#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LINTY
#3
alto_textblock
#3
28. listopadu 1900. Číslo 329.
#4
alto_textblock
#4
Zeměpisná společnost zvolila svým před-
sedou vrchního báňského radu dra. Tietza
místo odstupujícího podmaršálka Steeba,
jenž jmenován čestným předsedou.
Ze Štyrského Hradce. 27. listopadu.
(C.-B.) K dnešní volbě do obecní rady
v Il. sboru dostavilo se ze 4068 voličů 1962
a byl zvolen jeden společný kandidát něme-
ckého výboru pro obecní volbu a německo-
pokrokového výboru, dále 5 kandidátů ně-
meckého volebního výboru obecního, mezi
nimi býv. říšský poslanec dr. Pavel Hofmann-
Wellenhoí.
#5
alto_textblock
#5
Carova choroba.
Z Livadle, 27. listopadu. (C.-B.) V 11
hodin dopol. oznamují: Car strávil včerejšek
velmi dobře. O 9. hod. večer byla teplota
36 5°, tepů 66. V noci spal car dobře
ráno byl stav jeho úplně uspokojivý. Te
plota obnášela 36°, tepů bylo 66.
Černá Hora a Italie.
Z Cetyně, 27. listopadu. (C.-B.) Dnes
podepsána byla zde italsko - černohorská
smlouva k ochraně literárního a uměleckého
vlastnictví.
Zatčený býv. srbský ministr.
Z Bělehradu, 27. listopadu. (C.- B.)
Býv. ministr vnitra ve Vl. Dorděvičově
kabinetu Jiří Genčič, jenž po delším po-
bytu v cizině vrátil se předevčírem do Běle-
hradu, byl zatčen. Nejspíše pro uráž ku
krále někdejšími vývody, jež uveřejnilv
zahraničních novinách, a pro přímou urážku
dvěma dopisy, jež zaslal králi z ciziny. Mimo
to bude asi stihán také pro zronevč-
ření státních peně z.
č. Z Bělehradu, 27. listopadu. Genčič
byl vzat do vazby po třídenním výslechu.
Prohlásil, že se neodvolá, následkem čehož
byla akta dodána trestnímu soudu. Je ža-
lován pro urážku krále Alexandra, které se
dopustil třemi listy, zaslanými jemu z Opatie
a prohlášením, které uveřejnil před několika
nedělemi v »Neue Freie Presse«, kde pravil,
že nevzal žádných peněz z disposičního
fondu, nýbrž že je na nejvyšší rozkaz dal
jedné cizince. Dnes udal, že tvrzení to je
nepravdivé a dodal, že jeho prohlášení není
pro nikoho urážlivým.
Genčičovi je 40 let; býval prefektem
v Níši. Přede 2 dny teprve se vrátil z Opa
tije, kam se odebral po pádu poslední vlády
Z bulharského sobrání.
Ze Srědce, 27. listopadu. (C.-B.) Sobrání
schválilo velikou většinou po dvoudenní čilé
debatě zatímná opatření stran
zodpovědnosti časopisů, vypraco-
vaná vládou před několika měsíci. Tato
zůstanou prozatím v platnosti.
Sobrání zahájilo pak debatu o adrese
na trůnní řeč.
#6
alto_textblock
#6
Krétská otázka.
Z Cařihradu, 27. listopadu. (C.-B.
Bezpodstatna je zpráva, že ruský vy.
slanec Zinověv, vrátiv se z Livadie, podnítil
otázku mezinárodního postavení řeckého
prince Jiří na Krétě a podnikl zde náležité
kroky. Ve zdejších kompetentních kruzích
prohlašují, že ruský vyslanec nezmínil se
té věci ani sultánovi, ani ministru zahranič
ných věcí.
Němci derou se do Rudého moře.
Z Cařihradu, 27. listopadu. (C-B
Němci trvají na svém, že mají právo zřídit
si v Rudém moři uhelnou stanici
z níž budou platiti nájem a odváděti cla.
Tůrecký návrh na dodávání tureckého uhli
nemůže prý se přijmouti.
#7
alto_textblock
#7
Spojené obce a Porta.
Z Cařihradu, 27. listopadu. (C. B
Poměr mezi Spojenými obcemi a Portou
není valný pro vzájemné spory. Americké
vyslanectvo chce prý usilovat o zaplacení
náhrady z dob arménských řeží a nalebat
na udělení exsekvatury charputskému kon-
sulovi. Ráznost těchto kroků má podporo
vati — jak se zdá — výprava amerického
obrněnce do Smyrny.
#8
alto_textblock
#8
Osobní z Italie.
Z Říma, 27. listopadu. (C.-B.) Poslanec
Damali jmenován byl státním podtajemní
kem ministerstva financí.
Tvrdí se, že italskými delegáty v mezi-
národním rozhodčím soudu haagském budou
jmenováni vyslanci hr. Nigra a To
nielli, posl. Zanardelli a I. předseda
kassačního soudu římského, senátor Pa-
gano-Guarnaschelli.
President Krüger v Paříži.
Z Paříže, 27. listopadu. (C.-B.) Dle
časopiseckých zpráv obdrží president Krüger
jenž jest velkodůstojníkem čestné legie, před
svým odjezdem velkokříž tohoto řádu. Krüger
a Waldeck-Rousseau vyměnili si dnes ná
vštěvu.
s. Z Brusselu, 26. listopadu. Paříz
ský dopisovatel brusselské »Gazette« tvrdí
že Krüger bude žádati za zprostředkován
Francie. Podle ustanovení haagské konference
nemůže Anglie pokládati zprostředkovatelský
návrh Francie za urážku.
Z Paříže, 27. listopadu. (C.-B.) Před
sednictva rad obecních a rady generáln
navštívila dnes ráno presidenta Krügra v bytě
jeho a ujistila jej o úctě, jíž k němu cítí
obyvatelsvo pařížské. Návštěvy ty, jež byly
velmi krátké, byly výhradně soukromého
rázu. Potom odebral se president Krüger
do radnice oplatit návštěvu.
Krüger vyslovil diky za uvítání, jež mu bylo
pořádáno a jež Burům v jich boji za práva
dodá odvahy, a opětně prohlásil, že stále
domáhati se bude mezinárodního rozhodčího
soudu. Po celou cestu k radnici i nazpět
provolávána byla Krügrovi sláva.
Z Paříže, 27. listopadu. (C.-B.) Pre-
sident Krüger příjal odpoledne mnoho de-
putaci, mezi nimi studentskou a jinou
s Rochefortem, jež odevzdala mu čestnou
šavli, zhotovenou původně pro Cronja.
Z Paříže, 27. listop. (C.-B.) President
Krüger a ministr zahraničných věcí Del-
casse se večer navštívili.
Z Amsterodamu, 27. listop. (C.-B.
Někteří členové obecní rady navrhnou, aby
#9
alto_textblock
#9
obecní rada přijala presidenta Krügra úřadně
za jeho zdejšího pobytu a řídila přípravy
k jeho uvítání obyvatelstvem.
s. Z Brusselu, 27. listopadu. Z okoli
Krügrova telefonuje se brusselským listům
z Paříže, že v posledních 24 hodinách čáky
na diplomatický úspěch Krügrův se zlepšily
»Times« a »Standard«, praví se ve zprá-
vách těchto, píší proto také mírněji, poně-
vadž by Krüger mohl dokázati listinami, že
zeť královnin vévoda z Tife, princ Wales
ský, jakož i jiní členové královské rodiny
a mnozí parlamentárníci, jako vevoda z De
vonshiru, lord Gray. Chamberlain a bývaly
guvernér Milner osobně zúčastněni a inter
essováni, byli na vpádu Jamesonově i na
válce nynější aneb že dílem i paděláním
diplomatických depeší válku způsobili. Také
okolnost, že Anglie neoznámila dosud off
ciálně státům annexi obou republik, bud
prý v okolí Krügrově náladu optimistickou.
R. Z Paříže, 27. listopadu. Naciona-
listé obviňují ministerstvo, že jemným na-
tlakem na Krügra přimělo jej, aby odmít
oslavu, kterouž mu plenum obecní rady ve
slavnostním sezení svém pro středu chystalo
a že uvolil se vykonati na radnici toliko —
dnes dopoledne — tichou návštěvu před
sedovi obecní rady.
#10
alto_textblock
#10
Volby v Portugalsku.
Z Lissabonu, 27. listopadu. (C.-B
Dosud nebyl zvolen do sněmovny poslaneů
žádný republikán. V Oportě podlehli dosa-
vadní republikánští zástupci spojeným monar-
chistům. Volby vykonány za úplného klidu.
Z Washingtonu, 26. listopadu. (C.-B
Vyslanec německý dr. Holleben mě
dnes delší rozmluvu se státním sekretářen
Hayem.
#11
alto_textblock
#11
Telegrafieké zprávy hospodářské
x. Z Vídně, 27. listopadu. (Zvl. telegr.
Roku 1896 provedla pražsko-d uch covská
dráha se svolením státní správy konversní
půjčku. Místo dosavadních 4ních priorit byly
vydány 3ní titry v celkové hodnotě 46 mill.
marek. Die smlouvy bylo uloženo ve zvláštním
fondu, jehož použiti bylo by lze jen se souhla-
sem vlády, za 2,017.000 marek. Čásť ulože-
ného obnosu 900.000 marek měla připadnouti
státu, kdyby nepoužila dráha opčního práva, na
místě výkupní renty splatiti příslušný kapitál.
Berní úřady v Praze předepsaly společnosti
z papírů uložených ve zvláštním fondu po srážce
obnosu, jenž po případě připadne státu, emissní
poplatek. Pražsko-duchcovská dráha rekurovala
proti této výměře poplatků k ministerstvuf-
nancí, které uznalo předepsaný poplutek za
správný, a mimo to ještě rozhodlo, že dráha
musí ještě platiti daň za zminěných 900.000
marek. Proti tomuto rozhodnutí podala dráha
stížnost ke správnímu soudu, o níž dnes jed-
náno. Správní soud stížnost dráhy pražsko-
ducheovské z amítl.
V dnešní valné schůzi akciové stro-
jírny, dříve »Tanner, Lötsch a s p.«
bylo usneseno z čistého zisku 116.480 K vy-
pláceti 5petní divídendu.
Z Vídně, 27. listopadu. (C.-B.) V odpo-
vědi na přípis ministra obchodu, že není možno
ještě rokovati o novém celním tarifu,
proto že obchodní komory vzdor ministrovu
úsilí nepodaly ještě svá dobrá zdání, předseda
obchodní komory dolnorakouské konstatoval, že
komory, jež byly požádány za dobré zdání teprv
19. ledna t. r., pracovaly s největší rychlosti
do konce prosince budou práce tak dalece skon-
čeny, že bude možno předložit jednotnou tarifní
osnovu obchodním komorám a ústřednímu spolku
rakouských průmyslníků. V Německu vyžadovaly
podobné práce tři leta času. Ministr obchodu
omluvil se, že nechtěl dělati výčitky, chtěl prý
jen vytknouti postavení vlády ke svolání průmy
slové rady. Vyslovuje se s povděkem o ko
morní akci a troufá, že sebraného materiálu se
použíje v této pro průmysl tak důležité zále-
žitosti.
st. Z Pešti, 27. listopadu. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 14.000 metr. centu
o 25 hal. levněji. Platíla: pšenice tisská
78.8 kg K 755, 78.5 kg K 7.471/2, 77 k
K 7.40, 76.5 kg. K 7.— stuchlá, 76 kg k
7.50 snětivá, 75.5 kg K 6.85 stuchlá, makov-
ská 78 kg. K. 7.50, marošská 77.5 kg 7.30,
podunajská 73.5 kg K 6.45, mohačská 75.5 k
K 6.85, tolenská 76.7 kg K. 7.35, 75 5 kg k
7.25, skladní 75.6 kg K 7.— na čtvrt letat
žitoK 6.70, ječímen K 5.70, o ves K 5.40,
kukuřice K 4.721g, jetelové semeno
červené sedmihradské K 58.50.
Terminový obchod byl mdlý na
prodeje a exekuce.
K večeru znamenala: pšenice na duben
1901 K 7.37, žito na duben 1901. 7.12.
oves na duben 1901 K 5.54, kukuřice
na květen 1901 K 4 93, řepka na srpen 1901
K 13.—.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Plo časí chladné.
ch. Z Pešti, 27. listopaďu. (Zvl. tlgram
Národních Listů«.) Uherský kreditní ústav pro
vedl jmenem skupiny Rothschildovy dnes ope
na zbytek uherské korunové renty
v obnosu 30,000.000 K. Tím je celková půjčk
130,000.000 K na jaře uzavřená umístěna.
Z Berlína, 27. listopadu. (Zvl. tel. »N.
L.«) Dnes usnesly se dortmundská »Unie«a
rombašské hutě obnovíti svazek to-
váren na polotovary a na nosiče.
n. Z Bernu, 27. listopadu. Švýcarské
družstvo bankovní učinilo spolkové radě nabídk
na zamýšlenou 50 millionovou půjčku
žádá 4proc. zúrokování a zadání půjčky př
kursu 99.
#12
alto_textblock
#12
Národní hospodář.
#13
alto_textblock
#13
Plodinová bursa. Počasí bylo minulého
týdne celkem zamračené a deštivě a podstatně
teplejší nežli by bylo normální. Na včerejší
burse zahostilo se smýšlení stísněné při cenách
povolujíeích. Odbyt jest na všech obilních
trzích velice neuspokojivý, ze všech trhů ter
mínových oznamuje se pak směr sestupný
Okolnosti tyto mají také vliv na náš domác
trh obilní. Proti sesilené nabidce byla slab
#14
alto_textblock
#14
koupěchtivosť. Ceny pšenice a žita o 10 h.
klesly. Pšenice česká znamenala K 8.35 az
8.80, uherská K 8.50—8.80 z Prahy nádražl.
Jinak byla prodávána 79 kg těžká pšenice
uherská za K 8.55 z Tábora, na dodání
v březnu 77 kg z Tábora za 8.50. Pšenice
srbská nabízí ze z Prahy za K 7.50—7.60, ale
nenalézá kupců, poněvadž obsahuje nejméně
16—20 proc. přimísené vikve. Žito české zna-
menalo K 8.25—8.50 z Prahy, uherské žito
z Vídně K 7.25—7.75. Smýšlení pro ječmen
bylo chabě, ačkoliv obraty byly na včerejšt
burse dosti vydatné, ale stalo se tak pouze ná-
sledkem ochoty prodavačů, kteří povoloval
slevy. Koupí zúčastnili se jak vývozci tak i do
mácí konsumenti. Placen byl ječmen pro
obchod K 7.50—7.70, prostřední jakosti k
8.— až 8.10, jemný K 8.40 až 8.55, vybí
raný K 8.75 až 8.90. Jinak byl prodáván
z Chlumce za K 7.50, z Jaroměře K 7.25 až
7.40, z Poděbrad K 7.70, z Mělníka K 8.10
až 8.40, z Vrutic K 7.95, z Velvar K 8.20 ž
8.40, z Dobřichovic K 8.50, ze Slaného k
8.50, z Benešova K 7.80 až 8.—, z Tábora
K 8.10 až 8.35. Poptávka po rychlíku pro
Švýcarsko ochabla, smýšlení bylo proto klidné.
ale slev bylo těžce lze dosíci. Placen byl
z Prahy K 6.25 až 6.60. Česká vikev zname-
nala sice ještě na dodání odtud K 8.50 až
8.60, ale nabídka byla už poněkud větší a smý
šlení klidnější. Ceny hrachu zůstaly nezměněny.
laké mák byl klidný a znamenal K 24—25
Obchod s kukuřicí se vyvijí stále více. Take
včera bylo prodáno větší množství za K 5.25
až 5.35 z Vídně. Počasí jest pro zásilky nové
kukuřice velice nepříznivé, zboží dochází sem
většinou zkaženě. Červený jetel dochází už
méně povšimnutí, zboží první jakosti se slab
upevnilo, podřízenější druhy o korunu zlaciněly.
Znamenal K 61— 68.
#15
alto_textblock
#15
K otázce termínového obchodu obilního
přináší vysoce zajímavou stať revue »Zukunft« v 7
čísle letošního ročníku z péra prof. B. Kleinwächtra
Lichva obilní jest stálým průvodčím obilního ob
chodu. Četné zákony pokoušely se o její přemožení
způsobily však, že obilní lichva opustila starou formu
a nalezla si novou. Její ostří obracelo se před zru-
šením poddanství a roboty proti konsumentu; len-
kráte obilní spekulanti byli příliš bezmocnými proti
velikému statku, který mohl býti jich jediným doda-
vatelem, poněvadž rolník obilí — pokud mu přebý
valo po zaplacení desátků a jiných dávek — zpotře-
boval sám a na trh s ním jen zřídka přicházel. Jaa
takto proti výrobci bezmocným, obracel se spekulant
proti konsumentu. Zde stáli proti němu neorganiso-
vaní spotřebitelé, kteří musili obilí přijímati v ce
nách, jaké diktoval obchod. Osvobozením rolnických
statků nastal obrat. Rolník byl nucen valnou část
svého obilí zpeněžiti a čím více rostla nabídka obilí,
tím více klesaly ceny jeho. Ale veliký obchodník
dovedl brzy nalézti cestu k »regulaci« zakona o na-
bídce, o poptávce, který klassická politická oekonomie
pokládá za jediné rozhodný pro tvoření cen, k re
gulaci sobě příznivé. Provozovati lichvu oproti
obecenstvu si netroufal, to se organisovalo a dovedlo
již brániti — novou machinací trpěl jen rolník. Tato
regulace ceny obilní nastala prostě zvětšením na-
bidky. Na obilní bursu a do obilního obchodu vstou-
pila »pšenice papírová«, t. j. pšenice, kterou prodá-
vající ani nemá a která dodati se má teprve v určité
lhůtě. Prodej sám jest jen a jen spekulativní: zá-
vazků z něho sprostí se prodávající buď zaplacením
difference nebo zpětným koupením pomocí agentů;
hlavním jent účol, t. j. praziti co možno cenu bur-
sovního »typu obilního«. Při nákupu obilním kupuje
pak spekulant dobré obilí v ceně bursovní, špalné
pod cenou, v každém případu se značným ziskem.
A náprava? Se zákazem termínového obchodu vůbe
autor nesouhlasí, má své dobré stránky — jen proti
jeho zlým notno bojovati. V tomto směru však ně-
meckou vládou navrhovaný rejstřík termínový ná
pravy nesliboje, jednak dají se prostě obchodníci z-
psati v rejstřík a jsme zase tam, kde jsme dnes
jednak nalezta by spekulace jiné zbraně k stlačení
cen, na př. vrhla by na bursu veliká kvanta cizího
obilí. Poněkud již prospěti může změna záznamů
bursy plodinové v ten způsob totiž, aby se kurs obil
terminového vedl odděleně a aby ceny obilí skutečně
prodaného znamenány byly, pokud možno úplněa
obšírně. Ovšem nalezne spekulant i zde zbraň shora
uvedenou. Proto jedinou ochranou zdá se autorovi
organisace rolnická. Obilní spekulace jen
proto vítězí, že dovede regulovati ceny obilí a že
proti ní stojí rolníci isolováni a stále potřební peněz.
Rolník musí platiti daně, úroky, mzdy a sám sebe
i rodinu obživili. Obchodník vyzbrojený kursovním
lístkem s cenami, na jichž utvoření tak značně pů-
sobil a botovými penězi snadno ho přemáhá. Jen
tenkráte nabude rolník i sám vlivu na utvoření cen
obilních, když nebude vysazen spekulantu v šanc,
t. j. v organisaci. Š ní úzce souvisí otázka
skladišť, která i u nás vstoupila v popředí diskusea
pokusů. Organisace skladišť, která dají rolníkovi úvěr
bude pevnou hradbou proti spekulantu a v boji, je-
hož výsledkem jest stanovení ceny, nebude pak spe-
kulant již stranou silnější. A jediné touto cestou do-
jde rolnicivo nápravy. Podrobnější návrhy na př.
vnitřním a vnějším vedení těchto skladišť, jich kapi-
talové výzbroji, antor neuvádl. Konečně také není
toho třeba. Zajímavo, že i po této stránce zemědělské
otázky objevují se názory a náuky, které hledají na
pravu jen v rolnictvu samém a ne v ustavičném do
volávání se pomoci legislativní.
B.
Družstvo hospodářského lhovaru pr
Stráž a okolí ve Straži zahajuje, jak jsme již
oznámili, dne 2. prosince t. r. první kampaň. Zaří-
zení strojní obstarala známá odborná firma Novák
Jahn v Praze.
Něco o žitě. Dle úřadních statistických še-
tření urodilo se v letech 1893—1897 žita průměrně
ročně 390.7 mill. m. ctů., z čehož připadá na evrop-
ské a asijské Rusko 52.4% čili 1226.4 mill. pudů
neho 204.6 mill. mctů., na Německo 21.7%, na Ra
kousko Uhersko 8.1%, na Francii 4.4%, Japan 2.190
Spojené státy severoamerické 1.8%, Švédsko 1.49%.
Belgii 1.3%, Dánsko 1.29%. Holandsko 0.8%. Ru
munsko 0.5%, Bulharsko 0.4%, Porivgaly 0.3%, Italii
0.30 a na všecky ostatní státy 2.5%, Španěly a Tu-
recko se nedají přesně zjistiti, v prvém se sklidilo
žita průměrně ročně asi 4 míll. metů., v Turecku
něco přes 3 mill. metů. Rusko vyvezlo v l. 1893—
1897 průměrně 786 mill. pudů, čili asi jednu šest-
náclinu své úrody žita, Rumunsko vyvezlo přes 1.5
mill. mctů., čili více než tři čtvrtiny své úrody žita,
Spojené státy severoamerické vyvezly 1.33 mill. metů.,
čili asi pětinu své úrody. Bulbarsko něco přes 0.35
mill. metů., čili přes pětinu vlastní úrody. Menší
částky připsdaji na vývoz z Kanady asi 60.000 metů.
a ze Srbska asi 32.000 metů. Kupovaly a do-
vážely žito: Německo více než 7.1 mill. metů.,
Holandsko 2.4 mill., Norsko 2.2 mill., Švédsko
1.1 mill., Dánsko 1 mill., Rakousko-Uhersko přes pul
mill. metů., Anglie půl mill., Belgie 0.17 mill., Francie
0.08 mill. a Svýcary 008 mill. Vývoz žita z Ruska
činil průměrně 7990, všeho vývozu žita vůbec do
Německa šlo celkem 43% z různých států, ostatních
57% rozebraly ostatní státy, žito dovážející. —
V Dánsku se spotřebuje průměrně na počet obyva-
telstva nejvíce žita, vysvětinje se to částečným uží-
váním žita za krmivo pro dobytek. Nejméně žita s
spotřebuje v Anglii, Kanadě, Norsku a ve Spoje-
ných státech, protože obyvatelstvo se tam živí víc
stravou masilou. V Japonsku teprve od nedávna s
zmáhá pěstění žita a pšenice, jež zastupuje jako na
Východě vůbec rýže a kukuřice.
Nešvar s ochrannými známkami v Ně-
mecku. V Německu může si kdokoliv zadati o za-
nešení jakéhokoliv jmena neb besla jako své ochranné
známky, nebylo-li někým jiným dříve žádáno
o stejnou ochrannou známku. Uřady nezkonmají,
zdali žadalel zadané znániky užíval, nebo zdali ma
k ní práva, nýbrž prostě prohlédnou seznamy, zda-
známka ta v Německu dosud zadána nebyla. Kdvž
#16
alto_textblock
#16
1 tunu.
#17
alto_textblock
#17
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . .
» » Teplice r. 1887.
» , Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
»» ,
„,, „
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp
s»» » mel. úpis
»»»» želez. úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . . .
Em. 1871
dto.
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod- Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869-
dto. » 1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha.
lit. B.
dto.
dto.
Em. 1874.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní draha . . .
Buštéhradská dráha . (lit. A.)
„
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev. západní dráha
dto.
(lit. B.
Pražsko duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. lov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . . .
Podolská cementárna . . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišt. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany) . . . . . ..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dt. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
#18
alto_textblock
#18
zadána nebyla, povolují její zanešení bez dalšího
ptaní a průtahu. Různí spekulanti využitkovali této
okolnosti a zadali pro sebe za ochranu známek vý-
robků v cizíně proslavených a když
tyto do Německa na trh byly přivezeny, byly zaba-
veny a výrobci musili si buď právo svým vlastním
známkám vykupovati nebo je změniti. Nešvar tento
je tak rozšířeným, že nedávno protí němu se ozva
berlínský patentní zástupce v »Techn. Rundschau«
Těm, kdo do Německa vyvážejí své výrobky určitým
i zde zanešenými známkami chráněné, doporučuje
se, aby si známky své také v Německu chrániti dali
dříve nežli je konkurent nebo nějaký úskočný spe-
kulant na jejich škodu v tom předejde.
Báňský průmysl růský. Na sjezdu prů
myslníků báňských z jižního Ruska uvedl inžený
Avdakov tato data z doneckého obvodu: uhl
dobyto v roce 1895 okrouble 298.3 miil. pudů, r. 1899
561.5 mill. p., železných rud 58 mill. p. — 181.
mill. p., soli 20 mill. p. — 27.8 mill. p.; litiny vy-
robeno 33.6 mill. p. — 82.58 mill., železa a ocel
18.2 mill. p., v r. 1899 42.5 mill. p., pouze těžba
rtutí klesla z 26.500 pudů na 22.116 pudů.
Hospodářské přednášky, pořádaně českým
odborem rady zemědělské pro král. české, konati bude
v měsíci prosinci t. r. kočovný učitel rady zeměděl
ské p. Richard Purghart: 2. prosince ve Slepoti-
cích, 8. v Sadské, 9. v Solci, 12. a 13. v Borov
nech, 16. v Žamberku, 16. (večer) v Lišnici, 23.
Potvorově, 30. v Hořicích.
Zvěrolékařská prohlídka na Král. Vino-
hradech. V měsíci říjnu bylo zabaveno toto množ-
ství masa: 4 přední, 6 zadních hovězích čtvrtí, 9 ho
vězích plic, 3 hovězí játra a 3 vemena, 2 vepřové
kýty, 3 vepřová játra, 11 kg uzeného vepřového
masa, 11/2 kg telecího masa, 7 skopových jater, 1 busa
1 jelen. Do nuceného výseku bylo poukázáno
4 přední hovězí čtvrti, 3 zadní hovězí čtvrti, 7 ve
přových kýt, 1 vepřová půle.
Dodávky pro dráhu. Ředitelství priv. společ
nosti rakousko-uherských státních dráh zadá veřejnou
soutěží dodávku zboží prýmkářského pro rok 1901.
Umělecký průmysl na světové výstav
pařižské 1900. Pod timto názvem přináší časopi
»Obzor Národohospodářský« ve svém právě vydaném
listopadovém sešitě, velmi zajímavého a cenného
obsahu článek, z péra dra. F. H. Jiříka. Dále stat
A. Stillera: »Rozvaha«, menší zprávy: Jubileum
půlstoletého trvání obchodní a živnostenské komory
v Praze. První sjezd slovanských řemeslníků a živ-
nostníků soustátí rakouského v Praze a otázka učed-
nická. Rozhledy: Hospodářské. Socialní. »Věstník
Jednoty ku povzbuzení prům y slu
v Čechách«. »Obzor Národohospodářský«, věno-
vaný otázkám národohospodářským a sociálně-poli-
tickým, vychází 15. každého měsíce u nakladatelstvi
J. Otty v Praze, na Karlově náměstí č. 34 n.
Vyznamenaná jablka na svétové výstav
v Paříži. Pan inž. Jan Plat, majitel zahrad u Brna
obdržel zlatou medailli za vystavené druhy jablek
»Jubilejní« a »Arcivévoda Antonín«.
Záznam atříbra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 26. listopadu činil 29.56
penny za stand. unci; při současném kursu lon-
dýnské devise K 240.70 ohnáší tudíž cena 1 k
ryz. stříhra K 103.05. Měď 721/2s za hotové a 731/2 na
3 měsíce; cin 1281/% za hotové a 1271js na 3 měsíce.
zinek 191/2 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo
španělské 171/2, anglické 177/2 liber šterlinků a za
#19
alto_textblock
#19
Hanky, záložny a spořitelny.
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové
V neděli dne 25. t. m. konala se mimořádná valná
hromada, které zúčastnilo se 37 akcionářů, represen-
tujících 767 akcií, tudíž skorem třetinu celého akcio-
vého kapitálu. Návrhy správní rady byly zejmena
pro náhlé těžké ochuravění ředitele p. Jana Vávry
vůlí většiny akcionářů vyřízeny způsobem odkládacím
tak, že prozatím nedojde ani ke zvýšení akciového
kapitálu a také ostatní záležitosti v důsledku toho
ponechány příští řádné valné hromadě ku
rozhodnuti za změněného stavu věcí.
#20
alto_textblock
#20
Trhy poněžni
#21
alto_textblock
#21
Bursa.
V Praze, 27. listopadu. (Pův. zpr. »N. L.e)
Při klidném trhu došlo k závěrce akcií Živno-
stenské banky za K 265.25.
Dále podáváno bylo za akcie:
peníze zboží
korun
České banky Union . . . . 259.— —.—
České společnosti pro průmysl
cukerní . . . . . . . 211.50 —.—
Strojovny Daňkovy . . . . 472.— —.—
Podolské cementárny . . . —.— 190.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Oficiální záznamy znějí;
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 27. listopadu. (Závěrečn
kursy.)
co s
Renty: Únorová renta 97 90, společná
renta květnová 98 05, společná renta stříbrná
#23
alto_textblock
#23
31/2
#26
alto_textblock
#26
41
#59
alto_textblock
#59
peníne
#60
alto_textblock
#60
96.—
#61
alto_textblock
#61
—.—
#62
alto_textblock
#62
90.50
#63
alto_textblock
#63
93.—
91.50
101.75
96.15
90.—
#64
alto_textblock
#64
98.—
#65
alto_textblock
#65
94.—
#66
alto_textblock
#66
94.—
94.25
99.—
#67
alto_textblock
#67
100.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#69
alto_textblock
#69
101.60
101.60
101.60
—.—
—.—
—.—
—.—
#70
alto_textblock
#70
91.—
#71
alto_textblock
#71
107.75
107.50
126.25
—.—
259.—
—.—
330.—
—.—
680.—
#72
alto_textblock
#72
265.—
3130
428.—
3130
1140
—.—
6220
459.—
468.—
176.50
—.—
#73
alto_textblock
#73
—.—
#74
alto_textblock
#74
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
211.50
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
472.—
1710
—.—
—.—
n
#81
alto_textblock
#81
—.—
#82
alto_textblock
#82
zbol
#83
alto_textblock
#83
96.50
91.—
91.50
94.—
92.—
102.75
97.—
92.—
99.—
95.—
95.—
95.25
99.50
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
—.—
#86
alto_textblock
#86
102.60
102 . 60
102. 60
96.50
#87
alto_textblock
#87
—.—
#88
alto_textblock
#88
—.—
#89
alto_textblock
#89
91.50
#90
alto_textblock
#90
108.75
108.30
127. 25
——.—
#91
alto_textblock
#91
260.—
#92
alto_textblock
#92
—.—
#93
alto_textblock
#93
—.—
#94
alto_textblock
#94
—.—
#95
alto_textblock
#95
682.—
#96
alto_textblock
#96
266.—
3150
3150
#97
alto_textblock
#97
430
#98
alto_textblock
#98
1142
#99
alto_textblock
#99
—.—
#100
alto_textblock
#100
6230
460.—
470.—
178.—
—.—
—.—
#101
alto_textblock
#101
—.—
#102
alto_textblock
#102
190.—
214.—
—.—
#103
alto_textblock
#103
—.—
#104
alto_textblock
#104
—.—
#105
alto_textblock
#105
480.——
#106
alto_textblock
#106
1720
—.—
—.—
—
#107
alto_textblock
#107
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
. . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lhi. za 100 fr.
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
dělší lhůty
Londýn šek a kr. lhi. za 10 l. st
delší lhůty
Nový York za 100 doll.
Italle šek a kr. lh. za 100 li
deiší ihůty
Petrohrad a ruská města šek
a kr. lh. za 100 rub. .
delší lhůty
Paříž šek a kr. ih. za 100 f
delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . ..
delší lhůty . . .
„
#108
alto_textblock
#108
97.65, rakouská zlatá renta 115.70, rakouská
korun. renta 98.20, uherská zlatá renta 115 20,
uherská korunová renta 90 35.
Losy: Státní z r. 1854 172.50, zr
1860 po zl. 500.— 134.30, z roku 1860 po
zl. 100.— 164.—, z roku 186 1 209.—, losy
tisské 140.—, losy úvěrního ústavu 400.—,
vídeňské losy komunální 386.—, turecké losy
105.50.
Akcie bank: Banka anglo- rakouská 270.—,
vídeňská bank. jednota 465 50, rak. ústav pro
úvěr pozemkový 870.—, rak. úvěrní ústav
663.50, uherská úvěrní banka 671.—, banka
pro země rakouské 409.—, vídeňská Unionka
544.—, česká banka Union —.—, Živnosten-
ská banka —.—
Akcie dopravních podniků“: Dráha
ústecko-teplická 3130 (——), česká severní dráha
—.—, buštěhradská lit. A. 3130 (—), buště-
hradská lit. B. 1140 (—), dunajská par-
plavební spol. 747.— (—.—), dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha cisae
Ferdinanda 6220.—, dráha štyrsko-hradecko-
köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická
—.—, rakouský Lloyd 807.— (—), společnost
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 458.—, dráha polabská
468.—, dráha pražsko -duchcovská —. —,
společnost státní dráhy rakousko-uherské 663.—
lombardy 113.50, dráha pardubická —.—,
silniční dráha lit. A. 245.—, silniční dráha
lit. B. 240.—.
Akcie průmyslových podniků: Alpská
montanní spol. 446.— (—), severočeská uhlár.
společn. —.— (——), pražská želez. společn.
1710.—, rýmav.-muráňská spol. 487.— (—),
turecká tabáková režie 283 50, rakouská továrna
na zbroj 287.— (—.—), západočeská uhlář-
ská společnost —.—, vídeňská stavební
společnost 155.—, peštská společnost pro půj-
čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská
společnost 852.—, Schodnica 1500.—
Valuty: Dvacetifranky 19.18, papírové
marky 117 67, papírové ruble 25 4.50.
Úhrady podnikané v hodnotách búň
ských jakož i lepší zprávy zahraniční
působily příznivé. Konec klidnější.
Eskontní sazby 41, 41/2 procent.
M Z Vídně, 27. listopadu. (Telefono-
gram „Nár. Listů“.) (Denuí bursa.)
Na zlepšení zahraničních burs a příznívé
utváření poměrů peněžních bylo smýšlení
pevné. Novým impulsem byly dnes po-
věsti, dle niehž vyjednávání o koupi zá-
vodů arcivévody Bedřicha bude míti brzo
příznivý výsledek. Pověst ta vzbudila pře-
devším poptávku po alpinkách a prospela
též kreditkám, poněvadž se proslýchalo,
že kreditní ústav bude míti vůdčí roli
při eventnálním uzavření tohoto obchodu.
Tento byl dnes čilejší, podnikavost však
byla brzy opět zatlačena, poněvadž z Ber-
lína oznámena chabost, způsobená zvlaště
opětnými prodeji báňských papírů, pod-
nikanými kontreminou berlínskou. Cel-
kové smýšlení nebylo však porušeno. Když
však oznámena z Berlína mírná reprisa,
nabyl obchod opět větší čilosti, při čemž
byly atpinky opětně v popředí opekrodur
Příznivé smýšlení bylo však jen ve šraň-
cích, kdež byla značnější poptávka po
akciích pražské železářské a české bán-
ské společnosti z téže příčiny, jako u
alpinek. Také některé dopravní papíry se
zlepšily. Akcie schodnické se zhoršily
prodeji. Na bankovním trhu posléze obojí
kreditky, bodenkreditky, länderbankya
uherské průmyslové banky podražíly.
Chabější byly akcie bankvereinu. Z do-
pravních papírův akcie dráh státní, bu-
štěhradské lit. B., paroplavební a Lloydu
stouply. Lacinější byly akcie dráhy jižní,
vídeňské městské dráhy, buštěhradské
lit. A. Na trhu průmyslovém alpinky,
akcie pražské železářské společnosti, če-
ské báňské, rýmavsko-muráňské, Rudol-
fovy huti a mostecké uhelné stouply.
Akcie salgotarjánské, tabákové, králodvor-
ské cementárny a schodnické zlaciněly.
Renty se téměř nezměnily. Turecké tosy
za čilého obchodu opět stoupaly. Devisy
a valuty opět byly chabější. Na triu
eskomptním peníze nesnad nější.
První bankovní akcept 41/4 až 4/2
procent.
x. Z Vídně, 27. listopadu. (Telefgrm.
„N. L.“) (Večerní soukromá bursa.)
Kreditky 663.25 (po —.—), uherské kre-
ditky 672.—, anglobanka 270 50, bankovní
jednota 466.—, unionka 545.—, länder-
banka 409.50, státní dráha 663.50, jižní
úráha 113 75, polabská dráha 469.—,
severozápadní dráha 459.—, turecké tabá-
kové 283.50, rýmavsko-muráňské 488.—,
alpinky 446.— (po —.—), květnová renta
98 05, uherská korun. 90.35, turecké losy
10 .25, marky za hotové 117.75, na ultimo
117.78. Smýšlení chabější.
#109
alto_textblock
#109
Devi s
#110
alto_textblock
#110
Berlínská bursa, 27. listopadu.
(Zvl. telefonogram „Národních Listů“.)
Na dnešní burse byly z počátku favoriso-
vány papíry bankovní z důvodu již včera
oznámeného; mimo to ukázal se při
ultimové regulaci nedostatek akcií něme-
ckého banku. Na trhu báňském byly akcie
Lauřiny huti slabší na opětné potvrzení
zprávy, že její válcovny musí následkem
nedostatku práce několik dní v týdnu za-
háleti. Bochumské, u nichž také objevil
se nedostatek kusů, vyšší. Uhlářské hod-
#111
alto_textblock
#111
Veuia
#112
alto_textblock
#112
K.
#113
alto_textblock
#113
199.40
#114
alto_textblock
#114
—.—
#115
alto_textblock
#115
117.65
117.75
240. 55
—.—
#116
alto_textblock
#116
90.70
#117
alto_textblock
#117
—.—
#118
alto_textblock
#118
95.82
#119
alto_textblock
#119
95.45
95.45
#120
alto_textblock
#120
199. 60
#121
alto_textblock
#121
117 85
117.90
240.75
#122
alto_textblock
#122
90 90
#123
alto_textblock
#123
—
#124
alto_textblock
#124
95.90
#125
alto_textblock
#125
95.60
#126
alto_textblock
#126
95.60