ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 e8eb2430-660b-11dc-bea4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
5. dubna 1901
#2 alto_textblock #2
Císlo 94.
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY.
#4 alto_textblock #4
Strana 3.
#5 alto_textblock #5
neboť je tato možnost vyloučena?« To je zá- kladní otázka, která tvoři osu celého našeho politického vývoje, zejmena ve straně mlado- češké již od lot dřívějších. Měli bychomsi říci: »Je dána možnost, abychom přímočárně postupovali se svými politickými cíly, nebo není ta možnost dána a ne-li, abychom hledali cesty jiné?« A o této otázce panují v naší straně různé náhledy. Jeden názor chýlí se k tomu, že je možn soustavným, energickým a sebevědomým po- stupem pracovati přímočárně k dosažení takové změny politických poměrů, aby nám aspoň v poměrně nejnutnějších potřebách politických a národních, hospodářské v to počítaje, bylo vyhověno. Druhý proud je názoru opačného. Je sice zrovna tak státoprávním, jako my všichni, jenže rozdil je v tom, že v praxi aktuální myslí, že bližším potřebám národa našeho lze vyhověti dříve a že později, až se jim vyhoví a náro sesílí, nadejde chvíle pro splnění našich cíl státoprávních. (Odpor.) Nechci se o této věci dále šiřiti. Rozhodující soud o tom, který prou a která formule je správnější, nenáleží nám, poněvadž jsme všichni jaksi předpojati, nýbrž historii. Ale na druhé straně přiznám se ote- vřeně, že jsem přívržencem proudu druhého. Jsem povinen konstatovat, že dnešní obrat neznačí nie jiného než různost tohoto druhého proudu. Nejde tu o chvilkový nějaký obrat do časný, nýbrž o počátek velkého zásadního, trva- lého obratu. Přiznám se, že na následky tohoto obratu dosti černě pohlížím. Pan dr. Pacák naznači celou řadu velmi vážných eventualit. Já ne- půjdu tak daleko a naznačím jen ony nepopí- ratelně jisté a bezpečné eventuslity, které ny- nější obrat, stane-li se trvalým, hude miti nade vši pochybnost v zápětl. První eventualitu spatřuji v tom, že se úspěch, kterého se dodělali Němci svou tří půlletou obstrukci, naší pomocí jen spečetil. Němci napjali všecky sily, aby cestou obstrukce obhájili panství minority v parlamentě. Oni tento rozbíjeli a přivedli do něho zcela nový princip: vládu a terror minority, klerý tam nyní trvá a může býti odklizen toliko obstrukcí rovnocennou. Jinak tolo panství minority zůstane nadále směrodatným i v politice parlamentní iv politice vnitřní. Druhý důvod: Nechci připomínati známá slova Beustova, ani výrok vynikajícího Slovana, prof. Jagičovi, kde se česká povaha charakterisovala slovy, že ve Vídni program Slovanův a Čechů nikdy ne- bude míti váhy, poněvadž ve Vídni rozhoduje vždy jen strach a respekt. Vpravte se do du- ševního rozpoložení jistých kruhů, které nalé- zaly se po 3l3 roku v terrorismu německé ob- strukce, ač věděly, že se Němcům neděje křivda. A nyní uvažme, co tito činitelé sobě po- mysli o opravdovosti našeho odporu a opravdo- vosti našich politických snah, když dnes vidí jak po úspěchu 3lgleté obstrukce německé ustu- pujeme zpět, přicházíme s palmou míru a při- pouštíme dělnost parlamentu. Mám za to, že následkem toho ztratíme ve zmíněných kruzích respekt a že v opravdovosť našich politiekých cilů nebude se věřiti. Třetí následek našeho obratu spatřuji tom, že, stane-li se trvalým, vyvedeme parla- ment, tento prototyp naší politické poroby,z krise, ze které by jinak po připadě sotva mohl vyváznout. 33letý boj českého národa proti centralisaci, stělesněné v nynější ústavě prosin- cově, neměl dosud výsledku. Když však dnes, kdy zakotvilo se pevné přesvědčení, že tento parlament není uzdravitelným, že se zachrániti nedá a že nezbývá než pomýšleti na novou cestu k vývoji věcí rakouských a ke konsolido- vání poměrů vnitropolitických a když my dnes parlament z krise pustíme, jsem přesvědčen, že se nám tak výhodný okamžik, jako dnešní tak brzy nenaskytne. Dovoitež, abych přistoupil ke čtvrtému bodu. Nejsem z oněch politiků, kteří ve straně nevidí praničeho. Vidím ve straně prostředek k danému eíli a poněvadž jsem přesvědčen, že velkých cílů, jež má český národ na zřeteli, dosáhnouti se dá jen tenkráte, když celý národ bude k nim pra- covati jednotný. Kladl jsem vždy váhu na to, aby strana panující za všech okolností hleděla si jednotnosti své organisace a vyvarovala se všeho, co by jednotné organisaci mohlo býti na škodu. Na jednotnou organisaci kladu velkou váhu a myslím, že v této příčině třeba se tázati, jestli tento obrat nebude míti v zápěti obrat v naší jednotné organisaci. Jsem přesvědčen, že kdyby takový dalekosáhlý obrat měl se na příště státi výhradným heslem české politiky, byl by asi sotva jednotným národem ratifikován. Jedná se o to: na jedné straně jest prineip a formule politiky státoprávní, autonomistické, či chcele-li radikální, na druhé straně politiky opportunistické čili drobečkové, hromádkové. Prineip posléze jmenovaný nabyl na ten oka- mžik vrchu. Táži se: jaký je equivalent za naši ústupnost, jaké jsou její pohnutky a dů- vody? Jsou jimi jisté koncesse hospodářskéa kulturní, které vláda učinila, resp. slibilaa o kterých se nedá mluviti, poněvadž jsou tajemstvim. Pokud mne se týče, mohu říci, ž ani v cennosti, ani v závaznosti a bezpečnosti těchto koncessí nespatřuji nijak plný equivalent, který by mohl vyvážiti škody, jež po mém soudu tento obrat politický zaviní. Pan dr Pacák poukázal dále k tomu, že jednou z pohnutek byl zřetel jednak na vládu, jednak na Němce, kteří prý si přáli, abychom rovnýma nohama skočili do obstrukce, poně- vadž bychom umožnili provedení jejich plánů. Mám přesvědčení, které vrcholí v tom, že tento názor je přeludem. Ani Němei, ani vládas naší obstrukce dle mého názoru nepřáli, na- opak víděti bylo z hlasů videňských listů, jak jim právě záleželo na zachování parlamentu. Němci skutečně měli obavu, že my zame- zíme eskomptování jejich kořisti a dnes, po jejich 3lleté obstrukci, jakoby se nic nestalo, my připustíme dělnost parlamentu. Němci do centralistického parlamentu bu- šili jen proto, by zjednali si vládu své minority a když tu vládu dnes mají v rukou, pak není divu, že parlament chtějí udržeti. A že bysi byla obstrukce české přála vláda? Kdyby sijí dr. Körber skutečně přál, byl by hotovým po-
#6 alto_textblock #6
šetilcem, kdyby Čechům dával koncesse za to čeho si vlastně nepřeje. Řekne-li se, že nemůžeme nic jiného dě lati nežli politiku opportunistickou, nemohu s tím souhlasiti. Obstrukce, jevící se ve znemožňování- prác pariamentu, zavedena teprve obstrukcí něme ckou. Před ní nebyla možnou. Řečník praví, že když se dnes svádí po litika passivní a aktivní, není to shodnou věc a dodává, že politika obstrukční není bezna- dějnou, když Němci sami ukázali nám cestu přivodili bezdělnost parlamentu. Kdyby se prováděla politika obstrukčni co by následovalo? Na jedné straně soudí, že by paragrafem 14. zavedla se státní němčina, vzala se nám většina na sněmu a nastala by persekuce proti novinám. Politika jest jenom věcí kalkulace. (Zcela správně!) Podle mé kalkulace, pokračuje řečník, mám dojem, že vláda a rozhodující kruhové nějaké trvalé persekuce proti českému národu dnes se již neodváží, zejmena v uvážení roz- machu Všeněmců, neboť by řezali do vlastního svého masa. (Tak jest!) K persekuci, mám za to, by nedošlo; ale i kdyby k ní došlo, měli bychom se takových zkoušek obávati? Kdyby chom neměli tolik energie, abychom je snesli pak jest hřichem, že jsme dělali politíku státo- právní; pak neměli jsme porážeti Staročechy nýbrž měli jsme se s nimi postaviti do politiky opportunní. (Tak jest !) Namítá se, že bychom utrpěli veliké ztráty, avšak kdybychom se jieh měli obávati, jsme navždy a napřed z tra- ceni. (Tak jest !) Ku proměně státu jest třeb ostří meče, ale ke změně ústavy ho třeba není (Souhlas.) Kdybychom parlament uvedli ad absurdum. nadešel by okamžik, kde by vývoj pronikl mrtvý bod a kde by vzešlo světlo asi následující Vůči nezdolnému odbuji Čechů jest zkonsolido- vání Rakouska nemožné. Jakmile toto přesvěd- čení, jež razilo si cestu, stalo by se všeobecným pak ueitila by se potřeba klidu, kterého mál stát zapotřebí také ke vniternímu vývoji, kteráž po- třeba hlásí se elementárním způsobem. Toto přesvědčení jest naše největší zbraň. Kdybyse ukázalo, že bez smíru s Čechy není možno v Rakousku dociliti klidu, nadešel by okamžik, kde se nám přijde vstříc a kde by se řeklo pokusíme se o vyhovění Čechům. Z toho lze seznati, že jest celá řada dů- vodů, které mluví pro názory, jež jsem naznačil a které odporují názoru, jejž zastává většina. Kdyby se ukázalo, že skromný můj názor jest nesprávný a že nezbývá, nežli se vrátiti tam, kde skončili Staročeši, a kdybyste mne o tom přesvědčili, činil bych ještě jednu pod- mínku. Řekl bych: Když tonoucí chytá se stébla, chyťme se ho i my a hleďme si zachrániti především své státoprávní a politické snahy na doby pozdější. Kdyby tomu bylo skutečně tak, činil bychtři podmínky: První podminka záleží v tom, že bych kladl váhu na to, aby konečně přestalo se v Čechách s děláním politiky dvojaké, která spočívá v tom, že na veřejnosti děláme politiku státoprávní a ve Vídni opportunistickou. Musíme lidu říci, jak se věci mají, aby seznal, že situace jest skutečné fakové,—by- léto politice nezbytně nutné dai schválení. Když se to stane a národ nahlédne, že jiné cesty není a na základě toho svěři po- slancům své mandáty, jest to po stránce věcné formálně správno. Druhá podmínka: Bylo by záhodno, kdy- bychom se přidali k politice opportunismu, od- straniti křivdu, kterou naše strana spáchala na Staročeších. Bylo by požadavkem politické sluš- nosti pak uznati, že politika jejich — s vý- hradou punktací — byla správna, v čemž bych viděl možnost, aby učiněn byl pokus ke spo- lečnému postupu všech českých intelligentů. Třeti podmínku spatřoval bych v tom, že bylo by nutno zjednati opportunistické politice basis, aby mohla se bráti ku předu, v čemž spatřuji, že by se hrozicí německý terrorismus v parlamentě zabil. Dnes nemůže se ani vláda ani parlament bez zřetele na Všeněmce hnouti. Chcete-li, aby cestou opportunistickou v parla- mentě bylo něco dosaženo, musíte se postarati, aby vláda a strana protiobstrukční tou neb onou cestou výbuch obstrukce německé zne- možnily a pomohly krátce většině k vládě. V nynějším obratu politiky nespatřuji ně- jaké chvilkové odbočení, nýbrž počátek obratu trvalého a politika tato povede ještě k většímu flasku, nesplní-li se tři mnou uvedené podminky. (Souhlas a potlesk.) Posl. dr. Engel praví, že může se jed- nati jen o otázku, zda-li poslanci jednali správně a prospěšně neb ne. Přítomní slyšeli náhled, který postup poslanců rozhodně hájil i p. dra Fořta, který hájil náhled minority, jež měl 7 hlasů proti 38. Jedno jest u dra. Fořta divně: klade stále váhu na to, že by měl býti jednotný postup nejen ve straně, ale i v národě, ale jednotnost nebyla nikdy absolutní. Chce-li p. dr. Fořt, by byla jednotnosť, musí se podrobiti většině. Cesta, aby vládla menšina, byla by velice po- vážlivou a bylo by to odchylkou od zvyklost ve všech státech. Řečník byl mezi těmi, kteří doporučovali aby po změně taktiky ve Vídni svolán byl kom- petentní sbor, poslanci, důvěrníci neb výkonný výbor, by posoudil, nikoli zdali poslanci teprve před nedávnem zvolení jednali správně, nýbrž za tím účelem, aby se konstatovalo, že neza- sluhují, by se jim důvěra odepřela. Jednalo by se jen o zachování důvěry a jejího projevu, nikoli o správnosť neb nesprávnosť, prospěšnost neb neprospěšnosť jejich jednání. Vždyť i dr Fořt řekl, že většina byla vedena nejlepším přesvědčením. Řečník uvádí, že situace větsiny jest velice obtižna, proto že nemohou na veřejných schů- zích říci vše, kdežto ten, kdo s jejich postu- pem nesouhlasí, jest vůči nim ve veliké výhodě. Co se u nás v ohledu tom děje, nenasvěd- čuje politické výchově, kterou se rádi hono síme. (Souhlas.) Kde jest přičina, aby určitý postup poklá- dal se za lepší, nežli který si vytkla většina poslanců. Jest pravda, že v době táborů sku- tečně vysvitla hrozba obstrukce, ale na to, co pronáší se na veřejných schůzích, nemusí po- slanci vzíti zřetel. Pro ně rozhodujícími byly porady parlamentní komise s výkonným výbo
#7 alto_textblock #7
rem a zvláště sjezd důvěrníků, který přiznal jim právo, aby volili politiku a taktický po- stup, který budou pokládati za nejprospěšnějs pro věc národa. Dr. Fořt uznal, že formálně byli poslane v právu a já doznávám, praví řečník, podle svého nejvnitřnějšího přesvědčení, že také věcně jednali správně (Výborně!) a jestliže nepřičiním žádných jiných důvodů, nežli těch, které uvedl dr. Pacák, nečiním to proto, že by jiných ne- bylo, nýbrž proto, že není prospěšno, uváděti je ve veřejné schůzi. (Výborně! Potlesk.) V tom shledávám největší povinnost po- slance, aby v takovýchto okamžicích svou po- pularitu méně cenil, nežli dobrou věc. (Vý- borně!) Často se mi stalo, že proti nejprudšim útokům byl bych se mohl obhájiti tím, že jedním nebo dvěma slovy byl bych se dotkl věci, kterými bych ji byl poškodil, ale raději jsem mlčel a dal se odsouditi podle starého pořekadla: »Nic nedbej, své dělej!« A nezdá se mně, že jsem tím na své popularitě v Čechách ztratil. (Pochvala.) Tedy upřímnost, otevřenost, počestnost a jistá důslednost jsou vlastnosti, jichž jest třeba a mohu říci, že naši poslanei těchto vlastnosti nepostrádají, že dle nich jednají. Proto byl jsem přesvědčen, že naši po- slanci podrží také pravdu a že náš lid to uzná. (Výborně!) Ostatně, jakým způsobem má se jim dát na jevo uznání a důvěra? Může se to státi při volbáchi, které nadejdou záhy do zemského sněmu. Nevím, zdali provedou se tak hladce k prospěchu strany, jak bychom si toho přáli Ale ani nepříznivý jejich výsledek nebude kri teriem pro posouzení politiky poslanců v řišsk radě, nýbrž bude míti příčiny docela jině, nežli ty, ku kterým se tu a tám bude poukazovati. (Tak jest!) Pan dr. Fořt doporučoval jistý postup, al sám přiznal, že politila jest věcí kalkulace. Jakmile však jest něco věcí kalkulace a ne výsledek její lhostejný, nýbrž naopak nesmnírně vážný pro celý národ a pro celou naši vlast. zdá se mi, že se musí kalkulace díti s největš přesností a s největší bedlivostí, která jest jen možnou. (Souhlas.) A tu se mi přece jen zdá, že v Čechách se toho nedrží. Slyšíme nějakou větu, nějaký úsudek a když se řekne: »Co potom ?« odpoví se: »To jest jedno, to se musí udělati a co bude, potom se najde.« Tak mohu kalkulovati se svými penězi, s postavením a interesy své vlastní osoby, ale jakmile jsem správcem — a tak zodpovědným správcem — jmění tak nesmírného, jakým jest celé mravní a hmotné jmění národní, zdá se mi, že jest nalehavá potřeba, aby taková kalku- lnce děla se poněkud s větší přihliživostí, než-li jak se to u nás bohužel často děje. (Souhlas.) Uvedu příklad, u kterého, ačkoli nemá důle- žitosti, jako jmění celého národa, nechtél byp. dr. Fořt přece býti objektem. Někdo stůně a po- volají se k němu lékaři. Jeden z nich řekne »Musíme mu uříznouti nohu, aby nezemřel«. kdežto druhý prohlásí: »Nebudeme mu noby řezati, uzdraví se snad bez toho.« Jeden anebo druhý lékař zvítězi. Uřizno-li se nemocnému noha a on zůstane živ, přijdou kmotřičky a tetičky a řeknou: »Co mu to lékaři udělali, on jej zmrzačili?« Kdyby se mu noha neuřízlaa nemocný zemřel, přišly by kmotřičky a řekly by: »Kam dali doktoři rozum! Promeškali lhůtu, neuřízli mu v čas nohy a zabili jej.« (Veselost.) Něco jiného jest v matematice nebo u sta- vitelství atd. Vyslaví-li se křivě zeď, rozebere se a vystaví se nová. U nemocného experiment ten se opakovati nemůže; tím méně může se opakovati u národa, když se jedná o jeho štěslí. o celé jeho vlastnictví a budoucnost. (Souhlas. Poněvadž jest také pravda, co řekl dr- Fořt, že jsme všichni lidě omylní, musíme při- hližeti ke své zodpovědnosti a nesmíme ani v případu, kdyby stala se chyba, odsouditi toho, kdo ji udělal, když může ukázati, jak a velkou práci si dal, nežli se rozhodl A tu přichází k platnosti vystoupení mino- rity. Není škoda, když není jednotnost; jes třeba, by byla kritika, aby ti, kteří jsou zod- povědni, byli přinuceni tím pečlivěji přihlížeti ke každému svému činu. V ohledu tom vidí p dr. Fořt, že mně nenapadá, snahy minority od- souditi. Ale jednoho jest třeba: Musi býti úct také k přesvědčení odchylnému a na toho, kdo je má, nesmí se pohližeti jako na zrádce. (Vý- borně) A přeje si, aby všechny ostatní strany všechny majority jednaly tak ušlechtíle, jako jedná strana naše a jako jedná naše většina. Pak bude v Čechách za nedlouho klid, pak budeme míti o jednu garancii více, že cestu, kterou zvolíme, budeme moci pokládati z správnou a přesvědčení, že jsme si dali pocti- vou práci, bychom se dali jen cestou, kterou podle všech lidských svých vlastnosti při nej- lepším přemýšlení za prospěšnou jsme uznat mohli a musili. Většině náleží jistě právo a uznání a ze jmena většině tak velké, jaká se objevila př řešení této otázky ve příčině taktického po- stupu. Usnesení toto stalo se 38 hlasy proti 7 a v tom spočívá alespoň poněkud garancie, že nestala se chyba žádná. Závazek není na věky. Uvidíme, co se bude díti po 18. dubnu, kdy prý se říšská rada zase sejde. Pro tu dobu doporučuje řečník: Hajmo každý svého přesvědčení, pronášejme je tam, kde je toho potřeba, ale zachovejme solidaritu, vzájemnou důvěru a lásku a tu relativní jednot- nost, poněvadž absolutní není možna. Pak mů- žeme se dopracovati lepšíeh výsledků ne pro sebe aui pro naši stranu, nýbrž pro náš drahý zubožený národ, jemuž přece všichní přejeme budouenosti nejlepší! (Výborně ! Hlučný po- tlesk.) Posl. dr. Brzorád zabýval se rovněž vý vody posl. dra. Fořta a sice zvláště tou jejich části, v níž dr. Fořt mluvil o nynější taktice klubu jako o trvalé a jako by nynější postup znamenal novou dobu v politice našich nyněj- ších poslanců. O trvalý obrat by se jednalo, kdyby ob strukce byla pro nás modlou, od níž není do- voleno se odvrátiti. Nám však je obstrukce pou- hým prostředkem, sloužícím určitému účelu. Jestliže v danou chvíli od ní upustíme, nevzdá- váme se ji vůbec. Z toho plyne, že nynější po- stup poslaneckého klubu nemůže znamenat
#8 alto_textblock #8
žádný zásadní obrat a že tedy také nejdeo žádný mezník v naší politice. Řečník zabývá se pak výkladem, jejž dr. Fořt dal usnesení sboru důvěrníků o volnost taktiky pro budouci poslance. Výklad ten ne sdílí, vůbec má za to, že se u nás taktice do- dává významu nesprávně velkého. Leží v pojmu taktiky, že má zájem toliko podřízený, ale že musí býti ponechána tém, kdož politiku prakticky prováději. Řečník praví o sobě, že nikdy nenáleže k t. zv. mírnému křidlu klubu, naopak náleže k zastancům směru radikálnějšího. Ale tente fakt nespolupůsobil při jeho hlasování o do- časné změně taktiky klubu. Hlasoval pro nynější taktiku bez ohledu na sliby vlády, nýbrž proto, že ji považoval za politicky moudrou a pro- spěšnou cílům, ke kterým kráčíme. Přesvědčíme-li se, že by obstrukce nyn nehověla našim cílům, pak volíme přirozeně cestu jinou, bez ohledu na číkoli sliby. Že by- chom byli i po velkonocích na určitý postup vázáni, není pravda. Ukáže-li se v budoucnost potřeba opět jiné cesty, nastoupí se, opět be ohledu na sliby nebo na jich ztrátu. Řečník zabývá se pak oběma alternativami české politiky, jak je determinoval dr. Fořt, ja- kožto politické principy a vyložil, že politika přímě čáry, tažené rovně k vyhovující nám ústavě, nemá nyní zabezpečeného positivního vý- sledku. Nelze také souhlasiti s míněním dra. Fořla, že nynějším postupem zpečetíme úspěch obstrukce německé. Vždyť přece je otázka. kolik z onoho úspěchu se má připsati na vrub německé obstrukce jako takové a kolik na účel faktorů, kteří jim pomáhali. Úspěch Němců se vůbec nezpečeti, chopl-li se Čechové správné taktiky, ovšem nezapomínajíce urážky, která se jim stala, a kterou jest odčiniti tím neb onim způsobem. Kdyby obstrukce nynější české delegace byla zásadní, byla by se musíla provozovat hned od r. 1891, kdy nynější representace českého lidu přišla do vídeňského parlamentu. Co se týče hesla »absolutismem k federa- lismu«, řečník je sdíleti nemůže, a ačkoliv už povahou svou Ine ke směru radikálnějšímu, tal daleko jeho radikalismus nejde, aby vrhl cely národ v nejhorší persekuci, není-li výsledel jistým a bezpečným. V diversi nazorů řečník vyhovuje svému přesvědčení: dokud není logické pravděpodob- nosti, že by násilná krise vedla ku prospěchu našeho národa, dotud nutno rozhodující útok chovati v reservě. Tak se stalo, že řečník hla- soval pro nynější postup před velkonocemi. (Hlučný souhlas.) Poslanec Hořica vyložil pojem jednotnost v zastoupení našeho národa ve vídeňském parla- mentě, zmínil se o bojích dra. Edv. Grégra proti staročeskému vedení a vyslovil souhla s vývody dra. Pacáka, dra. Engla a dra. Brao ráda. (Hlučný souhlas.) Vrchní inženýr J. Kressl poukázal na tristní postavení velké části našich výrobníeh tříd, jež posilu a podporu očekávají od svých poslanců. Ti nemohou tento moment přehléd- nouti. Z řeči posl. dra. Pacáka bylo zřejmo, že poslanci naši jsou dbali prospěchu lidu; po dojmem tím navrhuje řečník resoluci: »Přitomní schůzi klubu národní strany svobodomyslné, konané dne 4. dubna v Praze, vyslechnuvše zprávu podanou předsedou posla- neckého klubu na radě říšské, p. drem. B. Pa- cákem, prohlašují úplnou důvěru jakklubovnímu vedení, tak také celému klubuposlaneů českých na radě říšs ké.« Posl. Fr. Kratochvíl prohlašuje, že pro změnu taktiky hlasoval z plna přesvědčení. a sice vzhledem k celkové situaci rolnictva. řemeslnictva i dělnictva. Tyto vrstvy našeho národa plně respektují souhrn politiky českého národa, trvají však na souběžnosti politiky i čin- nosti hospodářské. Přesvědčení toto odů vodněno je zkušenosti a příkladem čerpaným se strany německé. Politické úspěchy Němeů nelze odděliti od jich hospodářské expanse. U Němců ženou věci, k politice katastrofáln Schönererovi Všeněmci; nebude bez významu, budeme-li míti v počtu katastrofu s této strany živenou. Jest potřeba, aby právě vzhledem k této možnosti byli Čechově silni také hospo- dářsky. Proto řečník hlasoval pro nynější postu naší delegace. (Hlučný souhlas.) Předseda posl. dr. Šknrda dal pak hlaso- vati o resoluci, navržené p. vrchním inženýrem Kresslem. Resoluce byla přijata velikou většinou načež předseda dr. Škarda schůzi skonči děkovným doslovem.
#9 alto_textblock #9
Denní zprávy. Zejtra za příčinou nastá- vajících svátků bude admini- strace našeho listu též v po- ledních hodinách otevřena; inseráty přijímati se budou až do 4. hodiny odpolední. — Výkonný výbor národní strany svobodomyslné konal včera za předsed nictví poslance dra. Václava Škar dy schůzi. Přítomni byli dr. Blažek, B rd lík dr. Brzorád, dr. Čelakovský, dr Lad. Dvořák, dr. Engel, dr. Fořt dr. Ed. Grégr, Prokop Grégr, Heim rich, dr. Herold, König. dr. Pacák, dr. Plaček, dr. Podlipný, Schwarm a dr. Šílený. Nepřítomnost svou omluvili posl. Anýž účastí na sjezdu slovanských žurnalistů v Dubrovníku, posl. Kaftan svou funkcí v komisi pro kontrolu státního dluhu, poslanci dři. Kaizl a Kram at churavostí, dále poslanci dr. Stránský. Vychodil a dr. Žáček. Předseda po- slaneckého klubu na říšské radě dr. Pacák podal zprávu o minulém období parlament- ním. Na základě jeho referátu zahájeno ro- kování, jehož se účastnili v ohledu formálním dr. Pacák, dr. Engel, dr. Fořt, dr Čelakovský a dr. Ed. Grégr, v ohledu věcném dr. Pacák, dr. Plaček, dr. He- rold, Heimrich, dr. Šílený, dr Engel, dr. Grégr, dr. Brzorád, Pro
#10 alto_textblock #10
kop Grégr a König. V rokování, jež nemohlo býti pro veliký objem látky a pro pokročilost času skončeno, bude se pokra- čovati po svátcích. Schůze trvala od 10 ho- diny dopolední přes 3. hodinu odpolední. — Habilitace s překážkami. K boji vedenému mezi nesmrtelnými naší české fakuliy právnické a mezi třemi titany, kteři se minuii s nedobytným na ten čas olympem učitelského úřadu na fakultě této, či spiše byli jím minuli, dochází nás z kruhů soudcovských nový doklad, který nasvědčuje, že zbraně dosud nebyly a snad hned tak nebudou složeny a že se v dohledné době klid sotva vrátí do tak mnohé vybouřené badatelské dílny duševní. Projev, který zaslán byl nám k otištění, jak se v ném praví, »z niz- kého regionu praktických právníků« a jehož ob- sah dovolujeme si po jisté, řekněme »destillaci«, tuto podati, obírá se takřka výhradně krilikou, vykonanou panem prof. drem. Ottem na odmít- nutém habilitačním spisu rady dra. Pantůčka »Sekvestrace soudní dle práva rakouského«. Pisatel našeho projevu z kruhů soudcovských uvádí původ těch četných zaslán i známě bro- žury pana dvor. rady Otla na skutečnou jich příčinu, na passus o spisu Pantůčkové obsažený v jubilejním »Památníku« akademie, v němž se o monografii poslance dra. Pantůčka dí, že »jest obsažná a velmi poučná« a že »némecký pre- klad tohoto spisu poctěn byl ve Vídní první cenou 100 dukátů«. Prof. dr. Ott opřel se, jak známo, velmi důrazně — posudku »Památ- níku« akademie, jakož prý přičicímu se »věcné kritice se strany znalecké« (spis vydaný Aka- demií nemá patrně v očích pana dv. rady auto- rity znalecké) to jest jím samým sdělaná. »Hledal jsem odpor tento marně ve znalecké kritice prof. Otta«,« praví náš praktický právník, »naopak: slova uvedená o spise Pantůčkové v „Památníku“ kryla se úplně s touže znaleckou kritikou prof. Otta. Praviť se výslovně v ní, že z nakupeného materiálu mohlo býti vytvořeno dílo dokonalé,« jakkoli v polemické brožuře své vytýká prof. Ott, »nedostatek úplného zpra- cování obsáhlé látky pilně snešeně«. V kritice praví se, že »nepříznivý posudek nemá se týkati ceny spisu ohlášeného s hlediska praxe«, ba že »stati praxi nejbližsi v mnohém jí poslouží a výtěžky, ze star- ších praci čerpané, jakož i přehledně umísléná snůška judikatury čtenáři poskytnou hledané jím snad rychlé orientování«, V brožuře své pak učený eritieus výslovně uznává, že Pantůčkův spis »vyhovuje praxi, pokud byla dosud v lite- ratuře postrádala shrnutí všeho materiálu«. Shrnou-li se tyto výroky prof. Otta ve dvě slova, praví zajisté, že monografie rady Pantůčka »jest obsažná a velmi poučná«, tedy totéž, codi »Památník« Akademie, čili pan dvorní rada potýká se s vlastním svým stínem. Pokus zkon- struovati fikci, že český habilitační spis dra. Pantůčka, podaný dne 16. listopadu 1891, jest něčím jiným než jeho překlad, podaný ve lhůtě do dne 31. prosince 1891 ke konkursu manželů Dierlových, rozplyne se ovšem ve světle kritiky čistého rozumu, že Pantůček nemohl průběhem šesti neděl sepsati spisu nového, nýbrž že se musil činiti všemožně, chtěl-li poříditi i jen po- chopitelný překlad knihy 305 stran silné. Knila tato opatřená ve Vídni zlatou ořizkou sla dukátů první ceny na základě recense professora téhož oboru na vídeňské universitě, byla dána p. dv. radou na index nevědeckosti! Aby rozpor tento vysvětlila, přináší »Politik« ze 3. dubna t.r. nesmírně duchaplný výklad »z professorských kruhů« o habilitacích a celém tom systému sit, kterýmiž propadá habilitant, musí-li již jednou propadnouti. Pomijíme seku v onom članku p našem listě miněného, ale záchrana české fakulty právnické, vedená v »Poltik« z kruhů profes- sorských, povedla se znamenitě. Zavržení spisu Pantůčkova referentem habilitační komise české právnické fakulty stalo se proto, aby vědecká úroveň této fakulty byla chránéna před něme- ckým podezříváním vědecké vážnosti české uni- versity. Probatum est! Nic není spolehlivějšího k docilení vážnosti této university, leč šmahem zamitati českou práci, jinými universitami uzná- vanou a jinde vědeckými sbory nejvyššími ce- nami poctivanou! Ovšem bude dlužno vždy vě děti napřed výsledky přislušných cízích vé- deckých konkursů. — Podezřelé průmyslové rytířstvo. Jak těžký jest boj o život, a že nejlepší pro- středky k jeho uhájení poskytuje ještě stále spekulace na lidskou ctižádost, vysvítá ze známých pokusů, strojených hlavně v Paříži různými vějičkami na hejly poněkud východněji hnizdící. Jsou to přerůzné akademie vynálezů, nabídky exotiekých řádů za peníz poměrn levný, titulů dodavatelských a jiných. Nejno- věji zahájila v Paříži novou blahodárnou činnost »L'Office Général des Expositions, Représentation aux Expositions Frangaises el Etrangěres«. Kancelář talo zasílá prostě a ne- obaleně offertu na dedávku — prvních cen všech francouzských a zahraničních výstav tohoto roku pořádaných. Rozumí se, že za »L'Office gé- něral«, uživající na svých blanketech fran- couzského záhlaví, vězí německý »machr«, kterýž se představuje jakožto »beglaubigter Ge- neralagent« mezinárodní výstavy letos v Palais du Travail v Paříži pořádané a za cenu netto 80 marek zavazuje se dobýti svým klientům první ceny, aniž by věděl o nich prozatím více, než pouhé jmeno firmy. Aby věc učinil svůd- nější, nabizí se k bezplatnému umístění vý- stavních předmětů na této výstavě, kteréž samo vázáno jest na poplatek 120 marek i žádá splacení celého úhrr ného obnosu 200 marek, jenom v případě úspěchu, to jest jenom ten- kráte, když vystavovateli, jeho klientu, bude přiznána zlatá medaille, čestný diplom anebo velká cena, teprve po výsledku poroty a do- ručení diplomu. »Kdyby Vaše vyznamenání z jakéhokoli důvodu mělo dopadnouti níže, než zlatou medailli, nebudete nám nic platitia všechny náklady uhradíme sami«, praví se do- slovně v takové počestné offertě Tato »ne- zištnost« tak bíje do očí, že jediné oči zasle- pené mohly by uvésti k uzavření paktu, při němž neomylně pohoří, kdo se svěří panu Moreau, na nabídce podepsanému. Varujeme co nejdůtklivěji před takovýmito »generály vý- stavními«. — V ustavující schůzi výboru Ústřední Matice školské dne 3. t. m. zvolen byl prvním náměstkem starosty a předsedou odboru