ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4a9f7d0-77e8-11dc-92eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 51
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 3. prosince 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 333.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administrani: na měsic. . . . . . K —h na čtvrt lsta . s dvoji donáškont na měslo. . . . . na čtvrt lota . . . . 7 K 50 h vo fliálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštoui . . B na měsle. na čtvrt ieta . . . . 9 K on h na měsle. .. . . . S K so na čtvrt lota . . . . 1I K ee
#5 alto_textblock #5
invr
#6 alto_textblock #6
n
#7 alto_textblock #7
ecerní
#8 alto_textblock #8
Il
#9 alto_textblock #9
damí
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejit ranní číslo o sobě večerní . . . . . . . za dh Ve fliálkách na venkově ranní čislo . 10h večorní . . . . . . . . 5h
#11 alto_textblock #11
lnneráty plati se hotově napřed. Předplacení a ingerty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se táž rodakce, tiskárna a oxpedice „Národnich Llstů Rukopisy se novracejí.
#12 alto_textblock #12
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#13 alto_textblock #13
nt
#14 alto_textblock #14
O zrušení slanného práva v Praze.
#15 alto_textblock #15
Z Vídně, 3. prosince. Sociálně-demo kratičtí poslancí česko-slovan ští z celého království, vedení poslanci Něm- cem, drem Soukupem a drem. Wintrem, o de brali se za plenární schůze k bar. Bienerthovi a žádali ministerského před- sodu, aby neprodleně zrušil stanně právo v Praze. Prohlásili, že toto jejich stanovisko není dokonce schvalováním všech událostí pražských, nýbrž že sociální demokrate bez rozdílu národnosti jsou proti každému opatření výminečnému, tudíž tak proti zavedení náhlého soudu v Praze. Ostatně jeden člen sociálně-demokratické strany (dr. Adler) navrhne rosoluci ve smyslu neprodleného zrušení náhlého soudu v Praze. Bar. Bienerth odvětil, že zavedeno bylo stanné právo v Praze jenom pod tlakem krajní nezbytnosti a že vláda jest odhodlána stav ten ihned zru- šiti, jakmile budou tady záruky. že cbnoven bude pokoj a pořáde v Praze. Bar. Bienerth dodal, že stane se tak již ve dnech nejblíže příštíc h.
#16 alto_textblock #16
Pilný návrh českých poslanců na zrušení stanného práva Z Vídně, 3. prosince. O 411. hod. seše se Svaz poslanců českých. Tam bylo vysloveno, že nemá býti bourána tri- buna parlamentní, prolože to jest jediné místo tou dobou, se kterého možno posuzovati události pražské. Usneseno, podati s polečný pilný návrh na neprodlené zrušení náhlého soudu v Praze. Návrh podali česko-národní poslanci z Prahy a předměstí, a to dr. Baxa, Buříval, Čech. Choc, Kaftan, Sláma, dr. Srb a Neumann. (Poslanci Čelakovský Fiedler nebyli podepsání na pilném návrhu, po- něvadž nebyl jejich souhlas zajištěn.) Tito nebylo ské ve schůzi svazové přítomni.
#17 alto_textblock #17
Pošetilý dolaz
#18 alto_textblock #18
Z Vídně, 3. prosince. »N. Wr. Tgblt.e oznamuje: Poslanec dr. Redlich učiní ve schůzi poslanecké sněmovny dotaz, zdali snášl se s hodností rakouského poslance, aby vzhle- dem na zahraniční situaci působ il n ulici ve prospěch nepřátelske moci zahraniční?
#19 alto_textblock #19
Rozhořčení němečtí poslanci.
#20 alto_textblock #20
Z Vídně, 3. prosince. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: »Němečti poslanci jsou rozhořčeni, že nebyly již dřive »české revolty« potlačeny (nej- spíše byl by tento list rád viděl, kdyby byl císař německý vtrhl s pruskou gardou do Prahy) a že tísnění pražských Němců trpěno bylo shovívavě vůči Čechům. Avšak velmi rozezleni jsou prý němečtí poslanci z království českého a také poslanci němečtí z jiných provincií, nad tak zvanou »konejšivou depeš!e po- slance dra. Chiara (»N. Fr. Pr.« mstí se předsedovi německé strany lidové tím, že ho nejmenuje ani baronem) a hr. Kolowra ta pražským Němcům.«
#21 alto_textblock #21
Buršácká zpupnost va Šlyrském Hradci. Z Vídně, 3. prosince. K nové i nf a mi německých buršáků ve Štyrském Hradei sděluje »Zeil«: »Včera shluklos na 300 německých buršáků před pomníkem cí- saře Josefa, zazpívali tam »Wacht am Rhein«. Po řeči pak jednoho studenta odebrali se pře
#22 alto_textblock #22
místnosti slovinského akademického spolku »Triglav«. Na včerejšek rozbili buršáci okna domu, ve kterém tento spolek se nalezá. Slovinci zalepili rozbitá okna slovinským národním kolkem. Sotva přišli buršáci před dům, dostavil se správce policie městský rada dr. Malitz, také patrně veliký Germán původem a k žádosti německých buršáků dalihned odstraniti papiry seslo- vinskými známkami! Když byl tento blbě svévolný čin vykonán, němečtí bur šác i odtáhli.
#23 alto_textblock #23
Bar. Haordul a pražské bumly. Z Vídně, 3. prosince. »Zeit« oznamuje »Ministr vnitra sv. p. Haerdtl, který se stal za volební reformu tajným radou a chefem po litické správy cislajtánské 14. min. měsíce, vy slovil se, že bezohledně způsobl v Praze návrat pokoje a klidu a nelekne se za tím účelem ani prostředků nejostřejších. « — O bar. Haerdtlovi, jenž patrně náleží k lidem, kteř o Čechách vědí jenom tolik, že v nich ležt Karlovy Vary, ve kterých se napravují pokažené žaludky, proslýchají se vůbec věci prazvláštní. Vypravuje se spolehlivě, že tento baron jodině jest vinen, že nebylo vyho- věno návrhu z Prahy došlému, aby v Praze hned na počátku, po prvni neděli, o které se strhly bouře, zapovězen by buml v ten smysl, že by se dočasně za stavil, jako se stalo r. 1898 Bar. Haerdt zastaviti pražský buml nedovolil Vztáhl nad ním ochranné ruce a bar. Beck byl tak neprozřetelným a slabým, že prohlási pražský bumi za »zděděné staré právo« Němeů v Čechách. O bar. Haerdtlovi vypravuje se dále, že jest on původcem stanného práva v Praze, ba že on naléhal, aby vyhlášen by stav výminečný. Jest zajisté pozoruhodno, ž ostatní byrokracie, zastoupená v provisorním ka binetu Bienerthově, nesdilela názory a pacií- kační plány tohoto baronka. Zamýšlený zájezd buršáků z Německa do Prahy Z Borlína, 3. prosince. Z Erlangenu sdě- luje se: Pět buršáků, členů spolku » Germania« a spolku německých studujících, odjelo d Prahy. Čtrnáct zástupců jiných korporae upustilo od cesty následkem zprávy o slanném právu v Praze a také proto, že n ministerstvo mnichovské došly zprávy z ně- meckého konsulátu pražského, ve klerých konsuí od chystané buršácké— výpsavy zrazuje-
#24 alto_textblock #24
Císařské jubileum. Z Říma, 3. prosince. (K. k.) Velvyslanee hrabě Lützow uspořádal včera v den oslavy vladařského jubilea cisaře a krále Františka Josefa přijímání pro rakousko uherskou kolonii. Mez přítomnými bylo veškeré úřadnietvo velvysla- nectví, předáci kolonie a několik prelátů. Zástupce společné vlády nebo jenom znaleo věcí bosenských?
#25 alto_textblock #25
Z Pešti, 2. prosince. (K. k.) Poslanec K- loman Thaly pozval jako předseda vý boru pro annexi odborového přednostu Ludvika šl. Thalloczya do tohoto výboru, aby podal odborné vysvětlenío bosenské záležitosti. Některé listy nyní sdělují, že to vzbudilo mezi poslanci strany ne- odvislých nelibost, ježto prý není př- pustno, aby úřadnlci společný ch ministerstev chodili do výbor poslanecké sněmovny. Koloman Tha- ly prohlásil dnes, že mu nic není známo o ně- jakém takovém výroku žádného člena strany neodvislých. Strana tato stojí na stanovisku, že se delegace nelis! od ostatních
#26 alto_textblock #26
výborů. Ostatně nebyl Thalloczy pozván jako odborový přednosta společného ministerstva f- nancí, nýbrž jako člen uhorské aka- demie věd (l), poněvadž se po desítiletí zabý val bosenskou ústavou a považován je v té věci za znalce prvního řádu, takže může jeho výkladem orientovati se výbor o všech záležito- stech bosenských. Předseda výboru si přeje aby otázka annexe byla důkladně projednán na podkladě uherských právních dějin a uher ského státního práva.
#27 alto_textblock #27
Obchodní smlouva mezi Francií a Švédskem Z Paříže, 2. prosince. (K. k.) Francie Švédsko uzavřely obchod smlouvu, již dostává se Franeii za zachování její minimálních tarifů cenných koncesí při do vozu francouzských vín do Švědska. Ukvapený výrok francouzského admirála. Z Paříže, 2. prošince. (K. k.) Vláda s rozhodla žádati na veliteli středomořského lod stva admirálu Germinettovi vysvětlení, jal mohl říci některým zpravodajům že válečné loďstvo má nedostateh střeliva
#28 alto_textblock #28
Zmalky v Persil Z Teheranu, 2. prosince. (P. t. a.) Ježt opětně byl vyhláškami oznámen ma ni f es šachův, že parlament nebude svo- lán, protestovali ruský a anglický vyslanec v Teheraně znovu u per ské vlády. Z Tavrizu, 2. prosince. (P. t. a.) Dne provedeny byly nové volby do zdej šiho endžumenu. Bylo zvoleno 6 kupeů a 4 duchovní. Revolnce a státní převrat na Haiti. Z Port au Prince, 2. prosince. (K. k) Dva ame- rieké a jeden franeouzský křižák vy s a dily odpoledne vojsko na ochran svých vyslanectev. Lid zaují má hrozivé postavení proti presid en- tovi Nord- Alexiovi, který je dosud ve svém paláci. Z Nového Yorku, 3. prosince. (K. k.) Dle telegramu z Port an Prince řídil státn převrat generá! Cana l. Nesdělil nikomu nic o svých úmyslech, až najednou dobře ozbrojené občanské tlupy přepadly policejn stráž a obsadily arsonál i přístav. P re, si. dent Nord Alexis je dosud ve svém paláci. Diplomatičti zástupci se roz- nouti uluhciti a urychlitis jeho odjezd z Halii. Ministři, vysocí vojenšti hodnostové a úřadníci, kteří zůstali ve městě, uchylují se na různá vyslanectví
#29 alto_textblock #29
Doplňovaci volba v Anglii. Z Londýna, 2. prosince. (K. k.) Při do datečné volbě do dolní sněmov ny ve středním Ejsexu byl za C. Rasha (unionislu) zvolen 6152 hlasy Prentiman (unio nista) proti Dencovi (liberálovi), který dosta 3587 hlasů. Většina Rashova, který se vzda mandálu, obnášela 454 hlasů.
#30 alto_textblock #30
Obranná síla Belgie. Z Brusselu, 2. prosince. (K. k.) V dnešní schůzi sněmovny prohlásil minister ský předseda Schollaert k dotazu Woestovu, zda kabinet souhlasí s ministrem vo- jenství Hellebautem, že ministr vojenství ozná mil svým kolegům sdělení, jež chtěl učiniti ve sněmovně. Ministerský předseda pravil dále že může zůstati u vesla jenom tehdy, bude-li se moci opříti o ma- joritu stran pravico. Všichni generá- lové považují systém dobrovolníků za užitečný. avšak požadovaný počet dobrovolníků je n e do-
#31 alto_textblock #31
statečným. Belgie má nyní 180.000 mužů pro přlpad války, jimž může, bude-li třeba, přispěti ku pomoci 44 000 m u ž občanské gardy. Po řeči liberálního po- slance Hymannsa byla debata odročena.
#32 alto_textblock #32
Převrat na Balkáně.
#33 alto_textblock #33
Ruské koně pro Srbsko. Z Bělehradu, 3. prosince. Srbs ká vláda poslala vojenskou komisi na Rus, aby tam pro rychlopalná děla koupila koně. Těchto nakoupeno na 2000 kusů. Dopraveni mají býti přes R amunsko. Rumunská vláda nedovolí však provoz a proto srhaká vláda pokusí se do- praviti koně přes Bulharsko. Kdyby také toto se zdráhalo, což se vzhledem na trvající poměr mladého království k Rakousku považuje za pravdě podobné, budou koně dopravení přes Turec ko. Turečlí a černohoršlí důstojníci. Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) »Jen Gazella« sděluje, že černohorští důstojníci oplatí co nejdřive tureckým důstojníkům jich návštěv ve Skadru.
#34 alto_textblock #34
Před zahájením tureckého parlamentu. Z Cařihradu, 3. prosince. (K k.) »Jen Gazetta« sděluje, že meškající zde již poslanei se usnesli požádati sultána, aby osobne parlament zahájil a aby, chce-li tak naprosto učiniti, v Dolmabagdži věnoval tento palác k zasedání parlamentu, tak že by nebyl třeba stavěti novou budovu. Deputace po- slanců tlumočila prý tuto prosbu Portě. Divisionář Ismail Mahir paša zastřelen. Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) Včer večer přišel k divisionáři Ismailovi Ma- hiru pašovi muž s dopisem od ministra vojenství, vyzývajícím divisionáře, aby k němu přišel. Když divisionář ubíral se k ministru vojenství, byl na cest jistým důs tojaíkem zastřelen. Vrah uprchl. Ismail Mshir byl před udá lostmi v červenci se sběhnuvšími vyslán dva- kráte do Soluna, aby vyšetřil tam mladoturecko rejdy. Na to potupil v ministerské radě velko- vezíra Ferida a byl vypovězen do Brussy.
#35 alto_textblock #35
Říšská rada.
#36 alto_textblock #36
Poslanecká sněmovna- (Schůze 113.). Ve Vídni, 3. prosince. (Zvláštuí telel. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna sešla se dnes o 11. ho dině za naprostého klidu a rokuj a pracuje dále. Udály se jenom mal srážky mezi předsednictvem a ná- rodními sociály a mezi těmito a mini- strem drem. Schreinerem, konečně pak mezi národními sociály a poslane českými, sdruženými v »Národním klubu«. Nával do dnešní schůze byl ohromný a nebý valý. Před parlamentním palácem shluklo se několik set lidí již o 9. hodině, žádajíce vstup do sněmovny, ale nebyl jim povolen, poněvadž všechna místa již dávno včera byla rozebrána Lidé v ložích a na galerii stáli až po strop zvláště dámy. Pomalu jen plnila se zasedací síň. V prostřed byli shromáždéni sociální demo- kraté čekajíce na počátek schůze, která zahá- jena přesně o 11. hodině. Hned po zahájení žádal posl. Choc, aby se četly do slova všechny došlé spisy, návrhy, pilné návrhy
#37 alto_textblock #37
dotazy. President dr Weiskirchner pravil posl. Chocovi: »Pane Choci, rozmyslete si tol Trváte na tom?« Posl. Choe: »Trvám !«. Pre- sident: »Slavná sněmovno! Pan poslanec Choe navrhuje doslovně čtení došlých spisů. Nechci vyšetřovati, je-li účelno, aby panem poslancem Chocem vykonávána byla nejpustší a nejprázd- nější formou obstrukce (hlučný potlesk a po- chvala u křestanských sociálů, pokřik u národ- ních sociálů). (Poslanec Lisý na to vylahuje cár z košile hocha v Praze zraněného, rozvinuje jej a uka- zuje velikou skvrnu krve.) Upozorňují pana poslance Choce, že jest na jednacím pořadě pojišťování dělnictva a musím mu zůstaviti, chce-li převziti proklatou zodpovědnost před národy rakouskými (bouřlivý potlesk a po- chvala u křesťanských sociálů, opětné výkřiky poslanců Choce a Buřívala, které však zanikají v obecném lomozu. Tito poslanci samojediní protestují, poslanci Fresl a Žemlička nejsou ve Vídní, ostatní národní poslanci čeští nepokřikují). Opakuji, zdali chce p. posl. Choc vzíli na sebe proklatou zodpovědnost, kdyby zmařila se před- loha, která jest v interesu pracujícího a hlado- vícího lidu takovým návrhem (opětně bouřlivý prolest u křesťanských sociálů). Táži se ještě jednou pana posl. Choce, zdali trvá na tom návrhu, ano či ne?« Posl Choc: »Ano.« President: »Dám tedy došlě spisy čísti ke konci schů z ee (opětné výkřiky u národních sociálů). Ministerská lavice do téchvíle byla prázdná. V okamžiku tom vslupuje do sněmovny ministerský předseda bar. Bienerth provázen šl. Georgim, drem. Žáčkem a polským mi- nistrem Abrahamowiczem. Posl. Choc volá na bar. Bienertha: „Vy vrahu!“ Posl. Buříval: „Zrovna lakový lump, jsko Coudenhove!“ Posl. Lisý: „Pa- ne dre. Žáčku, odstupte!“ Za velikého lomozu udě- luje president slovo dru. Adlerovi. Posl. Liný rozvinuje opělně zkrvácený cár, drží jej oběma ru- kama ve výši a volá: „Všechno pro díté — a tadly je krev dítěte!“ (Všeobecný lomoz a trvalý nepokoj v celé sněmovně.) Za tohoto Mlasku slyšeti občas potlesk, vzdávaný dru. Adlerovi soci- álními demokraty, který počátkem své řeči pravil: „V této chvíli všeobecného šílenství mě- štanských stran. (Hlučný pollesk u sociálních demoxratů), v této chvíli zaslepenosti a sia- bosti vlády, v této chvíli, ve které se rozhio lo- vati mají veliké otázky národní, jest parlament jedi- nou půdou, na kleré mohou národové rakouští za- chránili sebe sama a svon budoucnost Pochvala pollesk u socišlních demokratů). Prolo povz žujema každého, nechť sedí kdekoliv, třeba na ministerské lavici, nebo na zastrčených schodech, jet sáhají až k místům nejvyšším (HIlučný po- flesk a pochvala), kdo intrikuje proti parlamenlu, za zrádce na budoucnosti národů rakruských a n budoucnesti Rakouska vůbec. (HIšný pollesk u st- ciálních demokratů.) Mluví-li se už v těte stni, pak náleží náš protest především proti opa- tření, které se vyhlásilo v Praze. (Hlučný protest, pochvala u sociálních demokratů.) Náhlý soud jest skulečně velmi jednoduchým rezřešením. Netřeba tu mnoho rozumu, stačí jediná na- da, jediné východiště,, které mohic býti nalezena v zmatcích, toliž poslati kata do Prahy z Ví- dně. Konstatujeme, že te není ale jiného, než úpl- ný bankrot starorakauské methody vládní. Konstatujeme, že jest to důkaz ú pl ne neschopnosti dnešních stran vlad- noucích. Nyní mají pokoi, nysí těm, kteří se ne- nhli snášeti a dohodnouti, jest slacorakeuzkým oou- tem, kleré je víže, společná lavice, na kte ce se uděluje výprask a vpelečná šibeni- ce, pod kterou se menou národove
#38 alto_textblock #38
Z kulturní ciziny.
#39 alto_textblock #39
Rusové a francouzština. Petrohradský »Michajlovskij těatr«, jediné divadlo dobré staré tradice, v němž se po celou saisonu zimní hraje francouzsky, po- malu a stále upadá, vykazujíc čím dál povážli- vější schodky. Faktn ten je zajímavý a char- akteristický pro ruskou společnost. Ještě pře deseti i palnácti léty nemival »Mich a jlov skij těatr« nouzi o svoje obecenstvo. Ru- ská inteligence v převážné své většině učí se, umí a ráda mluvi francouzsky a choditi do francouzského divadla bývalo nejen požadavkem dobrého vkusu i mody, nýbrž i průkazem dobrého vzdělání a příslušnosti k užším vrstvám společenským. Ale s povlovným šiřením vzdě- lání do lidových vrstev a národním uvědomová- ním přichází vždy více ke cti ruština a také v kruzích šlechtických a důstojnických přestává být francouzština výhradným »obcovacím jazy- kem«. Ruská inleligence a mládež přestává se v tak rozsáhlé míře učiti francouzsky a mladá generace odvyká si spatřovati v navštěvování francouzského divadla požadavek vkusu a módy. A tak pomalu upadá »Michajlovskij tčatre a ruské časopisy konstatují, že již v loňské i v lefošní saisoně málokterá novinka dočkala se tu vůbec — třetího provozování. Dům je setva vždy z polovice naplněn, při třetí reprise je prázdný. Jediný kus, který měl trochu trva- lejší úspěch, byla francouzská veselohra Fler- sova a Caillavetova »L' amo u veille« (»Láska bdí«, hraná také u nás loni na Vinohradech), a to jenom pro svoje mimo- řádné kvality umělecké. Ostatně i tato vese- lohra hrála se v Petrohradě současně ruskya většina obecensiva teprve, když ji poznala v ji- ných divadlech, šla se pod.vati také, jak ji atsrín hrají — Francouzi ! Podobnou zkušenost, jakou činí francouz- ské divadlo, mají od let i rušti knihkupci, za- znamenávající zcela pravidelný úbytek odbytu
#40 alto_textblock #40
francouzských knih, zejména belotrie a časo pisů literárních. Za to přibývá odbytu francouz ských knih politických, sociologických a národně hospodářských.
#41 alto_textblock #41
Mezi pozůstalými rukopisy ze- snulého Vietoriena Sardoua našly se čtyři téměř úplně hotové kusy divadelní. Jeden z nich je napsán lehkým veršem a tvoří vlaslně libreto k opeře »Svátek na Nilu«, kompo nované vlašským skladatelem Giordanem jejiž premiéra chystá se v letošní zimě v Řl me Z ostatních rukopisů jsou dvě komedie, k nime měl Sardou dle zvyku posledních let spolupra- covníky a efektní tragedie z doby Velké Revo- luce »Madame Tallien«. Pompésní závě- rečný akt její nadiktoval zesnulý dramatik ve třech dnech téměř bezprostředně před svou smrlí. 25 listopadu byla v Záhřebě pochován vynikající česká herečka Krista Rückova. o jejíž smrti jsme psali, doprovozena celou chorvatskou obel uměleckou, divadelní i lite- rární. Nad hrobem rozloučil se s mladou uměl kyni, předčasně vychladlou, jménem divadelní správy p. Štefana, jménem přátel a kolegů režisér Ba ch. Prosincové číslo orgánu spolku chorvat ských spisovatelů »Savremenik« bude věnováno celé památce Sihije St. Kranče viče, jak je přiměřeno významu poety, jenž byl formálně i myšlenkově nejvýraznějším před- stavitelem moderních proudů v chorvatskél
#42 alto_textblock #42
teratuře
#43 alto_textblock #43
Různé zprávy.
#44 alto_textblock #44
Flirt u mohamedánů v Bosně. Všeobecně rozšířené mínění, že u moba medánů mají mladí mužové a dívky velmi malou nebo vůbec žádnou přiležitost, spolu se stýkati, shodovalo se snad dříve se skulečností, nyní však tomu tak není a sice také v Bosně, jina
#45 alto_textblock #45
nemohl by Hangi jednu kapitolu své knihy »Moslimové v Bosně a Hercegovině« nadepsat významně »Flirt«. Schůzky obou pohlaví konají se ponejvíce při vylupování kukuřičných klasů, při rodinných slavnostech, školních zkouškách a pod. Zámožný hospodář pozve mladé lidi ze sousedstva, aby mu pomohli při vylupování kukuřičných zr z klasů a pozvání bývá ochotně vyhověno. Dívky přícházejí v průvodu svých matek nebo svobodných bratrů a smějí při vylupování zd- stati nezastřeny. Matky nemísí se do zábavy mládeže, zůstávaji stranou, hospodář pak dbi přisně, aby do místnosti, kde je společnos shromážděna, nevkročili žádní ženatí mužové nebo dokonce jinověrci, takže možno nerušen žertovati, škádliti se a zpivati. Jo-li jinoch některou dívkou okouzlen, hodí vyvolené do klína několik kukuřičných klasů Vezme-li kráska hozené klasy a počne zrnu hned vylupovati, je v tom přiznání, že jinoch se jí libí a že s ní smí flirtovati, totiž že bude rád viděn, přijde-li ke plotu do zahrady, pod okno nebo k domovním dveřím. K tomuto flirtu jsou určena odpoledne svátečních dnů, zejměn pátku. »Ašiklik«, jak se toto dvoření v Bosně nazývá, vyhoví zajísté svému účelu. V oněch vyhražených dnech jest mladému muží dovoleno přibližiti se čestně ke známé dívce a dvořiti se jí. Děje se to s takovou cud- ností, že v té věci mohamedáni skutečně zaslu- hují obdivu. Kromě tichého šepotu nedocház při ašikliku k ničemu, hubička jest skoro ne možna a jen překročí-li vášeň meze, staví li s sňatku překážky v cestu, bývá umluven únos. jinak v zemi již neobvyklý. Při nevinném flirtu však zaznívají milostné písně, které nezadají nejkrásnějším zpěvům západním. V mohamedánských čtvrtích Sarajeva je málo domovních dveři, za nimiž by v pátek od- poledne aspoň jedna dívka nečekala na svého milence. Ostatně jsou stejně jako u nás koketní dívky, které se neobmezují na jediného ctitele
#46 alto_textblock #46
nýbrž přijímají dvoření každého, kdo právě přijde. Je-li taková dívka hezká, bývá ovšem mnoho uchazečů, z nichž žádný nechce ustou- piti, takže nezřidka docházi k hádkám až na Při flirtu však, kde se po delší době ukáže na obou stranách upřímné smýslení, vyměňují se brzy malé dárky, při delším trvání něžného poměru chovají se dívky stále volněji a jdel etitel kolem, vybízejí jej přímo k ašikliku tím že mu hodi květinu nebo jablko. Od mnohoslibného ašikliku však někd, bývá ještě velmi daleko k veselému sňatku. L dová píseň vyličuje, jaké obtíže mívá často mladý muž, jenž musí překonati odpor rodičů sourozenců a jiných přibuzných:
#47 alto_textblock #47
nože.
#48 alto_textblock #48
Dnes je tomu devět dlouhých roků, co se ucházím o milku svoji. Milka chce mne, matka však mne nechce. Dal jsem mutce atlasové šaty, matka chce již, ale nechce otec. Dal jsem otci jemnou látku na šat, otec chce již, ale bratr nechce. Dal jsem bralru svého sokolíka, bratr chce již, ale nechce sestra. Dal jsem sestře náramky ze zlata, sestra svolí, ne však přibuzenstvo. Dal jsem příbuzným střevice, trepky. svolili — však mílka už mne nechce
#49 alto_textblock #49
Jindy a nyni.
#50 alto_textblock #50
* Proč vydávali Noviny České r. 1719. Impres- sor knih v Král. Starém Městě Pražském, na Uhclněm trhu v domě „u Zlatého kříže“, Karel Frant. Rosen- müller zahájil vydávání Českého Postiliona r. 1719 s tímlo programem a pozváním: Oznamuje se všen list tento čtoucím, jednomu každému s náležitou uct- vostí, kterak já, maje na to od vysoce vzáctné vrch- nosti milostivé dovolení, jakož i od Jeho Milosti Cl- sarské obzvláštné privilegium, neboližto nadání z oně lásky, kterou jakožto pravý vlastenec k mě nejmi- lejší vlasti, to jest k národu a jazyku českému po vše časy zachovávám, pro ty vše spoluvlastence mě kteří, jak na pravé syny sluší, s jazykem matky svě milé nepohrdají, nýbrž jej zachovati, rozmnožitia v květ uvésti vinšují, noviny aneb sepsání příběh nových v dotčeném jazyku tisknouti a na jevo vydá- vati jsem sobě umínil. Jakož i od mnohých již let od moudrých i vzáctných lidí vinšováno bylo. A za-
#51 alto_textblock #51
jistě mnozí až posavad slušně a náležitě se divili, jak by se to vyrozuměti mělo, že, když ve Vlašich žádné skoro jiné noviny, než vlaské, v Francou- zích francouzské, v Španihelích španihelské a tak dále slyšeti není, v Čechách ve všech jiných téměř jazycích, krom toliko samého na- šeho českého čtené a slyšené bývají. Poněvadž nicměně řeč tato naše netoliko v vzáctno- sti, obširnosti a libosti všem jiným rovná, ale i nad mnohé jiné přednější a našemu milému patronua dědici svatému Vácslavu nade vše milejší jest: tak že i od starších předkův a olcův našich nejináč, než řeč svalovácslavská nazvána bývala: pročež abych jednou oumysl můj v skutek uvedl, vysílám list tento přítomný jako nějakého předchůdce a vše pravé vla- stence, jmenovilě pak všecky vzáciných staročeských rodův vysoce urozené potomkyt vše slaročeských měst slavný magistráty a obce, vše jazyku našeho pravé milovníky a učené Čechy k čtení novin těchto respectivě poníženě a služebně zůvi (zvu) a při tom následující správy dodávám: Předně: Že mé tyto noviny vše to v sobě obsahovati budou, cokoliv ob- zvláštnějšího ve všech jiných novinách vyhledávati se může. Anobrž i obzvláštností některých u mne se dočte laskavý čtenář, které by v jiných poštov- ských správách nadarmo vyhledával. Přidám i v no- vinách mých vše pamětihodnější příběhy celého kr- 1ovství tohoto a obzvláště slavných Měst Pražských se dotýkající. Za druhé: K konci tomu žádám po- níženě, aby kdo čeho znamenitčjšího dříve než já se doví a to skrze obecné noviny k rozhlášení hod- né uzná, mi čím dříve, tím lipe též oznámil. Pakli by kdo stálou korrespondenci k cíli těmuž se mnou míti chtěl (což s škodou jeho se nestane), podobně čím dříve, tím lípe se ohlásil. Za třetí: Noviny pivní ponejprv vydávati se budou v tu sobotu p hromnicích, to jest: dne 4. měsíce února léta přítom- ného 1719. Kdežto v prvuích novinách tak říkaje grunt založím celého mého budoucího předsevzelí. Stav celé Evropy laskavému čtenáři zkrátka před oři postavím. Za čtvrté: Za noviny dotčené ročně platiti se bude osm zlatých rejnských. Kdo by tedy kolivěk jich oučasten býti chtěl, tomu ať se líbí časně ohlásiti a plat čtvrt aneb půlletní k ulehčení mých velikých outrat napřed složiti. Za páté. Doufám naproti tomu, že předsevzetí mě netoliko k oslavení a rozšíření jazyku našeho, ale i k obveselení a užit- ku čtenářův mých nemálo užitečné bude; těm pak obzvláštně, kteří řeči naši nepovědomi jsouce dle polřeby ouřadův svých, aneb z jiných hlavních pří- čin ji se učili aneb k lepší dokonalosti přiučiti miní, jenž noviny mě čte, tak říkaje, hraje, žádosti své ou- častní učiněni býti mohou Laskavý čtenáři, dobře s mžj a mně, jako i přodsevzetí mému příznivý budl Č. Zíbrt.