ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 edfd8d90-660c-11dc-bd3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LI
#3 alto_textblock #3
2. června 1901
#4 alto_textblock #4
Číslo 150.
#5 alto_textblock #5
hlesl ani proti německému nacionálu Löckerovi, lineckému advokálu, nástupci pověstného ne- božtíka dra. Pesslera, který hlásal, že česká lechnika v Brně a české gymnasium v Opavě a polské gymnasium v Těšíně musí zmlzei z rozpočtu. Ministr bar. Spens Booden stát před p. Chocem, čekaje asi, že něco uslyší, ale čekal marně. Patrně však bavíla jej hrozba p. Choce, kterak prý zachvěje se celé Rakousko, až přijde do Vídně Choců vice a budou míti samé ta- kové světoborně řeči, jakou byla jeho dnešní. Bylo to několik nesouvislých věcí, které čet z notesu, ač-li možno nazvati četbou rozpačite a pracné spojování věcí nejodlehlejších a nej různějších. Sic non itur adí astra. Velmi obrněnou toninou mluvil proti vtád Slovinec dr. Tavčar a sťejnou Vlach posl. Hortis. Počrtá se, že zatímní rozpočet vyřízen bude v úterý odpoledne. a
#6 alto_textblock #6
Předseda zahájil schůzi v 11 hodin 15 minu dopoledne. Po přečtení došlých spisů předseda ústavního výboru posl. dr. Grabmayr odpověděli na Ofne- rův dotaz po revisí immunitního práva poslaneckého. že výbor bude rokovati — možná v pondělí — odborových návrzích, jež jsou vytištěny. Průtai zavinily svatodušní prázdniny. Přechází se k jednacímu pořadu 3. člent železniční předlohy, jež po doporučení rel posl. dra. Sylvestra přijímá se všemi hlasy a na hlasy českých agrářů. (Hlučná pochvala.) K 2. odstavci jednacího pořadu: 3. čtení před lohy o vodních dráhách posl. Lem ise navzhoval hlasování dle jmen, s čímž zpravoda souhlasil. Návrh na jmenovilé hlasování byl přijat a před loha přijala 198 proti 46 hlasům. (Hlučná pochvala a pollesk.) Potom rokovalo se o zatímném rozpočtu jejž ref. posl. dr. Kathrein stručně doporučoval Posl. Wolf prohlašuje, že jeho strana mus chovati se odmitavě k nynější vládě ve všem, co by mohlo míti význam důvěry, a proto nemůže povoli ani zalímný rozpočet. Příčinou nedůvěry jeho strany je snaha vlády, udělati z Rakouska ultramonlánsko- slovanský stát. Jazyková nařízení byla zrušena jen na papíře, ve skutečnosti je v německých krajinách Čechav každě kancelářic hojnost Čechů. Kritisuje jednání okr. hejtmanů naproti Němeům v Čechách a konfiskační praxi státních zástupců. Počešťování neustává; při obsazování adjunktských a auskultantských míst nedbá se na národnost oby- vatelstva. Měl bybýti zvláštní statut pro každou národnost v. Čechách. Úvažuje hnutí »Pryč od Říma«, brojí proti rypovídání evangelických duchovních Němeů z říš — Rakouska; krilisuje přijetí protektorátu katol tkého schulvereinu arciknížetem Františkem Ferdi- nandem a konstatuje, že již císař Josef II. poznal strašné kulturní i státní nebezpečí Říma a onj předním bojovníkem a patronem hnutí »Pryč od Řlma!« (Hlačný potlesk, pochvala a heil.) Poslanec Löcker přehlíží události posledníc let a prohlašuje: Chceme zachovati dobrý mír, doku nebudeme míli důkaz, že vláda a zodpovědné kruby jež misí se do vládních záležitosti, hodlají spravovat stát bez Němců resp. proti nim. Lidová strana ně- mecká je čistě radikální stranou v ochraně německých zájmů. Vláda musí se vynasnažit o konsolidován sněmovních poměrů, což je v přední řadě její po- vinností. Brojí proti feudálám a klerikálům, již nemohouee klidně snášeti nynější svou příkaznost, haraugnjí Klofače a Fresly a svedli také následníka, aby pře- vzal protektorát nad bojovným spolkem politickým druhu ne zrovna nejlepšího, aby způsobili nesnáze nynějšímu ministersivu, doufajíce, že sobě prospějí Nabádá vládu, by se postarala, aby také po krajíe vedli správu političií úřadníci, již nepodlehají žád- nému vlivu. Ať obnoví nařízení, aby úřady chovaly se přísně dle zákona. Bude hlasovati se svými přátel pro zatímní rozpočet, aby se nezavedí opět § 1á. a dle jednání vládního zachovají se též oni. (Hllučná pochvala a pollesk v levo.) Předseda přerušuje schůzi na 5 minut a když byla obnovena, ujal se slova poslanec Tavčar pravě i My pokrokoví Slovinci budeme hlasovati pro rozpočet, ale míníme tím jen státní potřeby. Pro- lestujeme proti výkladu, jako bychom tím vyslovo- vali vládě důvěru. Toho nemůžeme, protože vláda jede na ujetých kolejích rakouských vlád vůči národům vůbee nevyhovujíc ani nejspravedlivějším požadav- kům jejich, anebo chovajíc se k nim studeně anebo dokonce s nenávistí a protivenstvím. Nemůžeme se nadchnouti pro vládu také zt příčiny, protože podporuje mezi Slovinci kterikalia mus, protože činí vše, aby národu našemu ukázala že jest jí příjemno, mohutní li ve slovinském lidu duch zpátečnický Proti tomuto budeme bojovati ze všech sil, po něvadž netrváme na stanovisku, na kterém se po hříchu nalezají dosud slovanské strany po většině že býti Slovanem jest tolik, jako býti klerikálem My doufáme ve velkou slovanskou pokrokovou stranu v této sněmovně. Dnes jest tato naděje ještě snem avšak tato strana vyvstane, poněvadž Rakousko ne- může býti ovládáno ani německy, ani slovanský, ný- brž svobodomyslně. Posl. Scheřeher je povděčen, že ve sněmovn vede se konečně zase politická debala a parlament. kde pracovalo se nějaký čas ne intelligenci, ale prkénky, vrací se na dráhu pokoje. Vládé musí se dáti znát, aby nezakrývala protivy strojeným vyrov- náním, ale že musí zjednati skutečný, trvalý mí což stane se, až nechá království a zemi a seskupí země dle národnosti. Potom Rakousko získá moci také přoti Uhrám. Nejhorším zločinem je rozdmychovati náboženský boj. Doráží prudce na Všeněmce a odporuje řečníkům. již vyčítali úřadům klerikalismus. Nabádá sněmovnu aby bojovala duchovní zbraní. (Pochvala a potlesk.) Posl. Choc (česky) mluví o persekuci českého národa v době pobělohorské a v době reakce, mluví o exillu Karla Havlíčka, a praví: Nevidí-li syobodo- myslná strana pronásledování českého národa, vidíme to my. Kdybychom byli tak četnými, jako strana svobodomyslná, počínali bychom si vůčí vládě bez- ohledně. Budeme se učiti od Všeněmců. Mají li tito příčiny k opposici proti vládě, máme my příčin mnohem více a vělších. Tím jsem skončil. Posl. Baernreither připomíná, že po čtyrech létech projednává se zde zas jednou rozpočet. Sně- movní poměry zlepšily se zasluhou vlády, jež do- stala parlament na dráhy hospodářské práce. Bylo vyřízeno mnoho důležitých hospodářských otázek, jejichž řešení obyvatelstvo přálo si již dávno,a zmohla se důvěra v hospodářskou sílu. Zjednaly se styky mezi stranami i jednotlivými osobnostmi, čehož již dávno nebylo. K této výbodě přidružila se další, že ústavní život vrací se na spořádané dráhy. Rozpočet poskytuje vždycky příležitost k zpyto- vání svědomí. Dle rosičných vývodů ministra finaneí za poslední doby líčil účinek navržených předloh n hospodářské a finanční poměry. Nesdili obavy, že Rakousko nebude s to nésti břemena nových inve- sticí a vodních staveb. Pojednává o zaopatřování dělnictva a konstatoje, že pokladní přebytky se tak rychle nehromadí a jmenuje předlohu o dani z jízd- ních lístků chlobem již sn deným. Poznamenává, že za 5—6 let musí vřaditi se do rozpočtu suma 30 mili. Není velká, avšák jsou to jen úroky z půjček, jež se do té doby provedou. Pochybuje, že bude možná opatřiti celou sumu, aniž by se použilo dál berní možnosti lidu, avšak doufá, že vláda nevy- hledá si zřídla příjmů, jež by poutaly národohospo- dářské síly, jež chtěl parlament uvolniti schválením předloh. Poukazuje na nesnadné poměry evropského zemědělstva a dovozuje, že každý stát je nucen za- ujmouti postavení k zemědělské otázce. Z těchto úvah lze nalézli cestu k střízlivému uvažování poli- tické situace. Pozoruje li se svělový ruch, musí se příznati, že hospodářské záležitosti hrají ohromnou úlohu. Bylo by strašným bludem, nepozorovati, že návodové po- silují a ocelují se hospodářskými úkolv. Proto do-
#7 alto_textblock #7
c
#8 alto_textblock #8
jen současně s lidovci, neb upustí-li od této podmínky a přejdou do tábora šlechtického bez lidovců? Záporné usnesení lidovců vy kládá se obavou, že by po sloučení s kolem pozbyli při blízkých již sněmovních volbách hlavního důvodu, aby vystupovali se svou vlastní kandídální listinou. Z Terstu, 29. května. (Sčítání li d v Istrii). Tytéž stesky do nesprávného za- pisování obcovací řeči, jež se ozývají po každém sčítání lidu v zemích češkých, ozývají se iv Přímoří, kde na účet Slovanů rozmnožují své řdké řady Vlachově. Celou radu nesprávnos uvedl nedávno posl. Spinčič na říšaké radě ve svém dotazu k ministru vnitra. Nápadný přípud vlaského podvodu uvádí nyní »Edinost«. V obci Čresu provedlo první sčítání lidu vlaské obecní zastůpitelstvo. Na zakročení posl. Spinčiče pro- vedl nové sčítání politický komisař a fu se ukázalo, že v obci, mající něco přes 8000 oby- vatelstva, bylo při. prvém sčítání neméně než 2500 Slovanů zapsáno s obcovacím jazykem vlaským. Jak vypadlo sčítáni lidu v jinýeh obelch, kde se revise neprovedla, možno si předslavili. A dle toho možno se také domy sliti, jakou cenu budou míti úřadní statistické výkazy, sestavené dle výsledků tohoto sčítání.
#9 alto_textblock #9
spěje se v národohospodářském oboru snáz k spolu- žití rakouských národů než v oboru národně-politi ckém. Jest již pokrokem, že smí mluviti se takové možnosti bez nebezpečí posměchu. Jeho strana je vždy ochotna ke všemu, čím se stát zachováváa končí: Abych byl práv na všecky strany, musím vyznati, že naše úspěchy nejsou jen následkem spolupůsobení stran v parlamentě, ale také neunav ného vynasnažení vlády, jejíž chef se vzácnou obě- tavostí připravoval a podporoval sněmovní práce Troufajíce, že vláda bude pokračovati na télo cestě. budeme hlasovati pro zatímný rozpočet. (Hlučná po- chvala a potlesk.) Posl. Ilortis konstatoval, že vlaská opposic zostřila se proto, že skrovným požadavkům Vlachů nebude vyhověno. Ani inventiční předloha nebyl podána z lásky k Terstu. Ten trpí lhostejností a ne- určitostí vlády. Uvádí škody, jež měl Terst ze zru- šení svobodného příslavu a nesnáze, s nimiž tam musí zápasiti každý obchod, každé podniknutí Stýská si na přílišnou moc policie, jež zvlášt Térstu je nesnesitelna, neboť všude potlačuje národn smýšlení Vlachů. Prohlašuje, že jeho strana nemůže hlasovati pro zatímný rozpočet. (Pochvala mezi Vláchy.) Rokování přerušuje se. Posl. Wrabetz po dotazu k předsedovi legiti- mačního výboru vymáhá zprávů o d protestovaných volbách. Předseda navrhuje, aby příští schůze konala s v pondělí o 7. hod. več. s denním pořadem 1. další jednání o zatímném rozpočtu; 2. předloha kořaleční dani« 3. změna 88 59. a 60, živn. ř. ; 4. 1. čtení kvotového zákona; 5. 1. čtení finančního zákona ald Posl. Pernerstorte? žádá, by se dala na program také jeho imunitní záležitost, čemuž před- seda vyhověl a ukončil schůzi ve 2.50 hod. odp. Mezi došlými spisy byly dotazy posl. Hy- beše a spol, po zakázaném provozování divadelní hry »Služebník svébo pána« vzdělávacím spolkem »Probuzení« v Mýtě; — Eisenkolba a spol. po ochraně domácího průmysln před nadržováním cízo- zemským výrobkům dopravními výhodami na tuzem- ských železnicích; — Lechera a spol. po upra- vení právních poměrů býv. zřízenčů poštovní spoři- telny: — Holmanna a spol. po zustanovování němčiny znalých úřadníků v jednatelstvích rakou- ského Lloydu.
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. června. Reformy na Černé Hoře. V nejnovějsím čfsle v orgánu černohorské vlády, »Taacy Hpaoropa«,vyšlo nařízení se- nátu, kterým se— prohlašují zákony o státním rozpočtu ze dne 1. května 1900 a o hlavní státní kontrola ze dne 10. května 1900, jež veliké kníže Nikola na návrh senátu potvrdil. Prohlášení stalo se ve výroční den slavné bitvy na Grahovci r. 1858 a kdy. Evropa uznala Černou Horu za stát a rozšiřjla jeji hranice. Nový zákon o rozpočtu obsahuje skoro všechna nařízení, křerá jsou v podobných zá- konech ústavných států. Státnr rozpočet bude se skládati z rozpočtů jednotlivých ministerstev, budou v nich podrobně uvedeny přijmy i vy- dání a každá položka bude vysvětlena zvláštní přílohou. Jednotlivé ministerské rozpočty sebere v jedno ministerstvo financí a do 15. prosince- muší návrh úhrnného státního rozpočtu poduti k porokování senátu, načež bude dán k po- tvrzení velikému knížetí. Státní rozpočet musí býti provoděn zvláštním finančním zákonem, v němž kromě jiného bude uvedeno, čím bude uhrazen schodek, bude li jaký, a bude-li pře- býtek, k jakému účelu bude ho upotřebeno. Každoroční státní bilance musí býti hotova do konce ledna, načež bude předložena k revisi hlavní státní kontrole.
#11 alto_textblock #11
akvodo o Delegace. ošioxo Z Vídně, 1. června. (C. - B.) Účetnií výbor uherské delegace schvá lil účetní závěrku a potom jednal čtyřčlenný výbo o okupačním úvěru. Ministr Kallay odpověděl na různé dotazy že společná vláda vynasnažuje sej aby zabrané země dla své finanční možnosti připlácely na vojenské vý daje, což bylo možná jen podporováním jejich hmot ných poměrů. Nové daně, mimo monopol a konsumn daně, jež po vřadění zabraných zemí do celníh území zavedly se dle stejných zásad, nezávedly se ale úhrada velkých nákladů na železniční a silniční stavby umožnila se použitím všech národohospodář- ských zřídel. Obchodních a průmyslových zájmův uherských dbá se dle možnosti. Obchod se také již finančně zmohl. Vláda hledí při objednávkách v Uhrác zachovati kvotovní poměr. (Hlačný souhlas.) Ministr pojednává zevrubně o vystěhovalství konstatuje, že stěhují se pouze mohamedáni a ná- sledkem agitace, o níž řečník podal důvěrnou zprávu. nabylo toto stěhování větších rozměrů. Srbských vystěhovalcův ubývá, ba z 288 vrátilo se jich 192. Podal též zprávu o národnosti a vyznání osad- níků. Jest jich 8000, větším dílem haličtí Poláci jihouherští Svábi. Zajímavo je, že asi 294 německých a českých rodin, jež vystěhovaly se do Ruska, ale tam nechtěly odpadnout od víry, obrátily se potom do Bosny, kde se nikomu pro národnost a víru ne- dělají žádné překážky. O vystěhovalství konstatoval, že Rusové na hnute tom neměli podílu, ano ruský konsulát v Sarajevě na výslovné splnomocnění ruským ministerstvem zahraničných věcí varoval úřadně obyvatelstvo, aby nestěhovalo se do Ruska, pročež je ministr velic povděčen tomuto loválnímu jednání ruské vlády Rozpočet zabraných zemí byl potom schválen
#12 alto_textblock #12
T
#13 alto_textblock #13
ol a
#14 alto_textblock #14
Rondáši v Hercegovině. »Rondáši« nebo »herdekteři« lid herce- govský přezdivá mohamedánům, kleří za pla stali se agenty zemské vlády a policie. Jsou v všeobecném opovržení jako odpadlici a zrádci. Skupinu takových rondášů bosenská vláda vypravila na dubrovnický sjezd slovanských no- vinářův, aby sjezd provokovali myšlénkou annexe Bosny a Hercegoviny. Zmínili jsme se již o tom, že rondáši, vracejíce se domů, ve Stolci a v Ljubiují byl přivítáni kočičinou a smradlavými vejci. Tím hněvalidu, zvláště jejich souvěrců, se neukrotil Rondáši od 4é doby nesměji nikam mezi své souvěrce, ani do džamije. Objevhli se v kavárně, přítomné obecenstvo nedovoli jim ani usednout a vyprovází je za práh. Opovržení jejich sou věrců je tak veliké a všeobecné, že ani žebráe nepřijímají od nich almužny. Hlava rondášů ljubiňský purkmistr Meho Serdarevič, byl tak nestydatý, že policii udal ty žebráky, kleří od ného nevzali almužny, a žádal za jejich potre stání. Policie mu vyhověla, čímž přihodilo sev Hercegovině něco z brusu nového, čeho ješte nebylo v svělových dějinách. Kroměs toho policie staví stráž před džamije, když do nich rondáši jdou na modlení. V Ljubiní bylo policejně za- vřeno šest mohamedánů, kleří. nechtěli strpěti, aby rondáši k nim přisedli. ele Mělo by se díti všem špiclům na země
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy domácí.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 1. června. (P arlame ntn práce a kyota.), V prvém tědnu po letni- cích sněmovna vyplnila svou úlohu správně a na malou výjimku. Zatímný rozpočet, jenž měl býti úplně hotov, projednán jen z polovinya zabere ještě větší čásť pondělní schůze. Za to ve třech dnech odbyto druhě čtení předlohy průplavní a dnes přijata tato předloha spolu s předlohou investiční ve čtení třetím. Dne shromáždili se předsedové klubů k opětné po- radě stran pracovního programu pro zbývající čásť jarního zasedání a tu se předseda mini- slerstva dr. Körber vytasil se zajímavým pře- kvapením. Učinil požadavek, aby sněmovna ještě před velkými prázdninami vyřídila kvotu, sice že by nemohl zajistiti sankci invesliční a prů- plavní předlohy. Podrobnosti o tomto jednáni nalezne čtenář ve zprávách vídeňských; zde chceme zaznamenati jen tolik, že o kvotě v po- radách sněmovních nebylo dosud řeči a teprv minulý týden »Arb. Zig.« upozornil na tu okol- nost, že platnost nynější kvoty vyprší koncem června, ústavní vyřízení kvoty do té doby že se očekávati nedá a proto že novou kvotu na další rok ustanovi patrně opět panovník. V uherských listech vyskytla se pak zpráva, že rakouská vláda nenaléhá na projednání kvoty jen proto, že nemá pro ni dosud zabezpečenou většinu. a proto dá přednost opětnému rozhodnutí pa- novníkovu. Nyní však dr. Körber přichází přece s požadavkem, aby sněmovna o kvotě rozhodla. Kvotové deputace — rakouská i uherská — shodly se, jak známo, že má až do r. 1909 zůstati při nynějším poměru 34.4 za Uhrya 65.6 za Rakousko. Ale tehdy se ozývaly hlasy, že se v rakouské sněmovně nenalezne většina pro tento poměr. Má dr. Körber za to, že se smýšlení v poslanecké sněmovně i v této věci změnilo tak důkladně, že může s klidem vy- čkati hlasování o kvotě? Či chce dr. Körber pomocí kvoty provésti předběžnou zkoušku, jak by pochodil na podzim, kdyby předložil sně- movně nařízení o vyrovnání s Uhrami? Skoro se nám zdá, že chvalořeči, jež dr. Körber čte nyní o sobě každodenně ve vídeňských listech, učinily ho příliš troufalým. Ze Lvova, 30. května. (Lidovci prot s loučení s polským kolem.) Krakov skou zprávu, že přivrženci P. Stojalovského projevili o letnicích ochotu, spojiti se s pol- ským kolem a že také v táboře lidovců jest nálada pro sloučení, sluší opraviti. Stojalověle skutečně se prohlásili pro sloučení s kolem, učiníli totéž i lidovci. Tito však, jak sděluje v té věci dobře zpravený »Kuryer Lvovský«, jsou dosud rozhodně proti sloučení, poněvadž se situace v Haliči od posledních voleb v ni- čem nezměnila na prospěch lidu, naopak re- akce ještě se vzmohla na škodu lidu. Proto také nemůže se změniti dosavadní poměr lido- vých poslanců k polskému kolu a lidovci zů- stanou tedy i na dále mimo polské kolo. V té věci jsou za jedno jak poslanec Bojko, s nímž jde Krempa, tak i radikálnější Olševský. Jest nyní otázka, jak se rozhodnou Stojalovčícii setrvajíli na své podmínce, že se spojí so kolem
#17 alto_textblock #17
kouli.
#18 alto_textblock #18
nidel
#19 alto_textblock #19
a
#20 alto_textblock #20
a vilnr Němeclé srdee. Německé listy vypsaly smutné příhody polské služky z okolí Krakova, která sí vyšla do Němec za štěstím. Uspořila si ve službě 105 mareka s touto úsporou chtěla se vrátiti do vlasti. Na nádraží hanoverském byly jí peníze ukradeny Divka dala se do zoufalého pláče. Policie j zatkla, že svým pláčem ruší veřejný pokoj soud ji skutečně odsoudil na dva měsíce pro »porušení pokoje na verejném místě« Německé listy, podávajíce o tom zprávu, dodávají: »Nyní ta polská dívka buďe vědět. že v Němcích nesmí každý, kdo přijde, pro- jevovati své city a beztrestně rušiti veřejný pokoj«. Vsude jinde, kde lidé nepozbyli lidskéh citu, byli by ve prospěch nešťastně uspořádal sbírku a usušili by její slzy. Jen německé lisly těší se, že opušténou dceru nenáviděného ná roda potkalo na jejich půdě neštěstí, jehož při- činou byl neznámý zločinec jejich původu aže úřad k tomu ještě ji přísně potřestal.
#21 alto_textblock #21
kon Mac Kinley pro otroctví, Největší hanbu, jaká dosud Spojené státy mohla stihnouti, musí zažiti za vlády diktátora Mac Kinleye. Otroctví je opět zavedeno a s jeho svolením trvá. Tuto sensační zprávu přinášeji samy listy americké i nelze tedy tvrditi, že b rozhořčení evropských žurnalistů věc tu přepí nalo. Ve smlouvě, kterou Spojené státy uza- vřely se sultánem ostrova Sulu na Filipinách se pravía »Článek 1. Svrchovanos t Spo jených států amerických se touto smlouvou uznává nad celým souostrovím Sulu a všech jeho podřízených ostrovů. Článek 2. Vlajky Spojených států amerických se užije na sou- ostroví Sulu a podřízených ostrovů na zemi i na moři. Ústava Unie přísně zapovídá otroctví a hořejší smlouvou staly se ostrovy Sula částl její, ústava Unie nabyla tedy platnosti i na P lipinách. Avšak vzdor této ústavě hraje si Mae Kinley na skutečného diktátora, který úslavy zneužívá a který neplnín svou povinnost jako prosident civilsované republiky, ale s jako diktá-
#22 alto_textblock #22
tor barbarské doby. Nařízením jeho ustanovuje článek 11. ve smlouvě se sultánem Sulu ostrovů, že »každý otrok v souostroví Sulu je oprávněn svou svobodu za obvyklou tržní cenu si vykoupiti.« Žádný článek nezru- šuje otroetví na Filipinách, ný- brž článkem 11. se uznává, trpi otroctví je opět zavedeno a trvá se svolením presidenta republiky americké v zemích, přiná- ležejících do svazku její států, pod ústavou její Vzdor přísným ustanovením ústavy Spojenýeh států ameriekých, jež otroctví přísně zapovídá. jest otroetví Mae Kinlevovo nejen uznáno, al prohlášeno za oprávněné a ubožák na Sulu od- souzen na dále k otroetví pod praporem země svobody, jako dobytek se prodává a kupuje Republikánská strana založená ku odstraněn Btroctví válčila po celé čtyři roky, tisíce životů obětovala a sta millionů dollarů se vydává po dnes za náhradu chrabrým bojovníkům prot otroetví — a nyní od republíkánů zvolený pre sídent zachoval tento hrozný zbytek barbar- ství pod ameriekou vlajkou. John Brown, šl chetný bojovník proti otroctví, jemuž věnována jest i jedna z nejkrásnějších kapitol »Bojovní kův za svobodu« a tisíce bojovníků, kteří v ob čanské válce padli, zranění a zmrzačeni byli nadarmo tedy trpěli. Vzdor zákonu, vzdor ústavě, jen z vůle diktátora trpí se v Unii opě otroctví — prodej a koupě žijíčích lidí — v zemi, jež z civilisovaných vydávala se z nejpokročilejsíí
#23 alto_textblock #23
III. sjezd českých přirodozpytců ve s a lékařů v Praze. Práce v sekeích. Mathema tic ko fysli kální sekci předsedali professoři dři Strouhal a Domalíp. Tajemníkem by docent dr. V. Flelix. Přednášeli pp. prof. dr Vinko Dvořák (Záhřeb) 30 akustite klý ch rotacfch«. Při přednášce svě předvedl řečníl několik vlastních apparátů. Dvorní rada prof. dr- Edv. Weyer »O theorii forem bili nearnýchv. Docent dr. Vladímír No vák »O fotografii a barváchs. Počátky foto grafie v barvách hledati dlužno mnohem dříve před objevem Dagderreovým, ačkoliv zní to po dívně, že by se fotograřovalo dříve v barvách nežli se fotografovalo vůbec. Již r. 1810 See- beck uveřejnil způsob, kterým možno zachytit spektrum sluneční na papíru potřeném čerstvě připraveným chloridem stříbrnatým. Mléthodu tuto ačkoliv neposkytovala obrázků zcela věrných a ne bylo možno je fikovati, zdokonajili velice Egm Becquerel, Niepce de St. Victor a Poitevin Direktní tyto způsoby, zachycovati barevný obrá zek přimo na jedině desce nebo listu papíru, na- byly dalšího rozštření interferenční methodou Lipp mannovou, nikoli jednodušší dřívějších method, ale za to způsobilejší, věrnější reprodukce, jak četnými zdařilými obrázky ukázal Nenhaus. Z- jímavý svůj výklaď provázel přednůšející mnoh zdařilými, barevnými projekcemi ze zásoby vlast- ních fotografických snímků. Prof. dr. Sobotka: »Některé kon- strukce axonometrické«. Dvorní rad prof. dr. Karel V. Zenker: »O elektro- dynamické sonstavě světové«. Prot dr. K. Domalíp: »Stanovení účin nosti transťormatoru«. Po své před- nášce předvedl pan professor řadu zajímavýeh pokusů s oseilačními proudy o vysokém napjei a mluvící lampu. Prof. dr. Fr. Augustín »Ubývání teploty s nadmořsko výškou«. Prof. dr. Nušl a Josef Frič »0 novém stroji hranolovém k u čování času a zeměpisné šířky dle methody Gaussovys. Pan Frič demon stroval jmenováný přistroj v jeho továrně zho tovený. Dále mluvíli pp.: Dr. B. Kučer a (Darm stadl), jenž provedl demonstrační pokusy v pev- nou kyselinou uličitou. Po přednášce pro Smolově vykládal dv. rada prof. dr. V. S trou- halo pokusech z oboru optieke projekce. Vycházeje od známé důležitosti optických projekcl, jak pro bádání vě- decké tak zejmena pro účely vyučovací, před- vedlpan přednášející uspořádání projekčních spparátů obou hlavních typů, horizontalníh a vertikalního, jež se liší od. uspořádání ob- vyklého tím, že tepelný účinek zdroje světelného se stává úplně nezávadným. Jeli experimenta- tor přítelem optických projekcí, nalezne v ce- lém oboru fysikálním množství případů, kde lze výklad učiniti i většímu auditoriu přístupným zajímavým, když se příslušné úkazy oplicky promitají. snl puroe Přednášející předvádí z ě dlouholeté své praxe experimentální nové příklady pokusů t kových, jež by mohly vzbuditi zájem zejmen učitelů fysiky. Tak zejmena z oboru měchaniky (kapillarní atrakce a repulse), z oboru thermiky (přechlazení kapalin), z oboru optiky (skládán barev na praeparatech gelatinových, úkazy kon trastu), z oboru magnetismu (silokřivky magne- tické na vodě vznikající), z oboru elektřiny (úkazy olektrolytické). Další část přednášky věnována předveden nových některých apparátů v posledních letech sestrojených. Vakuovou lampu rtutovou, ktorou roku 1892 zavedl do fýsiky L. Arons, předvád- přednášející v dvojím provedení, přin čemž uka- zuje objetivné spektrum žhoucích par rťutových jež vyniká četnými intensivně jasnými čaram (zejmena červenou, žlutou, zelenou, modrou). Jedna z předvedených těch lamp byla umi sténa v lázní vodní, čímž toho doeileno, ž lampa mohla děle svítiti bez nebezpečí, že by praskla. Dále ukazuje lampy vakuové, jež se- strojil se svým vakuovým vibratorem r. 189 Me. Farlan Moore. Lampy tyto září světlem bílým, chladným diffusním, přibližujíce se tak světlu dennímu energie výbojů elektrických přeměňuje se zde jenom v energii světelnou; Me. F. Moore do- mnival se proto, že lampy jeho jsou lampam budoucnosti. Novou myšlenkou vyznačujes zvláště jeho vibrator vakuový, při kterém doci- luje se náhlého prudkého spádu intensity prou dové a tím zpačně napjatého extraproudu právo tím, že v kontakta se interpoluje nejlepší die lektrikum, toliž vakuum samo. Jedna z předvedených lamp vyníká větším rozměry. Dále předvádí přednášející dva apparáty ne čistění rtuti, joden, kde rtuť se čisti kapalinam (zředěnou kysclinou dusičnou), v nichž ve způ
#24 alto_textblock #24
sobu jemného deště rtuťového padá, jednak de stillací ve vakuu, a upozorňuje zejmena na tento apparát destillační, který se velmi dobře osvědčuje svou jednoduchostí a pohodlím práce. Konečně demonstruje přednášející velkým (na doskok jiskrový upraveným) Ruhmkorffem bril- lantní zjevy, jakýchž lze docíliti elektrolytickým přerušovačem Wehneltovým jednak bez konden- sace, jednak kondensací, kaskadni batterií čtyt láhví Leydenských. Krátkým doslovem dv. r. Sttrouh al skončena pak schůze a tím vyčerpán prograi sdélenf theoretických.aevn Dne 28. května od 2 do 6 hod. odpol. podniklmisekce vedením přot. Domallpa vycházku do elektrických továren. Nejprve navštivili ňčastníci továrnu Kříž kovu v Karlíně, kde inženýr F. Křižík ochotně jim podával potřebná ysvětlení a mimo to de- monstroval svůj vynález blokových sig nálů k zabezpečování vla kd. Potom odebrali se do akciové továrny elek- trické dříve Kolben a spol. do Vysočan a pro- hlédli si celé zařízení, při čemž výklad obstara ředitel Kolben sám. Ve střodu 29. května od 8—10 hod. dopol prohlédnuta elektrická centrála pražské obce. Účastníky uvítal předseda správní rady elekt ckých podniků prof. K. Petrlík; zatízení etek- trárny vykládal vrehní inž. J. Novák Předsedy sekce chemické bylí pá- nové professoři dr. B. Raýman a K. Krujs Tajemníkem byl. doc. Emil Votoček. Před- nášeli: proř. dr. B. Brauner: »0 chemii vzácných zemin.« Naproti vzáeným zominám atoupl zájem chemiků od té doby, co vynále- zem Auera z Welsbachu došly tyto rozsáhléh užívání v osvětlovací technice. Přednášející eha- rakterisuje prvky vzáených zemin jakožto sku- pínu individuí, z nichž jest jedno druhému v svých vlastnostech i reakcích mnohem více po- dobno, nežli to nalezáme u ostatních pryků. Sloučeniny jejich odpovídají vesměs formě Rxe a jen cerium vystupuje ve formě RXa, fvoři tím přechod ku thoriu. Druhý prvek, u něhol přednášející ponejprv formu RX. konstatoval jest praxodym. Zajímavými byla sdělení učiněna o pracích které přednášející podnikl v laboratoriu česk university buď se svými žáky neb sám v po sledních letech. Jako u ostatních prvků, jedná se i u prvků vzácných zemin nejprvé o určen hlavní charakteristiky, t. j. atomového čísla S panem F. Pavličkem provedl práci, jednajíc o atomové váze lauthanu. Paleonioři odkryl několik chyb tak zv. »melhody sulfatové«, z čehož plyne, že všecka určení, jež během 19. století dle této methody byla, stanovena jsou chybná a sice přiliš nízká. Správná alo- mová váha lauthanu je 139. Dále uvádí před nášející výsledky své práce o alomové váz praxodymu a podává zprávu o pokusech, jež společně s panem dr. A. Baťkem provedl o ato- mové váze ceria. Správné číslo je Ce = 140 nikoliv, jak někteří badatelé tvrdí, 139. Ná- sledoval referát o pokusech, týkajících se chemie praxodymu a neodymu i zejmena jejich vyš- ších kyslíčníků a jiných sloučenin. Na konee uvedeno, jaké postavení zaujímají prvky vzáe- ných zemin v periodické soustavé pryků. Prof. dr. Raýman a prof. K. Krui podalí zprávu o třetí serii svých. chemicko- biologických studií. Jednáno o kvasnicích v umělých výživných roztocích. Dále přednášel pánové: Kužma, Baborovský, Fon mánek, Plzák, Bukovský, doc. Vo- toček. Professor K. Kruis vykládal o mikro- fotografii kvasnic a demonstroval projekčním strojem řadu diapositivů kvasnic kulturních idi vokých. Popsal a ukázal zvlášlní mikrofotogra fický stroj zhotovený firmou Fričovou na Král. Vinohradech podle udajů přednášejícího. Str j hodí se hlavně pro zvětšení 300—700. Sekce navštívila také cukrovarnické mu se um v budově bývalého kostela sv. Karla Boro- mejského. pe Museum založil p. prof. K arel Preis, jenž pečuje všemožně o to, aby historieký vývoj tak důležitého průmyslu, jako je český průmysli cukrovarnický, byln uchován i dobám přištím. Výklad potřebný učinil p. K. A ndrlikk. adjunkt chemie na české technice a správce vý- zkumné cukravarnické stanice na témže ústavě O vzniku musea rozhovořil se také pan inž chemik K. C. Neuma nn. V úterý 28. května měla celá sekce exkur do Plzně. Hustě obsazena byla sekce farmako- logická a farmaceutická. Předsedově professoři dři.: Boh. šl. Jiruš a August Be- lohoubek. Tajemník: MgPh. H. Rüdiger Přednášeli pánové:Štěpáne k, K á- š, Bělo- houbek, Rüdi ger, Kleč ka, Slelní Babák, prof. Chodounský, doc. dr.E Formániek, dv. rada B. Jiruš. Pan Mghh. H. Rüdiger zavedl r ozhovor o pě sto- vání léčivých bylin v Čechách. Uvedl dílem vlastní zkušenosti, díleme udaje z velkoobchodu ve příčině užitečnosti a pro- spěšnosti pěstování léčivých bylin a uvádí ros- liny, které by se v Čechách výhodně pěstovt daly; dále upozorňuje, jak by se postupovat mělo, by zboží stalo se vývozuo schopným. Dne 28. května, otpoledne navštívila sek botanické sbírky musea království českého, kde podal výklad p. dv. rada Jirus. V sekci agronomické, jejíž pře- sedou byl prof. Julius S toklasa a tajemníkem doc. dr. Alois Vellhoh, přednesena byla velká řada vysoce zajímavých přednášek. Přednášel pánové: Vaňhla, Maclalík, Bubák, Laxa. Vítek, Stoklasa, Volieh, Čelako ský, Pitra, Hanu s a ji 1Sekci z v ěro lé k a řls k é předsedali ppt M. Prettner a T auif'e r. Tajemnikem b p. Denk. Přednášeli oba páni přetisedové m celá řada českých zvérolékařů. Při sjezdu zasedala také zvlášíní st e k ee zubolékařská (stomatologřcka) Předsedali jí pp. prof. dr. E. Ners slel a d. Wachsmann. Tajemníkem byl p. dr. J. Žižka. Sekce měla na poliklinice také svou výstavu. (Zatízení zubního lékaře ve třech p- kojích.) Na konec klademo podle svých stenogra- fických zápisků krátký obsah výlečné přednášky pana prof. dra. B. Raýmana: »Roz ma ch chemie mezi vě dami přírodními“, kterou přednesl tento v druhé všeobecné schůi