ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f084e390-66ef-11dc-af3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
190l.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 15. října.
#3 alto_textblock #3
K číslu 284.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední spříl. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
—
#7 alto_textblock #7
Číslo v Praze za 2b a na venkově za 3b
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. SII a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
#10 alto_textblock #10
Ke schůzi německých velko- statkářů.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 15. října. Věci zajisté do- spěly daleko, když hr. Osvald Thun. který za německé obstrukce dělal napovědu německému velkostatku, na včerejší poradě svých politických přátel vysloviti se musil proti ruchu, kterýž se provozuje za he- sla »Pryč od Říma«. Hr. Osvald Thun svými styky zná proudy v kruzích nejvyšších a když uznal mluviti, jak mluvil, měl k tomu zajisté příčiny velmi vážné. Kromě toho hr. Osvald Thun co největší důraz položil na své němectví, důraz, který, pokud se týče konservativního velko- statku, jeho příslušenství k českému lidu, po hříchu jest tak vzácný, ba téměř oje dinělý. Hlavní orgán německé obstrukce »N Fr. Presse« pro včerejší jeho řeč se na něj sápe. Peskuje ho, jakoby byl posledním mezi Němci v kalendáři. Jest prý obava, že včerejšími svými výklady, které namočil do octa, neprospěl ani velkostatku ani Něm- cům ani Rakousku. Jest prý nepochopitelno, co svými slovy chtěl, když v okamžiku, ve kterém německý velkostatek po 18leté ne- přítomnosti vstupuje na sněm království če- ského, podnikal útoky na ostatní strany německé a jich voliče. K svornosti mezi Němci a ze- jmena k fedrování politiky německého velko- statku řeč hraběte Osvalda Thuna sotva prý přispěje. Vystupují-li ně- mečtí velkostatkáři dříve ještě než promlu- veno bylo první slovo na novém sněmu, jako žalobcové a místo aby hledali styky s německými stranami, na jejichž podporu jsou také odkázáni, staví se proti nim v příkrou protivu, to může býti jen na posilu radikálních proudů. List domnívá se, že jak řeč dra. Bären- reithra, tak i řeč knížete Karla Auersperga měly polemický hrot proti proslovu hraběte Osvalda Thuna. Tomuto prý nikdo neupře zásluhy o německou věc, avšak jeho zá- sluhy zůstavily by lepší památku, kdyby byl
#12 alto_textblock #12
volební kompromis ve velkostatcích včera nechal bez komentářů. Volba pod ochranou vojska. Z Pešti, 15. října. Zejtra koná se druhá volba v Pinzehely, kde, jak známo, při volbě první zavražděno několik lidí. Poněvadž jest obava, že tam dojde k no- vým výtržnostem, vyslán tam prapor 32. pě- šího pluku a dvě švadrony 16. pluku hu- sarského. Proti podomnímu obchodu. Z Vídně, 15. října. Antisemitská strana podá ve sněmovně poslanecké návrh na zakázání podomního obchodu ve Vídni.
#13 alto_textblock #13
Dr. Holub. Z Vídně, 15. října. Ve stavu onemoc- nělého cestovatele dra. E. Holuba trvá zhoršení dále. Jest velmi sláb, protože může přijímati toliko tekutou potravu. Lékaři bojí se, že nastane úpadek sil, který by přivoditi mohl katastrofu. Sociálně-demokratické schůze. Z Vídně, 15. října. Sociální de mokraté svolávají na zítřek večer tř schůze se společným jednacím pořadem Zahájení parlamentu a s'ociáln demokracie. Na schůzích těch promluví výhradně sociálně-demokratičtí poslanci na říšské radě. — Na 10. října t. r. svolali sociálně- demokratičtí poslanci Rieger a Eldersch do Krňova schůzi s tímto jednacím pořadem: 1. Sociální demokracie a její odpůrcové; 2. zahájení říšské rady. Okresní hejtman však schůzi zakázal, poněvadž by veřejná bezpečnost v Krňově vzhledem k nynější situaci tamější mohla býti ohrožena.
#14 alto_textblock #14
Telegrafcké zprávy.
#15 alto_textblock #15
Z Vídně, 15. října. (C.-B.) Úřadní lis oznamuje, že arcivévodkyně Alžběta Ma- rie, dcera zesnulého korunního prince arci- vévody Rudolfa zasnoubila se s povolením panovníka s princem Ottou Windisch grätzem. Z Vídně, 15. října. (C.-B.) Ministr spravedlnosti přeložil radu zemského soudu Maxmiliana A mmera, představeného okres-
#16 alto_textblock #16
ního soudu v Žacléři do Chrastavy a okres- ního soudce ve Skuči Karla Sámala do Bělě a jmenoval okresními soudci soudní ad- junkty Josefa Hrubeše v Chrudimi pro Skuč, Adolfa Riedla v Horažďovicích pro Bastianperk, Karla Hartmanna na Král. Vinohradech pro Horu sv. Kateřiny; soudním tajemníkem v Jablonci soudního adjunkta v Liberci Václava Leopolda Kahla a okres- ním soudcem v Žacléři soudního adjunkta v Tachově Rudolfa Schneidra. Ministr spravedlnosti jmenoval okresní soudce Josefa Veselého v Žižkověa Aloisa Maischeiera v Unhošti rady zemského soudu jako představenými okres- ního soudu s ponecháním jich v dosavadním působišti. Ministr spravedlnosti přeložil soudní ad- junky Roberta Vořiška v Českém Dubě do Čes. Budějovic, Josefa Bukvajev Rumburce do Strakonic a Rudolfa Stif- tera ve Stříbře do Berouna, propůjčil soudnímu adjunktovi obvodu pražského vrchního zemského soudu bez určitého místa působnosti dru. Václavu Vorlovi místo soudního adjunkta v Rokycanech a jmenoval soudními adjunkty auskultanty dra. Bohu- mila Baxu v Praze pro obvod vrchního zemského soudu, dra. Františka Věžen- ského v Chebu pro Falknov, Karla J a- roše v Čes. Budějovieích pro Stříbro, dra. Václava Huyera v Liberci pro Trutnov, dra. Viléma Grunerta v Litoměřicích pro Rumburk, dra. Josefa Kocika v Praze pro Český Dub a dra. Frant. Vogla v Li- berci pro Planou. Z Bělehradu, 14. října. (C.-B.) Dnes konala se první schůze senátu. Předseda Demeter Marinkovič přečet] královský ukaz ze dne 19. dubna t. r., jímž se jmenuje 30 doživotních členů senátu. Na to předlo- žilo 18 zvolených senátorů své mandáty, jež byly odkázány k verifikaci soudu ka- sačnímu, který verifikuje dle nové ústavy veškeré parlamentní mandáty. Z Cařihradu, 13. října. (C.-B.) Ach- med Paša byl vyslán do Kielu aby tam vyjednával ve příčině zakoupení tří torpédo- vých člunů.
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
v
#19 alto_textblock #19
Píjnu.
#20 alto_textblock #20
Tak volají mnohdy ty dumavé lesy ve své objetí, že člověk neodolá a jde, by nasytil svou duši jich klidem a poesií! A zdá se sobě lepším než jindy, slza zaleskne se mu v oku, snad jako pečeť slavného poselství přírody, jež čte v zapadajícím slunci, v tichu, v němž občas ozývá se jednotlivý hlas lidí, zvířat, zvuk strojů a vozů, nářadí. Šedivé světlo obestřelo kraj, mlha padá na žloutnoucí stráně, vane chladný větřík, pro- sycený vůní setlelého jehličí a listí, ze vsi za- lehá zpěv a zvuky harmoniky, jež, myslím, vesničanu dnes tím, čím kdysi dudy; a v pro- nikavý smích a výkřiky jednotvárně cvrká ne- unavný, věrný průvodce jara, léta i podzimu. Tvé ucho již tak uvyklo těm zvukům, že jich více neslyšíš, leč přestane-li, jaká prázdnota kolem se zdá býti, co schází pojednou ! On jest v přírodě to, co tikání hodin v pokoji. Je chladno a tím více cítím na tváři stu- dený větřík, neboť stoupám do vrchu, po strmé pěšině, ruka má jen mladých stromků se za- chycuje. Dole hučí jez a klape mlýn a přece tak ticho, tak smutno! Konečně u cíle! Temný, vysoký les přede mnou, stojím nad zející úžlabinou, hlubokou a tmavou, porostlou trním a křovím. Šlapu v opa- dalém, suchém listí buků a dubů, to šustí,a
#21 alto_textblock #21
byvši nohou rozhozeno, tvoří temně hnědý, mokrý pruh, neboť je vlhké a hnije. Tam, v jakémsi koutě křoví a kamení leží setlelý pařez a svíti modravě, jalovce větrem pohybo- vány vypadají jako dlouhé stíny černých duchů, osyka se chví a zvoní lístky svými, bříza svistí holými větvemi a žluté listí padá, tu jednotlivě, tu prší ve vysokou již vrstvu. Veliký, bílý měsíc vrhá své paprsky ve stíny lesa, kreslí podivné rýhy a arabesky. mlha zase stoupá, takže jeví se přede mnou celé okolí, chlumy porostlé zakrslým stromovím a jako záplaty na nich kousky strnišťata brambořiny. Dále oko smeká se na staré vísky pod chlumy, s polosbořenými chalupamia dvorky ohraničenými suchým jalovcem, někde v okénku bliká již světlo a na návsi možno zříti několik bílých skvrn, jsou to husy a kozy, jež děti domů shánějí. Pozoruji shasínající ohně na polích, lou dající se povoz, jak stěží se vleče rozjezděným úvozem; ty vísky dole zdají se na chvíli jako rozpovídané, šedé skály vystupují jako stráže a jenom ten les, veliký, černý les víc a více se chmuří, aby tím kou- zelněji obrážela se v něm měsícem ozářená paseka, kde černají se pouze holé větve bříz a deštěm nasáklé metry dříví. Stanu tiše, bez hnutí, vábí mne pohled na to tmou zastřené údolí, netroufám si hleděti v smutný les, sluchu vtíná se pouze ten evrček, který ještě neumlkl, jakoby od časného rána do večera provázel vše bdící, budil a uspával. Opřena o narovnané dříví choulím se do sebe, bojíc se otočit, pozvednouti hlavu, abych
#22 alto_textblock #22
neporušila svoje snění, svůj klid, abych nevy- trhla se z milého, teplého dojmu. Chlad prochvívá tělem, ale duch toho ne- dbá, oči nějak hoří, pálí, srdce rychleji tepe a zrak nemůže se od luzného obrazu ani od- vrátiti. Pojednou slyš! Pkaou! — Pkaou ! zní to z hlubiny lesa; až dech se tají, oči svítí horečně a upírají se na temnou bučinu. Vskutku! Ve chvíli ozývá se z bučiny silný dupot, listí šustí, bezděky sehnu se k na- rovnanému dříví, skrývám se za roští a jen oči rozevírají se víc a více. Štíhlá, krásná laň z bučiny vyběhlaa úprkem přes paseku běží; za ní mohutný pa- roháč s hlavou vztýčenou, vypjatou v před, v síle gigantické a majestátní póse, a na kraji bučiny objevilo se stádo laní, vyjevených, s na- taženými krky. A laň letí, jelen za ní, jen křoví praští jim pod kopyty, jen země duní dotekem jich. Pak ticho — ticho, laně mizí, cvrček cvrká dál, měsíc svítí a chladný větřík prohýbá holé haluze. Násilím vybavuji se ze své zkamenělé pósy, rozrušena ubírám se k domovu, schválně šlapu do drobící se opuky a praskajícího trní, chtějíc umlčeti vlastní kroky. S jakýmsi strachem se ohlížím a zírám kolem sebe, s jakousi roz- koší očekávám nějaké nebezpečí. Dovršen majestát netknuté přírody — však co tu chce člověk všedního světa? Stella.