ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 effbd2d0-8f1b-11dd-bf3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 53
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 20. listopadu 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 319.
#4 alto_textblock #4
nadlo no
#5 alto_textblock #5
Ha ranní a večerní listy předpláci set V Praze v administraáli na měslu. . . . . . 2 K —k na čivrt lieta . 6 K — s dvojí donáškou na měsie na čtvrt leta. . . 7 k ve fillálkách na měsin . 9 K 30 na měsl. Poštone na čtvrt ieta ! . ! ! S K B0 a dvojí zásilkou a měsíe. na čtvrt jsta . . . k soe
#6 alto_textblock #6
K HO k
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
5olon
#9 alto_textblock #9
avnolma vdl
#10 alto_textblock #10
onut
#11 alto_textblock #11
p
#12 alto_textblock #12
o
#13 alto_textblock #13
mí
#14 alto_textblock #14
N
#15 alto_textblock #15
m
#16 alto_textblock #16
cdan odhsj šeh
#17 alto_textblock #17
apdslons tovnnt o non
#18 alto_textblock #18
noej hnlžloo
#19 alto_textblock #19
pe
#20 alto_textblock #20
p
#21 alto_textblock #21
bori
#22 alto_textblock #22
v
#23 alto_textblock #23
V drobném prodeji renní číslo o sobě . za s večerui . . . za e Ve fliálkách na venkově ranní čislo večorni . . . . . . . s
#24 alto_textblock #24
lnanráty platí sa botové napřed- ředplacení a insest ijirn sdministrace v Marianské ul., Tam nscházejí se te redakce, tiskárna a nzpodlo „Národních Ldlstá Rukopiav se navraneu
#25 alto_textblock #25
pe
#26 alto_textblock #26
jloeboele
#27 alto_textblock #27
d
#28 alto_textblock #28
l V Praze, 20. listopadu. Zahraniční politika patří nejen u násv Praze, nýbrž i ve Vídni ku politickým obo- rům málo pěstěným. Patří patrně její vedení k reservátům, proti kterým náš omezený „poddanský rozum marně mluví. Ale práve minulý rok dal nám politiku našeho zahra- ničního úřadu tak silně cítit, že i naše otrnu- lost tentokráte selhala. Hlásí se nespokojenci i ve Vídni, jak to vidět na dnešních listech podle toho, co soudi o včerejším výkladu mi- nistra zahraničních záležitostí. Úsudky zn z pravidla tak, že formálně jest výklad mini- strův dosti korektní, věcně však žeje prázdný. Jistě německý poslanec pomohli tímto obratem: „Kdo moudře zamlčuje, uka- zuje mistra slohu!“ Podle toho byl by Berch- told klasickým stylistou. Úsudek „Fremdenblattu“ může bý ovšem jen příznivý Pochvaluje si, že jsme do- sáhlí na Balkáně, co jsme chtěli. Albanis je utvořena. Na Jaderském moři nenastalo mo- cenských změn. Skromě jen pochybuje, zda opravdu se podařilo přání Berchtoldovo upev- nit mír na Balkáně; nové rozdělení Balkánu prý všude nepřivedlo k národnímu osvobozen a může být příčinou nových rozbrojů. Jiný polooficiosní list „N. Wiener Tag- blatt“ chytal celou věc s hospodářské stránky a prohlašuje výklad Berchtobdův za náhradu které se dostává občanstvu za všechna bře- mena balkánské krise tím, když se jasně do- vvědí, nač vlastně se tolik obětovali. Občan- stvo, tuším, sotva bude v té věci souhlasi- s úslužným výkladem „N. W. T. „Reichspost“ v poslední době trochu ne- vlídně se dívala na Mičové náměstí a jen pod dojmem anglického pořekadla „right ou wrong, my country“, s ministerského křesl tak horlivě doporučovaného jako náplast na všechny naše státní bolesti: odhodlávala se neulevovati svému stísněnému srdci. Nen divu, že i teď má pochybnosti o správnost tvrzení Berchtoldova, že balkánské události posledního roku byly historickou nut- ností. Sotva prý chtěl Berchtold tím tvrdit. že by to nebylo šlo jináče. V „Reichspostě“ jsou totiž nespokojeni „mírumilovnou“ politi- kou Berchtoldovou. Nesouhlasí s míněním Aehrenthalovým, že je Rakousko-Uhersko annexí Bosny a Hercegoviny nasyceno. Ostat- ně příznává, že si Berchtold svým poukazem na „sumární asimilační methody“ Srbska Makedoni nechal otevřené dvéře pro každý případ v budoucnosti. „N. F. Presse“ považuje za chybu politiky Berchtoldovy, že vyčkával až povyřízení vál- ky s Tureckem a nevystoupil s rakouským požadavky hned na počátku války; byl by tím značně si usnadnil situaci a celá balkán- ská krise byla by minula rychlejí a pro nás laciněji. Balkánské státy, opojené svými prvý- mi vítězstvími, strhly prý za sebou i Rusko a Francii, takže na jich vojenské nadšení mu- silo i Německo odpovědětí zvýšením počtu svého vojska. Berchtold mohl se na začátku války odvolat na starší smlouvy s Italií o po- břeží Jaderského moře. Nyní tvrdí, že Ra- kousko-Uhersko nic pro sebe nechtělo. Proč tedy naše monarchie — ptá se „N. F. P.“1 — již tříkráte stála na pokraji války? Aspoů tu dobrou stránku přiznává však výkladu Berchtoldovu, že nás uvádí z kritické doby k politice míru, že mluví o oslabení napětí s Ruskem a o tom, jak národové monarchie potřebují klidu po tolika bouřích a rozčilení. Ostřeji si nabrousil péro úvodníká „Zeitu“. Výklad Berchtoldův stojí prý po průměrem stylistických cvičení podobných ministerstev. K vážné politické kritice nedává podnětu, protože v něm není vážných politi- ckých myšlenek. Na to rozebírá některé části Berchtoldova výkladu, zejména část o Alba- nii. Albanie stojí nás několik set milionů a bude nás ještě tolik stát. Jaký specifický zá- jem máme na utvoření Albanie? Podle Berch- tolda chceme tím zabránit přesunutí mocen- ských poměrů na Jaderském moři. To zna- mená jinými slovy, že Rakousko-Uhersko s 50 miliony obyvatelstvá a spojená Italie s 30 miliony vážně se bojí o svou nadvládu na Jaderském moři, bude-li tam mít přístup 4milionový stát srbský, tedy státek dvacet- krát menší. Nyní prohlašuje Berchtold ztrátu Makedonie za prospěšnou konsolidaci Ture- cka, na začátku války byl však pro statu- qno. Proč jsme mobilisovali? Berchtold tvrdí. že jsme se báli, aby válka nepřešla srbsko- černohorské hranice; Rusku však dává vy- svědčení zachovalosti, protože mobilisace 250.000 ruských vojáků nebyla prý namířena na porušení našich přátelských a korek tních vztahů s Ruskem. Bezbranných hranic srb- ských jsme se báli, ozbrojených statisíců na hranicích ruských jsme se nebáli. „Zeit“ také nemůže pochopit, proč jsme se finančně mu- sili tak runinovat, když jsme na Balkáně nic nechtěli. To tajemství si odnese Berchtold pa- trně do hrobu.
#29 alto_textblock #29
lialet
#30 alto_textblock #30
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů Rozbroj mezí polskými a německými báňským akademiky v Lubnu. Z Vídně, 20. listopadu. Z Lubna telegrafují Mezi německými a polskými posluchači báňské vy- soké školy propukl rozbroj. Polátí posluchači chtěli včera po 8 letech konati opět filistrování (jmeno- vání starých členů a pobyt s nimi), což jim byl purkmistrovským úřadem povoleno. Když německo- nacionální akademikové o tom zvěděli, prohlásili purkmistrovi, že stanou se na všechen způsob n
#31 alto_textblock #31
noci mezi nimi a polskými akademiky tuhé sráž- ky. Potom zapověděl purkmistr polským poslucha- čům konání slavnosti. Polští posluchačí protesto- vali, prohlašujíce, že mají stejné právo jako ně- mečtí akademikové a že si budou stěžovati na vyš- ších místech na takové omezování svých práv. Fi- listrování se tedy nekonalo. V noci však strhly se malé srážky, které skončily několikanásobnou vý zvou na souboi. Obnovená činnost Společnosti Canadían- nsdr Pacific. Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) JJak se proslýchá dovolilo ministerstvo vnitra, aby obehodníčtn- nost Canadian-Pacifie, suspendovaná od 17. října, zítřejším dnem byla v omezeném rozsahu opět zahájena, především pokud jde o vyhlíd- kové vozy a o paroplavební doprav I. a II. třídy. Generálním zástupcem Společnost Canadian-Pacific byl se souhlasem ministerstva vnitra ustanoven bývalý k asul Vett. Rakouský následník trůnu v Anglii. Z Windsoru, 19. listopadu. (K. k.) Dnešní honba které zúčastnili se pan arcivévoda František Ferdi- nand a jeho královský hostitel, potrvala za nádher- ného počasí déle než 6 hodin. V poledne setkali se účastníci honby a vznešené dámy, jakož i jiní hosté. kteří na zámek přijeli povozem, u Cranbourne- doveru. Cranbournedover jest starobylá budova uprostřed windsorského lesa, z jejíž oken jest ná- dherná vyhlídka na zámek, vzdálený 5 mil. Na nnoha místech, kudy jely královské sutomobily, shromáždilo se četné obecenstvo, jež uctívě zdra- vilo vznešené panstvo. V Cranbournedoveru byla společná snídaně. O. 5. hodině odpolední vrátila se honební společnost do zámku. Z královských hostů opustili dnes Windsor markýz of Salzbury, p. Bryce s chotí, sir Dougras a lady Dawsonová. Oproti tomu přibyli na zámek ministerský předseda Asquith s choti, hrabě a hraběnka Trautimannsdorffovi a sir Beauchamp Dufí. Při hostíně, kdy večer sešli se královí hosté, představil král jako v minulých dnech panu arcivévodovi nově přibyvší osobnosti, jichž pan arcivévoda dosud neznal. Z Londýna, 19. listopadu. (K. k.) Pan arcivévoda František Ferdinand a jeho choť vráti se zítra večer do Londýna a odjedou v sobotu odpoledne dvor- ním vlakem do Welbech-Abbey na návštěvu vé- vodských manželů z Portlandu.
#32 alto_textblock #32
Z úřadního věstníku Z Vídně, 20. listopadu. (K. k.) „Wiener Ztg. oznamuje: J. V. císař dovolil, aby představené ústavu šlechtičen u Svatých Andělů v Praze Jo- hanně sv. pí. Ubelliové ze Siegburgu bylo za velmi záslužnou, obětavou a úspěšnou činnost, kterou vy- konávala po 40 let v čele tohoto ústavu šlechtičen. vysloveno zvláštní Nejvyšší uznání. — J. V. císař propůjčil vzchnímu kancelářskému oficiálovi Josefu Drexlerovi v Ústí n. L, odcházejícímu do vy- žádané trvalé výslužby, zlatý záslužný kříž s ko- runou. — J. V. císař propůjčil kancelářskému ofi- ciantovi u krajského soudu v Hradcí Králové Vá- clavu Vaňkovi, odcházejícímu do výslužby, stří- brný záslužný kříž s korunou. Ministr orby jme noval zalímního zémědělského inspektora v Če- chách u místodržitelství v Praze Zdeňka Zeman definitivním zemědělským inspekto- rem. Baron Skerlecz chorvatským bánem. Ze Záhřeba, 20. listopadu. Proslýchá. se, že bar Skerlecz ještě v tomto týdnu bude jmenován bá nem. Vláda vypíše volby, které se vykonají po čátkem prosince.
#33 alto_textblock #33
Schválené dohody s uherskou vládou ve vě- cech chorvatských. Ze Záhřeba, 20. listopadu. Včera, odpoledne konala se oznámená již porada výkonného výboru chorvatskosrbské koalice, ve které býv, poslanoi dr. Nikolič, dr. Medakovič, dr. Badaja dr. Mazuranič podali zprávu o svém vyjed- návání s uherskou vládou. Po zevrubném rozho- voru, který ne protáhl do večera, byla zpráva jejich vzata se souhlasem na vědomí a všechny dohody již ujednané nebo teprve navržené jedno- myslně schváleny. Obecní volby ve Štyrském Hradci. Ze Štyrského Hradce, 19. listopadu. (K. k.) Př dnešní doplňovací volbě do obecní rady z III. vo- lebního sboru bylo opět zvoleno 6 vylonovaných sociálně demokratických obecních radů. Německo- pokroková a křesťansko-sociální strana se tento- krát nezúčastnily volby a nepostavíly kundidáty Ožívený orgán srbských radíkálních agrárníků l v Bosně. Ze Sarajeva, 19. listopadu. (K. k.) „Otačbina“ orgůn srbské radikální strany selské, jenž kdys zanikl pro finanční nesnáze, začal opět vycházeli a to jak se v listu prohlašuje, za tím účelem, aby se zabýval otázkou agrární, jakož i za přičinou na- stávajících doplňovacích voleb. List bude vycházeti dvakrát týdně. Jak listy sdělují, vzdali se dva mohamedánši poslanci mandátu pro neshody ve straně mohame- boptoela ekrian c dánské. vnd Italské dementi. leb Z Říma, 20. listopadu. (K. k.) „Agence Stela- nova“ prohlašuje za naprosto bezdůvodnou zprávn jistého ruského listu o půjčce, kterou prý chce Italie poskytnouti Turecku za záruku državy Rhodu Stampalie španělský král do Vídně nepojede. Z Paříže, 20. listopadu. Královna španělská zde těžce oněmocněla chřipkou. Cesta do Vídně bude nejspíše odložena.
#34 alto_textblock #34
Španělský král v Paříží. Z Pařiže, 19. listopadu. (K. k.) Z okolí krále španělského se sděluje, že odjezd královských man- želů se asi zpozdí o 24 hodiny, protože královna Viktorie onemocněla mírnou chřipkou.
#35 alto_textblock #35
Chystaný parlamentní útek na nynější francouzské ministerstvo. Z Paříže, 20. listop. Na kabinet Barthoua chysta se soustředěný útok ve sněmovně a v senátě. Fi- nanční situace a tolikéž aféra generála Faurie po- skytuje příležitost oposici k rozmachu, za jehož pravděpodobný výsledek se považuje odstoupen ministra financi a vojenství, později pak pád celého kabinetu. Chefem budoucího kabinelu pokládá se Mitlerand. Otázka volební opravy ve Francii. Z Paříže, 19. listopadu (K. k.) V parlament- ních kruzích jsou přesvědčeni, že senát také tento- krát odmítne osnovu volební reformy sněmovnou poslaneckou přijatou a že se také nyní vysloví pro volbu listinnou a proti zastoupení minorit poměr- nou soustavou. Také vláda prý nemá úmyslu po- dati v této věci v senátě otázku důvěry. Praví se
#36 alto_textblock #36
ovšem, že četní stoupenci proporcionální soustav ve sněmovně poslanecké mají úmysl resolucí uložiti vládě povinnost, osnovu volební reformy v senáte jako otázku důvěry hájiti.
#37 alto_textblock #37
Porážka francouzské vlády v rozpočtovém výboru. Z Paříže, 20. listopadu. (K. k.) Usnesení schvá- lené v rozpočtovém výboru 18 hlasy proti 13, aby půjčky použilo se jen k úhradě mimořádných vo- jenských výdajů, jest považováno v parlamentníeh kruzích za porážku ministerstva. Někteři konservativní členové rozpočtového výboru hlaso- vali s radikálními a sjednocenými soclalisty. Timlo usnesením doznává osnova rozpočtu pronikavé změny, poněvedž vytvo- řuje se takto další schodek 400 mil. k jebož úhradě bude třeba nových daní. Armádní aléra ve Francii. Z Paříže, 19. listopadu. (K. k.) Generál Faurie odevzdal dnes ministerstvu vojenství žalobu, kte- rou podává na náčelníka generálního štábu JJoffre a generála Chomrea Návrat ruského vojenského poselstva na es z Rumunska Z Bukurešti, 19. listopadu. (K. k.) Ruské v jenské poselstvo odcestovalo dnes do Ruska. Jednání o turecko-ruskou hospodářskou d smlouvu. Z Cařihradu, 19. listopadu. (K k.) Zpráva listů že v nejhližší chvíli bude turecko-ruská smlouva v příčině otázek hospodářských a železničních po- depsána, jest značně předěasná. Osnova smlouvy byla poslána do Petrohradu. Ruská vláda činile napřed některé námitky pokud jde o dráhy. Po úpravě tohoto předmětu vyjednává ruská vláda nyní o lihovém monopolu. Jednání o smlouvě se tedy, jak se zdá, protahuje. ntl
#38 alto_textblock #38
e rod Blol Z říšské dumy ruské. v nenle Z Petrohradu, 20. listopadu. Duma projedná- vala interpelaci Polského kola, která týkala be soudního řízení, jež zavedl gubernátor v Minsku proti jistému polskému velkostatkáři a katolickému duchovnímu Milaševskému pro posmívání ce ortho- doxnímu kříži a schválila jednací pořad, navržený poslancem Suzincickým, který prohlašuje vy- světlení pomocníka ministra vnitra za nedoslatečné a jednání guberná- tora v Minsku za nezákonné. Tento jed- nací pořad byl schválen 161 hlasy oposice a okta- bristů proti 117 hlasům nacionalistů a pravice.
#39 alto_textblock #39
levro
#40 alto_textblock #40
Kokovcov odejel z Berlína. Z Berlína, 20. listopadu, [K. k.) Ruský mlni- sterský předseda Kokovcov a jeho choť odjeli dnes ráno do Ruska. Na nádraží rozloučili se nimi říšský kancléř, státní podtajemník Zimmer- mann a ruský velvyslanee
#41 alto_textblock #41
Ddálosti na poloostrově balkánském. Bulharsko a sousední státy. Z Vídně, 20. listopadu. Bulharský ministr zahra- ničních záležitosti drrGesidětv prohlásil včere spolupracovniku „N. Fr. Presse“, že v Bulharsku není žádná agitace proti králi Ferdinandovi a kdyby byla, že neměla by žádného úspěchu. Dále pravil. že diplomatické styky se Srbskem a Řeckem musí býti opět obnoveny, což stane prý se záhy. Dosud staví se řešení této otázky v cestu některé obtíže. na př. mezi Bulharskem a Srbskem otázky vrácení několika zajatců a železničního spojení, protože železniční doprava dosud není normální. Řecko nechce vydati zajaté Makedonce, kteří sloužili v bulharském vojsku, vězní jen v Solunu a chce je jako buřiče pohnati před vojenský soud, což příčí se ženevské smlouvě. Poměr Bulharska k Rumun- sku je na dobré cestě a styky jeho s Tureckem na cestě nejlepší. Bulharsko uzavře s Tureokem ob- chodní smlouvu a vynaloží vše, aby s ním žilo v do- brěm sousedství. Poměr Bulharska k Rusku je nyní. vjišťoval Genaděv, jasnější, než za doby ruso- filské vlády Danevovy. „O poměru našem k vaš monarchii,“ končil ministr. „mohu jen opakovati, co jsem vám již jednou řekl: dovedeme oceniti jakého přítele máme v Rakousko- Uhersku.
#42 alto_textblock #42
Řekové obvíňují Bulhary Z Athén, 20. listopadu. (K. k.) Jak sděluje Agence d'Athénes, bylo zshájeným vyšetřováním zjištěno, že bulharské úřad ydopustily se různých těžkých přečinů vůči řeckým válečným zajatcům. Agence d'Athénes uvádí na důkaz jednotlivé při kladly. Řecko-turecko-rumunské sblížení? Z Cařihradu, 20, listopadu. Také J o nl e se Talaat bey vyjednávajt o řeckos turecko- rumunské sblížení. no
#43 alto_textblock #43
Z Athán, 19. listopadu. [Ag. d'Ath.] Předseda ministerstva Venizelos předložil sněmovně posla- necké londýnskou, bukurešískou a athénskou smlou- vu. Na žádost předsedy ministerstva byla smlouva athénská přikázána komisi, dosazené k projedaání odpovědi na trůnní řeč.
#44 alto_textblock #44
saost asd Z řecké sněmovny.
#45 alto_textblock #45
ez haReformy pro východní Anatolli. Z Cařihradu, 19. listopadu. (K. k.] Naproti de- mnenti listu „Tasvir-i-Elkiar sdéluje se s informova- né strany turecké, že Rusko a Německo po zamítuutí první relormní osnovy pr východní Anatolii předložily Portě neoficiálně druhou osnovu, jež navrhuje jmenování evropských rádců, kleří maji býti přidě- lení otomenským generálním inspektorům. Dle téhož listu prý Porta prohlásila, že souhlasí se jme- novánímrádců, sle za podminky, že jako otto- manští funkcionáři budou ve službách T u- recka. Mocnosti žádají oproti tomu, aby poradci odborníci, kteří mají dozírati na provádění relo- rem, nebyli vzatí z té neb oné země, nýbrž a by o ně žádala celá Evropa, a aby byl všemi mocaostmi zvoleni a jmeno váni. Porta pokračuje v poradách o tomto před- mětu, při čemž uplatňuje konciliantní formou své stanovisko, vyznívající v ten smysl, že che prováděli veškeré reformy, že však neobětuje ničeho ze svě neodvislo sti a že nepřistoupí nikdy na evrop skou kontrolu. Mocnosti nepřistoupily prý ještě na slanovisko Porty- Důvěrný armádní rozkaz v Rumunsku. Z Bukurešti. 20. listopadu. „Scala“ uveřejňuj tajný rozkaz generálního štábu rumunského, dany velitelům pluků. Praví se v něm: Velitelé pluk musí seznati zevrubně smýšlení nerumunských vo jáků, zvláště židů. Ve smyslu daného rozkazu jes žádoucno, aby židé nepostupovali. Aby však židě nebyli roztrpčeni, musi se mínění o nich, poku možná, zatajovati a nesmí býti nic uveřejněno z čeho by viděli, že se pochybuje o jejich dob vůli. Uznáte-li teho potřebu, povýšili vojáky pů
#46 alto_textblock #46
vodu nerumunského, musí se pro to uvěsti důvod- v důvěrné zprávě
#47 alto_textblock #47
Delegace Výklad ministra války o vojenském eb rozpočtu. de Z Vídně, 20. listopadu. (K. k.) Vojenský výbor uherské delegace zahájil 3411. hod. dopolední schůzi, ve které podával mi nistr vojenství, polní zbrojmistr ryt. Krobatin svůj výklad. Úposíční delegáti se do schůze nedostavili. Ministr pravil: „Slavný výborel Od poslednili zasedání deleganí donutily politické a vojenské udá- losti na našich hranicích monarchii k rozsáhlým opatřením vojenským. Jako vždycky v dobách kri- tických, také tentokráte vyhověly s celou obětavo- sti všecky části ozbrojené moci požadavkům na ně kladeným, které po mnohé stránce byly často těž- ší nežli vážný boj. Opětně podaly důkaz, že jed- notný organismus branné moci a duch její zůstal beze změny jako byl dříve. vnse Všecka nařízená opatření, třebas byla le ckdy tvrdá, byla bez žalob provedena. fTento potěšlivý výsledek byl jenom možný vzhledem na vlastene- ckou obětavost všech vrstev obyvatelstva, jako i vzhledem na účinnou podporu a součinnost vlád obou států monarchie a jejich orgánů. Budiž mi ledy zde dovoleno vysloviti za to všem hluboe tulie anondtlat ebu procílěné díky. Už za krise začaly evropské velmoci vzhledem na změněnou situaci vojenskou činiti rozsáhlá opa- tření na sesílení svých branných prostředků a ana- logická opatření konají se od té doby též u státu balkánských. Pro monarchii vyplynul a vyplývá r toho i na dále přikaz diktovaný pudem sebezacho- vání ve vybudování vojska jiti také tak daleko, aby naše situace vojenská vůči sousedům našim se ne zhoršila a aby také naše spolková cena netrpěla Opatření nutná vzhledem na tyto okolnosti projevila se finančně v předloženém rozpočtu a) v dodatečných pož a davcích na opatření, která musila býti učiněne za krise a z nichž větší část má cenu trvalou b) v jistých zvýšených požadavcíck příštích let. jejichž první položky jsou vy roz- počtu prvního půlroku 1914.bváti- oe Organisační program po této stránce vypraco- vaný se zřetelem na finanční výkonnost s nutným sebeomezováním obsahu řádu zvýšení stavu, vy- budování a zřízení nových oddílů a provedení toho jest rozděleno na větší počet let. Opatření ta jso tím naléhavější, že zkušenosli z dvou let posledno krise (1908—1909 a 1912—1913) ukázaly, že v po slední hodině ad hoc učiněná organisnění opatřeni mohou býti provedena jen a nepoměrně vysokým nákladem a s citelnou národohospodářskou škodou. Sem náležejí v první řadě povolávání záložníků právem tak těžce pocifovaná. Povolávání to jes ponejvíce následkém našeho nepoměrně skrovného počtu mužstva v míru, zvláště v území pohraničním Že při tom museli býti povoláni též četní starši branci, kteří v hospodářském životě obyvatelstv už hlouběji tkvěli, jest důsledkem nedostatečnosti dosavadního kontingentu nováčků. Správa vojenská se snažila příkrpsti takto vyvolané zmírniti poský- továním dovolené a — diky ochotě vlád poskyi- nouti pomoc — též hmotnými podporami. Mohla však tím zjednati jen částečnou odpomoc. Pronikavě má se to však nyní státi právě na- značenými opatřeními. Především má vojsko v po- hraničním území obdržeti bezpodmínečně nutný stav a vyšší stupeň pohotovosti, což by mu umož- nilo v kritických situacích jeho mnohostranné úko- ly prováděti, kdyby bylo nutno, se svým počtem jaký má v míru, aby nebylo nutno za každého po- litického napětí ihned sáhati ke zvláštním oby- vatelstvo a finance těžce zatěžujícím opatřením Z toho důvodu byla ponechána též jistá organisač- ní opatření, která byla utvořena za krise — s vý- hradou dodatečného schválení slavnou delegucí — zatím i dále v platnosti a tvoří nyní první začátky ke zmíněnému organisačnímu programu a ke zvý- šeným požadavkům z toho plynoucím. Ovšem jest povolení k tomu potřebného zvýšeného kontingen- tu nováčků oběma sbory zákonodárnými první pod- mínkou provedení tohoto organisačního programu jakož i definitivního ponechání organísačních opa- tření za krise utvořených. Se zřetelem na tyto výkludy jsou v osnov na první pololetí roku 1914 tyto položkve A. Řádná potřeba na vojsko 240.971.360 K. B. Mimořádná potřeba na vojsko 760.000 K. C. Mimořádná potřebu na vojsko pro velitel- ství, vojenské oddíly a ústavy v Bosně a Herce- govině 8.731.835 K. D. Mimořádná potřeba za příčinou vybudo- vání c. a k. vojska 12.510.000 K E. Mimořádná potřeba k dalšimui opatření no- vého materšálu polního dělostřelectva 200.000 K Příslušný celkový náklad jest, jak známo 165.000.000 K. z čehož v letech 1904—1913 bylo povoleno celkem 163.000.000 K. Po příkázáne splátky 200.000 K. vyžádané na první pololetí 1914 bude příště žádáno ještě 1.800.000 K. F. Mimořádně potřeby na opatření válečněho mgteriálu a na provedení fortifikačních opatření 20,800.000 K Tate částka odpovídá pelovici druhé splášk jmenovaného mimořádného úvěru, která dle pro- gramu má býti žádána v r. 1914 G. Mimořádná potřeba na provedení zvlášt- ních vojenských opatření 316,678.000 K Uvedený úvěr obsabuje výdaje na zvláštní vo- jenská opatření, která musila býti učiněna vzhle- dem na vážnou politickou situaci k urychlení po- hotovosti c. a k. vojska Z celkových výdajů 316.678.000 K případá na běžné potřeby 113,689.000 K. na náklad jednou pro vždy, jenž má ponejvíce trvalou cenu (opatřen válečného materiálu, koní, zásobovacích před- mětů, výdaje dopravní a ubytovací) 202.989.000 K- H. Na úhradu výdajů, jež vznikly vydržovánín císařských otomanských přísíušníků vojenských vstoupivších na území monarchie rakousko-uher. ské, 800.000 K I. Na dodatečných úvěrech za rok 1913 jes potřebí k řádným výdajům celkem 19.900.000 K k mimořádné potřebě pro velitelství, vojenské od- díly a ústavy v Bosně a Hercegovině 2.770.000 k mimořádné potřebě z příčiny vybudování e. a k vojska, rubrika A. 10 100.000 K, celkem 32,770. 000 korun. Prvně jmenované částky 19.900.000 a 2.770.00 kor. slouží k úhradě zvýšeného vydání prelimi- nárně nehraženého, jenž vzniká zdražením ce při stravování nemocničním při zaopatřování muž- stva a koní atd., kdežto dodatečný požadavek částky 10.100.000 K jest způsoben opatřeními orga- nisačními Slavně delegaci byly též předloženy jiné předlohy: žádost za prodloužení doby použiti súčtování některých mimořádných úvěrů, jakož sešit, cbsahující odpověď na resbluce, usneseno za rokování o potřebě na vejsko na r. 1913. Po- drobné odávodnění jednotlivých požadavků sprá- vy vojenské jest obsaženo v příslušných předlo- hách. Prosím slavný výbor, aby povolil úvěry správou vojenskou žádané.
#48 alto_textblock #48
Když byl ministr vojenství podal tento výklad bylo uzneseno v přišti sehůzí zahájiti debalu Příští schůze bude se konati v pondělí 1. pro- since o 4. hod. od Na to byla schůze ukončena
#49 alto_textblock #49
Politická hlídka.
#50 alto_textblock #50
Německoliberální paralely.
#51 alto_textblock #51
Naproti známému článku „Venkova“, kte- rýž vzhledem k možnostem posílení vlády pří- padným vstoupením Rusínů do nynější pra- covní většiny dovolával se českých poslanců. aby taktickým postupem v nejbližší hudouc- nosti ukázali, že jsou s to, aby si vymohli tu- též váhu a respekt jako rusínský klub, na- psala „Neue Fr. Presse“ polemiku, která mi- mochodem řečeno, jest plácnutím načisto ve- dle. List, jehož se týká, vyřídí si věc nepo- chybně sám s ústředním orgánem německého liberalismu. Orgán tento však znova přináši všeobecné tvrzení o poměrech v Čechách, jek zasluhuje opětně všestranného odmítnutí z če- ského tábora. Řkouc, že srovnání mezi Čechy a Rusíny náleží ke kulhavým, dodává „N. Fr. Presse: Rusíni vedou boj, aby si v Haličí do- byli zajištěného politického postavení a na vlas týž boj musí v Čechách již p léta věsti Němci proti české vět- šině a Němcijsou to, kdož byli při- praveni o ovoce svého boje zem- skou správní komisí. Srovnává-li se tudíž mezi polsko-rusínským a česko- německým sporem, přísluší postavení ná- roda o své právo bojujícího nikoli če- chům, nýbrž Němcům.“ „Neue Freie Presse“ tropí si z Rusínů a ze sebe samy šašky. že ani netuší, jak ukrutné, Dosud ne- byla napsána tak horendně groteskní politi- cká rovnice, jako že stav rusínského lidu Haličí rovná se postavení německého lidu v Čechách a taková argumentace, jaké se „N. Fr. Presse“ připomíná čin největší násilnické vzpupnosti německé v Čechách, tittovsko- freyerovský šiml pro německo-soudcovskou vzpouru proti českým podáním, který argu- mentoval východohaličským jazykovým naří- zením pro definici „zemského jazyka v okresu obvyklého“. Haličské paralely na české po- měry hodí se jako pěst na oko a bylo by hří- chem proti čistému rozumu lídskému rozvá- dět zevrubněji rozdíly situace Rusínů v Ha- liči a Němců v Čechách a jich zápasu, který už je tím karakterisován, že Němci v Čechách brání se zuby nehty proti poměrně sprave- dlivé změně zemského volebního řádu, kte- rýmž by se dostalo ze zemského volení vy- loučeným volebního práva, kdežto Rusínív Haliči zuby i nehty o ně usilují. Co se pak týče zemské správní komise. kterou líčí „N. Fr. Presse“ jako fundamentál- ní neštěstí našich Němců, lze proti jejímu ná- zoru uvésti tempo hlas pražského „Deut- sches Agrarblattu“, který ve včerejším svém čísle tak se těší zemské správní komisi české. že ani neví, kam s tím štěstím. S vehement- ním temperamentem vrhá se tento orgán ně- meckých agrárníků v Čechách přímo na „ N. Fr. Presse za její středeční úvodník z minu- lého týdne, v němž prý „popustila uzdu své orientální fantasii a blabolí v žalobách srdce- rvoucích o porušení práv národů dosazením zemské správní komise a protestuje proti „demagogství ztělesněnému žurnalistou, se- dícím ve velkém vídeňském tisku„. Stesky na porušení ústavy správní komisí nazývá „D. Agrarbl.“„žalostným kňučenímo pa- ragrafových jezdců“ a tučným tiskem prohlašuje, že činnost zemské správní komise jest pro Němce v Čechách přece jenom sne- sitelnější než zemský výbor podle starého sy- stému... Tož německé srdce, čeho si žádáš více?l Nové stanovy pro sbor německých důvěrníků sla dinja olne v Čechách Již je skoro zapomenut boj německých pokro- kovců a Schönererovců na straně jedné proti ně- neckým radikálům a německým agrárníkům na straně druhé; boj o stanovy pověstného Řingelha- nová jsněmu Némců v Čechách“ jakožto vůděmh sboru německé politiky v naší zemi. Zdá se, ze tento „sněm“ byf potichu odpraven. Německými novinami koluje totiž zpráva, že posl. dr. šl. Lodg- man byl ústřednou německých okresů v Čechách vyzván, aby vypracoval návrh nových stanov pro stálý sbor německých důvěrníků v Čechách. Návrh. jehož přijetím byl tento úkol svěřen dru. Lodg- manovi, učínili ti členové úslředny německých okresů, kleří ji zastupují v připravném 24členném komitélu pro stanovy sboru důvěrnického; z tohoto fakta právě dlužno souditi, že Ringelhanův projekt sněmu Němců v Čechách byl postaven k ledu
#52 alto_textblock #52
Významná veřejná schůze v Břevnově. V pondělí dne 17. listopadu podrobeny místní poměry v Břevnově, vzniklé za vlády starosty Ko- látora a jeho nohsledů, na přečelně navštívené schůzi občanstva pronikavé kritice. — Schůzi, svo- lané Občanským klubem, předsedal p. Klaus místopředseda p. Vlach, zapisovatel p. Dou- bek Shromáždění poskytovalo ráz vehini impo- santní a důstojný a bylo obrazem svornosti oposice. která skládá se z veškerých vrštev, k níž hlási se jak inteligence, tak i dělnictvo. Velmi účinný a souhlasem provázený refer o poměrech obecních přednesl bývalý obecní starší p. asistent Šimandl, který vylíčil dlouhý boj. jejž oposíce v obecním zastupitelstvu proti hospo- dářství pana starosty a jeho kývalů z řad národně sociálních podniká. Odmitl útoky na dosazenou komisi, která znamená ulehčení a uvolnění prot dřívější bezohledné národně sociální korupci a de- nunciantství, která každý volný projev brutálně dusila. Snesl nepřehlednou řadu výtek proti dosa- vadnímu režimu, které shromáždění boužlivým pro- jevem odporu proti dřivější samovládě p. Kolátor
#53 alto_textblock #53
(