Strana2.

NÁRODNÍ LISTY

26. května 1909. Číslo 144.

tázala se, není-li na čase, aby se začalo účtovali s křesťany. Vojenský velitel jim připomněl, že by to znamenalo zkázu Turecka, ježto by to zajisté mělo v zápětí cizí zakročení, načež se plavci upokojili. Od minulého týdne se vzrušení v Jafíi zostřilo, k čemuž přispěly pamílety proti vládě a proti křesťanům. Italsky křižák „Piemont“ a německý křižák „Hamburk“ které stanuly v Jaffě, působily upokojivě jak na vzrušené, tak i na postrašené obyvatelstvo. Reakcio- nářští omisaři, stoupenci prý mohamedánské Unie. způsobili nedávno velké rozechvěn v Ramlehu na trati Jaffa—Jerusalem kde bydlí asi 9000 Mohamedánů a 1000 křestanů Na zakročení u úřadů v Jaffě byl do Ramlehu po slán eddíl jízdního četnictva. Opat Fran tiškánů zpravil zdejší francouzský vicekonsulát osi tuaci, načež tam vicekonsul odjel. Nyní je tam opě naprostý klid. Z Beirutu, 25. května. (K. k.) Ve zdejším vilajetu byla situace v poslední době několi- kráte vážná, místy dokonee velmi kritická Z různých důkazů a příznaků vysvitá, že hnutí, pře- šedsí do vilajetu beirutského z vilajetů adanského halebského, ani tam ani zde nevzniklo spontánni mezi Kurdy a Čerkesy, nýbrž bylo systematicky pod- něcůváno cařihradskými emísary. Tak je na př. do- kázáno, že do Akky přišlo 3000 liber z Cařihradu k tomuto účelu. V Kajíě zlepšila se velmi hrozivá situnce, která by byla dle všeho vedla ke vražděn křesťanů, jenom neobyčejnou činností důstojnického sboru. Zdejší mladoturecký výbor vyšetřuje přípravy v Akce a Kajfě. Tam, zde a na jiných místech bylo zatčena mnoho osob. V různých osadách musí si důstojnický sbor a výbor, jichž nadvláda není tam ještě zabezpečena, počínati opatrně. Lidských obětí je jen velmi málo na hranicích tohoto vilajetu. O do- mnělé hmotné škodě není ještě bezpečných zpráv Celkem možno říci, že není třeba zde a v jiných vi- lajetech báti se již výtržností, třeba že situace nen ještě úplně vyjasněna; k tomu přispívá také křižo- vání cizích válečných lodí poděl syrského břehu které nesporně zastrašuje.

Z rozpočtového výboru poslanecké sněmovny.

Z VIdně, 26. května. (K. k. ) Rozpočtový výbor projednával dnes dopoledn rozpočet ministerstva spravedinosti. Především podá vali poslanci Glabiňski a Schlege! zprávy. Referent Glabiňski navrhl několik resolucí, mez nimi jednu, již vyzývá se vláda, aby urychlila vy- dání časové služební pragmatiky v ju- stiční službě a zevrubně zkoumala otázku za- vedení časového postupu v justičnísl už- bě, dále aby jen výminečně byli přikazováni soudní úřadníci k službě u jiných soudů. Posl. dr. Čelakovský přednáší některé

stížnosti proti justiční správě. Především připomíná oprávněné stížnosti, kter se stále a stále ozývají ze soudcovských kruhů ob- vodu pražského vrchního zemského soudu do ne spravedlivého obsazování soudcov- ských míst a do mizerných postu po- vých poměrů soudeů. Poukazuje po té stránce na článek ve zprávě sdružení rakouských soudců. kde blíže se vykládá, že v Čechách obsazují se soudcovská místa někdy teprve po dvou až třech letecb, že jmenování do osmé hodnostní třidy stává se průměrně teprve po 13 le- tech a do sedmé hodnostní třídy teprve ve 24 letech, kdežto v jiných obvodech provádí se jmenování da- leko dříve. Zvláštní stížnosti je, že se v Čechách o r. 1903 vůbec již nezná povyšování soudeu dle služebních let a dle kvalifikace. Tyto poměry panují také při jmenování auskultantů, což musí vésti k úplne demoralisaci soudcovského stavu. Proto žádá řečník, aby aspoň při použití do roz- počtu zařaděných 350.000 K pro zlepšení po- slupových poměrů soudcovských úřad- níků brala justiční správa zřetel zejmena na soudní úřadníky v Čechách, kteří při po- výšení byli přeskočení. Řečník dále obviňuje ju- stiční správu, že se chová pasivně k jazy- kové otázce v Čechách. Poměry zhor- šují se den za dnem judikaturou tak zvaných německých soudů prvé a drubé instance. Ačkoliv nejvyšší soudy trvají na tom, že oba zemské jazyky u všech soudů v Čechách jsou obvyklými, osobují si ně- kteří podřízení soudci právo znova uplatňovati opačný názor, že český jazyk v německém ja-

»Armida« byla debutem mladé pěvkyně sl. Béralovy, která posud nevystoupila na žádném jevišti a rázem vynikla. Konečně minulý čtvrtek »Peleas a Melisanda« od Mande Debussya, dílo dávaně poprvé v Anglii, mělo neobyčejný úspěch. Interpretace byla hodna díla, což jest největší pochvalou umělcům. Sl. Féartova, rozkošná úchvatná Melisanda, p. Warnery, poetický Peleas, jakého si jen možno přáti, p. Bourbon, žárlivý a vášnivý Golaud, jenž stejně dobře hraje jako zpívá, konečně p. Marcoux, dokonalý v delikátní úloze Arkela, tvoří sotva překonatelný ensemble Orchestr, řízený sign. Campaniniem, provedi skladbu Claude Debussya znamenitě. Tento nezapomenutelný večer slouží ke cti ředitelství Covent Garden, jež podává letos abo- nentům neobyčejně bohatou saisonu s novin- kami dávno žádanými hudebním obecenstvem londýnským, které se již nasytilo německých italských skladeb, jež musilo stále poslouchati. Od 9. do 12. června bude se konat v Shepherd's Bush v bývalém paláci Kanady na franko-britské výstavě velká dobročinná slav- nost franko-britská za protektorátu královny Alexandry, presidenta Falliéra, vyslance Cam- bona a londýnského lordmayora. Účelem slavnosti, jež bude tvořiti elou sai- sony, jest získati značný obnos pro dobročinné (ústavy francouzské v Londýně, francouzskou nemocnici, dům učitelek, podpůrnou společnost a společnost pro podporu francouzských pro- fesorů, i pro dobročinné účely anglické Lengue of Mercy- Anglo-francouzský slavnostní komitét tvoři řada vynikajících osobností a činí se rozsáhlé připravy k velkému bazaru a velkolepým denním i nočním slavnostem. Poprvé bude v Anglii uspořádán květinový boj, reduta pod širým nebem, maškarní kavalkáda a jiné zábavy. Očekává se, že první slavnostní den zahájí královna nebo jiný člen královské rodiny, druhý den francouzský vyslanec Cambon, třetí mini- sterský předseda Asquith s chotí a čtvrtý den londýnský lordmayor s šerify. Všichni vynikající umělci angličtí slíbili ochotně spoluúčinkovati, z Francie pak přepraví se přes kanál k účastenství na dobročinné slav- nosti Mme. Sara Bernhardiová a Jeane Hadin- gová. Také švýcarská kolonie v Londýně jevi velký zájem o slavnost, jejíž účel soustřeďuje všechny přislušníky francouzského jazyka. J. Coudurier.

zykovém území není obvyklým, ba v poslední době zamítají některé krajské soudy. na př. krajský soud v České Lípě, stížnost do porušování jazykové rovnopráv- nosti s posměšným odůvodněním, že se soukromému právu stěžovatelů nastalo újmy. byla-li česká podání německy vyřízena. S týmž odů- vodněním mohla by se po celých Čechách, také ve zcela českých krajinách, vyřizovati česká podání německy. Této agitaci však nasazena korun trestním čízením, které bylo prove deno v Chebu proti Čechovi z Karlových Varů. Dosud byly to jen civilní soudy, které s súčastnily jazykového sporu. Je to opět truchlivá zá- sluha soudce dra. Freyera, že také tre stn justice vtažena byla do víru národ- nostních boj ů. Rečník líčí události sběhnuvší se v Karlových Varech dne 24. května r. 1908, kdy české s pol- kové domy byly demolovány, jakož i trestní líčení, jež o těchto událostech bylo vedeno, a v němž ob- žaloba a celé řízení byly jen německé přes odpor obhájee prohlašujícího, že obžalovaný němčiny není mocen v němž výpovědi obžalovaného byly překládány tlu- močníkem, ačkoli předseda líčení dr. Freyec a votanti byli češtiny mocni. Trestní soudee Freye zakázal přímo obbájci česky mlnvit a vyzval svědky, aby vypovidali raději německy. Vůbec napočínal si při celém líčení jako nestranný rakouský soudce, nýbrž jako německo-nacio nální strannlk. Přes nálezy vyšších soudů chtél též v trestním řízení zjednat platnost zásadě, že v Chebu jest pouze němčina jazykem v zemí obvyklým. Řečník poukazuje na své interpelace, jakož i na svou loni ve sněmovně pronesenou řeč, v niž rozebral tvrzení chebského soudu. Ostatně neplatí pro soudce, jakým jest dr. Freyer, an státní základní zákony, na něž přísa hali, ani nařízení na jich základě vy- daná, ani nařízení vydaná pro civil no a pro trestní soudy, v nichž uznává se zásada moderního práva procesního, ústnost, bezprostřednost a volné vedení důkazů a jež předpokládají nutně u soudce znalouti řeči stran. Dle našeho trestního řádu má soudce jednati se stranami a svědk ústně a bezprostředně, tudíž má uži- vati jich řeči a řeč tu ovládati. Nebot všecko závisí na bezprostředním dojm u, který činí osobnost obžalovaného nebo svědka na soudce, jakož i na způsobu, ja k obžalovaný na ža- lobu odpovídá. Plati to zejména o hlavním líčení kdež v duchu zásady bezprostřednosti zůstalo, aby j--li jen možno, výpovědi obžalovaného, svědka nebo odborného znalce se soudci sdělily v jazyku, v jakém byly proneseny, bez tlumočníka a aby líčení též v témže jazyku se dělo. Též okolnost, že stranám jest dáno právo nahlédnouti do so ud ních spisů, dokazuje, že toto právo by bylo - ilu- sorním, kdyby spisy nebyly sepsány v jejich jazyku. Všecko to předpukladů, aby spisy byly se- psány v řeči v zemi obvyklé, straně srozumitelné, kdežto v Chebu bylo provedeno líčení a opomenutím těchto zásad a je nepochybno. že podaná zmateční stížnost bude mlti ú spěch. Avšak musíme se přece lázati: když vrchní soudy několikráte vyslovily zásadu, že český jazyk je u chebského soudu v zemi ob- vyklý, když chebský soudce dr. Flscher následkem syndikátní žaloby byl nedávno vrchním zemským soudem odsouzen k náhradě škodya k nábradě soudních výloh, protože se nechtěl těto zásadě podříditi, a jeli známo, že dr. Freyer zná česky, proč bylo tot nedůstojné divadlo provedeno v Chebu při trestním procese, k němuž byl povolán t lu- močník? Zajisté jenom proto, aby národn štvanice nemohla se uklidniti a a by rozechvěné mysti byly znovu po drážděny, aby bylo zmařeno možné ablížení obou národností v Čechách. Snad někdo slyšel mluviti o možnosti dohodovací akoe a o možné nové koaliei zástupců německých a českých. Denně možno se z »Neue Freie Presse« nejlépe dověděti, co jest na těchto pověstech pravdy, aby však i nejmenší sblížení a naděje v této věci byly zmařeny, snaží se páni dr. Freyer a soudruzi ihned nastrojiti frašku s opominütím nej- jednodušší slušnosti, humanity a citu pro spravedinost, aby národnostní spor neustal a myslí, že mohou bez pečně při tom spolehati, že za nynější soustavy nebude ju- stiční správou proti nim aní toho nej menšího podniknuto. Ano, kdyby šlo o při- pad senátního presidenta zde ve Vídni, rady vrch ního zemského soudu dra. Flesche, tu by sa bned našly prostředky, aby zjednána byla náprava dovo- lenou a pensionováním. Avšak dr. Freyer jest nedo- tknutelný, ať čini cokoliv. Takové jsou dnes poměry v Čechách a nám nezbývá, než abychom s rozhodně ohradili proti tomuto nezá- konnému jednání, abychom justičn správu učinili za to zodpovědnu a aby chom dle toho zařídili své jedná nl Tak zachází se, bohužel, s Poláky v Poznan a v Ruském Polsku, svšak zde v Rakousku platí ještě zatím čl. 19. státního základního zákona a nařízení, na něm se zakládající. Řekne se snad: Nuže, stěžujete li si do takového porušování práva, proč nedopustíte, a b byly projednány vládní předlohy o uživání jazyků při zeměpanských úřadech v Čechách? Na to musíme odpově- dětí, že tyto vládní předlohy chítěj právě zákonně stanoviti zrušen rovnoprávnosti, zvláště u soudů, v smyslu snah německých politiků soudců a la dr. Frever a že chtějí mimo to provésti národnostní rozdělení v Čechách, nebo je připravili. Proto jsou nám nepřijatelny a nemohou již proto, nehledě k tomu, že říšská rads není příslušnou ku projednání četných, v před- lohách těchto obsažených otázek, býti přijaty za základ spravedlivé úpravy olázky jazykové. Ve stech projevů zemského výboru království českého, okres- ních a obecních zastupitelstev s hlavním městem Prahou v čele, všech českých stran a neobyčejné velkého počtu korporací byly prohlášeny za škodlivé pro český národ a že vláda přes všechny tyto pro- testy přece je opět předložila parla mentu bez obledu na zamítavé stano- visko ministrů české národnosti, což musíme předpokládati, a hez dohody s če- skými poslanci, to jest další stížnost, kterou vznášime na celý nynější nnpřátelský nám systém a také na justiční správu, která má na tom lv podll. Jest samozřejmo, že za takových okolností nemůžeme hlasovati pro rozpočet nejméně pak pro rozpočet minister- stva spravedlnosti; toto prohlášení čin řečník jménem členů českého svazu. Posl. Olesnický domáhá se různých justičníc reforem a uvádí s rusko-národního stano- viska četné stížnosti do justičních poměrů haličských. Při každém politickém hnutí jsou Rusové zvláštními senáty hromadně od- suzovány. Všechna vůdčí místa jsou obsazena vý- hradně Poláky. Ruští soudcové jsou vydáni v šane velkým sekaturám. Ruského jazyka není u soudů šetřeno. Polští soudcové nejsou převážně mocní ru- štiny. Všem těmto nepřístojnostem dá se odpomoci jen schválením všeobecného jazykového zákona pro všechny země a národy mocnářství. Řečník navrhuje přiměřenou resoluci Pesl. Maštálka praví, že jazyková anar- chie, vládnoucí u rakouských soudů. překáží veškerému řádnému soudni- ctví a jest kuriositou rakouského veřejného ži- vota. Čeští poslanci hájí důsledně stanovisko, že mají nárok na zlepšení jazykových poměrů u úřadů a soudů a že tudíž každé zhoršení nynějšího stavu musí býti považováno celým českým národem za znamení nepřeklenutelného nepřátelství vlády. Ny- nější stav nesrovnává se ani z daleka s přirozenými a zákonitě stanovený- mi právy českého jazyka u úřadůa soudů. Jazykovým nařízením Badenovým nebylo za- vedeno žádné nové právo, a odpor proti tomuto na- řízení byl jenom umělý, anebo snad následkem po- hodlnosti německých soudců, kteří nechtěli se na- učiti druhému zemskému jazyku. Po odvolání tohotc nařizení nastal potom opět jaksi snesitelný stav

který jest však porušován odbojem německých soud- ců. Nejzřejměji objevila se libovůle německých soud- ců za přeličení, konaného v Chebu dne 24. května Tam prostě dr. Freyer samovolně učinil zá- konem, čeho národ český nikdy a nikdy nepřipustí, totiž, že k tomuto líčení, při kterém zasedali soudcové, znající česky, jenom k vůli formě a provokaci byl povolán soudce pátý a tlumočník, který české výpovědi českého obvi- něného překládal do němčiny.

* Z Vídně, 26. května. Zejtra končí vý kon Fozpočtový svoje porady před Letnicemi. Roz- počet na rok 1909 nebude dojednán. Bude v něm pokračováno ještě po Letnicích. Zejtra nejspíše zahájí se jenom dískuse o rozpočtu ministerstva vyučování

a

Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 24. května 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Dr. Lukinič reagoval na nestoudný výrok votanta Maixnera (oznámili jsme v předeštém referátě) a vyzval ho na soubo j. Za svědky si přivzal poslance dra. Lorkovičea Banjanina. Ale zbabělý Ma ixner sou- boji se vyhnul prohlášením, ze soudcovská hodnost mu nedov- luje s pírotivníkem křížití z br an Čtenář snad se pamatuje, že i baron Rauch soubojí s drem. Medakovičem se vyhnul. Pan- stvo má odvahu jen tehda, má-li moc v rnce I dr. Košutič se kroutí jako had u nadáv kami chce umléet hlas, klecýc ho z falšování protokolů obvinil. »Srbobran« a »Pokret« však dnes uveřejňují podrobnosti o to m, jak dr. Košutič ve své hodnostt soudee (v Ludberku, ve varaždinském komi- látu) protokoly falšoval. Je to zvláštní společnost, tihle strážcové zákona (účastníei »velezrádněho« procesu) v Chorvatskul Dnešní líčení zas bylo úrodno na rozdávání tmy, hladu a tvrděho lůžka. Bez toho dvoranu záhřebského soudu ani sobě mysliti nemůžeme. Začlo to hned na počátku. Dvacet pět obžalovaných z líčení bylo vyloučeno — »pro neslušné chování« za po- sledního líčení. Zůstat klidným při mizernosfech. které jsou cestou vedouci k šibenici, je ovšem věcí téžkou. Však by i Aecurti i Tarabochio s nesmáli, kdyby cítili, že provaz oprátky je lebtá na krku! Čudič dostal 24 hodin s ob- vyklou garnituroul Svědek Matija Kukavica tři měsíce pro stěžké poškození na těle« v žaláři si od- seděl. Je Chorvatem a přece svou dnešní výpo- vědl soudcům radost nedělá. Nemluví to, eo v protokolu je uvedeno. Předseda hned se do- mnivá, že mu asi kdosi strachu nahnal. Od- mítá to svědek. Nepravdu mluviti nechce. Jakž povídat to, co neví. VI že se volalo na kterési schůzi: »Živio Stojanovič« a »Živic srpsko svojstvo« (srbská vlastnost), ale předseda chce slyšet, že se velebilo království srbské zvolá- ním »Živila Srbija«, svědek však jeho zvěda- vost ukojiti nemůže — podobného zvolání ne- a slyšel. Také marně se ptá předseda, ví-li svědek cosi o poměru obž. Čoriče se ženou S. Turaj- liče — svědek ničeho o tom neslyšel ! Vi jen, že Turajlič pokřikoval: »Živila vlada, žinio ban« a že někteří zvolali: »Gonite ga, da ne viče (křiči) ovdže«. Předseda, aby ukázal rozpor v dřívější a dnešní výpovědi svědka, dává číst příslušný protokol. Svédek potom, dotázán dram. Lukničem, prohlašuje, že protokol podep sal. aniž by mu ho vyšetřující soudce byl četl Obžalovaným předseda slovo odnímá. Mila Todorovič sice do špstného světla stuví ničemu Turajliče vyličením okol- ností, za kterých Turajlič se snažil svědka proti obžalovaným poštvati, ale myslí, že svůdceje »dobrým hospodářem«. Předseda obžalovaným nedovoluje, aby svědkovi otázky kladli. Správně proti tomu protestuje Kačar : »Pa zašto (proč) sam onda predložen na vješal (šibenici)«. Dostal za to »nasolili« mu dva dny samo vl a z by s přislusenstvíml Mile Kalinič ví jen to, co mu Tu- rajlič napověděl. Přes to Turajlíč dosud není a nebude do žaláře uvržen. Nikola Radjenovič vypráví, že v jeho bytě učiněna byla soudní prohlídka. Nikola Čudič prý mu vyprávěl, že Kačar chee zabít Turajliče, ale když se ho svědek zepřal: »chočeš-li to meni posvjedočit, kada ja Kačara tužim (dám) k sudu«, hned to popřel. Potom svědek tvrdí, že lidé (?) volali »Živila Srbija«, ale také i »Živila Srbadíja«. Obžalovaní Mati- jaševič a Oblakovič však prohlašují, že svědek mluví nepravdu. Dostali zato podvoudnechtmy. hladu a tvrdého lůžka. Jen se ta uina dnes chumelí! Kačar potom ukazuje list svého otce, v kterém týž mu oznamuje, jak svědek vyhrožuje, že Kačarovi se pomsti Sdělení na předsedu dojem nečiní. Obž. Matija ševič trefně uvádi, že by obžalované nehájil Chorvat dr. Lukinič, kdyby oni byli pracovali pro přivtělení pánoviny k Srbsku. Acourti na t vykládá, že obhájcové asi nevěděli, co obžalo- vaní tropili a posmívá se shodě srbo-chorvatské. Usadil ho dr. Lukinič slovy: „Danas smo još jače (pevněji) za tu slogu (shodu) za- uzeti“. Potom Kačar vysvětluje, proč Jelena Rado- vanovičova proti němu svědčí: Protiv mene govori, jer je nisam htio uzeti a na tome je radio (pracoval) Turajlič. Da sam ju oženic, ne bibile veleizdaj- nik (velezrádce).“ Po přestávce obž. Matijaševič tvrdí, že svě- dek Turajlič, známý zloděj včel a medu (doká- záno je, že nakradeného medu jednoho dne za 500 korun prodal) je podplacen 1000 ko- runami za falešné svědectví. Před- seda nadhazuje, že to obžalovaný měl říci Tu- rajliči do očí. Obžalovaný Oblakovič to odmítá a tvrdí: „Kada sam ja htio govoriti, onda m niste dali, jer (protože prý) da sam dosta govo- rio. Sprečavali (překážel jste) ste nam obranu, a sada (nymi) nas pitate zašto (proč) nismo rekli.“ Stejně si stěžuje i obž Kačar. Soud potom trestá Oblakovi če ještědvěma dny samovazby s po- stem as tvrdýmlůžkem. Jovo Mašala vypráví, že národ touži po odluce od Maďarů. Stěžuje si, že lid jeho otce maďaronem nazývá, protože prý hlasoval pro vládu. Volání „Zivila Srbija“ neslyšel, ale ví, že se provolávalo: „Zivila Srhadija“. Vx

práví, že tehdy, kdy válka se Srhskem byla na obzoru, hořce plakal, protože má dva syny vo- jáky. Neslyšel „da je u narodu govoreno, dače Srbi odavde pucati (střileti) preko (přes) glava Srba u Srbiji“. Svědek je přítelem Turajliče l Má se čím chlubit!

Denní zprávy. V neděli svatodušní vyjde velik číslo »Národních Listů« se zvlášte bohatým obsahem. Za tou příčinou jakož i z toho důvodu, že Ústřední hospodářská společnost v týdnu svato- dušním pořádá v Král. Oboře obvy- klou jarní hospodářskou vý stavu ve velkých rozměrech a že »Národní Listy« po celý týden trvání této výstavy zvláštní, pro odborníka 1 laika zajímavou i poučnou vý stavní přílohu přinášeti budou, žádáme své pp. inserenty, aby j iž nyní, ve vlastním zájmu, dodali nám fusertní rukopisy pro toto veliké ne- dělní číslo určené, aby pozdním do- dáním úprava inserátů a technické výkony netrpěly. Dodatky a opravy inserátů již dříve objednaných mohou býti v sobotu dne 29. t. m. pouze do 12. hod. pol. vyřizovány. — Nové in- seráty přijímati se budou pouze do 6. hodiny večerní. Po svátcích vyjdou »Národní Listy« teprve v úterý dne 1. června v obvyklou hodinu po- lední, tak že budou 24 dne vy- loženy. Na to pp. interesenti zvlášt se upozorňují-

Poslanec dr. Václav Škarda, »Národn Listy« a referát »Dne«. Poslanec dr. Václav Škarda promluvil v sobotu 22. t. m. v Klato vech ve schůzi stoupenců národní strany svo bodomyslné o úkolech národní strany svoboda myslné. Podstatu všeobecné-politického výklad jeho jsme již uveřejnili. Poslanec dr. Škarda věnoval jednu část řeči své též nynějšímu po měru mezi vůdčími teď kruhy národní strany svobodomyslné a »Národními Listy«. O tomto oddllu řeči poslance dra. Škardy referoval »Den« včera doslovně takto: »Naše strana nemohla prosperovati, poněvadž »Národní Listy« jí v kritických dobách vypovídaly službu a vždy tomu rozuměly lépe. »Neue Frei Presse« ani v době Badenových nařizení neútočil na německé poslance. Poměr »Národních Listů« k straně musí býti upraven dle zásady »Clara pacta. boní amici«, ale musí se to státi v brzké době. I dr. Julius Grégr dovedl se podrobiti většině tak se musí zachovati i nynější ředitel tohoto listu. Kdo čte »Narodní Listy«, musil by pokladati dra. Kramáře za ničemu. Proč to? Protože mě vždy kuráž hájiti své mínění a nechtěl prorazili hlavou zeď Poslanec Klofáč nikdy není v »Národ- ních Listech« pokárán. Tyto nezdravé poměry mus už jednou pfestati. « Poněvadž »Den« jest oficiálním listem vůd- čích nyní kruhů národní strany svobodomyslné. bylo zajisté připustno, abychom byli jeho referát učinili podkladem své úvahy o tomto projevu posl. dra. V. Škardy. Byli jsme však neprodlene upozorněni, že p. posl. dr. V. Škarda učiní včas, čeho třeba, by referát »Dne« o jeho kl tovské řeči byl dodatečně vysvětlen tak, aby z něho nevzniklu nedorozumění. Skutečně pal dnes uveřejnil »Den« autentické znění aspot části klatovského projevu posl. dra. V. Škardy. »Národním Listům« věnovaného. Ve »Dnu« jsou dnes vytištěny tyto řádky: »K žádostí pana poslance dra. Václava Škardy doplňujeme včerejší svůj referát o schůzi v Klato- vech doslovným zněním oné stati z jeho řečí, kde mluvil o poměru strany k »Národním Listůme. Vzpomenuv zásluh jejich o stranu, prohlásil p. de V. Škarda, že »nynější stav na delší dobu jest ne- udržitelný. Ideálním poměrem mezi »Národním Listy« a stranou bylo by ovšem, aby jako důle- žitý článek v organisaci respektovaly usnesent kompetentních organů strany a hájily je ve svých sloupcích Ježlo však dle svých projevů »Národní Listy« kladou váhu na svou samostatnost, jes nutno, by co nejdříve byl upraven vzájemný jich poměr ke straně, který by zabezpečil přátelskou shodu. V každém případě jest nezbytno, aby úsudky jejich byly věcné a objektivní, by spravedlivé roz- dělovaly světlo a stin a aby svým psaním nepod- porovaly nynější zmatek pusté demag gie, jejlž delší trvání bylo by vážnou újmau pro zájmy na rodní. Kdyby nebylo lze dosíci brzkého ujednán u pravení takových přátelských styků, nezbylo by než učiniti jasné rozhodnutí. Já bych si také roz- lnky nepřál a chci vše vynaložili, aby bylo docí- leno v zájmu straný i »Národních Listů« náležit shody. Srovnání obou textů, původního referátu »Dnee a nápravy, kterou svým vlastním jménem pro- vedl posl. dr. V. Škarda, poučí každého ne- předpojatého o věcných i politicko-taktickýeh rozállech, mezi oběma texty tímto způsobem zjištěných. Nechceme se nyní obírati rozborem ani kritikou rozdilů těch. Podotýkáme jen, že s citovaným osobním textem posl. dra. Škardy by sotva kdo dovedl v soulad přivésti známý boykotový oběžník novopacké místní organisace nár. strany svobodomyslné, vydaný proti »Ná- rodním Listům« za přímé součinnosti sekreta- riátu nár. strany svobodomyslné, podřízeného zajisté p. posl. dru. Václ. Škardoví, jakožte předsedovi akčního i širšího výkonného výboru nár. strany svobodomyslné. — Z Volyně. (Projev.) Rada města Volyně. podle usnesení svého ze dne 18. května 1909 přistupuje k resoluci obecního zastupitelstva v Roudnici n. Lab. ze dne 28. dubna 1909 po- dané ve příčině nestranného provádění článku 5. zákona postátňovacího, pokud se týče, aby místa úřadnická na nově postátněných drahácl obsazována byla úřadníky obou národnosti. Rada městská protestuje co nejrozhodněji proti vmě- šování se německého Volksratu do personálních otázek ve správě postátněných drah a proti všeli- kému zneužívání moci správ dosavadních, které si počínají způsobem takovým, jako by pro ne ustanovení zákona platným nebylo. Poslance pak žádáme, aby proti tomu co nejrozhodněji se po- stavili a v tomto směru nápravy zjednali. Měst ská radu ve Volyni, dne 25. května 1909. Sta- rosta: Kafka. — Projev uznání přís. Adámkovl. Deputace správy kraj, musea přeloučského, vedená starostou městap Neradem, odevzdala dnes přís. Adámkovi skvostny diplom čestného členství musea tobo.

= Prol. dr. Petr Durdík zemfel. Po krátké cho- robě zemřel v noci na dnešek na Smíchově pan Ph dr. Petr Durdík, býv. universitní docent a pro- fesor českého gymnasia na Malé straně, známý pae- dagogický spisovatel. Petr Durdík, bratr vynikají- cího filosofa a spisovatele českého Josefa Durdíka MUDra. Pavla Durdíka a spísovatele Aloisa. Durdíka. narodil se roku 1845 v Hořicich. Po gymnasijníc studiích v Hradci Králové studoval v Praze filo- sofii, potom suploval v Hradci Král., na českém biskupském gymnasiu v Čes. Budějovicích. V roc 1870 jinenován profesorem na městské střední škoie na Malé straně. R. 1873 promován na doktora filo- sofie a r. 1887 habilitoval se jako soukromý docene gymn. paedagogiky na české universitě. Činnost dra Petra Durdíka náležela klassické filologii a paedago- gice. Přeložil zejména Euripidovy Médeie, Feiničan- ky, Sofokleovy Trachyňaky a Filoktét. Mimo to na- psal množství článků paedagogických, vydal paeda- gogiku pro střední školy, prvý spis toho druhuv literatuře české, dále spis Rousscau a Pestalozz v poměru svěm ke Komenskému a ji v. Čest budi zachována jeho památcel — Úurtí. V Chrudimi zemřela dne 24. května po krátké nemoci paní Marie Desenská, maji- telka domu, v požehnaném věku 76 let. Pohřeb bude ve čtvrtek dne 27. května 1909 o 101/2 hod. dopo- ledne z kostela sv. Kateřiny na hřbitov sv. Křize. — Ve výroční den úmrtí hisloriograla Frant Palnckého odjely dnes ráno z Prahy do Lobkovin u Neratovic četné depulace, aby u hrobu zesnulého vzdaly poctu jeho památce. O 7. hod. ranní odjeli od staroměstské radnice v kočárech: delegáti měst- ské rady pražské pp. vrch, ředitel Fr. Hubáček, Šeyd Náhlovský, Siřiště a dr. Vr. Černý, za „Svatobor řed. F. A. Šubrt, za výkonný výbor národní strany a Českého klubu cís. r. Voitl, za Jednotu pražských občanů Braun a Pfeifer, za Měšťanskou besedu Bitt- ner a Stránský, za město Král. Vinohrady a městské divadlo tamtéž pp. M. Bílek a J. Holeček, za město Karlín pp. Gebler, Sajdl a Srba, dále okteto „Hla- holu“. — U Miškovic připojilo se k výpravě bande- rium hospodářských spolků karlínského okresu a čet- né obecenstvo z okolí. Na hřhitůvku v Lobkovicích shromáždili se mezitím zástupcové spolků a korpo- rací ze širokého okolí. Když okteto „Hlaholu“ zapělo položil zástupce obce pražské p. vrch. řed. Hubáček na náhrobek Frant. Palackého palmovou ratolest památce rezapomenutelného historiografa provolána „Sláva“. Hospodářské spolky okresu karlínského dnes odpoledne pořádaly „na Tůmovce“ schůzi přednáškou o Fr. Palackém, — Skolní zemská rada. Ve schůzi českého odboru, konané dne 25. t. m., vzpomenul před- sedající dvor. rada pan Josef Pavel Schroubek k roz- kazu místodržitele čtyřicetiletého výročí sankce říš- ského zákona o školách obecných a rozmachu če- ského obecného školství. Mimo jiná byla učiněna tato usnesent: V zásadě bylo povoleno zřízení školní expositury v Bernatdicích, při mateřské škole v Dolních Kralovicích Ledeč)). Nebylo povo- leno vyškolení politické obce Kocňovíc ze školní obce Drahotic a zřízení samostatné obecné školy v Kocňovicích (Mnich. Hradiště). K vědomosti byl vzat výnos ministerstva kultu a vyučování, kterým rozhodnutí školní zemské rady o nařízeném opatření krytě tělocvičny pro českou veřejnou obecnou školu v Dobřanech (Stříbro) bylo potvrzeno. Otevřen byly: celoroční exposiťura v Čabuzích při mateřské škole ve Vacově (Strakonice), třetí posťupná třída na obecné škole v Lánech na Důlku (Pardubice). další (čtvrtá) zatímní pobočka při měšťanské dívěi škole v Lounech a další (pátá) zatímní pobočka při obecné škole dívčí tamtéž. Přeměněny byly: Dvě zatímní pobočky při II. měšťanské škole chla- pecké ve východním obvodu v Plzni a po jedné z obou zatímních poboček při II. měšťanské dívčí škole ve východním obvodu v Plzni a na obecné škol v Kolíně (východní obvod) v definitivní pobočky naproti tomu nebylo povoleno přeměnění druhé za- tímní pobočky tamtéž v definitivní. Paní Růženě Červené, choti stavitele a člena okresní školní rady v Nymburce (Poděbrady), bylo vysloveno uznání dík za víceleté řízení polévkového ústavu pro chudě školní dítky tamtéž. Pochvalné uznání školní zemské rady vysloveno bylo řediteli měšťanských škol v No- vém Městé nad Metují, Hubertu Císařovi — Z Karlových Varů, 26. května. (K. k.) Dvornt rada prof. dr. Hueppe z Prahy těžce onemocněl pneumenií. — K obecním velbám smíchovským vyložen seznamy voličá vykazují: ve III. voličském sbor celkem 8367, ve II. 442 a v 1. 62 voliče. Úbrn přímné daně státní, zapravovaný III. sborem voličským čin 524.408 K 78 h, II. sborem 525.008 K 89 h a I 496.463 K 70 h Volby do moravské lékalské komery Z Brna, 25. května. Včera konaly se v Brně volb do moravské lékařské komory, při nichž do české sekce zvoleni byli dr. Fr. Čech v Brně, dr. Brune Kučera v Brně. dr. Rud. Vanýsek v Brně, dr. Ignác Bernát v Prostějově, dr. Jan Černý v Kojetíně, dr J. V. Bohdan v Ivanovicích na Hané, dr. Fr. Čermák ve Velkém Meziřičí, dr. J. Dřímal v Bosonohách, dr. Jan Smyčka v Litovli, dr. Jan Šlechta v Podivíně. dr. Severín Joklík v Kyjově a dr. Adolf Hrstka ve Štramberku. Náměstky zvolení dr. VI. Kubeš v Krá- lově Poli, dr. Gust. Mach v Žabrovřeskách. dr. Jindř. Přikryl v Brně, dr. Karel Šantrůček v Přerově, dr. Theodor Vlk v Kroměříži, dr. Frant. Netušil v Hu- sovicích u Brna, dr. Karel Keprt v Budišově, dr Ignác Grydil v Adamově, dr. Frant. Strava v Nákle, dr. Rudolf Polášek v Bzenci, dr. Method. Stojan v Uherském Brodě a dr. Jos. Smetana v Hranicích, — Proti zvýšení daně v piva. Z Něm. Brodu Dne 21. května t. r. pořádalo Živnostenské spole- čenstvo hostinských čís. III. protestní schůzi oproti zvýšení daně z piva a usneslo se jednomyslně na následující resoluci, kterou zde uvádíme: „O vlád- ním projektu na postátnění a ohromné zvýšení zem- ské dávky z piva vyslovujeme se takto: Již po celou řadu let jest pivo a zase jen pivo předmětem, k ně- muž míří a stále se vracejí všecky zdaňovací plány. Tím se stalo, že celá jedna veledůležitá vrstva ho- spodářská a společenská nevychází z krutého, vysi- lujícího boje existenčního, který vede sama, opu- štěna ostatními vrstvami, ba hanobena ještě, když se jí nepodaří odraziti útcky, mající účelém zdražiti lidový, nepostrádatelný nápoj, jimž je pivo. Vrstvou tou jsou hostinští. Břemena, kterými jsou zatíženi na př. zemědělci, vlastníci realit atd., hledí sez vládní iniciativy umírnit, snížit. Toliko s pivem troufají si finanční politikové podnikati nejdobro- družnější zatěžovací zkoušky, naprosto se neohlíže- jíce na to, že hrají o život statisíců živnostníků, exi- stenčně odvislých na obchodě s pivem. — Stanovi- sko naše k ohromujícímu projektu vládnímu je dáno samo sebou: protestujeme proti němu s rozhorleneu nevolí jménem šlapaného stavu hostinského a ohla- šujeme mu bezohledný, nesmiřitelný boj. Kromě toho však hned předem kategoricky odmítáme zodpověd- nost a snímání viny za to, dojde-li přece ke splnění plánu vládního. Hostinstvo může pouze protestovati a demonstrovati. Ale v parlamentě zasedají zástup- cové onoho lidu, na jehož nepostrádatelnou požíva- tinu vede se zdražovací úfok. Na těchto zástupcích jest, aby vykcnali svou povinnost! Hostinské na- plňuje hlubokým zadostučiněním, že budoucí osudy jejich, právě tak jako osudy konsumentstva, jsou v rukou parlamentních předbojovníků. Těm náleze dnes slovo, těm náleží čestný úkol ukázati, seč jsou v zájmu lidu; ale jim se také připočíst musí zodpo- vědnost za vše, co by nastalo, kdyby se vládní pro- jekt zdařil. Žádáme, aby za nás mluvili a jednali.“ — Jako delegát společenstva zúčastní se pan Karel Ellner, jako předseda, bromadné deputace českých organisací hostinských z Prahy, která se vypraví do Vídně, aby si vyžádala na českých poslaneckých klubech ujištění, že se přičiní všemi prostředky, ab daň z piva nebyla zvýšena. — Krmise na pozemcích universitních budov. Dnes dopoledne sešla se na staveništích universit- ních budov před mostem Svatopluka Čecha komise za účelem prohlédnutí příslušných bloků. Zúčastnili se jí pp. rektor českého vysokého učení prof. dr Heyrovský, stav. rada Vlček, vrch. rada Vomáčka, okres, hejíman Ardelt, místodrž. rada ryt. Geitler, rektor německé university prof. dr. Jaksch, arch. Kotěra, arch. Zasche, arch. Vondrák, mag. rada dr. Stein, zástupcové stavebního úřadu a j. Komise usnesla se, aby se vytýčením naznačily hranice b- doucích universitních budov a učiia výska vzhln