#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 93.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 5. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
záhubou říše? A vzpomene si konečně přece jednou
na ctihodné a oprávněné heslo: »Justitia regnorum
fundamentum?« Leží to lještě více než-li v jejich
vlastním v prospěchu říše.
Také na sněmu dolnorakouském není
vše v pořádku. Ne sice z ohledů národnostních,
nýbrž z jiných. Ve včerejší schůzi navrhl poslanec
Schneider, aby sněm vyzval vládu důtklivě před
nadcházejícími židovskými velikonocemi,
by nařídila přísně podřízeným orgánům, aby měly
bedlivý pozor na rabíny a košeráky
a měly v dobré evidenci zaměstnané a bydlící ze-
jména u židů, avšak příslušnou dohlídku a případné
vyšetřování věcí, židů se týkajících, aby nesvěřovaly
židovským úřadníkům a zřízencům. V odůvodnění
návrhu prohlašovalo se, že rituální vražda
je dokázána. Německo liberální poslanci stropili
sice následkem toho velikou bouři, ale což platna ta-
ková bouře? Není to poučením pro vládu, že v ne-
návist a opovržení vždy větší a větší upadající živlové,
kterým vídeňské vlády tak silně do rukou pracovaly,
a kteří stáli všude, kde jednalo se o utiskování a vy-
kořisťování obyvatelstva, ať již přiznávalo se k téči
oné národnosti?
Kníže Ferdinand bulharský přijel dnes
ráno do Vídně. V proklamaci, v níž pověřuje vládou
Bulharsku ministerskou radu, praví se, že kníže se
bírá do ciziny. »Nar. Pr.« praví, že kníže odejel na
vštěvu své rodiny do San Rema.
Svobodné zednářství v Italii rozlilo si na
pro ocet s tiskem socialistickým a republikánským.
k známo, vyzval velmistr Ernest Nathano (neman-
ský syn Mazziniho), »bratry«, aby zdrželi se ny-
jsích strannických bojů. Sociálně-demokratický list
kvanti« odpovídá na to, že »vznešené zásady« zed-
řstva jsou tím poškozeny. »Ostatně — praví repu-
kánská »Italia Nuova« — sahá náš skepticismus
či svobodnému zednářství ještě dále, nežli skepti-
mus listu »Avanti«. Zednářský řád jest v moder-
m společenském životě již jenom něco přeži-
iho. Nevykonává již pražádného zvláštního poslání
dnešní občanské společnosti. Poněvadž jednou již
zamanul ještě i dále živořiti, podobá se podle na-
ho mínění slezině a mandlím v lidském těle. Jsou
dva vnitřní orgány, jejichž odstranění lékaři dopo-
tčují. Jsou totiž neužitečné, zabírají místo a nepro-
spívají následkem toho zdraví. Skutečně jaký že účel
vlastně má svobodné zednářstvo? Je to společnost,
jež tíhne za tajnými, podvratnými cíly — tedy jakási
odruda spiknutí. Jak však lze potom vystvětliti, že
tak četní státní úředníci jsou jejími členy? Osnují
spiknutí tak a proti komu? Jaký jest jejich program?
Je to program republikánský, socialistický nebo do-
konce anarchistický? Ne-li, potom je zednářstvo spo-
lečností pro vzájemnou podporu a pomoc, nač však
potom to tajnůstkářství a zakuklování . . . v půl-
noci ?«
Ministerská krise ve Španělsku jest prý
podle pověsti, kolující v tamních politických kruzích,
nevyhnutelnou. Ale předseda ministerstva a ministři
financí a vnitra zůstanou prý na svých místech.
Anglická královna do Irska. Anglická
královna Viktorie připlula včera o 6. hod. več.
na palubě královské yachty »Victoria and Albert«
a v průvodu dvou princezen, hostí Kristiana šlesvicko-
holštýnského a Jindřicha z Battenbergu, do irského
přístavu Kingstownu, kdež přenocovala na palubě.
Jedenáct válečných korábů očekávalo tam královnu
a pozdrží se tam po celou dobu královniny návštěvy
v Irsku. Dnes ve středu kolem půl 12. hod. odpol.
uvítají stařičkou královnu dle úředního programu mí-
stokrál a vévoda z Connaughtu na přístavišti »Victo-
ria«. Královna vstoupí v tom okamžiku na irskou
půdu, na které nestanula svou nohou již po plných
50 let. Před svým vjezdem do Dublína odbude krá-
lovna celou řadu formálních obvyklostí. Lordmayor,
jenž dostaví se v čele městské rady, odevzdá jí klíče
města. Osloví ji při tom, načež mu královna také
odpoví. V ulicích dublínských bude vojsko tvořiti
špalír a nad to rozestaveny budou čestné gardy. —
Účelem návštěvy královniny v Irsku, rozpočtené na
dva týdny, jest, jak známo, poděkovati irskému ná-
rodu za udatnost irských pluků v jižní Africe a po-
dati zároveň přesvědčující důkaz královniny blaho-
sklonnosti vůči Irsku. Hledíc k vysokému věkua
kolisavému zdraví královninu, znamená tato její cesta
irská vždycky jakousi oběť. Ale celá návštěva nebude
míti asi žádných politických výsledků, třeba že vzne-
šená královna může býti jista, že bude se vší ucti-
vostí uvítána, což přísluší jí arciť jako panovnici a
a kmetce v míře dvojnásobné.
V anglické dolní sněmovně navrhl včera
liberál Haderwyk resoluci, v níž se prohlašuje,
že zastoupení kolonií v říšském parlamentě žádoucím
jest v zájmu říše. Liberál Trevelyan podporoval
tento návrh. Ministr pro osady Chamberlain
prohlásil se však proti tomuto návrhu, poněvadž jest
prý předčasný. Směřuje-li návrh k tomu, aby unie
mezi osadami a Anglií byla těsnější, nemohl by návrh
#5
alto_textblock
#5
nalézti žádného vřelejšího přímluvčího nad ministra.
Ale Chamberlain pochybuje, že by při takové spletité
otázce byl tento cíl podporován theoretickými resolu-
cemi. Takováto změna nemá prý jako všecky daleko-
sáhlé změny provedena býti poznenáhla a s úplným
souhlasem osad. Dále pravil Chamberlain, že osady
až dosud neprojevily žádného přání ohledně vměny
svého poměru k mateřské zemi. Ačkoliv řečník je
srozuměn s cílem návrhu, jest přece jen přesvědčen,
že nic nebude překážeti dosažení tohoto cíle, než
předčasná rozprava o podrobnostech. Doba, v níž
mohlo by Anglicko navrhnouti osadám formu, kterou
by by jednota říše mohla býti povznesena, ještě ne-
nadešla. Řečník se táže, zdali ti, kteří podporovali
návrh Haderwykův, pomyslili také na to, jaký ná-
sledek mělo by uvedení tak velikého počtu zástupcův
osadních do parlamentu anglického pro státní finance
a zdali také pomyslili, že by zástupci osad mohli při
hlasování v parlamentě přivoditi rozhodnutí? Hader-
wyk na to svůj návrh odvolal.
V portugalské poslanecké sněmovně
prohlásil včera ministr zahraničních záležitostí Bei r no,
že Anglicko žádalo, aby angličtí vojáci a válečný
materiál směli býti dopravováni po železnici na por-
tugalském území mezi Beirou a Umdali, a že Portu-
galsko k tomu svolilo. Anglicko použilo tohoto, ve
státních smlouvách uznaného práva. Nynější válka
neruší prý těchto před válkou uzavřených smluv.
Portugalsko loyálně oznámilo tento svůj úmysl vládě
v Transvaalsku a dostálo prý úplně přesně povin-
nostem své neutrality. Všichni, kdož měli věděti
o této záležitosti, byli o ní vyrozuměni. Ministr
pravil, že nechce ukončiti bez slavnostního prohlášení,
že anglická vláda udržuje s Portugalskem poměry,
jejichž srdečnost a loyálnost nemůže býti převýšena.
Dejž Bůh, aby tyto poměry potrvaly také nadále.
#6
alto_textblock
#6
Ze sněmovních komisí.
Rozpočtová komise sněmu král. českého
konala dne 4. dubna schůzi, ve které referent dr.
Mettal přednesl o kapit. 5. odst. 2., týkající se
vyšších hospodářských ústavů. Schvaluje se rozpočtový
obnos 74.000 K pro ústav v Libverdě, jehož zvýšení
proti loňsku je odůvodněno mimořádným stavebním
nákladem, pak rozpočtový obnos 66.000 K pro ústav
v Táboře. Dále schvaluje se prvá lhůta mimořádné
subvence 50.667 K pro stavbu nové budovy školní
v Táboře. Referent sděluje nynější stav této záleži-
tosti stavební a klade váhu na přesné dodržení pod-
mínek ve věci té kladených. Dr. Pippich dota-
zuje se po jednotlivostech vyjednávání o stavbě nové
budovy školské v Táboře a po příčině toho, proč věc
ta se zdržuje a pojednává pak o loňské resoluci v pří-
čině přeměny vyšších hospodářských ústavů a střední
školy hospodářské. Přísedící zemského výboru hrabě
Vojt. Šchönborn sděluje jednotlivosti jednání
stavebního. Příčinou zdržení se věci, že vláda dosud
se nevyslovila o státním příspěvku stavebním, jedné
třetiny. V záležitosti resoluce shora dotčené sděluje
přísedící zemského výboru, že podá zemský výbor
podrobnou předlohu se zprávou o této věci. Na to
schválena také úhrada tit. 2. Dr. Mettal referuje
pak o tit. 3. středních školách hospodářských a při-
jímají se rozpočtové položky školy v Roudnici 26.949
korun a mimořádný příspěvek na stavbu nové školní
budovy 40.000 K, konečně školy v Kadani 25.950
korun a mimořádný příspěvek stavební 40.000 K.
Dále mluví dr. Pippich. Přísedící zemského výboru
Adámek sděluje stav frekvence škol hospodářských,
pojednává pak o středních školách hospodářských.
Na to vyřízena byla řada záležitostí školskýcha
schváleny příslušné rozpočty a následující úvěry:
Na rolnickou školu v České Lípě 14.850 K, na rol-
nickou školu v Písku 10.000 K a příspěvek na
stavby v obnosu 20.000 K, na rolnickou školu v Kla-
tovech 18.100 K, na roln. školu v Mladé Boleslavi
8300 K, v Kutné Hoře 6000 K, v Čes. Budějovi-
cích (č. ústav) 20.900 K, (něm. ústav) 20.317 K,
na lnářskou školu v Trutnově 15.522 K, na roln.
lnářskou školu v Humpolci 17.600 K, v Kostelci n.
Orlicí 10.200 K. na lnářskou školu ve Vys. Mýtě
19.600 K atd. Na to po delší debatě a podání, resp.
přijetí více návrhů schůze skončena.
Rolnický odbor poslanců sněmu království
českého konal dne 4. dubna schůzi, jejímž předmětem
byla rozprava o úpravě platů učitelských. Předseda
posl. Niklfeld zahájiv schůzi, stěžuje si do ústavy,
která nerespektuje, že zemědělství náleží do kompe-
tence zákonodárství zemského, následkem čehož toto
ve prospěch zemědělství nemůže pracovat plnou mě-
rou, ačkoliv přirážky zemské od r. 1898 zvýšeny
byly o 19 proc. Se strany vlády nadržuje se prů-
myslu na úkor zemědělství, jako by říše naše stala
se z větší části průmyslnou. Dále mluvil poslanec
Jaroš. Posl. Mareš poukazuje po té k nutnosti
upravení platů učitelských, o čemž rolnictvo české
zajisté jednomyslně jest přesvědčeno. Navrhuje pak,
aby základní služné učitelů upraveno bylo na 600a
#7
alto_textblock
#7
700 zl. Posl. Jaroš žádá, aby úpravou tou poplat-
nictvo nebylo obtíženo. Posl. Horák jest pro to,
aby úprava platů učitelských stala se v rámci, jak
jej naznačil zemský výbor a náklad aby se uhradil
výpůjčkou. Posl. Hovorka doporučuje normu 400,
500 a 700 zl. Co se týče úhrady nákladu jest pro
zvýšení zemské přirážky. Posl. Nehasil přimlouvá
se o to, aby bylo zavedeno služné jednotné, poněvadž
jest to přáním učitelstva. Není pro zvýšení zemské
přirážky, nýbrž doporučuje zavedení zemské daně
z piva a kořalky. Dále mluví posl. König, Ni kl-
feld, dr. Brzorád a jiní. Posl. Kovařík
navrhuje, aby byl zvolen komitét, jenž by veškeré
otázky, o nichž mínění se rozchází, podrobněji roz-
vedl a při nejbližší zchůzi odboru o názorech svých
podal zprávu. Navrhuje dále, aby se zlepšení platů
učitelských učinilo závislým na schválení zákona
vládou, který za tou příčinou vydán býti má. Posl.
Hovorka jest též pro jednotné služné, avšak do-
poručuje, aby se k úpravě přikročilo ihned, poněvadž
schválení od vlády nelze tak záhy očekávati. Stejné
názory projevili potom posl. Prášek a Rataj.
Když předseda posl. Niklfeld vznesl dotaz, sou-
hlasí-li přítomní s návrhem posl. Kovaříka, byl návrh
ten přijat. Pro pokročilost času byla pak schůze
ukončena.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy církevní.
Z papežské Stolice. Kardinál Alois Ma-
sella byl ustanoven prozatimním ředitelem kongre-
gace obřadů. Papež sestoupí dvacetkrát do kostela sv.
Petra, aby získal plnomocné odpustky. Bude se mod-
liti při tom u čtyř oltářů.
Noví kardinálové. Jak se z Říma oznamuje,
mají býti jmenováni noví kardinálové v nejbližší pa-
pežské konsistoři po Velikonocích; k této hodnosti
mají býti povýšeni prefekt Vatikánu mons. Della
Volpe, monsignorové Tripepi a Gennari, jakož i pa-
pežský nuncius vídeňský mons. Talliani ve Vídni.
Nových jmenování je tím více potřebí, poněvadž
v poslední době několik kardinálů umřelo.
Svěcení Bílých Otců. Monsg. Combes,
primas africký, předsedal těchto dní v Karthagu ob-
řadu svěcení třiceti Bílých Otců. Svěcení vykonal
monsgr. Le Captais, biskup ugandský. Také se tvrdí,
že z Tunisu příští sobotu výjde pouť do Říma, aby
se súčastnila slavností velikonočních. Poutníci budou
přijati sv. Otcem. Vedeni budou kathedrálním fará-
řem dp. Bombardem, který tuto pouť uskutečnil.
Volba představené v kongregaci še-
dých sester u sv. Bartoloměje v Praze ko-
nala se na konci března a zvolena byla poznovu do-
savadní představená ctih. sestra Johanna Gross-
mannova, rozená v roce 1825, tak že jest spolu
i nejstarší sestrou kongcepace a též představenou.
Ctih. sestra Johanna jest členem kongregace šedých
sester od její založení P. Havránkem, jejž celá kon-
gregace u vděčné památce chová. Jest jediná pamět-
nice prvých krušných dob založení kongregace. Pro
zásluhy, které si získala o ošetřování nemocných po
domech a na bojištích italských, vyznamenána byla
od Jeho Veličenstva zlatým záslužným křížem s ko-
runou. Jednomyslná volba dává svědectví jak zvolené,
tak volícím členům.
Průvod na květnou neděli. Marianská
kongregace mužů a jinochů u sv. Ignáce v Praze ve
sdružení s ostatními katolickými spolky pražskýmia
předměstskými súčastní se na květnou neděli, dne
8. dubna 1900 o půl 9. hodině ranní slavnostního
průvodu z chrámu Páně Matky Boží před Týnem
kolem sochy Marianské na Staroměstském náměstí.
Spolky súčastní se s prapory, odznaky a palmami.
Posvátná hudba. V kostele křižov-
nickém provedeno bude zítra (v pátek, na den
Sedmibolestné Panny Marie) Cyrillskou Jednotou kři-
žovnickou Wittovo »Stabat Mater« pro soli, sbor a
varhany. — Na Květnou neděli o 3 čtvrti na 9 při
svěcení ratolestí provedeny budou tyto zpěvy: Asper-
ges, zpěvy při svěcení, introitus, tractus, Credo a com-
munis (chorál greg); zpěvy při průvodu s ratolestmi
4hlasné od neznámých starých mistrů, mše 4hl. a
capella »in hon. s. Ursulae« od Hallera, Graduale od
Skuherského, Offertorium od Casali ho ( 1792), pa-
šije zpívány budou jednak u oltáře (Ježíš, Evange-
lista a ostatní osoby) jednak (sbor lidu) na kůru
4hlasně dle Suriana od Křížkovského.
40hodinná pobožnost v Praze. Pořádek
výstavu nejsvětější svátosti oltářní za příčinou pobož-
nosti 40hodinné v chrámech města Prahy a okolí od
15. dubna až do 3. července 1900 je tento: 15.—18.
dubna u sv. Josefa u Kapucínů na Novém Městě.
19.—22. dubna u sv. Kříže na Volšanech. 23.—26.
dubna u sv. Mikuláše na Malé Straně. 27.—30. dubna
u sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici. 1.—4. května
u nejsv. Trojice ve Spálené ulici. 5.—8. května u sv.
Víta na hradě Pražském. 9.—12. května u sv. Petra
na Poříčí. 13.—16. května u sv. Salvatora v semi-
náři. 17.— 20. května u nejsv. Trojice v Podskalí.