#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v ponděli dne 10. října 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 280.
#4
alto_textblock
#4
ha ranní a odpol. listy
předp lácí seu
v Praze v zdrinistraci
rlsl
. . .
ěni leta . . . .
s dvojí donáš kou
nkt
sdtní leta . . . . 7 K 50h
ve flislkéch: a K 9oh
a zě s ke .
Foštou:
nilnrt leis . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
nisl
::Si
k t at
#5
alto_textblock
#5
sk -
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodeji:
raaní-číslo o sobě . . . za Sh
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve filialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hoževě napřel.
Přečplncení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se táž redakce.
tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“
Rakopisy so novracejí
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#10
alto_textblock
#10
K situaci.
Z Vídně, 10. října. Dávno rozpoznali jsme.
kdr. Arnošt K örber, jehož politický hori
iont nesuhá za obvod t. zv. Velkovídně,je
prašpatným psychologem a že nejen pro city
sle také pro pochopitelnou a odůvodněnouci
divost národů neněmeckých nemá smyslu a po-
mzumění. Kdyby znal momenty, kterých dlužno
dbáli v politice, zvláště v politice státu mnoho-
národního, zcela jinak byl by se zachoval k Če-
chům. Musil by víděti, že na národ, který byl
za své velké služby státu konané urážena
zásilněn, nesmí se chodit s ustavičnými hroz-
hami, že se mu ještě více vezme z toho c
ná, nýbrž že musí býti volena zcela jiná
melhoda v zacházení s národem takovým. Me
thoda dobré poctivé vůle, očividné blahovolnosti,
methoda skutků dosvědčujících, že » nestranná
vláda skutečně nestrannou jest. Dr. Körber však
místo aby konejšil, upokojoval Čechy, lahodící
Němcům. Dnes opět.
Dávaje pojednávat o projevu hr. Couden-
hova v zahajovací schůzi sněmu království č-
ského, ve své »Montagspresse« domlouvá
Němcům, aby nebouřili. Nemají prý žádné při-
činy nedůvěřovati mu. Chovala-li vláda naděje,
že sněm království českého zabývati se bude
tísní hospodářskou, považovala za nezbytný
předpoklad, že stane se pokus na sněmu král
českého překonati politickou tíseň.
Vláda uznává, že uklizení překážek
ústavní činnosti, uklizení ob-
strukce na sněmu a říšské radě,
nemůže se státi jednostranně.
Tím jest prý rozptýleno všeliké nedoroz-
umění, které by snad vzniknouti mohlo na straně
německé, že svoláním sněmu českého nebyla
zajištěna naprostá loyalita a nestrannost vlády
nade vši pochybu. Vláda přeje si, aby za-
stavena byla obstrukce jak Čechy
tak Němci. Doufala, že nouze země-
dělská přispěti může k obratu o
taktiky obstrukční. Budiž výslovně po-
dotčeno, že doufala, že k tomu přispěje,
nikoli, že bude rozhodujícím momentem pro
další útvar politické situace. Vláda nepomýšlela
však na to, zavázati Němce jednostranně ke
změně jejich taktiky, dokud nebude dána Čechy
záruka ve stejném smyslu. Záležeti bude nyní
na tom, zdali hlas vlády bude sly šen
předevšim tam, kam namlřeno bylo
napomenutí nejsilnější. Úspěch je
sšak pochybný, ba v době nejbližší, málo pravdě-
podonný. Neboť poslední projev z české strany
enasvědčuje žádnému odbočení. Ale byť naděje
yla praskrovná, Němcům jest uspokojením
áplným, že vládou na sněmu českém osvědčen
byla povinná neutralita a přísná korrektnost vůči
oběma národům. Vyznl-li na prázdno
výstraha hr. Coudenhova, potom
nastane stav, který byl vyhlášen
nedávno ve Vídni a Lvově: Vláda,
jako nedobrovolný kurátor státu, bude pečovat
o politické a hospodářské potřeby bez sou-
činnosti parlamentu na celé čáře.
»Němci rakouští si toho nepřejí. Ale nebudo
to oni, kteří by měli příčinu se takových koneů
bát a později jich litovati.«
»Montagsrevue« soudí nadějněji, než
druhý officiosní pondělník. Zavirá stať svou
slovy: »Čechové chtějí, aby jim dán byl zev
podnět ke změně taktiky. Bude se jednati o to.
nedá-li se najíti taková možnost bez povážli
vého obratu pro Němce. Konference u maršálka
budou se konati zejtra, ale doufejme, že ne-
budou skončeny, ukáže-li se sebe užš
cesta k vyváznutí z nynějších
zmatků. Jsou snad naděje, že Čechové s
přesvědčí, že ve skutečnosti není ani u vlády
ani u Němců žádného nepřátelství, které před-
stíraji«.
#11
alto_textblock
#11
Slezské parallelky.
Z Vídně, 10. října. Zemský presi-
dent slezský hr. Thun a zemský presi-
dent krajinský svob. pán Hein sem přibyli,
Ubytovali se náhodou oba v témž hotelu.
Officiosně ohlašuje se za úplně lichou
zpráva, jakoby vláda zamýšlela poslat svob. pána
Heina do Slezska. O hr. Thunovi se ujišťuje,
že přibyl sem jedině k rozmluv
s drem. Körbrem a drem. Hartlem,
poněvadž bude naň podán na sněm
zemském dotaz v příčině slovan
ských parallelek a poněvadž chce jej
zodpověděti neprodleně.
#12
alto_textblock
#12
Telegramy „Národních Listů.
Změna jednacího řádu v uhezském říšském
sněmu.
#13
alto_textblock
#13
Z Pešti, 9. října. (C.-B.) Jak se proslýchá
navrhne v jedné z nejbližších schůzí poslanecké
sněmovny předseda ministerstva hr. Tisza do
sazení výboru pro změnu jednacího řádu. Vláda
chce změnou tou zajistiti projednán
státního rozpočtu v určité dobe
znemožniti technickou obstruke
a zachovati pořádek v poslanecké
sněmovně.
Z Pešti, 9. října. (C.-B.) Dnes konala s
za předsednictví Františka Košuta kon-
ference neodvislé strany osma-
čtyřicátníků, které se súčastnilo málo
členů. František Košut prohlásil ve příčiné
otevřeného listu předsedy ministerstva hraběte
Tiszy, že svorně přesvědčení všech členů
srany vrcholí v tom, že svoboda slova jest je-
dinou pevnou baštou poslanecké sněmovny, z
hterou lze zájmy země hájiti. Když přetrhaly
vášně v prudkém rozčilení všechny hráze
ohrožovaly parlamentarismus, zasáhilo vlastene
tví stran v pravém okamžiku a parlament moh
#14
alto_textblock
#14
se vrátiti na dráhu zákonné ústavnosti. K ná
vrhu řečníka bylo pak jednohlasně učiněno ná
sledující usnesení:
»Strana neodvislosti prohlašuje se vší roz-
hodností, že každý pokus, kterým by se měla
porušiti svoboda slova nebo schopnost odporu
parlamentu revisí jednacího řádu, setká se na
straně neodvislosti s nejsilnějším a nejrozhod-
nějším odporem.«
#15
alto_textblock
#15
Král Řeků na cestách.
Z Kodaně, 9. října. (C.-B.) Král Jiří ře-
cký odjede asi za 8 dnů do Paříže, kdež se
zdrží asi 10 dnů a navštíví též presidenta Lou-
beta. Z Paříže odjede král do Vídně, kdež
se sejde se svým synem.
#16
alto_textblock
#16
Carovna-vdova onemocněla.
Z Kodaně, 9. října. (C.-B.) Císařovna-vdova
Maria Feodorovna jest od několika dnů
následkem nachlazení churava.
#17
alto_textblock
#17
Lippské následnictví.
Z Lage (Lippe), 9. října. (C.-B.) Schůze
lidu z celé země, počtem asi 2000 osob,
přijala v otázce vladařské resoluci, ve které se
prohlašuje, že schůze považuje každé ohrožo-
vání zákona o vladařství, jaké jest obsaženo
v telegramu císaře Viléma a v protestu
schaumburském, za politováníhodné zasahování
do suverenity státu. Uznává mužné chování se
vlády, schvaluje návrh vlády, učiněný spolkové
radě a žádá sněm, aby se k návrhu tomu při-
#18
alto_textblock
#18
pojil.
#19
alto_textblock
#19
Afféra Dreyfussova.
Z Paříže, 9. října. (C.-B.) Plukovník Rol-
lin a setníci d'Autriche, Francois
Marechal, kteří byli nedávno prozatím pro-
puštěni na svobodu, byli dnes opětně za
tčeni. Důvod není znám.
#20
alto_textblock
#20
Válka.
#21
alto_textblock
#21
Armádní rozkaz gen. Kuropatkina
Z Petrohradu, 9. října. » Pravitělstvenny
Věstnik« oznamuje telegramem z Mukdenu,
že vydal generál Kuropatkin dne 2
října tento armádní rozkaž: Před více než sedm
měsíci napadl nás nepřítel u Port Arturu dřive,
než válka byla opovězena. Od té doby vykonalo
ruské vojsko na zemi i na moři mnoho hrdin
ských činů, jimiž se vlasť naše právem může
honosit. Avšak nepřílel nebyl dosud povalen
on sní naopak dosud ve své pýše o plném ví
tézství. Vojska mandžurské armády, ačkoli stálo
duchem silna, nebyla dosud číselne
dosti silna, aby japonskou armádu
byla mohla porazit. Bylo mnoho času
potřebí ku překonání všech obtíží a k sesilen
bojující armády na míru, ve kteréž by s plným
úspěchem vykonati s to byla svůj těžký, ale
čestný úkol.
Právě proto neuznával jsem navzdor opě
tovnému odražení japonských útoků na naše
posíce, jako u Tašíčaa, Ljandianstanu a Ljao-
janu, za včasné, použiti těchto úspěchů k tomu,
abychom sami útočný postup za-
bájili, a nařídil jsem ústup. Vy opustili jste
hrdinsky hájené posice, aniž jste nepřitelem byl
znepokojováni a uchýlili jste se, zacho vá
vajíce stále hrozivou hotovos
k novému boji, do připravených nových
stanovišť. Po pětidenní bitvě u Ljao
janu, po úspěšné obraně předních i zadníeh
posie ustoupili jste na Mukden. Za nejtěžšíel
okolnosti, armádou Kurokiovou napadáni, po-
stupovali jste po neschůdných téměř cestách
za dne bojujíce a v noci povozy
děla silou svých rukou vlekouce.
aniž jste jediného děla ztratili,
aniž jste zajatců nebo raněných za sebou zůsta-
vili a aniž vozatajstvo vaše nějakých ztrát do-
znalo.
Nařídil jsem ústup s teskným srdcem, avšak
v neochvějně důvěře, že jest ho potřebí k úplnému,
rozhodnému vitězství nad nepřítelem, jakmile
vhodná chvíle k tomu nadejde. Císař určil k boji
s Japonskem dostalečné branné sily, aby nám
zabezpečil vílězství. Všechny oblíže, dopravovat
tato vojska do vzdálenosti 10.000 verst, překo-
návají se s velikou obětavostí, s neumdlévajícím
napjetím sil a talentů ruských mužů všech od-
borů, všeliké hodnosti a všelikého společenského
postavení, jimž svěřena byla tato práce, j ež
co do těžkosti v dějinách váleč
nictví nemá sobě rovné. Statisíce lidí.
desítky tisíc koní a vozů, milliony pudů nákladu
dopravují se po sedm měsíců nepřetržitě a bez
ustání z evropského Ruska a ze Sibíře do
Mandžurska, a kdyby se vypravené sem
pluky nedostatečnými osvěděily
přijdou pluky nové. Neboť ne
oblomná císařova vůle, abychom
nepřítele povalili, bude neoblomn
splněna.
Dosud volil si nepřítel, opíraje se o své
velké branné síly a obmykaje nás rozestavením
svých armád, dle vlastního uznání vhodnou dobu
k útoku. Avšak nyní nadešla celou
armádou vytoužená chvíle, abychom
sami nepříteli vstříc postoupili. Nadešla
nám doba, že můžeme donutiti Japonce, aby ko-
nali naši vůli, neboť síly mandžurské
armády jsou již dosti velké, aby
mohla přejíti kútoku. Avšak musíte
stále zůstati pamětlivi, že jest ku přemožení na-
šeho silného a udatného nepřítele potřebí také
pevné odhodlanosti všech šarží, od nejnížší až
k nejvyšší. Nechť budete přinášeti jakékoli oběti
buďte proniknuti vědomím, jak důležitým je pro
Rusko vítězství a rozpomeňte se zejména, j ak
je ho potřebí, aby vyproštěni byli
naši bratří v Port Arturu, kteří již
sedm měsíců hájí pevnosti, jež jim byla svěřena.
Vojáci! Naše armáda, silna svojí jednotou
s císařem a celým Ruskem, vykonala ve všech
našich válkách veliké hrdinské činy pro svoj
#22
alto_textblock
#22
vlast a získala si u všech národů zaslouženou
slávu. Vzpomínejte stále, že vám vůlí císařovou
svěřena byla obrana vážnosti Ruska i jeho práv
na dálném Východě. Vznešený vůdce ruské říše
modlí se s celou Rusí za nás a žehná nám.
Touto modlitbou k novým hrdinstvím posilněni
musíme již, proniknuti vědomím důležitosti svě
řeného nám úkolu, bez váhání ku předu
postoupiti, pevně odhodláni vykonati až do
konce svoji povinnost, aniž bychom šetřili svého
života. Vůle boží buď s námi se všemil
#23
alto_textblock
#23
Zahájený útočný postup.
— ch. Z Petrohradu, 10. října. Pověsti
kolují, že mandžurská armáda ruská
na celé čáře zahájila offensivu. Přední
voj prý dobyl a drží čásť železniční tratiu
Jantaje. Dosud však nedošlo potvrzení této
zprávy.
Zprávy z Mukdenu oznamují,
že došlo ke srážkám jihozápadně
od Mukdenu pro Rusy úspěšným.
Kuropatkin zabájil offensivu. Občanstv
se již přestěhovalo do Tjenlinu a na řece Hu
jsou již přestřelky. Dlužno proto soudit.
že bitva u Mukdenu jest bezprostřední
událostí dne. Kuroki se snaži co možná
četné vojsko přes pohoří převěsti, aby Rusy
zatlačil do Tjenlinu.
#24
alto_textblock
#24
Velký ruský úspěch.
— ch. Z Londýna, 10. října. »Daily
Mail« oznamuje z Mukdenu: Ruské čety
zmocnily se Jantaje. Je-li tato zpráva
pravdiva, dobyli Rusové velikého
ú spěchu.
Prine Hohenzollern a mikado.
Z Tokia, 9. října. (C.-B.) Císař japonský
udělil princi Karlu Antonínu Hohenzol
lerovi řád chrysanthémy.
#25
alto_textblock
#25
Kuropatkin nebyl jmenován vrch-
ním velitelem.
Z Petrohradu, 9. října. (C.-B.) Jak ruská
telegrafní agentura oznamuje, nezakládají se po
věsti o změně ve vrchním velitelství na bojišt
na pravdě, nýbrž dlužno je pokládati za výraz
všeobecného uznání Kuropatkinovi z
jeho vynikající vojenskou způsobilost. Veřejní
mínění žádá pro Kuropatkina úplnou volnosta
neodvislost v provádění válečného plánu. S tím
souvisí také pověsť o jeho jmenování vrehním
velitelem.
Po bezvýsledných útocích na Porí
Artur.
Z Mukdonu, 9. řijoa. (C.-B.) Dle zpráv
ruské telegrafní agentury zanechali Ja-
ponci bezvýsledných útoků n
Port Artur a zřidili opevnění severně o
Asančanu, v Inkau a na několika jiných
mistech, kde ponechali oddily. Japonští vojáci
trpíce hladem a nedostatkem teplého oděvu, olu-
pují Číňany.
Japonská úřadní zpráva o vlastních
neúspeších.
Z Tokia, 9. října. (C. B.) Dnes objevilas
řada úřadních zpráv o operacích proti Port Arturu
a to od bitvy u Naušanu až ke skutečnému
obklíčení Port Arturu, jež zahájeno dne 30. čer
vence. Ze zpráv těch je patrno, že Rusové zří
zením opevnění plné dva měsíce úplnému se
vření se bránili a také v měsíci červenci z pev
nosti proti Japoncům útočili.
#26
alto_textblock
#26
Dobývání Port Arturu.
Z Londýna, 10. října. V Tokiu pa-
nuje rozhořčení, že dobytí Por
Arturu se tak dlouho protahuje
že vůbec bylo přerušeno zasílá n
zpráv o postupu celé akce.
Z Čifu se každodenně rozesílají telegramy
o operaci japonské. Ale ostrá censura japonská
a úplný nedostatek ruských zpráv z bojiště
znemožňuje utvořiti si přesný resultát.
#27
alto_textblock
#27
Výroba uniforem.
ch. Z Petrohradu, 9. října. Vojenská správa
se usnesla, že povolá 7500 nezaměstnaných
dělníků ke zhotovování vojenských obleků. Ka
ždým rokem má býti zhotoveno 100.000 uni
#28
alto_textblock
#28
forem.
#29
alto_textblock
#29
L. Z Petrohraďu, 9. října. (Pův. tel
zvl. dop. »Nár. Listů«.) Dnes rozloučili se
v Revelu car, earevna, majíc na rukou
eareviče-následníka, dále velkokníže
Alexěj Alexandroviě s loďstvem, plu-
jícím k asijskému východu.
Rusové obsadili věera
Santaj na postupu prot
Okuovi.
#30
alto_textblock
#30
Zemské sněmy
#31
alto_textblock
#31
Slezský sně m.
#32
alto_textblock
#32
—n— V Opavě, 8. října.
(Pův. zpráva.)
(41. zasedání 11. schůze dne 8. října 1904.)
Za zpravodajství posl. dra. Pohla povoleny
příspěvky na soukromé dívčí školy klá
št erní, jež zastávají povinné školy veřejné a to
v Bruntále 3200 K ročně, poněvadž byla rozší-
řena na školu měšťanskou a je o 13 třídách av
Karvinné 2000 K, povoleny dvěma učitelským
výpomocným silám pense a konventu Alžbě-
tinek v Těšíně na stavbu pavilonu pro infekční
choroby příspěvek 10.000 K splatný v r. 1905.
Na návrh zpravodaje posl. Kudlicha, který
jest zároveň předsedou pověstné »Nordmarky«, povo-
lena tomuto spolku podpora 400 K na německou
pokračovací průmyslovou školuv
Klimkovicích. Má 30 žáků, z těch 17 z města
a 13 ze sousedního německého Jistebníku. Škola
má účel germanisační.
Dle zprávy posl, v. r. Hrubého přihází se
často, že obce podporují své v cizích osadách usa
#33
alto_textblock
#33
zené příslušníky. Poněvadž okolnost tato bývá za
tajována, stává se často, že osobám takovým na
základě domovského zákona z r. 1896 přířknuto
bývá v obci pobytu domovské právo. Zemskému vý-
boru se ponechává na vůli, aby dle vlastního uznání
obce poučil a vyzývá se, aby zavedl šetření, zdaž
se podobně ve Slezsku děje a k zamezení případně
předložil sněmu předlohu zákona, aby se podebné
počínání zamezilo.
Zpravodaj posl. Halfar předložil účetní výkaz
slezského sirotčího fondu a na ochranu
dětí za dobu od 1. října 1902 do donce r. 1903
Vykazuje jmění 192305 K 22 h, z čehož zapůjčeno
bylo 184.000 K zemskému a domestikálnímu fondu
který obnos 26. ledna 1904 splatil. Byly zaň zakou-
peny 4% úpisy komunátního úvěrního ústavu pro
Slezsko.
Konečně vyhověno bylo řadě učitelských vdov
za podpory, něšteré pak zamitnuty.
Příští schůze koná se v úterý dne 11. září
4. hod. odp.
#34
alto_textblock
#34
Manifestační schůze železničních
úřadníků a zřízenců.
#35
alto_textblock
#35
Bíde a nedostatek rozhostil se v kruzích želez-
ničních zřízenců. Drahotní poměry jsou stále horší.
ale poměry gážové se při tom nikterak nelepší.
Jeden odbor zřízenců po druhém žádal správy drah
o zlepšení poměrů, ale odpovědí buď se vůbec ne-
dostávalo anebo zněly záporně. Slibovalo se ža-
datelům, že se jejich poměry budou studovat, ko-
nejšili se, ale to nikomu neprospělo. Tu konečně
nahledli zřízenci i úřadníci dráh, že je zapotřebí spo-
jiti se, utvořiti mohutný celek, který zajisté více do-
cíliti může, než rozštěpení jednotlivci. A tak ve
shodě opravdu vzácné sešli se včera odpoledne k ma-
nifestační schůzi příslušnici všech sdružení želez-
ničních bez rozdílu kategorií a politického smýšlení
aby veřejně porokovali o všem tom, co je tíží a souží
a aby domáhali se nápravy a zlepšení truchlivé si-
tuace. Pověděli to veřejně, tak aby i nejširší ve-
řejnost vědéla, že svěřuje bezpečnost svojí na drá-
hách lider špatně placeným a proto nespokojeným.
Účastenství na schůzi bylo opravdu velkolepé. Přas
půltřetího tisíce zřízenců i úřadníků dráh sešlo se
v sále „U labutě“ na Poříčí a přes sto telegrafických
a písemných projevů bylo zasláno ze všech končin
království na důkaz souhlasu s pořádáním schůzea
její usnesením, směřujícím ku zlepšení poměrů. A
kde je taková mocná síla, tam zajisté jest záruka
pomoci!
Schůzi zahájil jménem pořadatelstva obč. K.
Beran a vysvětlil důvody svolání schůze, jíž se
zájmem budou sledovati zajistě nejen všichni pří-
slušníci odborů železničních, ale i celá veřejnost
Schůze dnešní musí vzbuditi vzrušení mezi železnič-
ními zlízenci a musí způsobiti vědomí, že nutno jest
vymaniti se z dosavadní trapné situace
Na to zvoleni do předsednictva obč. Vojna za
zemskou jednotu, p. Pohnert za Spolek českých
úřadníků železničních, obě. Mrázek za všeodbo-
rovou organisaci a za zapisovatele obč. Sochor za
klub kancelistů a strojvůdce Roubal.
Předsedající p. Vojna uvedl, že za akcí této
schůze stojí ještě 20.000 zřízenců, kteří pro službu
nemohli přijít. Sdělujeme své stesky, tužby a přání
celé veřejnosti, které přece musí záležeti na tom, aby
životy a majetek svůj měla chráněný při dopravě na
dráhách. Dátklivě také žádáme správy drah, aby
konečně vykonaly svou povinnost vůči svým zřízen-
cům, strádajícím a nouzi trpícím. Dosavadní žádosti
nebyly ani zodpověděny, tím méně bylo jím vyho-
věno. A přece situace železničních zřízenců je krajně
truchlivá. Dnes pozvedáme otevřeně hlasu svého
voláme ke všem, jíž mají povinnost pomoci: vy-
hovte tužbám železničních zřízenců! (Hilučný souhlas.)
Dále sdělil předseda, že do schůze přišel p. dr. Engei
za ředitelství c. k. státních dráh. Obchodní a živno-
stenská komora vyžádala si usnesení schůze a slíbila
podporovati akci zřízenců.
Pan Vilém Brodecký promluvil o situaci že-
lezničních zřízenců. Vzpomenul dřívějšího kastov-
nictví zřizenců, kteří se rozdělovali dle růžic n
kabátě. Musila přijíti nouze, aby toto kastovnictví pře-
stalo a aby všichni, kdož jsou zaměstnáni u drah, se
semkli. Dnes už není žádného rozdílu ve smýšlení
mezi modrou halenou dělnickou, tmavou uniformou
podúladníka, ano tu a tam i zlatými knoflíky. Bída
a nouze srazila je všechny dohromady, neboť všechny
vrstvy dospěly k přesvědčení, že jedině svorností
jednomyslností, nikoli roztříštěností mohou dospěti
splnění svých požadavků a když ne po dobrém, třeba
i po zlém! (Souhlas.) Jsme k takovému boji dosti
silnými? Musíme si přiznati, že dosud nemáme li
disciplinovaný a v tom směru musíme ho vzdělávati.
Musíme v něm vzbudit pevné přesvědčení, že jest
možná náprava, že však lid musí býti vytrvalý. Ne-
musí bombardovati, demolovati, poněvadž by tím
popudl policii a vojsko, on musí býti však vytrvalý
v dobývání svých požadavků! (Souhlas)
Řečník přechází k rozboru o tom, je-li nutno ži-
volní potřeby zdražovati a je-li železniční zřízenec za
svoji práci náležitě odměhován. Dokazuje, že čá-
stečná neúroda nemůže zavdati podnět ke zdražení
polravin. Dnes za panujících dopravních prostředků
je to pouhá výmluva. Když se neurodí zde, urodí s
jinde, jen af se to přiveze. Jako čaj může se do-
pravovat z Číny, může se obilí přivážet z Ameriky.
Ale loni byla úroda na obilí tak ohromná, že skla-
diště jsou přeplněna. Strach před nedostatkem obilí
jest zbytečný a zdražování obilnin jest hotovým
švindlem. Je to výdělečná machinace uherských mag-
nátů, kteří ceny obilí zvyšují, aby sami shrábli velké
výdělky. Mluví se o bídě a skladiště jsou přeplněna
Řečník vytýká, že na té bídě jest částečně vinna
vléda zavedením ochranných cel. Když někdo z hladu
odcizí bochník chleba, je zavřen, ale bursiáni a špe-
kulanti, kteří kradou ve velkém ti těší se přízni ...
(Vládní komisář napomíná řečníka. Hlučný souhla
a potlesk.) Dále stěžuje si řečník na to, že dráhy
zavedly úsporný systém následkem domnělé krise.
Tato krise ale nenastala, neboť na př. na státních drá-
hách v roce 1902 oproti roku 1900 doprava o 2,439.000
kilom. jest větší, ale personál byl snížen o 3172
muže. A u jiných dráh bylo tomu také tak. Že neni
krise, tomu nasvědčuje ta okolnost, že dividendy jsou
mnohem větší než platy úřadnictva dohromady
(Souhlas.)
Zástupce Spolku českých železničních úřadníků
p. Al. Beran vzpomenul toho, že dřívější boj jedno
tlivých odvětví narazil na neúspěchy proto, že byl t
boj roztřištěný. Všechny žádosti a petice byly za-
hazovány do koše a poněvadž bída je stále krutější.
shromáždili jsme se všichni bez rozdílu kategorií
politického smýšlení pod praporem jediným, na němž
je napsáno: Dejle nám za naši namáhavou práci to,
co nám po právu náleží! (Souhlas.) Úřadníci připojili
se k záchranné akci proto, poněvadž vidí, že jen
jednomyslností lze domoci se svých požadavků. Touto
svorostí bude také služba železniční sesílena a za-
bezpečena, ovšem v prvé řadě ku prospěchu správám
dráh, které opět budou míti povinnost o své zřízence
a úřadníky se starati. (Souhlas.) Úřadníci připojili se
k akci společné proto, že nechtějí zlepšení jen pro
sebe, nýbrž oni snaží se docíliti zlepšení pro všechny
kategorie. Dosažení společných zájmů přeje mnoho
zdaru! (Hlučný souhlas.)
Pan Boh. Kučera vzpomenul roku 1899, kdy
nastala úprava platů u c. k. státních dráh. Tehda pro
40.000 železničních zřízenců bylo dáno na úpravu
platu 21/4 mill. korun, kdežto na 12.000 důstojníků
bylo přidáno 41/2 mill. korun. Z toho je patrno, který
stav u nás je považován za důležitější. Obšírně vy
kládá, že odbor strojvůdců při úpravě platů utrpěl
vlastně újmy, místo aby mu poměry byly zlepšeny
Tvrzení a náhledy své dokazuje četnými věrohiodným
#36
alto_textblock
#36
číslicemi. Když byl ministr upozorněn na tyto ne-
srovnalosti, měl vždy pohotově seznam několika zří-
zenců z Loun a z Č. Budějovic a dokazoval, že mají
značné služby. To jsou však jednotlivci, kteří jsou
vydržováni jen proto, aby se na ně ministr mohl
odvolati. Ostatní však zmírají hlady. Personál musí
s nasazením veškeré své síly tělesné setrvati ve služ-
bě, aby něco vydělal. Kdyby tak veřejnost věděla, jaké
jsou vlastně poměry na železnicích, jest pravděpo-
dobno, že mnozí by ani neměli odvahu vstoupit do
vagonů! Řečník dále stěžuje si na špatný postup
prohlašuje, že tyto poměry nemohou déle trvati. Po-
vzbuzuje k jednomyslnosti za heslem: Ku předu, zpát-
ky ani krok! (Hlučný souhlas).
Pan Robert Foustka jménem kancelistů dráh
prohlásil, že tato kategorie jest solidární se započatou
akcí, již bude vřele a ochotně podporovati. (Souhlas.)
Obč. Fr. Buřival pravil, že přál by si, aby
na této manifestační schůzi byli přílomni zástupcové
všech dráh, ba i samotný ministr dr. Wittek, aby
poznali z vlastního názoru vylíčení situace železnič-
ních zřízenců. Měly by také být zastoupeny samo-
správné korporace, jichž jsou zřízenci poplatníkyí
Přechází k situaci železničních zřízenců a praví: Když
se zavedla daň z jízdních lístků, slibovalo se, že
vynese 8 mill. korun. Ale ona vynesla 15 mill. korun!
Kam se dostalo těch 7 mill. korun? Proč se jich ne-
použije ke zlepšení poměrů železničních zřízenců.
z nichž přemnozí nemají ani existenční minimum?
Jak může pamatovat železniční zřízenec na svá
stará kolena, když nemá ani na živobytí? Řečník
vytýká, že správy státních dráh odpírají právo na
volné lístky pro zřízence a dovozuje, že právo to
nesmí si dát zřízenci odebrat. Úsporný system vede
tak daleko, že noví zřízenci musí podepsati revers,
že nebudou žádati žádnou odměnu za práci přes čas.
To je zřejmé vykořisťování! Pánové šetří a vymlouvají
se (jako ministr řekl včera deputaci), že studují po-
měry, aby se pomohlo. Ale ono to studování trvá velice
dlouho! Jednou už musí přestat! My to ukončíme sami,
jen až každý železniční zřízenec bude prodchnut vě-
domím, že musí se státi členem své odborové orga-
nisace. Nyní zřizuje se nákupní a spotřební družstvo
zřízenců dráh v král. českém. Je to podnik svépomoci.
směrující ke zlepšení situace zřízenců. (Souhlas.)
Předseda p. Vojna doporučil pak ku přijelí
lulo resoluci:
„Železniční zřízenci všech kategorií, od dělníka
až k úřadníku, shromáždění počtem 2500 osob n
manifestační veřejné schůzi „U labutě“ dne 9. října
1904, prohlašují jménem 20 tisíc zaměstnaných,
sloučených ve Spolku českých úřadníků železnič-
ních v Praze, ve Všeodborném spolku pro právní
ochranu v Rakousku, v Zemské jednotě zřízenců
dráh v král. českém, ve Spolku strojvůdců v Če-
chách a v Klubu kancelistů c. k. státních dráh
v Praze, že předražením životních potřeb stala se
existence železničních zřízenců při nynějších, sráž-
kami a tresty nepoměrně zkrácených platech ne-
možnou. Prohlašují dále, že trpce pociťují nevšíma-
vost povolaných činitelů, již sobě podřízené želez-
niční zřízence za nadlidskou námahu a službu,
nebezpečnou cti a životu, ani takovým platem ne-
odměňují, který by stačil k nasycení, k slušné vý-
živě a zdravému bydlení rodin a k výchově dítek.
Prohlašují konečně, že strádání železničních
zřízenců od dělníka až k úřadníku stalo se společ-
ným, spojilo všechny zřízence bez rozdílu kategorií
a projevují naději, že srovná sociální protivy všech
stavů železničních zřízenců k jedinému společnému
cíli: k sebezachováníl“
Resoluce tato bude zaslána také správám všech
dráh v Rakousku a doprovozena bude tímto proje-
v e m
„Netřeba dokazovati, že se životní potřeby
všeho druhu zdražily a že ve všech vrstvách lidu
jenž odkázán jest na mzdu a plat, nastal krajní
nedostatek a bída. Všechna hospodářská i politická
činnost zemská i státní vrcholí dnes v uznání vše-
obecné nouze a ve společném postupu o záchranu
Jen správy dráh dosud mičí bez uznání píle a obě-
tavosti svého personálu, přenechávajíce bez blaho-
vůle svůj lid hrozícímu osudu. V této krajní tísni
žádáme snažně, ale důtklivě o neodkladnou odpo-
moc v našich nesnesiteiných poměrech dvaceti-
procentním drahotním přídavkem ke
všem platům i s příbytečným, jenž by platnost měl
do nevyhnutelného uzákonění smluvních poměrů.
Žádáme o neodkladnou pomoc nejen v zájmu lid-
skosti, ale i v zájmu služby, jež trpí nespokojeností
a malomyslností zřízenců zbavených důvěry a usta-
raných nedostižností i nejnuznějších životních po-
třeb. Zároveň protestujeme proti stálému ubírání
výhod zaručených nám výnosy a dlouholetým trvá-
ním, proti neoprávněné kritice těchto výhod v úřad-
ních výnosech a proti osobivému udílení jednotli-
vými představenými a žádáme, aby výhody osobní.
jízdní a dopravní byly blahovolně bez všelikého
zkrácení trvale zabezpečeny a staly se zaručeným
právem všech zhízenců.
Resoluce tato i se zněním listu pro správy drá
byla s hlučným souhlasem jednomyslně při-
jata. Předseda p. Vojna podotkl, že resoluce obsa-
huje pouze minimální požadavky
Do schůze byly zaslány telegrafické projevy
z Nymburka, Neratovic (2), Hor. Litvínova, Louky,
Něm. Brodu, Loun (2), Klatov (2), Brna, Plzně (4),
Turnova, Smíchova (2), Všetat-Přívor, z Kralup (3), z Č.
Budějovic, Berouna, Pardubic (3), Ml. Boleslavi, ze
Štětkovic, z Hradce Králové, Tábora, Bakova, z Cho-
mutova, Lysé n. L., Kladna, ze Slaného, z Veselí-
Mezimostí Mnichovic, Písku a z Chrástu; dále pří-
pisy: z Domažlic, Doubravky, Veselí-Mezimostí, Loun,
ze Strakonic, posl. Fresl, z Král. Vinohradů, Čá-
slavi, Berouna, Hradce Král. ze Střežmíře, z Peček,
Bohdašína, Podmokel, Č. Třebové, Č. Budějovic, V.
Oseka, Prahy VII., Protivína, Chomutova, Tábora,
Chocně, Kolína, Lužné, Duchcova, Smíchova, Rakov-
níka, Nymburka, Týniště n. O., Meziměstí, Heřm.
Městce, Lužné-Lišan, Josefova-Jaroměře, z Olomouce,
z Vídně, Vysočan, Košíř, Karlína, zřízenci elektr. dráh
z remisy vinohradské, košířské a karlínské, z Ml. Bo-
leslavi, Řeporyje, Hrobů, Neratovic, ze Žatce, Obernie
a z Mostu. Přítomni byli zástupci Zemské jednoty sou-
kromých úřadníků.
Po doslovu p. Brodeckého, který ostře kriti-
soval jednání vládních orgánů a železničních baronů,
byla zdařilá schůze tato ukončena s tužbou, aby za-
hájená akce byla korunována toužebným výsledkem.
V tomto boji zajisté veřejnost bude přízní provázeli
akci železničních zřízenců!
Účastníci manifestační schůze v nepřehledných
řadách ubírali se k severozápadnímu nádraží, odtud
po Florenci kolem nádraží v Havlíčkově ulici, pak
Dlážděnou a Jindřišskou ulicí do Bredovské (kolem
paláců ředitelství dráh a pak na Sadovou třídu před
ředitelství c. k. státních dráh, kde se klidně rozešli.
Touto procházkou manifestovali ve prospěch svých
požadavků.
#37
alto_textblock
#37
Denní zprávy.
#38
alto_textblock
#38
— Dr. fil. Ignát Axamit zemřel. U vy-
sokém věku stanuv jak se říká téměř na nej-
zazší mezi věku lidského, stár jsa 84 let, roz-
žehnal se dnes ráno o 6. hodině se světem ne-
stor všech matematiků českých, bývalý professor
akademického gymnasia v Praze, pan dr. fil.
Ignát Axamit. Smrt kmeta tohoto, který
téměř již před dvaceti lety rozloučil se s úřadem
učitelským, v němž průběhem takřka plných 40
let pomáhal v družině nejznamenitějších praž-
ských pěstitelů středoškolské mládeže odehová-
vati generaci české intelligence jednu po druh