i

Vychází každý den mimo y neděli a svátek.

Předplácí ее v administraci Ostrovní nilo« H». 1ИОШ-1Т.

■Mini . ótTrtletne pAUetné . celoročné

2 b 10

cl. 90 kr. . 10 n - *° . . »0 .

1 l lb -

76 50

Jednotlivá dlela po 4 kr.

Za donáienl do doma micičné 10 kr.

DOF»ISY frankované a podepeané přijímá redalcce v Ostrovní ulici č. 1508 П. Rukopisfiv ncTracíme a nepodcpsaoých nedbáme REKLAMACE necapečeténé pocýlány buďteá nefranko­ т á a j. Inurity počítáme co nejlemejL

éáslo 40.

\ Praze, v ponděli dne 19. února 1MM3.

Koriiik XV.

Acies ordinata, и. Kmutný jest stav Církve naší co do veřejného­ vyznání náboženského, kterýžto nazvali­ lze : religio depopulata. Na pohled máme krásné velikolepé chrámy, aviak náboženský život skoro všudež chudinkým­ se jeví. Co prorok nad zříceninami vyvráceného mèsta Jeruzalema úchvatné dojemné pěl, to též skoro možná tvrdit! o vnitřním stavu Církve u nás, s tím toliko rozdílem, že tehdy národ židovský v zajetí odvedený katastrofálního­ neštěstí svého byl si vědom a — u nás mnozí žalostný tento stav Církve za normální­ považují, ano v něm si i libují a horší se na ty, kdož by opovažovali se, jaksi po hřební roucho z hrobu poodkrýti, do něhož Církev zdánlivě mrtva pohřbena jest. Malomocný­ během času přivykne si, bédný stav evflj za pravidelný a zdraví za stav vými- nečný považovali. Toliko ten, kdož příležitosti měl, o církevním­ životě vlastním názorem jinde se pře tvédčiti pozastaví se u nás, krev mu studem do tváří vytryskne a zalká nad porobou nevěsty­ Kristovy. Přikázaní církevní, její instituce, všecken její život, jak v minulosti životy svátých se jevil a dosud se jeví, v novější literatuře bezohledně, úmyslně, téměř cynickým spůso bem se tupí a v posměch uvádí, a osmělí li ее list katolický tétéž minulosti předkův našich­ dle pravdy i povinnosti své hájili, vyčí tají se mu věci nejhorší, nejinak, jakoby drzé útočníky a lháře za nejhrubší urážky měl ještě­ odprošovati. Pouhá obrana církve bezprávím jest. Vytasí-li se kdo s nesmyslným paedago- gickým návrhem: děti křesťanských rodičů mají nekřesťansky, děti katolických nekatoli cky se vychovali, a opře-li se list katolický se vší rozhodností nesmyslu podobnému : ozývají­ se někteří hlasové, kteříž za velmi vážné, ano i rozhodné se msjí, že návrhy tyto ne jsou tak nebezpečny, a že by měli jich původové­ šetřili se a hejčkati, ano jim snad mělo se nadržovali. Tak daleko to již s církví světovou " došlo, že se jí právo exi štence upírá. Práva toho liberály neupírá se žádné jiné konfessí. jenom církvi naší Četl-li kdo v listech svobodářských útoku jakého na některou­ konfessi protestantskou, neb na nábo ženství židovské? Naši básníři, naši románopiscové, povídkáři,­ novináři a obrázkoví pamfletáři na mužích­ na straně naší nalézají samou zvrhlost, na proti na straně protestantské samé vznešené­ povahy. Slavata, Martinic, Adam Kra vařský a p. byli sami padouchové, na proti] zase, zjevní buřiči, vznešenými charaktery, pravými ideály. Aby pak seneřeklo, že tímto brojí se p r o t i k a t o 1 i ck é m u kněžstvu­ a jeho církvi, snaží se básníři­ stím a oním velebníčkem iíti v shodě, tisknou mu ruce, což jim má zase privilej dáti, ve spisech svých do katolické církve chutě bodali i bouchati. V hostinci při plzeňském knězi se tiskne raka, a při stolku redakčním vráží se do těla jeho matky Joabův meč. A přece jsou kněží

|tak krátkozrací, že toto licoměrnietví neznamenají.­ Toliko Církev katolická má tu smutnou I výsadu, že každý smí beztrestné ji tupit a [její přikázaní orgiemi v době svatopostní I zlehčovali Kněžstvo katolické ví dobře, ja-

bndoB mrznooti. Bode H evffnice otevřena, vytopena­ jisté nebude a učitel nebude také přítomen.­ čemu ber, dohlídky déti zvyknou, tomu pozdéji budou téiko odvykat!. Co až dosud bylo řečeno, týká se ebcdiny. A nyní moment paedagcgirký. Dité zvykne ji-

kých zúmyslných ponížení musí ztrpěti často ztémn pořádkn. Bade — ač se to n viecb ne- od lidí ničemných časem beze všeho zastání (tane — pravidelné před 9. bodinon ve škole se, tak že u mnohých kněží stává se požne- Než to trvat! bode jen do konce února. Prvního

náhla již pravidlem : nechat všechno běžeti, jak to běží, aby jenom s celým světem udrželi­ pokoj Neboť mnohý dožil se nejednou, že ku stížnosti sebe spravedlivější práva ani zastání se nedovolá. A zajisté nic činnost kněze, rozhodnost a chuť ku konání povinností svých v té míře neseslabuje a neochromuje, jako vědomí, že nelze mu čeho se dovolali. Tak tomu jest nejen s nadlepšením, neb upravením kongruy, ale i v ohledu úřadním ve škole i ve správě duchovní. — Všechno marné! čiň co činí — tak ozývají se beznadějní hlasové z venkova. Až sem' to s námi Zdá se, že ponížení Církve

března bode dětem I. a II. třídy býti v# škole jii o hodina dříve Nebudou-li děti mnohé chodit!­ nyní pozdé ? Učitelé těchto tříd mèli by zajisté velikon práci, aby děti novému pořádku navykly. Zvyk má železnou košili, praví přísloví.­ Tolik prozatím.

Z Č. Budějovic. Jak blahodárnon činnost mAže vyvinootl spolek dilnii-ký, spočívající na základě nábožensko mravním, uvádíme spolek kat. tovaryšil v Č. Budějovicích, Z příčiny té nvádime u výtahn dospělo ! jednatelskon zprávo, která přednesena o letošní

četné honorae« a deputace mnohých místních spolků a ochot, spolku „Podbrad* na HIsbektf a došly telegrafické pozdravy. • Při slavnosti odhaleni pamětní desky básníka­ Jos. VI. Kamatýrovi ve Veleiiné byl zastoupen­ spolek ISčlennou deputaci в praporem; ku alavnosti založeni tovaryšské jednoty v Oman- děnu a ku slavnosti 301etého trváni besedy Československé v Paříži. Dne 36. prosince odbývala se mimořádná valná hromada, při niž byly znovo spracovaná a doplněné stanovy čteny, o nick debattováne a po malých změnách schváleny. Tendence stanov však zůstala netknuta. V průběhu roku udélena podpora v čas nemoci 8 členům, za 1 nemajetného­ zemřelého člena byly zapravena výprava pohřbn a 45 cestnjlclm členům přespolních bratrských­ spolku poskytnuto „cestné*. Rozličným vlasteneckým podnikům věnován úhrnný obnos 85 zl. 60 kr. V roce nplynnlém obdržel spolek značný počet knih darem, za něž vzdány srdečná diky, jež se opětné dotyčným, šlechetným dobrodincům­ vyslovuj! ! Všem p. t. příznivcům spolku, pp. učitelům, již bezplatné přednášeli, pp. divadelním režisérům­ a ctěným slečnám, jež cchotně na spolko-

a jejího řádné valné hromadě : kněžstva nemůže již ani býti větší. —i Spolek kat. tovaryšů sestával v roce 1882 Chrámy máme velikolepé, avšak kolem vše ze 377 členů (nepočítaje odcestovavši aneb vy- mrtvo. Lépe bylo by, kdybychom za chrámy stouplé a sice 133 činných a 115 přispívají- vam divadle epoloúžinbovaly, vzdávají se vřelá měli chudoučké chatrče a kolem vše bylo cích). Úmrtím vyrván z krabu spolkového 1 diky ! Ku zprávě té připojujeme, že valnou hro- živo, aby Církev konečně svobodnou se stala, < činný člen, za néhož slouženy n přítomnosti madon zvoleny do výboru za předsedu vdp. děkan aby přestalo její poručníkování v každém ' členů zádosoi služby Boži. Ve správě spolku udála Václav Marek, místopředsedu vp. kaplan P. Jos. ohledu, její ustavičné ponižování v životě ve-j se významná změna náhlým odchodem veleza- Köck a za staršího p. Karel Doubek. Oitatnl řejném i domácím, zrovna jako by na tom ! aloušilého a milovaného předsedy dp P. Mat. funkce rozděleny v nstavnjlci schůzi mezi oatatnl

božím světě jen к tomu byla, aby odevšad se zašijkovala a aby pochopové nevěry a zvrhlosti drze se jí ještě tázali: hádej, kdo té udeřil ? ! (Dok.)

В у 1 o - 1. а II.

Z kruhů učitelských. li by s prospěchem, aby děti třídy chodily v zimě později do školy? V posledním čase ozývají ze rozličné hlasy žádajíce, aby vyučováni v I. а II. třídě obe cných škol pražských v simnl době počalo teprv v 9 bodlu. Židoat ta odůvodňuje se tím, že dítky nyní pozdě do školy přicházejí. Vizme, je-li důvod tento závažný. — Některé dítky přicházej! do školy pozdě nejen v době zimní ale i na jaře i v letě, at) nejen ve třídě I. II., ale i ve třídách vyšších. Kde učitel pátrá po příčině opožděni se, kde ze a rodiči dorozumf, kde rodiče vidi, že učitel v ohledu tom nepovolí, tam jest opozdi váni se velmi řídké. Pro děti rodičů zámožných bylo by to arci velikou výhodou. Ditě se náležitě vyspí, nebude ani třeba ho probouzeti, a služka vyprav!­ a dovede ho к deváté hodině do školy. Jinak se to má u naši pražské chudiny. Otec, chce-li rodinu uživiti, musí časné vstávat! a hoď jde po své práci, nebo vykonává ji doma. Matce jest se také přičiniti, aby néeo vydělala. Mnohá jako posluhovačka odchází z domu jii pe 7. hodině. Kdo má dítě do školy vypravili ? Takové­ matce — a těch je množství — velikým jest to dobrodiním, může li dítě své do školy vypravit! v době, když sama a domu odchiai. Z některé rodiny chodí několik dítek do školy a ta dětem starším jest mladší tam voditi. Pečne-li vyučováni v L а II. třídě v 9 hodin, kdo v nepřítomnosti matčině vypraví dlté do školy ? Starší bratři a sestry esmou mladší s sebou a nebude-li světnice školní otevřena, nechají jich přede diéřmi státi, kde nboiátka

FEUILLETON Dr. Rohling a Talmud. (Podává Mazimilián Jakubiek a.) Čtvrtý list Přicházíme ku kapitole o vraždě. Bloch namítá proti mým ukázkám z Cho ten 435, zde že se užívá předpisů Deut. 13 7., vůči Epikurt-jcům a ctitelům hvězd. Nuž, >x ore tuo te iudico. Ctitelé hvězd jsou r Aruehu, jak jsem dokázal, zcela zjevně třesťané Bývají však také Epikurejci na ýváni Excellence Abarbanel praví, že ,Ří- nané* (to jest křesťané) kacíři a Epikurejci tou, ponévadž véří, že božstvo jest maso a trev (k Deut. 32, 21 Mark, ham 110. 3 : i í a h u t h beb&sar vedám); taktéž »ravi (roschamana 5, 1) že kacířem (min) a Spikurejcem ten se nazývá, kdo články víry idovské přijímali nechce. Takých výroků sst ještě mnoho, jak u profesora Eisen- nengra, Edzarda, Dracha a jiných, kteří ve tudiu Talmudu sešedivéli, viděli lze. Znít

pak to v Deut. 1. c. v starém Israeli, že ti, kteří к odpadnutí od víry sváděli se pokoušejí,­ ihned usmrceni býti mají. Ježto pak „Aruch* na nás křesťany, kteří se pokoušíme židy o pravosti křesťanství­ přesvědčili, to obrací, jest zjevno, že žid v našem snažení zločin smrti hodný nalézá a nás к těm počítá, jel ihned, je li to jen možno, usmrtili má. Proto stojí také v Talmudu Sofr. 13 b, a Aboda Z. 26 b Tos.). Nejlepšího z „akumů* (v některých vydáních „z gojů*, což přirozené ničeho nemění) zabij. Bloch z Poznané a Bloch z Vídně stěžovali si, že jsem zde přídavek ,ve valce“ zlomyslné­ vynechal. Avšak to, co dříve řečeno bylo, ukazuje právě, že křesťanství, ponévadž židovstvo od Talmudismu odvrátili, je bludů sprostiti se snaží, dle názorů židovských, se židy v stálé válce jest. Amsterodámské vydání­ potlačilo celé toto místo, zřejmo, že z bázně; kdyby místo to i s přídavkem ,ve válce“ bylo nezávadné, nebylo by Amstero- dámským čeho se báti, ježto přece ve válce nelze se vyhnouti tomu, aby i nevinni byli usmrceni. S tím souhlasí i to, že v proslulé knize Mechilta 11 a místo to bez onoho přídavku se nalézá. Pročež učí i „Orelže příkaz: Ne-

* Tieto číslem dokončujeme tento feuilleton. *átý objemný list ,p. prof. Rohling« »yjde к obecné ádosti během tohoto týdne s Cyrillo-Methodějské

Voneše, který dne 19. března ustanoven za ad- členy výborn ; pak jmenováno pro zvláštní zá- ministrátora fary v Rudolfové a pozdéji insta- slohy o spolek 8 čestných členů a p. učitel K. lován za faráře taoše, za kteronž přfrinon podala Haleš přistoupil sa člena zakládajícího. Zdárný depctaee spolku krásnou blahopřejnou adresu, spolek ten porončlme do přizně obecenstva, by Jakožto přlleiitá reminiscence sloniii, že jej v jeho snahách podporovalo 1 Jak ze zprávy dp. P. M. Vonei spravoval spdek téměř po 7 té patrno, zaznamenává spolek opět skvělé let, kterážto doba může právem slonti pro . úspěchy, jichž dosáhl beze všech výdatných mu- tpolek epochální, neboť spolek chřadnoucí vy- ] nificencl, ponhen svépomoci. Kn poznáni zásad šinul se tokem doby té na výši netaveného rot- spolkových sdělajeme toto : Základem spolku voje a rozkvětu. Staral se a pracoval neúnavně jest katolická vira, počestné, křestanské mravy kde toho třeba bylo, reorganisoval a s členy ! členů ; jeho čestným znakem jest jeho důstoj- se častěji stýkal, by jich tužbám a smýšleni]nost a bratrská svornost; vzájemná pomoc porozuměl. Ký pak div, že byl všeobecně vážen v nouzi a nemoci jest jeho zvláštní povinnosti

A milován od členů, ktořl častěji svou vděčnost přlleiitd osvědčovali a osvědčuji opět vzdávajíce nejsrdeěnějii diky. Nástnpeem úřadu předsednického stal se vdp. děkan Václav Marek, kterýž po celou ostatní dobu spolek obezřele u horlivě správo- val, začet buďtež mu tlumočeny vřelé diky. Kategorický náboženský základ byl zřejmý tim, že plněny svědomitě náboženské předpisy stanov, jako přijímáni. 2kráte v roce sv. svátosti, navitěvovini služeb Božích a církevních slavnosti,­ obzvláště těch, jimi bývá spolek korpo rativné přítomen, ětenl a výklad sv. písma atd Úkol vzděláni konán častými přednáikami z uži tečných vědomosti a hojným zapůjčováním dobrých­ knih a časopisů ze spolkové knihovny, která vzrostla o 127 episů a čitá nyní 754 spisů vázaných. Mimo to vyloženo v čítárně spolkové 9 časopisů a odbfráno několik encyklopedických dél Během roku uspořádány : 4 věnečky, dva dycbánky (t. zv. „kndrnáče“ s hudbon, dekla- macerai aj), 5 divadelních představeni, 1 vy cházka na D)brou Vodo (do tak zv. Českého Švýcarska — luzné to krajiny), kdež hrála hudba a odbývány rozličné zábavy a vice men šleh vycházek do okolí. Památka 271eté čin nosti spolku oslavena dne 23. července ráno službami Božími a odpoledne slavnostním koncertem­ s hudbou vojenskou, ku kterémuž dostavily­ se mimo hojné hosty a členy i

Jachsoru, že slušno jest kacíře vyplenit! hamminim r&uj lanqar otbam) i ▼ Talmudu, že právem nutno jest, kacíře minim) rukou shladit! (Aboda Z. 4, b Tos.) když, jak jsem v předešlém dopisu udal, dle některých autorit, nikdo není zavázán, akuma, jenž židům nepohodlným není, přímo usmrtili, tož jest přece vždy dobrý skutek, eriyž se to stane, kde to jen uéiniti lze (viz Choschen 425, 5 a Aboda Z. 26); obzvláště­ posvátnou povinností židů jest, žida, enž se pokřtili dal, usmrtili (Joreh deah 158, 1 Haga 2 a Tos. Aboda Z.), jak toho nebožtík bývalý rabín Drach zakusil. „Děti íoemovy*, které nejsou zároveň židy, smějí sice sedm přikázaní Noemových, nikoli ale iřikázaní Mojžíšova, studovali; to poslední odsuzuje je к smrti, jak jsem již v posledním­ dopisu oznámik „Jeschurun* potvrzuje­ to v posledním čísle poznámkou, že duch Tory jen se židovstvem spojití se dá, uežid Toru ve smyslu židovského náboženství­ nestuduje;1' míní také, že syn Noemův »roto studiem mosaické Tory božímu trestu smrtí propadá; vskutku pak považuje, jak svrchu nvedeuá místa potvrzují, Israel toho za smrti hodna, komu Bůh trest smrti byl ustanovil.

Děsný názor, jenž rabinismus, vzhledem

v noun a lásky; řádné působeni v oboru povoláni a cíl vzájemné povzbuzováni. Křesťanský, bodrý stav tovaryšský má a chce si ctnosti a pilnosti někdy v občanstvu dobyti ctihodný stav mistrovský. Proto váži si členové náboženství, bezúhonných mravů, cti maže a živnosti a podávají si viudo bratrsky ruku, aby se vzchopil, kdo poklesl a neohroženě státi zůstal, a dšle kráčel, kdo nastoupil­ cestu dobrých mravů a cti. Tak sni diplom,­ jimž se nový tovaryšský spolek přijímá do svazků veškerých jednot těchto. Rovněi přiměřeně­ naznačil směr jmenovaných spolků básnik Boleslav Jablonský v „Písni jednoty tovaryšské*. Spisovatel Fr. Pravda dl v dopise budřjoviokého spolku katol. tovaryšů následovně: „Vážím si poctivého řemesla. Bůh mu zdař, v&ilm si poctivých­ řemeslníků, Bůk jim požehnej, a On požehnej­ i Vám katolickým tovaryšům v Budějovicích­ — časnými i věčnými dary a-ými. Aby spolky batol, tovaryšů a tedy i spolek Vái — zmáhaly se. kvetly a blahodárně působily v době nail n víře vlažné a skleslé — ku prospěchu církve, vlasti a českého národu, jest zajisté přání a touženi moje. Kéž jest heslem všech upřímných Vlastimilů­ : Pečujme stejně o dorost řemeslnický, jako pečujeme o dcro=t intelligence ! Z tohoto motivu zakládejme po naši vlasti hojni spelby katolických­ tovar iů a • rimi stejně prospěšné я s nimi soavislé (u nás dosnd neznámé) spolky katol. mistrů a pod auspiciemi obon, spolky či

rozené к „rituellní vraždě*. Avšak tente předmět vyžaduje delšího rozebírání, pro něž dnešním dopise mleta není. Protivenství, od židů mi činěná, nezabrání­ mi, abych neřekl. co za pravdu pokládám;­ nebojím se ani rabínů, ani jejich porno- cniků v žurnalistice neb jinde. Avšak oněm dopisovatelům ze židů, kteří mne ujišťovali, že daleko jsou toho, aby se oněmi děsnými naukami rabinismu, jež lásku к bližnímu křesťanům odpírají, řídili, oznamuji opětovné, že nikdy jsem nepochyboval o existenci menšiny­ v židovstvu, která vší vážnosti zasluhuje, poněvadž jest lepší, než její víra; nechť se této otáží, zda-H se nedostalo oněmi děsnými bludy Talmudismu křesťanství nejskvělejšího svědectví o pravosti jeho; nechť se upama- tují, že tento boj, к němuž mne rabíni sami přinutili, ne sobectvím, nýbrž humanímf in- intencemi se řídí, jež jsem ve svém předešlém­ dopise veřejně byl vyslovil. Avšak rabíni­ nechť především v tom jasného rozhledu nabudou, že tajemství „Sebethi veerebu" (oni vědí, co tím míním) tehdáž teprve seznají, až Bibli bez Talmudu studovali budou. V Praze, v lednu 1883. Prof. Dr. A Rohling, m. p.