#1
alto_textblock
#1
19. července 1905. Číslo 196.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISrY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
zejíra v Moskvě, jakož i ke sjezdu měst při-
bylo sem přes 200 delegátů. Na denním po-
řadu je rozprava o stanovisku vůči Bulyginovu
projektu lidového zastupitelstva, dále otázka.
zda je žádoucím společný postup s ústřední
jednotou demokratiekou.
#5
alto_textblock
#5
Válka rusko-japonská.
#6
alto_textblock
#6
Český hlas z bojiště.
Kapelník 18. východo-sibiřského myslive
ckého pluku p. Bohuslav Jelínek zasl
nám přípis, datovaný 26. dubna v Jučenezy
v němž praví: »Nás zde trápí bídné počasí
brzy padá sníh, prší, mrzne a nejhorší ze všeho
jest ten protivný tropický vítr. Stav naší armády
je výtečný; buďle o nás bez sterosti. My do-
posud ustupovali, ale jak začnou Japonci, pak
to nebude ústup, nýbrž běh. Já myslím, do-
padne-li příští boj dobře pro nás, že za tři
měsíce bude konec válce. Pozdrav krásným
#7
alto_textblock
#7
Čechám.
#8
alto_textblock
#8
Z Mandžurie.
Válečný zpravodaj »Rusk. Slova« Kli m-
kov sděluje z Gunčžulina, že Japonci se sou-
střeďují proti levému křídlu ruskému a na zá-
padě že se silně opevnili. Vše nasvědčuje tomu.
že situace jest vyčkávací, nerozhodná. Ruské
vojsko jest připraveno vykonati svou povinnos
a umříti. Oddil gen. Rennenkampfa má drobné
srážky. V obvodě ústí Amuru vzniki lesní požár,
posádka zakročila, aby se nešířil k opevněním.
K poradám mírovým.
Nálada pro mír není prý valná, tak sdě-
lují snglické listy z Petrohradu, kde prý strana
bojovná nabývá opět převahy u cara pod do-
jmem o vstupu Japonců na ostrov Sschalin
telegrafický výzev gen. Liněviče a důstojnictv
ruského, neuzavírati mír nyní, kdy ruské vojsko
jest pohotové k boji na základě nabytých zku-
šeností a provedených oprav a výtečného ducha.
A tak prý Witte odjíždí zachmuřen a bez značné
právomoci.
Stejně prý japonští plnomoeníci jsou ome-
zeni ve své právomoci. Mají prý setrvati v me-
zích japonských návrhů. Japoncí chtějí ještě
před poradami mírovými obklíčiti Vladi vo-
stok a přiměti gen. Liněviče k bitvě, areic
dlužno uvážiti, že nezáleží tu na přání, jako
spíše na započatých lijácích na bojišti.
Jako kámen úrazu uvádi se požadavek ja-
ponský, že Rusko nesmí miti ve vo-
dách východoasijských válečne
loďstvo a že nesmí stavěti druhou
kolej při sibiřské dráze, aby takto
nepomýšlelo Rusko po sesílení a zotavení svém
za nedlouho vrhnouti se na Japonsko.
Zároveň sděluje »Asshi«, že Japonsko nemá
sobeckých záměrů v Mandžurii. Až prý zapudi
odtud Rusy, odstoupí prý také (?1) a zreorgani-
suje s Čínou země dalného Východu, při čemž
by Japonsko dostalo práv, jichž požívají Ru-
sové v Mandžurii.
#9
alto_textblock
#9
Lelegrar
#10
alto_textblock
#10
Ministr Witte o vyhlídkách míru
Z Nov. Yorku, 18. července. (C -B) Před-
seda ruského ministerského komitétu, Witte.
přijal v Petrohradě zástupce žurnalistického
sdružení, jenž ho upozornil, že celý svět po-
jímá jmenování jeho tak, jakoby Rusko chtělo
uzavříti mír za každou cenu.
Witte odpověděl: »Nikoli, car vyvolil mne
svým plnomocníkem, by zjednal sobě jistotu,
lze-li uzavříti mír. Můj náhled osobní má jen
podřízený význam. Obdržel jsem od eara určite
pokyny, konečné rozhodnuti zůstane však na
něho. On přeje si míru, ale bojím se ve-
lice, že japonské podmínky budou takové, že
nebudeme moci dospěti k uzavření míru.
Doznávám zřejmě, že náležím ke straně
přivrženců míru a že jsem zachování míru přal
ještě před válkou, jsem však jist, jakmile
oznámím, že podmínky japonské
jsou nepřijatelny, že ruský
národ bude souhlasiti smým ná-
zorem. Rusko není zničeno. Nepokoje
vnitrozemské jsou sice velmi vážně, leč v cizině
nechápou pravého významu těchto událostl.
Na Rusko nelze pohližeti se stanoviska Západu.
Rusko podobá se veliké rodině, rozhárané sice
domácími různicemi, tento rozkol zm i zi
však, jakmile národ pozná, že ce-
listvost země a jeho dějinná bu-
doucnost jsou ohroženy.
Proděláváme velikou vnitřní krisi, která vy-
značuje se řadou vážných událostí a dojde
možná ještě ke mnoha jiným, leč kris
tato pomine a Rusko stane se o pě
čelnou velmocl v koncertu evrop
#11
alto_textblock
#11
ském.
#12
alto_textblock
#12
Již se dělí o Sachalin.
Z Pařiže, 18 července. Utvořila se právě
japonsko-americká společnost, která chce využit-
kovati suroviny na Sachalinu. Praví se, že ja-
ponská vláda dostala by potřebnou sumu v annui-
tách na řadu let od této společnosti. Kombinace
tato umožnila by Japonsku vzdát se části žádané
válečné náhrady s předpokladem, že by vladivo-
stocké pevnůstky byly odstraněny, poněvadž
Japonsko chce neobmezeně a bez nebezpečenství
spravovati své nové území. V tomto smyslu
došly také zprávy z Washingtonu.
#13
alto_textblock
#13
Právomoc Wittova.
Z Kodaně, 18. července. Ve dvorských
kruzích se ujišťuje co nejurčitěji, že car na
přímluvu krále anglického se rozhodl, obdařiti
Witta nejrozsáhlejší plnomocí, tak že se oče-
kává nejrychlejší uzavření míru. Car pro-
pustil prý Witta témito slovy: »Postarejte se
o čestný a blízký konec vyjednávání, aby ruská
diplomacie evropská nabyla opět oné volnosti
které nyní potřebuje«.
#14
alto_textblock
#14
Balkán.
#15
alto_textblock
#15
Z Cařihradu, 18. července. (C.-B.) U Krčev
na Bitoljsku došlo k boji s bulharskou
četou, z níž byl 1 muž zabit a 50 prý jieh
zajato. Poslední dobou v okolí Bitolje zavraždi
Bulhaři 10 Řeků.
Z Cařihradu, 18. července. Zde jsou roz-
šířeny pověsti, že dojde ke změně v úřadě
velkovezíra, poněvadž Ferid paša trvá roz
hodně na své demissi.
#16
alto_textblock
#16
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Demisse tyrolského místodržitele.
Z Inšpruku, 18. července. »Alto Adige«
oznamuje, že místodržitel tyrolský bar-
Schwarzenau na podzim dán bude n
odpočinek. V prosinci má se sejíti tyrolský
#17
alto_textblock
#17
sněm.
#18
alto_textblock
#18
Manevry v Srbsku.
Sp. Z Bělehradu, 18. července. (Pův. tel
»Nár. Listů«.) V měsíci září budou v Srbsku
mezi Čupryí a Zajčarem velké vojenské ma-
nevry, kterých se zúčastní divise timocká a šu-
madijská s více než 40.000 mužů. Plán pro
manevry vyhotovuje šéf hlavního štábu, plu-
kovník Mašín se svým pomocníkem plukovníkem
Blagojevičem.
#19
alto_textblock
#19
Telegramy korresp. kanceláře.
Události v Uhrách.
Z Pešti, 18. července. (C.-B. uber.) Velk
župan hontského komitátu Julius Lits ohlásil
že vystupuje z liberální strany.
Z Pešti, 18. července. (C.-B. uher.) Řídíe
výbor koaliční uveřejnil dnes odpověď na
okružník ministerského předsedy.
polemisuje s každou jeho větou. Praví se tu
Hlavaím bludem okružníku je, že nynější vláda
považuje se za zákonnou a ústavní, ač — jak
okružník praví — neopírá se o parlamentní vět-
šinu. Ta věta obsahuje revoluční převrat naší
ústavy. Jmenování Fejérvárova kabinetu samo
sebou bylo zákonným, avšak charakter, jejžs
vláda připisuje v královském listě svědějeím
předsedovi ministerstva při jeho jmenování, od-
poruje naší ústavě. Setrvání vlády v úřadě po
projevu sněmovní nedůvěry je vzdorem ve I
zákoné z r. 1848 položené ústavní zásady, že
král může vykonávati výkonnou moc pouze zod-
povědným ministerstvem.
Tak je tedy pojem zodpovědnosti v zákoně
inarlikulován jako podmínka zákonné a ústavní
vlády. Tento pojem zodpovědnosti zahrauje
v sobě politickou i právní zodpovědnost. Poli-
tická zodpovědnost však znamená, že vláda musí
mít ke svému konání souhlas většiny národního
zastupitelstva. K trvání vlády je třeba důvěry
většiny. Vlada, jež jako Fejérvárův kabinet zů-
stává v úřadě i po projevu nedůvéry poslanecké
sněmovny a veřejně prohlašuje, že toto votum
nedotýká se jejího postavení, není tedy ani zá-
konná ani ústavní. Podvolení se takové vládě
bylo by precedentem, jenž by mohl zničiti nej-
důležitější statky naší ústavní svobody: zásadu
politické zodpovědnosti. Je naší nejsvětější po-
vinností učiniti takovou vládu nemožnou všem
prostředky, neboť nepopíratelná zla a nebezpečl.
spojená se zákonným odporem, mizí naprot
podvracení základů našeho národního byti, jež
by nastalo, kdyby podařilo se zmařiti jen s dosti
malým zdáním ústavnosti a zákonnosti nynější
ústavu, totiž pokojné a zákonné uplatňování
národní vůle.
O odepření daní praví se v projevu
Nelze popírati, že účastenství na veřejných bře-
menech je vlasteneckou povinnosti, jak praví se
v ministerském nařízení. Také k tomu musíme
poukázati, že žádný rozvážný státní občan ne-
bude domnívati se, že by byl prost platiti do-
spívající teď daně nebo byl zbaven branné po-
vinnosti a nemusil dostáti své povinnosti, jak
ústavní pořáduk bude obnoven. Avšak zákonná
a vlastenecká povinnost účastniti se veřejných
břemen nevyžaduje, ba vylučuje, aby touto po-
vinosti dávaly se k disposici prostředky viádě,
jež nemá zákonného zmocnění přijímati takové
platy a jich používati. Vláda za takové zmoc-
nění ani nepožádala a tím přiznala, že sama je
přesvědčena, že by takého zmocnění nikdy ne-
dosáhla.
Dobrovolné placení daně a dobrovolné ko-
nání branné povinnosti nebylo by naproti vládě.
jež chce disponovat o těchto výkonech v od-
poru s národním zastupitelstvem, důkazem sil-
ného vědomí povmnosti, nýbrž musilo by se
považovati za svědectví laxního konstitučního
vědomí. Veřejní úřadníci, již odeprou své spolu-
půsocení při také podpoře neústavní vlády.
municipia, jež dávají v tom směru rozkazy ve-
řejným úřadníkům, nejen nedopouštějí se nezá-
konnosti, nýbrž naopak zamezují nesprávné a
nezákonné používání veřejných výkonů, řidice se
posvátnou tradicí našeho ústavního živola, ko-
naje co nejpřísněji zákonné uloženou povinnost.
Kdyby vláda toto usnešení zrušila, jednala by
nezákonně a bez právního účinku. Domluva,
obsažená v okružníku na municipia, neobsahuje
ničeho, co by mohlo s právního stanoviště pře-
kážeti municipiím, prováděti odpor založený na
zákonech, při čemž používá se pouze prostředků
zákonných.
Tento okružník nemůže mít ani mravní
síly, neboť neústavní vláda není s to připomí-
nati někomu jeho ústavní povinnosti. Sila do-
mluvy té záleží pouze ve škodě, již vláda
může skutečně způsobiti některým úřadníkům
svými neoprávněnými skutky. Avšak v té pří-
čině poukazujeme na odstavec usnesení posla-
necké sněmovny ze dne 21. června, dle něhož
poslanecká sněmovna po obnovení ústavního po-
řádku bude považovat za svou přední povin-
nost, napraviti škody, jež by se národu a jed-
notliveům po čas boje snad staly. Nikdo ne-
může pochybovati, že národ má k tomu po-
třebné síly a také silu pohnati k zodpovědnosti
neústavní vládu a ty, kdo ji podporují. Národ
má k takovému jednání právo i vůli. Municipia
se již částečně postarala o zmírnění dočasných
nepříjemností, částečně se o to ještě postarají.
Dikem národu mohou býti bezpeční, kdo v těchto
těžkých dobách podporují zákonný a ústavn
odpor.
Z Pešti, 18. července. (C.-B. uher.) Ři-
dicí výbor koaliční v dnešní schůzi schváli
uveřejněný projev.
Předseda Košut zmínil se potom o ela-
borátu stran jednotné organisace trpné ho
odporu.
Delší debata rozpředla se o hlavních my
šlenkách elaborátu.
Odbor, jenž jej má vypracovati, bude míti
schůzi příští týden za předsednietví svého pre-
sidenta, Julia Gutnera, avšak text eleborátu
předloží se až později plenu ke schválení,
protože předseda výboru Košut odjede do
Herkulových lázní a výborová schůze bude
svolána teprve za 14 dni.
#20
alto_textblock
#20
Schůze royalistů.
Z Paříže, 18. července. (C.-B.) Royaliste
konali včera schůzi, jíž zúčastnili se řečm
také Buffet a hr. Lur-Saluces, vrátivší
se z vyhnanství. V řečech svých ohlašovali další
boje proti republice. Schůze se zúčastnilo a
1000 osob. Předseda její provolal na ulici ně
kolikráte »Sláva králi !« pročež byl zatčen.
#21
alto_textblock
#21
Anglická sněmovna.
#22
alto_textblock
#22
Z Lendýna, 18. července. (C.-B.) V dolní
sněmovně odpověděl parlamentní tajemník
námořnictva Prelyman na dotaz po koup
walesských uhelen německou s po-
lečností, že pochybuje o takovém prodeji.
#23
alto_textblock
#23
Národní hospodář.
#24
alto_textblock
#24
Stav úrody.
Z Vídně, 18. července. (C.-B.) Zpráva
ministersiva orby z polovice července. Velkt
parna na počátku měsíce ublížila jařinám, avšak
okřály zase pozdějšími dešti. Vedra urychlila
také dozrávání a žně. Žito v nižinách jest již
sklizeno. Zrni zakrnělo někde nedostatkem
vláhy; v českých krajích, postižených suchem,
klasy zakrněly nebo jsou zubaté. Pšenice do-
zrává honem a její zrno je celkem pěknějs
než žitné. Někde polehla po bouřích počátkem
července. Jak bude sypati, zví se až po omlatku.
Zatím nelze považovati žeň pšenice a žita z
dobrou prostřední. Jaře v Sudetách, východních
a podunajských zemích zhoršily se velice, ze-
jmena ovsy; ječmeny jsou částečně pěkné.
částečně prostřední. Oves je průměrně dosti
pěkný. V Čechách ječmeny a ovsy skoro v po-
lovíci všech okresů nevydařily se, jen v severní
části jsou lepší. V Alpách a na Krasu jsou
jařiny, zvláště oves, znamenité. Nejlepší žně
bude asi míti východní Italie. Řepka je z většího
dílu sklizena a je celkem slabá. Kukuřice je
znamenitá. Otavy bude, bude-li pršeti. Okopa-
niny vydržely sucha. Zeměsta jsou pěkná.
Cukrovka až na málo okresův uspokojiva.
Krmná řepa zofavíla se posledními dešti. Zei
uškodilo sucho a housenky. Len je namnoze
krátký; ve východních a alpských zemích
pěkný. Po dešlích udržuje se naděje, že lelošek
bude dobrý vinný rok až na Přímoří, Istriji
některé kraje jihotyrolské, kde ničila revu pero-
nospora. Třešní — mimo Halič — je dost;
jiného ovoce pro sucho tolik nebude, zejmena
v Čechách.
#25
alto_textblock
#25
Stálý živnostenský výbor.
Z Vídně, 18. července. Na dnešní schůz
usneseno přikročiti k podrobné debatě o vládní
reformě. Vládní zástupce dr. Hasenöhrl přái
sobě přijetí předlohy beze změny, dovozuje, že
prý vláda ve prospěch živnostnietva míní půso-
biti jak po stránce technické a hospodářské,
tak vlivem svých živnostenských instruktorů
Základy živností a řemesel mají prý býti upev-
něny také cestou zákonodárnou.
V odpolední sehůzi po rozdělení referštů
rozpředla se debata o § 104 b, e, d (zkouš ka
učednická při řemeslných živno-
stech). Vládní zástupce dovozoval při tom
domnělou nutnost organisace tohoto úkonu
státem, po kazuje v této příčině na Německoa
podotýkaje, že na zkoušky budou na příště
dohližeti nejen orgánové společenstevní, nýbrž
také státní zkušební komise. Zavésti zkoušky
povinné nebude prý tak těžko a stačí prý, aby
jím byli přitomni pouze dva přísedlcí, z nichž
jednoho vyslali by pomocníci. V podrobné
debatě o tomto bodu bude pokračováno zejtra
dopoledne.
*
st. Z Pešti, 18. července. [Zvl. elegr. »Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 35.000 metr. ctů.
o 5 až 10 hal. levněji. Platila za 100 kg
pšenice tisská 81 kg K 17.10, 80 kg
1670, 77 kg K 16.10; pešťská 80 kg K
16 85, 80 kg K 16.60; banátská 77.5 kgK
15 95; bačská 78 kg K 16 70, 77 kg
16.30; vrbasská 76 kg K 16 25 ; pančevská
78 5 kg K 15 60; skladní 79 kg K 16 . 65
nová lisská 80 kg K 16 40, 79 kg K 16. 15
78 kg K 15 90; hartská 79 kg K 16. 15;
horňácká 80 kg K 16.05; bačská 78.5 kg k
16.05; žito nově K 12.75—12 85, v parite
pešťské K 13 20 na čtvrt léta; ove s
13.60; ječmen nový srbský K 11 10; kuku-
řice (pevná) K 15.70—15 50, cinquantink
16.10.
Terminový obchod s novou kuku-
řici byl vzestupný, na předvídané chladnější
počasí chabý, s chlebovinami mdlý, protože z
Banátu oznamují 15 q. z 1 jitra.
K večeru znamenala: pše nice na říjen
K 15 54, na duben K 17.10; žito na říjen
12.74, oves na říjen K 1144, kukuřice
na červenec K 15 24, na květen K 10.92.
řepka na srpen K 24.40.
Sádlo smlouváno po K 146; jiné zbož
beze změny.
Parno
Z Liverpoolu, 18. července. (Telegr.) Ve 4 hod.
10 minut. Obraty činily 30000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —. — ž.
Amer. dodavky na červenec 5.84, 0.—, červenec-
srpen 584. 0.—, na srpen-září 5.84. 0.—, na září
říjen 5.854, 0.—, na říjen listopad 5.85, 0.—, n
listopad-prosinec 5.85. 0.—, na prosinec- leden 5.86
0.—, na leden únur 5 87, 0.—, na únor-březen 5.87.
0.—, na březen duben 5.88. Smýšlení povolné.
Z Nověho Yorku, 18. července. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. — Znamenala: pše-
nice na červenec 91.75 (91.50), na září
871/8 (871/2), kukuřice na září 60 50
(611/s), eukr (Fair Muscovad.) 33/8 (33/2).
bavlna 11.— (10.75). Závěrečné smý-
šlení na peněžním trhu velmi povolné.
#26
alto_textblock
#26
Zprávy živnostenských inspektorů
#27
alto_textblock
#27
I.
#28
alto_textblock
#28
Také liberecký živnostenský inspektor
konstatuje postupující zlepšení výdělečných
výrobních poměrů v obvodu své působnosti.
Leč v některých odvětvích nepostupovalo zvět
šení mzdy rovnoměrně s rostoucí drahotou živo-
bytních potřeb. Moment tento byl podnětem
krejčím kteréhosi většího města, by hledali cestu
k odpomoci pomoci stávky. Také v průmyslu
sklářském se poměry mzdové zlepšily, byť ne-
dostatek vody nutil výrobce k zastavení práce.
Poměry bytové jsou nadále nepřiznivy, zvlášt
#29
alto_textblock
#29
v cihlárnách. V kterési eihlárně spali dělníci v
staré kůlně, která neskytala proti špatnému po-
časí naprosto žádné ochrany, ložem byla pouze
sláma na zemi rozházená. V jiné cihlárně spal
čtyři dělníci ve zrušené stáji, čtyři na senové
půdě. Opakem k těmto poměrům jsou zařízen
tkalcovny lnu, která vystavěla dva veliké, pěkné
dělnické domy. Byt s jedním pokojem a kuchyaí
respektive bez ní s příslušenstvím stojí 100
resp. 70 K ročně. V posledním roce zřízeno to-
várníky několik opatroven, lázní a p., dědiei
kterési továrny věnovali 100.000 K na zřízen
zvláštního fondu, z něhož se úroky vypláceji
zasloužilým dělníkům závodu.
Poměry pracovní obvodu děčínské h
byly velmi nestejny. Zatím co neobyčejně nízký
stav vody na Labi měl v zápětí zastavení do-
pravy a tím nezaměstnanost tisíců pracovníe
sil, panoval v některých oborech průmyslových
naprostý nedostatek dělnictva, zvláště ženského.
Dělníci lodní a přístavní k nastoupení prácev
továrnách nejevili naprosto žádné chuti, jedna
proto, že nechtěli propásti vhodné příležitost
pracovní při stoupnutí vody, jednak proto, že
uvykli pracovati na vzduchu a ve volné přírodě.
Okolnost tato měla v zápěti, že i závody bez-
prostředně na Labi ležící musily si opatřovat
dělnictvo z krajů dosti vzdálených.
Protože pak agenti dělnictvo opatřující ne
užívají vždy nejlepších prostředků, vedl tento
dovoz dělnictva k četným stížnostem. Zařízení
ve prospěch dělnictva podniknuto loni poměrně
hodně. Zřízovány lázně, jídelny (zvláštní pro
ženy a zvláštní pro muže při dobré kuchyní).
skytána (v jednom závodě) dělnicím dvakráte
denně bezplatně káva, vyplácí se těhotným dě
nicím čtyři neděle před slehnutím plná mzda.
aniž jsou nuceny choditi do závodu a p. Zmínky
zasluhuje velmi dobře se osvědčivší útuln
pro rekonvaleseentní dělníky, která
umistěna v pěkné poloze lesní. Náklady hradi
nemocenské pokladny. Loni bylo v útulně 535
ošetřovanců po 9864 dnů. Průměrně přibyl re-
konvalescent na váze 4 gk. V obvodu byly
loni jen 4 malé stávky. Protizákonně zaměst-
náváno 31 děti mladších 14 let v továrně. Co
do pracovní doby loni znučných zmén ne-
nastalo.
Chomutovský inspektor sděluje, že
správní soudní dvůr učinil opětně nové rozhod-
nutí, dle kterého jest podnikatel továrny na
porcelán povinen dodati bezplatně malířům
dělníkům nádoby zhotovujícím světlo. Veškery
průmysly obvodu tohoto byly po celý rok do-
statečně zaměstnány, takže mělo dělnictvo hojně
pracovní přiležitosti. Zrušení eukrovaru a raff-
nerie nemělo na dělnietvo vlivu, protože prvý
závod zaměstnával jen cizí dělnictvo, druhý pak
převedl dělnietvo do podniku zvětšeného. Po-
měry bytové v menších závodech, zvláštěv
cihlárnách, byly nadále nepříznivy, zatím co
byty skytané dělníkům velkopodniky uspokojo-
jovaly. V kterýchsi jatkách spal pomocník pod
nechráněnou střechou, v četných malých podni-
cích spali pomocníci a učedníci ve tmavých.
velikých komorách na lávkách nad sebou upev-
něných. Kterási tkalcovna dává svým dělníkům
levné stavební pozemky, kde si mohou proti
záloze vystavěti vlastní domky. Splácení ne-
zůročitelných půjček ponecháno na
vůli dělnictvu a možno tak činiti v nepatrných
obnosech. I v tomto obvodu zřizují četné pod-
niky lázně, jídelny, šatny, ohřivárny a p. pro
své dělníctvo.
Některé továrny platí ženám dělníků, po-
volaných k vojenskému cvičení, vedle plné mu-
žovy mzdy ještě zvláštní podpory. V jedné tkal
covně dostanou dělníci pro případ nemoci p
20 týdnů plnou mzdu. Stávek bylo v obvodu
5. Neplnění ustanovení o zaměstnání osob zá
konem chráněných konstatováno pouze ve dvou
případech.
Výdělečné poměry dělnictva dozorčího ob-
vodu plzeňského zlepšily se oproti loňsku
jen nepatrně, protože v některých oborech prů-
myslových i nadále se uplatňuje nadvýroba re-
spektive nedostatek odbytu, čímž ovšem dělnle
značně jsou postižení. Nepřekvapuje, že za to-
hoto stavu poptávka značně převýšena nabídkou
pracovních sil. Většina velikých podniků zbožt
železného a kovového, jakož i průmyslu stroj-
ního udržovala se jen s námahou na výši nor
mální výroby; následkem toho bylo zlepšen
výdělečných poměrů dělnických neob čejně sti-
ženo. Kterýsi veliký závod tohoto odvětví byl
nepřizní poměrů nucen provésti důkladnou re-
organisaci svých výrobních poměrů, při čemz
nejen provedena nová úprava mzdy ale i hojně
dělnietva propuštěno. Provedení těchto drakoni
ekých opatření způsobilo mezi dělnictvem po-
chopitelnou nespokojenost a bylo podnětem
k opětným intervencím úřadním. Kterási žele-
zárna vystavěla 20 obytných stavení, určených
vždy pro osm rodin (1 resp. 2 pokoje s ku-
chyní) a disponuje nyní 28 obytnými stavením
s 224 byty. Jiná válcovna vystavěla 4 domy
s 45 byty. I v tomto obvodu konstatovány
v četných menších závodech nepřístojnosti při
ubytování dělníků a učedníků. Špatné jsou také
dělnické poměry bytově ve velikých světových
lázních, kde se pronajímá v čas saisony kde
jaký kout hostům. Dělnice kteréhosi krejčího
spaly v dřevěných přehradách na půdě, která
byla vysazena nebezpečí ohně, na kterou bylo
lze vylézti pouze po žebřiku a kam v čas deště
silně zatékalo. Vznikání nových zařízení na pro-
spěch dělnictva brání stále ještě stisněný stav
průmyslu. Tím více zasluhuje uznání malý
pivovar, který ukládá rok jak rok na jméno
dělníků více než tři leta tam zaměstnaných 60
korun. Kromě toho sníženy pivní dávky denně
se 6 na 4 litry a obnosy, uspořené za zbývajíeí
dva litry piva, jež činí ročně 108 K, ukládaj
se rovněž na jmena dělníků do spořitelny. Poku
dělník v pivovaře je zaměstnán, může obnosem
timto disponovati pouze se svolením správy ; po
zrušení poměru pracovního vydá se mu knižka.
V obvodu bylo loni 13 stávek. Protizákonné za-
městnávání osob chráněných poměrně kleslo.
Nevalně příznivé poměry dělnictva obvodu
budějovického zhoršeny v minulém roce
ještě úplným nebo častečným zrušením několika
cihelen, cementárny, továrny na emailové ná-
dobl, továrny obvazové, dvou továren kožníeh
a jedné tkalcovny hedvábí. Nedostatkem sucha
byly četné mlýny nuceny práci vůbec zastaviti.
Také ruch stavební byl v minulém roce malý
až na zřizování druhé koleje na dvou tratich
nebyly prováděny žádné větší stavby, tak že
#30
alto_textblock
#30
bylo hojně dělníků bez práce. Kterási bavlnářská
přádelna obvodu zřídila v minulém roce 17 děl-
nických domků. Z domků těchto vystavěno pět
na účet dělníků. Cena takového domku činí pro
dělníka 1600—2000 K. Také továrna nábytku
zřídila dělnický dům obytný. Vesměs pronikají
snahy opatřiti dělnictvu byty alespoň o dvou
místnostech. V obvodu jest nyní u 50 továren
210 domů dělnických pro 800 rodin a 150 svo-
bodných dělníků. S úžasem konslatoval za t
ale inspektor v jedné továrně výbušných látek,
jejíž mohoucnost kapitálová je všecbecné známa.
že v místnosti, v níž nepřipadalo na osobu více
než 8 m3 vzdušné prostory, spalo 60 dělnie,
z těch mělo jen 35 slamníky . . . Poměry by-
tové v malých živnostech lepší se rok za rokem.
Chudé řemeslníky lze ovšem jen stěží donucovati
k nápravě, kde jí dosud třeba. Majitel veliké
bednárny chce založiti pro své dělníky zvláštnt
fond pensijní. V kterési továrně papíru utvořen
dělnický výbor, jehož povinností jest sdělovati
přání a stížnosti dělníků správě závodu, spolu-
působiti při vyrovnávání rozporů mezi dělnictvem
a podnikatelem a bráti podil na správě zařízení
ku prospěchu dělnictva. Celkem působí nyní
výbory dělnické v tomto obvodu ve třech továr-
nách. V minulém roce oznámeno úřadům sedm
stávek. Největší procento mladistvých délníků
případá na skupiny »výroba strojů«, »grafické
živnosti« a »zpracování kovů«. Případů, kde
konstatováno protizákonné zaměstnání osob chrá-
něných, bylo několik. Ve zmlněně již továrně
výbušných látek konstatována nepřípustná noční
práce přes čas.
#31
alto_textblock
#31
Z pražského trhu obilníha. Počasí není pro prác
sklizňové příliš příznivo. Práce rušeny jsou četnými
bouřkami a dešti a není pochyby, že pro případ del-
šího trvání počasí tohoto utrpí i jakost obilí. Na
včerejší pražské burse bylo uvedeno již i nov
české žito, které ale nebylo ještě zplna suché.
Naproti tomu prospěl by vydatný všeobecný děšt
dopravě vodní, aby netrpěl vývoz ječmene jako loni
Účasť mlynárů na nákupu pšenice byla opět malá
Potřeba nechce se oživiti. Ceny klesly o dalších 10
až 15 hal. a placeno 9.40 až 9.65 z Prahy. Jinal
prodávána pšenice 80 kg za 9.50 z Prahy. Došlo k ně-
kolika obratům co do uherské pšenice, při čemž pla-
ceno za starou 80 kg 8.60 z Moravského Pole, novou
77—78 kg na červenec 8.15 z Moravského Pole a 78
kg 9 K z Nymburka. Pohotové žito budilo zájem,
leč přes to nebylo lze uhájiti dosavadních cen, protože
při silné nabídce uherského žita uvedeno i novt
české. Ceny byly o 10—15 hal. nižší a znamenáno
české z Prahy 8.15 až 8.30, uherské 7.80 až 7.95, ra-
kouské 7.85 až 8.10. Jinak prodáváno nové české
žito 73 kg za 7.90 z Prahy a 7.70 z Neratovic; uher-
ské za 7.05 z Moravského Pole. Rovněž ukázány
vzorky nového ječmene, které pro případ dobrého
počasí budí naději, že nebude nedostatek dobrého
zloží. Za oves placeno 8.15 až 8.35 z Prahy. Obraly
obchodní se zmenšují, spotřeba uhražuje pouze nej-
nutnější, čekajíc, že bude lze nový oves koupití
o hodně laciněji. Uherský znamenal z Prahy 7.05
až 7.25 z Vídně. Kukuřice těšila se odbytu měně
uspokojivému, nicméně ale byla pevna. Za nové uher-
ské zboží na listopad-ůnor placeno z Vídně 5.90.
Uherská řepka procvána z Prahy za 13.35. Pi
malých závěrkách české řepky byla cena docílení
tajena, tak že ani úřadních záznamů není. Co do
ostatních předmětů nedošlo ke změnám ani co do
cen, ani co do smýšlení. Obchod byl nepatrný.
Růžák prodán za 30.— až 32.— K.
Konec obchodní smluvní akce Německa. Silná
a cíle vědomá obchodní politika německá docílila tedy
velikého a pronikavého úspěchu. Nová německo
bulharská obchodní smlouva sjednána a tím obno-
veny obchodní smlouvy Německa se všemi státy.
ohledně nichž končily. V zimě schválil již parlamene
německý sedm nových obchodních smluv, řetěz jich
uzavřen nyní osmou. Nová obchodní smlouva něme-
cká nabude platnosti 1. března roku 1906, zároven
s ostatními novými úmluvami. Obchod ně-
mecko-bulharský není značný. V minulém roce vy-
vezlo Německo do Bulharska zboží za 10.9 mill. f
a dovezlo odtamtud zboží za 9.2 mill. fr. (Rakousko
vyvezlo loni do Bulharska zboží za 26.7 mill. K a do-
vezlo odtamtud za 7.7 mill. K). Když před dvěma léty
Německo uveřejnílo svůj nový autonomní celní tarií
vzbudil úžas a odpor svojí vysokou ochrannou agrární.
Skoro vesměs převládal názor, že na základě tomte
nebude se vůbec možno propracovati k novým smlou-
vám. Události další vyvrátily zúplna tyto pessimistní
názory a ukázaly, jak pradiva byla slova knížete Ba-
lowa, že Německo svou váhou mocenskou zjedná si
ochotu ku přijetí zvýšených položek celních státy
ostatními. Ovšem: situace byla plánům Německu
přízniva neobyčejně. Rusko zapleteno do zápasu n
dálném Východě a odkázáno svými úvěrními potře-
bami na západ, bylo prvé, které uznalo z motivů
politických a finaněně politických zvýšené cesní
sazby zemědělské nového autonomního tarifu něme-
ckého, spokojivši se pouze ústupkem co do ječmene
a některými slevami co do produktů zvířecích. Do-
hodou s Ruskem dána byla pevná základna pro postup
další. Speciálně ohledně Rakouska. Rozpory domácí.
nečinnost parlamentu, nedostatek zákonně vyřízeného
nového celního tarifu a především ústupnost, se kle-
rou navykla si Vídeň ustupovati přáním Berlína o
té chvíle, co uznán primát Hohenzollerů v nové spo
jené říši, byly dobrým předpokladem pro Německe.
Po marném jednání vídeňském sjednána nová úmluva
v Berlíně, kterou jsme na tomto místě již opětně cha-
rakterisovali. Dohoda se státy menšími provázela
jednání tato a uzavírí je nyní. Německý průmystový
a obchodní svět má tedy jasno pro budoucno. Zná
základy celně-politické budoucí úpravy a nabyl takto
pevného podkladu kalkulačního. To znamená mnoho.
Na této basi lze sjednávati bezpečně obchody pro
budoucno, které oživnou tím více, jakmile bude sjed-
nán mír na dálném Východě. Náš obchodní svět toho
štěstí nemá. Slabosť vlád a nešťastná politika za-
hraniční stěžuje mu jeho postup a jaká bude budoucí
úprava celně-politická, neví. Speciálně neví to co do
Ruska, které po válce bude vděčným a dobrým od-
běratelem. Ale jen oproti tomu, kdo dovedl jíž nyní
navazovati styky a připravovati půdu. Zatím co Ně-
mecko jest plně vyzbrojeno — odkládá se u nás akce
obchodně politická na podzim. To není valně vábivá
vyhlídka.
Šestý kurs prázdninový pro učitele a učitelky po-
kračovacích škol, zřízený a vydržovaný českým ob-
chodním museem, zahájen byl právě v místnostech
Českoslovanské obchodní akademie. K zahájení do-
stavil se místopředseda p. Jos. Řivnáč a jednatel Če-
ského obchodního muser p. dr. Kusý, jako? i p. prol.
dr. Haas. Pan místopředseda Jos. Rivnáč a p. dr.
Kusý ujali se jménem musea slova e poukázali k důle-
žilosti obchodně odborné výchovy našeho dorostu,
již České obchodní museum v program svůj pojalo
usilujíc všemí prostředky přispěti k rozvoji a zvele-