ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4674980-77e8-11dc-92be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 44
#1 alto_textblock #1
čník XXXXVIIl
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 30. prosince 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 359.
#4 alto_textblock #4
eě d e
#5 alto_textblock #5
sní avečerní listy předplácí ae
#6 alto_textblock #6
raze v administraei
#7 alto_textblock #7
lta . . . . 6 K— drojí donáškou K 50 ta . . . 7K toh vo filiálkácht . . 2 K 30h Poštou: . : . oh dvýí zásilkou
#8 alto_textblock #8
d
#9 alto_textblock #9
.
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejít ranní člslo o sobě . . za 8 večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranni čisle . . . večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijima administrace v Marianské ul-, 3. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl
#11 alto_textblock #11
Jak dlouho ještě?
#12 alto_textblock #12
Žéme v době, jejímž heslem je na- ímoci. Východiskem a základnou ope- elo měl by býti lidový parlament, pro volební právo a rozdělení volebních v theorii uzpůsobeno bylo tak, aby i národové zdánlivě poměrný podíl ke ščetnosti zaujali v základně této; v mosti však dostalo se Němcům podílu zvětšeného, čímž zkráceni byli hlavně véť slovanští, nejvíce ovšem haličtí Tohoto početního vzoru chopil se rách hrabě Andrássy a »zdokonalile svém návrhu volební opravy tak, že vé slovanští v Uhrách pochodí ještě než slovanští národové této polo- še i tam koná se tedy stejná práce na posice posavadních hegemonů, zde tam Maďarů. Třetí, početně nejsil činitel národní v Rakousko Uhersku těé již samými základy pro nabýván bejsou zkráceni, odsouzeni a zatlačení řice trvalé, nekonečné obrany. btva že Němci si takto zabezpečili ve kém lidovém parlamentu svůj lví podíl m i převážný vliv na činnost jeho, ejen veškeren pohyb jeho v šachu, al spolu všecky příchody, jimiž by ostatní i v nabývání moci mohli proniknouti ěji do posic, z nichž lze vykonáva ua správu státní. Tak i za lidového pa u v obou ministerstvech Beckový nynějším Bienerthově drží obrovsk o veškerých ministerských křesel, maj eny nejdůležitější resorty ministerské dbají o to, kde zůstali ostatní spolu íci lidového parlamentu: a pokud ně- z nich, jako Poláci a Čechové v min- prech zasedají, jsou přes všecko s obranné, což platí zvláště o člene ch, soustavně majorisováni a nepřetrzžit poených posicích udržováni. leště neutěšenější jest stav v ostatníe iních úřadech vídeňských. Vzdyť an pči členové panské sněmovny, tedy zá- larného sboru, jenž by měl býti povýšen uzkoprsý národní šovinism, neostýchaj isati, že všecky ony úřady mají b javvány jenom Němci. Tak včera opětn nnské sněmovny dr. Russ neostýcha sati, že také Čechové se povolávají sterstev, ba že v jednom z mini- t pětina úřadníkův Čechů, jakoby ným důsledkem v ústavním, šrodním státě, že kvalifikovaní úřad- seh národů mají nároky na to, za- veškeré, tedy i úřady v ministerstvu et jejich má býti v poměru ku po jejich národnosti. Národu českému e tohoto poměru aspoň pětina míst odborech ministerských a nikoliv jediném. Dr. Russ vlastně tedy řečí pouze konstatoval, že příslušníc o jsou zkráceni ve všech o jních úřadů, v nichž podíl n na moci jest vlastně — neg dní úřady zasahují vělmi vážně stí veškerých zemí, a již to samo Inokládá, že v nich musí byti mě a všichni národové zastoůpeni í poměry jejich znají. Ale všude chtějí býti spravováni jiky své národnosti, zcela bez- ně se covají k oprávněným zájmům tatMich
#13 alto_textblock #13
se vr nio v o
#14 alto_textblock #14
r
#15 alto_textblock #15
st
#16 alto_textblock #16
u
#17 alto_textblock #17
li
#18 alto_textblock #18
Ještě hůře se daří oprávněným nárokům neněmeckých národů na podíl v nabývání moci mimo vlastní obvod parlamentu, mini- sterstva a ústřední úřady. V Čechách na př. od doby ministerstva Beckova Němci si počínají tak, jakoby ne bylo nijakých platných zákonů, jakoby lido vému parlamentu nenáležela nijaká práva, pokud se týká německých a smíšených ná- rodních obvodů. Ode dvou let vedou si na př. němečtí soudní úřadníci v království če- ském tak, jakoby nebylo nijaké stálé praxe jazykové, jakoby záviselo na tom kterém úřadníku, jaká a mnoho-li práv uzná za dobré přiznati příslušníkům českého jazyka V Čechách se zkrátka dějí v této pří- čině věci, jakoby se již sepisovala inventura po zemřelém, při čemž vykonavatelé — pro vádějí vlastně jednostrannou vůl svou. Čechové jsou připravováni soustavně ve všech oborech ne již jen o podíl na svém zákonitém právu veřejném, ale i na právu existenčním, o vlastním přiměřeném podílu na moci ani nemluvě. A jak má býti jinak, když vedle ve- řejné vlády existuje organisovaná vedlejší vláda německá, jejíž návody zasahují jak do soudnictví a ostatních státních úřadů, tak zvláště i do samosprávných institucí, jež se neostýchají stěžovati příslušníkům našeho národa již i poubý ten život. Třeba vzpo- menouti jen na organisované odepírání bytů, jímž trpí již i státní úřadníci (nejnověji došlo na poštovnictví) a na vylučování če- ských živnostníků z veřejných trhů! Není za těchto barbarských poměrů ovšem divu, že v samém ministerstvu zasedá člen, kterýž o minulých vánočních svátcích vystoupil ve třech vídeňských dennících. v »N. Fr. Presse«, v »Zeitu« a v »Ostd. Rundschau« v útočných článcích, v nichž v jednom požadavky Němců prohlašuje za věc nedotknutelnou, za jakési sacrosanctum, hlásaje, že lid německý má povinnost při hlížeti k vývoji poměrů s pohotovou zbraní a uzavříti mír národnostní pouze tehdy když jeho zásadní požadavky (dělení Čech) budou splněny tak, jak to význam národa německého předpokládá. V druhém článku pak hlásá, že jsou všichni němečtí poslanci povinni podporovati zápas německých stu dentů, kteří usilují provésti své touhya »svá akademická práva«. V třetím článku pak vyzývá dobročinnost německou, aby ani groše nevenovála na utišení hladu a zm nění nouze dítek neněmeckých! Němci tedy nejen že zachvacují na všech stranách více, než by slušně mohlo připad- nouti na jejich podíl v nabývání moci, on předním representantem svým zanášejí bo již i do oborů, kteréž ve všech kulturních zemích vyhraženy jsou — humanitě. A kde jest obranná organisace národů slovanských, kde jejich početně silné zastou- pení v lidovém parlamentě? Jakoby jich an nebylo, jakoby nebylo zájmů společných kteréž vymáhají jiz co nejnalehavěji — nutné sebeobrany? Kde jest zejména imposantní co do počtu sbor parlamentních našich zástupců, kde ná- vod, jak se chovati ohroženému, se všech stran napadenému národu našemu a jeho menšinám? Máme čekati snad, až bude naše ná- rodní dědictví všestranně rozchváceno, a až Němci zaujmou takové množství nových po- sic, že država jejich mimo vědomí a vedení
#19 alto_textblock #19
lidového parlamentu se upévní v nedobytnou soustavu opevněných tvrzí? Vždyť již i v té panské sněmovně ozval se hlas, že Němcům nikterak nepřísluší, aby zasahovali i do kulturních potřeb ostatních národů a překáželi jejich rozvoji. Hlas ten se ovšem ozval více v zájmu státu, v němž s úpadkem neněmeckých národů připravuje se i zmizení hranic zemských, bezpečících jeho trvání. Politika zdejších Němců, možno-li ještě takovémuto činění přiznati takové označení, žene prostředky neústavními, mimozákonnými ku přetvoření státu mnohonárodního ve stát uchváceným vlivem německým opanovaný — tedy ve stát německy a pro Němee ovládaný, avšak samostatná existence ta- kového druhého státu vedle sjednoceného Německa jest nemožná a nemyslitelná, mezi- národně pak nesnesitelná My, kteří nemáme za to, že neněmečt národově v Rakousku svému poslání chtěj se zpronevěřiti, že by chtěli svou velikou minulost obětovati nynější nepříčetnosti zdej- ších politiků německých, máme za svou nej přednější povinnost obrátiti se k odpovědným politikům našim s otázkou, jak dlouho má tento neudržitelný stav ještě potrvati?
#20 alto_textblock #20
Říšská rada.
#21 alto_textblock #21
Panská sněmovna. Z Vídně, 29. prosince. (Telef. zpr. „Nár. Listů“.) Dlouhá, několikahodinná schůze panské sněmovny, ve které vyřízeny všech ny pilné záležitosti, dodané sněmovnou po- slaneckou, stala se dnes neobyčejně za- jimavou, a to především řečí bývalého místo- držitele pražského hr. Franliška Thuna, řeč neočekávanou po minulosti tohoto šlechtice, řečí, jež byla největším výkonem dneška. Ač výslovně prohlásil, že je Němcem a že jako Němec mluví, se vší rozhodno st vystoupil proti trhání Čech, od soudil německou obstrukci na če- ském sněmu, vyslovil se pro universítu jiho- slovanskou, italskou a druhou českou — nazý- vaje bezprávím zadržování těchto kultur- ních požadavků neněmeckých národů — a dále zabýval se v celku objektivně národnostními jazykovými spory v Čechách. Co ho přimělo k stanovisku, jaké za svého místodržitelování nemíval, bo prostředně známo není, ale soudí se, že koncervativní šlechta v království českém pocituje osamocenost, ve kteréž ocitla se po zavedení všeobecného a rov- ného práva hlasovacího ještě více, nežli v jaké byla dříve a že vidí potřebu v zájmu vlastním hledati oporu dole. Hr. Thun nepřestal na kritice národníeh bojů v království českém a na konkretních ná- vrzích k řešení odvěkého zápasu mezi oběma národnostmi, nýbrž věnoval se také thematu, kterým zabýval se ve sněmovně panské již opětně: poměrem obou polovin říše navzájem zvláště jednotou a jednotností armády Bar. Bienerth ve svých výkladech byl opatrný na všechny strany, slibil loyál- nost a objektivnost ve věcech ná- rodních. V příčině rakousko-uherské banky prohlásil, že záhy uplyne platnost je- jího privileje a že potom vláda vstoupi do akce. Pokud týká se věcí vojenských reklamoval stejně rozhodně práva koruny, jako práva rakouského parlamentu vůči parlamentu maďarskému. Dr. Eppinger promluvil dnes v panské
#22 alto_textblock #22
sněmovně prvou velikou svou řeč. Rozdě lení země podle jazy kového úze mí, jak to nazval, prohlásil za nejne vinnější věc na světě. Dru. Eppingrovi stručně a řízně odvětil vrchní ředitel zemské banky dr. Mattuš. Zvláště rozhodně zastal se dobrého jména měst Prahy, vykládaje stručně, ale názorně psycho- logii posledních událostí pražských. Celá snč- movna, všechny ministry v to počítaje, napjate naslouchala jeho ostře nabroušené, ale jemné polemice proti vůdci Němců z království. Dnes formálně vídeňský parlament odebru se na novoroční prázdeň.
#23 alto_textblock #23
Z Vídně, 29. prosince, (K. k.) Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi v 1.35 hod. a věnoval vřelé pohrobní vzpo- mínky zesnulým členům: kn. Lobkovicovi, kn. P. Liechtensteinovi a šl. Inama-Sterneggovi, jež čle nové sněmovny vyslechli stojíce. Na jednací pořad byly dány: zákon zmoe- ňovací, předloha k ochraně živnostenského majetku, mezinárodní úmluva o zákazu noční práce žen průmyslu zaměstnaných, zákon o mísiních drahách a předloha o zcizení státního majelku. Před přechodem k jednacímu pořadu vzpo mněl předseda procítěnými slovy strašlivé katastrofy, jež udála se právě v jižní Italii a žádal sněmovnu za zmocnění, by jměnem panské sně. movny směl tlumočiti italské vladě projev nejvře- lejší účasti. (Hlučný souhlas.) Přechází se k vyřízení jednacího pořadu. Rel. Niebaner zahájil rokování o zatímném roz- počtu. Ke slovu jsou přihlášeni, dr. Russ, hr Fran lišek Thun, svob. pán Czedik, hr. Piniň sk dr. Eppinger, svob. pán Plener a svob. pán Berger.
#24 alto_textblock #24
Dr. Russ
#25 alto_textblock #25
navrboval, aby rozpočlový rok počínal 1. dubnem Myšlénka dvouletébo rozpočtu neměla bys odmítati. Kritisuje správu, pohřešoval kontinulit v nejvyšších ústřednách. Za posledních 10 let mame asi 50 odborných ministrů. Bylo by dobré v čelo správních odborů postaviti státní podta- jemníky, kteří by zaručovali jednotnost správy. Povolávání osob z nižších instancí do ministerstev dělo se poslední dobou dle národnostních hlediska znacionalisovány celé správní sbory. Při sestavování ministerstva veřejných prací byla jmenována pětina českých úřadníků Ministři vybí- rají se často ze stran zcela malých, jejichž členove dohromady tvoří většinu a jsou vázání požadavky svých mandantů. Zmíniv se o pasivní resistenci, vlivu poslanco na obsazování míst, jednání okresních hejimanů, za- vedení telefonických rozkazů, poukázal na novinovou zprávu, že od 1. ledna nemá bst u jistého ředitelství st. dráhy ponechán žadný německý úřadník. Chce aby úřadníci byli prosti všeho nezákonného i parla- meniního vlivu. Nyeějšímu min předsedovi vytýká, že v komoniké o pověstném nočním vyjednávání stran zřízení koaličního kabinetu byly strany vy zvány vykonávati vliv na úřadnictvo, pokud jedná se o podání a styk úřadů se stranami. Vlada nemá být ovládána. Kazeň úřadnictva musí se zvýšiti. Rád by chránil úřadnictvo před nezákonným vlivem, zachoval kázeň a předešel všemu nebezpečí. které by mohlo vzniknouti správě z vykonávání vlivu na úřadnictvo. (Pochvala.) IIr. František Thun prohlašuje především, že vývody jeho čelí k tomu aby rozpory nebyly rozmnoženy, nýbrž že vývody ty prodehnuty jsou snahou, aby se u nás docílilo lepších a pokojných poměrů. Promlouvá nejdříve o rozpočtu, jenž jest vlastně těsně před schodkem a radí k většímu hospodářství. Pak přechází ku
#26 alto_textblock #26
politické sitnaci- a prohlašuje úřadnický kabínet za větší záruku bedlivého bájení státních zájmů, než slabou parla- mentní vládu; dále pak poukazuje k tomu, za jak obtížných poměrů poslanecká sněmovna, aniž byla poskytnuta nějaká koncese, vyřídila zmocňovací zákon a rozpočet a předlohu annekční přikázala výboru. K tomuto výsledku blahopřeje nejen mini- sterskému předsedovi, nýbrž i poslanecké sněmovně. Řečník se nikdy s lím netajil, že o so bně j e st
#27 alto_textblock #27
Jodpůrcem všeobecného práva blaso- vacího a že jenom z nátlaku pro ně hlasoval. Tím nepokrytějí problašuje, že by co nejvíce litoval, kdyby říšská rada, zvolená na základě všeobecného práva blasovacího, se neosvědčila, ba že by to po- važoval za neštěstí. »Nejsem s to vylíčiti následky tohoto neštěstí proto přeji poslanecké sněmovně, aby jí vědomí po- vinnosti podněcovalo k intensivní práci, kterou v krátké době skutečně vykonala. Dále si přeji tou- žebně, aby naše činnost nevyvíjela se proti posla- necké sněmovně, nýbrž společně s touto sněmovnou, (Pochvala) Obtíže, které se vyskytly ve vnitřne situaci a poměry, které se vyvinuly v ci- zině, donutily vládu a strany použíti veškeré síly, aby na venek byl učiněn pravý dojem, že tam, kde jedná se o zájmy státu, mizí všechny rozdíly a vzniká veliká většina, aby hájila zájmy stálu a o ně pečovala. (Pochvala.)
#28 alto_textblock #28
O bouřlivých demonstracích v Praze. Jednou z nejvyšších obtíží za vlády minister- ského předsedy byly politováníhodné zjevy, které jsme zažili na ulici. Bylo úkolem vlády, aby nej- dříve zde zjednala klid a pořádek, neboť klidná poli- tika jest možná jenom tenkrát, když ulice mlčí každé výstřední a výtržnické vystupování ulice jest zjevem, který takřka ochromuje politický život. (Sou- hlas.) Proto musila vláda energicky vystoupiti proti oněm politováníhodným zjevům, které, kdyby se v nich bylo pokračovalo, byly by stále větším ne- bezpečím Musila zjednati v Praze klid a pořádek. Vyhlásila stanné právo. Děsím se pojmu stanného práva a nedovo- luji si žádnou kritiku o lom, zdali právě vy hlášení stanného práva bylo správným. . Děsím se stanného práva, poněvadž jeho na- sledky jsou strašlivé, jestliže hned na začálku nemá jako zastrašovací prostředek plného účinku. Bohu- diky tento zastrašovací účinek však působil, bohudíky nebyl obětován ani jeden lidský život a klid a po- řádek se opět brzy dostavily. Přeji si co nejsnažněji, aby t nto pořádek byl zachován netoliko v Praze, nýbrž také v celé řadě ostatních míst a měst, kde rovněž bylo pozorovati mimořádně povážlivá hnutl a kde snad od počátku nebylo užito oné míry ostrých opatření, jak šnad bylo žádoucno. Ke hnutí v Praze přidružilo se druhé hnull proti němuž vláda — děkují jí za to — rovněž rázně vystupuje, totiž hnutí boykotové. Od- suzoji co nejrozhodněji, jako každý vzdělaný člověk. všechny pouliční výtržnosti a všechny pokusy ho- spodářské války uvnitř státu, poněvadž co nejváž- něji obrožují mír a pokojný vývoj ve státě. Se zře- telem na tyto smutné zjevy jest však politik nucen položiti siotázku, z jnkých příčin tyto zjevy plynou Chci především objasniti otázku, odkud po- cha zí rozechvění v českém národě. Předesllám, že jest mne samozřejmě v té přl- čině vzdálena j akákoliv tendence v ůči některé straně. Rozechvění českéhonároda po- ehodivnad z doby, kdy centralisnce a germanisace pracovaly společně, aby český živel se nezmohl, kdy ústavní zákony z r. 1867 byly schvá- leny bez Čechů a částečné proti Čechům. Rozechvění to pochodí z doby kdy nebyla provedena ustanovení Čechům ústavně zaručená Myslím tím jazykovou rovnopráv- nost ve školách a v ůřade ch. Rozechvění to plyne též částečně z proti vy ke druhému národnímu kmeni, jent v Čechách bydlí a pochází konečně z onoho drobného škádlení, jež se denně opakuje a dotýká se neustále citů českého národa. Vyjímám-li při tom ně- kolik takových momentů, jsem si dobře vědom, že leckteré z nich mohou se zdáti snad mali- chernými, avšak stálým používání m momentů dospělo se k oněm násled- kům, jež přivodily nevraživo st. Na místo každému Čechu drahé ho a ta ké
#29 alto_textblock #29
Katastrofální zemětřesení v Calabrii a na
#30 alto_textblock #30
Sicilii.
#31 alto_textblock #31
eškeren vzdělaný svět stojí dnes pod stra dojmem příšerné živelní katastrofy na nej- m konci luzné Italie — kalastrofy, její síako ještě je hrůznější než zničení Saln na Martinique v roce 1902 a ruin San a . . posledních zpráv z Říma páčí se oso řesení a vzbouření moře zahynulých — u čísfici, jakou nezaznamenává ani žádná 750001 ujícím dojmem tiskne se hluboko v srde lidskou takové děsné a zákeřně přepa- oucích sídel lidských rozpoutaným př- sivlem. A dojista, že prvním pocitem myšlenkou vedle litosti jest: přispěti po- neščaetníkům, zbaveným všeho přístřes . . šlivé otřesy země, jimž obyvatelstv sž uvyklo, poněvadž se téměř pravidelně ly, nabyly netušené a hrozné sti a rozsahu, při čemž posu- jejlch středisko k sicilském l. ozsah ohromné katastrofy lze z doslých posud zprá védnouti, ale jisto, že bylo sti nebo úpl ě zničeno několik zahubeny v ssutinách jich celé isíce lidí !l á pohroma stihla zvláště sicil mtrb Messinu, jedno z prvních ob sích měst ttalských s přístavem, jenž ná- nejkrásnějším a nejlepším na světě. Calabrie a Sieilie byly postihovány země- jím již od sifověku; roku 1693 bylo na (hrozným zemětřesením zničeno 54 měst vesnic při čemž zahynulo více než D lidí a při katastrofé r. 1783 byla Mes váijž jedun skoro úplně zničena. V nejno době velná utrpěla Messina s jinými sici pětře sením v letech 1902, 190
#32 alto_textblock #32
a 1906, v Calabrii pak nastala velká katastrofa r 1907, která jest posud v paměti. Katastrofa pondělní svým hrozným rozsahem a počtem obětí řadí se k největším, jež tyto kraje kdy stihly.
#33 alto_textblock #33
Rozsah katastrofy.
#34 alto_textblock #34
Z Říma, 28. prosince. Mnoho se uprchlíků, kteří v nastalé panice spěchali k přístavu messinskému, aby na člunech a bárkách zachrá- nili se na širé moře, bylo pohlceno vlnami. Četné veřejně a soukromé domy v Římě vyvěsily smuteční prapory. Město po- skytuje chmurný vzhled. Telegrafické úřady jsou obleženy zástupy, které chtějí posílati depeše anebo očekávají zprávy. V okol! Messi ny bloudí tisíce osob, které v šíle- ném strachu prchly z města a do- posud se neodvážily vrátiti se Celé části Messiny a předměst jsou hromadou ssutin. Záchranná akce jest tím těžší, že záchranné mužstvo krok za krokem ocitá se v nebezpečí býti zasypánu. Z Říma, 29. prosince. Potvrzuje se zpráva. že Messina jest úplně zničena. Ne- štěstí bylo dovršeno požárem, j enž vznikl výbuchy plynu. Moře, jež se otřesem vzedmulo, zavalilo čás města bahnem, takže záchranne práce jsou velmi ztíženy. Messin- ská předměstí Foro a Gauzieri jsou smetena s povrchu země. Mrtvých zraněných jest mnoho tis! c. Pohromou bylo stiženo cele východní pobřeží Sicilie od Mes- siny až do Augusty. Město Riposto leží v ssutinách a Catania těžee po- škozena V Calabrii bylo město Palmi skoro úplně zničeno a obyvatelé bloudí polonaz ulicemi. Canitello jest srovnáno se zemí
#35 alto_textblock #35
Purkmistr města Bagnara oznámil, že větší část města jest zulčena a katastrof vyžádala si mnoho lidských životů Také již dříve těžce postižené město Stefan- coni jest tentokráte úplně pobořeno Město Reggio stihl stejný osud jako Messinu a také město Gioja bylo po
#36 alto_textblock #36
bořeno.
#37 alto_textblock #37
z Říma, 28. prosince. Dle zprávz Messiny zahynulo tam při země- třesení v Calabrii 30.000 osob. Celkový počet oběti v celém ob- vodu katastrofy udává zdejší »Tri- buna« na 75.000 osob. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy, kter došly ministerstva námořnictví, potvrzujl,že Messina jest zničena. Jsou obavy, že týž osud postihl také Reggio di Calabria. Také vět- sina osad, ležících na mořské úžině messsinské, zdá se býti propadlou zkáze. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zvláštní vy dání časopisu »Giornale d'Italia« sděluje,že mezi mrtvými nalezá se biskup messinský a generál Costa. Počet mrtvých udává se v Messlně na 12.000 a v Palmi na 500. List dále sděluje, že 4000 vojáků z posádky římské odjelo na místo neštěstí za vedení velitele armádního sboru řím ského, generála Fecia di Cosato, jemuž byl udělena neobmezená plná moc pro území mes sinské. Z Regio di Calabria nedošly zprávy Jsou obavy před nejhorším. Četní občané sicilšt a z Calabrie, žijící v Římě, odjeli. Z Calanie, 29. prosince. (K. k.) Ze všech zemětřesením postižených míst docházejí stále nové vlaky se zraněnými a polooděnými uprch líky, v nichž neutuchla ještě vzpominka na kata strofu. Mluví málo a stále volají: Messina jes zničena!
#38 alto_textblock #38
Potvrzuje se, že v Messině sřítily se radnice, kathedrála a kasárny. Z 200 mužů v kasárnách celnický ch bylo zachráněno pouze 41. Na ná- draží hlásilo se při vyvoláván personálu z 280 zřízenců pouze g. Zprávy z venkova potvrzují, že zemětře- sení zpustošilo všechny vesnice V Ripostu jest 17 mrtvých. V Ali se sřítilo několik domů, při čem bylo mnoho mrtvých a raněných. Z Cosenzy, 29. prosince. (K. k.) Domy v Palmi staly se nezpůsobilý m k dalšímu obývání. V troskách jes Pry 500 mrtvol. Počet zraněných jest velmi
#39 alto_textblock #39
velký
#40 alto_textblock #40
Pomocná akce
#41 alto_textblock #41
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Lékaři utvořili pomocný výbor a vypraví nemocniční loď, aby přispěli ku pomoci obětem katastrofy messinské. Do Messiny odjela loď Červeného kříže. Proslýchá se, že náčelník generál- ního štábu divise messinské otá- zal se telegraficky v Catanii, zda město může dáti přístřeší obyva- telům messinským, poněva dž Messina jest úplně zbořena. Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Loď „Re gina Margherita“, na níž vstoupily četné osoby, odplula za živé účasti. V Palermu jest hluboký smutek jak nad bezpříkladnou pohromou, jež ostrov stihla, tak i proto, že četné osoby mají v Messině příbuzné a přátele. Úřady v o sa- dách, zemětřesením postižených žádají naléhavě o pomoe. z Říma, 29. prosince. Mezi loděmi, kotvícími v úžině Messinskéa radiotelegralickou stanicí v Ři- mě, bylo zřizeno radiotelegrafi- cké spojení. V prvních přímých zprávách
#42 alto_textblock #42
potvrzuje se smutná zvěst, že Messina a okolní osady jsou pobořeny. Ministerský předseda Gie- litti zaslal prefektu neapolskému 100.000 lir na zakoupení potravin obyvatelům v Messině v Reggiu di Calabria. Vláda pokračuje neustále v záchranných opatřeních. Požádala rovněž na- lébavě lodní společnosti, aby daly své lodi k dis- posici. K Messině připlula létací eskadra. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Ministr vnitra vydal přísný rozkaz, aby v Messině zabránilo se všelikým násilnostem. Z Pařiže, 29. prosince. (K. k.) Fran- couzská vláda vyslala do Messtiny dva křižáky a tři torpédoborce. President Falliěres, ministerský předseda Cle- menceau, ministr zahraničních záležitostí Pi- chon, jakož i členové sněmovny a senátu za- slali italské vládě soustrastné telegramy. Z Malty, 28. prosince. (K. k.) Vále čné lodi „Exmouth“, „Eurialus“, „Mi- nerva a „Sutley“ vypluly do Me ssi- ny na pomoc.
#43 alto_textblock #43
Přičina jiho-italského zemětřesení. Z Říma, 29. prosince. Dle známého seismo- loga prof. Palazza jest příčina otřesů země v Calabrii stále táž. Calabrie jest mladá země a proto jest podrobena tektonickým přesunům v hlubších vrstvách. Leží v jedné z oněch oblastí, jimiž prochází čára poruchová, zjištěná prof. Suessem. Tato čára má tvar oblouku běží přes Kalabrii, sahá až k Messině a má střed v Liperských ostrovech. Pokud neskonči velký tektonický přesun, jenž počal 8. záři 1905, budou trvati otřesy země, které již pře- výšily počet 100. Další zprávy viz na straně4
#44 alto_textblock #44
s