#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#3
alto_textblock
#3
Zemědělstvi
#4
alto_textblock
#4
Obchod
#5
alto_textblock
#5
Pr čmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 164. ze dne 16. června 1909.
#6
alto_textblock
#6
Finaněnictví
#7
alto_textblock
#7
Telegrafické zprávy.
Jednání se záslupci patrolejových rafinerií
Z Vídně, 15. června. (N. Fr. Pr) Souběžně
n poradami, kterě měly rafinerie spojené v Olexu,
konána dnes ve finančním ministerstvu konference
se zástupen velkých vývozních rafinerií, aby v do-
hodě s vládeu určila cestu k durozumění s vý-
robci surového oleje a znemožníla vniknutí Stan-
dard O Company do rakouského průmyslu suro-
vého oleje a petroleje. Konference se zúčastnili
jako zástupci vlády sekční chef šl. Bernatzky
a Pöschl z finaněního ministerstva, Brosehe
z ministerstva obchodu, Homann z ministerstva
práce a ministeriální rada Joas z ministerstva
fiaancí. Sekční chef šl. Bernatzky sdělil, že v
čtvrtek má býti definitivně podepsána smlouv
výrobců surového oleje se Standard Oil Com-
pany. Jest tedy nejvyšší čas provésti sjednocení
rafinerii, Vláda přeje si, aby neuskutečmila se do-
hoda se Standard Oil Company a má také mo
zabrániti provedení smlouvy.
Ravnéž měly by rafinerie učiniti usnesení
o dohodě, pokud se týče ústavu odbenzinov
eího a jiných v úvahu přicházejícíeh bodů
Rafinerie prohlásily s výhradou souhlasu svých
mundantů, že jsou ochutny dohodnoutis
o ústavu odbenzinovacím. Ve sehůzi rafineri
byla konstatována jistá zásadní ochota k dohodě
s výrobci surového oleje. Jak se proslýchá, za-
mestí se zalužiti pro pravozuvání odbenzinova-
cího ústavu vlastní provozovací společnost, pro
kterouž bylo by potřebí 3 milionů, pro zálohy
na surový olej 12 mil. K, tak že měly by
finsnční ústavy, rafinertím blízké, dáti tuto sumu
k disposici, k čemuž, jak se proslýchá, jsou
orhotny. Rozdíly, které vznikly vzhledem n
kvetu kartelovou, budou také pravděpodobně
překonány. Jest možno, že se skupina úvěrníh
ústsvu a pozemkového úvěrníbo ústavu usjednot
také na množství práce na 450 000 q. Koneční
zásadně usneseno převziti odbenzinovzel ústav
za podmínek, které jsou přiznivější než ame-
rieké a event. také rozděliti zálohy. V poradách
rafineril bude se zejtra pokračovati.
#8
alto_textblock
#8
»Olexe
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 15. června. Dnes dopoledne i od
poledne pokračovalo se v poradách rafinerií,
sdružených v »Olexu«. Rozhodnuti se stane
snad zejtra. Nálada jest dohodě celkem příznivá
ale nedá se ještě v tomto stadiu vyjednáván
nic předvídati.
#10
alto_textblock
#10
Lloydovy plavby
Z Terstn, 15. června. (K. k.) Vypluly par
níky: »Arcikníže František Ferdinand« 13. t m.
z Kohe do Šanchaje, »Marie Valerie« 14. z Ma
drasu do Colomba a »Semiramis« 15, z Brin
disi do Denátek a Terstu.
#11
alto_textblock
#11
Z obchední komory terstské.
Z Terstu, 15. červnu. (K. k.) Obchodní
komora usnesla se ve včerejší schůzi vzhledem
k nepřiznvým vyhlídkám na letošní žně zaslati
vládě pamětní spis o zrušení dovozné b
ela na pšenici a kukuřicí až do konce
1910. jekož i učiniti kroky na povolaném míste
proti přeložen! Lloydového arse-
nálu, což bylo by velkým poškozením Terstu
#12
alto_textblock
#12
Krupobilí v Uhrách.
Z Pešti, 15. června. (K. k.) Ministerstv
orby ohurželo zprávy, že 12. a 13. června událo
se větší krupobit.
#13
alto_textblock
#13
Vídeňský trh na vepřový dobytek.
Z Vídně, 15. června. Přivezeno 13.047 prasat
279 tučaých těžkých a 8916 prostředních a lehkých
a 6402 masných, Mezi později dodanými bylo 2nt
tučných a 80 masných. Tučných prasat přivezeno
bylo skoro o 1400 méně než minulý týden. Trh by
čilý; ceny Ia zboží stoupiy o 2 k, prostředního
lehčiho o K 2—3, Masných prasat bylo as o 400
vice, ale ledva stačita, tak že jim připlatily 2 a
4 koruny.
Znamenala: prasata tnčná těžká Ia. K 128 —130
také K 131, prostřední K 114 - 126, lehká a špat
nější K 104—112, masná K 100—124, také až 127
za 100 Hg.
Tusům připlatilo pro jejich nedostatek 50
až 1 K.
Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží Ia.
K 80.50 až 81.. Ila. K 79 až 79.50. Slanina těžká
nedosolená byla po K 73.— až 74.—, těžká bilá
tabulová K 73.— až 74.—. Ceny ve velkém za 50 k
skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu.
#14
alto_textblock
#14
st Z Pašti, 15. června. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se za zdrželivost
misnů 2600 q. Nálada beze změny. Platila za
50 kg: pšenice kalošská 76.5 kg K 16 10
stolno-bělehradská 76 3 kg K 16.20, horňácká
78 kg K 16 45, bačská 78.5 kg K 16 65
rumunská 77 kg K 16.30; 21to (+- 10 h
K 10 30; oves (+ 20 h) K 9 25 až 9. 35
ječmen K 865; kukuříce K 7 75
n2 7.80.
Termimový obehod byl vzestupný
na pohizení místní spekulace, ale potom záhy
všecek zisk se ztratil.
K večoru znamenala: pšeniee na říjen
K 13 49, na duben 1910 K 13 83; žito n
ren K 1029; uvss na tíjen K 7 71; k
kurice na červenec K 7.59, na květen 1910
K 7.14; řepka na srpen K 14 60
Sádlo smlouváno po K 160.—; jin
zboží beze změny.
Pochmurno.
Z Paříže, 15. června. (K. k.) Závěr. Oves ——
na červen —.— na červenec —., na červenec-srpe
—.—, na září-prosinec —.—, žito klidné, na červen
17.65, na červenec 17.90, na červenee srpen 17.90), na
záší-prosinec 17.75, pšenie stálá, na červen 26.—.
na červenec 26.15, na červenec-srpen 25.60, na září-
prosinec 24.30, mouka stálá, na červen 33.50, na
červenec 33.60, na červenec-arpen 33.65, na září-
prosinec 32.05 Počasí: krásně.
Z Pažive, 15. června. Závécek. (K. k.) Řepkev y
olej klidný, na červen 63.50, na na červenec 63.75.
na Červenec srpen 64.—, na zájí-prosinec 65.25
z Paitás, 15. června. (. k.) Závérek Lih n
červen 40—, na červenec 40.50, na červenec-srpen
40.50, na září-prosinec 39.—. Smýdlení klidné.
#15
alto_textblock
#15
Surové železo.
Z Glasgova, 15. června. Surové železo (závě
rečné smýšiení) stálé. Middlesborough pohotové
48 sh 8l/2d Middlesborouga na 3 měs. 48 sh 111/2 d.
#16
alto_textblock
#16
Drobný úvěr na Rusi
JUDr. K. Polák
#17
alto_textblock
#17
Málo komu je známo, jakou ohromně roz-
větvenou síť ústavů v oboru drobného úvěru má
Rusko, země, kde právě na středních vrstvách
národa také nejvíce úvěru je zapotřebí. Velmi
záslužná činnost mezinárodního svazu ke studiu
středostavovských otázek v Brusselu poskytla
vhodnou příležitost panu řediteli Borodajevskému
z Petrohradu možnost, aby francouzsky psaným
výkladem velmi poučným: »Le petit erédit en
Russie« komisi speciální, jíž v čele stojí v tom
směru velmi zasloužilý dvor. rada dr. Schmied-
land z Vídně, předložil dílo, které i pro širokou
veřejnost těch, již se otázkami středostavovskými
zabývají, je velmi zajímavým a povzbuzujícím
příspěvkem k poznání ceny drobného úvěru i ve
vlastní zemi a za docela jiných poměrů.
Jakožto instituce drobného úvěru považuj
se na Rusi ty, které zabývají se kredilem střed-
ních stavů a to živnostníků bydlicích v městech
a na venkově a pak rolníků, držitelů půdy
Možno si učiniti snadno ponětí, co znamená
drobný úvěr tento v zemi, kde je více než dvacet-
tři miliony rolnických živností.
Bylo by snad možno domnívati se, že t
byly poslední ohromné vlny politické, které za-
ložily velikou organisaci ruského úvěru drobného,
ale tomu tak není. Některé z nich vznikly již
před 66 lety, přemnohým byl základem zvláštn
zákon z r. 1904.
Zákonodárství ruské v tomto směru je velmí
pestré, počínajíc zákonem ze dne 7. května 1840
jemuž pak následovaly zákony z r. 1864, zákon
o polských gminach z r. 1868 a jiný ruský
z téhož roku, zákon ze dne 21. ledna 1883
a 7. prosince 1901.
Nejhlavnějším zákonem organisačním jes
zákon ze dne 7. června 1904, který je úhel-
ným kamenem nynějšího ohromného rozvoje
pozoruhodného.
Nejrůznějších ústavů celkem patnáctero-
násobného druhu existovalo dle Borodajavského
celkem 10.109 a celková bilance činila okruh
500,000 000 rublů.
Některé druhy těchto ústavů nesou ráz
družstevní, jiné z nich nejeví se býti koopera-
cemi zúčastněných a jsou řízeny obcemi a úřady
a slouží výhradně držitelům půdy. Některé
z těchto ústavů slouží tedy jenom venkovu,
jiné pracují v městě i na venkově.
Ústavy rázu úřadního silně převládají
počtem nad ústavy rázu družstevního, které při-
jimají za členy obyčejně všecky třídy občanstva.
Základem dnešních ruských snah na půdě
drobného úvěru je shora citovaný zákon ze dne
7. června 1904.
Zajímavo jest, že nepečuje se jenom o úvě
jednotlivcům, ale také o úvěr sdružením, artě-
lům a jiným korporacím rolníků a živnostníků
za účelem rozumně záročitelných půjček pro
živnost k opatření předmětů hospodářských
za účelem přiměřeného prodeje výrobků.
Zajímavo je, že tento zákon neplatí pro
starší polskou kreditovou organisaci.
Zákon předpisuje podrobně, jakými druhy
obchodu smí se organisace dotčené zabývatia
vyhražuje jim proti starým předpisům sestupo-
vati se v unie a svazy. Organisace samy pod-
léhají státnímu dozoru.
Půjčky jsou buď krátkodobé na 12 měsíců
nebo dlouhodobé, nejdéle na 5 roků a sloužit
mají jenom účelům, jichž provedení organisace
kontroluje.
Hlavní řízení drobného úvěru spadá v kom-
petenci ministeria financi.
Za tím účelem zřízena byla mimo státní
banku správa pro věci drobného
úvěru, vedle které existuje ještě zvláštní radu
zřízená ze zástupců všech ministerstev.
Správě pro věci drobného úvěru stoji
v čele ředitel. V každé gubernii zřízen jest
k účelům drobného úvěru zvláštní komitét
celkem autonomního rázu. Pokladny rázu ne-
družstevního, které slouží jenom rolníkům,
stojí pod správou zemského náčelníka.
K účelům snadnějšího zakládání nových
ústavů slouží vzorné stanovy, vydané správou
pro věci drobného úvěru.
Zakládání nových ústavů podporuje se dále
energickou bmotnou podporou státní.
Není úkolem stručného pojednání sledovati
vysoce zajimavý výklad pana Borodejevského
o úvěru městském i o úvěru venkovském,
jakož i speciální věnovati pozornost jednotlivým
kategoriím přečetných organisačních forem. Při-
pomínáme jenom, že pozoruhodným je zejmén
výklad o organisacích vyššího řádu, jakoži
o součinuosti zemstev a státní banky.
Dne 1. května minulého roku bylo celkem
osm jednot, z nichž byla nejstarší jednota
berdjanská.
Účelem jednot jest revise zúčastněnýeh
ústavů a podpora jejich prosperity zejména
společným nškupem hospodářských potřeb
prodejem výrobků.
Členy jednot mohou býti nejenom koope-
rativní ústavy, nýbrž i ostatní. Nečiní se také
rozdllu v tom sméru mezi organisací raiffeisen-
skou a ústavy systému Sehulze »Delitsche«.
Správa jednoty povolává se volbou členě.
ale škodou je, že nesmí působiti jako ústřední
pokladna, neboť tím za ruských poměrů
vzniká právě nedostatek činnosti, který působ
nost tří jednot úplně ochromil.
Dobře se osvědčuje jednota v Kyjevě
v Jekaterinburce.
Značné pozornosti těší se poslední dobou
otázka drobného úvěru se strany zemstev. Již
před dlouhým časem začala některá zemstv
půjčovati rolníkům peníze na nákup koní.
Nejvíce v tom sméru kvete činnost zem
stva gubernie vjatecké, které mimo nákup kon
začalo podporovati nákup strojů a dobytka.
Některá zemsiva půjčují rolnikům prot
zástavě obilí, buď za tím účelem, aby tu bylo
dostatek semena, anebo aby rolník vyčkal při
znivějších cen. Tim započali v gubernií novgo
#18
alto_textblock
#18
rodské již r. 1860. Průběhem roku zapůjčil
těmito způsoby zemstva celkem 16 mihion
rublů.
V jednom případě (Perm.) založena byla
i zvláštní zemská banka.
Po rozumu zákona z roku 1904 začale
zemstva organisovati poklady pro drobný úvě
za silné podpory správy pro věci malého úvěru.
Velmi pozoruhodnou je také činnost státn
banky, která, počínajíc r. 1895, opstřuje pro
počátek sdružením potřebný kapitál. Počátkem
roku 1908 činily propůjčené kapitály obnos
3 miliony rublů.
Pomoci těchto kapitálů zřízeno bylo 2000
Raiffeisenek.
Současně poskytuje státní banka krátkodobé
zápůjčky všem mstitucím pro drobný úvěr. Cel
ková suma těchto obnosů činila 11,000.000
rublů. Banka napomáhala však i jednotlivcům
ke zvelebení hospodářství, což ovšem bylo čin-
nosti podřízenější.
Banka půjčovala zemstvům k opatření ži-
vého inventáře pro rolníky. Celkový obnos čini
vysoko přes milion rublů.
Zajímavo je, že banka od r. 1895 má právo
půjčovati také živnostníkům a průmyslníkům
domáckým.
Že se ovšem doporučuje v posledním směru
ponenáhlý rozvoj, rozumí se samo sebou. Pr
domácl průmysl zapůjčeno bylo nejvíce v r. 1898
a to celkem 858.100 ruhlů.
Ko konci pojednání zdůrazňuje se, že tedy
drobnému úvěru na Rusi slouží více než 10.000
ústavů.
V ústavech družstevních je 1,150.000 členů
a 1,785 000 rolníků má styk s ústavy ne-
kooperativními.
V Polsku má účast na tamním zařízen
350.000 osob Celkem je tedy drobný úvěr pří-
stupný 3,280.000 osobám na Rusi.
Vlastní kapitál zúčastněných institucí činí
75,200.000 rubla.
Jakkoli je tedy rozvoj velmi značný, ne-
sluší stav věci vzhledem na poměry Ruska po-
važovati za dostatečný. Vzhledem na ohromný
počet malých živnosti ve městě i na venkov
je také více ústavů a více prostředků. Zde bud
míti zejména hlavní slovo státní banka, s níž
posud veliká většina ústavů není ve spojení,
které v tamní organisaci raiffeisenské se tak vý-
borně osvědčilo.
Při tom nesmí se zapomínati, že ruské země
dělství je právě v přerodu, v němž je potřeb
nejvíce peněz. Je třeba zejména také zřizo-
vati nová hospodářství, opatřovati stroje atd.
Další vývoj káže, aby za účasti státu, bez
něhož věc na Rusi vůbec provedena býti ne
může, zřízena byla zvláštní centrální banka pro
drobný úvěr, která by se opírala o státní po-
klad a o spořitelny.
Že jednotám ústavu pro drobný úvěr musí
býti vyhraženo právo, aby staly se centrálními
pokladnami, to ukazuje posavadní zkušeno
s příslušným výkazem.
Mistrně sepsaný spis Borodajevského uka
zuje jasně, kterak i za poměrů velmi obtížných
drobný úvěr je schopen netušeného rozvoje
co znamená rozumná, ovšem po léts sledovaná
středostavovská politika.
#19
alto_textblock
#19
Z trhů peněžních, 15. června. (Zvl. zpr. »Nár. L
Dnešní bursa minula při klidném smýšlení bez ob
chodu a došlo pouze k uzávěrce akcil Živnostenské
banky za K 244.50. Akcie České společnosti pro
průmysl cukerní poklesly v záznamu o 1 K násled-
kem čehož podáváno za ně pouze K 187.50. Dále
podáváno za akcie: České průmyslové banky K 416.—
Hospodářské úvěrní banky K 402.—, Pražské úvěrní
K 606.—, »Merkuru«, směn. akc. spol. K 612.—.
České banky »Union« K 245.—, Zajišťovací banky
K 200.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—
Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a l-
čebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny n
kávové náhražky K 780.—, Podolské cementárny
K 199.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 900.—
První českomoravské strojirny K 200. —, Škodov ých
závodů K 280.50 (-+ K —.50), První české akciové
továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západo-
českých továren kaolin. a šamot. K 495.— peníze.
Vídeň. Jako v minulých dnech i dnes na
začáteční burse byl obchod velmi malý. Spekulace
se zdržuje podniku vzhledem na udalosti v Uhrách
a nejistotu finančních předloh v Německu. Trvalý
zájem jest pro petrolejářské akcie, které zase
stouply. Poptávku měly také akcie uherské hypo.
leční banky, králodvorské cementárny. Tabákové
akcie a priority jižní dráhy povolily. Na polední
burse alpinky byly živější, jinak bylo chabé smý
šlení. Ve šraňku paroplavební značně se zotavily
speciální stoupnutí vykazují pak akcie uhelné spo
lečnosti rosické. Renty trpěly realisacemi, valuty s
celkem nezměnily. Peníze nezměněny 21/24— 3/4 %
#20
alto_textblock
#20
Letošní deficit státní činí 73 mil. korun
Včerejší zpráva rozpočtového výboru o státním
rozpočtu na rok 1909 rozvinuje velmi nepří
znivý obraz nynější situace státních finanel
Dřívější přebytky, jimiž rozpočty státní uzaví-
raly, jsou rychle ty tam, dnes konstatuje
oficiální zpráva výborová zcela nepokrytě defici
státní. Formálně početně arci schodek tento není
značný; potřebu stanovil výbor, jak jsme již
uvedli, na 2406 55 mil. K, proti tomu úhradu
na 2404.65 mil. K, činí tedy neuhražený scho-
dek již dle tohoto postupu téměř 2 milio ny
korun. Ve skutečnosti je však deficit tento
neskonale větší: gener. referent rozpočtový dr
Steinwender vypočítává jej na neméně než 126
mil, korun, a také když se odečtou náklady
výnosných investicí, na př. stavby druhých ko-
lejí, konečné práce na turské dráze, haličský
ústav odbenziňovací, zvýšení hodnoty vozového
parku a pod., činí schodek skutečný vždy ještě
73 mil. korun. K tomu však přistoupí již
v tomto roce nová potřeba záročení půjček,
které nutno vydati na úhradu nákladů spojenýeh
s válečným zbrojením, činící asi 10 min. kor.
takže na příští rok, kdy nebudou k disposici již
žádné přebytky z dřivějška ani zisk mincovní
bude nutno postarati se o podstatné z vý
šení příjmů státnlch i v tom případě,
když potřeba na nové investice železniční, stavby
přístavní, vodní cesty a regulace řek bude uhra-
žena cestou nových půjček. Při tom — dodáv
zpráva dále — nebyl brán při určení číslie roz-
#21
alto_textblock
#21
počtových ještě zřetel k sestupnému vývoji ho
spodářskému, jenž dochází výrazu v oslaben
konjunktury. V rozpočtu není tedy respektováno
že následkem zhoršení konjunktury přijmy státní
v různých oborech, zejména státních drah, do
znají citelného poklesu. Naopak v rozpočtu pr-
liminován u státních drah příjem větší o 48
mil. K, jehož ve skutečnosti nebude dosaženo.
Ve zprávě nalézáme také zajímavý přehled
tom, jakou měrou během posledních 10 let
stouply některé hlavní výdaje a jakou důležité
příjmy státní.
Výdaje rozpočtené
1899 1909
v mil. kor.
říšská rada . . . . . . 2.5 39.0
společně záležitosti . . . 252.0 310.0
polit správa v kor. zemích 15.2 22.0
veřejná bezpečnost . . . 11.5
19.2
silnice . . . . . . . 13.7
23.1
14.5
vodní stavby . . . . . 8.7
zeměbrana . . . . . . 34.5 563
240
četnictvo. . . . . . . 14.0
27.8
kultus . . . . . . . . 15.7
vysoké školy . . . . . 12.8 24.6
střední školy . . . . . 15.8 33.9
živnostenské školství . . 6.3 17.9
obecné školy . . . . . 49 8.2
ústřední správa finanční . 2.1 59
finanční správa . . . . 59 5 100.0
zvelebování živností . . 0.4 1.5
přístavní služba . . . . 2.3 135
osobní platy pošty a telegr. 48..9 92.1
věcná potřeba pošty a teigr. 35.8 63.3
justice . . . . . . . 584 92.5
pense . . . . . . . . 48 6 91-6
zúročení státního dluhu . 345-1 411.2
358
zemědelství . . . . . .
87
#22
alto_textblock
#22
Prolestní schůze pivovarníků z obvodu obchod-
ní a živnoslanské komory liberecké proli zvýšení
daně z piva. V Litoměřicích, 14. června 1909.
(Pův. zpr.) Za předsednictví cís. rady p. Frant. Z vě-
řiny, ředitele Ochranného svazu pivovarů v král.
českém v Praze konáno zde 12. t. m. četně obeslané
shromáždění sládků obvodu liberecké obchodní a živ-
nosterské komory a sice prvý díl. Po sděleném re-
ferátu předsedově o nynějším stavu této otázky ujal
se slova pan dr. Winternitz (Frýdland) a dota-
zoval se předsedy, zda-li se srovnává s pravdou, že
vláda hodlá spokojiti se 6 K daně místo 7 K při hl.
což předsedající potvrzuje. Potom osvětluje pan dr.
Wunternitz poměry, které nastanou pro stát a
zemi po provedení finančních plánů p. dra, ryt. Bi-
liňského a soudí, že stát ztěžka bude ochoten p-
veliti i nadále provisorní vybírání zemské dávky z
píva. Pan Gradisch (Bohosudov) dovolává se
účinnějšího zastoupení zájmů malosládků v těch
korporacích, ve kterých se řeší otázky průmyslu pi-
vovarského a vyzývá ke spravedlivému ohledu na
malosládky ve příčiné odměrné nádoby. Pan ředitel
Melkus stěžuje si na stálé znepokojování průmy-
slu pivovarského, který konečně určitým ustálením
poměrů klidnému vývoji přivoděn býti má. Řečník
má za to, že se zvýšením daní počítati se musí zce-
la určitě. Stížnosti pana Kradische jménem ma-
losládků jsou panem drem. Winternitzem
předsedou na správnou míru uvedeny. Oba páni kla-
dou důraz na to, že všude a v každém směru n
malosládky patřičný ohled se béře a vždy brán byl.
Na to jednomyslně se přijímá ze dvou bodů pozů-
stávající resoluce, kterou zemská organisace se vy-
zývá, aby se všemi po ruce jsoucími prostředky
proli obmýšlenému zvýšení daně z piva bojovala
rovněž aby se postavila proti každému zvýšení zem-
ské dávky z piva. Dále se zemské organisaci naři-
zuje, by se k tomu působílo, aby též konkurenční
nápoje, jako víno a minerální vody k doplnění fi-
nančních plánů vlády připojeny byly. — Potom ují-
má se slova opětně pan ředitel Zvěřina; vysvě-
tluje založení „Banky pro průmysl pivovarský“ a
upezorňuje obzvláště na její význam pro společný
nákup uhlí a placení daně potravní z piva pomocí
šeků banky. Řečník líčí podrobně organisační plán
těchto obou úkolů banky a dokazuje na základě urči-
tých tarifuvých relací, že se dnes již pro určité pivo-
vary společným nákupem uhlí tolik uspořiti dá,
mnoho-li těmto pivovarům povstanou zvýšením na-
rifů větší výdaje. Řečník doporučuje tudíž urychlené
vybudování organisace průmyslníků pivovarských,
aby tito pokud možno úplně využili výhod banky.
Na návth pana ředitele Melkusa vyslovuje se pa-
nu řediteli Zvěřinovi za jeho dosavadní ná-
mahu ve prospěch pivovarského průmyslu za hluč-
ného souhlasu přítomných dík a schůze skon-
Z c. k. ředilelství státních drah v Praze. Ve
stanici Tábor místní dráhy Tábor—Bechyň zadá s
přístavba na stávající elektriekou centrálu nákladem
as 5000 K. Vadiam činí 250 K. V příslušné ofertní
formuláře a podmínky stavební lze u oddělení pro
stavby a udržování trati c. k. ředitelství státních drah
v Praze nahlédnouti Lhůta pro podání nabídek končl
1. července t. r. o 12. hod. polední.
Německá statistika lihu za květen v hl.: výrobs
297.203 (loni 300.699), spotřeba pitná 195.944
(197.872), spotřeba průmyslová 113.694 (127.550), vý-
voz 1211 (75), zásoby koncem května 1,573.811 (loni
1,421.714).
Z rýnsko-vestfálského syndikátu uhelnélio. Ve
včerejší scbůzi rýnsko-vestfálského syndikátu uhel-
ného bylo nejprve referováno o vyjednávání v otáz-
ce obmezení výroby koksu, které se vede se závody
mimo syndikát jsoucími a se smíšenými hutěmi. Dále
usneseno dosavadní číslice podílové pone-
chati také pro červenec a srpen t. r. na dosavadní
výši, ledy při uhlí na 80%, při koksu na 609% av
briketách 80%. Účetní odbyt uhlí činil v květnu
při 24 (loni 25) pracovních dnech 5.244.155 (loni
5,606.991) tun čili denně 218.506 (loni 224.280) t.
Z ceikové účasti odbyto tedy 84.13 (loni 86.85) proc.
Zásilky činily: uhlí při 24 (25) prac. dnech 4,468:132
(4,748.000) L., koksu při 31 (31) prac. dnech 1,157.598
(1.066.668) t. a briket při 24 (25) prac. dnech 235. 971
(262.609) t. V původní zprávě uvádí se dále, že v
odbytových poměrech nestalo se proti dubnu podstat-
nějších změn. Kdežto odbyt uhli a briket proti měsí-
cům dřívějším se nyní o něco lepší, horší se odby-
tové poměry u koksu stále,
Vývoz hnědého uhli žeského. Saskými drahami
bylo od 6. do 13. t. m. vyvezeno 68.669 tun hnědého
uhlí českého, o 1388 tun více, než za stejnou dobu
Dodávka pro dráhu. C. k. státní dráhy v Praze
zadají pro dílny v Lounech, Budějovicích a Florids-
dorfu po jedné hřiži na kola s pohonem elektrickým,
jichž na vyvazování jednotlivých dvojkoli i celých
podvozků vozidel upotřebiti možno. Ofertní formulát
a podmínky vydá ředitelství c. k. státních drahv
Praze, které také přijímá oferty do 1. srpna 1909 do
12 hodin pol. (Sdělení obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze.)
Slavba při železnicl. C. k. ředitelství státních
drah v Praze zadá provedení různých doplňovacích
slavebních prací ve vozovce stanice Nusle— Vršovice
(trati Cmunt—Praba) v ceně 10.000 K. Olertní for-
muláře a podmínky vydá ředitelství, které též při-
jímá oferty do 26. června 1909 do 12. hod. polední.
(Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.)
Dodávka pro dráhu. I. c. k. ředitelství státních
drah v Praze zadá dodávku 18 různých obraběcíeh
pracovních strojů (soustruhy, vrtačky a pod.).
Ofertní formuláře vydá ředitelství a přijímá oferty do
I července 1909 do 12. hod. polední. II Totéž ředi-
telství zadá na rok 1910 dodávku různých stavebních
hmot. lučebnin, rohožek atd. Ofertní formuláře a pod-
mínky vydá ředitelství a přijímá oferty do 30. června
1909 do 12 hod. pol. (Sdělení obchodní a živnosten-
ské komory v Praze.)
Hospodálsko-občanská beseda v Mratíně pořádá
dne 20. června v místnosti spolkové přednášku pana
Čeňka Havelky, ředitele zimní hospodářské školy
v Brandýse nad Lab. »O škůdeích hospodář-
ského rostlinstva«. Začátek o 3. hodině
odpolední.
Trhy Příští trh koňský, zároveň výroční a do-
bytči v Německém Brodě konati se bude dne
22. června 19. 9.
Tržní zprávy z venkova.
Z Třeblče, 14. června. Pšenice K 32 56, žite
21.42, ječmen 14.—, oves 20.34, brambory 3.80, vše
za 100 te.
#24
alto_textblock
#24
Příjmy:
#25
alto_textblock
#25
1899 1909
v mil. kor.
domovní daně. . . . . 59.4 105.0
dané společností . . . . 39.2 59.
úroková daň . . . . . 7.2 9.5
osobní daň důchodová . . 41.0 64.7
26
daň z vyš. služného . . 0.8
celní přijmy . . . . . 113.5 1443
95.6
daň lihová . . . . . . 690
daň z vína a moštu . . 10.8 12.5
daň pivní . . . . . . 77.4 785
daň cukerní . . . . . 27 2 134.0
daň petrolejová . . . . 18.0 20.
výnos tabáku . . . . . 127.0 154.5
kolky a poplatky . . . . 145.5 1727
výnos soli . . . . . . 35.6 30.4
Ze srovnání toho viděti, do jaké míry po-
dařilo se již utáhnouti známý šroub berní bě-
hem poměrně krátké doby, a volá-li generáln
referent po nezbytném zvýšení příjmů státních,
bylo by na čase uvážiti také závratně stoupajíeí
číslice výdajů státních a také v té příčině z
číti jednou s pronikavou reformou. Aspoň to,
co již sama zpráva rozpočtového výboru prav
o nedostatečné výnosnosti podniků státních, dáví
dostatečnou příčinu k vážným úvahám.
Ankety na Moravě. Z Brna, 14 června. Včera
a dnes zasedaly výbory Zemědělské rady moravské
(čes. ooboru) a sice výbor zákouodárný, družstevní
polního hospodářství, školský, průmyslového hospo
dářství a subvenční. Mezi jiným jednáno o ankete
stran vybudování cukrovarnického (českého) prů
myslu na Moravě a usneseno svolati anketu o pod-
porování ovocnářství a mel oračních pokusů na Va
lašsku. Zajímavá byla také schůze odboru zákono
dárného, kdež jednalo se o krupobitním pojišťování
reorganisaci kontribučenských fondů, zřízení důchod
ních sborů, sprostředkování práce, pozemkové dant
a tak dále.
M
Z obchodní a živnostenské komory v Praze
V poslední době vyskytují se, zejména v zahranič-
ních denních listech, z Krakova pocházející reklamn
oznámení o neobyčejně levných prodejích obuvi
Oznámení ta opatřena jsou lákavými nadpisy, jako
„Okasní prodej“, „Výprodej“, „Čtyry páry bot za
rublů“ a pod. a nabízí se v nich obuv za neobyčejně
nízké ceny, hluboko pod cenou obvyklou. Oznámen
obsahují z pravidla též doložku, že nehodící se zbo-
ží vezme se bez námitek zpět a peníze se vrát
Jak krakovská obchodní komora zjistila, jedná se
těchto případech skoro vždy o zboží bezcenné, nej-
horší jakosti. Též doložce o vrácení peněz za ne
hodící se zboží nelze přikládati žádného významu
V nejlepším případě vrátí se peníze teprve po delším
písemném vyjednávání, resp. po pohrůžce soudním
zakročením. Obecenstvo varuje se proto před po-
dobnými oznámeními co nejdůtklivěji.
Svaz rakousko-uherských závodů manipulač
ních oboru bavlnálského ustavil se ve Vídní 14. t. m
svou první valnou hromadou. Bylo usneseno zřídit
ústřední kancelár, jež by provedla zkoumání suro-
vého zboží a zastupovala členy svazu před rozhod
čím soudem bursy na zboží. Dalším úkolem svazu
je úprava onchodu s kartelovanými tkalcovnami, bě
lidly, tiskárnami, barvírnami atd. Ve valné hromado
zastoupeny byly závody frýdecké, vídeňské a pešt
ské, Sdružení varnsdorfské vstoupí teprve do svazu
Dopravní příjmy jižní dráhy činily od 1. do 10
června 3,647.482 K, o 157.218 K méně než za po-
slední třetinu května. Od 1. ledna do 10. června či-
nily 55,112.461 K, o 1,173.236 K méně, než v lon
ském soudobí.
V Německu zvyšují ceny mýdla. Cenové sdru
žení středoněmeckých továren mýdla chce násled
kem zdražení tuků a olejů zvýšiti ceny mýdla o
až 6 marek za 100 kg. Definitivně není věc ještě roz
hodnuta.
Představenstvo Říšského svazu všeobecných
průkazů pracovních v Předlitavsku mělo 12. t. m
schůzi ve Vídni a usneslo se svolati na některý der
v říjnu t. r. třetí všeobecnou konferenci pro průka
práce. Ve schůzi té má se projednati otázka učňovská
a význam všeobecných průkazů pracovních pro vel
koprůmysl.
Nové dopravní spojení mezi Německem a Skan
dinavii bude 1. července t. r. uvedeno v činnost
nová trať parník bárek mezi švědským Trelleborgen
a německou Rajanou. Od tohoto dopravního spojení
jež bude přímo dopravovati vozy, očekává sr v
Vídni zvětšení i předlitavského vývozu do zem
skandinavských.
Obchodně polilická ústředna obchodních komo
proti agrární agilaci. Obchodně politická ústředna
obchodních komor a ústředí korporací obchodních a
průmyslových svolávají na den 24. t. m. do Vídně
velikou schůzi, aby v ní vyhlásily své stanovisko
proti agitaci německých agrárníků, ryt. Hohenblu-
mem vedené proti připraveným obchodním smlou
vám se státy balkánskými.
Rumunské velkojatky. Vláda rumunská sestavila
již komisi technických jakož i hospodářských od
borníků v čele s ministrem orby Ant. Karfem pro
zřízení velikých pohraničních jatek. Jak známo, by
při vyjednávání rakouských a rumunských zástup-
cův o obchodní smlouvě rakousko-rumunské povolen
Rumunsku dovoz masa do monarchie rakousko-
uherské a to z jatek, zbudovaných dle sjednané do
hody. Vláda rumunská zahájila tedy přípravy pro
stavbu jatek těch, bez zřetele na lakt, že říšská radi
ještě obchodní smlouvu rakousko-rumunskou nevy
#26
alto_textblock
#26
čena.
#27
alto_textblock
#27
loni.
#28
alto_textblock
#28
rny poněžní.
#29
alto_textblock
#29
Vídeňská bursa.
x. Z Vídně, 15. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Po burse. Kreditky 637.50 po —.—, uherské kre-
ditky 751.50, anglobanka 299 50, bankovní jednota
527 50. unionka 548.75, Jänderbanka 453.25, státní
dráha 724.—, jižní dráha 110.50, polabská dráha
163 —, severozáp. dráha 463.—, turecké tabákov
374.—, rýmavsko mpráňské 575.50, alpinky 642.75 p
—.—, květnová renta 96.25, uherská korunová 93.05.
turecké losy 184.25, marky za hotové 117.51, ultimo
117.41. Smýšlení klidné.
x Z Vídně, 15. června. (Telfgram. »Nár. Listů «.y
Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zbažío)
Amsterodam sek a krátké lh. 100 hol. zt. K 198.75.
199.—, Bukurešť na krátké lhůty 94.80, 95.—
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. 95.021/2, 95.171/2.
Brussel na delší th. —.—, —.—, Německo šek ne
krátké ihůtv za 100 mk. 117.471/2, 117.671/2, Němecho
#30
alto_textblock
#30
tídila.