#1
alto_textblock
#1
Denní zprávy.
#2
alto_textblock
#2
— Pražská dlažba zbarvena zase českou
krví, Němcům se zase bude po ni choditi se
snažším srdcem, sebevědomí pověstné vznešené
společnosti německého kasina zase povzne-
seno! Hle: za výkřik davu na buršácké tatr-
many, kteří za zády policejního kordonu ukazo-
vali své klacky demonstrujícímu zástupu, roz-
sekala policajtská šavle zase jeden český průvod
a na obvyklém bojišti pražské policie s českou
Prahou, na Václavském náměstí svedena byla
bitva, při níž ovšem bezbranní podlehli ozbro-
jeným strážcům zákona. Nesmírný počet českých
demonstrantů pocítil ostří služební bezpečnostní
šavle, která v Praze nikdy nebije na plocho, ne-
počítané české hlavy okrvavěny, jenom jedna až na
mozek rozťatá zjištěna, sta českých lidí odneslo
si šrámy, jeden z ťatých hochů, který na útěku
před chrabrostí Klausovou padl a přejet krom
toho fiakrem, ošetřen byl na záchranné stanici.
Branné bratrství »polypů« a německých »synů
můs«, tolikráte zalité ve formance německého
kasina, spečetěno zase pečetí hustší než »urquell«
v německém domě! Německé listy, zvláště »Bo-
hemia«, probírají se včerejšími událostmi s bla-
hem kanibalským, zvláště orgán synů Bohumila
Háze pepří policejní karbonádu obvyklými »luz-
nými« nadávkami, mluví o brutalitě a surovosti
českých zástupů. S výmluvným kroucením očí
směrem k Malé straně píše »Bohemia« o »kul-
turních závodech obou národů ve znamení mon-
archova jubilea« a pokrytecky obrací se proti
»agitaci nesvědomitých demagogů«, jíž zdařila prý
se »nejtoužebnější snaha«. Čí je to vina, že poru-
šena jubilejní nálada, kde sedí ti nejvlastnější
původcové včerejších demonstrací, které by byly
skončily jako řada jiných politických demonstrací
v Praze bezúhonně, kdyby nebyl vyslán k držení
pořádku revirník Klaus?! Hledejte je tam, odkud
vyšly pokyny ke zhanobení české národnosti c. k.
okres., krajskými a vrch. zem. soudy, hledejte je
tam, kde státi má nezdolný strážce těžce poru-
šeného zákona a odkud zaletělo do české tváře
byrokratické plivnutí s drzým výsměchem toli-
krát, kolikrát přišel Čech žádat za ochranu
svého lidského práva proti c. k. zločinům, ji-
miž český jazyk před c. k. soudy staví se na
roveň zvukům němě tváře! Přes půl leta ničí
vysoká i nízká byrokracie německá to, co po
třicet let platilo za samozřejmé právo ! Za celou
tu dobu hlodá, leptá, dráždí, bičuje českou
hrdost na nejcitelnějších místech, se všech ně-
meckých řečnišť, ze všech německých listů slyší
česká veřejnost, že Čech je pariou ve své vlasti,
jakmile překročí jistou demarkační čáru uvnitř
země! Po celý ten čas ničí se zákon, plyje se na
kovové desky základních institucí říše, przní
se spravedlnost v síních, v nichž má královati
vlastními jejími veleknězi! A proč to všechno?!
Jenem k libosti a zadostučinění, k polehtání
panovačného chtíče Němců! Pro nic jiného ne-
hřeší c. k. křivopřísežníci na své přísaze, slo-
žené na základní státní zákony a zachovávání
rovného práva jazyků v úřadech! A nyní, když
se přiblížilo svrchované nebezpečí, že toto bez-
práví, tato hanba rakouského soudnictví má býti
uzákoněna, když se v tisících pražského lidu
z toho hne člověk, spíláte nesvědomitých dema-
gegů!? Ano, vám se lehko spílá, hrdinové, kterí
máte v záloze šavle a revolvery Klausových
oděnců, pohotových kdykoli vám libo, přesvěd-
čiti se, teče-li v českých žilách voda, anebo sku-
tečná vřelá rudá krev! Potřebovali jste ji také
v roce císařského jubilea a musili jste ji prolíti
v Praze, abyste splnili přípověď, danou vašimi
vídeňskými bratry! Byla to už všecka včera,
stačí vám k oslavě letošního jubilea ? !!
— „Německo-brodský mecenáš s červeno-
bíle pruhovanými kalhotami.“ Nedělní „Boh.“
pojednávajíc o zřízení výhradně německé aka-
demie umění v Čechách na úvodním místě, kri-
tisuje debatu o kapitole „umění“ v rozpočtovém
výboru říšské rady i píše: „Mluvčí národností
přednášejí v povznášejícím vědomí bezúspěš-
nosti svá případná, umění se týkající přánía
mecenáš z Německého Brodu v takových dnech
mívá na sobě špendýrovací kalhoty („Spender-
hosen“), rozumí se, že červeno-bíle pruhované.
Vylévá roh hojnosti své vlivuplné přízně n
sídlo umění Prahu a jest tak milostiv, že dovolí,
aby při bohatě obsazené tabuli českého umění
byl vyhražen kousek chleba z milosti také né-
mecké sestře! „Boh.“ chová se jako vyložená
nevděčnice, mluví-li posměšně o německo-brod-
ském mecenáši. Nebýti jeho, kdo ví, zdali by
dnes bylo německé sekce moderní galerie v Pra-
ze, nadané 40 procenty z milionového daru cí-
sařova, věnovaného výhradně a výslovně če-
#3
alto_textblock
#3
skému umění, t. j. národnimu českému
umění, nikoli umění v Čechách, jak toho
máme živé i zesnulé již svědky, z těch
pak nejautentičtějšího zvěčnělého typu pocti-
vosti a pravdivosti dra. Em. Engla. Nebýti Mo-
derní galerie v Praze, nebylo pak vůbec moder-
ního německého umění v Čechách, neboť před
jejím založením nikdo o něm nic nevěděl, vždyt
teprve na cinkot císařských dukátů, pro Prahu
určených, odštěpila se jistá část německého vý-
tvarného umění a deklarována jakožto umění
Němců v Čechách. Teprve pod zlatým deštěm
Zevovým procitla Danae německého umění v Če-
chách, teprve potom rozpomenuli se němečtí
umělci v Čechách zrození na svou vlast, když
mohla platiti a přišli nikoli vedení a soustře-
dění myšlenkou svérázného umění národního,
nýbrž pudem vos, kteréž najdou cukráře třeba
za horami. Německé umění v Čechách vzniklo
tak, že si němečtí lidé jednoho dne řekli, od
zejtřka budeme mít v Čechách zvláštní německé
umění. Máme snad „Boh.“ citovat vlastní jeji
úsudky z oné doby? Jenom českou zásluhou
došlo konečně i k onomu zutrakvisování c. k.
akademie umění v Praze, jaké němečtí politi-
kové jedině uznávají za řádný utrakvismus. To
stalo se jmenováním německého profesora,
s právem výhradné němčiny předná-
šek, kdežto profesoři čeští vázán
jsou přednášeti česky a německy.
„Boh.“ pokrytecky stěžuje si na to, že nebyla
ve výboru schválena Wolfova resoluce na zří-
zení vlastní samostatné akademie německé, to
že stalo se vinou nepřítomných německých po-
slanců, kteří mohli prý míti se sociálními demo-
kraty snadno většinu. „Boh.“ ví dobře, že, až
bude míti tolik jinde pohořelých čekatelů uměl-
ců na učitelské úřady, kolik jich zapotřebí ke
zřízení „samostatné akademie německé“, aka-
demii dostane a že to budou zase červeně- bíle
pruhované mecenášské kalhoty, jímž bude ně-
mecké umění v Čechách děkovat svou novou
etapu. Že také jest svatou povinností Čechů při-
činiti se o to všemožně, abychom měli konečně
svou vlastní ryze českou, jazykem, původem
profesorů, rázem jich umění i žactvem ryze
českou akademii a že se o to měli již letos za-
saditi čeští poslanci ze všech sil, jest přece na
bíledni! Přes všechny jiné názory optimismu
o utrakvismu!
#4
alto_textblock
#4
— Pražský arcibiskuy Earon Skrbenský odjel
včera do Lán na biřmování.
— Osobní z Moravy. Přeloženi byli: místodrž.
koncipista Jos. Žilka v Místku do Morav. Ostravy
staveb. praktikant Eman. Dvořák z místodržitelství
k okres. hejtmanství v Uherském Hradišti.
— Českým obcím za příklad. Město Hradec Krá-
lové, jež stojí v popředí venkovských měst českých
na poli kulturním i hospodářském, učinilo spravedli-
vý čin v olázce sociální úpravou platů svého úřad-
nictva. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 15.
t. m. usneseno po návrhu městské rady a rozpočto-
vého odboru a po vřelé přímluvě starosty městap.
JUDra. Fr. Ulricha zvýšiti od 1. května služné svým
18 úřadníkům dle základních stupnic služného úřad-
níků státních, upravíti výši kvinkvenálek dle přija-
tého zákona o obecních úřadnících, jakož i 20proe.
příbytečné z nově navrženého základního služného.
Důvodem bylo, že úřadníci města Hradce Králové
vyrovnají se kvalifikací úřadníkům státním, ač
v rozsahu své působnosti je i předčí a jest tudíž
úprava jejich hmotných poměrů přirozeným důsled-
kem požadované kvalifikace. Současně zlepšeno služné
i úřadníkům výpomocným, úřadním sluhům, policej-
ním strážníkům, městským hajným a jiným zřízen-
cům obecním. K záslužným činům starosty a po-
slance pana JUDra. Fr. Ulricha o město Hradec Krá-
lové důstojně druží se i zásluha spravedlivé úpravy
služného městských úřadníků. Samosprávné korpo-
race českých obcí měly by za příkladem tím se stej-
nou ochotou a péčí vyjíti svým úřadníkům vstříe,
zejmena dnes, kdy sankce zákona, přijatého sněmem
království českého o úřadnících obecních z příčin
malicherných již půl roku jest odkládána.
— Živnostníci ve prospěch starobního pojišfo-
vání a zřízení zemské živnostenské rady. Dne 17.
května konala se péčí „Zemské jednoty nár. soc
živnostníků pro krá, české“ v dolejším sále žofín-
ském veřejná schůze živnostenská. Posl.
Choc promluvil o otázce všeobecného pojišťování
a dovedil, že lze do rámce tohoto pojišťování pojati
také malé řemeslnictvo a živnostnictvo. Jen dobré
vůle zde musí býti a živnostníci musí všem poslan-
cům připomenouti, že v době voleb všichni slibovali,
dbáti také zájmů a potřeb živnostenských. Dále re-
daktor p. Jan Kamelský vylíčil pravou křížovou
cestu, kterou musilo již živnostnictvo prodělati za
dosažení zřízení Zemské živnostenské ra-
dy pro král. čoské po způsobu rady zeměděl-
ské. Když pak promluvili ještě někteří řečníci, při-
jata byla příslušná resoluce. V této požaduje živnost-
nictvo, aby předloha o starobním a invalidním poji-
šťování týkala se také stnvu živnostenského. V pří
#5
alto_textblock
#5
čině Zemské živnostenské rady protestuje se proti
stálým průtahům v této věci a proti úmyslu, zřizo-
vati snad dříve říšskou radu živnostenskou.
— Z rozhraní. (Pův. dopis.) Před časem uveřej-
nili jste o poměrech v obci Pecce na pomezí národ-
nostním dopis, v němž právem poukázáno bylo na
germanisační činnost pp. Pokorného a Gahlera,
úřadníků tamější továrny M. B. Neumanna synové.
Tento projev příměl p. ředitele Pokorného k tomu,
že prostě minulost svou zapřel, stavě se dokonce
do světla příznivce naší národnosti. Náhlý tento
obrat v jeho smýšlení působí na každého, kdoc ho
z dřívějších dob z Kacléřova a Nemajova zná, jakož
i na nás, kteří máme přímé zprávy o dosavadní jeho
činnosti na Pecce, způsobem velmi překvapujícím,
neboť staví se v přímý rozpor s čestnými diplomy
německých korporací, které za zásluhy o rozkvět
němectví na Královédvorsku byl získal. Škutky mluví
a my jen znova musíme tvrditi, ba dokážeme, že to,
co jsme napsali, jest nespornou pravdou, že činnost
obou pánů směřovala a směřuje přímo proti národ-
nosti naší, proti sebevědomějším, jim podřízeným
lidem a především proti jednotě sokolské ; jedině
národnost, nikoli důvody hospodářské byla podmín-
kou, aby pan ředitel za vedení Gahlera vzorné pra-
covníky z továrny a tedy i z Pecky vypudil. Nemu-
žeme psáti o podrobnostech, ale podotýkáme, že
s pláčem odcházeli z jednoty sokolské členové jeden
za druhým. Pan ředitel vzdor opačnému tvrzení
svému jest si vědom, že shodu svou s občanstvem
těmito skutky velmi zakalil, takže se i společnosti
straniti musil: dnes ovšem nezbývá mu než mo
menty tyto prostě popříti, aby se mohlo v tichosti
pracovati k naší škodě národní dál. Věříme, že vý
vody naše byly jim proti mysli, poněvadž plánya
podkopnická činnost jejich byly předčasně posou-
zeny, ale můžeme je ubezpečiti, že bdíti budeme
stále a že občanstvo samo pomůže nám zhoubnou
jejich činnost zameziti.
— TH řečtí důstojníci se 54 muži námořníko
pluku jeli včera Prahou do Štětína.
— Odvod v Žižkově. Při včerejším odvodu bylo
ze 143 jinochů 29 uznáno způsobilými ke službě ve
zbrani.
— Po včorojšícli bouřlivých demonstracích. Vče-
ra večer shlukl se zástup mladíků před Kounicovým
palácem na Malé straně, kde bydlí president vrchního
soudu dr. ryt. Wesselý a provolali mu několikráte
hanbu. — Sociálně demokratický poslanec Svěcený
oznámil včera v noci policií na Františkově nádraží,
že byl napaden a ztýrán zástupem národních socia-
listů a při tom ztratil hůl. — Dle zprávy policejního
presidia bylo 12 policistů kamením zraněno. Kolik
set civilistů bylo šavlemi zraněno!
— Nepoctivý dílovedoucí. V sobotu zatčen byl
28letý, svobodný dílovedoucí v Hücklově továrně na
klobouky v N. Jičíně František Hanel, protože padělal
listiny o mzdě. Hanel byl v továrně dílovedoucím
pátý rok a po poslední dva roky části dělníků, jichž
je v továrně na 2000, vyplácel mzdu. A při tom do-
pouštěl se velkých podvodů. Zhotovoval totiž listiny
o mzdě, která se měla dělníkům vyplatiti ve dvou
exemplářích. Exemplář správný si podržel, kdožto
exemplář, do něhož zanesl mzdy mnohem vyšší, dal
si pokladníkem poukázati k výplatě, mzdu však vy-
plácel dle těch správných listin (tedy mnohem menší)
a rozdíl si ponechával. Dne 9. t. m. byl náhodou
jiný úřadník poukázan, aby mzdu na základě listin,
Hanelem zhotovených, vyplatil a protože tento jiný
úřadník o podvodech Hanelových nevěděl, vyplatil
dělníkům mzdu dle padělaných listin, tedy mnohem
vyšší; dělníci se tomu nemálo podivili a někteří z
nich se šli za toto náhlé „přilepšení“ k chefům firmy
poděkovati a tak byly podvody Hanelovy odhaleny.
Poškozenými nejsou tedy dělníci, nýbrž toliko to-
várna a sice, pokud se na rychlo zjistiti dalo, o něko-
lik tisíc korun. Při domovní prohlídce nalezlo četni-
otvo u Hanela 450 korun. Hanel, nadutý všeněmecký
agitátor, žil rozmařile a nejen svůj značný plat —
přes 170 korun měsíčně — nýbrž i podvody získané
peníze utratil ve veselých společnostech. Hanel po-
hnán bude nejspíše ještě v tomto ohdobí před porotu
v N. Jičíně.
— Usmrconí v dole. Plzně se sděluje: Na
šachtě „Austrii“ spadl v sobotu u vytahovadla za-
městnaný horník Václav Pokorný z Losy u Kazňova
s výše as 10 metrů a zůstal ležeti na místě mrtev
— Chtěla zatopiti petrolejem. Z Plzně se sdě-
luje: V pátek zatápěla služka Anna Dobnerova, za-
městnaná u řezníka a hostinského p. Trägra v Cho-
těšově, v kamnech. Když nechtělo se jí dříví brzy
rozhořeti, vzala láhev petroleje a vylila jej do ka-
men. Nastal výbuch, při kterém na Dobnerové vzňaly
se šaty a popálila se tak, že bylo nutno dopravitiji
do plzeňské nemocnice, kde po krátké době zraně-
ním svým podlehla.
— Slabomyslný na střeše kostela. Z Liberce se
sděluje: Velké vzrušení vzbudila příhoda, jež ode-
hrála se na střeše kostela v Janově u Liberce. Sla-
bomyslný 21letý dělník Vilém Schär z Janova byl
postrkem přiveden z Frýdlandu do své dum ovské
obce. V nestřeženém okamžiku utekl z domu svého
strýce, běžel ke kostelu a zde po bleskosvodném
drátě vyšplhal se až na střechu kostela. Marně se
pokoušel vytrhnouti kříž v čele chrámu upevněný a
hodlal vlézti i na věž kostelní. Případ měl v zápětí
velký shluk lidí. Schär byl konečně se střechy od-
veden a odevzdán dozoru příbuzných. Z nařízení
úřadu bude zkoumán duševní jeho stav.
— Řádění blesku. Z Brna se sděluje: V minu-
lých dnech uhodilo do stavení Fr. Doležala v Chr-
licích. Blesk sjel dovnitř budovy a podnájemnici
Batkovou spálil na ruce. Krov domu se vzňala
shořel i se zásobami sena uloženými na půdě. Do-
ležal nebyl pojištěn.
— Pokus sebevraždy 88letého starce. Z Písku se
se sděluje: V Erbenově ulici bydlící 88letý stařec
M. Novák zabýval se již asi delší dobu sebevražed-
nými myšlenkami. Dne 12. t. m. žádal své spolu-
bydlící, aby mu půjčili provaz, Když mu to bylo
odepřeno, vyhledal si ostré kladívko na sklepávání
kos a na záchodě udeřil se jím plnou silou do čela,
takže krví zbrocen klesl k zemi. Smrt si tím ovšem