ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f032c150-8f1b-11dd-8d36-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
22. listopadu 1913. Číslo 321.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
měsíců. Vědělo se také, že první ženský mandát v král. Českém není vlastně ziskem vývojovým, ale trpěným, a že tedy nesnese obtěžkací zkoušku ny- nějších politických i sociálních po- měrů, protože z nich nevyvřel a není jejich důsledkem. Bude teprve úkolem de- mokratických politických stran českého národa. aby vnesly do staroslavného našeho sněmu poža- davek volebního práva žen na podkladě pevném a neochvějném, který není starobylým zbytkem z doby byrokratické netečnosti, ale který jest úctyhodným výsledkem nynějšího postavení ženy v národě i společnosti. Mohu říci, že jsme hleděly s největší obavou po rozpuštění sněmu král. Českého na vývoj udá- losti pro ženské hnutí v Čechách, poněvadž nikde nebylo záruky a také ne dosti opravdového po- pudu, aby otázka volebního práva žen neskoněnla prvním ženským mandátem svou nejvítěznější, ale také nenávratnou dobu. Zpráva, že národní stra- na svobodomyslná návrhem říšského poslance p. dra. Franty vzchopila se k novému, dialekosáhlé- mu a bezpodmínečnému činu ve prospěch voleb- ního práva žen, zasáhla jako blesk celou ženskou veřejnost a naplnila nás největším zakdlostiučtně- ním. To není projev za uznání rovnoprávnosti ženy s mužem, to je zodpovědná parlamentní práce za jeho uekutečnění. To nenni galantní hlas souhlasu, to je mužný a osvobozující čin. Kdybychom měly jakékoliv pochybnosti o upřímném smýšlení jed- notlivců i politických stran s volebním právem žen, návrh dra. Franty vztyčuje naše sebevědomí a podpírá naši důvěru. Dr. Franta zcela správně vycítil, že rakouský parlament, jako tribuna úplně demokratická, zbudo- vaná na všeobecném právu hlaso- vacím, má jediný možnost i povinnos chopiti se otázky volebního práva žen, poněvadž jest jeho organickou součástí a osvětovou i sociální pod- mínkou. Návrhem dra. Franty pro říšskou raldu dostala se otázla volebního práva žen na půdu nejpřiznivější a doufáme, že se z ní dostane, kam skutečně patří, totiž do zem- ských sněmů soustátí rakouského aby tam nabyla sankce národníhoi racového význam u. Ke konci řeči děkuje dru. Frantovi jménem českých žen za jeho čin. [Všeobecný potlesk.) Jako odměněna byla souhlasnými projev paní řečnice, stejně srdečně uvſtán byl říšský po- slanec dr. B. Franta. Byl by šťastnější — pravil — kdyby mohl referovati o provedeném práru žen, Je však nutno spokojiti se zprávou o sna- hách a o tom, co se v budotcnosti blízké díti bude. Vyžádal si a převzal referát v ústavním vý- boru s vědomím, že nekoná obyčejnou povinnost. nýbrž nutný příkaz morální váhy velké. Pracoval na věci s radostí a chutí, aby pomohl věci veliké spravedlnosti, chtěl poctivě se přičinit, aby přišla do parlamentu a proto převzal ji sám. JJe nespor- no, že záležitost nyní půjde ku předu, ale bude to dlouho trvat, než překoná všechny překážky. z nichž ne nejmenší bude odpor vlády a panská sněmovna, a než se stane, co státi se musí. Domnělé politické poměry mohou věc zdržeti, ale nikdy zameziti, jako nebyla cesta zamezena mužům. Relerent vyvrací některé námitky, činěné proti volebnímu právu žen a činí tak z nejhlubšího přesvědčení, z vyššího stanoviska, k němuž se propracoval pozorováním života. Posuzujic stav volebních práv žen do řišské rady, praví o zem- ském sněmu. U nás je názor ustálen o volebním právu žen aktivním ustálen, otázka pasivního prá- va byla rozvířena volbou ženy poslancem. Místo- držitel nevydal jí certifikát, ale zemský výbor nešel tak daleko. Jeho stanovisko jeví se oproti dřívějším dobám pokrokem. Vyhnnv se přímému vyjádření, rozhodl, že důvody pro a proti jsou tek závažné, že musí je sněm sám rozhodnouti. Jediný potěšitelný zjev je osnova nového spol- kového zákona, která byla odevzdána panské sně- movně. Budou učiněny některé změny, ale ani panská sněmovna nemohla se nepodrobiti názoru, že ženě přísluší právo účasti v politických spol- cích. Odůvodňuje to sice faktickým stavem účasti žen ve spolcích politických, ne spravedlivým ná- zorem. Není nic tak potěšitelného, co by nasvěd- čovalo brzkému zavedení práv žen. Je podivno, že také v zemích svobody v Anglii a Francii ve- ličky v různých sborech nemohou se dostat přes práh parlamentu. Pojednávaje o vývoji ženského hnutí v těchte zemích, nechápe řečník, jak ženám, skvělým zje- vům všech dob, ženám, kterým svěřuje se nejcen- nější veřejná činnost, výchova mládeže, může být odpíráno právo. Žena, která bude řádně vychová- vati své právo, neztratí nic v očích muže, ale spo- lečnost získá. Nejsou-li naše poměry tak rozháraně. že není žádoucí, aby přinesl někdo nové, odlišnre myšlenky? A žena pociťuje touhu k veřejné práci a osvědčuje se v zákonodárství sociálním. huma- nítním i k ochraně dětí. Ženy jsou dnes ještě slabé potřebují pomoci a my chceme činit to věrněa poctivě. Není to pochodeň, je to krok ze tmy k cíli, který přinese světlo a s tou záplavou světla také dobro. (Dlouho trvající potlesk.) Upřímná ta a vřelá slova přijata byla sbromážděním nadšeně. Tomu výraz dala paní předsedající. V závěreč- ném slově navrhla paní E. z Purkyňů, aby shro- máždění místo obvyklé resoluce vyjádřilo svou vůli vřelým veřejným díkem panu poslanci, který ve svém referátě pro ústavní výbor shledal veškeré důvody mravní i právní s velikou pílí. Dále žáda aby shromáždění pověřilo pořadatelstvo schůzek dalším krokům, které budou směřovat k tomu, aby záležitost všem společná došla co nejdříve pro- jednání. Po souhlasném projevu, který stal se jedno- myslným hlasováním, přihlásila se ke slovu sl. P Plamínkova, jež projevila obavy z tříštění práce. Obavy její vyvrátila paní z Purkyňů uji- štěním, že nebude se práce tříštit, naopak jedna korporace doplňuje a podporuje tu práci druhé do té doby, nežli bude ustaven Svaz pro volební právo žen českoslovanských — a to se stane v nejbližší době — načež jemu připadne povinnost a právo jednati za všechny organisace dosud roztříštěné. Za všeobecného souhlasu byla schůze, jejíž prů- běh byl věcný, důstojný, zakončena.
#5 alto_textblock #5
Slavnostní večer sokolský po návratu vítězného družstva z Paříže. Jestliže předvčerejší uvítání vřtězného druž- stva na nádraží Františkově bylo bouřlivé, tím nadšenějšími byly projevy, jimiž pozdraveno bylo při včerejších slavnostních večerech, uspořádaných jednak v Městském divadle na Král. Vi- nohradech, jednak při přátelském večeru v Ná- rodním domě vinohradském. Jak bulletiny divadla sdělovaly, již od úterka byla všechna místa vyprodána — dojista nejkrás- nější to doklad nesmírného zájmu, jaký se o slav- nostní divadelní večer v naší veřejnosti jevill
#6 alto_textblock #6
Městské dívadlo vinohradské dávno před 7. hod. večerní zatonulo v slavnostním lesku, obsazeno od parteru až do přístropu obecen- stvem, dychtivě vyčkávajícím zahájení. Stalo se tak slavnostní ouverturou k „Libuši“ za dirigování řed. opery L.. V. Čelanského, načež rozhrnula se opona a na scénu, upravenou v nádhernou zahradu. vyšel náčelník č. O. S. dr. Jindra Vaníček. Jeho objevení stačilo, aby divadlo zaburácelo neutu- chajícím potleskem a provoláváním slávy. Dr. Vaníček nehledaným a tolik přesvědčujícím způsobem promluvil pak o významu mezinárodních závodů. V řečí své vzpomněl prvního příchodu Sokolů do Paříže v r. 1889, kdy vedení byli touhou navázati styky s Francouzi, netušíce, jak ve dvou desítiletích na prospěch náš tak mnohě se změní. Těmto stykům mezinárodním děkujeme za to, že éno sokolské stalo se v cizině zvučným a ctě-
#7 alto_textblock #7
ným a děkujeme jim také za to, že po stránce tělo- cvičné mnohému jsme se přiučili. Ale nekopirujeme. To, co jsme poznali, dovedli jsme náležitě zpraco- vat a zdokonalit. Stojíme tělocvičně nejen na výš světových národů, nýbrž dovedli jsme je překonat a jsme jim vzorem ve všem, co s tělocvikem spo-
#8 alto_textblock #8
jeno.
#9 alto_textblock #9
V druhé částí řeči své akcentoval řečník za bouřlivého potlesku a souhlasu, že momentem nejradostnějším zůstává, že myšlenka sokolská to je, která odchází ze závodů vítězem a tento div že koná disciplina. Jsme ukázněni — kéž i tako- vým je celý národ náš — končil řečník. Nebylo konce potlesku. Řečníku podány byly za bouřlivých ovací nádherné věnce a to: od král hlav. města Prahy s nápisem na stuhách: „Vítěz- ným borcům“, od ředitelství Městskéhö divadla n Král. Vinohradech: „Vítěznému družstvu“ a „dru Vanjčkovi“ a cvičiteli družstva Erbenovi kytice o pí. Renáty Tyršové. Teprve, když orchestr počal hráti Smetanovu „Vltavu“, nastalo v obecenstvu uklidnění. Na to vítězné družstvo č. O. S. vešlo na scénu a za nových ovací provedlo prostná s úžasnou přes- ností za velení Vaníčkova. Všechny cviky na bradlech, hrazdě i na ko vzbudily úžas a nepopsatelné nadšení. Cvičením na kruzích skvělé výkony skončeny a dovršeny po- sledním borcem br. Pražákem, který cvičil volnou sestavu, končící rozporem. V tomto setrval tak dlouho, dokud obecenstv tleskalo. Odchod družstva byl novým povolem k frenetickým projevům. Řediteli opery Čelanskému na pamět odevzdána byla Sokolstvem medaile poprsím Tyrše a Füignera. Slavnostní večer divadelní stal se jistě všem pří- tomným nezapomenutelným a lze jen litovati, že nepatrné prostory divadla nemohly pojmouti tísíce všech, kdož rádi by byli vítězné družstvo shlédli a uvitali.
#10 alto_textblock #10
* Ohromné nadšení, panující v pražském obe- censtvu, bylo bezpečným předpokladem, který jak výše uvedeno, se též splnil, že městské divadlo vinohradské nestačí nadšeným zástupům, spěcha- jícím k uvítání vítězných borců. Proto současně o 8. hod. uspořádán byl ve všech dvoranách Národního domu vinohradského
#11 alto_textblock #11
„
#12 alto_textblock #12
přátelský večer. Již o 8. hod. bylo ve velkém sále, kde kon- certovala kapela Grodeckého, plno a s napětím očekáván příchod borců z divadla. Přesně o 10 hod. zazněly od vchodu fanfáry z „Libuše“: zvuky sokolovek trubačského sboru Sokola pražského jako by vlily ohně do shromážděného obecenstva. Za neutuchajícího bouřlivého jásotu a hlučných projevů nadšení vstoupilo vítězné družstvo do dvorany, vítáno fanfárami z Marathonu posled- ního všesokolského sletu. Když nadšení, kterése stupňovalo až k bouřlivým výjevům radosti, po- tuchlo, provedlo vítězné družstvo na podiu, zříze- ném u západní stěny sálové, za vedení br Erbena prostná cvičení, provázená opětovnými výbuchy jásotu. Svaly vítězných borců, pevné jako z bronzu, ač pokryty již hojným znojem, ani s nezachvěly... A sotva cviky skončeny, vystoupi na podium starosta České Obce Sokelské,
#13 alto_textblock #13
br. dr. J. Scheiner a oslovil vítěze: „Šestý mezinárodní tělocvičný zápas evroe- ský byl dobojován čestně a slavně, zápas, na který jsme se přípravovali s takovou péči, s takovým očekáváním, ale i nadějemi. Dobojován byl čestně a vitězně, díky práci a píli našeho českého družstva. Pravím slavně a čestně, neboť dosud nikgy nestavělo se našim borcům telik překážek a ob- tíží v cestu, dosud nikdy nestálo proti ním tal zdatných družstev, a nebylo skupeno jim na cestě k vitězství tolik balvanů... Ale čím těžší vítěz- ství, tím čestnější. Pravdu možno říci: nejen f- sická a tělocvičná vyspělost, ale to, co je nejvlast- nější Sokolu, celá myšlenka sokolská a pak ono zvláštní procítění, ono vnitřní puzení, že nejde o vitězství jednotlivců, ani o prostou soutěž ná- roda s národy, ale o zisk věci české, způsobilo. že naše družstvo zvítězilo. Ukázalo Evropě, že tu jsme, že žijeme, že jsme schopni s největšími ná- rody jejími zápasiti o cenu vítězsiví. Nezvítězila jen technická umělost, ale myšlen- ka, idea, která nás všechny poutá a pojí, která dává oduševnění výeviků našich borců, hodnot- jich síly a dává jim překonávati největší pře- kážky a dovede vésti je k vítězství. Když přítom- ni jsme byli závodu, v ovzduší plném znoje a také plném vášní, a zřeli jsme naše dvě družstva slovan- ská, české a slovinské, kdy s chvěním viděli jsme s jakým klidem a nadšením přistupují k jednotlivým cvikům, tu teprve, porovnávajíce je s druhými, pro- citilí jsme, co leží v naší myšlence sokolské. A ci- tili jsme, že nejde jim v jich zápasu o výkony tě- locvicné, ale o důkaz, že oni dva mali národové slovanští, mali počtem, ale velcí srdcem a duchem. směle mohou státi po boku ostatní Evropy, ba, žev oboru, v němž veden byl zápas, mohou jí býti vzorem. Často již položena mi byla otázka, pro naše družstva odnášívají palmu vitězství, odkuo plyne rythmus, elegance, souzvuk jich výkonů. Je to duch je spojující a vedouci, projev celo- národní duše, vtělené v sokolství, a vůle její, do- kázati, že tu jsme, že zápasíme ne o vítězství a slávu jednotlivců, ale o zisk a slávu celého národa Tím duchem hodnoceny jsou výkony, jež jsou vý- sledkem dlouholeté práce, věnované prospěchům vlasti, věnované jí s přáním, aby byla vlasti ná- roda silného, národa zdatných a vitězných zápas- níků, který by mohl pevně a neodvratně státi na půdě Svobody. Tážete-li se, drazí přítomní bratří a sestry jaký zisk přivezlo naše družstvo, nezůstalo-li ovoce jeho práce utajeno, musím osvědčiti, že výprava přinesla národu českému nejen nové rozšíření zná- mosti jeho, ale i úctu a sympatie. Když jsme pře 25 léty přišli prvně do Paříže jako neznámí, jak atrakce výstavy, ba téměř jako jeden z oněch ná- rodů asijských, kteří tam měli zmnožiti její při- tažlivost, byli jsme nad tím zoufalí. Chtěli jsme uká- zati kdo jsme. A letos viděli jsme již respekt, uzná- ní, sympatie k národu, a to je též zásluhou Sokol- stva. Nemluvím tak pro věc naši, ale pro myšlen- ku, která je majetkem všeho národa. Díky vám, bratří, kteří jste ne pro zisk osobní. ale pro takové úspěchy, nedbajíce příkoři, podstou- pili zápas těžký. Vykonali jste krásný čin, který nesmí být pokládán za obět, ale za čest, kterouby každý Sokol s vámi rád sdílel. Vaším zadostučině
#14 alto_textblock #14
ním budiž, že vykonali jste čestně svůj úkol, svou povinnost k Sokolstvu a vlasti. Po bouři jásavého souhlasu, provázejícího řeč pokračoval pak, obrácen k br. Erbenovi: „Nejen nadšením, ale i klidem, klidem hrdým mužným byl jsi příkladem mužstvu nejen v době přípravné, ale i ve chvílích vítězství. — — — nyní do tělocvičen, do všední, obvyklé práce, kte- rá dala vám zdar, za snahou, zřiti celou vlast sil- nou, vítěznou ... Po té odevzdal starosta cvičiteli a borcům vítězné odznaky, umělecké plakety. Na to br. Vaníček poděkoval za neutucha- jícího potlesku jednotlivým borcům, zvláště be. Pravdovi, který cvičil družstvo od února až do příjezdu br. Erbena, dále br. Erbenovi, louče s s ním při jeho odjezdu na Rus, br. Starému, který přes bolesti zranění dokončil závod a získal i ví- tězství v běhu, a ostatním. Skončil, líbaje všeckya „Odnášíte si hrdé vědomí, že zvítězili jste pře železný řád, který skut byl jedině k vůli vám . .. Obecenstvo povstalo a hudba zabrála národní hymnu... A dlouho ještě po té setrvali účastníc v přátelské zábavě za zvuků hudby a zpěvu pě veckého odboru pražského Sokola ...
#15 alto_textblock #15
Neštěstí na novostavbě ve
#16 alto_textblock #16
Stěpánské ulici.
#17 alto_textblock #17
Kromě všeho očekávání prodloužily se zá- chranné práce na novostavbě v nádvoří domu č. 628-II., na místě bývalého Achrenthalova paláce ve Štěpánské ulicí až do pozdních hodin nočních a ranních. Neštěstí včerejší vyvolalo po celé Praze ve- liké vzrušení a zástup obecenstva po celé odpo- ledne plnil štěpánskou ulici, odkudž však misto neštěstí nebylo viděti.
#18 alto_textblock #18
Podrobnosti katastrofy. Zprávu včerejšího večerního vydání „Národ- ních Listů“ o neštěstí doplňujeme těmito podrob- nostmí. V nádvoří bývalého Aehrenthalova paláce buduje stavitel p. Dobroslav Hnídek modern stavbu, v jejíž hlubokém podzemí projektovány jsou obchodní mistnosti a zimní kluziště. Dl projektu má být stavba účelně spojena s moderat budovou do Vodičkovy ulice. V letním období byly budovy bývalého paláce zbořeny a v poslední době přikročeno ku pracím železobetonovým, které se hrdě a mohutně vypínají de výše pátého patra. Podél zdi sousedních domů, směrem k Jámě, byla zřízena betonová mohutná zeď základní a když beton náležitě zatvrdl, byl odstraňován písek na rozloze 6)6 metrů. Půda je zde pískovitá s jem- ným křemenem a vyžadovalo kromobyčejných opatření beznečnostních, aby stěny zřizované pro- story byly náležitě ochráněny před sesouváním písku. Dle úsudku p. inž. Havla bylo toto ješ e i něležitě provedeno a dlužno jen nešťastné náhode přičítati, že mecným tlakem pískové stěny bylo ostění provaleno. Dle úsudků zártupce stavebního úřadu a znalců z oboru stavitelství stalo se včerejší neštěsti tím, že cstění nebylo zřízeno z silnějších prken. Za normálního stavu bylo by prkonné pažení stačilo, ale v tomto případě bylo nutno počitati s mimořádnými, velmi zhoršenými okolnostmi. Jednak bylo odstraňováno velil množství písku, jednak sestává půda z písku, ja- koby rozsypaného, který se stále ze stěn odlupo- vával a neměl žádné celistvosti. Včera po polední přestávce pracovali na odstraňování písku v prostoře ve hloubce 15 metrů pod niveau nádvoří dělníci Otto Šiman. Frant- Šíma. Josel Škábara Bedřich Blecha. Mistr Daněk měl nad nimi dezor. Odstraňování písku dálo se tím způsobem, že na nejspodnější vrstvě pracoval jeden dělník, vybazoval písok lopalou na prkno, nad hlavou položené a odtud ostatní tři dělníci házeli písek lopatami na povrch země. O 2. hodině odpolední nastalo v jámě pode- zřelé želestění. Mistr Daněk byl nejbliže k vý- chodu, uprchl tedy a tím se zachránil V zápětí probořilo se východní prkenné ostění, lešení ve vyšších patrech se zhroutilo a čtyři dělníci byl zasycáni asi 5 metrů mobutnou vrstvou droboun- kého písku. Na celé stavbě nastalo nepopsa telné zděšení. Neprodleně telefonováno pre zácbrannou stanici, odkudž ve chvilce přijel lékat p. dr. Svoboda. Byla totiž vyslovena naděje že se podaří zasypané dělníky ze statin vyprostit Povolání hasičských
#19 alto_textblock #19
Záchranné práce. —
#20 alto_textblock #20
sborů.
#21 alto_textblock #21
Četní dělníci zshájili záchranné práce tím způ- sobem, že odstraňovali dopravvní lešení na niveau nádvoří, neboť trámy těcbto lešení spočívaly na spodku, serutí stěny poškozeného a následkem toho celá spletitá konstrakce lešení byla sříce- ním chrožena. Shledalo se věak záhy, že pomoc tato je ne- dostatečná. Prolo povoláni hasiči, kleří přijeli ze staroměstského obecního dvora s velitelem p. Zá- horou, dále hasičí z novoměstského dvora a z Král. Všnobradů. Později byla stráž hasičská vy- střídána a práce zachraňovací konaly se za ve- lení ředitele hasičského sboru p. cís. rady Vej- dělka. Hasiči s uznáníhodnou horlivosti podjali se prací. Lešení bylo odstraněno a spleť trámů od- straněna, aby byl uvolněn přístup k ssulinám. Tyto práce trvaly od 2 do 6 hod. večer a stále ješlě nemohli být nalezeni zasypaní neštastníci. Mezitím dostavli se na místo neštěstí: před- seda hasičského sboru p. vrch. řed. Em. Fatka, obecní starší V. Šmakal, dr. E. J. Baštýř a Mähl- bach, dále policejní president Kříkava, dvor. rada Zerboni, president trestního seudu dvor. rada Ma- louš, ředitel měst. pejišťovny Heřmánek, centrální policejní inepektor Rehne, vrch. komisař dr. Skle- nička, komiraři Doškéř. dr. Traub. Goll, okresní inspekter Adamička a revirní inspektor Brada.
#22 alto_textblock #22
Soudní komise a znalci. Před 6. hod. večerní dostavila se na míslo neštěstí soudní komise klerou vedl okres. soudce p. Vávra a zdčastnili se jí znalci v oboru stavitelství pp. Fr. Hodek a Rich. Říha, také byl přátomen znalec p. stavitel Lehký. Za městský stavební úřad byl přílemen vrch. slav. rada Ko- řínek, inž. Kubíčck. dr. Podlipský, mag. komisař Po shlédnuti siluace — poněvadž se již se- lmělo — za elektrického osvětlení — nařídila soudní komise, že nejprve je nutno, aby se dů- kladně zabezpečíla východní stěna stavební jámy pro základ pilíře, poněvadž telo stěna stále hro- zila sesutím. Teprve po provedení tohoto zabez- pečení může být postupováno v odstraňovánt ssutin a vyhrabání nešťastníků, zajisté již v prve chvili po sesutí stěny písku zadušených. Přikročeno tedy ku provádění prkenného pa- žení. Způscb této práce prováděn dvojím způso- bem a sice prkny kolmo a vodorovně. Tyto rozdiln rpůzoby zabezpečovací vyvelaly odpor u jednoho starvebního znalce, který hlasitě proti tomu reptal a kategoricky žádal, aby večkeré zabezpečovac práce se konaly po oboustranném dohodnutí, po- něvadž jako znalec je za vše spoluzodpověden.
#23 alto_textblock #23
Nové sesouvání.
#24 alto_textblock #24
Ostění z kolmo postavených prken bylo pro vedeno na šiřku 2 metrů, když pojedno opřená písková zeď s lomozem se se- sula, prkenné ostění odhodila a dělní. ci byli odhozeni. Někteří z nich byli lehoe na rukou a v ohličeji pohmoždění. Případ vzbudil nové mocné zděšení a stal se právě v tom okamžiku, když k místu neštěstí při- šel policejní president Křikava, který, zřejmě roz ružen, nebezpečné místo opustil.
#25 alto_textblock #25
Byla to v pravdě Sysifova práce. Sotva že část pískové stěny byla prkny opřena, sesula se a ostění bylo rozházeno a nové mocné vrstvy písku vysypaly se na místo, pod nimž ležely mrivoly čtyř nešťastných dělníků. A ubožáci byly zasypáni 5 metrů mohutnou vrstvou písku! Dělníci i hasiči, od druhé hodiny odpoledn pracující, byli pochopitelně vysíleni, ale přes to pracovali bez oddechu a občerstvení, aby nalezl mrtvoly nešťastníků. Námaha jejich však byla by nekonečná a prote policejní orgánové uvažovali o tom, aby opatřene byla nová a výdatná pomoc.
#26 alto_textblock #26
Vojenská posila. Telefonováno na místní vojenské velitelstvío vyslání oddílu vojska. Velitelství této žádostio- chotně vyhovělo a neprodleně vyslalo na místo neštěsti 100 mužů pluku č. 11 a oddělení zákopníků O 8. hod. večerní přibyli na místo vojáci pluku č. 11 a sice 200 mužů a odebrali se do staveniště ka stavební jámě, jejíž piskové stěny stále se sesouvaly. Příchod vojáků vzbudil na ulici velkou pozornost obecenstva a ve chvilce byla ulice Vodi- čkova přeplněna diváky Dělníci a hasičí byli z nebezpečné jámy odvo- láni a na jejich místo povoláni vojáci. Dle rozkazu odstraňovali lopatami pisek z hromady, pod nii se nalézali čtyři zasypaní dělníci Z důstojníků infervenovali setníci pěš. pluku č. 11 Peler a AAllé. O 349. hod. večerní přibylo 150 mužů pěš. pluke č. 102, poněvadž jich však nebylo potřebí, byl opět odvoláni a vrátili se do kasáren. Vojsko byl doprovázeno množstvím zvědavců. Vojáci, k zachraňovacím pracím povelaní, pod- jali se ihned úkolu a vyhazovali písek. Leč v tom počala se opět drolit písková stěna pracující vojáci bylí ohroženi zasy páním. Proto velici důstojník nařídil, aby byl stěna chražena prkny na stojato, totéž opatření které nařídil soudní znalec a které zřícením zd- bylo zničeno O 39. hod. večerní přibylo oddělení 30 zá- kopníků pěš. pluku č. 11. Měli úplně nové lopaty a železné nozatce. Mezitím zabezpečena stěna, stále sesutím hro- zící a vojáci velmi čile započali odstraňovat se- sutý pisek. Soudní komise, která i se soudními znalci stále prodlévala na místě, vyslechla zejména dělníka Václava Rokycanského z Vršovic č. 326, kte- rý na osudném místě také pracoval a do polovice těla byl zasypán. Vvorostil se však a uprchl. Tal dělníci Hatlák a Holub se včas útěkem zachrá- nili. Dělníci Kopecký Jaroslav a Šíba Fr. byli zachráněni tím, že z jámy odešli na dvůr pro trámy ke zřízení pažení. Dle výpovědi dělníka Rokycanského byla celá stěna zabezpečena prkny tenkými, stejnými jako při jímkách ostalních, v nichž se dělníkům nestalo žádné neštěstí. Jak se neštěstí stalo, dělník Roky- canský neví. Soudí, že se stěna písku odtrhla, prav- děpodobně následkem úderů při zřizování ostění. Následkem zasypání utrpěl Rokycanský nervovou chorobu.
#27 alto_textblock #27
Situace o 1/410. hod, večerní. Práce vojáků velmi čile pokračuje. Jedno oddělení zřizuje o- chranné pažení k zamezování sřícení přskovvé zdi- druhé odstraňuje etážovým lešením písek. Práce není rušena zbytečným voláním, jen slyšeti veleno důstojníka a sykot lopat, nabírajících písek. Právě byly vyhrabány dvě lepaty, jichž používali ne- šťastní dělníci před kalastrofou Ke zhlédnutí situace přišel na místo neštěstí o 1/410, hod. večerní polní podmaršálek Hugo Daler a místní velitel podplukovník Heckendorfer V 9.50 hod. v noci záchranné mužstvo ozná- milo z hloubky, odkudž písek vybíralo, že narazilo na ruku mrtvoly. Nastalo všeobecné utišení, ale záhy nastalo zklamání: nebyla to lidská ruka. nýbrž kus dřeva. Dále tedy s usílovnou snahou postupováno v pracích odislizovacích. V 10 hod. v noci. Po celohodinné, usilovněa úmorné práci byli vojáci ze svých pracovních míst odvoláni a do pískové jámy povoláno nové muž- stvo, jehož tábořilo v domě „Lucerna“ 100 mužů. Vystřídané mužstvo nastoupilo v úkol svých předchůdců a počalo velmi čile vyhazovali sesy- paný písek, aby se konečně dostalo k místu, kde byli pohřbeni nešťastní dělníci Mnozi vojáci byli ku zachraňovacím pracím tak ochotni, že se nechtěli ani vystřídati a pro- hlásili, že v ní setrvají O 11. hod. v noci. Situace nezměněna. Mrtvoly nešťanlníků dosud nebyly nolezeny. Nespočetn sta lopat písku z jámy byla již odstraněna a stále ještě vojáci nednspěli enoho místa, kde se nalézaj nešťastní dělníci Znalec prchlédl vykenanou odkopávku a sdě lil: do rána se musi pracovat, než se c lá spousta pisku odstraní a mrtvol naleznou! V 11 hod. v noci bylo vojenské mužsívo opě vystřídáno v práci. O 141. hod. v noci ještě nebyly spoust písku tak odsiranény, aby mrtvoly nešťastník byly nalezeny. (Ostatní zprávy viz na straně 5.)
#28 alto_textblock #28
Denni zprávy — Strach má dlouhé nohy. Dr. Boučel pokračoval včera ve svém orgánu v důkazu jak se třese před zkoušeným soudcem, resp v případě odvolání před sborovým soudem, a našel už, jak s velkou radostí vykládá, obec- ního starčího — ovšem nár odně-sociál- ního — který se mu propůjčil na komedii jejíž pomocí chce co nejvíce oddálit du- kaz o svých a prof. Masaryka podezříváních ze zlodějství na pražské radnici bez udání určitých osob. Pro všechny lidi, kterým jde o to, aby dr. Bouček a prof. Masaryk jasněa určitě musili dokazovat svoje tvrzení pře soudcem, který vydá rozsudek součas- ně s důvody, v nichž vyloží, j ak k svému přesvědčení přišel, pro všechny ty, kterým se hnusí ono paušální hanobení obecní represen- tace pražské, je zřejmo, že dr. Bouček a onen národně-sociální obecní starší, jako jeho po- mocník, chtějí docilit jenom toho, aby pau- šální ostouzení mohlo potrvat děle, snad až ku příštím obecním volbám, aby dr. Bouček a prof. Masaryk nebyli nuceni přiznat barvu, poněvadž vědí, že porota zasedá každé dva měsíce a že by před porotou dovedli věc pro- tahovat do nekonečna, aniž by musíl přijit s přesnými a věcnými dů- ka zy. A ten, kdo tímto způsobem utíká o zodpovědnosti, a ten, kdo mu při tom pomahá. rozhodně neprojevují zájem na tom, aby z obecní samosprávy v Praze zmizelit lidé, o kterých dr. Bouček, prof. Masaryk ostatní říkají, že kradou. Tedy: povedený dr. Bouček i s tím povedeným národně-sociálním obecním starším chtějí docílit, aby ne- nastal klid, aby nenastalo ozdra- vění, aby nenastala očista, za kte- rou prý se bijíl Pro nás takové „kumšty“, jež provádí orgán dra. Boučka, jsou jenom novým důkazem toho, že jim nejde o věc, o skutečné ozdravění, ný- bržjenom o štvaní a sensaci. Tento nový doklad jejich systému otevře zajisté oči i těm, kteří snad brali Kestrankova ob- hájce a vynálezce „tajúplných pomocných osob“ při abolici pro členy výboru svato- václavské záložny někdy vážně . . .
#29 alto_textblock #29
— Z Národního klubu. Dnes obvyklý jour-fixe. — Výbor Svazu učitelských spolků a sdružení Velké Prahy usnesl se ve schůzi dne 19. t. m. ohledem na mylné výklady stručně zprávy, vy- dané o výsledku jednání svazové depulace na c. k místodržitelství 30. m. m., prohlásiti, že deputace žádala jako provisorní výpomoc učitelstvu platy naznačené v osnově zákona, vypracovaného perm školskou komisí, a že jen v tom smyslu p. misto- držitel kníže Thun pochyboval o možnosti získai potřebný obnos 20 mil. korun, ujišťoval vánk. e učitelstvo může spoléhati na jeho podporu k sea- tření částečné výpomoci, zejména, uskuteční-li se malý finanční plán na říšské radě. — Potřeba znalosti českého jazyka ve Vídní. Obec vídeňská hledá inserátem ve „Wiener Taghlattu“ pro jistý „podnik města Vídně“ diur- nistu, křesťana, při čemž dokládá, že bude vzat ohled pouze na ty uchazeče, kteří vedle znalosti jazyka německého vykáží také znalost v jazyku italském a slovinském nebo v českém a sice ve slově i písmé. Jak vidno, potřebují na vídeňské radnici znalosti jazyka českého. Tento případ mluví srozumitelněl — Není to totéží Měslská rada v Teplicich- Šenově usnesla se dne 20. t. m. na návrhu, že ně- mecké pojmenování ulic v tomto městě je nepře- ložitelnč. Když totěž usnesení učiní některé město české, volá německá veřejnost na toto město a jeho správu policiil — K záležitosti hřiště tennisového, o kterém psalo „Právo Lidu“ ve večerníku ze dne 20. t. m. sděluj ese nám z radnice staroměstské: „Do kance- láře praesidiální osobního oddělení dostavil se vče- ra pan Jaroslav Riedl, správce novoměstského obecního dvora, a sdělil, že tennisové hřiště, o kte- rém jest řeč v denních listech za příležitosti po- rotního jednání s B. Červinkou, býv. písařem obec- ním, nalézá se na pozemku erárním, který dříve byl majetkem zemského výboru. Dohled nad zřizová- ním hřiště měl p. správce Jaroslav Riedl sám jakož- to soukromník, v době mimoúřadní, t. j. ve volném svém čase soukromém. Veškeré účty a práce se zřízením hřiště spojené hradíl pan cís. rada J. Čer- vený ze svého, jak předloženými saldovanými účtv podrobně bylo prokázáno. Pan správce Jar. Ried nejednal ve věci té se žádnou jinou osobou anebo jiným členem sboru obecních starších. Správce Riedl prohlásil zejména, že ani s p. starostou drem. Grošem ani s p. náměstkem Schröttrem ve věci té- to vůbec nikdy nejednal a že není pravdou, že by cokoliv na tomto hřišti bylo pořízeno na útraty obecní. Ostatně pokud se týče zmínky o panu nám. Schrötirovi, je nepravdivá, poněvadž ani on ani nikdo z jeho rodiny na zminěném hřišti vůbee nikdy nebyl. — Persekuce Volné Myšlenky. Jak včera bylo referováno, nevydalo policejní ředitelství vydava- telstvu Volné Myžlenky vůbec sklad knih a časo- pisů. Mimo to zůstala zapečetěna jedna mistnost kancelářská. Pokud se týče rukopisů a ostatních věcí na policii odvezených, hledělo policejní ředí- tolství uspokojiti postižené sliby, věcí však nevy- dávalo. Na včerejší opětné telegrafické zakročení u ministra vnitra, dostal dr. Bartošek telegrafickou odpověď, že ministr Heinold pražskému policej- nímu ředitelství znovu nařídil, aby okamžitě za- bavené věci buď vrátilo nebo je neprodleně před- ložilo vyšetřujícímu soudcí. Patrně v důsledku tohoto ministerského příkazu počalo policejní ře- ditelství o 4. hod. adpol. vraceti zabavené věci. Přes všecky překážky, které policejní ředitelství vydavatelství Volné Myšlenky činí, podařilo se vydati obvyklé čislo lýdenníku „Nerudy“, kterému policie věnovala svoji pozornost konfiskaci čtyř míst. Opravené vydání bylo ihned vypraveno. Proti konfiskaci bude podána interpelace. Aby dána byla veřejnosti přiležitost zabývati se tímto krokem policie, svolána jest na pondělí 24. listo- padu v 8 hod. večer veřejná schůze do pražské Plodinové bursy s thematem: „Útok klerikální reakce na svobodu svědomí a občanská práva. Na této schůzi referovati bude dr. Th. Bartošek a zástupcové pokrokových stran. Z České akademic císaře Františka Joseía pro vědy, slovesnosi a umční. Dne 15. t. m. za předsednictví p. dv. rady Kalouska sešlo se k mě- sični schůzi I. třídy 21 členů. Schválen rozpočet třídní na rok 1914. Usneseno požádati i pro rok přáští z požiiků Nadání Josefa, Maric a Zdeňky Hlávkových za pomoc na subyence vědeckých ča- sopisů, jakož i za podpory: komisi pro vydávání spisů houtí náboženského ve XIV. a XV. věku komisi pro vydávání spisů restanrace katolické. Usneseno vypsati pro rok 1914 trojí obvyklá s ti- pendia po 400 K (cestovní, badatelnké, studijníj. Lhůta podaci jest do 15. prosince t o- hoto roku. Žadatel musí k své žádosti přiložiti vědecký doklad a vyjádřiti otázku vědeckou, pro kterou se o stipendium uchází. Obdrže stipendium, povinen bude podati zprávu o svém výsledku vě- deckém. Na konec vykonány navrhovací volby do kategorií členů přespolních a dopisujících a povo- leny publikace. — Z výkonného komitétu českého organisova- ného učitelntva jsme dožádáni o uveřejnění tohoto projevu: „Se zřením k výroku ministerského před- sedy hr. Stürgkha ze dne 19. t. m., jenž chystanou naši pasivní resistenci nazval sabotáží a po- rušením povinností ke státu, konstatujeme, že tuto poslední zbraň po všech nesplněných slibech vti- skuje učitelstvu do rukou v lád a, jež jako výkonny orgán státní nekoná povinnosti vůči učitelstvu, K výrcku ministerského předsedy, že přenésti chce učitelstvo „své rozladění na mládež, která přec právem může od učitele očekávati jen to nej- lepší“, pravime, že za následky, jež se dostaví z rozladění učitelstva, jsou zodpovědní ti, kdo ny- nější jeho hluboké rozrušení způsobují. JJe-li před- seda ministerský ochoten teprve ke konei roku 1913 „uvažovati s povolanými činiteli“, mů- že-li se nám poskytnouti pomoci ještě v tomto roce, potom takovouto péči vlády prohlásiti mu- síme za jednání, jež naplní i nejdůvěřivějšíhou- čitele nejtrpčím zklamáním. Hradí-li se příjmy půl- lelními ze zvýšené zemské přirážky a pětiměsíční- mi z pivní dávky celoroční zemský deficit, nele v tom spafřovati ani nejmenší dobré vůle, oka- mžitě učitelstvu pomoci v poměrech již nesnesitel- ných, jež den ze dne stávají se přímo zoufalými. Nemluví-li pak zpráva konkretně, co vláda učitel- stvu chystá na rok 1914, není projev ministerského předsedy nijak způsobilým, přispěti k uklidnění roz- laděných myslí učitelských. — Oslava památky proí. dra. Ant. Friče Klub přírodovědecký v Praze pořádá v neděli dne 23. listopadu o 10. hod. dop. ve velké posluchárně vědeckých ústavů české university na Karlově nám. č. 21. slavnostní schůzi k uctění památky svého čestného člena a protektora proí. dra. Antonína Friče. Promluví pp.: univ. prof. dr. Filip Počta, kustos dr. V. Vávra a MUDr.. Babor o životu a díle Fričově. Klub zve své členy, všechny přírodozpytce, žáky a přátele Fričovy, aby se schůze účastníli. — Volební manevry renlistícké mládeže ob- jevily se při úterních volbách delegátů do Svazn č. St. Dle stanov Svaatzu může volicí člen ze 40 hlasů jednomu kandidátu dáti nejvýše 5 plat- ných hlasů. Ve volebním provolání studentské or- ganisace české strany pokrokové doporučuje se7 kandidátů a dále se praví: „Jako člen (t. j. Svazu) máte právo na 40 hlasů, které rozdělte rovno- měrně na uvedené landidá ty, t. j. pěti á 6 hlasů,