#1
alto_textblock
#1
v zms5 2e
#2
alto_textblock
#2
sdane Vágosodo aanongy Bsba yzn
#4
alto_textblock
#4
b sv
#5
alto_textblock
#5
áv i lnot
#7
alto_textblock
#7
1903.
#8
alto_textblock
#8
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#9
alto_textblock
#9
NARU
#10
alto_textblock
#10
V Praze, v sobotu dne 5. prosince.
#11
alto_textblock
#11
Nl
#12
alto_textblock
#12
JI
#13
alto_textblock
#13
K číslu 332.
a na venkově za 3h
#14
alto_textblock
#14
Číslo v Praze za 2h
#15
alto_textblock
#15
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#16
alto_textblock
#16
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Z poslanecké snémovny.
Z Vídně. 5. prosince. Pan Grab-
mayr, referent o změně jednacího řádu,
který několik dní mešká mimo sněmovnua
nejspíše dlí ve svém domově, byl včera ve-
čer zpraven, že elaborát jeho položen jest
na jednací pořad příští schůze a že tam ma
místo první. Povolali ho do Vídně, podobá
se však, že pan Grabmayr přijde, ale refe-
rovat nebude. Prohlašuje sice v »Neues
Wiener Tagblattu« dr. Kathrein, že
též je ochoten svůj pilný návrh na nepro-
dlené první čtení zatímního rozpočtu pro
první polovici roku příštího odstaviti. Ale
také kdyby poslanci českého klubu a všichni
poslanci německých stran odstavili své pilné
návrhy, jsou tu ještě navrhy národních so-
cialistů a návrhy sociálních demokratů na
všeobecné, rovné a přímé hlasovací právo.
Sociální demokraté svých navrhů odstaviti
nechtějí.
»Neue Freie Presse« chválí Poláky
Z Vídné, 5. prosince. »Neue Freie
Presse« zabyva se poměrem Čechů k Pola-
kům. Včera odpoledne zle se durdil tento
zurnál, že »Národní Listy«, posuzujíce
předvčerejší řeč předsedy klubu polského,
činily výtku jen panu Jaworskému a ne
klubu polskému. Dnes časopis ten přichva-
luje sobě Polaky, jako politiky realní, kteří
nemají prý žadné touhy po tom, aby obno-
vena byla většina pravíce a zlatý věk výkon-
ného výboru jejího, poněvadž by potom zase
následovala německá obstrukce a protože by
Poláci neměli žádného prospěchu z německé
obstrukce jako ho nemají z obstrukce české.
Ryt. Jaworski není pry ochoten oběto-
vati dnešek nejistému zejtřku.
Osud obstrukce dle mínění »Neue Fr
Presse« závisí mnohem více na tom, mo-
hou-li Čechové nadíti se podpory Polaků,
než na tom, kdy dostane se zpráva výboru
pro zménu jednacího řádu k debatě. Zdali
proto Čechové jsou nadšeni pro změnu jed-
nacího řádu, čili nic — prakticky jest jedno.
Konec obstrukce prý přijde, nesnesou-li ji
Čechové dále.
Za takových poměrů možno čekat, že
ve středu nedojde se k žádnemu jednacímu
#17
alto_textblock
#17
pořadu, nýbrž bude se pokračovat v popravě
pilných českých návrhů, že se dostane ke
slovu poslanec dr. Fořt.
#18
alto_textblock
#18
Telegrafické zprávy.
#19
alto_textblock
#19
Jmenování.
Z Vídně, 5. prosince. (C.-B.) Císař jmeno-
val vojenského faráře na vojenské terezianské
akademii ve vídeňském Novém Městě Františka
Horáčka čestným kanovníkem extra statum
při kathedrální kapitule v Hradci Králové.
Ministr kultu a vyučování jmenoval okres-
ního školního inspektora pro české školy ve
školských okresech Turnov, Jablonec a Liberec,
gymnasial. professora Rud. Jedličku, okres.
školním inspektorem pro českě školy v měst-
ském školském okresu pražském.
Ministr kultu a vyučování povýšil tyto pro-
fessory na státních ústavech pro vzdělání učitelů
a učitelek do 7. třídy služební: Emanuela Mi-
ři ovského na ústavě pro vzdělání učitelův
Hradci Králové, Františka Schmidtmayera
na učitelském ústavě v Č. Budějovicích, Jana
Stumpfa na učitelském ústavě v Chomutově,
Adolfa Pichu na učitelském ústavě v Trut-
nové, Jana Jursu na českém ústavé pro vzdě-
lání učitelek v Praze. — Cvičný učitel na pae-
dagogiu v Těšíně Antonín Hoffmann byl
jmenován školním dozorcem pro školy ve škol-
ském okresu frýdeckém (venkov), pro české
školy ve školském okresu těšínském a frýšte-
ckém a pro obecní školy ve Frýdeku.
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Dle »Frem-
denblattu« převezme na místě generála barona
A ppela, odcházejícího na odpočinek, správu
civilních i vojenských záležitosti v Bosně a
Herzegovině sborový velitel a velící generálv
Krakově svob. pán Albori. Nástupcem jeho
bude jmenován dosavadní velitel 12. pěší divise
v Krakově polní podmaršálek Wolf' šl. Hor-
#20
alto_textblock
#20
setz ky.
#22
alto_textblock
#22
Z Říma, 4. prosince. (C.-B.) Sněmovna
rokovala o vládním prohlášení. Vůči
senátorovi Pellouxovi prohlásil předseda
ministerstva Giolitti, že odložení cesty ca-
rovy nebylo přivoděno odepřením vydání ru-
ského státního příslušníka Goetze, za něžv
březnu t. r. Rusko žádalo. Na poznámku Pel-
louxovu, že odložení cesty carovy působilo
#23
alto_textblock
#23
také na slavnosti, uspořádané v Paříž i za
návštěvy krále Viktora Emanuela, odpo-
věděl Giolitti, že slavnosti ty byly tak
skvělé a srdečné, že žádný Vlach ani Francouz
si nemohl přáti, aby byly velkolepější. (Hlučný
souhlas.)
Bývalý ministr zahraničních záležitostí Mo-
rin pravil v osobní poznámce naproti obvinění
pronesenému Pellouxem, že přijal ve sně-
movně dotaz socialisty Morgaria ve příčině
cesty cara ruského do Říma, poněvadž jednací
řád sněmovny poslanecké předpisuje, že dotazy
musí býti přijaty. Tomu se nedalo zabrániti,
poněvadž i kdyby byl ministr prohlásil, že ne-
chce odpověděti, byl by měl tazatel vždy ještě
právo svůj dotaz odůvodniti. Rokování o vlád-
ním prohlášení, ve kterém žádal za slovo pouze
Pelloux, bylo pak bez hlasování skončeno.
Z Belfortu, 4. prosince. (C.-B.) Iffene-
cker, obviněný z vyzvědačství, byl dnes
o dsouzen na rok do vězení a k peněžité
pokutě 1000 franků. Pobyt ve Francii byl mu
zakázán na deset let. Líčení konalo se s vylou-
čením veřejnosti. Soud uznal, že bylo proká-
záno, že Iffenecker zhotovil si plán tvrzi Roppe.
Vydání plánu tohoto jisté cizí mocnosti nebylo
uznáno prokázaným.
Z Madridu, 4. prosince. (C.-B.) Maura
převzal sestavení kabinetu.
Z Washingtonu, 4. prosince. (C.-B.) Ta-
jemník námořnictví Moody podal kongresu
předlohu o zřízení admirálního štábu.
Dále pomýšlí se v předloze na postavení pev-
ností, v první řadě na ostrově Guamu na Fili-
pinách a na ostrovech Midwalských. Rovněž
mají býti veškeré lodi opatřeny apparáty pro te-
legrafování bez drátů.
#24
alto_textblock
#24
Politická schůze v Prostějově.
#25
alto_textblock
#25
konána byla ve čtvrtek dne 3. t. m. ku podnětu
Politického spolku tamního, při níž za předsed-
nictví starosty města, JUDra. Horáka, podávali
poslanci na sněmě zemském, JUDr. Václav
Perek a MUDr. Ondřej Přikryl, zprávu o
činnosti své v minulém zasedání. Posl. Perek
v delší řeči podal názorný obraz o činnosti sně-
movní a o postupu lidové strany; s potěšením
konstatuje, že klub lidové strany byl vlastně
hybnou silou na straně české, scházeje se téměř
denně a téměř v plném počtu ke schůzím, v nichž
#26
alto_textblock
#26
FEUILLETON.
#27
alto_textblock
#27
Pod vánoční stromek.
#28
alto_textblock
#28
»Naše vděčnost k české knize nemůže nikdy
vyrůsti z míry, byť by až k nebi sahala« čtu
v slově k vyobrazením v illustrovaném vydání
»Babičky«. Ale pozoruji-li tu záplavu skvostných,
uměleckých publikaci, hrnoucí se nepřetržitě z
českých nakladatelství na hrstku koupéchtivého
nepříliš zámožného čtoucího obecenstva, nemohu
ubrániti se otázce, vtírající se mi stále na mysl
kdo to má vše probližeti, čísti a — platiti?
»Rostem! Rostem!« jásají sběratelé těch
kabínetních kousků českého umění grafického,
ale pravého přítele literatury jimá závrať z by
perprodukce uměleckých výtvorů našich repro-
dukčních ústavů!
Vzpominám počátku let osmdesátých ! Tehda,
tedy ani ne před čtvrtstoletím, stačily skrovné
příjmy spořivého příručího nejen na úhradu ži-
votních potřeb, ale též na zakoupení veškeré
pozoruhodnější literární produkce české ! Ovšem,
o nějaké umělecké výpravě české knihy nebylo
ani řečí. »Český kreslíř« byla nejsplenditnější
publikace svého druhu, smělý pokus, snad
finanční ruina nakladatelů — avšak to nepatří
k věci, kdo pak bude starati se také ještě o
tiskárny, nakladatele a knihkupce!
Pak r. 1884 objevily se dvě pozoruhodné
knížky: Čelakovského »Ohlas ruských písní«s
illustracemi Alšovými a Schwaigrem illustrované
#29
alto_textblock
#29
»Pohádky«. Bylo mi tak nějak slavnostné, když
pašoval jsem tyhle dvě drahocenné publikace —
pod zimnikem, aby naši neviděli — do kanape,
asi tak jako dnes mladým pánům, když nový
míč ke kopání domů pašují.
Ale kde pak tehdy již byli Němci! Rád
listoval jsem v jejich »prachtverkách«. Nu ne-
bylo tam mnoho rázovitého, hotová fabrikace
sladkých obrázků, ale někdy přece něco zaskvělo
se, upoutalo. Tak na př. ty Richterovy illustrace
Miláček Němců, který kdys podlehl dojmům če-
ské přírody, již ve své »Selbstbiographii« po-
rovnává s přírodou italskou (škoda téhle vymřelé,
německé generace), dovedl obrázky svými v
mladých srdcích buditi lásku k domovině!
»Německý Aleše říkával nebožtík tatíček,
ale nebyl Ludvík Richter tak německý, jako
je Aleš český, byl více mezinárodní. Pod jeho
malebným pozorováním stávalo se zajímavým,
půvabu plným i to nejvšednější, nejnepatrnější:
pole, bučiny, venkovské zámečky, vetché chýše
a domy, lidé i zvířata, každá travina, každý
plot, slovem vše, co nesla země, co pohybovalo
se ve prostoře vzduchové. Inu, pravý illustrátor.
Zatím vydáno i u nás bezpočtu illustrova-
ných básní, románů, povídek, ale to byly větši-
nou běžné obrázky ku prolomení a přerušení
typových řádek! Umělec — lze-li tak zváti
illustrátora, který nedovede stejně výrazně rýso-
vati jak autor, podnikl illustrování na zakázku
nakladatele-skrblika, často knihu ani řádně ne-
pročta! O nějakých předběžných studíích pro
takovou práci nebylo ovšem ani řeči! Co ana-
#30
alto_textblock
#30
chronismu směšnosti nalezá se v těch knihách,
z nichž mnohé šly jak na dračku — dočkaly
se dvojího vydání .
Konečně našli se nakladatelé, kteří nelitují
obětí, nehrdlí se s umělcem o nějakou tu stovku,
umožní mu prostudovati látku, pošlou jej na
cesty ! A tu hned dostaví se krásný a velký
úspěch! První umělecké illustrované vydání vel-
díla Boženy Němcové — »Babička«, ční věžo-
vitě nad úroveň naší illustrované krásné prosy!
Také jeden splněný český ideál!
Mladý umělec, Ad. Kašpar, »podnikl pravou
výtvarnou rekonstrukci onoho světa, lidí a věcí,
onoho života na Starém bělidle a v podzámčí
ratibořickém z let dvacátých minulého věku,
málem s adekvatním uměním, jako před půl
stoletím péro Boženy Němcové«, napsal o illu-
stracích Kašparových Mádl. Věru, všechno kou-
zlo starosvětského života ovívá nás při listování
v té krásné knize. Počínaje těmi roztomilými
cul de lampes, těmi pomalovanými truhlicemi,
hračkami, obrázky svatých a světic, až po nád-
herné akvarely, zobrazující významné scény ze
života babičky. Mně nejlépe líbí se ten zámecký
salonek, v němž kněžna hostí babičku a dět-
skou drobotinu, jichž oči skákaly s jedné věci
na druhou, pak ta svatoňovická pouť, upomína-
jící na umění Uprkovo. A což ty roztomilé
kresby krajinářské! Oj, je tak útulno a milo
tam v tom kraji dřevěných zvonic a malebných
mlýnů na úbočích olbřímů krkonošských a »Ba-
bička«, vydaná »Unií«, přichází jak vítaný host
k českým Vánocům.
Hip.