22. července 1905. Císlo 199.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 5.

nice tisská 81 kg K 17.40, 80 kg K 17.20, 775 kg K 16.75, pešťská 80 kg K 17.10, 80 kg K 16 80, 78 kg K 16 55, horňácká 81 kg K 16 85, bačská 77 kg K 17.—, ba- batská 785 kg K 17.—, adská 78 kg K 16 80, šivacká 76 kg K 16.45, pančevská 78.5 kg K 16.50, podunajská 77 8 kg k 16.55, srbská 76.2 kg K 15.7249; no vá tisská 82 kg K 16 65, 79 5 kg K 16.50, 785 kg 15.95, pešťská 79 5 kg K 16 30, 79 k K 16.05, 78 kg K 15.—; žito nové K 12.75—12.80; oves K 13.50—13 80; ku- kuřice K 15.50; ječmen nový K 11 80. Termínový obchod byl vzestupný na vysoké záznamy americké a prodeje vyvoz- ních mlýnů. K večeru znamenala: pšenic e na říjen K 15.90, na duben K 16.40: žite na říjen 12 90, oves na říjen K 11.56, kukuři ee na červenec K 15.48, na květen K 10.98. řepka na srpen K 24.70. Šveslky srbské na říjen v stejném množství 80/5., 95/100., 115/120kusové ze savských stanic smlouvány po K 27.75; jiné zboží beze změny. Parno. Z Nového Yorku, 21. července. (Zvláštn telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa, Smýšlení na dnešní plodinové burse velmi pevné. Znamenala: pše- nice na červenee 981/4 (953/8), na září 911/4 (915/s), kukuřice na září 621/4 (61.—), cukr (Fair Muscovad.) 33/s (3 1/2). bavlna 11.— (11.—). Závěrečné smý- šlení na peněžním trhu povolné.

Zprávy živnostenských inspektorů-

II. Dle zprávy pardubického živnosten- ského inspektora změnil se stav dělnictva jeho obvodu spíše k horšímu. Následkem neobyčejně krátké kampaně cukrovarů a sušíren čekanky. z kterýchžto některé v loňském roce vůbec ne- pracovaly, následkem zkrácení pracovní doby v některých továrnách obuvi, jakož i následkem obmezené výroby jiných závodů plynoucí z ne- dostatku vody, dostalo se mnoha dělníkům méně práce a jich výdělky se podstatně zmenšily. Ale ani v textilních továrnách nebyla všudy konjun- ktura taková, aby přinášela dělníkům normální výdělky. Tak nepracovalo na př. v kterési me- chanické tkaleovně 36 stavů a bylo nutno ně- kolik dělníků propustiti. Poměry tyto provázené zdražením všech živobytních prostředků, dolehly na dělnictvo velmi tíživě. Hojné příležitosti pra- covní a výdělkové mělo dělnictvo v cihelnách, které měly v loňském roce dobrý odbyt. Zvětšená rušnost projevila se i ve stavebnictví, byť nebyly loňského roku prováděny žáďné větší stavby. Co do bytových poměrů, učiněna loni řada nevese- lých zkušeností. Jizby vysazené nebezpečí ohně vykázány dělníkům ve třech mlýnech a jednom pivovaru; jizby tyto byly ve výši prvého a dru- hého poschodí a byly nesnadno přístupny. Kterýsi výrobce varhan ubytoval pomocníka s učedníkem v úplně tmavé komoře, s podlahou dlážděnou. Jinde byli dělníci nuceni spáti pod nechráněnou střechou, jinde v kůlně na cihly a pod. Stávek bylo v obvodu loni devět a jedna výluka. Ze 25.780 dělníků závodů prohlédnutých loni, bylo 60.58 procent mužů a 39 42 procent žen. Z nich bylo dorostlých 24.438 (94.46 procent). Také v obvodu královéhradeckém nastalo loni zhoršení hospodářského stavu dělníků. Přičinu toho nutno hledati po všeobecné stránce ve zdražení potřeb živobytních, speciálně pak ve zmenšení výdělků a pracovní přiležitosti, důsledku to trvalého sucha letního. Hlavně utvářily se po- měry nepříznivě v oněch oborech průmyslových, které spracovávají zemědělské produkty. Násled- kem malého výnosu řepní sklizně, čekanky a bram- borů byly suroviny v příslušných závodech již koncem histopadu zůplna spracovány a výdělky klesly následkem toho ve srovnání s rokem před- chozím o polovinu. Kterási škrobárna následkem nedostatku suroviny vůbec nepracovala, v někte- rých eukrovarech obmezen počet dělnictva při strojích následkem zavedení racionelnějšího po- stupu na míru nezbytně nutnou, čímž mnoho dělníků ztratilo práci. Ve mlýnech s vodní silou práce neobyčejně trpěla suchem. Následkem toho přestáli z dělníků od kusu placených krisi tuto jen svobodní pomocnici mlynářští na stravu přijatí, zatím co se ženatl musili ohlížeti po práci jiné. Pouze pro dělniky lomů, cihelen, staveb, regulací říčních a p. bylo horko letní příznivo, ježto následkem stálého krásného počasí práce pod širým nebem ne- trpěla, dosáhly výdělky těchto dělníků značné výše. Ve všech ostatních výrobních odvětvích udržovaly se mzdy při sazbách celkem nezmě- něných na výši dosavadní. Mezi dělnictvem kož- ních továren obvodu tohoto jest hojně těch, kteří si z vlastních úspor vystavěli domky. U jedné z těchto továren má již 40 dělníků své vlastní stavení. Obyčejně jsou v podobném domku dva byly, z nichž jeden pronajmut. Ma- jitel mechanické tkalcovny vystavěl loni tři děl- nické doky s 18 byty. Nájemné jest v nieh nižší, než jak v místě obvyklo. Jiný podnikalel přistavěl k dosavadním 16 nových obytných místností a počitá nájemné z jednoho resp. dvou pokojů 80 hal. resp. 1 K 10 bal. Dělní- kům cihelny přenechány byty dosavad placené zadarmo. Hrozné byly bytové poměry uherských dělníků, zaměstnaných při regulaci řeky. Také zařízení ku prospěchu dělnictva bylo v minulém roce několik učiněno. Majitel jedné mechanické tkalcovny věnoval 10.000 K na zřízení invalidního fondu dělni- ckého a zavázal se přispívati naň dále 2000 k ročně. Nárok na pensi (12 proe. posledné vy- placené mzdy, maximálně 30 K měsičně) počiná po 10 létech pracovních. V jiné mechanické tkalcovně podobný fond již působí: podnikatel platí doň 1500 K a každý dělník 2 hal. týdně. Majitel jedné mechanické tkalcovny a barevny pojistil sám veškery místry a dozorce u inva- lidního fondu spolku strojmistrů textilních v Ná- chodě. V četných textilních továrnách zřízeny čekárny, jídelny, koupelny, obřivárny, kuchyně délnické (1 porce polévky stojí 6 hal. a obéd, sestávající z polévky, masa a zeleniny nebo moučníku 24 hal.) Povstávání nových cihelen mělo v obvodu tomto za následek značnou po- ptávku po vhodných pracovních silách, přech některých cihelen k mechanické výrobě přišel

ohně.

zemědělských a lesnických produktů . . . . . . hutních a báňských . .. průmyslových . . . . . Vyvezeno pak zemědělských a lesnických produktů . . . . . . hutních a báňských . .. průmyslových . . . . .

následkem toho vhod a dělnictvo zde propou- štěné nalezalo ihned práci jinde. Velmi různým byl poměr nabídky a poptávky pracovní v texlil- ních závodech, zatím co byl v něklerých tkal- covnách na hranicích často nedostatek evičených sil následkem vystěhování četný ch dělníků do ciziny, bylo nutno v jiných tkalcovnách obmeziti práci o 20—40 procent následkem špatného chodu obchodů. Sprostřed- kování pracovních sil velkoprůmyslu v obvodu tomto děje se různě. V mechanických tkalcov- nách vyvěšuje se ohláška prostě na dvéře, v jiných obolech působí agenti. Velmi záslužně působí v orlických horách učitelstvo ve- snické při opatřování práce. Stávky byly v obvodu dvě. (Zpráva králově- hradeckého inspektora zasluhuje pro svou důkladnost sku- tečného uznání.) Brněnský inspekťor celkového přehledu výdělkových a pracovních poměrů nepodává. Zmiňuje se pouze o interveneích při sporech mzdových. Poměry bytové v obvodu tomto byly nejhoršími v cihelnách. V jedné cihelně uživaly dvě rodiny kouta otevřené dílny za příbytek, spaly tu na slámě! U této kůlny zřídily si ohniště. V jiné cihelně bydleli dělníci v jamách . . . V něklerých továrnách zřízeny lázně. V kterési továrně po- staven stroj na výrobu sodově vody, která pře- nechávána dělníkům za 2 hal.; výtěžku užívá se ve prospěch dělníků. Podpůrná pokladna pro dělníky, pro vdovy a sirolky brněnských to- váren látek vykazuje tento výsledek: Na při- spěveích zaplatili dělníci 75.754 K. zaměstna- vatelé (53) 126.747 K. Pense obdrželo 485 bývalých členů 82.129 K, podpor 910 členů 160.144 K. Do sirotči a vdovské pokladny zaplatilo 10.920 dělníků 11.676 K, 53 zaměst- navatelů 11.482 K, pense poživalo 479 vdov 37.885 a 33 sirotků 777 K. Nedostatek děl níků zračil se hlavně u cihelen a na stavbách. Stávek bylo v obvodu 10. Hospodářský stav dělnictva znojem- ského okresu dozorčího byl následkem zvý- šení hlavních potřeb živobytních krajně nepří- zniv, protože se výdělkové poměry nezlepšily- Cihelny znojemské zaměstnávaly sotva polovinu obvyklého počtu dělnictva a také továrny hlině- ného zboží propouštěly dělníky. Následkem in- solvence veliké textilní firmy, zrušení dvou to- váren na obuv a vyboření velikých dvou parníeh mlýnů bylo hojně dělníků bez chleba. Malá sklizeň řepy a bramborů měla v zápětí krátkou kampaň cukrovarnickou a lihovarskou; práce v jedné továrně cukru surového a ve dvou škro- bárnách vůbec zastavena. Lepší poměry výděl- kové zračily se jen u stavebních dělníků jihlav- ských. Byty dělníků cihelen a byty obuvníků, pekařů a uzenářů jihlavským dělníkům skytané nevyhovovaly požadavkům. U jednoho truhláře spali učedníci v bedně, zavěšené na stropě ! u pekaře jihlavského spali dělníci v úplně tmavé díře, do které se mohli dostati jen po břiše. Také olomoucký inspektor všeobee- ného stavu se nedolýká, spokojuje se pouze slí- čením poměrů bytových a stávkami. Zlepšení bytových poměrů v malovýrobě bylo lze konsta- tovati jen v málo případech, za to velkoprůmysl přistavoval dělnické byty. Kterási přádelna lnu rozdělila dosavadní hromadné noclehárny vel sku- pinové, takže v jedné místnosti spí jen několik osob. Jiný závod zařídil jídelnu pro dělníky oběd (polévka, maso a přikrm) stojí 20 haléřů Hospodářský stav dělnictva přerov- ského obvodu dozorčího se celkem ne změnil; větší mzdové sumy vyplaceny ve ve- liký železárně, nyní téměř plně praenjící. Za t byl nepříznivější stav dělnietva v závodech od- kázaných na vodní sílu, v cukrovarech (z nichž jeden trvale a jeden na 5 let přestal pracovati a sladovnách. Čistírny ječmene vůbec nepraco valy. U některých průmyslových závodů zřizo- vány dělnické byty. Naprosto neuspokojují po měry bytové v některých řemeslných živnostech V jedné pekárně připadalo v místnosti ke spaní určené na osobu jen 4m2 vzduchového pro- storu, slamníky neodpovídaly ani nejjednodušším předpisům hygieny. V jediném městě onemoe- nělo následkem těchto poměrů z pekařského dělnictva, čitajícího 141 osob, 98 ! Nebylo an oddělených ložnic dle pohlaví ! Velmi nepříznive poměry panovaly i v barákách stavebního děl nietva kteréhosi ústředí průmyslového. U jed- noho zámečníka musili učedníci spáti — ve stáji... V největší továrně na klobouky obvodu tohoto existuje již od r. 1903 podpůrný fond do kterého firma ročně platí 12.000 K. Fond spravuje výbor dělnický; dělníci příspěvků ne- platí. Skýtají se starobní renty od 65. roku invalidní renty dělníkům, kteří pracuji u firmy alespoň 20 let. Vdovy a sirotci těchto dělníko požívají podpor. Stávka byla v obvodu jediná. V lonském roku nových opatření ku pro- spěchu dělnictva v opavském obvodu do- zorčím učiněno nebylo. Pracovní přiležitosť se pro dělnictvo zlepšila a také z četných žádost o povolení práce přes čas možno souditi na zlepšenou zaměstnanost. V mlýnech spalo často dělnictvo v místnostech, vysazených nebezpeč Končíme stručný přehled zpráv inspekto- rátů zemí českých. Ale i z tohoto obrazu možno seznati, co sociální práce nás ještě čeká, práce. která ale účinně bude zvýšovati i kulturní úrovet širokých vrstev národa.

Zahraniční obchod říže v prvém pololetí 1905 Stručná data zahraničního obchodu této říše v prvém pololetí tohoto roku jsme včera již sdělili. Dovo prvého pololetí činí 1076.6 mill. K (stoupnul o 724 mill. K oproti témuž období roku předehozího), zatím co vývoz dosáhnul pouze 968.7 (— 79.6) mill.K takže se bilance zhoršila o 152 mill. K. Zjev tento přivoděn skoro veskrze loňskou malou úrodou a z ní vyplývajícím seslabením zemědělské vývoznosti. Podáváť zahraniční obchod říše dle skupin výrobních tento obraz: Dovezeno bylo

1904 1905 v korunách 521,697.424 582,513. 37 106,650 641 113.977.06 375,864.728 381,025.779

376,319.577 325. 521.600 67,517.6:8 69,967.9 604.460.589 573,385.85

Zmenšení vývozu průmyslového spadá na železo a železné zboží (27.50 mill. K letos proti 32.79 mill. loni), zboží dřevěné a kostěné (22.85 proti 2515 mill. K), oděvnictví (25.83 proti 28.89 mill. K) a prů- mysl Inu (26 9 proti 29.41 mill. K). Ve skupině prvé jeví se pokles vývozu surového železa (z 2.58 n 2.24 mill. K), tyčového železa nefaconovaného (z 3. na 2.7 mill. K), hrubého zboží ocelového a želez ného (o 541 364 na 361.834 K). srpů (s 3.4 na 2 5) nádobí železného a ocelového (s 3.3 na 2.5 mill. K) zbraní střelných (s 3.6 mill. K na 0 1 mill. K) Za to stopnul v léto skupině vývoz částí konstruke mostních a stavebních (ze 0.4 na 2.09 mill. K). Se slabení vývozu ve skupině lnů spadá na účet inu surového a zboží lněného (z 10.2 na 8.92 mill. K Ale hlavním faktorem přesunů zahraničního obchodu jest zemědělská produkce. Dovoz hlav- ních produktů skupiny télo podává tenlo obraz prvém stoleti:

1904 1905 korun korun 10,888. 477 3,840.064 pšeniče . . . . žito . . . . . . 345.624 4,863.919 708.480 2,747.997 ječmen . . . . 840.984 6,895.149 oves . . . .. 14.342.014 38.352.404 kukuřice . . . . 4991. 289 2,059.557 luštěniny . . . . rýže . . . . . 12,722.841 14,661.719 3,130.619 ovoce . . . . . 2,434.374 1,271.795 chmel . . . . . 1,013.840 vejce . . . . . 20,386 914 24.340.342 Za to dovoz jatečného dobytka podstatně klesnul sice se 124.925 kusů na 91.023 resp. 315,484. 825 na 12.772.249 K; toléž platí o dovozu koží, klerý vykazuje sestup a 33,172.167 K na 27,530. 226 K. Z to vývoz této skupiny (eventuálně produktů prů- myslu zemědělského, vykazuje značné oslabení. Zje tento přivoděn, jak netřeba uváděti, sklizňovými po- měry této říše, Vývoz skupiny této činil v prvém pololetí:

1904 1905 korun korun 512.247 7.498 pšenice . . .. 12.064 2.176 žito . . . . . . 14,152.851 24,383.515 ječmen . . . . 13.279 168.064 oves . . . . . 560.859 45.93 kukuřice . . . . 21,662.402 28,619.052 slad . . . . . 1,590.863 boby . . . . . 3,551.412 14.273.719 8,535. 604 mouka . . . . . 2,315,952 1,152.180 brambory . .. 1,164.159 695,418 ovoce . . . . . seno . . . . . 1,065.670 309.346 chmel . . . . . 4.536.450 3,476.946 jatečný dobytek . 52.594.758 43,594. 654 35,413.360 koně . . . . . 36,135.870 49,241.528 vejce . . . . . 62,696.068 3,128.707 máslo . . . . . 4,213.118 Vývoz cukerní vykazuje pokles s 2,916. 212 r. 1904 na 2,016.242 q r. 1905 čili s 86,683.641 k na 72,175.652 K. Zallm co vývoz dřev a surového stoupnul (z 51.9 na 54 58 mill. K), vykazuje vývoz dříví řezaného pokles s 65.3 na 59 5 mill. K. Vývoz uhlí bnědého stoupnul z 37.36 na 39.45 mill. resp. z 30.26 na 31.14 mill. K, uhlí kamenného pak z 6.3 na 7.23 mill. K. Dovoz surové bav l ny se téměř nezměnil a činí 136 6 mill. K loni proti 136.7 mill. K letos. Současně ale klesnul dovoz příze bavlnčné s 14.8 na 12.9 mill. K. Z pražského trhu obilního. Z pešťské bursy ozna- muje se slabé zlepšení, nabídka pšenice sotva stačí; moment tento nevyrušil ale mlýnů z jich klidu. hradí jen nejnutnější potřebu a čekají na výsledek domácí sklizně. Záznam pšenice K 9.40 az 9.65 z ná- draží jest nezměněn. Pšenice 80 kg prodána za 985 ze mlýna, nová banátská pšenice nabízena z Prahy za 9.25 K. Nabídka českéhc žita jest malá. Z Prahy placeno nové české žito 75 kg K 7.85; nabízeno bylo banátské žito za 7.75, české a rakouské úplně suché za 7.90. Jinak placeno: nové české žito z Českého Brodu K 7.80, ze Mstětic K 7.70, uherské na srpen K 6.95. Nabídka o vs a byla slahá, ale také poptávka byla mírná; při uhájeném smýšlení placeno z Prahy 8.10 až 8.35. Uherský oves byl o 5 hal. dražšía stojí 7.05 až 7.40 z Vídně. Stará česká řepka pla- cena K 13.80, uherská znamenala z Vídně 13.25 13.50. Potřeha kukuřice jest podstatně menší, nie- méně ale uhajují se ceny pevně; yellovská znamenala 8.10, laplatská 8.50 z Prahy.

Vzájemný obchod zakousko - uherský. Z Vídně 21. července (C.-B.) se oznamuje: Dle právě vydaných dat vzájemného obchodu rakousko-uherského činil dovoz z Uher do Předlitavska (s vyloučením drahých kovů) 75.9 mill. K, vývoz do Uher 75 mill. K. V mě- sících lednu až červnu činila (vyjímaje drahé kovy cena dovozu z Uher k nám 415.2 mill. K —— 56 mill. K ve srovnání s tímže obdobím roku předešlého) vývozu do Uher pak 446.3 mill. K (— 10.5 mill. K Jeví se tedy pro nás aktivum bilanční 31 mill. K. K emancipačním haličským snahám hozpodář ským. Stala se v očích Vídně hrozná věc: Zemský sněm haličský, přijal resoluci, klerou doporučuje, by při zadávání veřejných dodávek zemských a obec- ních, a také slátních pro Ialič určených, byla dávána přednost zboží v Haliči vyrobenému, byť někdy byl- nutno povoliti příplatek oproti soutěži ze zemíj- ných. Halič sleduje krokem tímto snahy, které uplat- ňují se i v jiných zemích a u jiných národů těto říše. úsilí vytvořiti si svůj vlasní průmysl. Není sporu. že právo k tomu má. Není naprosto žádného ustano- vení, dle kterého by dosavadní posice vídeňských ně- meckých dodavatelů Haliče byla nedotknutelna, byla jakýmsi držením, které nesmí býti nikým rušeno Právě speciální poměry Haliče nutí k tomu, aby v zemi vytvořen byl průmysl, který by přinášel za- městnání a výdělek tamním širokým vrstvám, jichž postavení hospodářské je tak ubohé a stlačené. Ovšem: centralism zřel ve Vídni nejen rozhodujícího činitele politického, nýbrž snaží se učiniti Vídeň i hospodář- ským ovládatelem télo říše. Tento stav není možným jakmile probuzení národní uvědomí si i význam samo statnosti a neodvislosti hospodářské, jakmiles chápe, že osamostatnění a sílení hospodářské jest jedním z hlavních činitelů pokroku a síly toho kterého národa. Věčného poručníkování ani národové nesnesou My, kteří sami více a více si uvědomujeme význam osamostatňování se od nadvlády německého kapitálu, nemůžeme nesympatický hleděti k obdobným sna hám Haliče. Mluví-li proto vídeňské listy o roz hořčení, které prý vzbudilo usnesení haličskéh sněmu, v zemích českých, není to pravda potud, pokud by platilo tvrzení toto i o nás Češich. Pron- kavé uvědomování národně-hospodářských cílů v Ha- liči, probudí i tamní vrstvy slovanské, na průmyslo- vém a obchodním poli tak slabé, a dá nutně vznik- nouti myšlénce o stejnosti emancipačního zápasu ho spodářského slovanských národů této říše. Její důsle- dek nemůže býti jiný, než úsilí po užším styku ho spodářském slovanských národů tohoto státu. Ten

dence tyto proníkají stále důrazněji co do vztaht hospodálských mezi Čechy a některými jihoslovan skými národy a proklestí si cestu i do Haliče, tín spíše, prolože obchodní styky Haliče » Čecham i v poslední době neobyčejně síli. Proto my v Če chách rozholčení a hluku vídeňíského nezdilíme Zdravý hospodářský rozvoj slovanských národů nán může býti jen vílaným. Prolamuje-li se Uímto vývojen nepřírozená hospodářská nadvláda Vídně — nemůze nám tento fakt býti nevítaným Odhady letošní obilní sklirně. Po uveřejněn vládních zpráv o stavu osení množí se i odhady bu- doucí sklizně télo říše. Uvádějíce jeden, jsme ovšem vědomi relativnosli jeho. V této polovině říšské byla sklizeň pšeniční loni dobrá; činila 14.6 mill. a. Čísla tohoto asi letos dosaženo nebude, nicméně možno se naditi dobrého výsledku, asi 13 mill.d- Sklizeň pěeniční celé říše činila po započtení uher- ského výnosu 37.3 mill. q uhrnem 52 mill. q. V tomto rece odhaduje ministerstvo uherské výnos 41.4 mill. q. takže by činila úhrnná pšeničn sklizeň celé říše asi 54.4 mill. q. ledy as o 2.4 mill. q více než loni. Bude tcdy možno spo- kojiti se celkem malým dovezem Gloni dovezeny mill. q pšenice). Také žitná loňská sklizeň předlitavská byla příznivá (23.3 mill. o). Letos čeká se výno asi 20 mill. q: po připočtení vládního odhadu letošn sklizně uherské 13.38 mill. q činila by úhrnná letošní sklizeň žitná 33.38 mill. q proti 34 41 mill. q loni. Úhrnné zlepšení čeká se co do ječ- mene. Byť nebylo v Předlitavsku dosaženo výše loňské (14 mill. ). slibují Uhry sklizeň velmi dobrou. Soukromé odhady označují vládní odhad nové sklizně ječmene v Uhrách 123% mill. q za nízký. Možnos naditi úhrnné skli zně ječmene asi 27 mill, a tedy téměř o 2 mill. q více než loni. Co se týče kukuřice, čeká se v Předlitavsku zvýšení sklizně o 1 mill. q. v Uhrách pak aspoň a 15 mill. q. Pod- statně zlepšený jest stav ovsa v obou polovinách říše. Čeká se úhrnná sklizeň 29.5 mill. q proti 24 mill. q loni, Rakouské továrny fezá. Dividenda akciové společ- nosti rakouských továren fezů stanovena bude jako loni 9% čili 36 K na akcii. Výroba i obraty byly v loňském roce o něco větší, za to ale ceny o něco sílaceny. Výnos rovná se celkem loňskému. Dražba koží v Plzni. Dne 20. t. m. konánav Plzni dražba koží, uspořádaná prodejním společen- stvem řezníků. Účasí kupců byla celkem značná. poměrně k dřívějším dražbám však slabší. Smýšlení bylo chabější, koupěchlivost omezená. Placeny: české volovice 1.05 až 1.08 K, uherské volovice 95 h, kr- viny a teleliny 1.05 až 1.11 K, bůvoliny 82 až 95h za 1 ka. Uherské slátní dráhy. Dopravní příjmy uherských státních drah činily v prvém pololeti t. r. 106.053 80 kor., o 4,112.010 kor. více než v tomže období loň- ském. Vzestup tento jest tím pozoruhodnější, prolož loňská sklizeň byla špatná a čekán spíše prolo příjmový sestup. Zvýšená doprava uhlí, dříví a ku- sového zboží jest hlavním motivem uvedeného vze- stup Růzé zprávy. Dle úřadního výkazu byl stav osení v Prusku v polovině července tento (1 velmi dobrý, 2 dobrý, 3 prostřední, 4 malý, 5 velmi malý) zimní pšenice 2.5 (v červnu 2.5), letní pšenice 25 (2.5); zimní žito 2.6 (2.5), letní žito 2.8 :2.9); letní ječmen 2.5 (2.6); oves 2.7 (2.6); brambory 2.4 (2.6) jetel 3 (3.1): lucinka 2.5 2.6). — „Ironmonger“ ozna- muje z amerického trhu železářskéhe Ukazuje se větší rušnost. Zvýšená poplávka jesl pravděpodobně předzvěstí velikého obchodu a lepších cen. Dle názoru obchodu jsou vyhlídky pevny, protože jest spotřeba stále zvětšená, což bude míti v zápětí náhlou koupěchtivost. Ceny ale asi příliš nestoupnou, protože je produkce značná XXII. sjezů českoslovanských včelařů a výstav ve Mšeně u Mělníka od 13. do 20. srpna t. r. sli- bují býti velmi zajímavy. Přednášeti budou pp.: E Kamenář, řed. reál. gymnasia ve Vukovaru a před- seda Zem. včelař. kongresu pro Chorvatsko a Slavoni „Užitek včel a včelařstva“ (chorvat.): J. Marcfnkov. c. k. lesní a čestný člen Ústř. spolku včelař. pro mar- krabství moravské „O včelařství haličském“: F. Zu- klin, farář v Bořislavi „O lidovém včelaření“; J. Kře- men, odbor. učitel a předseda kutnohorského spolku včelařského „O nepřístojnostech, které se vloudily do vědy a praxe včelařské: M. Hlinecký „O mých úlech amerických“: J. Bauman, říd. učitel v Ryn- holci „O úlech“; M. Brázdil, nadučitel v Přibicíeh na Moravě „O americkém způsobu včelaření“ a J Fišer, učitel a včelař v Brně: „Umělé včelí příbytky“ Srovnávací pokusnictví Ústřední hospodářsk společnosti pro král. české těší se stále větší oblibě kruzích zemědělských a vykazuje již positivn úspěch pokud se týče pěstění různých ječmenů a sic na prospěch našich domácích zušlechtěných druhů. Společnost hledí k tomu, aby v pěstování všech našich plodin dosaženo byla jasna a provádí právě již několik roků pokusy s různými druhy ozimě přenice, ve kteréžto příčině výnosnost dosud klon se na stranu anglických pšenic druhu „Square heade““ ačkoliv našim pp. mlynářům i hospodářům zamlouvé se lépe naše stará domácí „červinka“, na jejímž zušlechtění více pěstitelů horlivě pracuje. Srovnávae tyto pokusy svěří se i nově přistupujícím členům kteří obdrží potřebné osivo úplně zdarma. Hospodář se zároveň upozorňují, aby obilí k setí s potřebným bližšími údaji zavčas uspolečnosti za účelem spro- středkování prodeje oznámil Výstavní přohlídka chovného dobytka ve Velva- rech konati se bude určitě dne 19. srpna 1905. Pr odměňování vystavovatelů získáno velké množství p něžitých cen a medaillí. Přihlášky přijímá jednatel- ství Hospodářsko-průmyslového spolku ve Velvarec do 14. srpna t. r. Trhy. Výroční dobytčí trh v Pacově bud 26. t. m. — Výroční trh dobytčí v Sedlci buda 27. t m. — Dobytčí trh v Novém Bydžově bud 1. srpna.

Trhypeněžní.

Z Vídně, 21. července. kursy.) Květnová renta . 100 30 Ivovskočernovická 580.— spol. st. dr. rak uh. 671.5 únorová 101.— jižní dráha . . 85 75 červenc. . . 100 25 štyrakoc hr.-köfi. . 444 25 říjnová . . 101.— severní dráha . 5805.— rakouská“ » zlatá 119.30 rak. severozápo dr. 430 — „ „ kor 100 45 pardubická dráha —.— 115 95 uberská » zlatá polabská dráha . 446 — 96.4 „ kor. 365.— 93.— Česká sev. dráha rak. invest. renta —.— buštěhradská A . cher. »» 1090.— a B 4% zást. listy Hyp —.— pražsko - duchcov. banky král. č. . —.— duchcov.- podmok 31/20 zást. I. Hyp. 2290. ústecko-tepl. dr.. banky král č. . dunaj. paroplaveb. 1000.-- 4% kom. dluhop. 736.— Zem. banky kr.č. rakouský Lloyd turecká tabák. rež. 364.50 49% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka . 547.— Zem. banky kr.č. Rudolfova but státní losy 1860 alpsků montan. sp. 526 25 po 500 zl. .. rým.-muráň. spol. 543 — po 100 zl. Poldina huť . . 522.— státní losy 1864 praž. želez. sp. . 2653.— losy úvěrního úst. česká montan. sp. vídeň. l. komun. 454.— 165 75 Daněk . tisské losy . .. 142 — západočeská uhl. 267.50 turecké losy 1637.— severočeská ubl. rak.-ub. banka . 659 25 mostecká uhl. sp. 645.— rak. úvěrní ústav vídeň.stavební sp. — 307. 50 b. anglo-takouská hirtenberské . . 1015.— 540.— vídeňská unionka Schodnica . . . 642.— 449.— b. pro země rak. 773.— haličsko-karpatské 930.— uh. úvěrní banka — pešťska vagonka. bank. jednota . . 550.2 devisa německa . 117.38 1918.— r. úst. pro úův. poz- » pařížská . 95.5 Česká průmyslová „ curyšská . 95.4 416 — banka . . . * londýnská 240 -1 roln. úvěr. banka 410 — dvacetifrank . . 19 10 česká b. Union . —.— Živnost. banka . —.— marka papírová . 117.38 » 253 králodvor. cement. 920.— rubl Trh pevný, přednost dávána státní dráze a ně- kterým průmyslovým papírům. Závěr kiidnější. Eskontní sazby 31/2 —31/2 procenta. x. Z Vídně, 21. července. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Pod dojmem četných příznivýel podnětů smýšlení na dnešní burse se upevnilo. Při spělo k tomu zejmena méně pessímistické posuzován

87 10

100 30

95.—

100.25

100.25

156 90

190 50 293 50 476 —

535 —

GZávěrečné úřadn

peníze. Officiální záznamy zněj

Zástavní listy české hyp. banky 59% s 4 „ . , 31/2 4 % Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes, zem, b. (ve zl.) 49% » , , » (v K) 4 % 4% Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 0 » » (v K 40 Žel. » » » Dlužní úpisy České prům. banky 412 Dlužní úpisy Ústřední banky 4% českých spořitelen . . Zástavní listy mor. hyp. banky 59 4 % Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 % 40 Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41. 4% » , » » hal. zem. banky. 4 1. „ 40 » Kom. dl. úpisy . . , 4 Železnič, , , , , 4 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, 4 % » » „ » Rak.-uherské banky 4 % » » Dolnorak. byp. ústavu 490. » » 31 » , » Kom. dl. úp. . „ . 4 „ , „ „ 31/s Zástavní listy Rak. byp. banky 40 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 0 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 e Dubnová » » (ve stř.) 4.29 Květnová » » (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 490 Rakouská zlatá renta . . . . 40 „ korunová renta . . 490 „ investiční . . . 3 1/ Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . a Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . . » Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . a Českomoravská strojírna . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . ., Česká báňská společnost . . Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cemeptárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech » „ » tov. orient. cukrov.s

uherské krise, jakož i příznivé zprávy o stavu žní bouřlivá baussa na berlínském báňském trhu. Obchod nabyl živějších forem nežli v minutých dnech. Obě kreditky získaly zpětnými koupěmi, akce státní dráhy na pešťský účet byly ve větších položkách prodávány V alpinkách, jež těšily se živému obratu, stouply. Také pražské železářské akcie byly hledány. Ve šraňku bylo pozoruhodné zvláště stoupnutí akcií rakouské zbrojovky. Haličské karpatky klesly dnes o 20 K, ale měly tendenci pevnou. K favorisovaným papírům po- čítaly se západouhelné a akcie hirtenberské. Akcie rakousko uherské banky byly rovněž vyšší. Pozoru- hodným momentem na trhu k ukládání byla reprisa uherské korunové reniy o 10 haléřů. Naproti tomu uherská zlatá renta byla nižší. Na konci byl obcho klidnější, ale tendence zůstala upevněna. Na eskompt- ním trhu slav peněz nezměněn: 31/2 procenta. x. Z Vídně, 21. července. (Telfgr. »Nár. Lislů«.) Večerníbursa. Kreditky 659.75, po —.—, — uherské kreditky 774.—, anglobanka 308.—, bankovní jednola 550.50, unionka 540.50, Iknderbanka 449. 50 stální dr. 672.—, —.—, jižní dráha 86.25, polab. d 44650, severozápadní dráha 431.50, turecké tabákové 365.—, rýmavsko-muráňské 544.—, alpinky 526. 20 květnová renta 100.30, uherská korunová 96. 35. turecké losy 142.50, marky za hotové 117.40, ultimo —.—. Smýšlení klidně. x. Z Vídně, 21 července. (Telfgrm. » Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.g5. 199.05. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.— Brussel na delší lh —.—. —.—. Německo šek kr. ih. za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na deiší lhůty 117.35, 117.65. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 240.15, 240.30, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké ibůty za 100 lir 95.50, 95 65, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů —. —.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—. Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95 521/a, 95.671/a, Paříž delší lh. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.421A, 95.521/2, na delší lhůty —.— —.—, Švýcary šek a kr. ih. 95.421/8, 95.521/a na delší lhůty —.—

Pražská bursa. V Praze, 21. července. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.) Při klidném smýšlení došlo na dnešní burse k zš- věrkám zlaté rakouské renty za K 119 40. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 246.—, České banky Union Union K 247.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 155.—, strojírny Daňkovy K 454.—, Zajišťovací banky K 225.—

Z Petrohradu, 21. července. (Zpráva Živn. banky.) Diskontní 390.—. Ruská banka pro vnější obchod 335.-. Mezinárodní banka 357.—. Ruská průmy- slová banka 250.—. Baku 451.—. Mantašev 202.50. Caspienne 4925.—. Sormovo 232.—. Putilovské že- lezo 122 —. Hartmannské lokomotivy 240.50. Petro- hradské metallurgické 165.—. Ruská konstrukce 227.—. Phönix 285.— Z Berlina, 21. července. (Zvl. telef. zpr. »N. Lae) Zprávy o chystaných fusích průmyslu báňského, které dlouho připravovány, zvolna vstupují v sladiun aktuálnější, byly opět mocnou vzpruhou burse. Po- suzovala však již události klidněji a smýšlení toto do- šlo výrazu hlavně v tom, že záznam akcii německo- lucemburských zůstal stabilním. Za to dortmundská Union vykazuje značný vzestup. Ostatní báňské hod- noty byly veskrze pevny, byť některé papíry nemohly plně uhájiti maximálního záznamu včerejšího. P konsolidačních a gelsenkirchenských byla značná po- ptávka. Bankovní papíry veskrze pevny; přískoky kursovní vykazují dražďanská a národní banka, jakož i schaaffhausenský spolek. Jinak byla bursa klidna. K závěru se bochumské, gelsenkirchenské a harpen- ské poněkud oslabily. Soukromý diskont 21/2 procent. První citry znamenaji začateční, druhé konečn kursy: Rakouské kreditky 207.—, 237.25, Diskonto 189.75, 190.12. Německá banka 238.25. 238..75, Ob- chodní společnost 169.75, 170 —, Drážďanska banka — 158.75, Bochumské ocelárny 254.90, 253.75. Lauřina huť 261.50, 262.75, Dortmund. Union uit. C. 98.25, 102.37, Haspenská uhl. spol. 219.00, 215 75 Hibernia —.—, —.—, Consolidace —.——, Severoněmecký Lioyd 124.25. 124.75, Packet 158.50 159.—, turecké losy 135.50, 135.75, Španělské exte- rieury —.—, —.— Z kasovních papírů: Concordia 332.30, Esch- weilské 245.—, Geisweidské 198.90, Hochdahí 127.50, Katovické 206.30, Wilhelm —.—, Phönix 182. —, Rh. Stahl 208.—, Schalker Gr. —.—, Westphalia 197.10, Orenstein 207.50, Rh. Metall 126.—, Haspen 229.—, Donnersmark 264.50, Huldschinský —.— Vulcan 321.50, Bismark 326 50, Caro 131.—, Hoesch 246.75, Georg Marie —.—, königsb. —.—, Nord- stern 305.—. Z Berlína, 21. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) [Druhé čísiice značí záznam ze dne 20. července. 41/2procentní ruská renta 1905 94..— (94.25), 4pro- centní ruská renta 1902 86.90 (87.10), 4procentní ruská

„

„

„

„

»

„

Peníze Zboží

104.— 101.30 96.— 102.95 100.75 100.75 100.75 100.75 100.75 101.75

103.— 100.30 95.— 101.2b 100.25 100.25 100.25 100.25 100.25 100.75

100.—

100.30

—.— 100.— 99.90 99.85 101.25 99.80 101.60 99.50 99.40 99.30 101.30 99.— 100 75 100.30 94.50 100.20 94.50 190.— 83.90 101.— 101.— 100.30 100.25 119.35 100.45 92.90 —.— 247.— 416.— 225.— 550.— 410.— —.— 560.— —.— 440.— 246.— 580.— 454.— —.— 640 — 370r.50 170.— 520.— 2653

—

100.80

100.90

100.85 102. 25 100.75 100.50 100.40

102.60

100 30

102.30

100. 101.75 101.g0 95.50

101.z0

95.50

100.85

84. 90

101.20 101.20 100-45 119.50 100

100.50

93.10

247.50

418 227 502

416.

570.—

455.

246.50

600.— —.— 160.— 660.— —.— 185.— 523.— 2863 —.— 260.—

458.—

289.—

300.—

155 —

—.— 250.—