#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 9. srpna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 217.
#4
alto_textblock
#4
Na rannl a večerní listy
předplácí sea
V Praze v administraci;
na měsíe
K-
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
a měsíc. . . . . . 9
na čtvrt leta . . . . 7 K 62k
ve Gliálkách
na měsle
Kn
na mésta Pošton.
.
na čtvrt leta . . . 9 k o0
dvojí zásilkou
a měsle
. . . 9K 80h
na čtrrt leta . . . . 11 K 40h
#9
alto_textblock
#9
ami.
#10
alto_textblock
#10
ni
#11
alto_textblock
#11
v drobném prodlejii
ranní eislo o sobě za s
večěrn
za sb
Ve fliálkách na venkov
anni cislo. . . o 10
večern
s
#12
alto_textblock
#12
lnseráty
plati se bolevě napřen-
Předplacení a inserty přijime
administrnce v Marianské ule
Tam nacházeší se táš
redakce, tiskárna a expodlee
„Národních L.lsta“
Rukopisy se nevracen
#13
alto_textblock
#13
V Praze, 9. srpna.
Nebezpečí balkánských zmatků nebyle
odstraněno zúplna bukurešťským mírem,
němž spečetěna byla porážka Bulharska a jeho
vedoucích politiků, kteří přecenili svoje síly
vlastní, síly vyčerpaného národa dlouhými bo-
ji a hospodářskými ztrátami a kteří přecenili
také vliv vzdálených diplomatických pomocní-
ků i jejich sliby. Bulharsko nepočítalo s nej-
bližšími sousedy, ačkoliv vidělo, že je kol do
kola obklopeno nepřáteli. Po vítězné válce nad
Turky jakoby bylo ztratilo všechnu rozvahu a
všechen smysl pro reálnost nedbalo Srbska,
Řecka, Rumunska ani Turecka a počítalo na-
prosto neuvěřitelně s pomocí jiných, kteří
z Bulharska chtěli zase učiniti jen nástroj své
politiky.
Byla to nepochybně diplomacie naší říše
která spolu připravila Bulharsku jeho strašnou
porážku, očekávajíc zcela naopak jeho vítěz-
ství a tim oslabení Srbska. Naše diplomacie,
jejímž cílem bylo leta a leta oslabiti Srbsko,se
kterým se přese všechno volání upřímných
přátel Rakouska i jižních Slovanů nechtěl
shodnouti, vidí nyní svoje úsilí ztroskotáno
Srbsko je silnější a mocnější než kdy jindya
než by bylo před bratrovražednou válkou. Je
sice pro nejbližší leta oslabeno jak ztrátou sil,
tak nutnou péčí o nově nabytá území, o uspo
řádání poměrů správních, kulturních a hospo-
dářských: je strašně oslabeno Bulharskoci Čer-
ná Hora; balkánský svaz sbovanských
národů jest rozbit. To je „úspěchem,, naší di-
plomacie, která však nedá se přesvědčitio
tom, co by bylo jejím úspěchem opravdovým
vzhledem na skutečné zájmy naší říše hospo-
dářské a politické.
A proto se naše diplomacie zase namáhá
o revisi mírové smlouvy, nacházejíc oporu ve
shodném zdánlivě stanovisku Ruska. Ale kdež-
to Rusku jde o Bulharsko a bulharskou Kavalu
jde naší diplomacii zase o nový pokus sesla-
biti Srbsko. Chce totiž revisi rozdělení střední
Makedonie, chce nové ústupky Srbska, chce
nový svár obou národů. Nejde jí o definitivnt
mír na Balkáně, nýbrž o trvalé znepřátelení
obou slovanských států Bulharska a Srbska.
z něhož chce sama těžiti. Rusko doufá, že jeh
stanovisko v otázce Kavaly zvítězí, ale je
opravdu pochybno, zda zakročení velmocí bude
míti výsledek u vítězných spojenců, když vel-
moci samy nemohou přinutiti poražené Tu-
recko, aby zachovávalo ustanovení londýnské
konference mírové, která pod jejich dozorem
byla usnesena. Turecko si troufá stále prohla-
šovati, že se nepodrobí, chystá se k nové vál-
ce, na niž spoléhá také Řecko v otázce Kavaly.
a velmoci stojí bezradně a bezmocně pře
touto svízelnou situací, nejednotny a neochot-
ny po právu a spravedlnosti ukenčiti balkán-
ské boje.
Před vypuknutím druhé války varoval
jsme Bulhary i Srby, aby nenechali za žádnou
cenu dojiti k válečnému konfliktu. Ukazovali
jsme na jejích povinnosti k Slovanstvu ik
vlastním jejich říším a dr. Kramář vyzýval je
k společnému postupu a celní konvenci. Smut-
ně proslulý historik dr. Friedjung v článkuo
české krisi ve „Vossische Zeitung“, který jsme
již zaznamenali, denuncoval za to dra. Kra-
máře, že prý chtěl tím zbaviti monarchii naš
vlivu na Balkáně a podvázati její vývoz. Dneš-
ní „Arbeiter Zeitung“ zabývá se projevem „hi-
storika“ dra. Friedjunga a praví o citovan
denunciaci jeho: „Zatím si pospíšila historie
aby dala odpověď tomuto historiku a dokázal
mu, že „rusofil“ dr. Kramář nedával balkán-
ským státům pouze radu, jejíž uposlechnuti
by bylo zabránilo novému vraždění na Bal-
káně, nýbrž také by ochránilo Bulharsko od
strašných ran osudu, jejichž následky cítí nyní
ve všech údech a jimiž je dotčeno také Rakou-
sko, jak je vidno z jeho bezvýsledného úsilío
#14
alto_textblock
#14
revisi bukureštské smlouvy, podle čehož tedy
„rusofilská“ rada, která by zabránila vzrůstu
Srbska a úpadku Bulharska, což obé je přáním
Rakouska, byla vlastně radou ve prospěch
Rakouska.
#15
alto_textblock
#15
Po uzavření míru.
Mír bude podepsán. 5
Z Bukurešti, 9. srpna. Mírová smilouva
bude pravděpodobně již dnes podepsána. Po-
něvadž se nepodařilo odstraniti překážky
které se vyskytly mezi Srbskem a Bulharskem
v záležitostech náboženských a školských, bu-
de tato záležitost vyloučena z mírové smlouvy
Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Ministerský
předseda Majoresc u dostal od sira Edv
Greye blahopřejný telegram k uzavření
míru.
Dojem uzavření míru v Soliji.
Ze Sofije, 9. srpna. Následkem přerušení
telegraíního spojení nedošla sem od čtvrtka
večer žádná úřadní zpráva o podepsání míru.
což způsobovalo zde rozechvění. Mír přijat
zde byl s trpkosti, poněvadž velká část Ma-
kedonie s bulharským obyvatelstvem, pro kte-
rou válka vlastně se vedla, připadne nyní pod
vládu Srbska a Řecka. V ohledu tom kladou
se zde nyni velké naděje v Rakousko.
#16
alto_textblock
#16
sbělog Podmínky míru, ikveta
Dle dodatečné opravy, došlé kor. kan-
celáře od rumunské telegrafní agentury, má
uveřejněné dnes ráno zprávě o podmín-
kách míru v čl. 4. místo „o zřeknutí se Bul-
harska jeho nároků na Thasos“ správně
býti „jeho nároků na Kavalu.
čl. 4. týká se řecko-bulharských hra-
nic. Zvláštní klausule praví, že Bulharsko
zříká se jakéhokoliv nároku na o strov
Krétu, který, byv Řeckem dobyt, tvořil
část kondomnia čtyř válčících států, které
zvítězily nad Tureckem. b
Revise mírové smlouvy.
Z Petrohradu, 9. srpna. CVe zdejších di-
plomatických kruzích jest domněnka, že re-
vise bukureštské mírové smlouvy nebude vy-
konána evropskou konferencí, poněvadž četné
velmoci nemají vůbec žádné příčiny, aby se
k ní odhodlaly, nýbrž bude vykonána formou
výměny názorů mezí vládami, Ruská vlá-
da doufá, že docílí, aby Kavala při-
padla Bulharsku.
Z Berlína, 9. srpna. „Vossische Ztg.“ ozna-
muje z Petrohradu: Rusko trvá na revisi bu-
kureštské smlouvy. V zahraničním úřadě se
zdůrazňuje, že jak v této otázce, tak i v pří-
čině Drinopole je mezi Ruskem a Rakousko-
Uherskem úplná shoda.
#17
alto_textblock
#17
Pašič o revísi smlouvy.
Z Bělehradu, 9. srpna. Ministerský před-
seda Pašič se vyslovil, že ratifikace mírové
smlouvy a demobilisace nastane během asi 10
dnů. Pašič doufá, že revise smlouvy nebude
vykonána. a e
#18
alto_textblock
#18
e
Carův projev o situaci na Balkáně.
Ze Sofije, 9. srpna. Z kruhu politických
přátel Gešova a dra. Daneva, jejichž důvěrník
mešká právě v Pefrohradě, sděluje se zajíma-
vá podrobnost o audienci presidenta dumy
Redžjanka u cara. Rodžjanko oznámil, že car
byl naplněn velkou nevolí nad tím, že balkán-
ské státy dokonce již nyní nechtějí povolit
žádné ústupky a svou neústupností chtějí za-
vdati podnět k novému konfliktu. Car dodal
„Konečně musí býti učiněn pořádek. Nepřeji
si vůbec žádného nového konfliktu.“
Svoboda církve a škol pro všechny národy
na Balkáně.
Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Vzhledem
na žádané Bulharý uznání církevní a školn
svobody na podkladě vzájemnosti v anekto-
vaných zemích učinil bulharský vyslane
Tončev v dnešní schůzi mírové konference
#19
alto_textblock
#19
toto prohlášení: Se zřetelem k tomu, že byle
účelem války proti Turecku dopomoci kře
sťanskému obyvatelstvu ke svobodě v národ
ním vývoji, se zřetelem k tomu, že tento účel
nemohl býti zrušen druhou válkou a konečně
se zřetelem k tomu, že osvobození křesťanšti
národové jsou povoláni ke společnému životu
a mají požívati církevní a školní svobody, na-
vrhují bulharští delegáti, ably po
titulem vzájemnosti dostalo s e
všem křesťanským národům no-
vých krajin, anektovaných Srbskem, Řecken
a Černou Horou, církevní a šk olské
svobody.
#20
alto_textblock
#20
Řecko nechce zakročiti proti Turecku. —
Bulharsko neodzbrojí.
M. Z Kolína n. R. 9. srpna. (Zvl. tele-
gram „Nár. Listů“.) Z Bukurešti ozna-
muje „Köln. Ztg.“: Velké vzrušení vyvo-
lalo prohlášení Řecka, že se nepřipojí
k zakročení u Porty, Rumunskem navr-
ženému, aby turecké vojsko- ustoupilo z
čáru Enos-Midia, jestli se Bulharsko bu-
de zdráhati učiniti v mírové smlouvě zá-
vazek zaručiti řeckým městům v Thraci
dosavadní autonomii církve a školství
Jednání Řecka se všeobecně odsuzuje.
Řecko tvrdí, že bez žádané samosprávy
by oněm obcím bylo lépe pod tureckým
nežli bulharským panstvím. Bulharsko
tvrdí prý totéž o obcích bulharských
které mají připadnouti Srbsku.
s
V důsledku uzavření míru konají se
v Sofii zvláštní porady o odzbrojení
Všeobecně nabývá vrchu názor, že úpl-
né odzbrojení nelze provésti, poněvadž
není ještě rozřešeno mnoho otázek, kte
ré demobilisací by byly navždy od-
staveny.
ge)
Nová válka Turecka s Bulharskem.
M. Z Kolína n. R., 9. srpna. (Zvl. tele-
gram „Nár, Listů“.) „Köln. Ztg.“ ozna-
muje z Cařihradu: V rozhodujících kru-
zích na Portě očekává se nyní vypuknuti
nové války s Bulharskem, které snad
z jedné neb více stran bude skutečně
podporováno a podle toho činí přípravy
Vláda by ráda zabránila nové válce, ale
dokonce vůdčí hlava v kabinetě Talaat
bej stěží může udržeti naléhání válečné
strany.
Osoby z Drinopole přibylé vypravují
o horečném úsilí, aby pevnost byla s to
se brániti pro všechny připady. Všechno
dělostřelectvo amunice z čataldžské
líníe byly dopraveny do Drinopole
6 nových armádních sborů před Cařihra-
dem bylo sesíleno. K Mariköjí a Stefanu
dopraveno bylo 30.000 mužů.
Z Vídně, 9. srpna. Turecká vláda nařídil
svým vyslancům, aby vládám, u nichž jsou po-
věřeni, doručili prohlášení, ze kterého vysvítá
že Porta v příčině Drinopole trvá na svém do-
savadním odmítavém stanovisku. To stalose
ještě před uzavřením míru v Bukurešti, který
nyní učinil na ní velký dojem. Ačkoli na úze-
mí od Čataldže ke Drinopoli nalézá se 160.00
mužů tureckého vojska, povolala vláda do
zbraně záložníky do 45 lct a odstranila z ar-
mády nespolehlivé živly. Dnes je turecká ar-
máda zcela jinou nežli byla v prvé balkánské
válce. Vláda v ní plně důvěřuje a proto je ne-
ústupnou. Osud Drinopole je svěřen výhradně
novému vojsku.
#21
alto_textblock
#21
Jednání o sblížení Rakousko-Uherska
se Srbskem na polí obchodním.
Z Bukurešti, 9. srpna. (N. Fr. Pr.) Jak s
v kruzích vysoce postavených s naprostou bez-
pečnosti ujišťuje, vyjednává se mezi Rakousko-
Uherskem a Srbskem o sblížení na podkladě
obchodním. Před čtyřmi dny byli rakousko-
uherský zdejší vyslanec prine Fürstlen-
berg a srbský minísterský předseda P aši
#22
alto_textblock
#22
na snídani u rumunského ministra financí, na
které se mezi nimi rozpředla velice srdečné
a zevrubná výměna náhledů, ve které bylo
později na jiném místě pokračováno. mo
Příští styky Rumunska s Bulharskem. —
ěbív l Význam přístavu Lagos. a te
Z Vídně, 9. srpna. člene rumunské vlády
vyslovil se k dopisovateli „Neue Fr. Presse
o příštích stycích Rumunska s Bulharskem;
„Naše příšti poměry k Bulharsku nemohou
býti jinak myšleny, nežli že budou přátelské.
Jsem přesvědčen, že i v Bulharsku převládá
stejný pocit. Doufáme, že zejména v obchod-
ním ohledu se vzájemně sblížíme. Pro Bulhar-
sko je to zvlášť důležito, protože se chce eman-
cipovati od dopravních cest, které z pevnin
vedou přes Srbsko. Tuto snahu budeme nepo-
chybně podporovati a vystavíme nový most
dunajský z Kalafatu do Vídiny. Uvažovali jsme
dále o železničním projektu, abychom zjednali
přímé spojení s jedním z bulharských přístavů
na Egejském moři. Naši odborníci vypracovali
projekt trati, který také bulharský general
Fičev uznal za nejlepší. Ústí na trať Vidín—
Sofija a vede přes Plovdiv a Xanthi k přístavu
v Lagosu.
Přístavu Lagos musí se dáti přednost před
Dedeagačí, protože je od turecké hranice více
vzdálen a lze jej s použitim dostatečných pro-
středků upraviti v prvotřídní přístav. Bulhar-
sko mohlo by přístavní koncesi přenechati sou-
kromé společnosti, která by provedla potřeb-
ně práce, Timto způsobem získá se nová ob-
chodní cesta, která spojuje Rumunsko i Bul-
harsko s Egejským mořem nejkratším směrem
Lagos způsobí Solunu velkou konkurenci.
Také Rakousko-Uhersko bude míti z tohot
nového dopravního podniku výhody a jeho pří-
pojky železniční na rumunské dráhy povedou
k dávno žádané cestě k Egejskému moři. Vý-
hodné celní sazby mohou vzájemnou dopravu
ulehčiti. Z toho vidíte, že Rumunsko a Bulhar-
sko musí, přikloníce se k monarchii, vejíti
omilie
těsný svaz.
ába
(Přístav Lagos má velice příznivou polohu
a je mnohem výhodnější, nežli přísťav kaval-
ský, protože má nízké, ploché pobřeží. Močá-
lovité okolí jeho je však nebezpečno z ohledů
zdravotních a musilo by býti předem vysušeno
Kolem Lagosu pěstuje se nejlepší tabák na
celém egejském pobřeží a půda má také ná-
sledkem toho značnou cenu. Hektar půdy
Lagosu odhaduje se na 20.000 franků, kdežtc
u Kavaly má cenu pouze 12.000—14.000 franků
— Pozn. red.)
Turecký postup.
Ze Soluna, 8. srpna. (Ag. d'Athěnes.) Dl
došlé sem zprávy obsadili již Turci Sufli.
#23
alto_textblock
#23
Telefonické a telegrafické
(6
zprávy „Národních Listů“.
Audience hr. Berchtolda
Z Lázní Išlu, 9. srpna. (K. k.] Ministr za-
hraničních záležitosti hr. Berchtold by
v 11 hodin dopol. přijat císařem ve slyšení
Ministr podal panovníkovi zprávu o běžných
záležitostech resortních.
Z Išlu, 9. srpna. Ministr zahraničních zá-
ležitostí hr. Leopold Berchtold, provázen
chefem kabinetu v ministerstvu zahraničních
záležitostí hr. Alexandrem Hoyosem, při-
byl sem o 7. hod. ranní, Ředitel cisařské kabi-
netní kanceláře bar. Schiessl vyšel ministrovi
na nádraží v ústrety. Před 11. hod. jel hrabě
Berchtold do císařské vily ke slyšení u pa-
novníka. Hr. Sehönborn použil dopoledne
k návštěvě zde dlících členů aristokracie.
Jeho audience u panovníka koná se o 1. ho-
dině. Hr. Berchtold, hr. Schönborn, kněžna
Trauttmannsdorffova a legační řada hr. Hoyo
pozváni byli ke dnešnímu rodinnému diné v
císařské víle.
#24
alto_textblock
#24
Rozmnožení dělostřelectva
Z Vídně, 9. srpna. (K. k.) V příčině ne-
zbytného zvýšení stavů a rozmnožení dělo-
střelectva píše „Militärische Rundschau“: Mí-
rový stav našich baterií pozůstává nyní ve-
směs jen ve čtyřech dělech s přípřeží, při l jízd-
ních bateriích mimo to ze dvou muničních
vozů s připřeží. Ve skutečnosti byly i u ná
dříve baterie tři pohraničních sborů na zvý-
šeném mírovém stavu, byly však při reorgani-
saci dělostřelectva z důvodů šetrnosti sníže-
ny opět na menší mírový stav. Za účelem zvý-
šení pohotovosti dělostřelectva a u srovnán
s vyššími dotacemi na mírové stavy v Něme-
cku a Rusku jest příkazem nutností, aby za-
tím aspoň mírový stav polních a houfnicových
baterií umístěných v pohraničních krajích byl
zvýšen o 2 muniční vozy s přípřeží při každé
baterii, u jízdních baterií tamže umistěnýcho
2 vozy pro střelivo s přípřeží a 1 vůz na ná-
řadí. To by podmiňovalo asi u 80 polnícha
houfnicových baterií rozmnožení mírověho
stavu o 2—3 poddůstojníky, 12—15 mužůa
14—18 koní u každé baterie, u 12 jízdních ba-
terií o 2—3 poddůstojníky, 15—20 v mužůa
okrouhle 25 koní. Všechny ostatní baterie mu-
sily by na uhražení úbytků a odvolaného muž-
stva dostati rozmnožení několika mužů a nej-
méně 2—4 koní, aby způsobilost k manevrům
za žádných okolností nestala se pochybnou.U
horského dělostřelectva bude se zřetelem na
nastávající přezbrojení a podmíněné tím zvý-
šení nosnosti nutným celkové rozmnožení
okrouhle o 600 mužů a 300 koní. Mimo to jest
z podobných jako svrchu uvedených důvodů
nutno rozmnožiti horské dělostřelecké bate-
rie o 8—10 mužů a 4—6 koní u každé bate-
rie, každou polní houfnicovou baterii o 20—24
muže a 4—6 koní. Rovněž musí býti přimě-
řeně zvýšen počet mužstva a koní u těžkých
houfnicových divisí, zejména v pohraničních
děslemo
Vyznamenání dra. K. Unkelhäusera. o
Z Pešti, 9. srpna. (K. k. uh.) Úřadní list
uveřejňuje dva nejvyšší vlastnoruční listy, kte-
rými se odbor. přednostovi pro vnitřní záleži-
tosti u chorvatské zemské vlády dru. Karl
Unkelhäuserovi, který z vlastní žádo-
sti odstupuje, uděluje v uznání jeho vynikají-
cích služeb bez poplatků komandérský kříž
řádu Leopoldova a dovoluje se, aby odborový
přednosta Unkelhäuser byl znovu přijat
do chorvatsko-slavonsko-dalmatského mini-
sterstva. Současně uděluje se mu bez popla kki
titul a charakter státního tajemníka.
#25
alto_textblock
#25
územích
#26
alto_textblock
#26
Mexiko a Spojené státy. o5
Z Washingtonu, 8. srpna. [K. k.) Státní tajem-
ník Bryan prohlásil po konferenci s presiden tem
Wilsonem, že projev mexické vlády o poslání
Lindově spočívá na nesprávném výkladu, za nějz
vláda Spojených států není zodpovědna. Brysn
nesoudlí, že Lindovo poslání je možno považovati
za nepřátelské, jakmile se pochopí správně jeho
Z Londýna, 9. srpna. (K. k.) Některé časopisy
reprodukují telegram.Timesů“, podle kterého
president Huerta učinil toto prohlášení: Vzepru
se zbraní každému pokusu Spojených států vmě-
šovati se do záležítostí mexických. Hodlám napro-
sto ignorovati přitomnost Linda, pokud nepře-
dloží úřadní pověření jako velvyslanec. Za žád-
ných okolností nebude přijat úřady. Nehodlám při-
stoupiti na nějaké prostředkování nebo vměšování
Spojených států. Důstojnost republiky žádá, aby-
chom nepřijímali žádný kompromis s revolu-
cionáři
Z Londýna, 9. srpna. (K. k.) Podle zprávy „Ti-
mesů“ z Washingtonu ze dne včerejšího jsou tam
velké obavy ko vůli Mexiku.
vdlemne
l. Cholera v Kotoru
Z Kotoru, 9. srpna. (K. k.] Dne 8. t. m. večen
bylo bakteriologicky zjištěno, že u 49leté sou-
kromnice Anny Martiničové, která dne 5. t. m.
onemocněla v městě Kotoru za příznaků cholerya
zemřela dne 6. t. m., jde o asijskou choleru. Sou-
sedé zvěčnělé jsou od 5. t. m. isolováni a pod lé-
kařským dozorem, ale jsou dosud zdráví. Vyšetřo-
vání o původu nemocí není dosud skončeno. Byla
učiněna náležitá bezpečnostní opatření.
#27
alto_textblock
#27
ráz.
#28
alto_textblock
#28
Z revuí a časopisů.
V „České Revul“ (1913, č. 11.) pokračuje
Karel Adámek ve své zprávě o „O bnove-
ní Karlštejna“. Restaurace Karlova Týna,
jedna z nejméně šťastných obnov našich starých
památek stavebních, vzbudíla mnoho zájmů a ve-
řejných odsudků, oyšem v době, kdy již byla pro-
vedena a kdy již nedalo se škodám zabrániti. Je
pravda, od dob oněch mnoho se změnilo. Ovládl
správný, šetrný názor v oliciálných kruzích odbor-
ných, který se stará, aby památky byly pietně
uchovávány (konservovány) a ne líbovolně obno-
vovány a přestavovány pod záminkou jejich re-
slaurace. Ale přes to Adámkovo vylíčení všeho
jednání o restauraci Karlštejna není nijak neča-
sové. Má význam dokumentární, vždyť právě posl.
Adámek byl na jednáních těch z blízka účasten,
a zůstává výstrahou pro budoucnost. Za viníka po-
chybené restaurace nejoblíbenějšího hradu Karlova
je obecně považován zesnulý architekt Mockr.
Stat Adámkova ukazuje, že nebyl Mockr viníkem
jediným. Mnoho škod v celém jednání o obnovu
Karlova Týna působily momenty politické a ná-
rodní: zřejmá nepřízeň a odpor Němců proti ná-
kladům restauračním. Mimo to byl arch. Mockr.
který řídil restauraci od r. 1891, od smrti vrchního
stav. rady Schmidta, prvého autora restauračních
projektů, ve svém postupu renovačním, když setká-
val se s námitkami a výtkami interesované veřejno-
sti, důrazně podporován vrch. stav. radou Josefem
Hlávkou, kterýž měl vůbec na restaurování hradu
pronikavý vliv. Nejhůře však bylo dílo obnovy
Karlštejna opatřeno po smrti Mockrově, kdy řízení
prácí svěřeno stav. radovi Krchovi, jehož vlastním.
úřadním oborem byl — silniční referát! Ke všemu
v té debě restaurační komise (neúplná, nebot
zemřevší členové nebyli nahrazováni novými) se
nescházela. A ani Ústřední komise pro zachování
památek se po celý čas nestarala o provádění re-
stauračního projektu. Kdo zakročovali a zabránil
aspoň hříchům největším, byli jednak laikové: živel
samosprávný (čeští poslanci, zejména Adámeka
Kaftan) osvědčoval se tu lépe než úřadní odbor-
níci, jednak odborníci, nezúčastnění na akci re-
#29
alto_textblock
#29
staurační (arch. Zeyer, Koula, dr. Chytil, Matějk
a j.). V tom směru je opravdu poučno čísti stat
Adámkovu, která na jednom, ovšem markantním
případě dokládá v souborném vylíčení šlendriána
neschopnost rakouské byrokracie ve věcech kultur-
ních. — V ostatním obsahu „České Revue“ je-
Joseí Penížek, V pohnutých dobách. — Dr. J. Chy-
lik. Důchodové poměry v českých měštech. —
Dr. Otto Stehlík. Českobratrský Hlasatel. — Hlid-
ky: politická — středostavovská — ženská — tech-
nická. — O knihách.
eset
zesenatdee
Ve „Zlaté Pnaze“ (XXX., č. 47) otiskuje
dr. R. J. Kronbauer několik vzpomínek O
Mikoláši Alšovi“. Je v nich zajímavý pasus
o tom, jak tísniti dovede i — popularita: obdiv
a účast obecenstva, jež nedovedou býti dosti zdr-
želivé a diskretní. Tak stěžoval si Aleš, když
mu lékař odporučoval časté procházky: „Thomaye-
rovi se to řekne, ale když člověk po té Praze
kroku nemohl udělati, aby neslyšel to strašlivé
slovo: mistře. Z jedné tramwaye člověk přestupuje
do druhé — a přes známé klopytá jako přes bal-
vany.“ A tu Alšovi napadlo vyjíti časně ráno.
sednouti do elektriky, jež by ho vyvezla za město.
kde ho snad neznají a kde by se mohl tedy v klidu
procházeti. Myslil: časně ráno je elektrika obsazen
dělnictvem a to že ho nezná. Provedl, na co se
těšil. Ale když se vrátil, vypravoval: „Špatně, tuze
špatně jsem na to vyzrál. V tramwayi bylo lidí
jako much. Kdosi mi údělal místo a já se posadil
Byl to mladík v modré, strojnické haleně. Proka-
zuje úclu stáří — pomyslím si, uvélebím se
pozoruji kolem sebe podezřelé šuškání. To je Mi-
koláš Ales — slyším, jak druh druhu šeptů a v oka-
mžiku to věděl celý vůz. Bylo po mém inkognitu.
Tak už zas mám po jedné radosti deď už mne
ale nikam nedostanete.“ — Číslo mimo to obsahujn-
V. A. Jung. Překlady z básní A. S. Puškina.
Al. Jirásek, Temno. — Dr. V. J. Prášek, Vrabčí
hory. — J. V. Želízko. Z dálných končin severu. —
V illustracích, Jul. Mařák, Prales. A. M. Vas-
něcor. Bohořodice. — J. Strachovský. Dobročin-
nost. — K. Rašek, Na pouti. — Zprávy a illustrace
časové. neb
l *
ne
slan a
dn
abologob liždiez sone
#30
alto_textblock
#30
„Technický Přehled Samospráv ný
(II. č. 6.) věnuje opělovně pozornost účelnému
hospodářskému rozšíření a využití elektrické síly
v Čechách. Po zprávách čísel dřivějších o elektrá-
renských svazech v cizině přináší podnětný článek
inž. K. Vaňoučka: „Elektrisace Čech“
jenž vyvozuje! Království České má zdroje pro
výrobu energie elektrické (doly uhelné, lignitové.
ložiska rašeliny a zejména pak vodní síly) tak vý-
hodně po celé zemi rozložené a rozsah a formu
území tak vhodnou, že by bylo již nyní technicky
možno rozváděti energii elektrickou pomocí jedné
rozvodné sitě o vysokém napětí a napájetí ji prou-
dem z centrál parních a vodních, energii elektri-
ckou co nejlevněji vyrábějících. K ideálu fomu
možno postupně dospěti. Aby postupováno bylo
při stavbě přespolních elektrických centrál syste-
maticky, 1. j. aby investíce nyní uskutečněné ne-
staly se později zbytečnými, je třeba pro řešení
uvedeného problému jistého programu. A program
ten, navazující na dosavadní vývoj elektrisace
Čech, inž. Vaňouček nastiňuje pomoci výmluvné
mapky. Počitá se 14 svázy elektrárenskými? šese
přespolních elekfráren u nás již existuje (dražická.
kolinská, poříčská, trmická, mostecká a kutno-
horská), k utvoření čtyř svazů elektráren byly po-
loženy již základy Ivýchodočeskému, středočeské-
mu, severočeskému a jihočeskému) a čtyry svazy
jsou projektovány (plzeňský, německobrodský, zá-
padočeský a posázavskýl. Orgenisace výroby
konsumu elektrické energie v Čechách v uvede-
ných směrech jest nutna, má-li se zabrániti dal-
šímu vnikání proudu elektrického z ciziny [jeho
roční množství v dchledné době obnášeti můz
20 milionů Kw hod. což odpovídá ročnímu úbytk
us 2 milionů korun pro Čechy, ač Čechy přírodnícl
sil mají nadbytek) a má-li býti položen základ
pro racionelní rozřešení elektrisace Čech.“ — Číslo
dále podává: J. Nardelli, Úprava domovní kanali-
sace dle normálů pražského. a. Výstavní příloha.
— Stavba měst. — Kongresy a sjezdy. — Úřad-
nická hlídka. — Reforma bytová. — Technick
poradna. — Různé a osobní zprávy a j.
n. e
#31
alto_textblock
#31
e
čoloinol
sbo
zdní alhadol odlo slozdet aa odi bnsle
#32
alto_textblock
#32
Různé zprávy.
= Z londýnského mezínárodního kongresu lé-
kařů. Z Lonidýlna, 8. srpna. Události včerejšího
dne kongresu byla přednáška prof. Harvey Cushigse
o chirurgii. Cushigs obhajoval ve své přednášee
vivisekci, která už prokázala chirurgii platné služ-
by. Chrichtin-Browne, předseda sekce pro psychi-
ntrii, referoval o přibývání duševně chorých. Pri
bývání není v poměrů ku přibývání obyvatelstva
V Anglii bylo r. 1852 36.762 choromyslných, kdež-
to r. 1913 je jich 138.377. To znamiená přírůstel
choromyslných o 276.4, kdežto obyvatelstva při-
bylo jen o 87.5. V sekci pro hygienu referoval
dr. Beale o obávané nemoci, zvané pellagra, kter
v Posledních létech se vyskytuje u ivelké míře
Americe, Nemoc se jeví poruchami nervového sy-
stěmu a zažívání. Většinou končí nemoe šilenství
a smrtí. Tato nemoc, pro kterou měli před několi-
ka léty američtí lékaři jen akademický zájem, vy-
žádala si v posledním roce nejméně 3000 životů
Američanů. Ve Spojených státech je nyní nejmén
50.000 připadů této nemoci. Dr. Newsholm prohlá-
sil, že do nedávna věřili lékaři, že Anglie se ne-
musí této nemoci obávati, ale nyní jsou jinéhe
náhledu, neboť se ukázalo, že v poslední doběs
vyskyflo ve Skotsku a v Anglii několik případů.
[O příčinách této nemoci se náhledy lékařů dosu
ještě různí. Někteří věří,že nemoc způsobuje
zvláštní pliseň, která je na kukuřičných stěblee
a dostává se se zrním i do pokrmů, jiní jsou pře-
svědčeni, že je nemocnásledkem nedostalečné
jednostranné výživy. Faktem se zdá býti, že ne-
moc souvisí s přílišným požíváním kukuřice, Pozn
red.)
Strašný čin náboženských šílenců. V Avigno
nu spáchali Marius Jullien a jeho 17letá sestra
#34
alto_textblock
#34
záchvatu náboženského šílenství strašný zločin
Důtkami ubili svou mladší sestru, vyhánějice z ní
„zlého ducha“. Pak šli svůj čin oznámiti faráři.
Celá rodina jest již delší dobu stížena nábožen-
ským šílenstvím.
Senior finských básníků zemřel. U věku 8
lel zemřel daleko za hranicemi své vlasti známý
senior finských básníků, spisovatel Piotori Peiva-
rinta. Pocházel ze staré finské selské rodiny a sám
zůstal po celý život sedlákem. Naučil se sám čísti
a psáti a vzdělal se četbou. Už mu bylo 40 let,
když vydal první svou knihu povídek ze života li-
du. Kniha vzbudila pozornost veškerého finského
vzdělaného světa a byla podkladem nové finské
básnické skoly, jež se zabývá lidbvým uměníma
životem sedláků. Mnoho Peivarintových knih bylo
přeloženo do cizích řečí. Básník zachoval si až do
pozdního stáří mladou duši. Před několika léty o-
slepl, ale to nedovedlo vzítí mu živý zájem o všecky
osudy jeho národa, o politiku, umění i literární u-
dálosti. Před nedávnem vydal v Helsingforsu sve
sebrané spisy v 15 svazcích.
Největší židovská knihovna je, dle zprá
amerických listů, při veřejné knihovně novovor-
ské. Knihovna obsahuje přes 20.000 hebrejských
knih, psaných starou i novou hebrejštinou.
= Těžká obžaloba proti novoyorskému guver-
nérovi. Komise novoyorského státního parlamentu.
vyšetřující obžalobu proti guvernéru Sulzerovi, zji-
stila, že guvernér nezanesl do žádných listin vo-
lebních příspěvků mnoho set tisíe dolarů, které
obdržel na účely volební. Vyšetřování asi povede
k veřejné obžalobě proti Sulzerovi
=Z anglického humoru. Gentlemi an
„Řeknu ti milý synu, že tajemství úspěchu je piln
práce. — „JJe-li to tajemstvím, otče, neměl jsi mi
to říkat. Na štěstí jsem příliš gentlemanem, nežli
abych použil tajemství, které jsem náhodou zvě-
děl. — Nesnesitelný Jak, vy jste zruši-
la své zasnoubeni?“ „Ano.“ Jaký důvod jste k to-
mu měla?“ „On byl příliš domýšlivý. Nemohla
jsem ho prostě vystáti.“ — „Ale nikdy jsem ho ne-
slyšela chlubiti se.“ Dle čeho soudíte, že byl do-
mýšlivý? „Po celou dobu našeho zasnoubení ne-
řekl mi ani jednou, že mne neni hoden.
ov el
bdlao5 urpěna sn lnoguiolin