ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 7 f48dd050-8f16-11dd-9b9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 7
ALTO TextBloky — 54
#1 alto_textblock #1
12. září 1913. číslo 250
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 7
#4 alto_textblock #4
Schůze svazu rak. průmyslníků. Z Vídně, 11. září. (K. k.) Dne 14. t. m. koná ústřední svaz průmyslníků rakouských. jak sděluje, v Ústí n. L. svou letoční schůzi delegátů a shromáždění svazu, na němž pro- mluví říšský poslanec dr. Licht o správ ní reformě a výsledcích ankety, uspořá- dané na jaře. K tomu druží se slavnostní shro- máždění ve spolku s ústředním svazem ně meckých průmyslníků v Lipsku,
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
JOS. STERN.
#7 alto_textblock #7
nynějšího stavu statistického zjišťování potřebí v celé řadě důležitých případů obmeziti se jen na více méně podařené odhady, nebo zu- žitkování určitých symptomů hospodářského života, tedy jen na veličiny labilní, tak že ko- nečným cifrám, k nimž jednotliví autoři dospí- vají, nikdy nelze přiznati ráz cifer exaktních. což platí stejnou měrou i o nejnovější práci Fellnerově, postupující v prvé řadě methodou objektivní. Fellner definuje národní jmění jako úhrn všech oněch hospodářských statků a hodnot. jež v určitém okamžiku jsou k disposici státně organisovanému národu. Národní jmění je více než úhrn jmění jednotlivých fysických osob, patřících k určitému státu. Neboť k ná- rodnímu jmění patří nejen statky, tvořící jmění jednotlivých fysických osob, nýbrž i jmění právnických osob (společností, obcí, okresů. zemí, států, korporací, nadací, atd.). Národní jmění je celkovou hospodářskou silou národa. Fellner rozeznává tyto základní elementy národního jmění: nemovitosti (pozemky, bu- dovy, doly): dopravní prostředky (silnice. mosty, vodní cesty, železnice, poštu, telegrai a telefon): movitosti; pohledávky vůči cizině po srážce dluhů vůči cizině. Tyto jednotlivé činitele pak za pomoc nejrůznějších statistik i více méně podařených odhadů vyčísluje. Celkový svůj resultát shrnuje v této tabulce:
#8 alto_textblock #8
Komu vlastně patří refakce. V dlouhé řadě zajímavých referátů projed návaných v nynějším vídeňském zasedán Mezinárodního ústavu statistického, jejichž de- taily není možno vyčerpati v rámci denního listu, vzbudil zvláštní pozornost i referát uher univ. prof. dr. Bedř. Fellnera, ředitele Uherské agrární a rentové banky, o národním jmění Předlitavska a Uher. Je to oblíbený ko- níček jmenovaného autora, a tušíme, již n pešťském kongresu v r. 1901 podal Fellner tehdy ještě značně kusý pokus o vyčíslení ná- rodního jmění Uher. Z naší polovice říšské je znám obdobný pokus Inamy-Sternegga, který ne zrovna šťastným způsobem použil dat o po- platcích z pozůstalostí z let 90. k výpočtu národního jmění v Rakousku. Zjistiti poněkud jen vyčerpávajícím způ- sobem národní jmění v určitém státě, patř k nejobtížnějším a nejchoulostivějším problé- mům hospodářské statistiky. Nutno co možná nejúplněji zjistiti všecky elementy, z nichž se národní jmění skládá, pokusiti se o vyčíslení jich a při tom opět dbáti toho, aby týž činitel nebyl počítán při různých momentech více- krát. Dosud se používá k naznačenému účelu tří různých method: subjektivní, objektivnía t. zv. Foville-ovy methody, vycházející ze statistiky pozůstalostní. Při každé však je za
#9 alto_textblock #9
Elektrická malodráha. Ze Štyrského Hradce, 11. září. (K. k.) Dne byla provedena zahajovací jízda na elektrické malodráze, vycházející ze stanice jižní dráhy Mixnice v horním Štyrsku a vedoucí do Sv.
#10 alto_textblock #10
Erharda.
#11 alto_textblock #11
Půlletní rozvahy uherských bank. Z Pešti, 11. září. (K. k. uh.) Uveřejněná dnes půlletní bilance uherské A grární důchodové banky vykazuje čistý zisk 1,504.223 K naproti 1,458.275 K ve stejném ob- dobí loňském. Dle uveřejněné dnes půlletní bilance uher ské Hypoteční banky činí čistý zisl 3,623.888 K.
#12 alto_textblock #12
Hospodářská opatření v Rumunsku. Z Bukurešti, 11. září. Poněvadž pro ka- ranténu byly četné pluky později demobiliso- vány, proslýchá se, že ministerstvo spravedl- nosti vydá dekret, kterým se výjimečny zákon prodlužuje o jeden měsíc. Z té pří- činy nebylo by možno vésti exekuci na mobi- lisované vojáky, leda o měsíc později. Zákaz vývozu dobytka byl zrušen.
#13 alto_textblock #13
Rakousko Rak.-uher. mocnářstv Uhry miliard K milíard K miliard K I. Pozemky . . . . . . . . 19.818 39.70 28.955 31.59 48.774 35.69 5.629 6.14. 7.853 5.75 4.45 II. Doly a huti . . . . . . . 2.223 14.981 16.35 23.556 17.23 1718 III. Budovy . . . . . . . . . 8.575 Nemovitosti . . . . . . . 30.616 IV. Dopravní prostředky . . . . 5.797 V. Movitosti . . . . . . . . 18.309 VI. Pohledávky vůči cizině . . . 192 Celkové jmění národní . . „ 49.915 Dluhy vůči cizině . . . . . 8.395
#14 alto_textblock #14
Bankovní výkazy. Výkaz banky anglické. Z Londýna, 11. září V tomto Rozdíl o týdnu minulého v tisících lib. šter 31.835 — 40 29.049 — 414 42.434 — 816 26.523 — 1109 43.555 — 1011 9.009 — 515 30.278 — 399 Z Paříže, 11. září. V tomto Rozdíl od týdnu minulého v tisících franků Hotovost ve zlatě . . . . 3,440.555 — 1.228 631.482 — 7.888 Hotovost ve stříbře Portefeuille hl. banky a filiál. 1,365.254 — 278.343 Oběh bankovek . . 5,516.844 —- 141.67 Běžný účet soukromníků . . 641.760 — 64.567 Účet státního pokladu . . 261.269 — 7.065 Úhrnné zálohy . . . . . . 738.085 — 2.352 Výnos úroků a diskontu : . 19.839 + 1.499 Poměr hotovosti k oběhu bankovek 73.81 proc.
#15 alto_textblock #15
(K. k
#16 alto_textblock #16
54.08 61.33 49.567 11.61 10.506 11.46 26.413 28.82 26.60 5.169 s64 0.39
#17 alto_textblock #17
80.183 58.66 16.303 11.93 20.06 39.723 4st 0.35
#18 alto_textblock #18
Reserva celková . . . . Oběh bankovek . . . . . Zásoba v hotovosti . . .. Portefeuille . . . . . .. Na účet soukromníků . . . Na účet státního pokladu. Zásoba bankovek . . . . Výkaz banky francouzské
#19 alto_textblock #19
100
#20 alto_textblock #20
100
#21 alto_textblock #21
136.691
#22 alto_textblock #22
100
#23 alto_textblock #23
91.655
#24 alto_textblock #24
10.-440
#25 alto_textblock #25
6.925
#26 alto_textblock #26
84.730
#27 alto_textblock #27
126.250
#28 alto_textblock #28
Čísté jmění národní . . . . 41.520
#29 alto_textblock #29
(K. k)
#30 alto_textblock #30
ještě uvedeno, že koncem r. 1911 z celkovéh rakouského státního dluhu per 12.227 mil kor. bylo 34.09%, t. j. 4.168 mil. kor., umístěno v cizině. Bylo totiž při výdeji nových kupono- vých archů k celkovému dlužnému kapitálu 5759 mil. kor. 65.91%% státních rent v tuzem- sku a 34.09%% v cizině.
#31 alto_textblock #31
číslice tyto, zejména pokud jde o movito- sti, mají ráz jen naprosto příbližný a slouží jen k nejvšeobecnější orientaci. Také proti způ- sobu, jakým Fellner postupuje v jednotlivo- stech, možno vynésti nejednu závažnou ná- mitku. Ale i tak výsledky hořejší podávají za- jímavý příspěvek k charakteristice odlišné hospodářské struktury obou polovicí našeho mocnářství. Agrární ráz Uher dochází tím k výrazu. že veškeré jmění Uher, téměř ze 2 pětin se- stává z pozemků, kdežto v Předlitavsku movi- té jmění rovná se téměř majetku pozemkové- mu. Zajímavy jsou také odlišné cifry v zadlu- žení vůči cizině. Předlitavsko vypůjčujesi kapitál v celní cizině, aby jej výnosně inve- stovalo v Uhrách a podporovalo — jak se v referátě uvádí — pomocí svého vyššího úvěru, jejž v cizině požívá, snadněji uspokojo- vání kapitálové potřeby Uher. Uhry při svém velkém zadlužení cizině mají jen minimál. po- hledávky v cizině (0'39%%), kdežto velký kapitá- lový dluh Rakouska v cizině je sílně paralyso- ván jeho pohledávkami vůči cízině (5.649%) Uhry jsou zadluženy z největší části Rakou- sku, a největší část pohledávek Rakouska vůči cizině (asi */2.) týká se Uher. Jako z- jímavý a dosud nepublikovaný detail budiž
#32 alto_textblock #32
Na konec vypočítává Fellner průměr jmění připadajícího na 1 obyvatele a 1 do- mácnost. Příslušná data jsou tato:
#33 alto_textblock #33
Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolben a spol. v Praze. Na včerejší pražské burse vyvolal značnou pozornost mimořádný vzestup akcií této společnosti, jenž — jak jsme již ve večerníku uvedli — motivován byl růz- nými pověstmi o vojenských dodávkách, jež se společnosti Kolbenově podařilo získati. Jak se ještě dodatečně ze spolehlivého pramene do- vídáme, hodlá se společnost ucházeti o do- dávky pancéřových ploten pro c. a k. vojsko. Zkoušky, které s příslušným výrobky firmy Kolbenovy byly provedeny na vojenské střelnici u Vídně, dopadly ve pro- spěch pražské firmy. Následkem toho zřídí společnost Kolbenova ve svém závodě zvláštní vojensko-technické od- dělení. Pancéřové plotny dodávaly našemu vojsku dosud jen Škodovy závody. Z trhu cukerního. V Praze, 11. září. Su- rovina. Přes mírné snížení záznamů ame- rických převládalo na dnešním našem zahajo- vacím trhu smýšlení důvěřivější, ale v plat- nosti zůstaly ceny večerní K 21.— za poho- tové a K 20.80 na říjen-prosinec franko Ústí První dupeše hamburská vykazovala mírný pokles, polední Magdeburk přinesl zotavení záznamů o 21/2 fen. Londýn i odpolední Ham- burk byly klidny a záznamy poslednějšího pak pro některé lhůty o 214 fen. vyšší. Naše burs končí tendencí klidnou a cenami původními K 21.—, resp. K 20.80 z Ústí. Na trhu s rafinádami se základní cena K 74.50 ze stanic továrních plně za- chovává. Z Hamburku sděluje depeše Společ nosti pro obchod se zbožím ze dne 11. t. m. Včerejší závěrek klidný. Depeše Willet Gray: „Zákon tarifní přijat“ zůstala ben dojmu. Dnešní zahájení přes mírné snížení zá- znamů amerických mírně ustálené. Později pře- vládalo smýšlení klidné, jinak vše bez změny. Úřadní zpráva o sklizní polních plodin Rakousku a zvláště v zemích českých. Ke vče- rejší zprávě ministerstva orby o stavu, resp sklizni polních plodin v Předlitavsku na po- čátku září t. r. dodáváme: Během srpna zhoršii se v Předlitavsku průměrný stav pšenice z 2.5 na 2.7 (na počátku září 1912 2.3), ovs z 2.2 na 2.3 (2.4), zemáků z 2.7 na 3.1 (2.7). cukrovky z 1.9 na 2.1 (1.9), řepy krmné z 2.2 na 2.3 (2) a zelí z 2.2 na 2.3 (2.1). A stejný jako na počátku srpna jest stav žita 2.7 (loni 2.3) ječmene 2.4 (2.5), kukuřice 2.9 (2). lnu 2.2. jetele 2.4 (2.4) a pastvín 2.6 (2.4). Během srpna zlepšil se jen stav luk z 2.6 na 2.5 (2.3). Vět- šinou je stav polních plodin horší než v sou- dobí loňském. Lepší jest jen ječmen a oves. stejný jako loni jest jetel. — Pro Čechy udává zpráva ministerstva orby tyto celkovéprů-
#34 alto_textblock #34
v Rakousku v Uhrách připadá na 1 domác- 1 oby- 1 domác- 1 oby- nost vatele nost vatele korun
#35 alto_textblock #35
aktivníbo jmění . . 15.227.76 2944.86 19.259.07 41023: 4.948.34 956.95 5337.09 113583 dluhů . . . čistého jmění . . 10.279.42 1987.01 13.921.98 2965.50
#36 alto_textblock #36
Také to jsou jen přibližné průměry, které naprosto nemohou býti brány jako hodnoty exaktní. Národní jmění Rakouska k uher- skému má se dle výpočtů Fellnerových jako 67.11% k 32.89, tedy poměr, který ve vel- kém celku dosti se přibližuje k dnešnímu klíči kvotovému.
#37 alto_textblock #37
publikací slevy dovozného, ale usnadňujes odpověď na vlastní otázku, „komu patří re- fakce“ tím, že doporučuje šalamounskou spra- vedlnost: halí-half: dospěl tedy k takovému řešení, jaké praktikoval kaceřovaný rozhodč soud v 90 těchto sporů, ovšem nikoliv ná- lezem, který by nebylo lze právnicky odů vodnit, ale smírným urovnáním mezi sporný. mi stranami, a nutno konstatovati, že tam kde takového smírného urovnání nebylo lz dosáhnouti, nebyla tím vinnou neochota ob- chodníkova. Další argument pro svůj názor, že povo- lená sleva dopravní nenáleží obchodníkovi. nalézá pan pisatel — mimochodem řečeno — v nesprávném tvrzení, že označuje činnost ob- chodníka jako výhradně spekulační, ač něko- lik řádků níže uvádí správně, že nelze za to míti, aby prozíravý a reclní obchodník, který z jara prodá větší množství krmiva pro zimu v čas neopatřil si úhradu. Ale i pro ten pří- pad, že by si obchodník prodané zboží ne- opatřil, nelze pochopiti tvrzení pana pisatele, že by tím posunul risiko své vlastní spekulace na zemědělce, kterému prodal za pevnou cenu franko do jeho stanice a který proto za žád- ných okolností, ať stouplo zboží v ceně, t zdražilo se dovozné, ať stalo se cokoliv, ne- mohl a nezaplatil by za zakoupené zboží více než předem pevně ujednanou cenu. Z toho soudím, že vychází nesporně: založil-li ob- chodník svou kalkulaci třeba na eventuelním snížení dopravného mylně, nese risiko ztráty on a jedině on sám a nikdy kupující, který ujednal si pevnou cenu — logicky pak ze správné kalkulace má připadnouti jemu i vy- plývající získ. Úmyslem těchto řádků není však řešiti danou otázku, nýbrž obhájiti úmornou a ne- vděčnou činnost rozhodčího soudu, ve kterém zasedají svorně vedle sebe příslušníci všech vrstev na Pražské plodinové burse soustře- děných. Souhlasím jedině se závěrečnou větou p. pisatele, že nejlepším prostředkem spory t- kové zameziti by bylo jasné ustanovení zá- konné, ale jsem přesvědčen, že by nemohla být vyslovena jiná zásada než nebylo-li nic jiného mezi stranami ujednáno: kdo platí do- vmozné, má nárok na poskytnutou slevu.
#38 alto_textblock #38
Národní jmění Rakouska a Uher.
#39 alto_textblock #39
V „Národním hospodáři“ ze dne 4. a 5. t. m. zabývá se pisatel — ovšem post festum — otázkou, komu patří 50%% sleva z dovoz- ného na krmiva, povolená následkem neúrody v r. 1911 výnosem ze dne 14. září 1911, a čin výtky jednak vládě, že nevyznačila přesně kdo má právo na tuto 50 slevu z dovozného a na druhé straně rozhodčímu soudu Pražské plodinové bursy, že ve vyskytnuvších se spo- rech o tuto refakci vyhýbal se zásadnímu roz- řešení a počínal si kasuisticky, aby nemusi vysloviti určitou zásadu. Mám za to, že ni jedna ani druhá výtka není opodstatněna; v nařízení ohledně posky- tování 50 slevy z dovozného jest přesně označeno, jaké podmínky dlužno splniti, aby se refakce mohla uplatniti; dle těchto jasně plyne, že kdo předloží nákladní list se splnč- nými podmínkami, jest k reklamaci legitimo- ván; ač obchodník na různé ústrky zvyklý vla facti byl vyloučen z výhod této refakce, bylo by bývalo přece jen horentním, kdyby ono na- řízení bylo jej výslovně z oprávnění na tuto refakci vyloučilo. Nepraktické a kuse bylo toto nařízení jen proto, že ustanovilo po- skytování slevy cestou reklamace a nikoliv přímým kartováním, jako se to děje v Ně-
#40 alto_textblock #40
mecku.
#41 alto_textblock #41
Výtka rozhodčímu soudu, že nevyslovi přesnou zásadu, komu refakce náleží, jest ne- oprávněna již proto, že rozhodčí soud vůbee není forum k řešení zásadních otázek, ježtc nálezem jednoho senátu druhý senát není vá- zán a v případném jednání vždy zkoumán řešen jest pouze konkretní případ, který jest předmětem sporu. Proto nemohlo být úmyslem rozhodčího soudu v těchto sporech o refake „věc zatemniti a stav učiniti nejistým“. Omlu- va pana pisatele, že příčina spočívá asi v or- ganisaci bursy a rozhodčího soudu, v níž spo- jeny jsou vrstvy, jichž zájmy v mnohých otáz- kách se křižují a že proto záleží na složení rozhodčího soudu, aby nález pro toho kterého příslušníka jedné vrstvy vyzněl příznivěji, jest skryté obvinění z neobjektivností rozhodčího soudu a musí býti odmítnuto; právě okolnost. že obchod, zemědělství a mlynářství jest ve jmenovaných institucích těsně spojeno, jest velikou výhodou pro tyto vrstvy, ježto v pří- padných rozporech stykem a vzájemnými ústupky se dohody vždy snadněji dosahuje. takže se hlavně zásluhou prozíravého a takt- ního vedení našeho presidia případy majoriso- vání vůbec nevyskytují. Správně sice uvádí pan pisatel, že otáz- ka refakce byla sporna jen při dodávkových obchodech, které kontrahovány byly před
#42 alto_textblock #42
měry
#43 alto_textblock #43
Stav osení z počátku září sepna červce. června květ. dubne 1913 25 2.4 25 25 2.6 26 25 25 27 2.7 žito . . 23 23 23 24 2.2 ječmen . oves . .. 22 22 26 25 20 18 18 23 24 cukrovka. krmná řepa 20 2 33 26 zelí . . 26 23 24 zemáky. 30 jetel .. ok . 24 2 2 30 23 V čechách během srpna t. r. zlepšil se tudíž jen stav krmné řepy z 2.1 na 2 a jetele z 2.4 na 2.1. Nezměněný zůstal stav ječmene (2.3), ovsa (2.2), lnu (2.1), zelí (2) a pastvin (2.4). Naproti tomu zhoršil se během srpna t. . stav pšenice z 2.4 na 2.5, žíta z 2.5 na 2.6. bramborů z 2.3 na 2.6, cukrovky z 1.8 na 2
#44 alto_textblock #44
e
#45 alto_textblock #45
pšenice a
#46 alto_textblock #46
Našim firmám! vaslad.. k. stálým a četným dotazům z obecenstva, po- užívajícího výhod našeho „Všeobecného rádce“, jest nám třeba k rychlejšímu a správ- nému informování cenníků našich firem, Jsme často dotazováni po věcech, které možno jen tím způsobem zodpověděti. Z té příčiny žádáme všechny závody, obchody, továrny atd. aby zaslaly nám své cenníky, z nichž založen bude příruční archiv. Stačí adresa: „Národn Listy“, Praha,
#47 alto_textblock #47
28
#48 alto_textblock #48
3.0
#49 alto_textblock #49
30
#50 alto_textblock #50
luk z 2.3 na 2.4. Srovnáme-li průměrný stav plodin v Čechách s průměrným stavem v Před- litavsku, jest na počátku září t. r. stav polních plodin v Čechách vesměs lepší než v Předli- tavsku. Zvláště lepší jest v Čechách stav bram- borů, řepy krmné, zelí, jetele a pastvin. Na Moravě během srpna t. r. zlepšil se stav žita, ječmene, kukuřice, jetele a pastvin. Ne- změnil se stav pšenice, ovsa a luk. Zhoršení jeví stav lnu, zelí, řepy krmné i cukrovky. zvláště však bramborů. Stále ještě je stav pol- ních plodin na Moravě většinou horší nežv Čechách, což se však netýče nejdůležitějších druhů obilních, neboť stav pšenice, žita a ovsa je na Moravě nyní stejný jako v Čechách, jen stav ječmene je o něco horší. Také stav ze- máků je stejný. Jinak je stav polních plodin na Moravě horší než v Čechách. Naproti tomu jest na Moravě stav polních plodin většinou lepší než v Předlitavsku, jen stav kukuřice. lnu, cukrovky a luk jest o něco horší. Ve Slezsku během srpna t. r. stav polních plo- din většinou se zhoršil, zejména stav zemáků, luk a pastvin, ale také pšenice. Stejný zůstal stav lnu, zelí a jetele. Žlepšení vykazuje jen cukrovka. Z trhů peněžních. (11. září.) Praha. Na dnešní odpolední burse uskutečněny závěrky na úrovni kursů poledních a placeny akcie Živno- stenské banky za 270.25 K a akcie Rak. alpské báňské spol. za 921 K a 921.50 K. Vídeň. Čilost spekulace nenabyla na dnešní burse většího rozsahu než v posledních dnech, po- něvadž tomu bránilo zhoršení peněžních poměrů. málo uspokojivé zprávy z trhů cizozemských konečně také pověsti o nastávajícím snížení cen železa. Alpinky překonaly ostatně svoji slabost díky některým koupím úhradním. Hodnoty Jižní dráhy trpěly realisacemi. Jinak nedošlo ku pod- statným přesunům kursovním. V posledním stadiu obchodu ukázal se zájem pro akcie banky pro země rakouské, které se zvýšily. Vzestup cen su- rového petroleje upoutal pozornost na akcie ha- ličské karpatské společnosti a Galicie. Zvýšily se dále Veitschské a Kolbenky, tyto prý v souvislosti s objednávkami pro námořní stavby. Dále se zvý- šily Východní dráhy, severní dráha, Broschea trebovljanské. Poklesly akcie Pražské železářské společnosti, Zbrojovky, dále Schoellerovy a par- ního mlýnu „Union“. Z rent poklesla květnová renta a rakouská zlatá, kdežto blokové renty po- dražily o 40 h. Devisy a valuty se nezměnily. Z našich papírů obchodovány akcie Živnobanky za 270.25 K. Kolbenky za 478 K po 489 K. Daň- kovky umístěny za 425.25 K, chorvatské cukerní za 1445 K a české cukerní za 349.50 K. Na eskompt- ním trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za prvaí akcepty bankovní činily 51/4 %. Ruská státní banka. Dle týdenního výkazu k5. září t. r. činil zlatý poklad ruské státní banky úhrnem 1620.0 mil. rublů proti 1624-9 mil. rublů tý- den před tím; z toho bylo 185.5 mil. rublů (proti 184.2 mil.) v cizině. Oběh bankovek v uvedeném týdnu stoupl s 1520.9 mil. rublů na 1548-4 mil. rublá. Výroční závěrka akciové společnosti báňské hutní „Phönix“ vykazuje provozní zisk 50,269.043 marek (proti 44.822.129 mk. loni). Včetně přenosu z min. roku per 6,712.647 mk. zbývá hrubý zisk 48,796.982 (loni 43.430.816) mk. Po pravídelných odpisech 12.987.848 mk. (loni 12.583.455 mk.), ja- kož i mimořádných odpisech 3,615.700 mk. (loni 1,820.136 mk.) činí čistý zisk 32,193.433 (proti loňským 29,270.225) mk. Z toho navržena bude vý- plata dividendy 18% jako loni, což vyžaduje 19.080.000 mk. Po ostatních, proti loňsku vyšších reservách a po srážce tantiem 2,311.957 mk. (lon 2,134.574 mk.), zbývá přenos na nový účet téměř o 2 mil. mk. vyšší, totiž 8,471.476 marek. Divídenda. Spojené továrny gumové- ho zboží v Harburku-Vídni vyplácejí opět dividendu 6 90. Příští rozpočet státní. Ježto rozpočtový rok bude přeložen na dobu od 1. července do 30. června, bude nejbližší rozpočet jen přechodný bude se týkatí jen prvního pololetí 1914. Při sdě- lání přechodného rozpočtu bude nutno přihlížeti k tomu, že výdaje a příjmy nedělí se stejnoměrně na celý rok. V mnohých zemích výdaje časově předcházejí příjmy, takže ministr financí musí vy- dati pokladní směnky, jež se vyplatí z pozdějších příjmů. V Rakousku není diskrepance tak veliká. jen potravní daně jsou ke konci roku vydatnější a doprava zboží na státních drahách na podzim poskytuje největší příjmy. Na změnu berního roku v souvislosti se změnou rozpočtového roku se zatím nepomýšlí. Reforma amerického celního tarifu. Tarifni předloha byla 9. t. m. v senátě Spojených států přijata 44 proti 37 hlasům. Jak známo, setkala se tato předloha, která znamená důkladné změhyv americkém celnictví, s prudkým odporem jak ve sněmovně poslanecké, tak i v senátě a obě korpo- race provedly takové změny, že tyto protivy musí býti vyrovnány stanovenou dohodovací konferencí. Chystané změny, záležející jednak v snížení cel. jednak ve zrušení cel, přivodily velikou nejistotu do obchodního života ve Spojených státech, nebot vývozcí a dovozci nemají pevného podkladu pro kalkulaci. Dosud nelze říci, jaký účinek bude miti přijetí tarifní předlohy v senátě, neboť nelze říci na jakých změnách usnese se poslanecká sněmovna. Rovněž není dosud jisto, kdy celní úlevy vstoupí v platnost. Největší zájem jeví se o nová cla n železo. Senátem přijatá cla na železo směřují hlav- ně proti německé soutěži, před kterou bylo při uveřejnění původní Underwoodovy osnovy co nej- důtklivěji varováno v kruzích amerického železář- ského průmyslu, obávajících se zvláště soutěžeu ocele a ocelových výrobků, stavební a formové ocele, u ocelových desk, ocelových nástrojů atd. létě odebrali se četní němečtí továrníci do Ame- riky, aby studovali odbytové vyhlídky a navázali obchodní styky. Výstrahy nezůstaly v senátě ne- povšimnuty. Povšechně počítá se však se značným zvýšením dovozu železného a ocelového zboží, z něhož očekávají demokraté zvýšení celních příjmů o 4.5 mil. dollarů Původně navržené průměrné sní- žení cel na železné a ocelové výrobky činilo 31.5 a bude v definitivní formě asi zvýšeno na 22.4 9%. Důležito jest dále snížení cla na cukr. Dosavadní elo na 96% polaris, cizí cukr sníženo s 1.681/2 centu na 1.26 centu a dosavadní clo na 96% polaris, ku- bánský cukr s 1.348 na 1.01 centu. Tato cla jsou jen přechodná. Od 1 května 1916 bude dovoz cukr do Spojených států úplně cla prost. Snížení cl vstoupí v platnost od 1. března 1914, kterážto lhůta může však býti ještě změněna. Obchodní smlouvy Ruska s cizinou. Ruská vláda uspořádá na podzim zvláštní porady a an- kety za účasti odborníků z obchodních, průmyslo- vých, finančních a vědeckých kruhů, které budou věnovány přípravě obchodních smluv Ruska s ci- zinou, zvláště s Německem a Rakousko-Uherskem Při těchto vyjednáváních významnou úlohu bude míti finanční výbor ruského ministerstva financí jehož předsedou byl nedávno jmenován hr. Witte. Vzestup cen Juty. V posledních dnech cen surové juty, jejíž úroveň jest již po týdny neob- vykle vysoká, opětně stoupla. Za srpnové nalo- dění žádá se cena 34 2. Vzestup cen v posledních týdnech vysvětloval se rostoucí spotřebou a ne- příznivými zprávami sklízňovými. Nynější vzestup cen vysvětluje se bojem dvou skupin. Z dřevařského průmyslu. Firmě Jos. V. Per- lík, parní pily, velkoobchod s dřívím a továrna na bedny a soudky. Král. Vinohrady, zadána byla od sasko-české továrny na portlandský ce- ment Čížkovice—Drážďany, dodávka soudků na cement pro r. 1913—14, celkem 100.000 kusů. Z rumunského obchodu dřevařského. Velkofir- ma dřevařská Gustav Eichler v Bukurešti, jež Rumunsku a Uhrách provádí lesní exploitace ve velkém měřítku a provozuje několik parních pil papíren, byla přemčněna v akciovou společnost
#51 alto_textblock #51
pod firmou „Rumunská papírnickáa dřevařská průmyslová akc. společ- nost dříve Gustav Eichler. Další ochabnutí na německém trhu železář- ském. Železárna a ocelárna Hoesch, jež jest rozhodující pro posuzování situace na trhu tyčového železa, snížila opětně cenu tv- čového železa, stanovivši pro své zákazníky cenu tyčového železa pro čtvrté čtvrtletí na 95 ak 97 marek, kdežto poslední záznam důsseldorfské bursy činil 98—102 marek. Při hladkých specifika- cích možno je dostati u většiny závodů i ještě levněji. Také na trhu pro roury jest ostřeji patrný pokles konjunktury v železářském průmy- slu v poslední době. Pro utichnutí stavebního ru- chu jest obchod s plynovými rourami málo uspoko- jivý. Proto ceny opět ochably, neboť rabaty byly zvýšeny až o 114 v rozsahu až do 15 marek brutto na tuně. Známé seskupení (Prodejní společ- nost gelsenkirchenské hornické spol., Thyssena spol., Phönix, Mannesmannův koncern) zmírnilo podstatně soutěž oproti dřívějšku, přece však četné závody nepatří k žádné prodejní společnosti. Také na trhu pro šrouby došlo k snížení cen. Čelná porýnská továrna na šrouby Bauer a Schau- erte v Neussu na Rýně, stojící mimo sdružení šroubáren, snížila opětně velice ceny, zvýšivši ra- bat u šroubů do zámků, pro stavbu vagonů a pro huti o 2%, u šroubů pro pluhy o 1% a pro svářko- vé o 3%. Také sdružení pro obchodní šrouby v nej- bližších dnech sníží ceny. Zásoby surového železa v Německu. Kon- cem srpna t. r. činily zásoby surového železa německých hutích 430.000 t (koncem července 399.000 t a koncem srpna 1912 337.000 t). Oproti loňsku stouply tudíž zásoby o 93.000 t. Při tom však dlužno uvážiti, že výroba surového železav srpnu t. r. činila 1.64 mil. t oproti 1.52 mil. t v srp- nu 1912. Zásoba 430.000 t při měsíční výrobě 1.6 mil. t nemá však významu. Jest to skrovná nor- mální zásoba. Stav zakázek amerického ocelářského trustu koncem srpna t. r. činil 5,223.000 t [koncem čer- vence t. r. 5,399.000 t a koncem srpna 1912 6,133.000 tun). Oproti červenci činí tudíž pokles 116.000 a oproti srpnu m. r. 940.000 t. Předběžné ohlášení kursu o lukařství, žírných pastvinách a rašelinném hospodářství. Český odbor rady zemědělské pro království České upozorňuje zájemníky na to, že kurs shora označený, jenž pů- vodně projektován byl na únor t. r., pořádán bude v listopadu nebo v prosinci t. r. Podrobný pro- gram kursu uveřejněn bude o něco později. Z odboru semenářského Ústřední hospodářské společnosti pro království České v Praze. K letošní podzimní setbě jsou nám až dosud od spolehlivých pěstitelů učiněny následovní vzorkované nabídky osiva z různých krajin a poloh, jež můžeme p. t. pp. hospodářům co nejlépe doporučiti. I. Žitot Pet- kuské, stan. Sedlčany, I. nabídka K 22.—, totéž stan. Sedlčany II. nabídka 21.—, stan. Benešov I nabídka 18.— až 19.—, stanice Benešov u Prahy II. nabídka 22.—, stanice Knín—Hraštice 22.—, stanice Borová u Poličky 21.—, stanice Heralec—Ousobí 22.—, stanice Tachov 19.— až 21.—, dle množství objednávky, ze stanice Soběslavi neb Kardaš. Ře- čice 21.—, stanice Mníšek 22.—. Původní Proskova covo hanácké ze stanice Kvasice—Tlumačov 30.— až 35.— dle množství objednávek, totéž I. pře- setí ze stanice Benešov u Prahy 18.— až 19.—, to- též přeseté ze stanice Soběslavi neb Kardaš Ře- čice 21.—, Saturn ze stanice Borová u Poličky 21.—, klášterské Heineovo ze stanice Luštěnice 21.—, totéž ze stanice Mníšek 22.—. II. Pše- nice: Česká červinka ozimá ze stanice Sedlčany 26.— tatáž ze stanice Benešov u Prahy 27.—, ta- táž ze stanice Soběslavi neb Kardaš. Řečice 25.—. česká červinka přesívka ze stanice Sedlčany 26.— tatáž ze stanice Benešov u Prahy 24.— až 25.— ze stanice Mníšek 26.—, paličňatka Kirscheova ze stanice Sedlčany 26.—. III. Ozimý ječmen ffriedrichwertský mamut) ze stanice Oužice neb Veltrusy. I. přesetí při nejméně 10 q odebrání po 22.—, pod 10 q po 24.20. Ceny rozumějí se za 100 kg. bez pytle z dotvčné stanice producentovy. Na po- žádání zašle se vzorek se vším potřebným udáním a očekává se ce nejdříve objednávka dle čísla vzorku, ježto producent jest s prodejem oproti od- boru semenářskému bez závazku. Při potvrzení objednávky udá se kupujícímu plná adresa produ- centova, jemuž kupec účet za odebrané osivo pří- mo vyrovná. Vypsání dodávek pro Bosnu a Hercegovinu. [Zpráva filiálky Českého obch. musea v Sarajevě.) Bosensko-hercegovská zemská nemocnice v Sara- jevě potřebuje pro rok 1914 různé látky, lučeb- niny (chemikalie), oleje a menší počet speciálních artiklů v úhrnné ceně 17.000 K. Reflektanti, kteři míní dodávku převzíti, nechť předloží své na- bídky, opatřené bos.-herc. 1kor. kolkem nebo při- loženou hotovostí v uzavřené obálce, franko výše jmenovanému ředitelství do konce října. Rakouské firmy, jimž dodávka bude udělena, musí se smlou- vou zavázati, že v první řadě budou dodávati zboží v Rakousku vyrobené a k výrobě jeho že budou používati rakouských surovin a že podrobí se dohledu dotyčného ministerstva obchodu. K na- bídce jest přiložiti specifikovaný cenník a v na- bídce jest uvésti možnou srážku z cen, v cenníku uvedenýchh. Zboží jest dodati poštou neb dráhou. Ředitelství nemocnice vyhražuje si právo, aby jednotlivé artikly, jež v uvedené ceně (17.000 K) nejsou zahrnuty, mohlo objednati v místě, uzná-li to za vhodné vzhledem k nižším cenám dotyčných artiklů. Účty mají se kolkovati dle škály II. a II. Nabídky budou vyřízeny ihned, po vypršení výše citovaného termínu. Firmy, jež do konce listopadu neobdrží žádné odpovědi, jsou odmnítnuty. — Sta- vební oddělení zemské vlády v Sarajevě vypisuje dodávku benzinu [120.000 kg). Interesenti necht obrátí se o další na filiálku Českého obchodního musea v Sarajevě, Baščaršija č. 1. Trhy. Příští výroční trh na koně a hovězí do- bytek konati se bude v Nymburce ve středu dne 17. září 1913. — Příští výroční trh na dobytek a na zboží konati se bude v Lysé n. L. v pondělí dne 15. září t.r.
#52 alto_textblock #52
Trhy peněžní
#53 alto_textblock #53
Vídeňská bursa. Z Vídně, 11. září. (K. k.) Dodat. bursa. Rakouské kreditky 630.25, uherské kreditky 826.—, anglobanka 341.—, bankovní jednota 521.50, uni- onka 600.—, banka pro země rakouské 524.75, státní dráha 705.25, lombardy 130.75, Škodovky 822.—, turecké tabákové 365.—, rýmavsko-mu- ráňské 704.—, alpinky 922.75, květnová renta 81.75, uherská korunová renta 81.40, ruské —.— turecké losy 235.50, marky za hotové 118.10, marky na ultimo 118.13. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 11. září. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za K 199.071/4, 199.271/2, Bukurešt na krátké lh. —.— Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—. —.— Brusel na delší lhůty —.—, —.—. Německo šek. na krátké lhůty za 100 mk. 118.071/2. 118.2734. Ně- mecko na delší lhůty —.—. —.—. Londýn šeka krátké lhůty, 100 lib. št. 241.0712, 241.473/2. Londýn na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol Italie šek a krátké lbůty za 100 lir. 94.071/4, 94.271/2. Italie na delší lhůty —.—, —.— Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za 100 rb. 254.371/2, 255.371/2, Petrohrad delší lhůty Paříž šek na krátké lhůty za 100 fr. —.— Curych 95.45, 95.574/4. Paříž delší lh
#54 alto_textblock #54
ÚPRAVU INSERTů OBSTARÁ NEJLEI PRAŽSKÁ AKCIOVÁ TISKÁRNAVPRAZE NÁRODNÍ LISTY: MARIANSKÁ UL.3