ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 eac144b0-66c4-11dc-afbb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 43. ze dne 12. února 1901.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy. =VER D.I. Zmínili jsme se již u příle- žitosti úmrtí Verdiova, že jmeno jeho bylo politickým heslem a že zejmena v Neapolsku v letech padesá- tých pod těžkým trestem bylo zakázáno, volati »Evive Verdi«. Přítel našeho listu, kapelník 76. pěš. pluku ruského, upozorňuje nás, že podobným způ- sobem demonstrováno ještě v letech šedesátých též v Benátsku. Píše nám o tom: Za mé služby v Ra- kouské armádě od r. 1861 do r. 1866 u 8. dělostře- leckého pluku ve Vlaších měl jsem často příležitost zvláště v Padově, Vicenze a Trevire čísti jméno »Verdi« na stěnách domů, zahradních zdech atd. napsané buď uhlím aneb barvou atd., neb vydlabané v pískovci na balustrádách letohrádků. Připisoval jsem tuto náklonnost lásce Vlachů ke svému milo- vanému mistru. Avšak byl jsem poučen v Padově od italských vlastenců, s nimiž jsem měl styky jako budebník, absolvovav pražskou konservatoř a hraje jim kusy z italských oper — že začáteční písmena jmena »Verdi« mají hluboký význam politický a zna- menají jmeno prvního krále sjednocené Italie: Vittorio Emanuele Ré D' Italia. = Svatebčané na ledových krách. Ze Žandova v Sasku se oznamuje: Že celá společnost svatebčanů, aby se dostala do kostela, musila skrze ledové kry, stalo se zajisté málokdy. To přihodilo s těchto dnů v obci Šmilce, jež jest přifařena k Žan- dovu. V labském údolí a v lesích ležel sníh tak vy- soko, že svatebčané nikterak nemohli vykonati cestu, trvající půldruhé hodiny po úzké stezce při Labi. poněvadž není ještě silnice mezi Žandovema Šmilkou. Svatebčané požádali tudíž majitele přívozu v Poštolovicích, jenž má malý šroubový parník,o přispění. Dal parník důkladně vytopit a převezl svatebčany na druhý břeh a dopravil je pak zase do Šmilky. Ačkoli loď si musila klestiti cestu množstvím ledových ker, provedena plavba beze vší závady. = Náboženský spor o fonograf. Jakýs Arab spatřil na svě cestě po Evropě fonograf a byl jím tak nadšen, že jej koupil. Ubíral se právě na Javu a věděl, že tento podivuhodný přístroj jest tam ještě neznámý. V Batavii ukázal jej několika kraja nům, mezi nimiž nalezal se též podnikavý obchod- ník, jenž ihned poznal obchodní cenu tohoto pří- stroje a chtěl jej koupit. Poněvadž však Arab nechtěl fonograf prodat, dal si obchodník od svého agenta v Evropě poslati takovýto přístroj. Přístroj přibyl před nedávnem do Batavie a obchodník opatřiv jeho válce arabskými a malajskými písněmi a monology, ohlásil představení za přiměřené vstupné. Sešlo se četné množství a naslouchalo plno úžasu tónům, jež vycházely z příšernébo přístroje. Nekonečný však byl jásot, když z přístroje ozvala se tónem jak ná- leží slavnostním »fatiha«, denní modlitba mohame- dánů. Obecenstvu, skládajícímu se z Arabů, Čiňanů a domorodců, zdál se tento kousek naprosto zázrač- ným a ještě dlouho po představení se o něm mlu- vilo. Avšak vyskytli se též nábožní lidé, kteří pro- hlašovali, že verše koranu, mluvené strojem, jsou největším hříchem a rouháním slovu božímu. V čele těchto horlivců byl 70letý učený znalec koranu, Sadžid Utman, jenž po 40 let v literárních a nábo- ženských kruzích batavských hraje velkou roli. Na- psal ihned protest proti užívání fonografu a uveřejnil jej. Teď nastal boj. Méně přísní znalcí koranu ujali se
#3 alto_textblock #3
cizího, mluvícího stroje a odpovědi jejich byly tak důrazné a četné, že Sadžid Utman požádal o rozhod- nutí slavného učence Sadžida Husejna al Džírrv Syrii. Tento učenec odpověděl prudkou obžalobou cizího přístroje a domlouval všem věřícím, aby pe- člivě uvážili slova jeho dobrého přítele Sadžida Utmana. Jiní nábožní lidé a učenci účastnili se sporu, jenž nyní má býti rozhodnut nejvyššími hodnosty mohamedánskými. Všeobecně se předpokládá, že přísně se zakáže věřícím účastenství na představe- ních, nebudou li verše z koranu z přístroje odstra- něny. Proti užívání fonografu, opakuje-li malajské písně a světské monology, nenamítá ničeho ani vět- šina horlivců. Zatím si obchodník, jehož přístro vzbudil takovýto poplach, svými představeními fono- grafu vydělal slušnou sumičku. Produkce tyto jsou tak oblíbeny, že někteří Arabové objednali si le- vnější přístroje pro svou soukromou potřebu. Jedi- ným výsledkem protestu horlivců bylo, že nábožní lidé chodí na představení jen pak, nerecitují-li se verše z koranu. Jiní pak chodí na produkce fono- grafu jen pak, mluví-li verše z koranu, dávajíce fo- nografu přednost před obvyklými předčítači koranu, kteří jsou-li nábožní, málokdy dobře přednášejía přednášejí li dobře, jsou málokdy nábožní. = Požár hotelu. Z Nového Yorku se ozna- muje: Těchto dnů ráno vypukl v Jefferson-hotelu na 15. avenue požár, jenž v několika minutách nabyl ohromných rozměrů. Bylo ještě velmi tma a silně sněžilo, takže hasiči musili zápasiti se značnými sví- zely. Mimo četné parní stříkačky bylo po ruce ně- kolik obrovských posunovacích žebříků a také elek- trické reflektory, zavedené teprv od nedávna u hasič- skéůo sboru novoyorkského, konaly znamenité služby při hašení sedmipatrové budovy. Přes to však nepo- dařilo se zachrániti veškeré obyvatele z hořící bu- dovy. Jedna panská uhořela, jiná se zabila, chtějíc se spustit na střechu sousední budovy, při čemž se pro- vaz přetrhl a dívka sřítila se na dlažbu. Sest pasa- žerů utrpělo nebezpečné popáleniny, přes 30 jiných bylo jinak zraněno. — Současně vypukl požár v ji- ném hotelu hořejšího města, v hotelu Richelieu, jenž však byl opatřen dostatečně potřebnými východy a požárními žebříky, takže všichni obyvatelé vyvazli bez pohromy. = Smělý útěk z vězení. Z Neapole se ozna- muje: Ve vězení v Castelnuovo Garfagnana bylo slyšeti onehdy ráno hlasité volaní o pomoc a tak vytrvalý hluk, že konečně starosta s několika sta- tečnými lidmi vnikl do vězení, starého toho zámku as z 12. století, aby se přesvědčil, co se vlastně děje. Tu shledáno, že volání o pomoc a hluk pocházejí o dozorců vězňů, kteří byli zamčeni ve vězeňských ce- lách a nemohli ven. Poněvadž klíče k celám zmizelv, musilo býti posláno pro zámečníka, jemuž se po vel- kém namáhání podařilo, dozorce vězňů osvobodit. Na to vypravovali nebožáci svoji tragikomickou historii. Dva odvážní chlapíci, kteří před nedávnem byli pro vloupání odsouzeni do žaláře na 11 let a měli býti převeženi do trestnice, vrhli se na oba dozorce, kteří ráno podle předpisu prohlíželi cely, přemohlije zmocnili se jich klíčů a zamklí dozorce v cele. Pak vyprostili též ostatní vězně, zmocnili se tří ostatních dozorců, jež rovněž zamkli, načež vybrali vězeňskou kasu a sebrali značné zásoby potravin a prádla. Pak teprve zmizeli. Po uprchlých vězněch není dosud památky. Ani jeden nemohl býti ještě chycen.
#4 alto_textblock #4
Zemřelí v Praze. Dne 6. února 1901: Gejerová Kateřina, vdo- va po truhláři, 62 roky, 317—I. Fišer Bohuslav, syn posluhovačky, 2 roky, 207—V. Schreinerová Marie, vdova po zámečníku, 74 roky, 968—II. Novotná Marie, dcera topiče, 1 měsíc, 400—VII. Trilex Mi- chael, slévač, 41 rok, 573—VII. Nováková Rosalie, vdova po koncipistovi, 54 roky, 1472—II. — V jo- sefovské nemocnici: Horáková Josefa, man- želka nádenníka, 79 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Heverová Marie, býv. služka, 80 r. Růžičková Marie, manželka nádenníka, 39 r. Malý František, syn horníka, 13 r. — U milosrdných sester: Vorudaová Marie, posluhovačka, 75 roků. Vagnerová Anna, služka, 93 roky. Dne 7. února 1900: P. Guggenberger Vale- rino, kněz řádu piaristů, 56 roků, 824—II. Karabec František, úřadník u potravní daně, 63 r., 1161—II. Šimůnek Josef, syn řezníka, 12 roků, 114—IV. Pí- šová Františka, vdova po bednáři, 58 roků, 319—Il. Michlová Josefa, vdova po kamenotiskaři, 76 roků, 182—V. Holečková Růžena, majitelka trafiky, 63 r., 310—I. — Ve všeobecné nemocnici: Šlej- marová Anna, manželka kominíka, 25 roků. Falc Jan, kočí, 30 roků. Wilderova Antonie, služka, 24 roky. Všetečková Marie, manželka zámečníka, 42 roky. — U Alžbětinek: Slavíčková Anna, služka, 16 r. — U milosrdných sester: Vinklář Karel, vý- běrčí, 62 roky. Tateková Barbora, nádennice, 75 r.
#5 alto_textblock #5
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#6 alto_textblock #6
V úterý 12. února.
#7 alto_textblock #7
130. hra v předplacení. 2. čtvrtka. Sula m i t. Dramatická báseň o třech dějstvích. Napsal Julius Zeyer. Režisér Jaroslav Kvapil. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod.
#8 alto_textblock #8
Svandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod.
#9 alto_textblock #9
V úterý dne 12. února. 29. hra v předplacení. Plukovník Pemperton. Fraška o třech jednáních. Napsal C. Laufs a A. Krenn. Přeložil J. Kubík ml. Režisér p. Jan Kubík. Denní předprodej lístků v knihkupectví pp. Urbánka, 3597 Kapra a Kotka na Smíchově.
#10 alto_textblock #10
Humpolecké lodny,
#11 alto_textblock #11
jakož i jemné modní látky pánské doporučuje firma . NOVA v Praze, Vodičkova ulice „U Štajgrů“. Kolín, Rubešova ul. 232
#12 alto_textblock #12
—
#13 alto_textblock #13
116-
#14 alto_textblock #14
— 113 —
#15 alto_textblock #15
— No tak vidíš, tak vidíš! přerušil mne Vasa já- savě. Nechtěl bys blízko sebe viděti nešťastné a hleděl bys utlumiti v sobě pocit, který by mohl způsobiti toto neštěstí? Tak jest to, vid? — Arci, Vaso, ale utlumiti docela svůj pocit, jak pravíš, nemysliti naň vůbec, to nevím, zdali by se mně podařilo. — Podařilo by se ti to, kdybys chtěl, jenom pe- vnou vůli musí člověk míti. Hlavní jest to, že bys jednal, jak ti povinnost velela, jak bůh poručil. Není-li pravda? — Arciže. — Možná, že sám bys byl poněkud nešťasten, z to bys však zachránil od velkého neštěstí ty, kteří ti mají býti ve světě nejdražšími. Neodpověděl jsem Vasovi, dívaje se mlčky na něho. Bylo mně pojednou u srdce tak těžko, velmi těžko. Chá- pal jsem dobře na co, na koho myslil, mluvě o velkém neštěstí . . Vasa vstal, jeho oči zazářily, odhodil do zadu oběma rukama své dlouhé vlasy, pohlédl do pokoje svého otce a vrátiv se na své místo: — Tak vidíš, Borysi, pravil s úsměvem, možná, že's jednal velmi neprozřetelně, když jsi mne najednou tak měl rád, »nevěda sám, proč.« Možná, že jsem tvé lásky nehoden ? ... — Prosím tě, nemluv takové věci! zvolal jsem, objímaje ho. Vždyť já vím, jak jsi hodný! .. — A mýlíš se! pravil. Nejsem hodným vůbee Což mají hodní lidé býti takoví?... Nedovedu odpou- štěti, promluvil zasmušile.
#16 alto_textblock #16
— Zde nebudete míti ani nejmenšího klidu. — A proč to myslíš? — Vždyť vidíte sám, kam vedou okna. Večer bý- vají v tom sále zábavy a tanec a trvá to do rána; také se povídá, že zde bývá všelijaká hudba, pijí a hrají — řídí to ten německý muzikant a všichni zdejší důstojníci bývají přítomni. Kde zde může míti nemocný klidu? Ne- vím skutečně, Borysi Michajloviči, jak se vám zde bude spáti. — O je, a jak budu spáti, Maksimiči! — No tak, jen hleďte, abych s vás nemusil zejtr ráno tahati přikrývku. Neočekávám zde velkého klidu pro nikoho, pravil můj opatrovník zamračeně, krče rameny, což u něho znamenalo vždy největší nespokojenost. So- doma, pravá to Sodoma! tvrdil, dívaje se na mne vý- znamně, budete zde žíti a uvidíte sám, a neuvidíte-li, tím lépe pro vás. »Maksimič zaslechl zajisté něco o tom protivném baronovi a o ....« Styděl jsem se však, vyptávati se svého starého Maksimiče a odešel jsem opět k Vasovi. »Jen co ji uvidím, zpozoruji ihned, má-li rukavice na ru- kách anebo nemá,« sliboval jsem sám sobě, vzpomenuv si opět na to, co vypravovala včera Anna Vasiljevna matince.
#17 alto_textblock #17
XI.
#18 alto_textblock #18
Erazim Ivanovič spal ve svém křesle. Anna Vasil- jevna zde právě byla a odešla ke své dceři, pravil mně Vasa. Vasa mne vedl ve svůj útulek, jak jmenoval roz- tomilý pokojík, pokrytý celý koberci, v kterémž dříve spá- vala Galečka, ale když přijeli Lubjanští, přestěhovali ji na Zapomenutá otázka.
#19 alto_textblock #19
29