ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ebc71bb0-7127-11dc-9cd9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne II. dubna 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo o
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předy lácí se v Praze v adnini na nařse nk čtvrti leta s dvojí donáškou nlat. : . sa nšse vo slíalkéc roštoni na čtrrti leka drojí zianko nt:: 2i
#5 alto_textblock #5
k
#6 alto_textblock #6
ikei aKoi a
#7 alto_textblock #7
l
#8 alto_textblock #8
NI
#9 alto_textblock #9
T
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejis rnnní číslo o sobě . . . ra Bh sdpolední. - .. . n2k Ve nlislkách na venkori ranní čátlo. . . .. sdpolední .. . . . . . s Inseraty platí se hotově neplel. plncení a inaerty přljínsá a dnínl- skrace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí so též redakne tlskárna a ezpedice „Národnich Listů“. Eakopisy so nevraasji.
#11 alto_textblock #11
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ K vnítřní sitnaci. Z Vídně, 4. dubna. Ministerský předsed dr. Körber byl v pátek po 10. hodině dopol přijat císařemve zvláště dlouhém slyšení. Na vládních místech popírá se, že zase dání poslanecké sněmovny odloženo bude a do- dává se, že sejde se řlšská rada p ří- ští týden. Dovídáme se, že stať uveřejněná v »N. Freie Presse« o poměru klubu po ského k ministerskému předse- dovi dr. Körbrovi a českoněmecké akci vyrovnací, klubem polským zahájené, nepo- chází od člena parlamentní ko- mise klubu toho, nýbrž od poslance, který náleží oné skupině polské delegace, jež vždycky tíhne na levo, jež byla pro spolek polsko-německý proti Čechům a jež prá- vem nabyla názvu skupiny bankovní. soudem.
#12 alto_textblock #12
Záležilost českých škol ve Vídni před říšským
#13 alto_textblock #13
Z Vídně, 11. dubna. Dle programu, který včera vydán byl pro jarní kampaň řlš- ského soudu, bude se konati před tímto tribunalem líčení o českých stížnostech na ministerstvo vyučování v příčině z r zení obecných českých ško! ve Vídni, nikoli teprve 25. t. m., nýbrž 23 t. m. Jak se dále dovídáme, podalo min sterstvo vyučování protispis pode psaný ministrem drem. Hartlem. Na právní ná- mitky tohoto operátu jsme věru velmi zvědavil Bylo vydáno toto provolání česke veřejnosti ve Vídni: »Rozhodnutí nej- vyšších tribunálů soudních o hromadných žádo- stech Čechů vídeňských kvapem se blíží — 23. t. m. rozhodovati bude o této důležité zá- ležitosti říšský soud. Ve významné a vážně této chvíli, kdy celý český národ s napjetím hledí vstříc výsledkům naší velké akce školské, musl býti příkazem naším, vyvarovati se všeho co by společnou svatou věc j ak koli poškoditi mohlo. Učinili jsme, co učiniti se dalo. Rozhod- nutí o spravedlivém požadavku našeho českéh lidu ve Vídni svěřili jsme v ruce nejvyšších soudců tohoto státu, od nichž očekáváme roz- sudek spravedlivý. Žádáme proto naši veřejnost, aby zachovala bezvý- minečně klidnou mysl a důrazn varujeme před event. demonstra cemi pouličními, které by jen neblahé následky pro nás měly. Požadavek náš školský ie otázkou výlučně kulturní (myslíme, že je otázkou právní, pozn. zprav.), nečiňm tedy z ní ke vlastní škodě otázku politickou. Doufáme, že česká veřejnost bezvýminečně tomuto našemu přání vyhovi ku prospěchu a dobru naší společné spravedlivé věci české na Dunaji. Ve Vídni, 7. dubna. Ústřední školský výbor.«-
#14 alto_textblock #14
Mezinárodní novinářský sjezi. Z Vídně, 11. dubna. Mezinárodní novi nářský sjezd koná se v tomto roce ve Vídn 13. září. Účastníci uvítáni budou na radnie drem. Luegrem, v ministerstvu vnitra drem. Körbrem a v ministerstvu zahraničních záleži- tostí hr. Goluchowským, kteří všichni uspořádají na jich počest hostiny
#15 alto_textblock #15
Telegramy „Národních Listů.“ Schůze ministrů v Opatii. Z Říma, 10. dubna. (C.-B.) „Giornale d'Italia“ praví: Schůze v Opatii jest událostí pozoruhodného významu. Jsme šťastní, že se tato událost stala. Soudí a čekává se od ní, že přispěje k tomu, aby dosavadní dvoja- kosti byly rozptýleny. — „Italie“, po- jednávajíc o výkladech rakousko-uherského časo- písectva, praví: Sdílime city a přání časopisův říše, s námi společné. Schůze v Opatii má vý- znam užitečný a praktický. Italie se tomu těší, neboť ministr Tittoni dokázal touto schůzí jasně a zřetelně, že politika italského království je pevná a stálá, vylučujíe všelikou dvojakost a proniknuta jsouc velkou loyálností. Zvláštní správnost a plná upřímnost naších styků s vl- kými státy a se zahraničními vládami poskytují nám jistotu, že legitimní zájmy Itali dojdou uznání, které jim přisluší. Z Opatie, 10. dubna. (C.-B.) Ministr Tit toni odplul dnes ráno na palubě parníku „Do- gali“ do Ankony. Vévoda z Avarna odcestov do Benátek.
#16 alto_textblock #16
Delcassé o francouzsko-anglické shodě. Z Paříže, 10. dubna. (C.-B.) Ministr zahra- ničních záležitostí p. Delcassé prohlási dnes v rozmluvě s jistým redaktorem, že vyjedná- vání o francouzsko-anglickou shodu zahájen bylo již za návtšěvy presidenta Loubeta v Lon- dýně dne 7. července 1903. Vedoucí myšlenkou celého jednání bylo, že tam, kde zájmy jedné z obou mocí v některé otázce nepopíratel- nou převahu mají, druhá moc nějaké oběti přiněsti musí. Soudilo se, že výbuchem rusko-japonské války vyjednávání bude pře- rušeno, avšak nestalo se tak. Vyjednáván dospěto k cíli a každý, kdo zájmy Francie a světového míru na zřeteli má, musí výsledkem celé akce býti uspokojen. Diplomati c ka perioda marocké otázky je ukon- čena, Anglie není arci jedinou mocí, jež m v Muroku hospodářské nebo jiné zájmy, leč však ani Italie, ani Španělsko nebude nám zajiste klásti překážek; zabezpečíme si to, neboť uči- níme za tím účelem, co bude možné. Ostatní pak státy budou zajisté prohlášením v olnosti ob- chodu dostatečně zabezpečeny. Politika Fran- cie oproti Maroku bude stále mírumilovnou. Francie bude sultánovi při správě země při hle-
#17 alto_textblock #17
dání finančních pramenů a při organisaci vojska nápomocna, zabezpečí mu stavbu želez- nice, jež bude prodloužením trat z Araje do Tunisu a potlačí i poslední zá- rodky revoluce. K tomu všemu arci bude po- třebí času. Nebylo k vojenskému dobyt Alžíru potřebí šedesáti let? Jiný než smírný postup nebyl by moudrý a příčil by se přáním Francie. — Ve příčině Egypta prohlásii Deleassé, že svolil k volnému použití určité části zemských příjmů. jež tvoři záruku z egyptskou půjčku; spokojuje se tím, že podržela Francie jakožto zá- stavu pozemkovou daň, ale za to bude lhůta pro konversi 1500 millionů obnášejícího sjednoceného a privilegovaného dluhu o pět let prodloužena. Dalším ústupkem jest, že Anglie, která roku 1888 neutralitu Suezského průplavu jenom podmínečně uznala, n yn úplnou jeho neutralitu zaručuje. Zpravodaj dokládá k tomu, že dle tónu Delcas- séova výkladu uzavřená právě francouzsko- anglická shoda v Petrohradě s velkým uspokojením byla uvítán a. Evropská žandarmerie v Makedonsku. Z Cařihradu, 9. dubna. (C.-B.) V dnešní poslední schůzi velmocenské komise pro reorga- nisaci četnictva, jež se konala v rakousko- uher. ském velevyslanectvu, byla příští reformě četnictva přikázána také území, jež p rozatím z reformy vyňata jsou a to: Rakous ko- Uhersku, jehož dosavadním rayonem je sandžak skopijský, zbývající části tohoto sand- žaku, Rusku, jehož dosavadním rayonemje sandžak solunský vyjma čtyři nejjižnější okresy. tyto čtyři okresy a Italii, jejímž dosavadním rayonem je sandžak monastýrský, sandžak sersidz- ský. Rayony francouzský a anglický zůstanou omezeny na sandžak serresský. Císař Vílém na cestách. Z Malty, 10. dubna. (C -B.) Po bohoslužbách vykonaných na palubě »Hohenzollern« přijal císař Vilém admirály a velitele anglického lodstva. Na to jel císař s guvernérem Malty na jeho letní sídlo, kde posnídal čaj. Večer byl uspořádána na palubě »Hohenzollern« hostina, na niž byli pozváni představení úřadů civilních i vojenských.
#18 alto_textblock #18
Francie a Rusko. Z Petrohradu, 10. dubna (C.-B.) »Russe oznamuje z Paříže z vládního pramene: Rusk vláda má v ruce neklamné důkazy o spojene- cké věrnosti presidenta Loubet a francouzského minisťerstv ona přeje francouzsko-anglické shodě, ježto uzavření příznivé shody francouzskou posici upevňuje, ježto Rusko v tuto chvíli jakož i při uzavírání míru s Japonskem od francouz- ského přátelství většího užitku nadíti se může. * . . Z Vídně, 10. dubna. (C.-B.) Námořní ve- litel admirál svob. pán Spaun vrátil se z do- volené. Z Opatije, 10. dubna. (C.-B.) Choť místo- držitele hraběnka Gočssova byla přijata o 11 hodině polední velkověvodkyní Lucem- burskou a o hodinu později královnou švédskou ve slyšení. Na to byla uspořádána u krále švědského na počest místodržitele hra- běte Goěssa a jeho choti snídaně, jíž se zúčastnili vedle nich pouze král O skar a jeho družina. Z Postupimi, 10. dubna. (C.- B.) Korunní prine Bedřich Vilém přibyl sem o 128. ho- dině ranní z Kodaně. Z Lyonu, 10. dubna. (C.-B.) Na hostině republikánského klubu promluvil posl. A y nar řeč, v níž napadl prudce vládu a vytýkal ji že se dá vésti socialistickou menšinou. Vyslovi naději, že volby municipální způsobí v politice země změnu a skončil svou řeč slovy : Nebudi filosofováno, nýbrž jednáno. Z Lyonu, 10. dubna. (C.-B.) Předseda mi- nisterstva Combes a ministr spravedlnosti Val!é sem příjeli, aby se zúčastnili hostiny uspořádané sdružením socialisticko - radikálním. Na nádraží byli ministři přivítáni předsednictvem sdružení. Město bylo s družení m slavnostně vyzdobeno, poněvadž se municipalita zdráhala propůjčiti městský materiál k výzdobě. Ministti byli obyvatelstvem hlučně pozdravováni. Bylo voláno: »Pryč s Doumerem!« »Pryč se staro- stou!« Několik mladíků zpívalo mezinárodní hymnu, ale lid proti tomu protestoval a zano- toval »marseillaisu«. Z Ancony, 10. dubna. (C.-B.) Ministr Tit toni přijel sem v 6 hodin 15 min. večer. Z Petrohradu, 10. dubna. (C.-B.) Správc ministerstva financí Kokovzov byl jmenován ministrem financí. Z Osermudy, 9. dubna. (C.-B) Anglický křižák »Retribution« odplul odpoledne proti veškerému očekávání k ostrovům Cayman- ským. Praví se, že vláda nicaraguayská za- bavila šest člunů s lovci želv a že zajala jich
#19 alto_textblock #19
mužstvo.
#20 alto_textblock #20
Posl. dr. Fořt o politicko-národním významu všeob. práva volebního. Politický klub v Kolíně svol na včerejší večer do tělocvičny »Sokola« Füg- nerova v Kolině veřejnou schůzi lidu s rozhovorem o významu všeobecnéh hlasovacího práva pro českou po- litiku, o kterém pojednal posl. dr. Fořt. Sokolovna byla plna účastníků, mezi nimiž hojný počet národních socialistů a sociálních demokratů. Schůzi zahájil předseda klubu p. Antonín Preininger poukazem, že jedním z hlavních předmětů programu národní strany svobodo- myslné od jejiho počátku jest uplatnění vše-
#21 alto_textblock #21
obecného práva hlasovacího do sborů zákono- dárných i autonomních. V Rakousku pohlíželo se na ně dosud jako na věc ideální, nemožnou a snad i jako na věc škodlivou a když hrabě Taaffe předložil svou volební opravu všeobee- nému právu hlasovacímu poněkud vyhovující, svržen byl s vlády koalici německých stran šlechty. Dnes po dlouholetých bojich a bez- úspěšných konferencích, po tolika bezprávích poličcích vládou ve tvář nám vmetených, před ultimatem tak skrovných českých požadavků před faktem, že to v Rakousku tak dále nejde, by německá menšina tak drzým způsobem dikto- vala slovanské většině, musí se vládě ukázati, že jí nezbývá, chce-li spravedlivě vládnouti, nežli aby sáhla ku spravedlivému zastoupení ve sborech zákonodárných; jediným prostřed- kem k tomu pak jest, aby nynější nespravedlivý řád volební se zrušil a zbudoval se nový, spra- vedlivý se všeobecným právem hlasovacím (Vý- borně!) a klub svolal proto dnešní schůzi s roz- hovorem o něm a o dosahu jeho pro českou politiku, ve kterýž úkol uvolil se posl. p. dr. Fořt. (Na zdar ! Potlesk.) Posl. dr. Fořt po krátkém úvodu podotýká, že úkolem vývodů jeho jest, vystihnouti sou- vislost mezi požadavkem všeobecného práva vo- lebního a mezi žádoucí uskutečnitelností poli- tických i národních tužeb českého lidu. O politice okamžiku, o tom, kterak účet svůj s Körbrem vyrovnáme, nehodlá mluviti, chtěje jaksi s hle- diště stoleti načrtnout přehledný obraz o tom, kterak vzhledem k minulosti nutno zařídit kroky naše do budoucna. Řečník nenáleží ke škarohlídům, kteří po- měry naše považují téměř za zoufalé a veškeré kroky české politiky by proto nejradějí zařídili se zřetelem k tomu, aby nás v době bližší nebo vzdálenější nestihl v moři Všeněmectva osud Poláků poznaňských; ani neholduje optimisti- ckému snění těch, kdož probouzejíce tradice státoprávního radikalismu z let šedesátých, utě- šují sebe i lid přeludem, že třeba si jen proti Vídni rázně dupnout, aby obnovení českého státu stalo se skutkem. Nejsa tedy ani pessimistou, ani oplimistou, přec nicměně nemůže zastírati zraku před skutečností, že období, ve kterém se nalezáme, jest nad jiné těžké a kri- tické a že potřebí napnout veškeré síly ducha a probouzet nejčistší vzněty zápalu vlasteneckého, aby národ období to prodělal bez úhon as zdarem. Kritičnost období a z ní plynoucí nervosni rozechvěnost, která celé ústrojí národa proniká, po soudu měm z trojiho prýští se zdroje: Předně z hospodářské tisně, dolé- hající na veškery naše vrstvy výrobní. Odbytová krise, vypuknuvší před několika lety v říši ně- mecké, zachvátila i rakouské těleso hospodářs ké jehož jsme součástí. Kdežto však Německo. těšící se následkem zdravých poměrů politických silnému organismu hospodářskému, pozvolnas z krise již vybírá, trvají záchvaty její u nás v velkém celku pořád ještě dále. Následkem sta- rých hříchů a trvajíeích zvráceností politickýeh celé hospodářské téleso rakouské churaví a ži- voří. Veškerá politíka vždy a všude byla i jest pouze rubem poměrů hospodářských. Řetěz souvislosti mezi politickou rozháraností a hospo- dářským úpadkem byl a bude povždy patrný. Druhý zdroj, z néhož kritičnost doby vzniká, spočívá v okolnosti, kterou sice všichni tušíme, však ne vždy jasně si ji uvádíme na pamět. V posledních letech se totiž operační čára, z kteréž svůj politickonárodní zápas vedeme, podstatně přesunula. Octli jsme se, jak stalo se průběhem tisíciletého zápolení s Němectvem již několikrát, takořka v cyklonu myšlenky velko- německé. Jakkoli nesdílím obav, že byl se v době dozírné Německu podařilo, rozšířiti svou državu přes země české a Vídeň až k Adrii, přece nelze se tím tajiti, že boj za politickou a hospo- dářskou svoji budouenost nevedeme dnes toliko proti Vídni, nýbrž v první řadě proti Berlínu. V tom leží ono přesunutí operační naší basis. (Souhlas.) Ostrý berlínský spár, který jsme před 33 lety pocitili za Hohenwarta, odté doby sesílil a zmohutněl. Berlinu v sledování imperialistických cíl politiky světové na tom záleží, aby Rakousko uspokojením národů slovanských do klidu ne- přišlo, aby ohrožená nadvláda německého živlu znovu byla zpevněna, neboť jenom slabé, roze- rvané Rakousko, třesouci se před dalším vzrů- stem příboje velkoněmeckého, slibuje být trvale podružným satelitem světové politiky berlínské. Bylo by bláhové, kdybychom si sami skutečnost tuto zapírali a neúčtovali s ní jakožto s nepo- píratelnou těžkostí, která ku kritičnosti období nynějšího přispívá v míře zajisté nemalé. Však ještě jest tu zdroj třetí a ten spočívá v nás samotných. Po svém probuzení sešikovali jsme se s vlají- cími prapory, abychom při vznikání novodobé ústavnosti rakouské zjednali si podmínky vlast- ního života státního. Národ sice za stálých zá- pasů silně zmohutněl, avšak politických cíl svých jsme nedosáhli. Naopak jsou mezi námi, kdož tvrdí, že jsme od nich dále, než před půl stoletím. Jeden nezdar stihal druhý, porážky a zklamání střídaly se v dlouhé řadě za sebou. Přirozeným následkem bylo postupné rozviklání řad a vznikání úhony mravní. Účinky zjevů těch patrny jsou ve sklíčenosti a ochablosti, kterás zmáhá jedněch, v hořkosti a vášnivosti, která se zmocňuje druhých a s kterou se vespolek vrháme na sebe. Strany rojí se jedna za druhou, počet programů roste, však prozatím jen k tomu konci, abychom se ve jménu jejich potírali ve- spolek! Jest nám, jako bychom ztratili politickou mušku a jako bychom vlastně všichni dohro- mady nevěděli kudy kam. Tedy celkem vzato: se strany jedné tísen hospodářská, se strany druhé přesunutí naší oporační čáry vlivom politiky ber-
#22 alto_textblock #22
línské a na straně třetí programatický zmatek, lomcující samotným naším nitrem, toť signatura poměrů, které v nynějším oka- mžiku proděláváme. Čeho je nám vůči tomu především potřebí? Jest to jediný a nepominutelný požadavek. Jest to požadavek, aby bez rozdilu dočasných stran všickni mužové dobré vůle, jež do veřejného života nežene než vroucí touha po zdaru národa, aby všichni tito upřímní Čechové, potlačivše osobní vášně, otevřeli si na vzájem srdce, střízli- vou soudností odlíšili skutečnost od přeludů, zbystřeným pak zrakem od poznané přítomnosti hleděli proniknouti pravděpodobný vývoj budou- ena a dle toho zaříditi pak společné kroky; ji- nými slovy, nutno, abychom všichni zpytovali své politické svědomí a snažili se společné do- hody dociliti o tom, co v daných poměrech mu- síme a můžeme chtíti a jakými cestami k těmto cílům a tužbám hodláme pracovati. Dovolte, drazí přátelé, abych, jak umím a dovedu, k otázkám těmto načrtl krátkou od- pověď. Řečník podává na to historický přehle formuli, ve kterých snahy české po svéprávnosti politické byly vyjádřovány. Rozděluje formulac tyto ve trojí období: r. 1848/49, počátek let šedesátých až do r. 1867 a ryze státoprávní ob- dobí třetí, r. 1867/73, v němž došlo k deklaraci, k fundamentálkám a ke — katastrofě zavedením přímých voleb r. 1873. Líčí podstatu jednotli- vých těchto formulací a dovozuje katastrofální dosah porážky odporu passivního. Z črtů téchto plyne, že jsme první, témě třicetiletou kampaň státoprávní pohříchu na celé čáře prohráli. Národně jsme rostli sic dál, však politicky i hospodářsky zapadly nad námi že- lezné závory centralistické klece, v níž podnes živoříme. Víme dnes více méně všichni, že částečně sami jsme nezdar zavinili, dopustivše se chyb přímo osudných, však nikomu nena- padne, zlořečiti těm, kdož při chybách těchto. v úmyslu zajisté nejlepším, měli účastenství. Bylyť to chyby, na nichž duše celého národa brala podíl a tím se vysvětluje, že přes hrozné nezdary let šedesátých a sedmdesátých jména duševních velikánů, Palackého a Riegra, trvají a zůstanou v srdci každého upřímného Čecha povždy v památce nejsvětější. (Výborně !) Však o to nám běžeti má, abychom z chyb doby minulé čerpali poučení pro budouenost. A jest toho tím vice třeba, poněvadž v chybách trváme namnoze dosud. Jako neštěstí nechodí samo tak i jedna chyba rodí z pravidla druhou. Ani my jsme osudu toho ušetřeni nezůstali. Od pádu fundamentálek a porážky passivního od- poru dosud jsme se plnou měro nevzpamatovali a vinu toho neseme my všichni současníci, jedni více, druzí měně. O katastrofálních nezdarů let sedmdesátých stále se plahočíme v mlhovinách politi cké d vojakosti. K jednotné, všechny upřímné Čechy spojující myšlence dosud jsme se nepro- pracovali. Leč i v této příčině buďme k sobě spravedlivi a doznejme, že pro křehkost lidské povahy jinak ani býti nemůže. Ležíť v povaze člověka, že rád oddává se sebeklamu, že pravdy nepříjemné se štítí a děsí a že jest z pravidla dlouhého a druhdy velmi bolestného vnitřního proces u potřebí, aby síť mátoh a přeludů, jasný rozhled zastírajících, byla zpřetrhána. Takovýto proces od let skutečně prodělá váme a zdá se, že spějeme již k jeho vrcholu. Odtud ty bolestné záchvaty, jevící se ve zmatku, ba takořka v anarchii myšlenkové, v postupující roztříštěnosti stran a v rostoucí vášnivosti, se kterou tyto vespolek na se útočí Dnešní náš stav do jisté míry podoben jest onomu, v němž jsme se nalézali v polovici let sedmdesátých, když vidouce hrozné fiasko pas- sivního odporu, pustili jsme se jako zběsilé šelmy na vzájem do sebe. Veliký náš fran- couzský dějepisec Arnošt Denis nazval tehdejši bratrovražedný zápas českých stran šílenstvím obležených — la folie obsidionale. Po mém soudu nebylo šílenství toto nic jiného, než prudký záchvat bolestí porodních, předcházejí- cích vzniku — politiky aktivní. A tak zdá se mi, že i dnešní náš rozklad, dnešní zdivočilost veřejného života našeho, není než řadou stup- ňujících se bolestných záchvatů, svědčleích tom, že programatická krise, kterou od let pro- děláváme, spěje ke konci a že zrození se nové, o jasnou jednotící myšlénku se opírající k on- centrace celého národa není snad již daleké. Nuž, v čem může tato jednotící myšlenka spočívati? V úplném vyjasnění podstatě politicko-národních na- šich cílů a o cestách k jejich do- sažení vedoucích. Bude nutno si především říci, že nárok českého národa na vlastní zřízení státní jest se zřetelem na nesmazatelné skutečnosti historické nárokom svatým a nevyvratným; že český lid se nároku toho nikdy nevzdá, ba ani vzdáti vůbec nemůže; že však není na ten čas fak- tické možnosti, abychom k tomuto konečnému cili svých snah spěli cestami přímými. Nikoli nárok právní, nýbrž skutečná mo jest tvořitelkou útvarů státních. Český národ dnes moci této sám po ruce nemá. Kdo by mu jí propůjčil? Němečtí krajané, sdilící s námi nárok státoprávní? Ti jsou přece zapřísáhli jeho odpůrci. Či Vídeň? Té jest myšlénka na uvol- nění pout centralismu učiněná ohavnost spu- štění. Či Maďaři? Panství jejich bylo přece za- loženo na předpokladu české poroby a všeliký postup věcř české již k vůli Slovákům jest jim trnem v očích. Či ostatní země a národové rakouští? Země passivní, těžící z naší berní síly, brání se zuby nehty každé změně poměrů dosavadních a mezi Slovany rakouskými jsou to zejmena Slovinci a Rusíni, kteří v trvání dneš- ních poměrů pro další svůj vývoj hledají oporu
#23 alto_textblock #23
každého podstatného převratu se děsíce. Či máme snad doufat, že by Petrohrad, či Paříž, neb dokonce Berlin nám pomohly ke znovuzřízení státu českého ?. Vůči neúprosné této skutečnosti jest postup praktické politiky naší dán sám sebou. Náleží-li samostatný český stát minulosti a bude-li kdysi znovuzřízení jeho úkolem budoucnosti, musl přítomnost pečovati o to, aby tomuto příštímu vývoji podminky zjednávány a cesty razeny byly. Tím přicházím ke staré svojí formulce, kterou jsem mezi vámi již několikráte pronosl a roz- vinul: česká otázka v době přítomné řešena býti může jedině v souvi- slosti s řešením ústavní otázky rakouské. Tim se od státoprávního radika- lismu let sedmdesátých vracíme ku politickým myšlénkám Riegra a Palackého z r. 1848a počátku let šedesátých. Dnes nám předevšímo to musí běžeti, abychom uvolněním pout centra- lismu zjednali si možnost rychlejšího mohutnění a rozhojňování hospodářské i politické svojí síly. Cil ten není nedosažiteíný. Ve snaze po decen- tralisaci zákonodárství a správy cestou revise ústavy nejsme v Rakousku nikterak osamoceni. Celý tlak přirozeného vývoje nese se k to- mu, že dřive nebo později nezdařený experi- ment ústavního centralismu nahrazen bude ví- těznou myšlenkou autonomisticko - federativní. Naší úlohou jest k urychlení procesu tohoto postupně pracovati. Tento zřetel byl vlastní pohnutkou i oné delší mojí řeči, kterou jsem ve Vídni před Vánocemi roz- vinul obraz žádoucí revise nynější centralistické ústavy, za kteroužto řeč bylo pak v listech ra- dikálních našich stran prudce na mne útočeno. Útoky tyto mne arci nikterak nerozčilovaly, po- něvadž jsem si toho vědom, podaří- li se během delší neb kratst doby v Rakousku provésti pře- tvoření nynější centralistické klece v útvar, spo- čívající na svézákonnosti země a plné rovno- právnosti národní, že český lid bude těm, kdož. k dosažení cíle toho spolupůsobili, zajisté jen blahořečit, (Výborně !) neboť teprv tehdá, az prostředkem takovéto změny ústavní naše fy- sické, kulturní a hospodářské síly přijdou k platnosti a až působením této změny síly ony začnou v rychlém tempu dál mohutněti, teprv tehdá snad za poměrů úplně změněných může nadejít okamžik, kdy otázka zřízení vlastního státního útvaru českého vstoupí v okruh poli- tiky praktické. Vědomým a otevřeně hlásaným cílem našt práce musí být rozdrceni pout centralismu, jímž kulturní i hospodářské naše mohutnění jest dušeno. Jest na jevu, že soustavná práce k dosažení naznačené první mety směřující, bráti se musí trojím proudem v před. Předně nutno, pokud to nynější politická skladba vůbec umožňuje, dbáti jako zřítelnice oka hospodářských prospěchů všech vrstev národa. Nenapadá mi k četným těm našim hospodářským progra- mům formulovat nějaký hospodářský program nový. Pouze tolik uvádím, že nutno především v duševní dílně národa rozhojňovati positivní vědomosti národohospodářské, aby názory o po- třebách částí i celku byly tříbeny a prázdných hesel zbavovány. V tomto směru kráčíme dost utěšeně v před. Když jsem před čtvrt stoletím vstoupil do praktického života, jak snadno bylo lze spočísti hlavy vážnou prací národohospodář- skou se zabývající! Od těch dob zmohl se způsobem úctu vzbuzujícím počet dorostu, ja ko roj včel vědomosti národohospodářské shromažďu- Však nejen vědění theoretické, i praktický smysl hospodářský dlužno pěstiti a rozhojňovati. Každý jednotlivec jest v ohledu tom povolaným pionérem národa, neboť každý koná vysoce cen- nou práci vlasteneckou, maje péči o to, aby v povolání svém byl mužem celým, dokonalý m, výborným obchodníkem a aby zároveň zdárnou výchovou svých děti zdravý kádr živnostnictva, průmyslnictva a obchodnictva českého rozhoj- ňoval. Totéž platí arci i o vrstvách ostatních a na politických zástupeích lidu pak bude, aby v mezích dané možnosti s úsilím co největším a s pochopením věcně co nejsprávnějším veškery tyto snahy co nejvydatnějí podporovali. Druhým proudem nésti se musí soustavná péče o další kulturní pokrok českého života. Vědění jest moc zvlášť u malých ná- rodů nepostrádatelná a vroucí tužba Palackého, volajícího k českému lidu, aby jen se stále stále vzdělával, prýštila ze srdce opravdu věšte- ckého. Již Renan uvedl, že český národ zejmena svou intelligencí zasáhl rukou tvůrčí do dějin Evropy v století patnáctém. Pěstujme toto své přirozené nadání, rovnejme mu cesty množením učilišť, hájením politiekých svobod, povznášením všech i nejnižších vrstev národa vliv a moc českého jména přes všechny obtíže poroste dál a připravovati bude pro dosažení konečných našich cílů podklad nad jiné pevný. Třetí konečně proud úsilí našeho k tomu nésti se musí, aby postupné zpřetrhány byly úvazky Schmerlingových řádů volebních, jimiž prostředkem známé geometrie volebních okresů a soustavou volení zájmového slovanská většina národů rakouských sražena byla v ohledu politickém do umělé menšiny. V tom ohledu zdá se mi býti požada- vek všeobecného práva volebního stěžejným bo- dem české politiky. Je li změna ústavních poměrů přední naš metou politickou, pak si musíme toho býti vě- domi, že změna ta za souhlasu nynější rady říšské vůbec nikdy a proti její vůli cestou oktrojírky aspoň v dozírné době sotva stane se skutkem. Jedinou dynamitovou patronou pro centra- lism jest všeobecné právo volební. Též zmíněný francouzský přítel náš Arnost Denis, muž to, jemuž za monumentální jeho
#24 alto_textblock #24
jícího.