#1
alto_textblock
#1
19. listopadu 1913. Číslo 318.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
Káva.
Z Brém, 18. listo Kava klidná.
#5
alto_textblock
#5
Jižní dráha. V pátek koná se v Paříži ple-
nární schůze francouzských majitelů 3proc. priorit
jižní dráhy, ve které bude referováno o úmluvách,
jež byly ujednány na počátku října ve Vídní. Při
tom dolčena budou zejména ustanovení, jež se
stanoviska majitelů priorit zvláště vyžadují osvět-
leni. Zejména budou podrobně vylíčeny obě formy
sanuce, o nichž mají ve Francii nesprávné názory.
Podle intencí rakouské vlády jsou obě tyto formy
sunace v nerozvížitelné souvislosti. Především při-
chází v úvahu režím státní záruky. Jen když
tento systém do konce roku 1914 nebude schválen,
vstoupí automaticky v platnost druhý režim ad-
ministrativní záruky. Při projednávání režimu
státní záruky byla by z dé dotčena také otázka
použili oné části výtěžku kapitalisované italské
anuity, které není přímo třeba pro účely jižní drá-
hy, k eventuálnímu převzetí státní půjčky. Výbor
francouzských majitelů priorit schválil nedávno
úmluvu jednemyslně. Očekává se, že také paříž-
ská vchůze bude měti hladký průhěh.
K bojí proti kartelu podešvícovému. Na ne-
dávno podané trestní oznámení proti kartelu
podešvicovému zahájeno bylo přípravné vyšetřo-
vání, jež bylo nyní skončeno. Členové předata-
venstva budou stiháni pro přečin dle 8 88. zák.
o výdělkových a hospodářských společenstvech.
#6
alto_textblock
#6
Stávka v Ganzově strojírně v Peští.
Z Peští, 19. listopadu. V Ganzově továrně na
stroje zahájilo dnes 3500 dělníků stávku. Když vče-
ra byl správou továrny přijat do práce jeden stáv-
kokaz a dostavil se do závodů, byl ztýrán. Potom
žádali dělníci okamžité jeho propuštění. Když pak
ředitelství tomuto požadavku nevyhovělo, zahájili
všichni dělníci stávku.
#7
alto_textblock
#7
Stávka v Petrohradě a v Ríze.
Z Petrohradu, 19. listopadu. [P. t. a. — K. k.)
Dopoledne zastavili práci dělnici v četných to-
várnách a v některých malých závodech sídel-
ního města.
Z Rígy. 19. listopadu. (P. t. a. — K. k.) V pří-
stavu vypukla částečná stávka. Mimo to zahájil
v některých továrnách stávku 14.000 dělníků.
#8
alto_textblock
#8
Nov. Yorku, 18. listopadu. (K. k.) Směnký
na Londýn 481.—, stříoro 59.25.
#9
alto_textblock
#9
Trhv na zboží.
Plodinová burss.
Obilí.
Z Vídně, 19. listopadu. (T'eletgr. »Nár. Listů«.
Jakkoli byla koupěchtivost skrovná, bylo smý-
šlení přátelské, protože nabídka, zejména v chle-
bovitách, byla skrovná. Došto pouze k malým
uzávěrkám při cenách nezměněných. V ječmenech
nebylo žádného obchodu. Pícniny zachovaly ceny
pevné při skrovných obchodech.
Z Vidně, 19. listopadu. (K. k.) Zah. plod. bursy
Za velkého klidu obchodního chleboviny i pícniny
nezměněny.
Z Vídně, 19. listop. (K. k.) Závěr plod. bursy.
Následkem nepatrné koupěchtivosti nelze mluviti
o změně cen, obzvláště oves jde těžko na odbyt
Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) Závér, bursa.
Pšenice, tisská 11.50, 11.95, pšenice z Mor. Pole
10 10, 10.70, slovácká 10.65, 11.35, z jižní dráhy
0.—, 0.—, banátská 11.35, 11.80. Smýšlení uháj.
— Žito slovácké 8.70, 8.90, z okolí Pešti 8.600.
8.90 z jižní dráhy 0.—, 0.—, různé uherské 0.—
0.—, různé rak. 0.—, 0.—. Smýšlení chabé. —
Ječmen moravský 0.—, 0.—, z okolí Vídně 0.—
C.—, pícní ječmen 0.—, Smýšlení bez obch. Ku-
kuřice uherská stará 0.—, 0.—, nová 7.25, 7.75,
cinquant. nová 7.35, 7.65. Smýšleni: uhájené. —
Oves uherský prostř. st. 0—, 0.—, nový 7.30, 7.60,
1. jak. 8.—. 8.50, vybrané zboží —.—, —.—.
Smýšlent: chabé. Počasí: krásně.
Pešti, 19. listopadu. (K. k.) Pšenice na
duben 11.32. 11.33, na květen 11.29, 11.30. Žito
na duben 8.74. 8.75. Oves na duben 7.32, 7.33.
Kukuřice na květen 6.32, 6.33. Nabídky pšenice
mírně, koupěchtivost mírná. Smýšlení pevně. —
Obrat 20.000 q. Ceny: pšenice o 21/.—3 h vyšší.
jinak pevné. Lhůty upevnily se za mírného ob-
chodu na místní úhrany. Počasí: zamračeno.
Z Pešti, 19. listopadu. (C.-T.-B.) Závěrek. Pše-
nice pevnů, na duben 11.34. 11.35. na květen
11.32, 11.33, žito pevné, na duben 2.75, 8.76, ove
pevný, na duben 7.35, 7.36, kukuřice pevná, na
květeu 6.34, 6.35. Počasi: zamračeno.
Z Liverpoolu, 19. listopadu. (C.-T.-B) 11 hodin.
Pšenice klidná, o 1/4 d. nižší. Kukuřice klidná,
o 1/a vyšší.
Z Nov. Yorku, 17. listopadu. (Telegr. zpráv
»Nár. Listů.«) Pšenice pohotová 99.—, na pro-
vnec 95.75, na květen 98.50, na červenec —.—
Kukuřice Mixed čis. 2. pohotová —.—, na pro-
sinec —.—, na květen —.—. Mouka (nová sklizen)
3.75. — Dovozné za obilí 2.—. Cukr musk. 3.20
až 0.—, cukr centrif. ref. 3.70 až 0.—. Káva Rio
č. 7 9.62 Smýšlení povolné.
#10
alto_textblock
#10
Cukr.
Z Loudýna, 19. listop. 11 hod. 30 m. [C. T. B.
Ne říjen43. 9.51/, na prosinec 9.51/4. 9.51/2, n
—
leden-břez. 9.7, 9.71/2. na květen 9.91/2, 9.93,-
Smýšlení klidné. Obrat 1000.
#11
alto_textblock
#11
nástroje i jako sólové těšily se větší oblibě nežli
dnes. V přilomném připadě byla to flétna, přidru-
živší se k nástrojům smyčcovým i flétna sólová
která vyvolala malý obrázek těchto zašlých dob
jmenovitě v Mozartově kvartetě z A-dur, v něm
druží se k houslím, viole a cellu, a v Beethovenově
serenádě z D-dur, v níž jen housle a viola jsoují
společníky. První skladba, jedno z oněch „zwei
Guartette anf die Flöte“, je ryzí Mozart, sladký
mistr a věrný syn galantního stoleti. V jeho kvar-
tetě duchu skladby a stylu i flétna dokonale vyho-
vuje. Za to u Beethovena v serenádě z D-dur ohledy
na tento nástroj vadí plnému rozmachu tvůrčího
genia umělcova, jak projevil se již v některých
skladbách z téže doby, v níž vznikla tato, jinak
rozkošná serenáda. V obou skladbách přijali do
svého krubu členové Českého kvarteta v panu Ary
van Leenwenovi, solistovi na flétnu od dvorní opery
vídeňské, umělce v každém směru prvořadého.
Jeho technika vynucuje neobmezený obdiv pro
svojí dokonalou pohotovost, která nezná žádných
oblíží a pro svoji neomylnou jistotu. Jak úžasně
parátní a jistá je jeho hbitost v nasazování tónůl
A ten krásně vypěstěný, zvukově zcelený a sytý
tén, z něhož eliminováno je všechno zasáhání hmoty
nástroje. V tomto tónu van Leenwenově, ve všech
jeho polohách, přicházi ku platnosti vlastní zvu-
kové zabarvení flétny v nejdokonalejší míře. JJeho
tón nad to je všude mohutný a krásně zpěvný.
Van Leenwen je nejen velkým virtuosem na svém
nástroji, nýbrž ryzím umělcem v přednesu skladeb,
v němž není mu cílem vyniknouti bravurou hry
vlastní, nýbrž slchové provedení celku skladby.
Markantním dokumentem této uměleckosti jeho po-
dání je harmonický poměr, v němž u něho vedle
sebe vystupují a v jednotný celek splývají kadence
a kantiléna. Všechny tyto vynikající stránky van
Leenwenovy mohli jsme sledovati nejen v Mozar-
tově kvartetě a Beethovenově triu, nýbrž i v so-
natě z A-moll pro sólovou flétnu od Chr. M. Bacha
a sonatě z E-moll s průvodem klavíru od JJ. š.
Bacha. Obě poslední díla poučují, že i dnes ještě
flétna jako sólový nástroj je možna. Ovšem třeba
těch, kdo dovedou pro ni tak znamenitě psát jako
Bach-otec a Bach-syn a kdo dovedou na ni s ta-
kovým uměním a stylovým smyslem hrát jako van
Leenwen. České kvartelo zahrálo v přítomném kon-
certě ještě Dvořákův kvartet z Es-dur op. 51,s
obvyklým, nedostižným postihnutím ducha skladby.
+ (Josopf Lhévinne.) Klavirista Lhé-
vinne, který měl v sobotu v Mozarteu páně Ur-
bánkově svůj večer, je nám ode dávna známým
Když v roce 1896 proslulý ruský dirigent V.J
Safonov řídil v Nár. divadle dva koncerty, měl
ve své společnosti dva svě žáky: Th. Koenemana
(dnes již zesnulého) a J. Lhévinna. Poslednější pak
vystoupil ještě v témže roce v populárním kon-
certě Úmělecké besedy a vzbudil i tu obdiv skvě-
lou svojí technikou.Tenkrát byl Lhévinne ještě mla-
díček, klavirista na počátku své umělecké dráhy.
dnes Lhévinne je umělcem hotovým a skvělé pově-
sti požívajícím. Svým koncertem provedl důkaz, že
technikou svoj, která nezná žádných nerozřešitel-
ných problémů, a která nikdy a v ničem neselhá-
vá, patří v řadu nejpřednějších jmen přítomnosti.
V tom směru předčí i mnohé z těch klaviristů, kteři
jinak jako umělecké individuality stojí nad ním. Tu
také nejvíce upomíná na Godovského. Jaká úžas-
ná je jeho fysická síla a neunavná vytrvalost, uká-
zal mimo jiné v Brahmsových variacích na Pagani-
ního thema, jichž oba díly hrál v jednom tahu, když
byl před tím bez oddechu přehrál první polovinu
svého programu, v němž následovaly po sobě: fan-
tasie a fuga z G-mill od Bacha, Beethovenova sona-
ta op. 109, Mozartovo varirované pastorale. Presto
od Mendelssohna a Schumannova obsáhlá Toccata.
Všechny tyto skladby přednesl Lhévinne s nej-
minuciósnější bezvadností technickou. To je výkon
jistě úžasný. Pan Lhévinne, jenž večer svůj zakon-
čil třemi Chopinovými piécami, byl by si zasloužil
větší účast našeho publika. Nechť je mu aspoň
srdečný potlesk hloučku těch, které uchvátil svojí
hrou, projevem plně zaslouženého uznání jeho kla-
víristické dokonalosti.“
aš.
+ Ladislav Zelenka, nový člen Čes. kvarteta,
poprvé zasedne v Praze místo prof. Wihana u cel-
lového partu na koncerlu Umělecké besedy, jenž
bude prvým komorním koncertem ve Smetanově
síni Obecního domu. S Karlem Hofímannem a P.
Veselým zahraje Dvořákovy Dumky a Smetanovo
klavírní trio na pamět zemřelé dcerušky Smeta-
novy. Ceny jako u nedělních koncertů České Fil-
harmonie, z nichž členové Umělecké besedy, jak
vidno z nárožních návěští, mají značnou slevu.
#12
alto_textblock
#12
BRILANTY NIKODEM PRAHA
#13
alto_textblock
#13
Poslední zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Z německo-národního svazu.
Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) Představenstva
německého národního svazu a křesťansko-sociál-
ního sdružení konstatují, že ve včerejší konferenci
zástupců ku práci ochotných stran a Rusinů u mi-
nisterského předsedy, jejich zástupci nikterak ne-
projevili souhlas, aby porada o finančním plánu
byla odložena, nýbrž tito zástupcové toliko pro-
hlásili, že vzhledem k diktátu slovanských stran
jest vyloučeno, aby tento týden bylo vynuceno
hlasování o dani kořaleční.
#15
alto_textblock
#15
1007
#16
alto_textblock
#16
iproc. květnová renta
42proc. dub. (stříb.) rentn
4proc. zlatá rakouská ..
4proc. korunová rak. ..
31éproc. korunová (iny.)
4proc. zlatá uherská .
4proc. korunová uherská
314proc. kor. (iny.) uher.
Rak. poklad. poukázky
Uher. poklad. poukázky.
Uherská renta 1910. ..
Uherská renta 412proc..
#17
alto_textblock
#17
Renty.
#18
alto_textblock
#18
Banky.
#19
alto_textblock
#19
Anglo-rakouská
Vídeňská bankov. jednota
1165.—
Všeob. rak. poz. úvěrní úst.
Obchodní bankn Pešť ..
3675.—
622.75
Rakouský úvěrní ústav.
463.—
Hosp. úvěrní pro Čechy.
Pražská úvěrni banka.
816.—
Uherská všeob. úvěrní
534.—
Všeobecná depos. banka.
739.—
Úolnorakouská eskontní .
506.—
Uherská eskontní . ..
414.—
Uherská hypoteční . ..
436.—
Česká průmyslová . . .
514.95
Banka pro země rakouské
591.—
„Merkur“, směn. ako. spol.
2050.—
Rakousko-uherská banka
585.—
Vídeňská banka „Union“
266-50
Česká „Union“ . . . .
357.25
Všeob. dopravní banka ,
264.—
Živnostenská banka . .
Dopravní hodnoty
. . 567.—
Adria . .
Ústecko-teplická dráha . 1930.—
Východní dráha . . . . 839.—
Buštěhradská dráha lit. A. 2195.—
895.—
„, B.
1213.—
Dunajská paroplav. společ.
617.—
Duchcov-podmokel. dráha
4795.—
Ferdinandova sever. dráha
467.—
Štyrsko-hrad. köfl. dráha
311.—
Košicko-Bohumin. dráha
504.—
Lvovsko-černovická dráha
610.—
Rakouský Lloyd .
195.50
Praž.-duchc. dráha kmen.
261.—
„ prior.
Liberec.-jablonecká prior.
Státní dráha . . .
Jižní dráha (Lombardy) .
#20
alto_textblock
#20
nejbezpečnější známkou pro to, že se chce smír-
nému dorozumění. Kritickým je teprve mlčení.
Proto smí se také konstatovati, že nyní po
skončení balkánské války Rusko a
Rakousko-Uhersko jsou si blíže než
byly na počátku války.
Ruským státníkům nebylo vždy lehkým, sle-
dovati tuto politickou linii. Veřejné mínění v Ru-
sku nesouhlasilo vždy s nimi. Ruský tisk často je
napadl a leccos, o čemž se ruská vláda domnivala,
že musí v zájmu míru učiniti, bylo jí ruskými listy
vytýkáno jako ústup před Rakouskem, jako vítěz-
ství Rakouska, jako porážka Ruska.
Ruský ministerdský předseda znovu a důrazně
vytkl upřímné přání ruských státníků
podobrých stycích s Rakousko-Uher-
skem, avšak poukázal také, že je důležito, aby
i v Rakousku znemožnilo se vše, co by na tyto
styky mohlo nepříznivě působiti. „Tak na př-
pokračoval Kokovcov, slyšel jsem opět o ta-
kovém případu. Jde tu o ruského lékaře, který
si stěžoval, jak se s nim v Rakousko-Uhersku
nakládalo. Lékař byl za balkánské války chefem
polní nemocnice a na své zpáteční cestě do Ru-
ska byl na několika rakouských železničních sta-
nicích donucen vlak opustiti, podrobiti se výsle-
chům atd., takže se jeho návrat do domova znač-
nou měrou protáhl. Jsou-li zprávy o těchto udá-
lostech pravdivy nebo klamny, nemohu posouditi.
Naprosto nutným však je, aby se takové případy
v budoucnosti zamezily, protože by mohly veřejné
mínění v Rusku právem podrážditi.
#21
alto_textblock
#21
Smuteční bohoslužby za císařovnu
Alžbětu.
Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) O jmeninácl
Jejího Veličenstva zesnulé císařovny Alžběty slou-
žil dnes v 9, hod. dopoledne ve farním kostele
dvorního hradu dvorní a hradní farář slavnou zá-
dušní mši. Ve dvorním a městském farním kostele
u sv. Augustina byla z téže příčiny v tutéž dobu
sloužena rovněž slavná zádušní mše.
#22
alto_textblock
#22
Z návštěvy chorvatských hostů v Terstu.
Z Terstu, 19. listopadu. Chorvatští hosté ze
Záhřeba uvítáni byli zde — jak známo — za vel-
kých okázalostí. Terstský zemský poslanec a člen
městské rady dr. Slavík měl k nim řeč, ve kte-
ré za bouřlivého potlesku několik tisíc čítajícího
zástupu mezi jiným pravil: „Od Triglavu až po hra-
nice Balkánu bydlí jeden národ, který jest dosud
v porobě. Ale také tento národ nabyl již rozumu
a přišel ku poznání, kde hledati svoji budoucnost.
Vybojovali jsme již mnoho bojů vítězně a ještě
jest nám jich mnoho vybojovat, dříve než náro
docílí svého vítězství, dříve než vybojuje si svobo-
dy a dříve nežli dosáhne jednoty od Trigla-
vu až po Balkánl
#23
alto_textblock
#23
511.75
#24
alto_textblock
#24
645.—
#25
alto_textblock
#25
303.—
#26
alto_textblock
#26
691.—
#27
alto_textblock
#27
104.50
#28
alto_textblock
#28
357.50 337.5
511.50
1166.—
3570.—
622.75
463.—
645.—
816.—
581.—
506.—
414.—
436.—
514.v5
590.—
2054.—
585.5
268.5
357 .25
105.6
#29
alto_textblock
#29
738.—
#30
alto_textblock
#30
569.—
1935.—
830.—
2210.—
895.—
1220.—
617.—
#31
alto_textblock
#31
4795.—
#32
alto_textblock
#32
466.—
#33
alto_textblock
#33
312.—
#34
alto_textblock
#34
503.—
#35
alto_textblock
#35
614.—
#36
alto_textblock
#36
195.50
#37
alto_textblock
#37
261.—
#38
alto_textblock
#38
303.—
#39
alto_textblock
#39
692.90
#40
alto_textblock
#40
Jižní dráha červenc. prior
Jižní dráha dubnově
Požit. listy státní dráhy
Požitk. listy úst.-tepl. dr.
#41
alto_textblock
#41
19. list. 19. list
81.45 81.55
85.—
B4-sr
103 75 103-90
Průmyslové hodnoty
81.00
81.9
71.20
71.20
Neusiedelská papírna ..
98.90
98.8
Union stavebni . . .
80.90
80.90
Broscheho líhovar . . .
70.50
70-70
Golešovské cementárny
96.90 96.9
Kralodvorské cemont. .
100.— 100.—
Perlmoosská cementárna
80-55 80-70
Union, stav. materišl
88.80
88.30 Západočeské tov. kaol.
Cihlárny vídeňské . .
Wienerberské . . . .
Plzeňský akc. pivovar. .
Carborundum . . . ..
Dynamit Nobel . . . .
Všeob. elektr. Union . .
Elektrot. spol. dř. Kolben
Spoj. clektr. závody rak.
„ uher. akc. spol.
„ rak. všeob. . .
Siemens-Schuckert, ak. sp.
Alpská báňiská . . . .
„Austria“ smaltovny . .
Rak. báňská a hutní . .
Feiten a Guilleanme . .
Hirtenberská patronka.
Hutter Schranz . .
Továrna na kable . . .
Měďárny rakouské . . .
Poldina huť . . . . .
Pražská železářská . . .
Rýmavsko-muráňská .
Rotavsko-Nýdecké želez..
Brevillier, šroubárna ..
Vareské železárny . ..
Zbrojovka . . . . . .
Zenica . . . . . ..
Mostecká uhlářská . . .
Uhl. průmysl. . . . .
Severočeská uhelná. .
Severouherská uholná ..
Hornouher. báňská a hutní
Rosická hornická . . .
Salgo-uhelná . . . . .
Trebovijanská . . . .
Veitsch magucsit . ..
Uh. všeob. uhelná „ . .
Západočeská uhelná ..
Daňkovka
. .
Brněnská strojirna.
105.60 Heid . . . . . . .
#42
alto_textblock
#42
hodě.
#43
alto_textblock
#43
slou
#44
alto_textblock
#44
Vídeňská a berlinská bursa ze dne 19.
#45
alto_textblock
#45
248.50
246.50
230 .50
975.—
#46
alto_textblock
#46
591.—
195.—
796.—
722.—
341.—
458.—
223.—
740.—
204.—
722.—
2050.—
396.—
1 700.—
560.—
472.—
238.—
489.—
491.—
335.—
330.—
296.—
297.—
786.40
789.—
46r. —
463.—
1215.—
1212.—
1071.—
1071.—
1490.—
1490.—
222.—
222.—
376.—
378.—
234.50
284.50
730.—
776.—
2634.—
2613.—
635.00
638.75
335.—
335.—
932.—
931.—
720.—
720.—
955.—
955.—
576.—
575.—
883.—
883.—
123.—
123.—
1638.—
1658.—
377.—
371.—
790.—
794.—
470.—
470.—
727.—
730.—
309.—
310.—
990.—
990.—
1010.— 1010.—
630.—
633.—
413.—
413.—
570.—
565.—
195.—
195.—
#48
alto_textblock
#48
249.25
248.—
230-50
975.—
#49
alto_textblock
#49
591.—
#50
alto_textblock
#50
195.—
722.—
#51
alto_textblock
#51
797.—
#52
alto_textblock
#52
340.—
458.—
230.—
738.—
202.—
721.—
2045.—
1700.—
#53
alto_textblock
#53
393.—
#54
alto_textblock
#54
535.—
#55
alto_textblock
#55
460.—
#56
alto_textblock
#56
235.—
#57
alto_textblock
#57
žde
Projev černohorského krále. v
Z Terstu, 19. listopadu. (.Zeit“.) Černohorsky
král Mikuláš vyslovil se ke zpravodaji „Piccola“
Černá Hora, která své území válkou s Tureckem
zdvojnásobila, je s výsledkem války spokojena. O
Skadru nebylo ještě promluveno po-
slední slovo, a neví se ještě, co při-
nese budoucnost. Žádným způsobem nezna-
mená ve smyslu mého telegramu siru Eduardu
Greyovi vzdání se Skadru ještě zřeknutí se
historických práv mé dynastie a mého národa na
toto město. V příčině Albanie podrobila se Čer-
ná Hora prozatím vůli Evropy. Spoje n-
ství balkánských států se příštími
událostmi posílí. Napjatý poměr mezi Slo-
vany a Italy v Dalmacii, Istrii a Terstu je pře-
chodný, neboť vůdčí politikové Italie dávno již po-
chopili, že zájem Italie vyžaduje pod-
poru balkánských států. Nynější poměr
není tudíž přirozený, pomine a nebude míti žád-
ného zlého účinku pro žádné z obou plemen, pro-
tože jejich společný zájem je předem určen v do-
#58
alto_textblock
#58
Genaděv do Ebentalu.
Z Vídně, 19. listopadu, Bulharský ministr za-
hraničních záležitostí dr. Genaděv přibyl sem dnes
o 11. hod. dopolední východním expresním vlakem
ze Soflje. Ministr byl uvítán personálem zdejšího
bulharského vyslanectví. Dr. Genaděv tvářil se
velmi vesele a nebylo na něm pozorovati útrapy
poslední volební kampaně. Pravděpodobně odebéře
se ještě dnes do Ebentalu ke králi Ferdi-
nandovi, načež pozejtří vrátí se do Sofije, poně-
vadž v neděli musí promluvití na voličské schůzi.
#59
alto_textblock
#59
= Automobilová nehoda ruského následnika
trůnu. Z Petrohradu, 19. listopadu, Na blízku
Livadie byl 9letý velký kníže Alexej, ruský násled-
ník trůnu, postižen automobilovým neštěstím. Velký
kníže podnikl v průvodu svého dozorce automobi-
lový výlet do okolí, při čemž srazil se v zatáčee
automobil následníkův s jiným automobilem. Ná-
raz byl tak silný, že velký kníže i jeho průvodce
byli vyhozeni z automobilu. Oba zůstali však jako
zázrakem nezraněni.
= Odeizené diamanty. Z Bruselu, 19. listo-
padu. Ve velké brusírně na diamanty v Antverpách
bylo odcizeno dlamantů za 250.000 franků. Hlídač
firmy byl nalezen svázán a téměř bez vědomí. Pro-
hlásil, že dvěma muži byl přepaden a svázán.
= Obtížná plavba parníku „Lutetia“. Z Ber-
lína, 18. listopadu. (K. k.) „Wolffova kancelář
sděluje z Buenos Aires: Cestující parníku „Lute-
tia“, připluvšího do Ria de Janeiro, prohlašují, že
tento parník utrpěl za poslední plavby velké
trhliny. Od odjezdu z Lisabonu neměli čerstvé
vody. Místo kávy musíli píti minerální vodu. Per-
#61
alto_textblock
#61
Sigi strojírna.
..
.
Kopřivnická vozovka ..
Simmerinská vozovka ..
Škodovy závody . .
Elbemuhl . . . . ..
Lovkam-Josefodol . .-
Steyrermuhl . . .řs 1.
Waldheim . . . . s -
Halič.-karp. petrol. . . .
Schodnica . . . . . .
Továrny fezů. . . ..
Haas koberce. . . ..
Česká cukerní . . .
Uherská cukorní . . ..
Rak. ústav pro dopr. želez.
Uher. úst. pro dopr. želez.
Spol. pro půjčov. vagonů
Madoboleslavský lihovar
Průmyal mléčný . . ..
Turecká tabáková režle.
l
#62
alto_textblock
#62
bv Losy
Celé státní z roku 1860.
Pětiny . . . . . ..
Státní z roku 1864 . . .
Rakouské úvěrní . ..
Vídeňské komunátní ..
Tisské
Uherské premiové losy
Turecké . . . . . .
#63
alto_textblock
#63
Devisy a valuty.
95.3
95.3
Paříž . . . . . . ..
Curych . . . . . . . 95.20
95 2
24.13
24.10
Londýn . . . . . .
117.67
Řišské marky v papírech 117.67
Dvacetifrank . . . . . 19.1
19.11
Rubl papírový . . . . 254.37 254.37
Lira . . . . . . . 94.72 94.7
Soukr. sazby eskontní 5/1.-5. 59/4a-5
64-7 6x4-
Uřadní a peněžní kursy
o 2. hodině odpolední.
#64
alto_textblock
#64
80.80
#65
alto_textblock
#65
372.—
#66
alto_textblock
#66
1300.—
789.50
#67
alto_textblock
#67
254.—
#68
alto_textblock
#68
270.—
#69
alto_textblock
#69
368.—
#70
alto_textblock
#70
680.—
#71
alto_textblock
#71
165.—
974.—
162.—
330.—
2560.—
441.—
428.—
195.—
1150.—
350.—
370.—
dlo
#72
alto_textblock
#72
464.—
#73
alto_textblock
#73
617.—
#74
alto_textblock
#74
1620.—
—.—
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
238.55
#79
alto_textblock
#79
listopadu 1913.
#80
alto_textblock
#80
372.—
#81
alto_textblock
#81
1300.—
254.—
#82
alto_textblock
#82
790.25
#83
alto_textblock
#83
270.—
#84
alto_textblock
#84
367.—
#85
alto_textblock
#85
650.—
488.—
617.—
162.—
330.—
2560.—
410.—
427.—
193.—
1160.—
850.—
#86
alto_textblock
#86
165.—
#87
alto_textblock
#87
980.—
#88
alto_textblock
#88
969.—
#89
alto_textblock
#89
ni
#90
alto_textblock
#90
—.—
#91
alto_textblock
#91
——
#92
alto_textblock
#92
—r—
#93
alto_textblock
#93
——
#94
alto_textblock
#94
—.—
#95
alto_textblock
#95
—.—
#96
alto_textblock
#96
—.—
234.-
#97
alto_textblock
#97
tennoýí
#98
alto_textblock
#98
visl Ruské papíry.
4% papír, květ. 81.45 Uher,investiční 70.50
4 lednová . . 81.45
on zt l
Rak.-uh. banka 205-00
19 list. 18. (ist
84.9
Ověrní ústav . 622.75
42 únorová-
85.—
99.80
4.2 stříbrná -
Londýn . . . 24.12.70
114% ruská renta 1905 ,.
Rak. zl. renta
108.75
Říšské marky 117.62.5
1% ruská renta 1902 sae.
B1.90
20025
Petrohrad. mezinár. banka
20marky . . . 23.56-
Rak. kor. renta
71.n0
Napolcondor. 19.07.5
Rak. invostiční
Ruská banka pro vněji“
154.—
Ital. bankovky 94.70-
Uh. l. renta 49
92.90
obchod
24050
Rubl . . . . 253.62.5 Azovsko-donská banka .á. Ni
4% uher. kor.
#99
alto_textblock
#99
Na příkopě
#100
alto_textblock
#100
sonál strojní, mezi kterým se Němci nenacházeli
odepřel službu pro nedostatečnou ventilaci v to-
pírně. Tito lidé musili býti revolvery donucení ku
práci. Před Riem do Janciro byl poškozen též
třetí stroj. takže naposledy se mohlo jeti jenom
rychlostí čtyř mil. Činí se pokusy připsati vinu
Němcům, na lodi se nacházejícím, protože dva prý
němečtí stewardi nechali z opominutí kohoutky
u vodovodu v koupelně otevřené. Němečtí cestu-
jící byli ohrožováni a zůstali proto ve svých ka-
binách. Kapitán prohlásil, že nemá důkazů pro
sabotáž.
= Nehoda na dráze. Z Inšpruku, 19. listo-
padu. (K. k.) Při posunování rychliku č. 302. ve
Feldkirchu byli 3 cestující nepatrně zrančni ne-
opatrným posunutím přímých vozů bregencského
rychlíku.
Parník na moří v plamenech. Z Londý-
n a, 19. listopadu. Požár velkého oceánského par-
níku na širém moři oznamuje depeše „Daily Mallu
z ostrova Wightu, od něhož na 15 námořních mi
spatřen byl velký parník v plame-
nech. Anglická válečná loď přiblížila se k hoří-
cimu parníku a vrhla naň reflektory. Záchrana
s několika míst byla slgnalisována a záchranné
čluny vyslány na místo neštěstí. Noc byla neoby-
čejně klidná a také moře za přílivu se jen málo
pohybovalo. Se všech stran spěchaly parníky ho-
řicí lodi na pomoc. Dosud není známo, o kterou
loď jde a zdali zahynuli cestující.
Pokus loupežné vraždy na nádraží. Z (-
světíma, 19. listopadu. Když včera večer o 8.
hod. projel rychlik vídeňsko-krakovský zdejší sta-
nici a nádraží bylo téměř již prázdné, přistoupil
k eskomptérovi Siegmannovi neznámý mladý muž
a sdělil mu, že expediční byró firmy Mendelsohno-
vy, která má na nádraží svoje úřadovny, jej zve
k sobě, poněvadž jest tam očekáván jistým pá-
nem. Eskomptér odevzdal pak pytlík niklových
peněz své známé, jisté paní Pachnerové, aby mu
je prozatím uschovala, než se vrátí, načež spěchal
k firmě Mendelsohnově. V předsíni byl však náhle
mladým mužem přepaden, několika ranami sekerou
poražen, takže okamžitě klesl k zemi. Utrpěl čtyři
těžké rány a nalezen byl ve spediční kanceláři v
tratolišti krve. Zjistilo se, že Slegmannovi byla
odcizena částka 20—30.000 korun. Po pachateli.
který uprchl, zahájeno úsilné pátrání.
#101
alto_textblock
#101
Poslední zprávy sportovní.
* Nezdařený let. Z Paříže, 19. listo-
padu. (K. k.) Tři francouzští aviatikové, Jacques
Schneider, Bienaimé a Pierron, podniknuvší let
do Cařihradu, sřítili se u Burgasu do lesa. Létadlo
bylo značně poškozeno. Aviatikové vyvázli ber
pohromy. Obyvatelstvo pomohlo jim dopraviti
létadlo do Burgasu.
#102
alto_textblock
#102
Berlínská bursa.
Z Berlina, 19. listopadu. (Zpráva Zivnost.
panky.) z-h4t Z4vše Závěr
oll 19 listop. 18. listop.
Rakouské kreditky 199 25
Státní dráha. . .1 151.25
Lombardy . . . 22.6e
Diskonto .. . .183 7
Německá bankia
E 154.50
Berl. obchod. spol.
Drážďanská banka
204.—
Bochumské ocel.
Lauřina huť... 149 19
Harpenská uhl. sp-
171.87
Gelsenkirchen . . 172.37
Konsolidace . ..
Něm.-lucemb. spol. 134.
Rýnské ocelárny . 230.—
Phöniv
Hohenlohe 125.8
Rombacher . 149.25
Ganada ...N 226.7
3everoněm. 13.—
#103
alto_textblock
#103
rtěvrot iolilsy
19. líst. 18. list.
134 50
3ismark . ..... . e
296 50
Concordin.- . -
nse
249 —
Něm.rakouské hornleké-
332. 75
Ph . . .
210.40
Gelsweidské . . . -
145.—
349.—
Hoesch . . . . . . . . K
296.75
Katovické . . . . . .
160.25
renstein Koppel . .. z
145.50
Haspor. . . . . . . -
165.25
Turecké losy .
4%
Soukromý dískout:..
pest
#104
alto_textblock
#104
Petrolej.
Z Antverp, 18. listop. Petrolej rafinovaný typu
bílého loco 24.75 zboží, totéž na listopad 24.75
zboží, totěž na prosinec 25.— zboží, totéž na
leden-březen 25.25 zboží. Smýšlení pevně.
#105
alto_textblock
#105
Lih.
Z Vídně, 19. listop. ÍK, k.) Lih nezměněný.
Tuky.
Z Brém, 18. listop. (Závěr. zpráva z bursy
Soukromé záznamy. Tuky klidné, pohotové loke
tubs a firkins 59.—. Dvojité vědro 60.—.
Z Antverp, 18. listop. Tuky na listop. 142.—
svn
Bavlna a bavlněná příze,
Z Brém, 18. listop. (Olic, záznamy bavlnářské
bursy. Bavlna mdlá. Amerikan middling lok
68.75
Z Liverpoolu, 19. listopadu. 1 hod. (Zpráv
firmy V. Štech a spol.) Bavlna na listopad 7.2
na listopad-prosinec 7.08, na prosinec-leden 7.05.
na leden-únor 7.05, na únor-březen 7.05, na bře-
zen-duben 7.06, na duben-květen 7.06, na květen-
červen 705, na červen-červenec 7.03, na červe-
nec-srpen 7.—, na srpen-září 6.84, na září-říjen
6.57, na říjen-listopad 6.45. Smýšlení slabší.
Z Liverpoolu, 19. listop. 10 hod. (C.-1.-B.)
Bavlna klidná. Ceny o 1—2 body vyšší.
Dovoz 36.000 žoků. Amerika 57.000 žoků.
#106
alto_textblock
#106
Příhoda z jizdy uherských delegátů do dvor-
ního hradu ve Vídni.
Z Vídně, 19. listopadu. Když jel bývalý mini-
sterský předseda uherský šl. Lukács společně s bý-
valým ministrem orby hr. Sérenym k trůnní řečí do
dvorního hradu, přiskočil v Planketengasse v domě
tam schovaný zvěrolékař Szardahely, který již mi-
nule, když byly delegace ve Vídni, v zasedací síni
uherské delegace kříčel, že delegace jsou
nezákonné a hodil do automobilu vel-
kou obálku. Oba delegáti uherští to ani hned
nezpozorovali. Szardahely byl zatčen a při pro-
hlidce obálky nalezena v ní celá hra karet, ja-
kož i kornout soli — narážky to n
známé aléry uherské vlády
#107
alto_textblock
#107
Bezp. schránky (Safes)
Zurokov. vkladů peněž-
nich na vkladní knižky,
pakl. pouk. a v bězněm
ščtu oo nejkulantněj
#108
alto_textblock
#108
148
#109
alto_textblock
#109
Videňská bankovní jednota Hliálka v Praze, n Eislso.
#110
alto_textblock
#110
Provedení všech bankovních transakci.
#111
alto_textblock
#111
krn
kl
#112
alto_textblock
#112
145
#113
alto_textblock
#113
Konpě aprodej osnnýck
papirů, valnt, devja,
poukázek a směnck.
Úschování a seravpká-
ni oenných papkri
sooe
#114
alto_textblock
#114
sola
#115
alto_textblock
#115
Trhy masné a dobytčí.
Zemědělská prodejna dobytka v
Plzni, ústřední jatky, vydala tuto tržní zprávu:
V úterý dne 18. listopadu 1913 bylo dopraveno na
plzeňský ústřední trh dobytčí celkem 75 kusů ho-
vězího dobytka, z něhož bylo původu českého 48
kusů, moravského 13 kusů, rakouského 14 kusů.
Tučného dobytka bylo 47 kusů, hubeného 28 kusu.
Dle druhu bylo: volá 33, býků 27, krav 8, jalovice4
mladého dobytka 3 kusy. Průběh trhu byl mdlý.
Prodáván dobytek: voli od 0.84 až 1.02 K, 2 kus
za 1.11 K. býci od 0.65 do 1.— K. krávy od
0.60 do 0.78 K. jalovice za 0.84 K; mladý dobytek
od 0.60 do 0.78 K, vše za 1 kg živé váhy ben
potravní daně. Neprodaných odehnáno 11 kusů.
Zemědělská prodejna dobytka měla svěřeno ku pre-
deji od 12. do 18. listopadu 3 kusy hovězího dobytka
a zpeněžila maso z 1 krávy.
#116
alto_textblock
#116
Hudba.
+ (Šestý večer komorní hudby.) Po-
slední řádný večer zanesl nás zpět do oněch dávno
minulých dob, kdy v oboru dnešní komorní hudby
hrály význačnou roli nástroje foukací a kdy tyto
#117
alto_textblock
#117
Ruský ministerský předseda o poměru
mezí Rakouskem a Ruskem.
Z Vídně, 19. listopadu. „Neue Fr. Presse“ uve-
řejňuje na úvodním místě rozmluvu svého berlín-
ského dopisovatele s ruským ministerským před-
sedou Kokovcovem, který prohlásil, že je již
5 neděl na, cestách, že nemá z Ruska úřadních
zpráv a proto že jeho projev nemá ráz úřadní,
nýbrž že vyslovuje své názory pouze j ako sou-
kromá osoba. Zpráva o ultimatu Rakousko-
Uherska Srbsku jej překvapila. Zprávy, že Srbsko
chtělo zabrati a ponechati si část Albanic, spočí-
valy snad na nedorozumění. Avšak i kdyby bylo
takový úmysl mělo a velmoci je pak vyzvaly, aby
se ho vzdalo a řídilo se usneseními londýnské kon-
ference, Srbsko by se bývalo podrobilo. Povolné.
přesné jeho chování za všech událostí balkánské
války ručí za to, jak na př. podrobilo se v otázce
přístupu k Jaderskému moři radě Ruska. Proto
Rakousko-Uhersko mělo se se svým
protestem obrátiti na velmoci a spo-
lečnému zakročení jejich by se bylo Srbsko jistě
také tentokráte podrobilo; Rusko nebylo by se
zdráhalo Srbsku takový postup poraditi.
V příčině vzájemného sblížení Ru-
ska s Rakousko-Uherskem prohlásil K o-
kovcov: Ve stycích mezi Rakousko-Uherskem
a Ruskem musí býti vyvarováno každému zbyteč-
nému dráždění, a všemu, co může vládu a veřejné
mínění v Rusku jakýmkoli způsobem podrážditi.
„Mohu ubezpečiti,“ pravil, „že ruská vláda pro-
dchnuta je upřímnou vůlí, žíti sRakousko-Uher-
slem v dobrých stycích, v jasném, klidném po-
měru. Také za celého trvání balkánské války úsili
ruských státníků směřovalo neustále k tomu, aby
dobré poměry k Rakousko-Uhersku byly zacho-
vány a v kritických okamžicích jsme také uká-
zali, že v zájmu těchto poměrů ochotni jsme ke
všemožným koncesím. Třeba konstatovati, že po
celou balkánskou válku se mezi oběma státy vy-
jednávalo a pokud se navzájem vyjednává, je to
#118
alto_textblock
#118
Rozmlouval o jednotlivostech
týkajících se vý-
povědí svědků, káral živě předpojatost předsedy
doktora Philandra a posuzoval uštěpačně ton, jakého
státní zástupce doktor Hagenström proti němu a jeho
svědkům užíval. Ostatně prý Breslauer mnohé přitě-
žující okolnosti velice vtipně odmítl a pana Wein-
schenka ujistil, že na odsouzení prozatím není ani
pomyšlení.
Senátor se ho ze zdvořilosti na leccos tázala
paní Permanedrová, sedíc s pozdviženými rameny n
pohovce, pronášela kletby na Morice Hagenströma.
Ostatní však mlčeli. Mlčeli tak úporně, že i ře-
ditel ponenáhlu umlkl; a kdežto Hannovi tam v sále
čas rychle ubíhal, panovalo v pokoji s krajinkami
trapné ticho, které trvalo až do deviti hodin, kdy se
vrátil Kristian z klubu z vánoční slavnosti mládenců
a suitierů. V ústech měl oharek vyhaslého doutníku
a hubené tváře jeho byly růžové. Přicházel sálema
když do pokoje s krajinkami vstoupil, řekl:
„Děti, sál je překrásný! Weinschenku, měli jsme
přece Breslauera pozvati; něco podobného jistě do-
sud neviděl.
Němý, káravý pohled z očí konsulové ho stihl za
tuto poznámku. Odpověděl jí naivním a bezvýznam-
ným pohledem. O deváté hodině se šlo ke stolu, o
Jako každoročně, bylo i tohoto večera prostřeno
v sloupové síni. Konsulová se pomodlila nahlas
zbožně modlitbu před jídlem:
a šin
„Přijď o Pane Ježíši, buď naším hostemolo n
a požehnej, cos nám daroval,
načež, jak to tohoto večera bývá zvykem. proslovila
malou řeč, ve které přítomné vyzývala, aby pamato-
#119
alto_textblock
#119
Povídal to svému synovci vážně a důtklivěa
Hanno na něho zvědavě pohlížel. Potom ale po něja-
ké pomlčce se jeho hubený obličej vyjasnil, uchopil
jednu figurku a nechav ji po jevišti choditi, začal
skřehotavě a s tremolandem zpívati: „Ha, jaký to
strašný zločin!“ načež si přišoupl židli od harmonia
k divadélku a začal provozovati operu, při čemž na-
podobil jak kapelníka, tak hrající osoby. Za jeho zá-
dy se shromáždili někteří členové rodiny, smáli sea
pokyvujíce hlavou, bavili se. Hanno se na něho díval
s upřímnou radostí. Ale za chvíli Kristian pojednou
přestal. Umlkl zvážněl a třel si rukou hlavu po levé
straně dolů a obrátiv se k naslouchajícím, řekl:
„Ano, hleďte, teď je už po všem, teď je ihned
trest v zápětí. Hned se to mstí, jakmile si člověk do-
volí zažertovati. Není to bolest, víte, ale je to útra-
pa... neurčité utrpení, poněvadž jsou zde nervy
krátké. Jsou prostě všechny krátké.
Ale příbuzní neposuzovali tyto jeho nářky stejně
vážně, jako jeho žerty a sotva že mu odpovídali. Roz-
běhli se lhostejně a tak tu seděl Kristian ještě něja-
kou dobu před divadélkem němý a prohlížel si je
zběžně a zamyšleně.
„Tak, dítě,“ řekl, konečně se vzchopiv a hlad
Hannu po vlasech. .Bav se tím, ale ne přes příliš ...
a nezapomínej k vůli tomu na své vážné práce, sly-
šíš? Chyboval jsem mnoho. Nyní ale musím do klu-
bu... Jdu trochu do klubul“ řekl dorostlým. „Tam
se také dnes slaví vánoce. Na shledanou.“ A odešel
nebybnýma, křivýma nohama sloupovou síní.
Všichni obědvali dnes dříve než obyčejně a proto
si brali hojně čaje a sucharů. Ale sotva že s tím byli
Buddenbrookové.