrvali po věGšině až do jedné hodiny v přátelské a upřímné zábavě. Vyrušeni byli zprávou, že Němci už přicházejí. Přirozeně vše spěchalo k silnici od Břeclavy, kudy přicházeli na tu podívanou. Ach, jaká to ubohost! Ani ne celých 160 až 180 židovských výrostků, ně- kolik turnérů (as 7) a asi dva, tři buršáci v ku- lérech. Sokolové, vídeňští hosté a obyvatelstvo domácí nechtělo ani vyčkati odporného tohoto „tahu“ provokatérů a seřadivše se do čtyřstupu, na znamení náčelniekou trubkou otočili se v pra- vo protichodem k radnici. Trubka — pohyb zle! Četnictvo, jehož bylo v Poštorné na celé sto, úprkem hnalo se s bodáky proti — — ni- čemu. Průvod náš za homérického, ovšem ale hremového smíchu, ukazoval jim zrovna záda. Odebral se do radnice. Němci na hranicích vo- lali na četníky: „Heil, deutsche Wacht!“ A te taková hrozitánská blamáž ... Před radnicí promluvil k zástupům posl. Kalina, dovodiv, že nedáme si vziti, co je naše a proto přes zpupnost německo- nacionální český národ nedá si vzíti ani Poštornou. Na tá- boře, v prostranné zahradě radnice konané, pro- mluvili pak red. Laube, posl. Anýž a řídíci školy Komenského Klimeš. Zvláště účinně o poslání českého Sokolstva doma a mezi ostatním Slovanstvem v duchu jeho zakladatelů Fügnera a Tyrše promluvil dr. Raše, lázeňský lékař z Luhačovic ... Bylo už hodně po polednách a hosté stále ještě přicházeli. Přijel posl. Hajn s rodinou,
#24 alto_textblock #24
další četní hosté z Brna, ale neobyčejné nadšení budil pokaždé příchod slováckých šohajů z ce- lého a dosti i vzdálenéhe okolí. První na místě byli junácí z Týnce u Hodonína, vyšnořeni jak na sobáš a s praporci. Pak přišli jonáci ze Staré Břeclavy, z Moravské Nové Vsi, z Lanžhota Lanštorfa, prý bránit „našich“ v tej rakůskej Poštorné. Iloši jak jedle a děvušky jako malo- vaně. Už jenom dívat se byla radost. Byla ale netrvala dlouho. Sotva prošel průvod ze za- hrady radniční do obecního sadu, kde měly se konati konceri, zábava a tanec — vyšli z Bit- nerova hostince, kde bunďáci protestovali, první provokatéři: asi tři zpití burši a několik zele- ných ještě židáčků. První bouře, která díky zdrželivosti a trpělivosti Čechů odešla bez po- hromy. Ale sotva odešla — přihnala se druhá, která byla už mnohem horší. Němci táhli „dlůhým tahem“ z protestu a sotva zočili slo vanský praporec, začali „heilovat“, řvát a házel kamením. Jeden z mladších vídeňských Čechů byl těžce zraněn nad levým okem ostrým ka- menem. Slovanský prapor patřil Slovákům, kteř měli daleko domů a proto pospíchali. Okr. hejt man mistelbašský ztratil však hlavu a místo, aby byl pustil dva vozy našich šohajů a Němce za držel až po odjezdu oněch, udělal pravý opak, jehož následky o málo mohly býti na nejvýš osudnými. Ve shluku a vřavě následkem všeho toho povstalé vystřelil ještě jeden z četníků n postrach a neštěstí, zdálo se, že je neodvratným. Nastala v českém lidu domácím zejména panika. na straně vídeňských pochopitelné rozčilení rozhořčení. Nadlidské námaze zejména poslance Kaliny, starosty Havlíčka, přítomných no- vinářů českých a pořadatelů podařilo se zabrá- niti nejhoršímu. Rozhořčení ještě rostlo na če- ské straně, když Němci pořád z obvodu obce se nehýbali, ač Čechové vídeňští měli již také na čase, aby odebrali se do Břeclavy ke vlaku, což po dlouhém čekání konečně se i stalo. Př shluku a výtržnosti Němci vyprovokované bylo prý osm Čechů zatčeno. Sbalený slovanský pra- porec musili však četníci posl. Kalinovi vydati. Břeclavou prošel průvod, který vzrostl jistě na dva tisíce účastníků, prošel za zpěvu národních písní klidně a Čechové bez nejmenší závady vsedli do vozů svého zvláštního vlaku a za ne- obyčejného nadšení a bouřlivých pozdravů svých rodáků odjeli. Než se tak stalo, pokusili se břeclavšt a cizí Němci vyraziti na perron ná- draží a pomstiti se Čechům za nesmrtelnou ostu- du, kterou si se svým „protestem“ a ubohým vystoupením v Poštorné utržili. Sami jejich lidé se za to styděli a hostinský Bittner proklínal je hned už dopoledne. Zbylí Čechové brněnští a olomoučtí odjeli za hodinu na to. Zpiti buršáci a „kulturáci“ hu- stopečtí ztropili ještě před odjezdem indiánský přímo řev, spílajíce četnictvu a hodonínskému okr. hejtmanu bar. Friesovi, který skutečně svou chladnokrevností a energií ráno i večer udržel pořádek přímo nečekaný. Odtud husto pečtí dajěnacionálové a buršové přímo běsnili což opakovalo se i v českém Podivíně, kdež hozeno do okna kamenem a v Zaječí, kde ta- mější přednosta stanice „heiloval“ s nimi. Po dařený to státní úřadník .. Prolita tedy v Poštorně přece jenom česká krev, leč den minul pro tamější Čechy i vídeň- ské jich hosty, zejména pro vysoce ukázněnou sokolskou župu dolnorakouskou velmi pěkně důstojně a — vítězně. A na tom, na vítězstv české věci v české obci záleželo všem, kdož tam byli a kdož tam i na dále trvalo zůstanou
#25 alto_textblock #25
Sjezd jednoty samosprávného úřad- nictva v Klatovech. (Původní zpráva »Národních Listů-.) Jednota samosprávného úřadnictva svolala na neděli 22. t. m. do Klatov svůj, sjezd. V sobotu sešli se účastníci jeho v sokolovně ku přátelskému večírku, který za přispění zábavního výboru „Sckola“, za účinkování pěveckého jeho kroužku a za produkce humoristy p. Michla z Prahv trval do pozdních hodin nočních Hlavním sjezdovým dnem byla neděle. Sjezdovš schůze, na kterou přihlášeno bylo na 300 účastníků, konala se v hořejším sále sokolovny za předsednictví předsedy jednoty p. Azamita, okr, tajemníka v Če- ském Brodě. Po zahájení schůze poukázal posl. Prunar na ne- dostatky nových zákonů o úpravě poměrů a platů samosprávného úřadnictva, načež místopředseda Svazu českých měst p. Ant. Sládek, starosta města Kolína, pozdravil sjezd jměnem sjezdu českých měst a ubezpečil samosprávné úřadnictvo přízní i podpo- rou samosprávných funkcionářů. (Výborně! Potlesk.) Poslanec dr. Mašek uvítal účastníky jménem města jako jeho starosta a jménem výkonného vý- boru národní strany svobodomyslné, byv jím k úkolu tomu delegován. Ujistil úřadnictvo sympatiemi ná- rodní strany svobodomyslné, jež její poslanci proje- vili skutkem i v dobách těžkých a nejtěžších a pro- hlásil, že i jako poslanec i jako samosprávný funkcio- nář považuje za nutnost, aby volení činovníci samo- správy posuzovali úřadnictvo dle kvalifikace, aby hájili jeho naprosté volnosti občanské a politickéa aby se starali o náležité jeho hmotné zabezpečení Skončil pak přáním, aby úřadnictvu samosprávnému nejlépe se dařilo a aby se podařily snahy též o ú- pravu poměrů samosprávných zřízenců, jichž práce je resnadná a vyžaduje dobrých lidí. (Výborně! P - tlesk.) Tajemník Ústř. Matice školské p. Dvořák uvítal sjezd jménem Ustř. Matice školské, poukázal na její úkoly, uznal horlivou činnost samosprávného úřadní- ctva pro tento první náš spolek a skončil projevem tužby, by samosprávné úřadnicivo i dále věnovalo Ústř. Matici školské svoji součinnost. (Výborně! Po- tlesk.) Když byl p. Malkovský z Klatov jménem samo- správného úřadnictva klatovského poděkoval za svo- lání sjezdu do Klatov, uvítal sjezd p. Vančura z Ne- chanic jakožto člen výkonného výboru české strany agrární a jménem jeho prohlásil, že strana agrární bude pracovati pro povznesení samosprávného úřad- nictva. (Výborně! Potlesk.) Předseda p. Azamit poděkoval za všechiny pro- jevy a poukázal na jejich význam. Potom přednášel p. JUDr. Kříž z Plzně o práv- ním postavení samosprávného úřad- nictva. Po stručném úvodu historickém, znázorňujícím postavení samosprávných úřadníků (písařů měst- ských) v XVI. a XVII. století, přešel na dobu nynější, za základ své úvahy vzav zákony o zřízení obecním a okresním. Vyvodil z nich poučky o postavení ú- řadnictva; úsudek poučuje, že zákony ty byly úřad- nictvu obecnímu a okresnímu celkem málo příznivy. V dalším výkladu konstatoval, že poslední dva zákony zemské (o právním postavení a o úpravě hmolných poměrů samosprávného úřadnictva) zna- menají pro ně veliký pokrok, protože upravují jejich kvalifikaci tak, že je staví na roveň úřadníkům zem- ským a státním. Tento fakt opodstatňuje zvýšeně požadavky sa- mosprávného úřadnictva obecního a okresního: žádá, aby se mu dostalo oprávnění iniciativního a v auto- nomních korporacích též práva hlasovacího stejného, jaké mají činovníci volení. Tyto požadavky odůvod- ňoval jednak vzděláním úřadnictva, jednak neodvis-
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
Holčička.
#28 alto_textblock #28
Pro „Nižegorodský Sborník“ napsal Maxím Gorkij Přeložil T antris. Kdysi na večer, udřený po práci, ležel jsem na zemi u zdi velkého kamenného domu, — ža- lostné, staré budovy. Červené paprsky zapadají cího slunce obnažovaly hluboké trhliny a vrstvy špíny na jejích stěnách. Uvnitř domu ve dne v noci hemžili se hla- doví, špinaví lidé, jako krysy v tmavém sklepě. Jejich těla stále byla jenem napolo oděna v hadry. kdežto černé duše — zeela nahé, a stejně špi navě, jako těla. Z oken domu pomalu a hustě, jako šedivý dým požáru, valil se jednotvárný hukot života, proudícího v něm. Naslouchal jsem tomuto dávno mně známému, poplašnému a unylému šu- mu, a podřimoval jsem, neočekávaje, že bych v něm zaslechl, třeba jen na krátko, nového zvuku. Pojednou však kdesi blízko mne, z hro- mady prázdných sudů a polámaných beden, roz lehl se tichý, něžný hlas:
#29 alto_textblock #29
Spi, miláčku, spi, děťátko! .v. houpy, houpy-hý. spi, děťátko mý...
#30 alto_textblock #30
Nikdy jsem před tím neslýchal, že by v tom to domě matky hýčkaly svoje děti takovým hla- sem. Vstal jsem potichounku, nahlédl za sudy. a co jsem uviděl: v jedné z beden seděla malá holčička. Hluboko sklánějíc rusou, kadeřavou hlavičku, pohoupávala se tiše, a zádumčivě po- pěvovala:
#31 alto_textblock #31
„Spi, děťátko, spi. zavři očka svý . V malých špinavých rukou držela rukoje dřevěné lžíce, obalenou červeným hadrem, a hlídala jí velikýma, smutnýma očima. Krásné oči mělo to dítě: jasné, něžné,a
#32 alto_textblock #32
jaksi nedětsky žalobné. Všimnuv si jejich vý razu, neviděl jsem už špíny na tvářích a rukou holčičiných. Ve vzduchu nad ní, jako mračna sazí a po pela nesly se křiky, nadávky, opilý smícha pláč. Kolem ní po špinavé zemi všecko polá- máno, zpřevraceno, a paprsky večerního slunce zbarvující úlomky rozbitých beden a sudů jas- nou červení, dávaly jim podivnou a zlověstnou podobu jakéhosi velkého organismu, rozrušeného těžkou a surovou rukou zhouby. Pojednou jsem se pohnul, holčička sebou trhla, uviděla mě, její oči se podezřívavě súžily. a celá se bojácně schoulila, jako myš před kočkou, S úsměvem pohlížel jsem v její umazanou, nesmělou a žalostnou tvář. Sevřela pevně ústa, a tenké brvy její se zježily. Pak vstala, pečlivě srovnala svoje roze- drané, kdysi růžové šatičky, zastrčila svou lout ku do kapsy a zvučným, jasným hlasem se mne zeptala: — „Co koukáš?“ Bylo jí asi jedenáct let. Tenoučká, hubená. pozorně si mne prohlížela, a brvy se jí pořád ježily. — „No? — pokračovala, pomlčevši chvilku. — „Co chceš?“ — „Nic, hrej si jen, já odejdu...“ — řekl jsem. V tom holčička ke mně přikročila, tvář se jí ošklivě stáhla, a hlasitě, jasně mne pobídla; „Pojď se mnou za dvacetník .. Neporozuměl jsem jí hned, jenom, pama- tuji se, jsem se zachvěl v tušení čehosi úžas- ného. A ona pokročila až ke mne, přitiskla se tělem k mému boku, a odvrátivši tvář stranou od mého pohledu, pokračovala zasmušilým smutným hlasem: — „No pojď, co?... Nerada hledám hosta na ulici... a ani vyjít nemám v čem: mamin- čin milovník i moje šaty propil... No, pojd- me . ..“
#33 alto_textblock #33
Mlčky a tiše jsem ji od sebe odstrkoval, ona podívala se mi do očí podezřívavě, nechá- pavě: ústa se jí podivně zkřivila, zvedla hlavu a hledíc kamsi nahoru široce otevřenýma, jas- nýma, žalostnýma očima, tiše a teskně pronesla „Co se pitvoříš? Mysliš si — když jsen maličká, tak že budu křičet? Neboj se — to jsem dřív křičela... ale toď už...“ A nedokončivši svou větu, lhostejně vyplivla . Odešel jsem od ní, odnášeje si v duši těžký úžas, a žalostný pohled jasných dělských očí
#34 alto_textblock #34
Germánská kritika německého studentstva. E. V. von Voss vychvaluje v „British Jour nal of Inebriety“ (Časopis o opilosti) anglický způsob mravního vychovávání v tom ohledu, že se jím kažlému vzdělanému jedinci, muží jako ženě poskytuje neobmezené právo vypěstování své osob- nosti, aniž by musil se poddávati jhu nějaké spole- čenské tyranie. Anglický mladík může svou osobnos vyvíjeti, aniž by narážel na jiné překážky, nežl které vyžadují sesílení jeho mravních schopností. Naproti tomu panují v Německu pijácké obyčeje akademické, vnucované studujícím mladíkům spole- čenským terrorismem. Němci mají slovo „Trink- zwang“, jež doslovně přeloženo znamená „nucení ke chlastu“, kterému se musí podvoliti každý mladík. jenž vstupuje na německé vysoké školy. Tento akademický pijácký obyčej jest anachro- nismem v nynější době osobní svobody a kulturn osvícenosti a skufečnost, že takový obyčej dosud svrchovaně ovládá akademickou mládež Německa jest zajisté důkazem slabosti mravní výchovy něme- ckého národa. Nedá se popříti, že slabost tato uvád všechen německý národ do vážného nebezpečí, co také uznávají vážní a ctihodní mužové němečtí, jako Forel, von Bunge, Kräpelin a Popert, kteří obracejí pozornost veřejnosti k morové nákaze, otravující fy- sické ústrojí vscho národa. Každý, kdo se seznámí s neobyčejně vážnými jasnými vývody Emila Kräpelina, profesora psychia trie v Mnichově, jimiž sťudentstvo důtklivě nabáda
#35 alto_textblock #35
aby se zbavilo nebezpečného toho obyčeje dříve nežli se stane nerozlučnou částí jeho bytosti, must býti hluboce dojat jeho varovným hlasem. Jiný na slovo vzatý a autoritativní spisovatel — dr. Hermann M. Popert v Hamburku, jenž sám byl studujícím práv a dokonale jest obeznámen s po- drobnostmi této otázky — napsal o ní mnohé, c vzbuzuje velikou pozornost a dává látku ku přemý- šlení. Popert připomíná mimo jiné: „Akademické pijácké obyčeje vyšších tříd překá žejí Německu v zaujmuti toho postavení ve světě, na jaké by jinak mělo nároků. Přicházejí nám velic draze, neboť trpíce jich, pozbýváme vážnosti u ji- ných národů, nejen u Rusů, Španělů. Italů a Fran- couzů, ale což jest důležitějším, také u germánských kmenů severu a západu, u Skandinávců. Angličanů a Severoameričanů — kde se nás to nejtěsněji do- týká. Jakým dojmem působí to na tyto naše sou- kmenovce, když vidí, že se přidržují takových oby- čejů ti, kdo představují naši národní vzdělaností Nejshovívavější úsudek, jehož se můžeme nadíti, jes ten, že naše akademické orzie vzbuzují takovou po- zornost a takové ocenění jako tance Nigrů a Hotten- totů ve stavu úplné divokosti; avšak nemůžeme se zbaviti obav, že spíše vyvolávají ustěpačné opovrho- vání námi, když se pozoruje, že připoušlíme, aby naše vysoké školy ničily a zblbovaly naše mla- distvé síly.“ „Když se student do toho pořádku vpraví, brzo zbavuje se všeho hnutí svědomí, které by se v něm mohlo ozývati, když poprvé se stává svědkem hnu ných podrobností, které obyčejně provázejí akade mická symposia — podrobností to, která nám připo mínají bankety císařského Říma, s tím hlavním roz- dílem, že přežravší se Říman vyprazdňoval si žalu dek, aby udělal místo nové dávce, kdežto německý student obmezuje své zastronomické choutky na pi- vo a jedině na pivo. „Představme si mravní účinek donucování k podvolení se takovým hnusným obřadnostem! Mno- hý, kdo ve stáří dvaceti let seznal, že na povel ji- něho, staršího sotva o rok neb dvě léta, musí do sebe líti pivo až se mu žaludek dávením obraci ztrácí na konec síly mravního smyslu pro dobro
#36 alto_textblock #36
navyká si omamovati svůj intellekt a své ústrojí na povel jiného, kdo jej pak libovolně ovládá. Toto jsou slova německého učence, jenž je nepro- náší ve zlobě a nenávisti k Němcům, nýbrž ve sta- rostlivesti o budoucnost německého národa. Ještě hůře dopadá však kritika dra. Poperta z Hamburku, jenž se o německých studentech vyslovuje, že jsou národu nebezpeční v ohledu zdravotním, což takto odůvodňuje: „Pckud vzdělaně třídy budou trpěti akademické pijácké obyčeje, potud budou zodpovědny za poško- zování zdravosti všeho národa, jakým není žádný jiný germánský národ ani v přibližně míře ohrožen. Bylo by čirou hypokrisí, pozastavovati se nad opil- stvím nevzdělaného lidu, pokud se trpí, aby se mu akademickými chlastounskými obyčeji dával tak špat- ný příklad.“ „Avšak pathologické následky tohoto zla mají ještě jinou, vážnější stránku, způsobenou právě tím akademickým knajpováním. Kdo mají odvahy hloděti nepopíratelným skutečnostem přímo do očí, nemo- hou popříti, že trvá úzká spojitost mezi pijáckými orgiemi a venerickými nemocemi. V temto ohledě mnohem jasněji se vyslovuje Kräpelin ve své přednášce o „Akademické mládeži a otázce alkoholismu“, ve které tvrdí: „Jest veřejným tajemstvím, zjištěným státním studentským pojišťovacím výborem nemocenským, podle jehož statistiky 25% studentů, vycházejících z berlínské university, jest nakaženo přijící, v čemž není zahrnuta nákaza gonorrhocální, která vykazuje mnohem vyšší procento onemocnění.“ Takovým jest tedy podle úsudku samých něme- ckých učenců ten německý dorost národní, k jehož ochraně, když se mezi pijáckými orgiemi vyvětrává, se povolává na sta četníků, kdežto by mu měly býti vlastně ze zdravotních ohledů veřejné místnosti za- kázány. A inteligence takověto mravní hodnoty, pře- dáci z takovéhoto ovzduší vyšlí, řídí zákeřnické vý- pravy proti slovanským národům. Není divu, že po- ciťujíce tuto svou mravní a fysickou hodnotu, mají Němci strach, že v boji se Slovanstvem musí pod- fehnouti a že všechnu svou naději na spásu mohou jedině skládati ve hrubé násilnictvt
#37 alto_textblock #37
m