#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národnich Listů“ k čislu 193. ze dne 17. července 1903.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Ze života millíonářů. Zvláštním věru způso-
bem stal se známý »král novin« Pullitzer v Americe
manželem své choti. Přibyl původně do nové vlasti
ze Škotska a měl obě kapsy prázdné. Aby se mohl
uživiti, přijal místo za kočího u jednoho z washing-
tonských boháčů. Než, díky jeho duševní vyspělostia
vynalezavosti, netrvalo dlouho a brzy povýšil ve své
kariéře. Štěstí mu přálo na literárním působišti i zí-
skal různými spekulačními podniky mnoho peněz, až
konečně zdařilo se mu koupiti novinářský závod, vy-
dávající list »Worid«, jejž povznesl postupem času
na znamenitou výši. Jednou, když už byl velikým
boháčem, přijal návštěvu elegantní dámy. »Nepozná-
váte mne?« tázala se ho krásná cizinka. »Nemohu
se skutečně rozpomenouti, kde se mi dostalo pocty,
že jsem s vámi, milostivá, přišel do styku,« vyzní-
vala odpověď. »Což nevíte?« pokračovala dáma, »bý-
val jste přece kočím u mého otce.. .« Tu teprves
Pullitzer vzpomněl na minulé doby svých počátků,
jakož i na dům boháčův, u něhož vstoupil do kolejí
života. A když se Američanka kajicně přiznala, že
už v tehdejších dobách ráda hodila očkem po svížné
postavě kočího, nebylo potřebí, aby minulo mnoho
času k vyznání lásky, jakož i k tomu, aby sličná
dáma podala boháči malinkou svoji ručku, svírající
beztoho obrovské věno, jímž na ni nezapomněl její
tatínek.
= Drzá loupež spáchána byla těchto dnů v ham-
burské budově Německé banky na Adolfově náměstí.
Posel jakési hamburské firmy měl bance vyplatiti
2700 marek a vypočetl obnos tento ve stomarkových
papírových penězích na kamenném stolci pokladní-
kově. Nenadále sáhl jakýsi muž přes rámě poslovo
po svazečku stovek. Posel udiven se ohlédl, ale ne
měl již času, aby lupiče zadržel, neboť mu v té chvíli
pachatel vhodil plnou hrst soli do obličeje, takže pře
padený postrádal možnosti, aby byl drzého člověka
lapil. Zločinec schoval rychle bankovky pod kabát
uprchl ze síně. Událost celá odehrála se v tak kra-
tičké chvilce, že to téměř nikdo z lidí v bance za
městnaných nepozoroval. Jakkoliv byl dareba ihned
pronásledován, nebyl dosud chycen; věc zvláště stě
žuje, že i popis jeho osoby schází, neboť sluha, jenž
až posud zraku nenabyl, nemá ani nejmenších vědo
mostí o tom, kdo by byl pachatelem.
= Čínští umělci na pouti do Evropy. Vavříny,
které sklidila žaponská družina umělců ze Sadda
Yacco v Evropě, nedaly spáti také dětem čínských
uměn. Jak oznamuje »Gaulois« z pramenů prý dobře
zpravených, podnikne prý několik čínských tragedů
»nebeské říše« v nejblíže příštích dobách výpravu
do Evropy a sjedou nejčelnější města, aby se civili-
sovanému světu představili v plné slávě své doved-
nosti. Společnost čítá 45 členů a vypraví se do Pe-
trohradu, odkudž podniknuto bude další tourné. Do
Prahy přijdou také.
= Lidová půjčovna knih v železničních vozech
zavádí se v Dansku, jak se z Kodaně oznamuje
Vozy třetí třídy opatřují se užitečnými a poučnými
knihami, jež se při jízdě cestujícím bezplatně půj
čují. Ve Švédsku zařízení toto už dávno zdomácnělo.
Tam dokonce možno ve voze třetí třídy sáhnoutii
po dílech poetických. A při tom se sbírka novými
děly stále doplňuje. Jak pak by se takové zařízení
#4
alto_textblock
#4
asi u nás vyjímalo? Co myslí asi pan ministr želez
nic s panem ministrem osvěty?
= Neuvěřitelné bestiálnosti přišla na stopu po-
licie petrohradská. Podařilo se jí po delším úsilí
zatknouti bandu žebravých osob, jež se zabývaly
tím, že děti nejohavnějším způsobem mrzačily, aby
jimi pak buditi mohly soucit davů, proudících ulicemi
města. Za označeným cílem střísnily jednotlivá místa
na těle ubožátek roztokem kyseliny sírové a ztopo-
řily jim jazyky a nosy, neboť jednotlivé části těl dě-
tem i odpadly. Zmrzačené děti žebraly pak v petro-
hradských ulicích a nádražních budovách a budily
soucit obecenstva tím, že mu podávaly prosebné li-
sty, v nichž bylo uvedeno, že prý děti přibyly do
Ruska z Makedonie a že příčinou jich neštěstí byli
Turci, kteří prý i jich rodiče sprovodili se světa. Jak
se dá snadno předpokládati, dostávalo se dětem znač-
ných almužen, až konečně policie darebáctví to pro-
hlédla a bandu lotrovskou, jejíž členové v Petrohradě
žili pod různými jmény, zatkla.
= Sebevraždu na hrobu otcově spáchala těchto
dnů mlada dáma elegantního zjevu na hřbitověv
Bornimu u Postupimi. Podle toho, co se zjistiti dalo,
vrátila se před nedávnem z Ameriky. V Postupimi
najala si drožku a davši se dovézti do Bornimu, vy-
právěla cestou drožkáři, že hodlá navštíviti hrob
svého otce, jenž prý se před deseti léty utopil. Ko-
čímu dala marku zpropitného a pravila mu, aby na
ni v blízkém hostinci počkal, až by se ze hřbitova
vrátila. Sotva však drožkář do hostince zajel, ozna-
movali mu domácí lidé, že se na hřbitově ona dáma,
kterou tam vezl, zastřelila. Vozka spěchal na ozna-
čené místo a skutečně našel tam její mrtvolu. Měla
u sebe na hotovosti 700 marek a za mnoho tisíco-
vek cenných papírů,
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 12. července 1903: Maadeová Jana.
soukromnice, 63 roky, 155—IV. Huml Augustin, kovář
78 roků, 613—II. Beránkova Ludmila, dcera dělnice
3 měsíce, 434—I. Kaudersova Irma, dcera klenotníka
10 roků, 1072—I. Drska Julius, hudebník, 28 roků.
317—III. Hendrychova Anna, dcera dělnice, 3 měsíce.
101—VIII. Novákova Zdeňka, dcera malíře porculánu,
8 měsíců, 461—VIII. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Butová Marie, vdova, 63 roky. Kabičkova Anež-
ka, číšnice, 25 roků. Cempr Josef, soukromník, 19r.
Nováková Emilie, švadlena, 74 roky. — U Milosrd-
ných sester: Kašpar Eliáš, nosič, 33 roky. Řehá-
ková Anna, vdova po krejčím, 83 roky.
#7
alto_textblock
#7
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
#8
alto_textblock
#8
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 17. července.
Začátek o 7. hodině
Na všeobecnou žádost.
Po 15.: Jan Hus.
Dramatická báseň o 5 odděleních (9 obr.). Napsa!
J. K. Tyl. Režii B. Kovář.
#9
alto_textblock
#9
ištěkovo lidové divadlo vrchraeo
#10
alto_textblock
#10
na Král.
pátek 17. července,
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po 16.: Zelené mládí.
Velká burleskní fraška se zpěvy o 4 jednáních od
O. Fastra.
16440
#11
alto_textblock
#11
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
#12
alto_textblock
#12
V pátek 17. července.
#13
alto_textblock
#13
245. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Posledn í představení v sézoně:
MASYN A-
(Le fils surnaturel.)
Komedie buffa o 3 dějstvích. Francouzsky napsali
Grenet Dancourt a Maurice Vaucaire. Přeložil J. J.
Benešovský Veselý. Režisér Alois Sedláček
OSOBY: Desiré Montarbourg, soukromník, K. Želen-
ský. Sosthěne Chamouset, F. Steinsberg. Marcel du
Parvis, E. Viesner. Fernand du Parvis, jeho otec,
R. Inneman. Kazimír Leridel, R. Kafka. Zephyrin,
správce domu, K. Mušek. Celestin, zahradník, J. Ha-
velský. Francois, poslíček, K. Váňa. Sofie Montabour-
gová, L. Danzerová. Jolanda Chamousetová, M. Ry-
šavá. Esthér du Parvis, M. Pštrosová. Germaina Mon-
tarbourgová, L. Dostalova. Zozo, zpěvačka, A. Čer-
vená. Sidonie, Klára, mladé panské, R. Kolárová, V.
Hájková. Hlas za scénou Marie Tichá. Děj v Epinelu.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
#14
alto_textblock
#14
Ode dne 18. července až do dne 13. srpna
(včetně) se v král. českém zemském a Národ-
ním divadle nehraje.
#15
alto_textblock
#15
Aréna na Smíchově (bllže Palackéh
mostu).
V pátek 17. července.
Začátek o 7. hod.
Vystoupení paní Mařenky Zieglerové.
Donna Juanitta.
16441
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Fr. Zella
R. Genneé. Přeložil Em. Züngel. Hudbu složil Frant.
Suppé. Režisér Josef Kubík. Dirigent Jar. Hess.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka v Praze
a Kotka na Smíchově, Kinského tř., čís. 26.
#16
alto_textblock
#16
Na cesty, letní by
#17
alto_textblock
#17
a nedělní výlet
#18
alto_textblock
#18
zakupte si před nedělí vždy něko-
lik svazečků
#19
alto_textblock
#19
Světové knihovny.
#20
alto_textblock
#20
Obsahuje vybrané romány, povídky,
novelly, humoresky a j. v. za ve-
lice levné ceny. Číslo pou-
ze za 20 hal. Svazky o 1—5
číslech; každý svazek jest
ukončen. Seznam zdarma. Na
skladě u všech knihkupců
Nakladatelství J. OTTY v Praze,
Karlovo nám., 34. — Ve Vídní, I., Gluckg.,3.
1234
#21
alto_textblock
#21
172
#23
alto_textblock
#23
169
#24
alto_textblock
#24
reptání, protestů a temného odporu proti každému mému
rozkazu, čehož důkazem je nynější tvůj hněv. Za všech
dob lidé temného původu, kteří však vyznamenali se svými
přednostmi, brali si za manželky třeba dcery vašich králů
a nikdo neviděl v tom urážku; synové z lidu byli stejně
vychováváni s princi krve a dosahovali nejvyšších hodností.
Pouze proto, že já, vámi nenáviděný cizozemec, povýšil
jsem Josefa, pohrdáte jím! A také ještě proto, že dobře
tušíte, že má dosti sil, aby vás mohl vzíti pořádněu
huby; vaše nenávist rovná se vašemu strachu. Nebudeš-li
chtíti ty, pak jiný nejvyšší žrec bude nucen dáti mu svou
dceru: tak chci — slyšíš, žreci heliopolský? — Chci,
aby ten, jenž vás pokoří, byl svázán s vaší kastou, aby
krev jeho smísila se s vaší a potupná skvrna na jeho
minulosti aby byla smyta! Rozmysli si všechno dobře,
Potifero! Mám dosud ve svých rukou moc a sílu a tvé
odmitnutí budu považovati za zřejmý odpor proti mé vůli
a učiním krutá opatření. Suď sám: při přísné prohlídce
najdou se ve vašich chrámech dokumenty a důkazy, které
vydaly by do rukou katových vaše hlavy! A není snad
proto lepší dáti na jevo pokoru a uvítati příštího manžela
tvé dcery s úctou a vděčností, jako hlasatele mé králov-
ské k vám milosti? Tvá pokora odstraní předsudky vyš-
ších kast a možná, že stane se podkladem nové éry klidu
v říši. Za tuto cenu chci zapomenouti na tuto hodinu a
uchovati svou blahovůli vůči chrámům a tvé kastě. Od-
pověz: podrobuješ se, čili nic?«
Každé slovo Apopiho zdálo se býti Potiferovi ranou
kladivem do hlavy. V okamžiku tom různost jejich posta-
vení se vyrovnala; tito dva muži, s chvěním zadržovaného
hněvu, změřivše se svými pohledy, nebyli již faraonema
poddaným, ale dvěma se nenávidějícími soky, dvěma zá-
#25
alto_textblock
#25
srdce ve chvění!... Horovi ani ve snu o takovém po-
hledu se nezdálo.
Tu mladá dívka dala se do smíchu.
»Zdá se, že jsem se zbláznila: nečistého cizozemce
porovnávám s mým poctivým a vznešeným Horem! Má
najisto uhrančivé oči, neboť ne nadarmo začalo mně tak
silně bušiti srdce! A co mně vlastně po něm?«
Přiloživši k čelu a ke rtům posvátný amulet, visící
jí na šíji, šeptala modlitbu k Isidě a upadla do hlubokého,
klidného spánku.
Druhého dne Potifera odebral se do paláce, aby
vyzvěděl čas, kdy bude moci se představiti faraonovi;
oznámili mu, že Apopi přijme ho zejtra, jelikož farao ne-
zotavil se dosud úplně ze záchvatu, který stihl ho před
dvěma dny.
Dle tohoto rozkazu vrchní žrec se všemi odznaky
své důstojnosti — se slunečním diskem na zlatém řetízku
na šíji — dostavil se v ustanovenou hodinu a byl oka-
mžitě vpuštěn do pracovny faraonovy. Na vyvýšenině, po-
tažené červenou látkou, seděl u stolu Apopi; jeho hubená,
svraštělá tvář se zapadlýma chytráckýma očima, v tomto
okamžiku dýchala dobromyslností. Odstrčiv stranou ležící
před ním závitky papyrusu a tabulky, pokynem ruky uví-
tal vrchního žrece, jenž klesl tváří k zemi a přikázal
svému dvořanovi, jenž provázel Potiferu, aby přísně vy-
plnil rozkazy, které mu před tím dal.
Obrátiv se potom k Potiferovi, ukázal mu milostivě
na nízkou stoličku naproti sobě.
»Posaď se, vážený služebníku velikého boha Helio-
pole! Těší mne, že vidím tě zase úplně zdravého. Muj
věrný sluha, adon, oznámil mně, že těžká choroba byla
by tě málem připravila o život.«
Železný kancléř.
#26
alto_textblock
#26
43