#1
alto_textblock
#1
čník XXXXVIIl
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 30. prosince 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 359.
#4
alto_textblock
#4
eě d e
#5
alto_textblock
#5
sní avečerní listy
předplácí ae
#6
alto_textblock
#6
raze v administraei
#7
alto_textblock
#7
lta . . . . 6 K—
drojí donáškou
K 50
ta . . . 7K toh
vo filiálkácht
. . 2 K 30h
Poštou:
. : . oh
dvýí zásilkou
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejít
ranní člslo o sobě . . za 8
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranni čisle
. . .
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul-, 3.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejl
#11
alto_textblock
#11
Jak dlouho ještě?
#12
alto_textblock
#12
Žéme v době, jejímž heslem je na-
ímoci. Východiskem a základnou ope-
elo měl by býti lidový parlament, pro
volební právo a rozdělení volebních
v theorii uzpůsobeno bylo tak, aby
i národové zdánlivě poměrný podíl ke
ščetnosti zaujali v základně této; v
mosti však dostalo se Němcům podílu
zvětšeného, čímž zkráceni byli hlavně
véť slovanští, nejvíce ovšem haličtí
Tohoto početního vzoru chopil se
rách hrabě Andrássy a »zdokonalile
svém návrhu volební opravy tak, že
vé slovanští v Uhrách pochodí ještě
než slovanští národové této polo-
še
i tam koná se tedy stejná práce na
posice posavadních hegemonů, zde
tam Maďarů. Třetí, početně nejsil
činitel národní v Rakousko Uhersku
těé již samými základy pro nabýván
bejsou zkráceni, odsouzeni a zatlačení
řice trvalé, nekonečné obrany.
btva že Němci si takto zabezpečili ve
kém lidovém parlamentu svůj lví podíl
m i převážný vliv na činnost jeho,
ejen veškeren pohyb jeho v šachu, al
spolu všecky příchody, jimiž by ostatní
i v nabývání moci mohli proniknouti
ěji do posic, z nichž lze vykonáva
ua správu státní. Tak i za lidového pa
u v obou ministerstvech Beckový
nynějším Bienerthově drží obrovsk
o veškerých ministerských křesel, maj
eny nejdůležitější resorty ministerské
dbají o to, kde zůstali ostatní spolu
íci lidového parlamentu: a pokud ně-
z nich, jako Poláci a Čechové v min-
prech zasedají, jsou přes všecko s
obranné, což platí zvláště o člene
ch, soustavně majorisováni a nepřetrzžit
poených posicích udržováni.
leště neutěšenější jest stav v ostatníe
iních úřadech vídeňských. Vzdyť an
pči členové panské sněmovny, tedy zá-
larného sboru, jenž by měl býti povýšen
uzkoprsý národní šovinism, neostýchaj
isati, že všecky ony úřady mají b
javvány jenom Němci. Tak včera opětn
nnské sněmovny dr. Russ neostýcha
sati, že také Čechové se povolávají
sterstev, ba že v jednom z mini-
t pětina úřadníkův Čechů, jakoby
ným důsledkem v ústavním,
šrodním státě, že kvalifikovaní úřad-
seh národů mají nároky na to, za-
veškeré, tedy i úřady v ministerstvu
et jejich má býti v poměru ku po
jejich národnosti. Národu českému
e tohoto poměru aspoň pětina míst
odborech ministerských a nikoliv
jediném. Dr. Russ vlastně tedy
řečí pouze konstatoval, že příslušníc
o jsou zkráceni ve všech o
jních úřadů, v nichž podíl n
na moci jest vlastně — neg
dní úřady zasahují vělmi vážně
stí veškerých zemí, a již to samo
Inokládá, že v nich musí byti
mě a všichni národové zastoůpeni
í poměry jejich znají. Ale
všude chtějí býti spravováni
jiky své národnosti, zcela bez-
ně se covají k oprávněným zájmům
tatMich
#13
alto_textblock
#13
se
vr
nio
v
o
#15
alto_textblock
#15
st
#17
alto_textblock
#17
li
#18
alto_textblock
#18
Ještě hůře se daří oprávněným nárokům
neněmeckých národů na podíl v nabývání
moci mimo vlastní obvod parlamentu, mini-
sterstva a ústřední úřady.
V Čechách na př. od doby ministerstva
Beckova Němci si počínají tak, jakoby ne
bylo nijakých platných zákonů, jakoby lido
vému parlamentu nenáležela nijaká práva,
pokud se týká německých a smíšených ná-
rodních obvodů. Ode dvou let vedou si na
př. němečtí soudní úřadníci v království če-
ském tak, jakoby nebylo nijaké stálé praxe
jazykové, jakoby záviselo na tom kterém
úřadníku, jaká a mnoho-li práv uzná za
dobré přiznati příslušníkům českého jazyka
V Čechách se zkrátka dějí v této pří-
čině věci, jakoby se již sepisovala inventura
po zemřelém, při čemž vykonavatelé — pro
vádějí vlastně jednostrannou vůl
svou. Čechové jsou připravováni soustavně
ve všech oborech ne již jen o podíl na
svém zákonitém právu veřejném, ale i na
právu existenčním, o vlastním přiměřeném
podílu na moci ani nemluvě.
A jak má býti jinak, když vedle ve-
řejné vlády existuje organisovaná vedlejší
vláda německá, jejíž návody zasahují jak do
soudnictví a ostatních státních úřadů, tak
zvláště i do samosprávných institucí, jež se
neostýchají stěžovati příslušníkům našeho
národa již i poubý ten život. Třeba vzpo-
menouti jen na organisované odepírání bytů,
jímž trpí již i státní úřadníci (nejnověji
došlo na poštovnictví) a na vylučování če-
ských živnostníků z veřejných trhů!
Není za těchto barbarských poměrů
ovšem divu, že v samém ministerstvu zasedá
člen, kterýž o minulých vánočních svátcích
vystoupil ve třech vídeňských dennících.
v »N. Fr. Presse«, v »Zeitu« a v »Ostd.
Rundschau« v útočných článcích, v nichž
v jednom požadavky Němců prohlašuje za
věc nedotknutelnou, za jakési sacrosanctum,
hlásaje, že lid německý má povinnost při
hlížeti k vývoji poměrů s pohotovou zbraní
a uzavříti mír národnostní pouze tehdy
když jeho zásadní požadavky (dělení Čech)
budou splněny tak, jak to význam národa
německého předpokládá. V druhém článku
pak hlásá, že jsou všichni němečtí poslanci
povinni podporovati zápas německých stu
dentů, kteří usilují provésti své touhya
»svá akademická práva«. V třetím článku
pak vyzývá dobročinnost německou, aby ani
groše nevenovála na utišení hladu a zm
nění nouze dítek neněmeckých!
Němci tedy nejen že zachvacují na všech
stranách více, než by slušně mohlo připad-
nouti na jejich podíl v nabývání moci, on
předním representantem svým zanášejí bo
již i do oborů, kteréž ve všech kulturních
zemích vyhraženy jsou — humanitě.
A kde jest obranná organisace národů
slovanských, kde jejich početně silné zastou-
pení v lidovém parlamentě? Jakoby jich an
nebylo, jakoby nebylo zájmů společných
kteréž vymáhají jiz co nejnalehavěji — nutné
sebeobrany?
Kde jest zejména imposantní co do počtu
sbor parlamentních našich zástupců, kde ná-
vod, jak se chovati ohroženému, se všech
stran napadenému národu našemu a jeho
menšinám?
Máme čekati snad, až bude naše ná-
rodní dědictví všestranně rozchváceno, a až
Němci zaujmou takové množství nových po-
sic, že država jejich mimo vědomí a vedení
#19
alto_textblock
#19
lidového parlamentu se upévní v nedobytnou
soustavu opevněných tvrzí?
Vždyť již i v té panské sněmovně ozval
se hlas, že Němcům nikterak nepřísluší, aby
zasahovali i do kulturních potřeb ostatních
národů a překáželi jejich rozvoji. Hlas ten
se ovšem ozval více v zájmu státu, v němž
s úpadkem neněmeckých národů připravuje
se i zmizení hranic zemských, bezpečících
jeho trvání.
Politika zdejších Němců, možno-li ještě
takovémuto činění přiznati takové označení,
žene prostředky neústavními, mimozákonnými
ku přetvoření státu mnohonárodního ve stát
uchváceným vlivem německým opanovaný —
tedy ve stát německy a pro Němee
ovládaný, avšak samostatná existence ta-
kového druhého státu vedle sjednoceného
Německa jest nemožná a nemyslitelná, mezi-
národně pak nesnesitelná
My, kteří nemáme za to, že neněmečt
národově v Rakousku svému poslání chtěj
se zpronevěřiti, že by chtěli svou velikou
minulost obětovati nynější nepříčetnosti zdej-
ších politiků německých, máme za svou nej
přednější povinnost obrátiti se k odpovědným
politikům našim s otázkou, jak dlouho má
tento neudržitelný stav ještě potrvati?
#20
alto_textblock
#20
Říšská rada.
#21
alto_textblock
#21
Panská sněmovna.
Z Vídně, 29. prosince.
(Telef. zpr. „Nár. Listů“.)
Dlouhá, několikahodinná schůze panské
sněmovny, ve které vyřízeny všech ny
pilné záležitosti, dodané sněmovnou po-
slaneckou, stala se dnes neobyčejně za-
jimavou, a to především řečí bývalého místo-
držitele pražského hr. Franliška Thuna, řeč
neočekávanou po minulosti tohoto šlechtice,
řečí, jež byla největším výkonem dneška.
Ač výslovně prohlásil, že je Němcem a že
jako Němec mluví, se vší rozhodno st
vystoupil proti trhání Čech, od
soudil německou obstrukci na če-
ském sněmu, vyslovil se pro universítu jiho-
slovanskou, italskou a druhou českou — nazý-
vaje bezprávím zadržování těchto kultur-
ních požadavků neněmeckých národů — a dále
zabýval se v celku objektivně národnostními
jazykovými spory v Čechách.
Co ho přimělo k stanovisku, jaké za svého
místodržitelování nemíval, bo prostředně známo
není, ale soudí se, že koncervativní šlechta
v království českém pocituje osamocenost, ve
kteréž ocitla se po zavedení všeobecného a rov-
ného práva hlasovacího ještě více, nežli v jaké
byla dříve a že vidí potřebu v zájmu vlastním
hledati oporu dole.
Hr. Thun nepřestal na kritice národníeh
bojů v království českém a na konkretních ná-
vrzích k řešení odvěkého zápasu mezi oběma
národnostmi, nýbrž věnoval se také thematu,
kterým zabýval se ve sněmovně panské již
opětně: poměrem obou polovin říše navzájem
zvláště jednotou a jednotností armády
Bar. Bienerth ve svých výkladech byl
opatrný na všechny strany, slibil loyál-
nost a objektivnost ve věcech ná-
rodních. V příčině rakousko-uherské
banky prohlásil, že záhy uplyne platnost je-
jího privileje a že potom vláda vstoupi do
akce. Pokud týká se věcí vojenských
reklamoval stejně rozhodně práva koruny, jako
práva rakouského parlamentu vůči parlamentu
maďarskému.
Dr. Eppinger promluvil dnes v panské
#22
alto_textblock
#22
sněmovně prvou velikou svou řeč. Rozdě
lení země podle jazy kového úze
mí, jak to nazval, prohlásil za nejne
vinnější věc na světě.
Dru. Eppingrovi stručně a řízně odvětil
vrchní ředitel zemské banky dr. Mattuš.
Zvláště rozhodně zastal se dobrého jména měst
Prahy, vykládaje stručně, ale názorně psycho-
logii posledních událostí pražských. Celá snč-
movna, všechny ministry v to počítaje, napjate
naslouchala jeho ostře nabroušené, ale jemné
polemice proti vůdci Němců z království.
Dnes formálně vídeňský parlament odebru
se na novoroční prázdeň.
#23
alto_textblock
#23
Z Vídně, 29. prosince, (K. k.)
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi
v 1.35 hod. a věnoval vřelé pohrobní vzpo-
mínky zesnulým členům: kn. Lobkovicovi, kn. P.
Liechtensteinovi a šl. Inama-Sterneggovi, jež čle
nové sněmovny vyslechli stojíce.
Na jednací pořad byly dány: zákon zmoe-
ňovací, předloha k ochraně živnostenského majetku,
mezinárodní úmluva o zákazu noční práce žen
průmyslu zaměstnaných, zákon o mísiních drahách
a předloha o zcizení státního majelku.
Před přechodem k jednacímu pořadu vzpo
mněl předseda procítěnými slovy
strašlivé katastrofy,
jež udála se právě v jižní Italii a žádal
sněmovnu za zmocnění, by jměnem panské sně.
movny směl tlumočiti italské vladě projev nejvře-
lejší účasti. (Hlučný souhlas.)
Přechází se k vyřízení jednacího pořadu. Rel.
Niebaner zahájil rokování o zatímném roz-
počtu.
Ke slovu jsou přihlášeni, dr. Russ, hr Fran
lišek Thun, svob. pán Czedik, hr. Piniň sk
dr. Eppinger, svob. pán Plener a svob. pán
Berger.
#24
alto_textblock
#24
Dr. Russ
#25
alto_textblock
#25
navrboval, aby rozpočlový rok počínal 1. dubnem
Myšlénka dvouletébo rozpočtu neměla bys
odmítati.
Kritisuje správu, pohřešoval kontinulit
v nejvyšších ústřednách. Za posledních 10
let mame asi 50 odborných ministrů. Bylo by dobré
v čelo správních odborů postaviti státní podta-
jemníky, kteří by zaručovali jednotnost správy.
Povolávání osob z nižších instancí do ministerstev
dělo se poslední dobou dle národnostních hlediska
znacionalisovány celé správní sbory.
Při sestavování ministerstva veřejných prací byla
jmenována pětina českých úřadníků Ministři vybí-
rají se často ze stran zcela malých, jejichž členove
dohromady tvoří většinu a jsou vázání požadavky
svých mandantů.
Zmíniv se o pasivní resistenci, vlivu poslanco
na obsazování míst, jednání okresních hejimanů, za-
vedení telefonických rozkazů, poukázal na novinovou
zprávu, že od 1. ledna nemá bst u jistého ředitelství
st. dráhy ponechán žadný německý úřadník. Chce
aby úřadníci byli prosti všeho nezákonného i parla-
meniního vlivu. Nyeějšímu min předsedovi vytýká,
že v komoniké o pověstném nočním vyjednávání
stran zřízení koaličního kabinetu byly strany vy
zvány vykonávati vliv na úřadnictvo, pokud jedná
se o podání a styk úřadů se stranami. Vlada nemá
být ovládána. Kazeň úřadnictva musí se
zvýšiti.
Rád by chránil úřadnictvo před nezákonným
vlivem, zachoval kázeň a předešel všemu nebezpečí.
které by mohlo vzniknouti správě z vykonávání vlivu
na úřadnictvo. (Pochvala.)
IIr. František Thun
prohlašuje především, že vývody jeho čelí k tomu
aby rozpory nebyly rozmnoženy, nýbrž že vývody ty
prodehnuty jsou snahou, aby se u nás docílilo
lepších a pokojných poměrů. Promlouvá nejdříve
o rozpočtu, jenž jest vlastně těsně před
schodkem a radí k většímu hospodářství. Pak
přechází ku
#26
alto_textblock
#26
politické sitnaci-
a prohlašuje úřadnický kabínet za větší záruku
bedlivého bájení státních zájmů, než slabou parla-
mentní vládu; dále pak poukazuje k tomu, za jak
obtížných poměrů poslanecká sněmovna, aniž byla
poskytnuta nějaká koncese, vyřídila zmocňovací
zákon a rozpočet a předlohu annekční přikázala
výboru. K tomuto výsledku blahopřeje nejen mini-
sterskému předsedovi, nýbrž i poslanecké sněmovně.
Řečník se nikdy s lím netajil, že o so bně j e st
#27
alto_textblock
#27
Jodpůrcem všeobecného práva blaso-
vacího a že jenom z nátlaku pro ně hlasoval.
Tím nepokrytějí problašuje, že by co nejvíce litoval,
kdyby říšská rada, zvolená na základě všeobecného
práva blasovacího, se neosvědčila, ba že by to po-
važoval za neštěstí.
»Nejsem s to vylíčiti následky tohoto neštěstí
proto přeji poslanecké sněmovně, aby jí vědomí po-
vinnosti podněcovalo k intensivní práci, kterou
v krátké době skutečně vykonala. Dále si přeji tou-
žebně, aby naše činnost nevyvíjela se proti posla-
necké sněmovně, nýbrž společně s touto sněmovnou,
(Pochvala) Obtíže, které se vyskytly ve vnitřne
situaci a poměry, které se vyvinuly v ci-
zině, donutily vládu a strany použíti
veškeré síly, aby na venek byl učiněn pravý
dojem, že tam, kde jedná se o zájmy státu, mizí
všechny rozdíly a vzniká veliká většina, aby hájila
zájmy stálu a o ně pečovala. (Pochvala.)
#28
alto_textblock
#28
O bouřlivých demonstracích v Praze.
Jednou z nejvyšších obtíží za vlády minister-
ského předsedy byly politováníhodné zjevy, které
jsme zažili na ulici. Bylo úkolem vlády, aby nej-
dříve zde zjednala klid a pořádek, neboť klidná poli-
tika jest možná jenom tenkrát, když ulice mlčí
každé výstřední a výtržnické vystupování ulice jest
zjevem, který takřka ochromuje politický život. (Sou-
hlas.) Proto musila vláda energicky vystoupiti proti
oněm politováníhodným zjevům, které, kdyby se
v nich bylo pokračovalo, byly by stále větším ne-
bezpečím
Musila zjednati v Praze klid a pořádek.
Vyhlásila stanné právo.
Děsím se pojmu stanného práva a nedovo-
luji si žádnou kritiku o lom, zdali právě vy
hlášení stanného práva bylo správným.
. Děsím se stanného práva, poněvadž jeho na-
sledky jsou strašlivé, jestliže hned na začálku nemá
jako zastrašovací prostředek plného účinku. Bohu-
diky tento zastrašovací účinek však působil, bohudíky
nebyl obětován ani jeden lidský život a klid a po-
řádek se opět brzy dostavily. Přeji si co nejsnažněji,
aby t nto pořádek byl zachován netoliko v Praze,
nýbrž také v celé řadě ostatních míst a měst, kde
rovněž bylo pozorovati mimořádně povážlivá hnutl
a kde snad od počátku nebylo užito oné míry ostrých
opatření, jak šnad bylo žádoucno.
Ke hnutí v Praze přidružilo se druhé hnull
proti němuž vláda — děkují jí za to — rovněž
rázně vystupuje, totiž hnutí boykotové. Od-
suzoji co nejrozhodněji, jako každý vzdělaný člověk.
všechny pouliční výtržnosti a všechny pokusy ho-
spodářské války uvnitř státu, poněvadž co nejváž-
něji obrožují mír a pokojný vývoj ve státě. Se zře-
telem na tyto smutné zjevy jest však politik
nucen položiti siotázku, z jnkých
příčin tyto zjevy plynou
Chci především objasniti otázku, odkud po-
cha zí
rozechvění v českém národě.
Předesllám, že jest mne samozřejmě v té přl-
čině vzdálena j akákoliv tendence v ůči
některé straně.
Rozechvění českéhonároda po-
ehodivnad z doby, kdy centralisnce
a germanisace pracovaly společně,
aby český živel se nezmohl, kdy
ústavní zákony z r. 1867 byly schvá-
leny bez Čechů a částečné proti
Čechům.
Rozechvění to pochodí z doby
kdy nebyla provedena ustanovení
Čechům ústavně zaručená
Myslím tím jazykovou rovnopráv-
nost ve školách a v ůřade ch.
Rozechvění to plyne též částečně z proti vy
ke druhému národnímu kmeni, jent
v Čechách bydlí a pochází konečně z onoho
drobného škádlení, jež se denně
opakuje a dotýká se neustále citů
českého národa. Vyjímám-li při tom ně-
kolik takových momentů, jsem si dobře vědom,
že leckteré z nich mohou se zdáti snad mali-
chernými, avšak stálým používání m
momentů dospělo se k oněm násled-
kům, jež přivodily nevraživo st.
Na místo každému Čechu drahé ho
a ta ké
#29
alto_textblock
#29
Katastrofální zemětřesení v Calabrii a na
#30
alto_textblock
#30
Sicilii.
#31
alto_textblock
#31
eškeren vzdělaný svět stojí dnes pod stra
dojmem příšerné živelní katastrofy na nej-
m konci luzné Italie — kalastrofy, její
síako ještě je hrůznější než zničení Saln
na Martinique v roce 1902 a ruin San
a . .
posledních zpráv z Říma páčí se oso
řesení a vzbouření moře zahynulých —
u čísfici, jakou nezaznamenává ani žádná
750001
ujícím dojmem tiskne se hluboko v srde
lidskou takové děsné a zákeřně přepa-
oucích sídel lidských rozpoutaným př-
sivlem. A dojista, že prvním pocitem
myšlenkou vedle litosti jest: přispěti po-
neščaetníkům, zbaveným všeho přístřes
. .
šlivé otřesy země, jimž obyvatelstv
sž uvyklo, poněvadž se téměř pravidelně
ly, nabyly netušené a hrozné
sti a rozsahu, při čemž posu-
jejlch středisko k sicilském
l.
ozsah ohromné katastrofy
lze z doslých posud zprá
védnouti, ale jisto, že bylo
sti nebo úpl ě zničeno několik
zahubeny v ssutinách jich celé
isíce lidí !l
á pohroma stihla zvláště sicil
mtrb Messinu, jedno z prvních ob
sích měst ttalských s přístavem, jenž ná-
nejkrásnějším a nejlepším na světě.
Calabrie a Sieilie byly postihovány země-
jím již od sifověku; roku 1693 bylo na
(hrozným zemětřesením zničeno 54 měst
vesnic při čemž zahynulo více než
D lidí a při katastrofé r. 1783 byla Mes
váijž jedun skoro úplně zničena. V nejno
době velná utrpěla Messina s jinými sici
pětře sením v letech 1902, 190
#32
alto_textblock
#32
a 1906, v Calabrii pak nastala velká katastrofa
r 1907, která jest posud v paměti. Katastrofa
pondělní svým hrozným rozsahem a počtem
obětí řadí se k největším, jež tyto kraje kdy
stihly.
#33
alto_textblock
#33
Rozsah katastrofy.
#34
alto_textblock
#34
Z Říma, 28. prosince. Mnoho se
uprchlíků, kteří v nastalé panice
spěchali k přístavu messinskému,
aby na člunech a bárkách zachrá-
nili se na širé moře, bylo pohlceno
vlnami. Četné veřejně a soukromé domy
v Římě vyvěsily smuteční prapory. Město po-
skytuje chmurný vzhled. Telegrafické úřady jsou
obleženy zástupy, které chtějí posílati depeše
anebo očekávají zprávy. V okol! Messi ny
bloudí tisíce osob, které v šíle-
ném strachu prchly z města a do-
posud se neodvážily vrátiti se
Celé části Messiny a předměst
jsou hromadou ssutin. Záchranná akce
jest tím těžší, že záchranné mužstvo krok za
krokem ocitá se v nebezpečí býti zasypánu.
Z Říma, 29. prosince. Potvrzuje se zpráva.
že Messina jest úplně zničena. Ne-
štěstí bylo dovršeno požárem, j enž
vznikl výbuchy plynu. Moře, jež se
otřesem vzedmulo, zavalilo čás
města bahnem, takže záchranne
práce jsou velmi ztíženy. Messin-
ská předměstí Foro a Gauzieri jsou
smetena s povrchu země. Mrtvých
zraněných jest mnoho tis! c.
Pohromou bylo stiženo cele
východní pobřeží Sicilie od Mes-
siny až do Augusty. Město Riposto
leží v ssutinách a Catania těžee po-
škozena
V Calabrii bylo město Palmi skoro
úplně zničeno a obyvatelé bloudí polonaz
ulicemi. Canitello jest srovnáno se zemí
#35
alto_textblock
#35
Purkmistr města Bagnara oznámil, že větší
část města jest zulčena a katastrof
vyžádala si mnoho lidských životů
Také již dříve těžce postižené město Stefan-
coni jest tentokráte úplně pobořeno
Město Reggio stihl stejný osud jako
Messinu a také město Gioja bylo po
#36
alto_textblock
#36
bořeno.
#37
alto_textblock
#37
z Říma, 28. prosince. Dle zprávz
Messiny zahynulo tam při země-
třesení v Calabrii 30.000 osob.
Celkový počet oběti v celém ob-
vodu katastrofy udává zdejší »Tri-
buna« na 75.000 osob.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy, kter
došly ministerstva námořnictví, potvrzujl,že
Messina jest zničena. Jsou obavy, že týž osud
postihl také Reggio di Calabria. Také vět-
sina osad, ležících na mořské úžině
messsinské, zdá se býti propadlou
zkáze.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zvláštní vy
dání časopisu »Giornale d'Italia« sděluje,že
mezi mrtvými nalezá se biskup
messinský a generál Costa. Počet
mrtvých udává se v Messlně na 12.000
a v Palmi na 500. List dále sděluje, že
4000 vojáků z posádky římské odjelo na místo
neštěstí za vedení velitele armádního sboru řím
ského, generála Fecia di Cosato, jemuž byl
udělena neobmezená plná moc pro území mes
sinské. Z Regio di Calabria nedošly zprávy
Jsou obavy před nejhorším. Četní občané sicilšt
a z Calabrie, žijící v Římě, odjeli.
Z Calanie, 29. prosince. (K. k.) Ze všech
zemětřesením postižených míst docházejí stále
nové vlaky se zraněnými a polooděnými uprch
líky, v nichž neutuchla ještě vzpominka na kata
strofu. Mluví málo a stále volají: Messina jes
zničena!
#38
alto_textblock
#38
Potvrzuje se, že v Messině sřítily
se radnice, kathedrála a kasárny.
Z 200 mužů v kasárnách celnický ch
bylo zachráněno pouze 41. Na ná-
draží hlásilo se při vyvoláván
personálu z 280 zřízenců pouze g.
Zprávy z venkova potvrzují, že zemětře-
sení zpustošilo všechny vesnice
V Ripostu jest 17 mrtvých. V Ali se
sřítilo několik domů, při čem
bylo mnoho mrtvých a raněných.
Z Cosenzy, 29. prosince. (K. k.) Domy
v Palmi staly se nezpůsobilý m
k dalšímu obývání. V troskách jes
Pry 500 mrtvol. Počet zraněných jest velmi
#39
alto_textblock
#39
velký
#40
alto_textblock
#40
Pomocná akce
#41
alto_textblock
#41
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Lékaři
utvořili pomocný výbor a vypraví nemocniční
loď, aby přispěli ku pomoci obětem katastrofy
messinské. Do Messiny odjela loď Červeného
kříže. Proslýchá se, že náčelník generál-
ního štábu divise messinské otá-
zal se telegraficky v Catanii, zda
město může dáti přístřeší obyva-
telům messinským, poněva dž
Messina jest úplně zbořena.
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Loď „Re
gina Margherita“, na níž vstoupily četné osoby,
odplula za živé účasti. V Palermu jest hluboký
smutek jak nad bezpříkladnou pohromou, jež
ostrov stihla, tak i proto, že četné osoby mají
v Messině příbuzné a přátele. Úřady v o sa-
dách, zemětřesením postižených
žádají naléhavě o pomoe.
z Říma, 29. prosince. Mezi loděmi,
kotvícími v úžině Messinskéa
radiotelegralickou stanicí v Ři-
mě, bylo zřizeno radiotelegrafi-
cké spojení. V prvních přímých zprávách
#42
alto_textblock
#42
potvrzuje se smutná zvěst, že Messina a okolní
osady jsou pobořeny. Ministerský předseda Gie-
litti zaslal prefektu neapolskému 100.000 lir na
zakoupení potravin obyvatelům v Messině
v Reggiu di Calabria. Vláda pokračuje neustále
v záchranných opatřeních. Požádala rovněž na-
lébavě lodní společnosti, aby daly své lodi k dis-
posici. K Messině připlula létací eskadra.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Ministr vnitra
vydal přísný rozkaz, aby v Messině zabránilo
se všelikým násilnostem.
Z Pařiže, 29. prosince. (K. k.) Fran-
couzská vláda vyslala do Messtiny
dva křižáky a tři torpédoborce.
President Falliěres, ministerský předseda Cle-
menceau, ministr zahraničních záležitostí Pi-
chon, jakož i členové sněmovny a senátu za-
slali italské vládě soustrastné telegramy.
Z Malty, 28. prosince. (K. k.) Vále čné
lodi „Exmouth“, „Eurialus“, „Mi-
nerva a „Sutley“ vypluly do Me ssi-
ny na pomoc.
#43
alto_textblock
#43
Přičina jiho-italského zemětřesení.
Z Říma, 29. prosince. Dle známého seismo-
loga prof. Palazza jest příčina otřesů země
v Calabrii stále táž. Calabrie jest mladá země
a proto jest podrobena tektonickým přesunům
v hlubších vrstvách. Leží v jedné z oněch
oblastí, jimiž prochází čára poruchová, zjištěná
prof. Suessem. Tato čára má tvar oblouku
běží přes Kalabrii, sahá až k Messině a má
střed v Liperských ostrovech. Pokud neskonči
velký tektonický přesun, jenž počal 8. záři
1905, budou trvati otřesy země, které již pře-
výšily počet 100.
Další zprávy viz na straně4