#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 321. ze dne 24. listopadu 1903.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Balon Lebaudyův. O velkém úspěchu, jehož
dosáhl svým řiditelným balonem p. Pierre Lebaudy.
bratr »císaře Sahary« Jacquesa Lebaudya, dne 12.
t. m., oznamují pařížské listy následující podrobno-
sti: Balon jest obyvatelstvu okresu moissonského
znám pod jmenem »Jaune« pro svoji znamenitou
žlutou barvu. Od svého prvního pokusu podnikl
32 výlety, ale žádný z nich nerovná se cestě, pod-
niknuté dne 12. t. m. zkušeným větroplavcem Juch-
měsem a mechanikem Reyem z Moissonu do Paříže.
»Jaune« podobá se svým tvarem balonu Santos-
Dumontovu, ale liší se od něho postranními šrouby
a tím, že motor Mercedes o 40 koňských silách na-
lezá se v koši, tedy na dosah větroplavce. Jednou
z podstatných vlastností balonu jsou vodorovnéi
kolmé plachty pod vlastním tělesem balonu, z nichž
vodorovné mají úkol zmenšiti kymácení, kdežto kol-
mé tvoří jakýsi kýl a mají zabezpečit stálost směru.
Koš spojen s obalem nikoliv ocelovými dráty, nýbrž
rourkami. »Jaune« má délku 58 metrů a obsah 2300
krychlových metrů. Balon vystoupil ráno o 9. hod.
20 minut za velmi klidné pohody v Moissonu,
zamířil ku Paříži a dostal se bez nehody minutu po
11. hod. nad pole Marsovo. Cesta trvala 1 hod. 14 m.,
ale poněvadž vítr nebyl příznivý, musil »Jaune« po
celou cestu ku Paříži křižovat; počítá se, že na
místo 35 kilometrů přímé vzdálenosti mezi Moissonem
a Paříží urazil vzdálenost as dvojnásobnou. Vítr va-
nul z jiho-jiho-západu rychlostí as 6 metrů za vte-
řinu. Když se balon ocítil nad Fontenay St. Cěre.
byl hnán přídou proti větru směrem k Mantes. Kli-
katý běh Seiny na novo přeletěn, as o 10 hod. 30
minut spatřili obyvatele v Poissy blížící se balon.
jenž pak přeletěl lesík u St. Germain, znovu přeletěl
Seinu, směřoval přímo ku Paříži, dostal se nade tvrz
Mont Valérien nad závodištěm v Auteuilu a přes bránu
u Passy dostal se do Paříže. Pak blížil se nejpříměj-
ším směrem k Eiffelově věži a větroplavci přistáli
při samé věži, právě tam, kam při vzletu měli namí-
řeno. »Jaune« měl při vzletu 600 liber přítěže, z niž
260 liber vyhodil. Největší dosažená výška byla 900 stop
v průměru však 300 aneb ještě méně. Seina přeletěna
celkem sedmkrát. Sestupu bylo přítomno as 5000
osob. Na Marsovu poli očekávali větroplavce Pierre
Lebaudy a inženýr Julliot, dle jehož plánů byl
»Jaune« sestrojen. Byli telegraficky zpraveni o vý-
letu a Lebaudy byl nadšen úspěchem, jenž překonal
všechny posavadní rekordy. »Tento vzlet byl již
dlouho připravován,« pravil k jednomu ze žurnalistů
»nic tu nebylo ponecháno náhodě. Nejmenší podrob-
nost byla pečlivě studována. Dnešní pokus ukázal
že rozřešení problému plavby ve vzduchu záhy bude
definitivně nalezeno. Jest to jen otázka časua
doufám, že za nedlouho dosáhneme četných přesvěd-
čujících výsledků. Jakmile nastanou příznivé atmo-
sférické podmínky, nastoupí »Jaune« zpáteční cestu
týmž směrem.« — Balon byl uložen ve velkém pa-
láci strojovny; jedním z prvních navštěvovatelů byh
Santos-Dumont. Zpáteční cesta z Paříže do Moissonu
provedena byla, jak jsme již telegraficky oznámili.
ve čtvrtek.
= »Zlatý klub« v Rize. Vídeňský jeden obchod-
ník dostal těchto dnů z Rigy dopis, jenž dokazuje,
že pověstný »zlatý klub« tamější, jehož četní čie-
nové byli před několika lety zatčeni, opět se hýbe
#4
alto_textblock
#4
Členové taškářského družstva, jež lákavými dopisy sli-
buje značný zisk z tajných koupí zlata s obejitím
státního monopolu, mají spadeno na zálohy anebo
podvádějí kupce tím, že je přilákají do některé po-
hraniční obce v Rusku, zamění zlato, jež kupci uká-
zali, za bezcenný kovový prach, anebo líčí při do-
dání, když mají v ruce peníze, přepadnutí policií
uniknou. Napálení obávají se z pravidla věc udat.
poněvadž se sami zúčastnili podvodu na státní po-
kladně ruské. Kdežto pověstní španělští »pokladníci-
vymýšlejí romantické historie, jimž může věřiti toliko
hlupáček, počínají si »dodavatelé zlata« zcela stří-
zlivě a po obchodnicku, líčíce kupci svou nabídku
jako velmi výhodný obchod, při němž je možný zisk
30 procent a roční obrat 60.000 rublů. V onom
dopise oznamuje jakýs O. Schwarž, že na výročním
trhu v Nižnim Novgorodě seznámil se s velkoobchod-
níkem s touto »specialitou«, jenž mu svěřil zastu-
pování. Surové zrnité zlato z rýžoven má prý 94 až
96 proc. ryzího kovu a lze prý je dostat po 300 ru-
blech za ruskou libru čili 410 gramů. Kupec prý by
tudíž dostal kilogram zlata as za 1800 korun v pro-
dejné ceně as 3000 korun. »Nyní je v zásobě 90li-
ber.« Ostatek dopisu obsahuje návrhy v příčině zá-
vazku pravidelného odbírání 200 liber, o případných
koupích lhůty, jakož i o zkoumání zlata před koupí
odborníkem a o provisi »prostředkovatele«. Různé
známky nasvědčují, že dopis psán patrně ve Vídni a
v Rize teprve doplněn. Adresa, datum a podpis psány
jiným inkoustem. Také adresy pro odpověď, jež se
bezpochyby často mění, psány jiným písmem než
ostatní dopis.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 17. listopadu 1903: Knoblochova Marta,
dcera krejčího, 23/4 roku, 268—II. Haláková Marie,
manželka cukráře, 43 roky, 552—II. Hernyglová Anna,
manželka truhláře, 41 rok, 1365—II. Procházková Mar-
ta, vdova po JUDr., 54 roky, 1507—II. Mářík Jan, c. k.
gymn. professor v. v., 63 roky, 610—II. Austerlitzová
Cecilie, choť rabína, 66 roků, 1184—II. — U Milo-
srdných sester: Hanzlíková Josefa, 56. roků.
Kahulová Marie, vdova po nádenníku, 66 roků, Ko-
páčová Anna, švadlena, 66 roků. Špačková Anna, šva-
dlena 66 roků. Laudová Anna, vdova po zámečníku,
49 roků. — V josefovské nemocnici: Nová-
ková Marie, 72 roky.
Dne 18. listopadu 1903: Poláková Marie,
manželka kreičího, 30 roků, 853—II. Kubr Josef, ho-
stinský, 58 roků, 1787—II. Storch Václav, inspektor
státní dráhy, 72 roky, 1895—II. Schulhof Josef, syn
obchodního příručího, 3 dni, 473—II. Břicháčkova
Pavlina, dcera obchodního sluhy, 13 roků, 187—v.
Götzová Terezie, vdova po sklenáři, 62 roky, 1049—II.
Hrušková Josefa, soukromnice, 32 roky, 1506—II.
Peterka Josef, syn dělníka, 3 měsíce, 465—III. Komová
Terezie, dcera šikovatele, 1 rok, 169—IV. Součková
Františka, švadlena, 43 roky, 519—II. — U Milo-
srdnýchsester: Rychlá Antonie, dělnice, 53 roky
Feudrlová Ružena, posluhovačka, 43 r. — U Alžbě-
tinek: Barsová Antonie, manželka kočího, 29 1/2 r.
Dne 19. listopadu 1903: Gründlová Anna,
vdova po sladovnickém, 76 roků, 102—I. Hotovcova
Marie, dcera obuvníka, 6 měsíců, 576—I. Nedorostova
Anna, dcera kočího, 19 měsíců, 986—I. Kersch Moric,
klenotník, 59 roků, 771—II. Krátkých Růžena, dcera
zlatnického pomocníka, 5 roků, 30—V. Sulan Václav,
#7
alto_textblock
#7
syn hostinského, 5 roků, 496—I. Baumanova Terezie,
dcera kočího, 1 den, 825—I. Zimmermanová Žofie,
porodní babička, 63 roky, 657—II. Šebesta Frant., c. k.
dvorní rada, 56 roků, 420—III. — Ve všeobecné
nemocnici: Alkier Heřman, správce hospodářství
v. v., 64 roky. Baroch Václav, dělník, 62 roky. Jiránek
Josef, hlídač na hřbitově, 59 roků. Macal Josef, topič,
52 roky. — U Milosrdných sester: Hájková
Anna, manželka dělníka, 38 roků. Košťálek Václav,
dělník, 56 roků. Strnadová Marie, manželka řezníka,
#8
alto_textblock
#8
43 roky
#9
alto_textblock
#9
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 24. listopadu.
Mimo předplacení
Pohostinsku vystoupí COOUELIN cadet od
Comédie Frangaise se svou společností.
Le gendre de Mr. Poirier.
Comédie en 4 actes d' Émile Augier et Jules Sandeau.
OSOBY: Mr. Poirier, Mrs. Coquelin cadet. de Presles,
Vouthier. Verdellet, Chambly. Vatel, Loberty. Mont-
meyran, Scheller. Chevassus, Stacquet. Domestique,
Sénéchal. Antoinette Mlle. Raynal.
La Joie fait Peur.
Comédie en 1 acte de Mme Émile de Girardin.
OSOBY: Noěl, Mrs. Coquelin cadet. Octave, Sénéchal.
Adrien, Stacquet. Mme, des Aubiers, Mmes. Barelli.
Mathilde, Raynal. Blanche, Jeanne Henry.
Monolognes
dits par Mr. Coquelin cadet.
Po prvním dějství přestávka.
#10
alto_textblock
#10
Začátek o 7. hod.
#11
alto_textblock
#11
Konec o 10. hod.
#12
alto_textblock
#12
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod. več.
V úterý 24. listopadu.
— 11. hra v předplacení. —
Po 3.: Ultimo
Veselohra o 5 jednáních od G. z Moserů. Přeložil
B. Brandejs. Režisér V. Spurný
#13
alto_textblock
#13
Svandovo divadlo na Smíchově.
#14
alto_textblock
#14
Začátek o 7. hod.
V úterý 24. listopadu.
19. hra v předplacení (úterní).
Moderní manželé
Fraška o 3 jednáních. Napsali A. Mars a Barii. Pře-
ložil V. Táborský. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka v Praze
a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově
#15
alto_textblock
#15
26662
#16
alto_textblock
#16
na Kra
Pištěkovo lidové divadlo vnehraeoh
O 7. hod. več.
Lidové představení za poloviční ceny.
České Amazonky aneb Ženská vojna
Fraška se zpěvy a evolucemi o 3 jedn. a 8 odd-
od Jos. K. Tyla.
26633
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Po páté: Na dně života.
#17
alto_textblock
#17
V úterý 24. listopadu.
#18
alto_textblock
#18
172
#20
alto_textblock
#20
169 —
#21
alto_textblock
#21
plačíe
#22
alto_textblock
#22
»Tetička odjíždí? . . « zvolala Andělka.
»Děťátko moje . . . musím! Dnes chci dojet k
kanovníkovi a poprosit ho, aby mi dovolil vzít vás k sobě.
Nevím, podaří-li se mi to hned, ale nanejvýš za několik
dnů přijedu pro vás.«
Andělka položila se na lavici a tiše odpověděla,
»Maminka také se měla vrátit za několik dnů ..
Tatínek také . . .«
Teta div nevyskočila.
»Děťátko moje!« zvolala. »Přísahám ti na spasení
duše, že vás neopustím! A kdyby pan kanovník vás ne-
chtěl přijmout do domu, co se mi nezdá, tu hned opu-
stím místo u něho a vrátím se k vám i kdybych měla
spolu s vámi zemřít hladem. Dva . . . tři dny nejdéle
mne neuvidíš. Potom se už nerozloučíme, přísahám til«
»Tři dny! . . .« opakovala Andělka.
Byla již klidnější a záhy upadla v dřívější apatii
Ba rozloučila se s tetou lhostejněji, ačkoli dobrá ta žena
hlasitě plakala.
Teta, vyšedši z jizby, zavřela za sebou a přiblíživši
se k šafářce, chtěla ji cos povědět. Ale přemohla se.
Když se vozík hnul a byl již ve vratech, zastavila teta
vozku a pokynula šafářce. Ta bezděčně přiskočila.
»Paní si něčeho přeje?« tázala se.
Teta pohlédla jí v oči. Chvíli se rozpakovala, ale
ihned usedla pevněji na sedadla a natáhla se, jako by se
v duši na něčem ustanovila. Pak odpověděla:
»Nic . . . přemýšlela jsem toliko o dětech.«
»A jak bude se slečinkou? . . . My na doktora
nemáme a ji by ho bylo třeba . . .«
#23
alto_textblock
#23
ptala:
#24
alto_textblock
#24
umlkla.
#25
alto_textblock
#25
Andělka byla již tak sesláblá, že ani nevstávala
z lůžka. Málo jedla, nemluvila skorem nic, nečítala
v knížce, ba ani se nesmála šprýmům Jožovým. Chlapec,
otrhaný, toulal se v děravých botkách po celém okolí
a neznámé mu dosud vědomí svobody tak mu lahodilo,
že zapomínal na chlad, vedro, odpočinek, ba i na sestru
a na matku.
Zapadl do jizby toliko občas, když se mu již chtělo
hodně jíst. Ostatek času strávil v lese anebo u vody.
Za takovýchto okolností objevil se jednoho dne na
dvoře jednospřežný selský vozík a na něm vozka a žena
tmavě oděná. Šafář, jenž právě vozil seno, zanechal práce
a běžel naproti, domnívaje se, že přijíždí paní. Avšak
přiblížív se, zpozoroval osobu neznámou, která se ho
»A což děti? . . .«
Šafář pohlédl na ni a odpověděl:
»Mladý pán se toulá, ale slečinka je tuze ne-
mocna . . .«
»Nemocna? . . . O, neštěstí!. . . Co jest jí? . . .«
»Což my víme, prosím, vzácná paní? . . . Je ne-
mocna tak, že ani nemůže vstát z postele.«
Pak dodal:
»Snad paní přichází od naší dědičky? . . . Jak je
jí tam, neboť slečinka ukrutně teskní a zdá se mi, že
zrovna od toho je nemocna.«
»Ubohé dítě!« zašeptala přichozí, utírajíc oči.
Ale na otázku šafářovu neodpověděla.
Vozík hnul se s místa a šafář šel podle něho. Pří-
chozí několikráte se obrátila k němu, jako by mu chtěla
cos oznámit, či zeptat se na něco. Ale vždrcky včas
#26
alto_textblock
#26
Andělka-
#27
alto_textblock
#27
43