#1
alto_textblock
#1
1903.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
V Praze, ve streau dne 25. listopadu.
#10
alto_textblock
#10
K cislu 322.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#11
alto_textblock
#11
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo3.
Tam je též redakce
a expedice.
#12
alto_textblock
#12
Katastrofa Svatováclavské záložny
před soudem . ..
#13
alto_textblock
#13
Soudcům z lidu připadá, dnešním dnem
počínaje, úkol veřejného kritika truchlohry, jejíž
hlavní akty odehrávaly se vlastně v zákulisí je-
viště, jehož lesk a třpyt, jehož nádhera, přepych
a opulence plná tři desítiletí oslňovala a vábila
k sobě zraky tisíců dobrého, upřímného a dů-
věřivého našeho lidu. S vlastního pozadí as
vlastní podstaty veškerého toho třpytu a lesku,
nádhery, přepychu a opulence, jež dodávaly zá-
řivého reliefu všemocné druhdy a velebené kle-
rikální záložně, na jejímž štítě vyryto bylo jméno
světce českého, snímá dnes roušku — Nemesis.
Té náleží nyní pronésti spravedlivý výrok, té
připadá nyní úkol rozhodnouti, kdo měl trestu-
hodnou roli v epochální tétg truchlohře ...
#15
alto_textblock
#15
Objemný obžalovací spis, jehož obsah před
čítati budou v porotní síni do posledního mí
stečka naplněné, uvádí na předních třech stra-
nách enunciátu tato jména
1. 66letého svobodného c. k. professora ve
výslužbě a bývalého starostu svatováclavské zá
ložny, P. Jana Drozda;
2. 57letého vdovce a bývalého ředitele
svatováclavské záložny, Václava Kohouta;
3. 47letého svobodného kontrolora loterního
úřadu a bývalého revisora svatováclavské záložny
Jindřicha Bílého;
4. 29letého svobodného assistenta místodr
žitelské účtárny a bývalého revisora svatováclav
ské záložny, Bedřicha Grünwalda;
5. 34letého, ženatého, bývalého vrchního
účetního a pokladníka svatováclavské záložny
Emanuela Hercíka ; a
6. 33letého vdovce. bývalého účetního sv.
václavské záložny, Bedřicha Pekeländra a vin
obžalované:
1. Václava Kohouta ze zločinu pod-
vodu dle § 197., 200., 201. lit. a), 203. tr. z.,
ze zločinu zpronevěry dle § 183. tr. z.a
z účasti na tomže zločinu;
2. P. Jana Drozda ze zločinu podvodu
dle § 197., 200., 201 a), 203. tr. z. a ze zločinu
zpronevěry dle § 183., 184. al. 2. tr. z.;
3. Jindřicha Bílého ze spoluviny na
zločinech podvedu a zpronevěry;
4. Bedřicha Grünwalda ze zločinu
spoluviny na podvodu;
5. Em. Hercíkla ze zločinu zpronevěry.
6. Bedřicha Pekeländra ze zločinu
zpronevěry.
*
#16
alto_textblock
#16
Soudní budova, jejiž chodby tonou v listo-
padovém přítmí, od osmé hodiny ranní oživla
ruchem přichozího obecenstva, advokátů a po-
rotců. Ve vestibulu v prvním poschodí v okolí
porotní síně a šatny stály hloučky nedočkavých.
v chodbě u okna v cylindru a elegantním pře-
vlečníku obžalovaný Hercík.
U vehodů do porotní síně a ke galeri
dozorcové vpouštějí teprve od půl deváté obe-
censtvo. Na růžové lístky dámy, jimž vyhra-
zeno místo na galerii, na modré lístky dolů
do porotní síně posluchače. [Před devátou přišli
obž. Pekeländr a Grünwald. V řadě vyhrazené
pro žurnalisty zasedlo jich přes dvacet.
Přesně o deváté hodině odebrali se porot-
cové a kollegium soudců do jednací síně č. II.
k vylosování porotců. Kromě obžalovaných
Hercíka, Pekeländra a Grünwalda
přivedeni byli tam ze svých cel obž. D ro zd,
Kohout a Bílý.
Vylosování trvalo do 9 hodin 20 m. Krátce
na to uvedeno bylo všech šest obžalovaných do
porotní síně. Přítomní povstávají ze svých se-
dadel, aby lépe viděli obžalované funkcionáře
kteří usedli na šesti židlích pro ně připravených
Přesně o půl 10. hodině dostavil se senát
Předsedá vrch. rada p. Stolla, votanty jsou
pp. radové Boubelík a dr. Chlumecký, náhrad
ním votantam n. rada Rutta.
#17
alto_textblock
#17
Křeslo, vyhražené zástupci veřejné žaloby.
zaujal nám. stát. zást. p. Berg, vedle něhož za-
sedl právní zástupce svato-václavské záložny
jako soukromá účastnice p. dr. Norb. Zavadil.
Paní Martu Živnou, dceru red. Skrejšov-
ského, kteráž rovněž se prohlásila jako sou-
kromá účastnice, zastupuje p. dr. Dub.
Jako obhájci obžalovaných fungují pp. dři.-
Dvorský (Drozd), Zítek (Kohout), Klumpar
(Bílý), Šebesta (Grünwald a Pekeländr), Klimen
(Hercík).
V porotních lavicích zasedli pp. Josef
Matějec, maj. domu a rukavičkář v Žižkově, Fr.
Aust, rolník v Českém Brodě, Josef Hahn, ob-
chodník ve Vraňanech, Josef Markup, stavitel
v Kněževsi, Eduard Jäger, majitel realit ve
Vršovicích, Josef Fiedler, sládek v Ouněticích,
Josef Novák, statkář v Nebuželi, Jan Sedláček,
stavitel na Král. Vinohradech, Václav Palma,
kupec v Ondřejově, František Vlasák, knížecí
důchodní v Hluboři, Vojtěch Beer, obchodník
na Mělníce, Karel Truhlář, nájemce dvorav
Černuci; role náhradních porotců při-
padla pp. Rud. Libalovi, rolníku ve Stránce a
Josefu Hampejsovi, statkáři v Trpoměchách.
Nejblíže předsednického stolu usedl bývalý
předseda Jan Drozd, vedle něho bývalý ře-
ditel Václav Kohout, třetí v prvé řadě Jindř.
Bílý, bývalý revisor. Za nimi Bedřich Grün-
wald, býv. vrchní účetní Emanuel Hercík
a třetí Bedřich Pekeländer.
Drozd vypadá sešle a chová se celkem
apaticky. Přišel v kabátu tmavém, o němž těžko
říci, je-li to svrchník nebo těžký kabát zimní.
Usmívá se spokojeně, chvílemi pokukuje přes
brejle.
Ostatní obžalovaní jsou vesměs v černých,
salonních šatech, pečlivě vystrojeni a učesáni.
Advokáti zaujali svá místa po levé straně, po-
rotcové ve dvou řadách po pravé.
Obrovský balík žalobních spisů leží před před-
sedou i jeho votanty. Za napjatého ticha uja
se slova předseda r. z. s. p. Stolla:
»Počíná hlavní přelíčení proti Janu Dro-
zdovi a společníkům.«
Napomíná na to obžalované, aby se slušně
chovali, sděluje jim, že mohou na jeho svolení
podávati své námitky, načež přistupuje hned k
generáliím
#18
alto_textblock
#18
Václava Kohouta.
#19
alto_textblock
#19
Týž povstává a hlasem sotva slyšitelným
na dotazy odpovídá, že jest mu 57 let pryč
narozen v Praze z rodičů Jana a Marie, vdovec,
má dvě děti, jež nejsou již v jeho výživě, jes
bývalým ředitelem svatováclavské záložny, stu-
doval gymnasium a státní účetnictví a trestán
nikdy nebyl.
Předseda na to volá jméno P. Jan
Drozda. Týž zvolna povstává, upravuje si
brejle a na otázku: »Mnoho-li jest vám let, pane
obžalovaný?« odpovidá: šedesát šest. Narozen
je v Praze z rodičů Jana a Marie, příslušný do
Prahy, katolík, je církevním knězem, c. k.
professorem ve výslužbě, studoval gymnasium
universitu, jmění nemá. Pense má 1350 zl.
Odpovidá velice zdlouhavě a při záporných od-
pověděch vrtí hlavou.
Třetím jest Jindřich Bílý, jenž odpovídá
že jest 44 let stár, svobodným, do Prahy pří
slušným, kontrolorem berního úřadu; má nižší
gymnasium a obchodní akademii. Praví, že za
hospodařil si asi 4000 zl.
Bedřich Grünwald jest 29letý — narozen
v Praze, katolík, svobodný, má, maturitu na
gymnasiu a zkoušku z komptability.
Bedřich Pekeländer jest 37 let stár, ro-
zený v Praze, vdovec, má dvě dítky ve stář
6 a 8 let; na otázku předsedovu čím je, od
povídá: »Ničím.«
»Snad tedy soukromníkem ?«
»Ano, ano, soukromníkem.«
Bydli nyní v Mokropsích čís. 66. Na
otázku, má-li jmění, odpovidá, že má 17 ti
ls ic . ..
#20
alto_textblock
#20
Emanuel Hercík, bývalý vrchní účetní, od-
povídá, že je 34 léta stár, narozen v Praze,
katolík, ženatý, má dvě dítky, vysloužilý vojín.
Na to vzati porotcové do přísahy a zapo-
čato se čtením obžaloby.
Vlastní děj odráží se v rámci žalobního
spisu, pokud byl přečten, as takto:
#21
alto_textblock
#21
A. Část všeobecná.
Vznik a rozkvět záložny.
Z podnětu a přičiněním sídelního kanovníka na
Vyšehradě dra. Mikuláše Karlacha a universitního pro-
fessora pražského dra. Klementa Borového, konány
byly v prvních měsících r. 1872 v Katolické besedě
pražské porady o založení peněžního ústavu za tím
účelem, aby společným úvěrem členstva byly opa-
třeny a členstvu zase na úvěr poskytovány býti
mohly peníze a to v první řadě řemeslnictvu, malo-
obchodnictvu a malostatku, jakož aby i širšímu obe-
censtvu dána byla příležitost k ukládání peněz na
úrok. Výsledkem těchto porad byla ustavující schůze
záloženského výboru, která konána byla 30. května
1872 a ve které vznik svůj měla »Svatováclavská zá-
ložna« v Praze.
Veřejná činnost nového peněžního ústavu zahá-
jena v domě č. 221 v Liliové ulici a těšil se podnik
v brzku přízni obecenstva, neboť již 12. srpna 1872
mohl starosta dr. Mik. Karlach na mimořádné valné
hromadě oznámiti, že nově založený ústav čítá 156
členův a 133 vkladatelů, jejichž vklady obnášely 60
tisíc zlatých. Usneseno proto valnou hromadou, že
záložna úkol svůj rozšíří a že bude půjčovati také
na cenné papíry a skvosty. Zastavárna na skvosty
otevřena 20. ledna 1873.
Když pak vyšel zákon 9. dubna 1873 o výděl-
kových a hospodářských společenstvech, byla Svato-
václavská záložna v jeho smyslu zreorganisována a
na mimořádné valné hromadě, konané 14. května
1874, přijata byla nová společenská smlouva, kterou
přeměněna záložna v zapsané společenstvo s neo b-
mezeným ručením. Zápis společenstva do ob-
chodního rejstříku firem společenstev proveden ob-
chodním soudem pražským 8. června 1874 a zněla
»Svatováclavská záložna, zapsané spo-
lečenstvo s ručením neomezeným, hlavní
závod a sídlo v Praze«. Představenstvo společenstva
tvořil 18členný výbor a ten ze svého středu volil 5.
člennou radu, jejíž členové podepisovali firmu tím
způsobem, že při žirech na směnkách cizích k es-
komptu podaných připojili k názvu výboru jména
svá dva, na všech ostatních pak listinách pro spole-
čenstvo závazných, všech pět členů rady.
Členy první této rady byli mimo jiné zmíněný
již Mikuláš Karlach (předseda) a P. Jan Drozd,
jichž jména úzce souvisí s dalšími osudy Svatová-
clavské záložny.
Ústav takto zorganisovaný zdárně zkvétal a vzmá-
hal se vůčihledě, takže za nedlouho již dosavadní
místnosti v Liliové ulici nedostačovaly. Z té doby
také (z června 1874) datuje se koupě vlastního domu
č. 223—I. v Řetězové ulici za 89.200 zl., obstaraná
drem. Mik. Karlachem. Do tohoto domu přelo-
ženy pak o sv. Havle r. 1874 záloženské místnosti a
přestěhovala se do místností v I. patře najatých také
»Katolická besedas.
R. 1875 usneseno k návrhu starosty dra. M. Kar-
lacha přistavěti k novému domu záloženskému pro
pořádání katolických sjezdův a schůzí
zvláštní slavnostní síň, která také 7. října 1876 slav-
nostně byla posvěcena a účelu svému odevzdána.
Obchod záložny šířil se v dobách těch měrou
neobyčejnou a vykazoval každoročně přebytek, který
— tak usneseno 26. května 1876 valnou hromadou
— přičítán býti měl celý k základnímu
jmění, pokud by neobnášel 5 procent úvěru členům
poskytnutého, nejméně však 300.000 zlatých. A 18.
března 1878 bylo působení záložny valnou hromadou
rozšířeno ještě ustanovením, že dle zvláštního jedna-
cího řádu směla poskytovati půjčky na skvosty, zlaté
a stříbrné věci a cenné papíry i nečlenům.
Na valné hromadě, konané 11. dubna 1878 zvo-
len byl starostou ústavu professor Jan Drozd, který
od chvíle té až do 26. září 1902 zastá v al
úřad starosty zálozny Svatováclav-
ské, kdežto dr. M. Karlach, jenž nebyl již volen
starostou, resignoval i na místo člena výboru.
Odstoupením dra. M. Karlacha končila první
kritická doba v historii Svatováclavské záložny.
Neboť — jak později bude vylíčeno — již při nastou-
pení P. Drozda nalézal se ústav tento v ueutěšených
#22
alto_textblock
#22
poměrech
#23
alto_textblock
#23
Za režimu Drozdova.
#24
alto_textblock
#24
Od nastoupení P. Drozda, který udává, že »zá-
lořnu hleděl z tohoto neblahého stavu vyprostiti« —
počal ve veškerém působení Svatováclavské záložny
jiný ruch, který posléze přivedl zkvétající a vysoce
vážený druhdy ústav k tak smutným koncům
a který klamanému obecenstvu tolik
zármutku a hoře byl způsobil.
Již 20. dubna 1879 bylo totiž valnou hromadou
ustanovení z r. 1876, že k rozdělení čistého zisku
lze přikročiti jen tehda, dosáhne-li reservní fond výše
300.000 zlatých, znovu změněno a stano-