ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eb9f6450-fd9b-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
—
#2 alto_textblock #2
zv
#3 alto_textblock #3
Číslo 158
#4 alto_textblock #4
V Praze, dne 11. června 1900.
#5 alto_textblock #5
Ročník IV.
#6 alto_textblock #6
Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I Netrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.
#7 alto_textblock #7
KAIUl
#8 alto_textblock #8
t
#9 alto_textblock #9
Lle
#10 alto_textblock #10
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu 2.80 měsíčně. . . . . 8.40 čtvrtletně . .. K 33.60 celoročně . . .. Pro tuzemeko poštou: 8.— měsíčně. . . .. čtvrtletně ... K 9.— celoročně.... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . 2.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: čtyrtletně . . . celoročně ... K 52.80 Telef, administrace 1126.
#11 alto_textblock #11
Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno Slunce zapadá v 8 hodin 7 minut večer
#12 alto_textblock #12
Pondělí: S v. Barnabáše.
#13 alto_textblock #13
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Cyrilla a Method. v Karlíně od 10.-13. t m.
#14 alto_textblock #14
Za české vysoké školy na Moravě.
#15 alto_textblock #15
Král. Vinohrady uspořádaly včera dopoledne ve velké dvoraně Národního domu manifestační projev pro splnění oprávněného a dávného našeho poža- davku, zřízení druhé české university na Moravěa doplnění nedávno zřízené české techniky v Brně. Schůzi o 10. hod. dop. zahájil náměstek starostův p. stavitel Bureš, který představil pp. J. Magn. dvorního radu prof. dra. Gebauera, rektora Karlo- Ferdinandovy university, dále zástupce české techniky p. prof. Hrázského a prorektora české university, miláčka studentstva českého, hlavně mediků, p. prof. dra. Reinsbergal Rektor Magn. p. prof. dr. Gebauer odůvod- ňoval potřebu české university na Moravě. Důvody spočívají jednak v číselné statistice, jsou povahy vě- decké, jsou to důvody mravní i důvody spravedlnosti. Řečník zmiňuje se o slavnostech university krakov- ské a jich významu, V dalším zmiňuje se řečník o vývoji české uni- versity a vyvrací za souhlasu báji o tom, jako by byl zakladatel české university pražské Karel IV. založil universitu německou. Řečník končí, že neustaneme se domáhati svého oprávněného požadavku. Pan prorektor prof. dr. Reinsberg mluví o zřízení vysokých škol českých se stanoviska potřeb vědy i se stanoviska národně-sociálního. Zřízení dru- hého vysokého učení je také nutno z ohledu pro- spěchu posluchačstva a vyučování. Česká universita je přeplněna a povznesení a prohloubení práce vě- decké zřízením druhé české university poslouží také našim národním zájmům. Vždyť postavení českého národa ve světě vědeckém již nyní jest čestné. Z a- ložení druhé university jest nutností a zřízení české techniky bylo jen čá- stečným splacením dluhu, ač dluh musí býti splacen celý, jak vyžaduje to princip rovnoprávnosti arovnocen- nosti. Řečník odměněn byl salvou potlesku, když uvedl, že 6 milionů Čechů má potřebí nejméně dvou universit — což jistě jest požadavek spravedlivý. Pan prof. Hrázský promluvil o neúplnosti brněnské techniky české, která nevyhovuje ani svému účelu, ani právům českého národa. Na to jménem komise universitní promluvil práv- ník p. Sís, jenž pojednal o důležitosti zřízení českých vysokých škol na Moravě po stránce národní a kul- turní. Vždyť vysoké školy české mají na Moravě
#16 alto_textblock #16
úkol utvořiti hlavní město české, organisovati vědecké snažení a práce na Moravě, působiti na roz- voj literatury a umění — zlomiti pouta ně- mectví. Obě university budou se navzájem doplňo- vati a tím splyne království s markrabstvím v orga- nisovanou duševní jednotu. Řečník mluví o nepřátel- ství vlády k Čechům a o důvodech Stremayerových proti zřízení university. Po té promluvil pos.. dr. Herold za klub mladočeských poslanců. Řečník spatřuje ve zřízení če- ských vysokých škol na Moravě veliký politi- cký moment, otázku politické moci na Moravě. Proto se nám nedostává splnění našeho požadavku, ježto je patrno, že zřízením vysokých škol českých na Moravě setřen bude falešný, ná- silně udržovaný německý ráz Moravy. Řečník dí, že poslanci čeští o zřízení university se přičiní a končí: »My zahráli muziku, a po- dle té se musí tancovat!« Bouřlivý potlesk byl ozvěnou těchto slov. Řadu řečníků ukončil pan Šeplavý, načež schválena případná resoluce, v níž dožadováno se úsi- lovně české university a doplnění české techniky na Moravě. Schůze po 12. hod. polední skončena.
#17 alto_textblock #17
Zprávy politické. V Praze, 11. června. K situaci. V táboře levice panuje veliká mrzu- tost, ne-li dokonce sklíčenost. Pochopitelno. Mělatě to tak pěkně narafičeno, že potře s pomocí rytíře p. Jaworského českou obstrukci a zatím zvrátila tato její zákulisní intriky a podvodné rejdy jedním rázem v nivec. Doufala, že roztříští nenáviděnou pravici a zatím již hned v první den, v němž považovala dávný svůj sen za uskutečněný, povstala ze tří stran bý- valé pravice nová »strana pravice«, kteráž ne- pochybně a dosti brzy promění se opětně v někdejší železný kruh pravice. A konečně, aby do třetice bylo všeho dobrého: říšská rada byla proti přání a proti vůli levice nikoliv jen odročena, nýbrž přímo u za- vřena. Co to znamená, označili jsme již v čísle ne- dělním. Ale celá ta věc padá na váhu tím více, protože vyšlo zatím na jevo, že předseda ministerstva dr. šl. Körber byl k neprodlenému odročení říšské rady do- nucen důvěrníky — českých poslanců! Bylo mu dů- razně dáno na srozuměnou, že kdyby trvalo zasedání řísské rady po diktátu levice, došlo by v poslanecké sněmovně na věci ještě daleko horší. Důvěrníci če-
#18 alto_textblock #18
ských poslanců nalezli v této své snaze také zá- vazné a vydatné spojence. Byli to konservativní čeští velkostatkáři, Slovinci a konečně sám předseda po- slanecké sněmovny dr. ryt. Fuchs. Předseda minister- stva z počátku vábal a nechtěl o uzavření říšské rady ani slyšet. Ale přesvědčiv se, že situ aci nelze skutečně udržeti a že by každým okamžikem snadně mohlo dojíti na nějakou kata- stropu, přivolil k žádosti těch, kdož přimlouvali se za uzavření říšské rady. Ale tím právě zase rozlil si ocet s levičáky, kteří mu to vyčítají jako velikou slabost a zahrnují jej proto ve svých orgánech lou- hem zžíravého a jedovatého posměchu. Co bude dále — kdož ví? I ta nejbližší bu- doucnost je zastřena neproniknutelnou na ten čas tmou, rodí se jen pouhé domněnky a pověsti, že s Čechy nesvede se po zlém nic, o tom ovšem nepo- chybuje na konec již nikdo. Je proto také více než pravděpodobno, že z podnětu vlády zahájeno bude mezi nimi a Němci nové vyjednávání a že nepo- vede-li ani ono k žádoucímu cíli, t. j. k dorozumění, bude poslanecká sněmovna rozpuštěna. Kdyby však přece jen sešla se nynější sněmovna ještě jednou, na- sadili by levičáci všecky páky, aby při volbě nového předsednictva, kteréž po každém uzavření říšské rady nutně musí býti obnoveno, vystrnadili z něho nepo- hodlného jim Čecha — posl. dra. Žáčka. Stejně asi usilovali by zmařiti jeho volbu za předsedu nového rozpočtového výboru, volbu posl. Kaftana za předsedu nového výboru železničního. Jiné důležité a vý- znamné okolnosti, kteréž neustále míti dlužno na zře- teli při pomýšlení na rozpuštění sněmovny Polský klub radil se po celé dva dny o po- litické situaci. Již z toho vysvítá, že rozprava byla velice pohnuta. Výsledek její byl, že polský klub přijal následující resoluci: »Polský klub zachovává si, věren jsa svým známým autonomistickým zása- dám a maje na zřeteli své povinnosti ku státua zemi, volnou ruku ohledně volení prostředků, jichž bude používati k dosažení svých cílů. Avšak polský klub propůjčuje výrazu přesvědčení, že porady posla- necké sněmovny musily by pohříchu skončiti bez vý- sledku, kdyby jednací řád poslanecké sněmovny nebyl podroben příslušné revisi.« Přijav tuto resoluci připravil pak polský klub svému předsednictvu ovaci, protože vděčně prý uznává snahy, jež projevilo za účelem obnovení spo- řádaných parlamentárních poměrů.
#19 alto_textblock #19
Ze světa.
#20 alto_textblock #20
* Německý císař a katolické školy. Jak se z Německa oznamuje, daroval německý císař Vilém na katolické školy 50.000 marek, aby tak do- kázal, že si váží katolického školství, které stojí na vysokém stupni v této zemi. ** Nové kostely. V Německu bylo v posled- ním čase vystavěno více krásných kostelů, kterých je tam zapotřebí, protože se stále množí počet obyva- telstva. Tak světil nedávno arcibiskup Simar v Ko- líně nad Rýnem velikolepý chrám zasvěcený nejsv. Srdci Ježíšovu. Kolín jako staroslavné katolické město má více krásných kostelů, avšak rozšířilo se v po- sledním čase tak, že bude třeba vystavěti ještě více kostelů. Další nový krásný kostel byl vystavěn ve Frankfurtě ku poctě sv. Antonína. Je to po 400 le- tech opět nový katolický chrám v tomto městě. Do- savadní kostely měly místo pouze pro 8000 lidí, kdežto v celém městě bydlí 50.000 katolíků. Den svěcení nového chrámu byl proto pro katolíky ra- dostný, neboť usadili se tam kapucíni poprvé v tomto městě, kteří budou zajisté blahodárně působiti ku spáse věřících. * Patron katolických novinářů. Ve Valsalice u Turina, blízko hrobu apoštola mládeše Don Bosca, bylo usneseno vystavěti na místě malé budovy ku vzdělání salesianských missionářů velikou budovu a kostel zasvěcený sv. Františku Sa- leskému, který jest prvním katolickým novinářem. Již před dvěma lety vyšel v ital- ském listě »Croce« článek, který vyzýval katolické redaktory, aby se obrátili s prosbou k sv. Stolici,
#21 alto_textblock #21
aby byl sv. František Saleský pro- hlášen za patrona katolíckých no- vinářů. Již v listopadu r. 1877 namáhali se ka- toličtí novináři, v jich čele výborný bohoslovec M ar- gotti, aby uvedli pádné důkazy k své žádostia obrátili se na sv. Otce Pia IX., který byl ochoten tak učiniti, bude-li tato záležitost schválena kongregací obřadů. Dosud nebyl vydán dotčený výnos, avšak jest naděje, že se podaří vytrvalé snaze kat. žurnalistiky, aby jeho přání bylo splněno a sv. František Saleský byl prohlášen za patrona katolických missionářů. — »Nechť tedy neustávají katoličtí redaktoři«, píše arci- biskup sorrentský, Josef Giustiniani, ve svém listě, věnovaném katolickým žurnalistům v lednu to- hoto roku, »ve své snaze a užijí právě nynější příhodné příležitosti, aby tím svoji prosbu podepřeli. Nechťsi z toho činí čest, aby zapravili výlohy granitových kloupů, které ponesou klenbu tohoto nového kostela. Jméno listu nebo časopisu, který tomuto přání vy- hoví, bude v dotčeném sloupě vyryto. Tímto způso- bem by podával tento malý chrám důkaz, jak velice katolický tisk ctí a slaví sv. Frantiska Saleského jako svého patrona.« * Z francouzského školství. Některé fran- couzské listy přinesly srovnání, kterak se jeví počet dítek chodících do škol katolických či svobodných do beznáboženských čili státních, což má nemalou za- jímavost a důležitost. V kraji Vendée ohodí 28.000 dítek do katolických škol a 6000 do škol obecných, jež spravují též řebolníci V kantonu Chatagnerie chodí do svobodných škol 1581 žáků, do státních pouze 297, v kantonu Palluan čítají 4 svobodné školy 360 dítek, 4 státní pak 37. V 50 školách
#22 alto_textblock #22
různých farností napočtěno bylo ve školách katoli- ckých 4673 chovanců, ve státních pak pouze 656, tedy 7kráte méně. A tak to vypadá po celé Francii. Dostanou-li státní nevěrecké skoly přece nějaké žáky, děje se to pouze za příčinou udělení podpory, kterou dítky dostávají, anebo z rodin cizinců. Také jsou státní školy vůbec prázdny, jako na př. v Charbre- tandu a St. Marc de Prés. Z toho pozorovati, jak lid i vzdělauci si váží výchovy dítek na základě nábo- ženském, neboť činí tak sami největší nepřátelé kato- lické církve, zasedající dokonce též na ministerských lavicích. Osvědčilo se přísloví: »Jinak v theorii, ji- nak v praxi.« ** Kněz konsulem. Z Nového Yorku se oznamuje, že italský kněz D. Girimondi, když byl šťastně přestál těžkou zkoušku, trvající 4 dny, dostal 92 hlasů ze 100 mezi 14 uchazeči, načež jej jmenovala vláda Spojených států amerických hlavním konsulem v Santosu v Brasilii. Řečený kněz, který mluví a píše dokonale v sedmi řečích, dostal dovo- lení od svých představených církevních úřadů, aby mohl vykonávati tento svůj úřad. President re- publiky severoamerické Mac Kinley mu zamýšlí dáti zvláštní projev přízně a uznání, a to darem s laska- vým dopisem. Daruje mu totiž péro, kterým podepsal jeho jmenování za konsula. Nový konsul slíbil, že bude dle sil svých co nejsvědomitěji zastávati úřad svůj a že se zvláště bude starati o své krajany italské. Kněz tento dojista náleží k vzdělaným mužům, tak že se nemůže vytýkati církvi katolické, jakoby byla nepřítelkyní vzdělanosti. ** Dobrá památka. Když farář ve sv. Rochu ve Francii stal se biskupem v Evrenx, pro-