ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e9f75a90-8f15-11dd-a03e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 9. srpna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 217.
#4 alto_textblock #4
Na rannl a večerní listy předplácí sea V Praze v administraci; na měsíe K- na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou a měsíc. . . . . . 9 na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve Gliálkách na měsle Kn na mésta Pošton. . na čtvrt leta . . . 9 k o0 dvojí zásilkou a měsle . . . 9K 80h na čtrrt leta . . . . 11 K 40h
#5 alto_textblock #5
žee
#6 alto_textblock #6
-
#7 alto_textblock #7
P
#8 alto_textblock #8
m
#9 alto_textblock #9
ami.
#10 alto_textblock #10
ni
#11 alto_textblock #11
v drobném prodlejii ranní eislo o sobě za s večěrn za sb Ve fliálkách na venkov anni cislo. . . o 10 večern s
#12 alto_textblock #12
lnseráty plati se bolevě napřen- Předplacení a inserty přijime administrnce v Marianské ule Tam nacházeší se táš redakce, tiskárna a expodlee „Národních L.lsta“ Rukopisy se nevracen
#13 alto_textblock #13
V Praze, 9. srpna. Nebezpečí balkánských zmatků nebyle odstraněno zúplna bukurešťským mírem, němž spečetěna byla porážka Bulharska a jeho vedoucích politiků, kteří přecenili svoje síly vlastní, síly vyčerpaného národa dlouhými bo- ji a hospodářskými ztrátami a kteří přecenili také vliv vzdálených diplomatických pomocní- ků i jejich sliby. Bulharsko nepočítalo s nej- bližšími sousedy, ačkoliv vidělo, že je kol do kola obklopeno nepřáteli. Po vítězné válce nad Turky jakoby bylo ztratilo všechnu rozvahu a všechen smysl pro reálnost nedbalo Srbska, Řecka, Rumunska ani Turecka a počítalo na- prosto neuvěřitelně s pomocí jiných, kteří z Bulharska chtěli zase učiniti jen nástroj své politiky. Byla to nepochybně diplomacie naší říše která spolu připravila Bulharsku jeho strašnou porážku, očekávajíc zcela naopak jeho vítěz- ství a tim oslabení Srbska. Naše diplomacie, jejímž cílem bylo leta a leta oslabiti Srbsko,se kterým se přese všechno volání upřímných přátel Rakouska i jižních Slovanů nechtěl shodnouti, vidí nyní svoje úsilí ztroskotáno Srbsko je silnější a mocnější než kdy jindya než by bylo před bratrovražednou válkou. Je sice pro nejbližší leta oslabeno jak ztrátou sil, tak nutnou péčí o nově nabytá území, o uspo řádání poměrů správních, kulturních a hospo- dářských: je strašně oslabeno Bulharskoci Čer- ná Hora; balkánský svaz sbovanských národů jest rozbit. To je „úspěchem,, naší di- plomacie, která však nedá se přesvědčitio tom, co by bylo jejím úspěchem opravdovým vzhledem na skutečné zájmy naší říše hospo- dářské a politické. A proto se naše diplomacie zase namáhá o revisi mírové smlouvy, nacházejíc oporu ve shodném zdánlivě stanovisku Ruska. Ale kdež- to Rusku jde o Bulharsko a bulharskou Kavalu jde naší diplomacii zase o nový pokus sesla- biti Srbsko. Chce totiž revisi rozdělení střední Makedonie, chce nové ústupky Srbska, chce nový svár obou národů. Nejde jí o definitivnt mír na Balkáně, nýbrž o trvalé znepřátelení obou slovanských států Bulharska a Srbska. z něhož chce sama těžiti. Rusko doufá, že jeh stanovisko v otázce Kavaly zvítězí, ale je opravdu pochybno, zda zakročení velmocí bude míti výsledek u vítězných spojenců, když vel- moci samy nemohou přinutiti poražené Tu- recko, aby zachovávalo ustanovení londýnské konference mírové, která pod jejich dozorem byla usnesena. Turecko si troufá stále prohla- šovati, že se nepodrobí, chystá se k nové vál- ce, na niž spoléhá také Řecko v otázce Kavaly. a velmoci stojí bezradně a bezmocně pře touto svízelnou situací, nejednotny a neochot- ny po právu a spravedlnosti ukenčiti balkán- ské boje. Před vypuknutím druhé války varoval jsme Bulhary i Srby, aby nenechali za žádnou cenu dojiti k válečnému konfliktu. Ukazovali jsme na jejích povinnosti k Slovanstvu ik vlastním jejich říším a dr. Kramář vyzýval je k společnému postupu a celní konvenci. Smut- ně proslulý historik dr. Friedjung v článkuo české krisi ve „Vossische Zeitung“, který jsme již zaznamenali, denuncoval za to dra. Kra- máře, že prý chtěl tím zbaviti monarchii naš vlivu na Balkáně a podvázati její vývoz. Dneš- ní „Arbeiter Zeitung“ zabývá se projevem „hi- storika“ dra. Friedjunga a praví o citovan denunciaci jeho: „Zatím si pospíšila historie aby dala odpověď tomuto historiku a dokázal mu, že „rusofil“ dr. Kramář nedával balkán- ským státům pouze radu, jejíž uposlechnuti by bylo zabránilo novému vraždění na Bal- káně, nýbrž také by ochránilo Bulharsko od strašných ran osudu, jejichž následky cítí nyní ve všech údech a jimiž je dotčeno také Rakou- sko, jak je vidno z jeho bezvýsledného úsilío
#14 alto_textblock #14
revisi bukureštské smlouvy, podle čehož tedy „rusofilská“ rada, která by zabránila vzrůstu Srbska a úpadku Bulharska, což obé je přáním Rakouska, byla vlastně radou ve prospěch Rakouska.
#15 alto_textblock #15
Po uzavření míru. Mír bude podepsán. 5 Z Bukurešti, 9. srpna. Mírová smilouva bude pravděpodobně již dnes podepsána. Po- něvadž se nepodařilo odstraniti překážky které se vyskytly mezi Srbskem a Bulharskem v záležitostech náboženských a školských, bu- de tato záležitost vyloučena z mírové smlouvy Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Ministerský předseda Majoresc u dostal od sira Edv Greye blahopřejný telegram k uzavření míru. Dojem uzavření míru v Soliji. Ze Sofije, 9. srpna. Následkem přerušení telegraíního spojení nedošla sem od čtvrtka večer žádná úřadní zpráva o podepsání míru. což způsobovalo zde rozechvění. Mír přijat zde byl s trpkosti, poněvadž velká část Ma- kedonie s bulharským obyvatelstvem, pro kte- rou válka vlastně se vedla, připadne nyní pod vládu Srbska a Řecka. V ohledu tom kladou se zde nyni velké naděje v Rakousko.
#16 alto_textblock #16
sbělog Podmínky míru, ikveta Dle dodatečné opravy, došlé kor. kan- celáře od rumunské telegrafní agentury, má uveřejněné dnes ráno zprávě o podmín- kách míru v čl. 4. místo „o zřeknutí se Bul- harska jeho nároků na Thasos“ správně býti „jeho nároků na Kavalu. čl. 4. týká se řecko-bulharských hra- nic. Zvláštní klausule praví, že Bulharsko zříká se jakéhokoliv nároku na o strov Krétu, který, byv Řeckem dobyt, tvořil část kondomnia čtyř válčících států, které zvítězily nad Tureckem. b Revise mírové smlouvy. Z Petrohradu, 9. srpna. CVe zdejších di- plomatických kruzích jest domněnka, že re- vise bukureštské mírové smlouvy nebude vy- konána evropskou konferencí, poněvadž četné velmoci nemají vůbec žádné příčiny, aby se k ní odhodlaly, nýbrž bude vykonána formou výměny názorů mezí vládami, Ruská vlá- da doufá, že docílí, aby Kavala při- padla Bulharsku. Z Berlína, 9. srpna. „Vossische Ztg.“ ozna- muje z Petrohradu: Rusko trvá na revisi bu- kureštské smlouvy. V zahraničním úřadě se zdůrazňuje, že jak v této otázce, tak i v pří- čině Drinopole je mezi Ruskem a Rakousko- Uherskem úplná shoda.
#17 alto_textblock #17
Pašič o revísi smlouvy. Z Bělehradu, 9. srpna. Ministerský před- seda Pašič se vyslovil, že ratifikace mírové smlouvy a demobilisace nastane během asi 10 dnů. Pašič doufá, že revise smlouvy nebude vykonána. a e
#18 alto_textblock #18
e Carův projev o situaci na Balkáně. Ze Sofije, 9. srpna. Z kruhu politických přátel Gešova a dra. Daneva, jejichž důvěrník mešká právě v Pefrohradě, sděluje se zajíma- vá podrobnost o audienci presidenta dumy Redžjanka u cara. Rodžjanko oznámil, že car byl naplněn velkou nevolí nad tím, že balkán- ské státy dokonce již nyní nechtějí povolit žádné ústupky a svou neústupností chtějí za- vdati podnět k novému konfliktu. Car dodal „Konečně musí býti učiněn pořádek. Nepřeji si vůbec žádného nového konfliktu.“ Svoboda církve a škol pro všechny národy na Balkáně. Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Vzhledem na žádané Bulharý uznání církevní a školn svobody na podkladě vzájemnosti v anekto- vaných zemích učinil bulharský vyslane Tončev v dnešní schůzi mírové konference
#19 alto_textblock #19
toto prohlášení: Se zřetelem k tomu, že byle účelem války proti Turecku dopomoci kře sťanskému obyvatelstvu ke svobodě v národ ním vývoji, se zřetelem k tomu, že tento účel nemohl býti zrušen druhou válkou a konečně se zřetelem k tomu, že osvobození křesťanšti národové jsou povoláni ke společnému životu a mají požívati církevní a školní svobody, na- vrhují bulharští delegáti, ably po titulem vzájemnosti dostalo s e všem křesťanským národům no- vých krajin, anektovaných Srbskem, Řecken a Černou Horou, církevní a šk olské svobody.
#20 alto_textblock #20
Řecko nechce zakročiti proti Turecku. — Bulharsko neodzbrojí. M. Z Kolína n. R. 9. srpna. (Zvl. tele- gram „Nár. Listů“.) Z Bukurešti ozna- muje „Köln. Ztg.“: Velké vzrušení vyvo- lalo prohlášení Řecka, že se nepřipojí k zakročení u Porty, Rumunskem navr- ženému, aby turecké vojsko- ustoupilo z čáru Enos-Midia, jestli se Bulharsko bu- de zdráhati učiniti v mírové smlouvě zá- vazek zaručiti řeckým městům v Thraci dosavadní autonomii církve a školství Jednání Řecka se všeobecně odsuzuje. Řecko tvrdí, že bez žádané samosprávy by oněm obcím bylo lépe pod tureckým nežli bulharským panstvím. Bulharsko tvrdí prý totéž o obcích bulharských které mají připadnouti Srbsku. s V důsledku uzavření míru konají se v Sofii zvláštní porady o odzbrojení Všeobecně nabývá vrchu názor, že úpl- né odzbrojení nelze provésti, poněvadž není ještě rozřešeno mnoho otázek, kte ré demobilisací by byly navždy od- staveny. ge) Nová válka Turecka s Bulharskem. M. Z Kolína n. R., 9. srpna. (Zvl. tele- gram „Nár, Listů“.) „Köln. Ztg.“ ozna- muje z Cařihradu: V rozhodujících kru- zích na Portě očekává se nyní vypuknuti nové války s Bulharskem, které snad z jedné neb více stran bude skutečně podporováno a podle toho činí přípravy Vláda by ráda zabránila nové válce, ale dokonce vůdčí hlava v kabinetě Talaat bej stěží může udržeti naléhání válečné strany. Osoby z Drinopole přibylé vypravují o horečném úsilí, aby pevnost byla s to se brániti pro všechny připady. Všechno dělostřelectvo amunice z čataldžské líníe byly dopraveny do Drinopole 6 nových armádních sborů před Cařihra- dem bylo sesíleno. K Mariköjí a Stefanu dopraveno bylo 30.000 mužů. Z Vídně, 9. srpna. Turecká vláda nařídil svým vyslancům, aby vládám, u nichž jsou po- věřeni, doručili prohlášení, ze kterého vysvítá že Porta v příčině Drinopole trvá na svém do- savadním odmítavém stanovisku. To stalose ještě před uzavřením míru v Bukurešti, který nyní učinil na ní velký dojem. Ačkoli na úze- mí od Čataldže ke Drinopoli nalézá se 160.00 mužů tureckého vojska, povolala vláda do zbraně záložníky do 45 lct a odstranila z ar- mády nespolehlivé živly. Dnes je turecká ar- máda zcela jinou nežli byla v prvé balkánské válce. Vláda v ní plně důvěřuje a proto je ne- ústupnou. Osud Drinopole je svěřen výhradně novému vojsku.
#21 alto_textblock #21
Jednání o sblížení Rakousko-Uherska se Srbskem na polí obchodním. Z Bukurešti, 9. srpna. (N. Fr. Pr.) Jak s v kruzích vysoce postavených s naprostou bez- pečnosti ujišťuje, vyjednává se mezi Rakousko- Uherskem a Srbskem o sblížení na podkladě obchodním. Před čtyřmi dny byli rakousko- uherský zdejší vyslanec prine Fürstlen- berg a srbský minísterský předseda P aši
#22 alto_textblock #22
na snídani u rumunského ministra financí, na které se mezi nimi rozpředla velice srdečné a zevrubná výměna náhledů, ve které bylo později na jiném místě pokračováno. mo Příští styky Rumunska s Bulharskem. — ěbív l Význam přístavu Lagos. a te Z Vídně, 9. srpna. člene rumunské vlády vyslovil se k dopisovateli „Neue Fr. Presse o příštích stycích Rumunska s Bulharskem; „Naše příšti poměry k Bulharsku nemohou býti jinak myšleny, nežli že budou přátelské. Jsem přesvědčen, že i v Bulharsku převládá stejný pocit. Doufáme, že zejména v obchod- ním ohledu se vzájemně sblížíme. Pro Bulhar- sko je to zvlášť důležito, protože se chce eman- cipovati od dopravních cest, které z pevnin vedou přes Srbsko. Tuto snahu budeme nepo- chybně podporovati a vystavíme nový most dunajský z Kalafatu do Vídiny. Uvažovali jsme dále o železničním projektu, abychom zjednali přímé spojení s jedním z bulharských přístavů na Egejském moři. Naši odborníci vypracovali projekt trati, který také bulharský general Fičev uznal za nejlepší. Ústí na trať Vidín— Sofija a vede přes Plovdiv a Xanthi k přístavu v Lagosu. Přístavu Lagos musí se dáti přednost před Dedeagačí, protože je od turecké hranice více vzdálen a lze jej s použitim dostatečných pro- středků upraviti v prvotřídní přístav. Bulhar- sko mohlo by přístavní koncesi přenechati sou- kromé společnosti, která by provedla potřeb- ně práce, Timto způsobem získá se nová ob- chodní cesta, která spojuje Rumunsko i Bul- harsko s Egejským mořem nejkratším směrem Lagos způsobí Solunu velkou konkurenci. Také Rakousko-Uhersko bude míti z tohot nového dopravního podniku výhody a jeho pří- pojky železniční na rumunské dráhy povedou k dávno žádané cestě k Egejskému moři. Vý- hodné celní sazby mohou vzájemnou dopravu ulehčiti. Z toho vidíte, že Rumunsko a Bulhar- sko musí, přikloníce se k monarchii, vejíti omilie těsný svaz. ába (Přístav Lagos má velice příznivou polohu a je mnohem výhodnější, nežli přísťav kaval- ský, protože má nízké, ploché pobřeží. Močá- lovité okolí jeho je však nebezpečno z ohledů zdravotních a musilo by býti předem vysušeno Kolem Lagosu pěstuje se nejlepší tabák na celém egejském pobřeží a půda má také ná- sledkem toho značnou cenu. Hektar půdy Lagosu odhaduje se na 20.000 franků, kdežtc u Kavaly má cenu pouze 12.000—14.000 franků — Pozn. red.) Turecký postup. Ze Soluna, 8. srpna. (Ag. d'Athěnes.) Dl došlé sem zprávy obsadili již Turci Sufli.
#23 alto_textblock #23
Telefonické a telegrafické (6 zprávy „Národních Listů“. Audience hr. Berchtolda Z Lázní Išlu, 9. srpna. (K. k.] Ministr za- hraničních záležitosti hr. Berchtold by v 11 hodin dopol. přijat císařem ve slyšení Ministr podal panovníkovi zprávu o běžných záležitostech resortních. Z Išlu, 9. srpna. Ministr zahraničních zá- ležitostí hr. Leopold Berchtold, provázen chefem kabinetu v ministerstvu zahraničních záležitostí hr. Alexandrem Hoyosem, při- byl sem o 7. hod. ranní, Ředitel cisařské kabi- netní kanceláře bar. Schiessl vyšel ministrovi na nádraží v ústrety. Před 11. hod. jel hrabě Berchtold do císařské vily ke slyšení u pa- novníka. Hr. Sehönborn použil dopoledne k návštěvě zde dlících členů aristokracie. Jeho audience u panovníka koná se o 1. ho- dině. Hr. Berchtold, hr. Schönborn, kněžna Trauttmannsdorffova a legační řada hr. Hoyo pozváni byli ke dnešnímu rodinnému diné v císařské víle.
#24 alto_textblock #24
Rozmnožení dělostřelectva Z Vídně, 9. srpna. (K. k.) V příčině ne- zbytného zvýšení stavů a rozmnožení dělo- střelectva píše „Militärische Rundschau“: Mí- rový stav našich baterií pozůstává nyní ve- směs jen ve čtyřech dělech s přípřeží, při l jízd- ních bateriích mimo to ze dvou muničních vozů s připřeží. Ve skutečnosti byly i u ná dříve baterie tři pohraničních sborů na zvý- šeném mírovém stavu, byly však při reorgani- saci dělostřelectva z důvodů šetrnosti sníže- ny opět na menší mírový stav. Za účelem zvý- šení pohotovosti dělostřelectva a u srovnán s vyššími dotacemi na mírové stavy v Něme- cku a Rusku jest příkazem nutností, aby za- tím aspoň mírový stav polních a houfnicových baterií umístěných v pohraničních krajích byl zvýšen o 2 muniční vozy s přípřeží při každé baterii, u jízdních baterií tamže umistěnýcho 2 vozy pro střelivo s přípřeží a 1 vůz na ná- řadí. To by podmiňovalo asi u 80 polnícha houfnicových baterií rozmnožení mírověho stavu o 2—3 poddůstojníky, 12—15 mužůa 14—18 koní u každé baterie, u 12 jízdních ba- terií o 2—3 poddůstojníky, 15—20 v mužůa okrouhle 25 koní. Všechny ostatní baterie mu- sily by na uhražení úbytků a odvolaného muž- stva dostati rozmnožení několika mužů a nej- méně 2—4 koní, aby způsobilost k manevrům za žádných okolností nestala se pochybnou.U horského dělostřelectva bude se zřetelem na nastávající přezbrojení a podmíněné tím zvý- šení nosnosti nutným celkové rozmnožení okrouhle o 600 mužů a 300 koní. Mimo to jest z podobných jako svrchu uvedených důvodů nutno rozmnožiti horské dělostřelecké bate- rie o 8—10 mužů a 4—6 koní u každé bate- rie, každou polní houfnicovou baterii o 20—24 muže a 4—6 koní. Rovněž musí býti přimě- řeně zvýšen počet mužstva a koní u těžkých houfnicových divisí, zejména v pohraničních děslemo Vyznamenání dra. K. Unkelhäusera. o Z Pešti, 9. srpna. (K. k. uh.) Úřadní list uveřejňuje dva nejvyšší vlastnoruční listy, kte- rými se odbor. přednostovi pro vnitřní záleži- tosti u chorvatské zemské vlády dru. Karl Unkelhäuserovi, který z vlastní žádo- sti odstupuje, uděluje v uznání jeho vynikají- cích služeb bez poplatků komandérský kříž řádu Leopoldova a dovoluje se, aby odborový přednosta Unkelhäuser byl znovu přijat do chorvatsko-slavonsko-dalmatského mini- sterstva. Současně uděluje se mu bez popla kki titul a charakter státního tajemníka.
#25 alto_textblock #25
územích
#26 alto_textblock #26
Mexiko a Spojené státy. o5 Z Washingtonu, 8. srpna. [K. k.) Státní tajem- ník Bryan prohlásil po konferenci s presiden tem Wilsonem, že projev mexické vlády o poslání Lindově spočívá na nesprávném výkladu, za nějz vláda Spojených států není zodpovědna. Brysn nesoudlí, že Lindovo poslání je možno považovati za nepřátelské, jakmile se pochopí správně jeho Z Londýna, 9. srpna. (K. k.) Některé časopisy reprodukují telegram.Timesů“, podle kterého president Huerta učinil toto prohlášení: Vzepru se zbraní každému pokusu Spojených států vmě- šovati se do záležítostí mexických. Hodlám napro- sto ignorovati přitomnost Linda, pokud nepře- dloží úřadní pověření jako velvyslanec. Za žád- ných okolností nebude přijat úřady. Nehodlám při- stoupiti na nějaké prostředkování nebo vměšování Spojených států. Důstojnost republiky žádá, aby- chom nepřijímali žádný kompromis s revolu- cionáři Z Londýna, 9. srpna. (K. k.) Podle zprávy „Ti- mesů“ z Washingtonu ze dne včerejšího jsou tam velké obavy ko vůli Mexiku. vdlemne l. Cholera v Kotoru Z Kotoru, 9. srpna. (K. k.] Dne 8. t. m. večen bylo bakteriologicky zjištěno, že u 49leté sou- kromnice Anny Martiničové, která dne 5. t. m. onemocněla v městě Kotoru za příznaků cholerya zemřela dne 6. t. m., jde o asijskou choleru. Sou- sedé zvěčnělé jsou od 5. t. m. isolováni a pod lé- kařským dozorem, ale jsou dosud zdráví. Vyšetřo- vání o původu nemocí není dosud skončeno. Byla učiněna náležitá bezpečnostní opatření.
#27 alto_textblock #27
ráz.
#28 alto_textblock #28
Z revuí a časopisů. V „České Revul“ (1913, č. 11.) pokračuje Karel Adámek ve své zprávě o „O bnove- ní Karlštejna“. Restaurace Karlova Týna, jedna z nejméně šťastných obnov našich starých památek stavebních, vzbudíla mnoho zájmů a ve- řejných odsudků, oyšem v době, kdy již byla pro- vedena a kdy již nedalo se škodám zabrániti. Je pravda, od dob oněch mnoho se změnilo. Ovládl správný, šetrný názor v oliciálných kruzích odbor- ných, který se stará, aby památky byly pietně uchovávány (konservovány) a ne líbovolně obno- vovány a přestavovány pod záminkou jejich re- slaurace. Ale přes to Adámkovo vylíčení všeho jednání o restauraci Karlštejna není nijak neča- sové. Má význam dokumentární, vždyť právě posl. Adámek byl na jednáních těch z blízka účasten, a zůstává výstrahou pro budoucnost. Za viníka po- chybené restaurace nejoblíbenějšího hradu Karlova je obecně považován zesnulý architekt Mockr. Stat Adámkova ukazuje, že nebyl Mockr viníkem jediným. Mnoho škod v celém jednání o obnovu Karlova Týna působily momenty politické a ná- rodní: zřejmá nepřízeň a odpor Němců proti ná- kladům restauračním. Mimo to byl arch. Mockr. který řídil restauraci od r. 1891, od smrti vrchního stav. rady Schmidta, prvého autora restauračních projektů, ve svém postupu renovačním, když setká- val se s námitkami a výtkami interesované veřejno- sti, důrazně podporován vrch. stav. radou Josefem Hlávkou, kterýž měl vůbec na restaurování hradu pronikavý vliv. Nejhůře však bylo dílo obnovy Karlštejna opatřeno po smrti Mockrově, kdy řízení prácí svěřeno stav. radovi Krchovi, jehož vlastním. úřadním oborem byl — silniční referát! Ke všemu v té debě restaurační komise (neúplná, nebot zemřevší členové nebyli nahrazováni novými) se nescházela. A ani Ústřední komise pro zachování památek se po celý čas nestarala o provádění re- stauračního projektu. Kdo zakročovali a zabránil aspoň hříchům největším, byli jednak laikové: živel samosprávný (čeští poslanci, zejména Adámeka Kaftan) osvědčoval se tu lépe než úřadní odbor- níci, jednak odborníci, nezúčastnění na akci re-
#29 alto_textblock #29
staurační (arch. Zeyer, Koula, dr. Chytil, Matějk a j.). V tom směru je opravdu poučno čísti stat Adámkovu, která na jednom, ovšem markantním případě dokládá v souborném vylíčení šlendriána neschopnost rakouské byrokracie ve věcech kultur- ních. — V ostatním obsahu „České Revue“ je- Joseí Penížek, V pohnutých dobách. — Dr. J. Chy- lik. Důchodové poměry v českých měštech. — Dr. Otto Stehlík. Českobratrský Hlasatel. — Hlid- ky: politická — středostavovská — ženská — tech- nická. — O knihách. eset zesenatdee Ve „Zlaté Pnaze“ (XXX., č. 47) otiskuje dr. R. J. Kronbauer několik vzpomínek O Mikoláši Alšovi“. Je v nich zajímavý pasus o tom, jak tísniti dovede i — popularita: obdiv a účast obecenstva, jež nedovedou býti dosti zdr- želivé a diskretní. Tak stěžoval si Aleš, když mu lékař odporučoval časté procházky: „Thomaye- rovi se to řekne, ale když člověk po té Praze kroku nemohl udělati, aby neslyšel to strašlivé slovo: mistře. Z jedné tramwaye člověk přestupuje do druhé — a přes známé klopytá jako přes bal- vany.“ A tu Alšovi napadlo vyjíti časně ráno. sednouti do elektriky, jež by ho vyvezla za město. kde ho snad neznají a kde by se mohl tedy v klidu procházeti. Myslil: časně ráno je elektrika obsazen dělnictvem a to že ho nezná. Provedl, na co se těšil. Ale když se vrátil, vypravoval: „Špatně, tuze špatně jsem na to vyzrál. V tramwayi bylo lidí jako much. Kdosi mi údělal místo a já se posadil Byl to mladík v modré, strojnické haleně. Proka- zuje úclu stáří — pomyslím si, uvélebím se pozoruji kolem sebe podezřelé šuškání. To je Mi- koláš Ales — slyším, jak druh druhu šeptů a v oka- mžiku to věděl celý vůz. Bylo po mém inkognitu. Tak už zas mám po jedné radosti deď už mne ale nikam nedostanete.“ — Číslo mimo to obsahujn- V. A. Jung. Překlady z básní A. S. Puškina. Al. Jirásek, Temno. — Dr. V. J. Prášek, Vrabčí hory. — J. V. Želízko. Z dálných končin severu. — V illustracích, Jul. Mařák, Prales. A. M. Vas- něcor. Bohořodice. — J. Strachovský. Dobročin- nost. — K. Rašek, Na pouti. — Zprávy a illustrace časové. neb l * ne slan a dn abologob liždiez sone
#30 alto_textblock #30
„Technický Přehled Samospráv ný (II. č. 6.) věnuje opělovně pozornost účelnému hospodářskému rozšíření a využití elektrické síly v Čechách. Po zprávách čísel dřivějších o elektrá- renských svazech v cizině přináší podnětný článek inž. K. Vaňoučka: „Elektrisace Čech“ jenž vyvozuje! Království České má zdroje pro výrobu energie elektrické (doly uhelné, lignitové. ložiska rašeliny a zejména pak vodní síly) tak vý- hodně po celé zemi rozložené a rozsah a formu území tak vhodnou, že by bylo již nyní technicky možno rozváděti energii elektrickou pomocí jedné rozvodné sitě o vysokém napětí a napájetí ji prou- dem z centrál parních a vodních, energii elektri- ckou co nejlevněji vyrábějících. K ideálu fomu možno postupně dospěti. Aby postupováno bylo při stavbě přespolních elektrických centrál syste- maticky, 1. j. aby investíce nyní uskutečněné ne- staly se později zbytečnými, je třeba pro řešení uvedeného problému jistého programu. A program ten, navazující na dosavadní vývoj elektrisace Čech, inž. Vaňouček nastiňuje pomoci výmluvné mapky. Počitá se 14 svázy elektrárenskými? šese přespolních elekfráren u nás již existuje (dražická. kolinská, poříčská, trmická, mostecká a kutno- horská), k utvoření čtyř svazů elektráren byly po- loženy již základy Ivýchodočeskému, středočeské- mu, severočeskému a jihočeskému) a čtyry svazy jsou projektovány (plzeňský, německobrodský, zá- padočeský a posázavskýl. Orgenisace výroby konsumu elektrické energie v Čechách v uvede- ných směrech jest nutna, má-li se zabrániti dal- šímu vnikání proudu elektrického z ciziny [jeho roční množství v dchledné době obnášeti můz 20 milionů Kw hod. což odpovídá ročnímu úbytk us 2 milionů korun pro Čechy, ač Čechy přírodnícl sil mají nadbytek) a má-li býti položen základ pro racionelní rozřešení elektrisace Čech.“ — Číslo dále podává: J. Nardelli, Úprava domovní kanali- sace dle normálů pražského. a. Výstavní příloha. — Stavba měst. — Kongresy a sjezdy. — Úřad- nická hlídka. — Reforma bytová. — Technick poradna. — Různé a osobní zprávy a j. n. e
#31 alto_textblock #31
e čoloinol sbo zdní alhadol odlo slozdet aa odi bnsle
#32 alto_textblock #32
Různé zprávy. = Z londýnského mezínárodního kongresu lé- kařů. Z Lonidýlna, 8. srpna. Události včerejšího dne kongresu byla přednáška prof. Harvey Cushigse o chirurgii. Cushigs obhajoval ve své přednášee vivisekci, která už prokázala chirurgii platné služ- by. Chrichtin-Browne, předseda sekce pro psychi- ntrii, referoval o přibývání duševně chorých. Pri bývání není v poměrů ku přibývání obyvatelstva V Anglii bylo r. 1852 36.762 choromyslných, kdež- to r. 1913 je jich 138.377. To znamiená přírůstel choromyslných o 276.4, kdežto obyvatelstva při- bylo jen o 87.5. V sekci pro hygienu referoval dr. Beale o obávané nemoci, zvané pellagra, kter v Posledních létech se vyskytuje u ivelké míře Americe, Nemoc se jeví poruchami nervového sy- stěmu a zažívání. Většinou končí nemoe šilenství a smrtí. Tato nemoc, pro kterou měli před několi- ka léty američtí lékaři jen akademický zájem, vy- žádala si v posledním roce nejméně 3000 životů Američanů. Ve Spojených státech je nyní nejmén 50.000 připadů této nemoci. Dr. Newsholm prohlá- sil, že do nedávna věřili lékaři, že Anglie se ne- musí této nemoci obávati, ale nyní jsou jinéhe náhledu, neboť se ukázalo, že v poslední doběs vyskyflo ve Skotsku a v Anglii několik případů. [O příčinách této nemoci se náhledy lékařů dosu ještě různí. Někteří věří,že nemoc způsobuje zvláštní pliseň, která je na kukuřičných stěblee a dostává se se zrním i do pokrmů, jiní jsou pře- svědčeni, že je nemocnásledkem nedostalečné jednostranné výživy. Faktem se zdá býti, že ne- moc souvisí s přílišným požíváním kukuřice, Pozn red.) Strašný čin náboženských šílenců. V Avigno nu spáchali Marius Jullien a jeho 17letá sestra
#33 alto_textblock #33
o
#34 alto_textblock #34
záchvatu náboženského šílenství strašný zločin Důtkami ubili svou mladší sestru, vyhánějice z ní „zlého ducha“. Pak šli svůj čin oznámiti faráři. Celá rodina jest již delší dobu stížena nábožen- ským šílenstvím. Senior finských básníků zemřel. U věku 8 lel zemřel daleko za hranicemi své vlasti známý senior finských básníků, spisovatel Piotori Peiva- rinta. Pocházel ze staré finské selské rodiny a sám zůstal po celý život sedlákem. Naučil se sám čísti a psáti a vzdělal se četbou. Už mu bylo 40 let, když vydal první svou knihu povídek ze života li- du. Kniha vzbudila pozornost veškerého finského vzdělaného světa a byla podkladem nové finské básnické skoly, jež se zabývá lidbvým uměníma životem sedláků. Mnoho Peivarintových knih bylo přeloženo do cizích řečí. Básník zachoval si až do pozdního stáří mladou duši. Před několika léty o- slepl, ale to nedovedlo vzítí mu živý zájem o všecky osudy jeho národa, o politiku, umění i literární u- dálosti. Před nedávnem vydal v Helsingforsu sve sebrané spisy v 15 svazcích. Největší židovská knihovna je, dle zprá amerických listů, při veřejné knihovně novovor- ské. Knihovna obsahuje přes 20.000 hebrejských knih, psaných starou i novou hebrejštinou. = Těžká obžaloba proti novoyorskému guver- nérovi. Komise novoyorského státního parlamentu. vyšetřující obžalobu proti guvernéru Sulzerovi, zji- stila, že guvernér nezanesl do žádných listin vo- lebních příspěvků mnoho set tisíe dolarů, které obdržel na účely volební. Vyšetřování asi povede k veřejné obžalobě proti Sulzerovi =Z anglického humoru. Gentlemi an „Řeknu ti milý synu, že tajemství úspěchu je piln práce. — „JJe-li to tajemstvím, otče, neměl jsi mi to říkat. Na štěstí jsem příliš gentlemanem, nežli abych použil tajemství, které jsem náhodou zvě- děl. — Nesnesitelný Jak, vy jste zruši- la své zasnoubeni?“ „Ano.“ Jaký důvod jste k to- mu měla?“ „On byl příliš domýšlivý. Nemohla jsem ho prostě vystáti.“ — „Ale nikdy jsem ho ne- slyšela chlubiti se.“ Dle čeho soudíte, že byl do- mýšlivý? „Po celou dobu našeho zasnoubení ne- řekl mi ani jednou, že mne neni hoden. ov el bdlao5 urpěna sn lnoguiolin