#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
8. května 1908. Císlo 127
#5
alto_textblock
#5
tatu
#7
alto_textblock
#7
Okupace Tripolisu Italii ujednan-u věcí.
Bývalý tajemník Zanardellův uveřejní
onehdy dopis, v němž dokládá, že otázka obsa-
zeni Tripolisu Italií jest diplomacií již rozhod-
nuta. Francie, Anglie, Německo a Rakousko
svolily již, aby Italie obsadila Tripolis, jakmil
uzná okamžik k tomu vhodným. Německoči-
nilo veliké potíže a svolile na konec, jen aby
Italie nevystoupila z trojspolku. Je tedy otázks.
byl-li poslední konflikt Italie s Tureckem vy-
volán skutečně k vůli několika poštám v Tu-
recku, nebo neměl-li sloužiti k tomu, aby Italie
měla záminku k obsazení Tripolisu.
#9
alto_textblock
#9
Hodina rozhodnutí v Marokku.
»Petit Parisien«, kterýž má dobré styky
s ministerstvem vnějších věcl, praví, že v Ma-
rokku přiblížila se hodina rozhodnutí, jež na-
dejde do konce týdne. Rozřešení problému zá-
visí od toho, který z obou sultánů dostihne
dříve Fezu a bude hlavním městem uznán. Jaký
jest ale rozpor ve zprávách z Marokka, vidno
jest z toho, že týž list otiskuje dvě depeše
úplně si odporující. Dopisovatel tangerský te-
legrafuje mu, že obyvatelstvo ve Fezu očekává
toužebně sultána Abdula Aziza a že je věrně
oddáno legitimnímu sultánovi. Dopisovatel ve
Fezu ale sděluje, že poselství Muleje Hafida
přijato bylo radostnou střelbou. Obyratelstv
chystá prý se k slavnostnímu uvítání jeho.
#10
alto_textblock
#10
Přijezd poslanců říšských a zá-
stupců vlády do Prahy.
#11
alto_textblock
#11
Zvláštním vlakem Františkovy dráhy přijelo
včera o 1/22. hod. odpol. do Prahy k účasťenslví na
pohřbu vynikajícího politika a dlouholetého člena
poslanecké sněmovny rady říšské 90 poslanců tohoto
zákonodárného sboru, dále zástupcové vlády. Na
peronu byli očekávani starostou měst pražských
p. drem. K. Grošem, ministrem krajanem Práš-
kem a zástupcem obce i okresu vinohradského
p. stav. B. Holečkem. Poněvadž ministr orby
dr. Ebenhoch ohlásil oficiálně příjezd svůj do Prahy
dostavili se k jeho uvítání také vicepresident místo-
držitelství Döril a dvorní rada polie, ředitel Křikava.
Když poslanci a zástupcové vlády (jména viz
mezi účastníky pohřbu dra. Herolda) vystoupil
z vlaku, uvítal je starosta měst pražských dr. Groi
asi takto:
Slovutní pánové! Jménem rady král. hl. měst
Prahy dovoluji si vás, slovutní pánově, nejzdvořilej
přivítati. Přijeli jste za truchlivých okamžiků, kdy
celý národ náš v bezměrném bolu stojí nad rakví
jednoho z nejzdárnějších svých synů kdy chystá se
velkolepou tryznou slavnostní rozloučiti se s politi
kem nejnadanějším řečníkem nejgeniálnějším, bojov-
níkem za práva lidu nejstalečnějším — drem. Josefen
Heroldem. Ve chvíli té, kdy tesklivost a bol svíri
srdce naše, lím více oceňujeme svazky pokrevenské.
svazky, kleré pojí náh s ostalními kmeny slávským
v jeden celek a které vás vedly k nám, abyste spo
lečně s námi nesli velký zármutek abyste nám po
skytli útěchu a sílu v našem žžalu.
Děkujeme vám, slovutní pánové, co nejsrdečněj
a ubezpečujeme vás, že ve smyslu tradic velkého
muže, jehož právě chystáme se do lůna vlasti po-
hřbiti, chceme vždy věrně pracovati k utužení vzi-
jemných svazků Slovanstva a chceme hájiti neohro-
ženě nejzápadnější výspu velkého moře slovanského
na kterou nás osud postavil. Boďlež nám, slovulni
pánové, co nejupřímněji vílání a přijměte ještě jednou
za vzácnou svoji obětavost naše nejoddanější diky.
Starosta končil uvítáním zástupců vlady, jakož
i zástupců všech klubů poslaneckých. Bylií zastou-
peni: Poláci, Slovinci, Chorvati, Rusoré, Němci
Vlachové a Rumuni.
Po tomto uvítání odebrali se poslanci do ná-
dražní restaurace, kdež jim přichystán oběd. Zde uví-
tal hosty p. slavitel B. Holeček těmito slovy
Vzácné shromáždění, slovutní pánové! Pokládám
si za čest jménem okresního výboru a města Král
Vinohradů srdečně pozdraviti a uvítati vás, jež jsto
zavítali k nám, abyste k věčnému odpočinku dopro-
vodili nejen vynikajícího a neohroženého zastance
práv a zájmů národa českého, ale i našeho veleza-
sloužilého občana a starostu okresu p. dra. Herolda
Čím nám dr. Herold mimo to byl a jaké úctě a dů-
věře pro své šlechetně snahy se všeobecně těšil, nej
lepším důkazem jest vaše četné vzácné účastenstvi
Vitaje vás, vzdávám jménem těchto korporaci uctivý
svůj dík s ujištěním, že čest našemu velkému zesnu-
lému prokázana bude v této těžké chvili útěchou
celé naší obci i okresu a zachováme tuto u vděčné
paměti.
Po 3. hodině odpol. odebrali se poslanci do Pan-
theonu musea král. českého, aby účastnili se pohřbu
dra. Herolda.
#12
alto_textblock
#12
Pohřeh JUDra. Jos. Herolda.
#13
alto_textblock
#13
... K nejbolestnějším úkolům novinářským
patří, utkati smuteční stuhu kol jména vynikaji-
cího zesnulého a zavolati poslední vřelé slovo
za ním do hrobu!
Obojí připadlo českému tisku v tčcht
dnech, kdy nepředvídaně z prořídlých řad mužn
národa našeho zmizel markantní zjev bystrého
polilika, duchaplného rhetora, z vrstevníků na
šich jednoho z nejschopnějších, dra. Josefa He-
rolda.
Rána nevlidného osudu byla tím bolestněj-
ší, že obratný kormidelník smeten byl s paluby
právě ve chvili, kdy vzdutě vlny politických zá-
pasů našich žádaly lodivoda pevné ruky a zku-
šeného oka. Proto k smutku, s jakým neblahá
zvěst v celé společnosti naší národní příjata.
družila se i zaraženost a stísněnost, vyznivajíeí
v bezpočetných projevech ze všech kruhů
stran.
Dojem, jaký smrt jeho vzbudila v nejširších
vrstvách, zračil se při smutné povinnosti vče-
rejší, při doprovodu tělesných ostatků jeho na
poslední cestě Prahou k Vyšehradu. Stalo se
zvyklostí, že pohřbům vynikajících mužů do-
stalo se určité zevní formy, východištěm po-
hiřbu, smutečním dekorem ulic i průvodems
účastí obyvatelstva. Ve směru tom pohřeb He-
roldův řadil se celým průběhem svým ku před-
chozím smutečním událostem, připomínaje po-
hřeb Svatopluka Čecha. — nšni
Jako velikému básníku, tak významnému
politiku byla síň Pantheonu siní smuteční, n
jejímž teskném rázu nedovedly změniti ničeho
ani jásavé barvy fresek Hynaisových a Ženíško-
vých, ani vlídný úsměv jarního slunce ve chvili
pohřbu, ani kol mohutného katafalku bohate
rozestřené záhony bílych květů. A také zde po
smutečních, tklivě krásných zpěvech zavzněl
nad rakví slova řečníků, snažicích se vystihnouti
rozsah ztráty a vzpomenouti záslužné činnosti
lre toe molešl
nebožtikovy.
Mezi východištěm pohřbu a jeho posledním
cilem na prostranstvích mezi Museem a Vyše-
hradem, projevem smutku byly zevní poctyz ve-
liká účast obecenstva ve špalírech, černé pra-
pory, osvětlení v ulicích u ohně na pyloneci
u Musea. Nepřehledný průvod v řadách svých
měl ministry, poslance a zástupce všech korpo-
rací a kruhů. Nad průvod známých ovšem vyni-
kala velikolepá účast oněch neznámých, kter
#14
alto_textblock
#14
přítomností svou pohřbu dra. Herolda dodali ráz
pohřbu národního, jakého celým svým životem
a činností plně si zasloužil!
Chvilí nejtklivější zůstalo ovšem uložen
tělesných ostatků jeho do půdy českého Žalova.
Poslední pozdravy a rozloučení zároveň, prone-
sené starosty měst, o jejichž rozkvět získalsi
zásluh, dozněly — a v několika hodinách p-
tom, na osamělém, posvátném místě, u hlavy
padlého bojovníka přikloklo hřbitovní ticho
U katafalku před pohřbem.
Po celé včerejší dopoledne přicházelo obe-
censtvo do Pantheonu musea král. českého, aby
vzdalo poctu památce zesnulého dra. J. Herolda.
U katafalku stáli čestnou stráž členové hasič
ského sboru vinohradského a vršovického. Dra
hocenných věneů a kylic bylo k rakvi položeno
převeliké množství. Doplňujeme seznam jich, ve
včerejším odpoledníku uveřejněný. Další věnce
ztre
Zemský výbor království českého, král. hlavn
město Praha (»Velikému bojovníku za práva národa«)
Národní rada česká (»Geniälnímu vůdci a předsedovi«)
Jaroslav a Anička, městský dobrov. sbor hasičský na
Kr. Vinohradech, rodina Langhansová, Otokar a Věra
pensijní lond solistů Národního divadla, pěvecká bu-
dební jednota »Smetana« ve Vršovicích, Český klub na
radě říšské (»Soudruhu v boji«), Ústřední banka če-
ských spořitelen, zastupitelstvo města Vršovic, správn
rada banky Slavie, Zdeňka Kheilová, rodina Ra
žičkova, národní strana svobodomyslná, České Slez
sko (»Ve věrné vděčnosti«). Ústřední Matice školská
poslanci české strany agrární (»Velkému vlastencí«)
manipul. úřadnictvo zemského výboru, ředitelství kr
českého zemského divadla, ředitelství německého
zemského divadla (»Zasloužilému intendantu Národ-
ního divadla«), intendance německého divadla.
#15
alto_textblock
#15
věnovali:
#16
alto_textblock
#16
Účastenství přl obřadech
Dnlavzánu
m v Pantheonu.
Na půl čtvrtou hodinu odpolední byl usta-
noven začátek pohřebních obřadů, ale už o
druhé hodině pufovalo četné obecenstvo do bu
dovy Musea. Zejména byli to delegáti mésta
obci z venkova, zástupcové spolků a korporael
Veškeré prostranství rozsáhlého Pantheonu bylo
již po 3. hodiné smutečními hosty přeplněno.
Mezi přitomnými byli zejména pp. ministr m. s
dr. J. Fořt, ministr m. sl. dr. ryt. Randa, ministr ob
chodu dr. Fledler, ministr dr. Ebenboch, býv. miníst
drah Wittek, sekční chef dr. Greif, ministerský rada
dr. Zampach, sekění chef z Bauerů, min. rada Svě-
rák, sekční rada Hanačik, min. rada baron Saken,
vicepresident dr. Žaček, dále zástupcové Národní
rady, poslanci zemstí a říšští pánové: red. J. Anýž
dv. r. prof. dr. Celakovský. Žďárský. Chaloupka
Rychtera, Dvořák, dr. Hruban, Kotland, Kubr, Moll,
Novotný, dr. Podlipný, dr. Stránský, dr. K. Kramář
Brdlík, Spmdler, dr. Radimský, dr. Baxa, V. Klofát
Filip, Maebáček, dr. Ullrich, Buříval, dr. Pazderka,
Svehla, Kratochvil, Neumann, Kuchynka, Durych, dr
Hnídek, Srdinko, Hübsch, prof. Hráský, dr. Eppin-
ger, Čech, Karel Adámek, Mettal, hr. V. Schön born,
prof. dr. Velich, dr. Zimmer, Šilinger, P. Zitnik,p
Stojan, Myslivec, dr. Myslivec, Šabata, Šrámnek, Tva
růžek, Šachl, Prokop. Staněk, Udržal, dr. Pinkas
Krejčí, Krejčik, Dobija, Bukvaj. Sablík, Cianglo. Hor-
muzak, Made, Glombjnsky, Harnek, Tonelli, Delu
gan, Gentili, hrabě Thun, Prisching, Conci, dr
Kolesca, dr. Hočevar, Staniszewski, J. Hribar, dr
Bialy, dr. German, Wiscek, dr. Tomaszewski, dr. Du-
lemba, Mašlonka, Zaunecker, Ploj. Robl-k, Toma-
schitz, Bialadinovitech, dr. Hlibovicki, Kren, Ivan-
čevič, Künzl, Ježovnik, Gälz, Hober, Daviďak
Pervein, Grafenauer. Onyskiewicz, Okuněvský, Go
stinčar, Píšek, Roškar, Zuleger, Stachiura, dr. Zau
necker, inž. Kaftan, dr. Haju, dr. Koerner, dr
Schauer, prof. dr. Drtina, Maštálka, Zázvorka, P. dr
Zahradník, Sláma, Streklj, dr. Werunsky, dr. Maly.
dr. Srb, dr. Černohorský, Markov, Hubka, Herrmann
dr. Schuster a dr. Preiss, členové panské sněmovny
dr. V. Škarda, Wohanka a dr. K. Mattuš.
České vysoké školy byly zastoupeny če
nými členy akademických senátů v čele s rektory
pp. prol. drem. Gollem z českého vysokého učen
Karlo Ferdinandova a prof. F. Novotným z české vy
soké školy technické spolu s děkanem právnické fa
kulty prof. drem. Niederlem, dále prof. dr. Hlava
prof. dr. Heyrovský, prol. dr. Scherer, prof. dr
Henner, prof. dr. Pečírka, dvor. rada prof. dr. Ott,
prof. Veiflik a j.
Česká samospráva vyslala ku pohřbu ne
spočetné množství zástupců. Za král, hl. město Prahu
přilomen byl starosta p. dr. K. Groš s oběma ná-
městky pp. drem. Štychem a Jirouskem a asi 70 členy
sboru. Korporativné dostavili se členové městského
zastupitelstva vinohradského se starostou p. Vlškem
a okresního zastupilelstva vinohradského, dále čle
nové okresu žižkovského se starostou p. Wintrem,
městského zastupitelstva žižkovského se starostou
p. G. Žákem, číenové smíchovského okresu se sta-
rostou p. Eberjem a městského zaslupitelstva smí-
chovského se slarostou p. drem. Koldinským, členové
městského zastupitelstva karlínského se slarostou
p. J. Ronzem, členové okresu karlínského, korpora
tivně dostavili se členové zastupitelstva města Vršovie.
rodné obce dra. Jos. Herolda, v čele s náměstkem
p. Zimmermannem, dále přítomni byli zástupcové
měst a obcl Nuslí, Podola, Braníka, Břevnova, Vy-
sočan, dále pp. Doskočil, V. Špaček a Zouzal z Hod-
kovíček, Ejem z Radotina, ředitel cukrovaru Švebla
ze Zdie, za městskou radu v Brandýse n. L op. sta-
rosta dr. Jiskra, Fotler, Janda, Melichar, Wildt a Zehr.
pp. Vacak a Jelínek z Benešova, záslupcové obce
okresu turnovského, p. Kessler z Plzně, okr. tajemník
Satrapa z Českého Dubu, pp. dr. Šebor, Mates a dr
Šverma z Mnichova Hradiště, pan dr. Formánek za
městskou radu v Kouřimi, pp. Šal a Suchomel za
okresní výbor v Kouřimi, pan dr. Doskočil z Do-
břichovic, pánové Vašíček a dr. Tonder z Dejvic
pánové starosta Novák a radní Fiala ze Satalic
pp. Kuchynka, starosta, Novotný a Vandera, městšti
radní z Pardubic, dále pp. Černý z Hostivaře, Bělský
z Kutné Hory, dr. Čížek za okres a obec Náchod
dr. Hostaš a dr. Mašek z Klatov, za okres novo
strašecký pp. Pechner a dr. Chlistovský, starosta
Kaše a ředitel Klima z Černého Kostelce, dr. Vor
liček, starosta z Labského Kostelce, členové městsk
rady v Dobřichovicích se slarostou p. Procházkou,
zástupcové města Hořovic pp. Antonin Čermák, sla
tosta, JUDr. Bohumil Čermák, Miroslav Resol a Jose.
Toť, starosta města Kulné Hury p. Macháček, z Čela-
kovic pp. starosta Čurda, Pecháček a Perles, z Král
Dvora pp. starosta Finger a Šulc, z Krče pp. starosta
Varhout a Havlíček, za okresní výbor v Roudnici
pp. starosta Kobr a náměstek Zinke, starosta města
Řičan -p. Medřický, za město Přelouč pp. starosta
Nerad, Lieger a Komárek, deputace »Sokola« v Ji-
čině, starosta p. Zahajský v Nové Pace, p. Jonák za
okres hořický, pp. Prouza a Potůček za Občanský
klub v Pardubicích, za okresní výbor v Brandýse
n. L. pp. Svatoš a Fabian, p. V. Beneš, předseda
cukrovaru v Mladé Boleslavi, za okresní výbor v Při-
brami pp. dr. z Alfemannů a Plazza, pp. prol. Ště-
lina a továrník Knotek z Jičína, členové zastupitel-
stva obce Michle, za město Zbirov p. Fr. Víld, za
okres zbirovský pp. Čihák, dr. Jedlička a Svoboda,
za okresní výbor v Kutné Hoře pp. Novotný, Beran
a Pláček, za město Louny pp. Adolf Šaroch, ná-
městek starosty, Panovský, J. Corn, předseda politi-
vkého klubu, V. Döríler, člen obecního výboru, za
odbor jednoty samosprávných úřadníků v Lounech
pan Pelz, vrchní inspektor banky »Slavie«a
zástupce »Sokola« pan František Vlasák, z Mladé
Boleslavi pp. dr. Eduard Bičik, dr. Jan Šámal, dr.
Vaclav krouský, stav. r. J. Dlabač; za radu král.
města Ml. Boleslavi pp. starosta B. Matoušek, městšti
radní V. Beneš, Eduard Tutter, Ant. Svárovskýa
Bedřich Eisler, za okresní výbor v Ml. Boleslavi pp.
starosta posl. C. Papoušek, členové okres. výboru
Soverin Föchtner, Fr. Pelikán a tajemník dr. Bedřich
Bobek; pp. dr. Pavlousek a tajemník Kfeller z Kralup
tajemník J. Grünvald za město Bakov n. J. a j. v.
V panujícím návalu nebylo nikterak možno zazna-
menati jména všech delegálů okresů a měst.
#17
alto_textblock
#17
Dále byli přítomni v Pantheonu generální konsuí
francouzslý p. Colomies, konsul americký p. Brittain.
anglický Wenthvorth-Forbes.
Pohřebních obřadů zúčastníli se dále pp. místo-
držitel hr. Coudenhove, vicepresidenti Vojáčeka
Döríl, vícepresident vrchního soudu zemského Ri-
nesch, president zemského soudu dr. Schramek, pre-
sident obchodního soudu Šindelář a vicepresident
Des Loges, president trestního soudu dv. r. dr. Wo-
kaun, státní zástupce dv. rada Morstadt, policejní
ředitel dv. rada Křikava, baron Braun, vl. rada Zer-
boní, dv. r. Šafařík Pštross, baron Korb, dv. rada
Marek, vicepres. Tersch, dv. r. Honl, dv. r. Novotný,
okresní hejtmané Andelt, Smitka a Eichhorn.
Polní podmaršálek Krátký a Rummer z Rummers-
hofu, plukovník Šmídt a Wenzlik, baron Koller.
Dale byli přítomní za Klub národní strany
svobodomyslné pp. dr. Matys, Kretší a Keelík, za
damský odbor Ú. M. Š. ppí. A. Podlipná, Benešová
Neffová, za Ženský klub český pl. Brožová, Machová
a z Lešehradů, za učitelstvo měšťanských škol pp
Frydrych a Krůta, za Spolek českých učitelek sl
Anýžova, za Ženský výrobní spolek český sl. Kuřá-
kova a Lamblova, ppi. Lamblová a Patočková, de-
potace Klubu slátních úřadníků pp. rada Schindelka
tajemník dr. Mašín a vrchní schovatel Kubánek
místodrž. rada Tvrdý, kom. radové Vaníček a Schalek
starosta Č. O. S. dr. Scheiner, okr. hejtman Smutný.
ředitel nalezince dvor. rada dr. Dvořák, dr. Klumpar
K. St. Sokol, za Zemskou jednotu živnosten-
ských společenstev pp. Holeček, Stivín a Pavlik
členové Národní rady české s náměstkem drem.
Šolcem, školní inspektor Libický, hr. Aichelburg.
školní inspektor V. Fabián, továrník Štětka, m.r
Schrötter, ředitel Maděra, řed. Hering, vrchní s'ádek
Hotovec, za akční výbor Národní strany svobodo-
myslné F. V. Moravec, za Zajišťovací banku A. Po-
lák, spisovatelé a redaktoři K. Tůma, dr. Serván
Heller, G. Moudrý a K. M. Čapek, školní radaa
spisovatel Alois Jirásek, deputace Spolku majitelů
domů v Nuslích, m. r. Červený, za Národní divadlo
pp. Schmoranz, J. Kvapil a Kovařovič, cís. rada inž.
Schiller, vrchní rada Kursch, polic. radové Vobořil
Pelrásek, za veleobec baráčníků pan Cerný, ředitel
vinohradského divadla F. A. Sobri, ředitel Kliment.
deputace organisace poštovních zřízenců, vl. rada dr.
Brejcha, stav: rada Rosenberg, cís. rada Vottl, zá-
stupce spolku Komenský ve Vídni, za Č. O B. V.
Karbus, ředitel okres, výboru dr. Uchytil, starosta
Nového obchodního gremia Em. Placek, členové
pražského Sokola, předseda společnosti Národního
divadla arch. A. Šimaček s chotí, cís. rada J. Otto.
záslupcové Zemské ústřední jednoly učilelské, depu-
tace damského tělocvičného spolku, generální ředitel
Hypoleční banky dv. rada dr. Blažek, ředitel Černý
ředitel banky Slavie Vlach, deputace měšťanských
ozbrojených sborů, Karel prine Schwarzenberg, Jaro-
slav hr. Thun, ředitei městské pojišťovny Heřmánek
cís. rada Kafka, taj. r. dr. Šafařovic, primáři okresn
nemocnice vinohradské dr. Semerád a dr. Michal,
dr. Lang z Tábora, ředitel ústavu choromys ných
Schell, vrch. stav. rada Landa, vrch. inž. Skopec.
rada zems. výboru Španěl, řed. Svoboda za Zemskou
jednotu učitelstva měšť. škol, řed. poštovního úřadu
G. Krentštengl, ředitel akad. gymuasia Dohoal, zá-
atupcové Ústřední Matice školské pp. dr. Pospišila
dr. Šámal, baron Prazák z Brna, hr. V. Kounic, dr.
Batěk za nolářskou komoro, deputace Spolku českých
advokátů, N. J. P. a N. J. S., lékařské komory
advokátní komory, členové ředitelstva banky Slavie,
úřadnictvo zemského výboru, banky Slavie, města
Kral. Vinohradů, obcí sousedních a j. v.
#18
alto_textblock
#18
Řeči nad rakvi.
#19
alto_textblock
#19
Smuteční obřady zahájeny byly v Pantheonu
slavnostním chorálém, který komponoval sbor
misír p. Zamrzlo pro sbor i orchestr a který
přednesli pěvci Národního divadla. Dojem, jej
chorál způsobil, byl hluboký, nezapomenutelný.
Když dozněly poslední akordy, přistoupií
ke katnfalku
#20
alto_textblock
#20
hr. Vojtěch Schönborn
a těmito slovy rozloučil se se zesnulým, dlouho
letým přisedlcím:
»U rakve svého člena truchlí zemský výbor
Záhy byl nám vyrván, náhle nás opustil muž vyní-
kající nevšedním nadáním, muž bohatého ducha, jenž
mnoho vykonal, muž, od něhož v budoucnosti mnoho
ještě očekavali všichni, kdož jej znali. Činnost, kte-
rou zvěčnělý snad nejvíce vynikal, byla jeho činnost
politická. Tu oceňovati budou řečníci povolanější
Mým čestným úkolem jest poukázali zde stručněa
lelmo na zásluhy, kterých dr. Josef Herold sobě zí-
skal na poli naší samosprávy. Mnoho má co děko-
vati jeho působení v zastupitelstvu obecním ono mo-
derní, krásné město, v jehož sousedství stála jeho
kolébka a jež jako zralý muž si vybral za bydliště.
Nerozlučně zůstává spojeno jméno okresního starosty
dra. Herolda se zastupitelstvem a výborem okresu
vinohradského. A posledních 12 roků svého života
byl činným v zemském výboru království českého.
Stál v čele složitého odboru, jenž pro vývoj samo-
správy v celém království nad jiné jest důležilým
při vzáeném jeho nadání podařilo se mů proniknouti
veškerý obsah tohoto odboru, aniž by při tom za
nedbal působení politické, úřad okresního starostya
široce rozvětvenou ostatní svou činnost. Jak často
byli jsme svědky, když zvěčnělý rychle a hravě pro-
niknuv složitý problém, několika krátkými větam
objasnil stav věci a přivedl spravedlivé a správné
rozhodnulí. A při tom všem — ač v zemském vý-
boru zasedají mužové různého politického smýšlení
a ačkoliv strany, ke kterým přináležejí, dost často
ostře se polírají — nám všem bez rozdílu stran
národnosti byl zesnulý vždy přátelským kolegnu
Mnoho jsme v něm ztratili a snad nikdy, nikdy ne
nalezne zemský výbor zcela a v každém směru rovno
cennou nábradu za dra. Jos. Herolda.e
Vicepresident poslanecké sněmovny posl
dr. Žáček rozloučil se s drem. Heroldem jmé
nem presidia poslaneské sněmovny.
Jménem Národní rady promluvil místo
předseda
#21
alto_textblock
#21
p. dr. J. Šol
#22
alto_textblock
#22
a pravil:
#23
alto_textblock
#23
„V této nádherné síni, věnované hlubokým vý-
kladům vědeckým a duchovnímu závodění nejušlech-
tilejších a nejvzácnějších duchů našeho národ
v oboru vědy, umění a slovesnosti, slojíme v krátké
době po třetí nad rakví jednoho z nejlepších syno
této země — nad vychladlou mrtvolou pledsedy
Národní rady české dra. Jesefa Herolda.
Čím byl tento skvělý, vždy pohotový řečník
důmyslný politik, břitký publicista a organisátor ná-
rodních sil svému národu a vlasti, to pociťujem
v plné síle dnes, kdy jsme jej ztratili. Nemohu vy-
stihnouti všestranný význam tohoto znamenitého, b
výtečného muže pro národ náš v krátké době ně-
kolika chvil a mohu jen jakoby letem dotknouti se
jedné stránky jeho veřejné činnosti ve sboru, jeho
byl, ne-li původcem, zajisté jeho zakladatelem, zři-
zovatelem, náčelníkem a vůdcem v době pěti téměi
let, totiž Národní radě české
Už nesmrtelný náš Karel Havlíček byl pojal
v době nastávající reakce v roce 1850 myšlenku, aby
bylo zřízeno sdružení politicko-nárední, ve kterém
by se organisoval celý národ k promyšlené a účelné
práci všekulturní, a kde by se dostalo jednotlivým
částem a údům národního tělesa ducha jednotného
Pro nepřízeň doby a pro trudný osud Karla Havlička
k utvoření takovéto korporace nedošlo.
Herold těžce nesl rezpadnutí se če-
ského národa ve veliký počet stran po-
litických. On mocným svým slovem a skvělou
výmluvnosti opět o opět nabádal k sjednocení, čili
jak on to nazýval, k soustředění národních sil a stran
politických a vytkl za účel Národní rady české: P-
čovati o součinnost všech činitelů v národě, zejměna
však českých stran ve veškerých důležitých olázkách.
jež se týkají společných zájmů všeho českého ná-
roda, pracovati k vyhudování promyšleného, přesně
učlánkovaného, všenárodního zřízení českého, jako
ideálu národní součinnosti, kázně a moci.
Národní rada česká, jsouc zřízena pro tři země ko-
runy české i pro příslušníky národa za jejími hrani-
cemi, měla v dru. Heroldovi svého vzomého před-
sedu, vedle něhož jsou pro každou zemi mistopřen
#24
alto_textblock
#24
sedové a odbory zemské i pracovní odbory v ústředl
jehož výkonným orgánem jest ústřední výbor
Po několika nesmělých pokusech k utvoření po
dobného sboru čr. Herold ujav se myšlenky vše-
národní instituce s rázností a nadšením jemu vlast-
ním, dal sdružení tu formu, kterou dnes má. Právnín
jejím základem jest jakási parlamentni komise všech
českých klubů poslaneckých a stran, v ni zastou-
pených pro styčné body společné s přibráním důvěr-
níků ze všech oborů veřejného živola.
Nebožtík byl odchovancem dvou věků, slarš
a novější doby obrozenské. Mládí jeho spadá de
doby státoprávního našeho zápasu, na kterém měly
účastenství všechny třídy a vrstvy našeho národa
a tudíž vylkl Národní radě české za přední úkol do-
bývání a hájení státního práva zemí koruny če
ské jako nezadatelného dědictví po předcích našich,
přiměřeného lidovým zásadám doby naší a přesvěd-
čení národa; zároveň také dobývání a hájení naproste
rovnoprávnosti jazyka českého v úřadech, školách
a všem životě veřejném, jakož ovšem také účinnou
ochranu národních menšin.
V nesčíslných jeho politických řečech I snažen
ostatním táhne se také jako červená nit a vrací s
myšlenka, že národ český, ležící v srdci Evropy, na
prahu mezi světem německým a slovanským, má
důložitost a význam světový, že právo
na jeho plný a nezkrácený život a rozvoj path jemu
po právu hislorickém i přirozeném a že, pokud tote
jeho právo naráží na rozpínavost souseda nebo sou-
sedů, nutně z toho musí nastati spor, kterému jes
vyhnouti se a že existence této říše, jež má býti spol-
kem rovnoprávných a rovnocenných států a národů.
jest v případě onom jeho záštitou! Ale jakko muž
zkušený, svěla a běhů politických znalý, nezapo-
mínal, že jest (řeba navázati organicky na minulos
a že jest třeba ústavní a právní zřízení soustátí na-
šeho pozměniti ve smyslu i našeho práva histori-
ckého i přirozeného, že denní potřeby národa mus
býli ukájeny a že se jim musí hověti a proto pojal
do základních řádů Národní rady české jako dalš
základní vstanovení, že tato jedná také o národně-
politickém, osvětovém, národohospodářském i sociál-
ním povznesení národa a že k tomu jest nejjistějšín
prostředkem úprava zřízení samosprávného v duchu
úplného rozveje jeho
Poněvadž pak otázka česká jevila se jemu nejen
důležitou i s hlediska zájmu dynastie a říše, ale také
pro její význam mezinárodní, vytkl Národní radě
české za úkol další: pečovatí o správnou informaci
ciziny o národě českém, důstojnou národní represen
taci i obranu a o tiskovou a informační kancelát
pro cizinu, podobně jako též o otázky Čechů zahra-
ničních a zřízení i vedení všenárodního archivu, v
kterýchžlo směrech byl taktéž činným neunavně
úspěšně jako předseda zahraničního odboru Národní
rady české a zakladatel i člen správy Correspondance
tcheque.
Ale Řím nebyl postaven jedním dnem a celý
velký program tento nevystoupil jednoho dne
jako nové snad zjevení hotové z hlavy zakladatele
Národní rady české: Pracují a pracovaly o něm už
spoňí dvě, tři pokolení pod záštitou skvělých jmen
jeho původců. Palackého a Riegra, Havlíčka, Slad-
kovského a bratří Grégrů a j. Práce tato ani nemohla
býti dílem jednotlivce, jehož síly přesahuje, ona jes
dílo vývoje, jehož zákonům podléhá nejen život
přírody, ale i život osvětový a kulturní, společenský
a politický i národohospodářský všech národů. A když
dospěje vývoj jedince i národa jako složky sociální
svého cíle a mety, bývají te opět jednotlivci, kter
uskutečňují to, na čem stavěli a co připravovali jejich
předchůdci — toť zákon dějin! Pravíť dobře básník
vlašský:
Když národ v boji pro svobodu vslává,
Bůh jemu sám za vůdce se podává,
Svůj hrom a blesk mu klade do ruky...
s od
Tuto práci připravuje tedy v duchu svého za-
kladatele dr. Herolda Národní rada česká
Jakou hřivnou přispěl zesnulý náš přítel k usku-
tečnění tohoto národního programu, o tom prones
soud historie. Jisto však už dnes, že dr. Herold by
nejen represenlantem Národní rady české, ale záro-
veň jejím nejpilnější pracovníkem, jak uznává náš
sbor jednomyslně bez rozdilu stran
Jako pravý národní herold neboli hlasalel, vo-
lající k boji, nezanedbával i vniiřní, těžké a úmorn
práce vedle snah, seznámiti dalekou, širokou cizinu
s otázkou českou. On udržoval slyky zvláště se svě-
tem francouzským a anglickým, jak svědčí o tom
jeho korespondence i cesty jeho do Paříže, dále
k odhalení obnoveného pomníku krále Jana Lucem
burského do Kresčaku, pobyt v Londýně, založen
Correspondance tchěque. V poslední ještě, za jeho
předsednictví konané schůzi presidiální komise uvo-
lil se, ovšem opětně na svůj náklad, v zastoupení
Národní rady české vypraviti se společně s jiným
činiteli k jednání o slovanském sjezdu do Petro-
hradu..
O něm lze užiti slov věštce polského Adamu
Mickiewicze — on byl stejně jako jeho velký před
chůdce Rieger — v zájmu vroucně mil ova-
ného národa „po šwiala przeslrzeni niezmordo-
wany goniec“, to jest „po širé světa ohlasti neumdlé
vající peutník.
A tak, drahý příteli, národovče a předbojník
náš, hlas tvěj. hlaholící na obranu nároča, na vždu
umikl, ale zářící příklad národní práce, který js
nám zanechal, snahy tvé a dílo tvé přetrvají tebe
budou nám povždy pobídkou v plodně práci národní
a pro všenárodní zřízení v Národní radě české pro
lepší budoucnost národ. Nechal jsi velké dílo.
pro něž jsi žil a dýchal, pracoval příkladně a ježti
ve snách horečných vstupovalo na mysl — nehotové
nás všech, zaměstnaných při díle tomto, odkazem
ivým nejpednějším budiž dokonati je v tom
duchu, jak jsi je dokončeno míti sobě přáll“
Za české poslance národní strany svobodo-
myslné rozloučil se se zesnulým poslanec pan
#25
alto_textblock
#25
dr. Karel Kramář
#26
alto_textblock
#26
těmito slovy:
„Drahý příteli! Loučím se s tebo
jménem těch, s kterými jsi bojoval a které toli
krát jsi vedl v těžkém boji za práva našeho n
roda.
Nikdy víe neuslyšíme tvé plamenné slovo
kterým dovedl jsi buditi nadšení, odhodlanost
sebedůvěru, nikdy víc nebudeš nám klidným
rozmyslným, vše uvažujícím rádcem s bohatou
svou životní zkušenosti a velikými vědomostmi
Horoucí nadšení a láska k naší dobré, spra
vedlivé věci pojila se u tebe s bezpříkladnou
pracovitosti, přimo neobyčejně vyvinutým smy
slem pro politické reality a s obdivuhodně rych-
lým a bystrým vystižením situace. Tim stal js
se jedním z předních modorních politiků če-
ských a vůdců strany svobodomyslně.
V době, kdy stáli jsme nad troskami velk
státoprávní politiky, kdy se v dušíchi českéh
lidu víra od vítězství nezadatelných práv našeho
království pod těžkými ranami neúprosné sku-
tečnosti zvrátila v trpkou, zmalátnělou resignaci
byl's jedním z těch, kteří znovu budili ztracenou
sebedůvěru, a úchvatnou svou výmluvností uči
jsi národ věřiti, že není nic ztraceno, čeho ná-
rod sám dobrovolně se nevzdá, ale ty's byl také
s těmi, kteři nebáli se národu říci, že i nejsvě-
tější právo nedobývá se jenom neústupným od-
porem, nýbrž také neůnavnou praci, železnou
vytrvalostí a houževnatým poslupem ku předu
krok za krokem.
Ty's nevěřil v zázraky. Ty's věřil jen v prá-
ci a sebevědomou sílu! Nezdolná víra v právu
koruny české, opravdová svobodomyslnost, spra
vedlnost ke všem byly vůdčí hvězdou všeho
tvého politického života.
Skalopevnou byla tvá víra v životní sílu
a budoucnost národa. Tebe nelekaly hrozby an
strachy před utrpením. Tyls nebál se žádného
boje. Ale ty's nikdy nezapomínal, že eflem i nej
#27
alto_textblock
#27
ostřejšího boje je čestný mír. A proto jsi si do-
vedl získati, jako málo kdo, úcty a sympatie
i těch, proti kterým jsi útočil s celou silou svého
o
ohnivého temperamentu.
Byl's dobrým, věrným stranníkem. S tvým
jménem nerozlučně spojena bude historie naší
strany, ale nikdo jako ty nedovedl usmiřovati
strannické protivy a nacházeti společnou cestu
k hájení společných zájmů celého národa.
A přec do dna jsi musil vypíti kalich hoř-
kosti našich bojů a trpěl jsi jimi víc, než mohl
kďo tušiti, komu jsí v trpkých chvílích srdee
neotovřel. Ty's však nikdy nedal se strhnouti
k zlobné odvetě. Zapomínal jsi na křivdy, které
druzí ti tak přehojně činili, a tvou útěchou bylo,
že sám jsi vědomě nikomu neukřivdil. Dnes celý
národ truchlí nad tvou rakví, všichni cítí, co
jsme v tobě ztratili, nejen naše strana. Pozdě ...
Ty neviš o tom víc, ač bylo by to pro tebe nej-
větší, jedinou odměnou za celý život práce a
obětí pro český národ. Také ty musil jsi prožíti
tragedii většiny českých politiků.
Ty's neměl nás opustiti, opustiti ve chvíli,
kdy nejvíc bychom potřebovali zrovna tebe,
tvé politické prozíravosti a tvých velkých zna-
lostí jazykového práva, kterou jsi právě v po-
sledních dnech svého života tak skvěle osvědčíl.
V tobě ztratili jsme pevnou oporu v boji za od-
věká práva našeho jazyka a za celistvost králov-
Ty's opustil nás, kteří jsme očekávalí on
tebe ještě tak mnoho a doufali, že s tebou po-
daří se nám dobýti národu našemu velkou část
toho, co je dobrým jeho práver. Bez tebe mu-
síme bojovati dále těžký boj, tím těžší, že tak
předčasně opouštějí nás nejpřednější naši bojev-
níci, a my, kteří zůstáváme, utrácíme nejlepšt
síly bezohledným strannickým bojem. Srdce se
svírá úzkostí, když bozžalostná smrt nuti za-
mysliti se o bulloucnu.
Na cestu, z které není návratu, vezmi si
jedinou, neklamnou útěchu člověka tvé duševní
velikosti, který poctivě pro svůj národ pracoval.
že jméno své a paměť na sebe nebereš do chlad-
alete
ného hrobu. Ty budou žít
Český lid, pro který tolik jsi vykonal, ni-
kdy tebe nezapomene, a v dějinách českého ná-
roda bude mezi těmi, kdo bojovali za jeho svatá
práva, tvé jméno vždycky jedno z nejpředněj-
ších. A my, kteří jsme ti byli nejbližší, kteří nej-
lépe dovedeme oceniti, čím jsi byl českému na-
rodu, se srdcem plným vděčnosti a slzí dáváme
ti, drahý příteli, poslední s bobem! Buď země
ti lehkou!“1
Po těchto prosloveních vykonal vinohradský
farář msgr. Lehner obřady pohřební za asl-
stence říšského poslance Ant. C. Stojana, faráře
vršovického P. Dusila, P. Škardy a akolytů, na-
čež sbor pěvců zapěl „Salve Regina“ od
Führera.
Za zpěvu žalmů byla rakov s tělesnými
ostatky zvěčnělého snesena s katafalku a za do-
provodu Sokolů s tasenými rapíry byla nesena
do nového zlatého pohřebního vozu vinohradské
obce. Nepřehledné zástupy obecenstva, před
museem shromážděné, vzdávaly poctu ostatkům
dra. J. Herolda.
#28
alto_textblock
#28
ství.
#29
alto_textblock
#29
Právod pohřební
zahájen byl chovanci okresní vychovatelny na
Král. Vinohradech, načež nášledovaly živno-
stenské spolky vinohradské a vršovické, sokolské
jednoty, živnostenské korporace s prapory atd.
Podél zlatého pohřebního vozu tvořili pohyblivý
špalír Sokolově, za rakví ubírali se členové ro-
diny, pedel právnické fakuliy, zástupcové české
university Karlo-Ferdinandovy, členové zem-
ského výboru, dále ministři dr. Ebenhoch, dr.
Fiedler, Prášek, býv. ministři dr. Fořt, dr. ryl.
Randa, následovali v dlouhé řadě poslanci říšští
a zemští a ostatní smuteční hosté. Před museem
plály na mohutných sloupech řecké ohně, v uli-
cích zářily obloukové lampy elektrické a plynové
svítilny.
Pohřební průvod ubíral se Václavským ná-
městím, Ovocnou ulicí, Jungmannovou třídou
po Karlově náměstí a Vyšehradskou třídou n
posvátný Vyšehrad. Na celé této cestě tvořilo
obecenstvo velmi hustý špalír a vzdávalo zesnu-
lému poctu.
Na hranicích Vyšehradu převzal vedení kon
duktu kanovník dr. Burian.
#30
alto_textblock
#30
Na vyšehradském hřbitově
byla rakev s tělem zvěčnělého postavena na ka-
tafalk u Slavína, kde pěvecký sbor zapěl „D
hluboké země“ od Krátkého. Zde rozloučil se
s drem. Heroldem starosta města Král Vinohrado
p. Jos. Víšek a pravil:
»Žalem sklíčeni doprovázíme ke hrobu dra
Josefa Herolda a mně jest věru že smutnou po-
vinností razloučiti se se zesnulým jménem okresu
vinohradského i městské obce Kr. Vinohradů. I nát
stihla rána krutá i nám bude zesnulý nenahraditel-
ným. Jako mladý právník stal se zesnulý občanem
vinohradským a rozvinul zde v králké době vešker
bohaté dary svého ducha, svého nadání i srdce, on
měl vždy na mysli prospěch i dobré jméno okres
i městské obce, již si zvolil za sídlo činnosti své
občanské. V okresním zastupitelstvu zasedal tr
deselileti, posledních šestnáct roků byl jeho staro-
stou. Za jeho staroslenství postavena byla velká
moderní okresní nemocnice. V měsíském zastupstel-
stvu zasedal čtvrt stoleti, byl činným v různých
odborech obecní správy, zejména byl prvním před
sedou ředitetstva městské spořitelny. Byl říšskými
zemským poslancem vinohradským. Byl mužem
plným energ e, byl antorilou ve věcech samospráv-
ných, v nichž pracoval a přikladnou pílí. Když ze-
snulý dovršil paderálého léta věku svého, projevila
mu obec svou vděčnou úctu a uznalost za blaho-
dárnou činnost jeho tím, že jmenovala dra. Herolda
čestným měšťanem. A proto jako vynikajícímu, hor-
livému a obětavému pracovníku v oboru samosprávy,
jako jednomu z nejzdárnějších synů vlasti i národa
zachována bude zesnulému čestná i vděčná pamět
okresu i města Král. Vinohradů. Věrný druhu a mily
příleli náš, my loučime se s Tebou, odpočívej
v pokoji!
Jménem rodné obce zesnulého, města Vršovie,
proslovil bývalý starosta této obce pan Jägen
tklivými slovy rozloučení se slavným sourodákem
»Žalem sklíčení zástupci rodné obce zvěčnělého.
Vršovic, stojíce u hrobky, do které národní velikán
dr. Josef Herold má býti uložen — truchlí vedle jeho
rodiny snad nejvíce nad odchodem našeho Genia,
svého bratra, člena a spolutvůrce vděčné rodné obce
Vršovic.
Bylo to roku 1875, kdy zesnulý dr. Herold za
počal své spolupůsobení v obecní samosprávě rodné
obce.
Ve skrovné, prosté zasedací síni starobylé vršo-
vické radnice zazněly před 33 lety prvé řečnické
jeho výkony a zářícím duchem prodchnuté návrhy
25letého mladého doktora Herolda, které jako úrodné
semeno, do samosprávné půdy založené, nesly hoj-
ného, skvělého ovoce.
Důkazem toho jest porovnání chuďoučké, ne-
urovnané, rozhárané vesnice před 33 lety s nynějším