ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e8a5ddd0-660b-11dc-a622-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXx.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 4. dubna 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 93.
#4 alto_textblock #4
o
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. Histy předplátef a v Praze v adlnainistrani mlaí na tvrt leta . . . . 6 R — s drojí čenálkon na měsle na čtvit lota . . . . 7 K 50 ve slialkic: 2K 80 na měsíe Peštout na měsle. na strt leis . . . . K e0h a dvojí zlsilkou ns niě i na alvrt leta . . . . 11 K so
#6 alto_textblock #6
A
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejít ranní čí-le o sobě . . . za 8 h odpole tní .. . . a zh Ve flialkich na venkově: vasní díslo. . . . . . . . 10 h sdpoledna . . . . . . . . 3h Insera t platí se hotové napře. Předplaeení a inserty přijimá z dinini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházají se tél redske tlskára a sxpedice „ Márodnich L.lstě“. Rukoplsy se nevraosjí.
#8 alto_textblock #8
Pruský strach o Italii.
#9 alto_textblock #9
Přes všechno nejdůraznější, totiž nej- smělejší tvrzení se strany berlínské, že mezi Pruskem a Italií všechno jest v nejlepším pořádku, otázka, zůstane-li Italie na příště zase členem středoevropského trojspolku, nejen napořád zůstává otázkou, ale den za dnem nabývá širšího obzoru. Hrabě Bülow. který schválně si zajel do Itálie, nešelsi prohlédnout umělecké sbírky v Benátkách, ani jen tak náhodou setká se s předsedou italského ministerstva: nenadálý zájezd jeho do země, kde citrony kvetou, svědčí, že Italie dělá Prusku náramné starosti, a že v Ber líně uznali za potřebí, podniknouti všechno. aby ji udrželi na svém řetízku i pro nej bližší obnovu trojspolku. Nynější předseda ministerstva italského Zanardelli a kollega jeho Prinetti jsou známi jako urputní, rozhodní odpůrcové politiky trejspolkové, totiž poručnictví pruského,a nalezají se v nejúplnějším souhlasu s převážnou většinou národa italského o naprosté záhub- nosti této politiky pro království italské. O tom není v Berlíně ani nejmenší pochyb- nosti, rovněž jako jest známo, že se Zanar- dellem a s nynějším králem ifalským dlužno mluviti a jednati poněkud jinak, než s jejich předchůdci, kteří poprostu a bez odmluvy vykonávali, co z Berlína jim bylo nařízeno. Však tyto krásné dni italské pro Prusko na dobro minuly. Hluboký úpadek národohospo- dářský přiměl konečně i krále italskéhoa nynější vládu jeho k vážnému přemýšlen o pravé přičině zla. Našli ji v posavadním přičlenění království italského k trojspolku středoevropskému, vlastně řečeno, v jeho po- slušnosti k rozkazům pruským ! Jakmile byla zjisténa příčina nemoci, snadno bylo dopo- ručiti lek. »Pryč z trojspolku!« tak zní to po celé Italii od nastoupení nynějšího krále na trůn, totiž od měsíce srpna minulého roku. »Pryč z trojspolku, který nám vložil na bedra nej- těžší, úmorné břímě moci válečné a vedle toho nepřestává vyssávati nás až na kost !« Po několik desítiletí žádné heslo nebylo od Milána až po Messinu tak hluboko procítěné a tak opravdu a s přesvědčením myšlené jako nynější »Pryč z trojspolku!« Proto ten spěch hraběte Bůlowa za Zanardellem ! Což by jindy hrdopyšné Prusko bylo se tak po- kořilo, aby vyhledávalo Italii u ní doma Jindy poslali si pro ni, aby přišla k ni m Vždyť před desíti lety sám tehdejší korunní princ, nynější králitalský, musil přijeti k ve- likým vojenským maněvrům pruským, aby po boku císaře německého dělal bezděčnou štafaži trojspolku a způsobil nové veliké pohoršení ve Francii ! Jak časy se změnily! V nejbližšíeh dnech loďstvo italské zakotví v pyšném přl- stavu toulonském a bude tam předmě- tem velikých slavností, uslyší tam projevy upřímného bratrství franko-italského. Na- vštéva loďstva italského ve francouzském přístavu Toulonu však jest vědomá a účelna demonstrace proti Prusku, demonstrace, v níž stejným dílem účastna jest i Francie i Italie, demonstrace, která pány berlinské do očí páli více, než chtějí příznati. Však tato de- monstrace franko-italská v přístavu toulon- ském má ještě veliké, nad míru vázné a významné pozadí. Účastno bude jí totiž i silné oddělení válečného loďstva ru- ského. Teď už teprv pochopíte, proč hr. Bülow pocítil neodolatelnou potřebu, vyhledati mi- nisterského předsedu italského na břehu moře jaderského. Válečné loďstvo francouz ské, italské a ruské pohromadě ve válečném přístavu francouzském: může-li co zadati těžší ránu srdci — pruskému? Italie, posu člen trojspolku, jejž komanduje Prusko, po- sílá válečné lodi své na přátelskou návštěvu do válečného přístavu francouzského a vá- lečné lodi ruské tam připlují také tím ča- sem! Hrůzo, hrůzoucí! Co bude z troj spolku? Jak to možna a čím se stalo, že v Italii zavanul takový politický vítr? Co tu bylo posměchu, zvláště v Berlíně, když korunní princ italský bral si za chot »chudě děvče černohorské«. Národní hrdost italská byla odtamtud popichována úštěpač- nou otázkou, jakou prý výbavu krásná Elena přinesla na protější břeh moře jader- ského? Dnes už tento úšklebek na poděšen tváři pruské ztuhl a zmrzl. Dnes už v Ber líně uvažují, co znamená princezna černo- horská na královském trůně italském ! Dnes už rozpomínají se tam na slova, kteráž car se zvlaštním důrazem pronesl o svém »jedi- ném, pravém příteli«, knížeti černohorském. V podvečer velikých námořních manévrův, jichž účastní se v Toulonu loďstvo fr an couzské, italské a ruské, umlká všechen žert o »chudém děvčeti černohor- skem« a obraz trojspolku zcela jiného hro- zivě vyvstává před strnulýma očima jejich. Dnes už i v Berlíně vidí, jakou výbavu »chudé děvče černohorské« přineslo nejen svému manželu, krali italskému, ale celému království jeho! A tato černohorská výbava. kterou všechen svět poprvé uvidí v nejbliz- ších dnech ve francouzském válečném při- stavě Toulonu, má cenu a důležitost tak ve- likou, že německý kaneléř spěchá do Italie. aby zažehnal účinky její vzhledem k troj- spolku pruskému. To »chudé děvče černo horské« na trůně italském vebnalo smrtelný strach do hrdopyšných hlav pruských. Proto ten spěch hr. Bülowa k zrcadlům benátským Uvidí tam něco, ale něco jiného, než co by ho potěšilo. Sama Anglie, do jejíchzto služeb Prusko nejnověji vstoupilo i proti Bu-
#10 alto_textblock #10
rům i proti Číňanům, už mu to ukazuje. Poloůřadní listy anglické už tvrdí, že Italie nemá ani nejmenší příčiny a po- třeby, aby obnovila trojspolek středoevropský. Patrně státníci v Lon- dýně pochopili svůj dobrý interes, aby tento trojspolek pomohli rozbíti a připoutali tím tesněji Prusko k — soběl Tak rychle dostavují se v Italii, ve Francii a v Anglii zcela správné důsledky pruské politiky v Číně prot Rusku. Odtud ona strašná nervósa, která se jeví v nejnovějších projevech krále pru- ského. Kdyby bylo možno komandovati všechen ostatní svěť tak snadno, jako gra- nátníky berlínské, kteří dostali zcela zvláštní úkol, aby hlídali královský hr a proti národu pruskémul Ve všech nejnovějších trampotách a roz- pacích, kteréž Prusku způsobila hrozivá situace zahraničná, jediná naděje jeho jest — Rakousko. Tím státníci a politikove berlínští jsou si stále jisti. Vždyť si hrají na jeho — ochránce. Bismarkovské »Ham- burger Nachrichtén« zajisté způsobem ve- lice perfidním vynasnažují se, aby udr- žely ltalii v trojspolku, když praví: »V pravdě záleží hlavní interés náš na příslušnosti Italie ke trojspolku v tom, aby Rakousko se strany jižní nebýlo obtěžo- váno a spolek středoevropský aby tak bez překážky mohl naplňovati svůj účel, zacho vávati totiž evropský mír. « — Za tuto denunciaci pruskou v Rakousku Italie bezpochyby se poděkuje způsobem ná- ležitým. Pro širší veřejnost evropskoua i pro Rakousko jest však zajímavo, že tak se mluví jmenem státu, který r. 1866 Italii proti Rakousku poštval a vedl! Na straně jižní tento stát dnes Rakousko chce chránit, ale současně nepřestávají náhoňčí a agenti jeho podnikati a provozovati na sever všechno, co Rakousku škodí, co je sesla- buje, drobí, rožštěpuje a pro nenasytný jícen všeněmecký připravuje. Všechny posavadní přežalostné zkuše- nosti s věrným spojencem Pruskem a s ná- hončími jeho zdejšími Rakousko nedovedou vyléčit. O Italii už i v císařství německém dnes se praví, kdo se domnívá, že by zu- stala věrna trojspolku, že jest politicky zraly pro — blázinecl
#11 alto_textblock #11
List André Chéradama. s)
#12 alto_textblock #12
»Officiosní communiqné »Wiener Abend- postu« bylo přijato ve Francii se zvědavostí. Jisto je však, že toto communiqué nedosáhne výsledku, očekávaného autory jeho. Příčina je velmi prostá Pochopí ji lehce, budou-li chtiti posuzovati s chladnokrevností, co se píše ve francouzské žurnalistice o Rakousku. Je správné, že asi od dvou let zajímá se tisk francouzský o to, co se děje v mocnář- ství Habsburgů, mnohem více než dříve. Ale není to proto, jak se domnívá »Wiener Abend- post«, aby mluvil pobrdlivě o Rakousku a jeho panovníkovi, ani aby předpovídal jako nevyhnu- telný skutek rozklad Cislajtanie, nýbrž naopak proto, aby protestoval proti útokům, jež na Ra- kousko podnikají vlivuplné orgány a osobnosti říše německé, na jejíž půdě se volně rozvíjejí mocné spolky protirakouské pod laskavou pro- tekcí císaře Viléma II. Francouzský tisk pouze reaguje proti myšlence nezbytného rozkladu Rakouska, jež byla od třiceti let šířena v Pa- říži se vzrůstající nalehavosti tiskovými a te legrafickými kancelářemi inspirovanými z Berlína- Za těchto okolností je officiosní nota »Wie- ner Abendpostu« zcela pochybená. Co se mne týče, jenž následkem vydání své poslední knihy o Rakousku vydán jsem osobně útokům jistých prusofilských žurnálů (zejmena »Prager Tagblattu«) a označen jako podněcovač nepřátelství Francouzů proti Rakousku, mohu toto obvinění shledati pouze kromobyčejně zábavným. Celá má kniha »Evropa a o táz ka rakouská na prahu XX. století« hlásá ve skutečnosti, že Rakousko neumírá, ale na- opak, že stačí troška energie a prozíravosti, aby o jeho existenci budouci nemohlo se aní po- chybovati. Tak, když jsem vyložil příčiny trvání mon- archie rakouské, dospěl jsem k velmi jasnému závěrku: Rakousko má v sobě zdroje oprav- dové životnosti, přirozený vývoj věcí nespěje k jeho rozpadnutí; jeho rozklad mohl by na- stati jen následkem úloku zahraniční moci (viz str. 169). Formule ta je, tuším, dosti určitá, aby mohla uspokojiti i největší nároky. Co se tkne útoků proti rodině Habsburgů, jež se vytýkají nám Francouzům, prohlašuji, že rovněž neexistují. Já sám jsem se naopak snaži dokázati, jak rodina Habsburgů je nutna Ra- kousku. Při zmínce o následníku trůnu, arci- vévodovi Františku Ferdinandovi, pravil jsem »Ovšem tento jest málo znám, pravi se, že je chladný a nepřistupný, ale ti, kteří se k němu přiblížili, praví, že je smířlivý a žádostivý uči- niti zadost spravedinosti všech národů. Jeho sňatek s hraběnkou Chotkovou, uskutečněný přes veliké obtíže, dokazuje jeho energii i že je málo připoután k zaslaralým předsudkům. Mluví vět- šinou jazyků svého mocnářství budoucího, zejmena česky, kterýžto jazyk evládá s velkou dokonalosti, a tím, zdá se též, že má potřebné vlastnosti, aby se stal mocnářem vskutku rakou- ským (viz str. 285).
#13 alto_textblock #13
*) Znamenitý publicista francouzský pan Andre Chéradame, jehož kniha o »Rakouské olázce« vyvo lala sensaci v evropském tisku, a jenž je nejúčinněj- ším zastancem věci české ve Francii, zaslal nám tento dopis jako odpověď na známé communique »Wiener Abendpostu
#14 alto_textblock #14
Takovým způsobem urážíme členy rodiny Habsburgů. Ve skutečnosti jsme tedy ve Francii daleci útočiti na Rakousko, stáváme se naopak vždy více jeho přátely, čím více chápeme evropskou nutnost existence Cislajtanie. Nutno též pozna- menati, že když mluvíme o různých národ- nostech rakouských, činíme to bez nejmenšího pocitu animosity proti živlu německému sku- tečně rakouskému. Nehlásáme potlačení Němců cislajtánských Slovany rakouskými, přejeme si prostě, aby vývoj věcí dopřál všem národům rakouským užívati stejné spravedlnosti, ano sta- víme se i na právní půdu rakouskou, totiž spo- kojujéme se nadějí, že článek 19. konstituee z roku 1867 o rovnoprávnosti národů konečně bude něčím jiným nežli mrtvým textem. Přejeme si toho, poněvadž vidíme v upřímném provádění článku 19. rozluštění vnitřních zmatků ra- kouských. Vytýkají nám, pravda, naše sympatie pro Slovany, ale jak bychom jich neměli miti Stále projevovali Francii city srdečné a jejich požadavky jsou prodehnuty spravedlností a umírněností tak zřejmými, že musí beze všeho míti právo na náš souhlas. Slované cislajtánšt omezují se na to, že prohlašují: žádný Slovan nechce se ani dotknouti legitimních práv ná- rodnosti německé. Ale většina národů rakouských nemůže připustiti privileje menšiny. Tato for mule zajisté úplně se srovnává s paragrafem 19. ústavy z roku 1867. Jediný živel existující v Rakousku, proti němuž tisk francouzský protestuje a bude stále protestovati, je živel všeněmecký, jehož vzrůst je nebezpečím nejen pro Rakousko, ale i pro Francii a pro Evropu. Na tomto terrainu nezmohou ničeho všechny noty »Wiener Abendpostu«. Jestli se hodí vl deňským funkeionářům, aby měli šupiny na očích, je to jejich záležitosti, my však chceme vidět poněkud jasnějí ve všeobecné politice. Není dovoleno říci, že strana, jejíž počet po- slanců při posledních volbách rakouských vzrostl ze 7 na 22, je »quantité něgligeable«; a to zvláště, když náčelníci této strany prohlašujív párlamentě vídeňském, že chtějí připojení Ra- kouska k císařství německému. Tato prohlášení byla tak četná a tak určitá, že posledně posla- nec ducha tak diplomatického jako dr. Kramář, musil na ně případně odpověděti. Je dovoleno člověku zdravého rozumu podceňovati všechen význam všeněmeckých společností v císařství německém, které jako »Alideutscher Verbands mají víče jak 20.000 členů, až horlivě se činí, aby zničily loyalismus rakouský? Ne, jen nedostatek rozumu nemůže pochopiti tendenei těchto snah, a není na světě moci, jež by mohla zabrániti francouzskému tisku, aby se nezabýval těmito věemi. Vídeňšti funkcionáři učinili by lépe, kdyby místo špatného rozumění tomu, eo se píše ve velkých orgánech francouzských, raději potřeli propagandu všeněmeckou a požádali spojence berlínské, aby rozpustili spolky, které methodicky organisují nejvážnějsí komplikace na pevnině. Pak ještě jednou prohlašuji ke konci, že tisk francouzský neútočí proti Rakousku, na- opak vystupuje proti těm, kdo je chtějí zničiti. Francouzšti spisovatelé nemohou jinak ani jed- nati. Čím Rakousko bude silnější, tím bude mír evropský zajištěnější. A Rakousko bude tím silnější, když úplně opět nabude té neod- vislosti, kterou ztratilo porážkou u Sadové. André Chéradame.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy domácí.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 3. dubna. (K situaci.) » Pest Lloyd« pojednává ve svém vldeňském dopise o parlamentní situaci rakouské a vidí ji v témže tmavém osvětlení jako krakovský »Czas«, jejž jsme včera citovali na tomto místě a s nímž se srovnává i v jednotlivostech. Také »P. Lle tvrdí, že »každý krok ku předu, každá klidná schůze musila býti stranám odkoupena buď vlá- dou nebo předsednictvem . . . O trvalé ochotě ku práci, o pravé, upřímné dělnosti parlamentu nemůže býti tedy vůbec ani řeči. Politické pro- tivy nejsou vy ovnány, národní ještě méně. A poměr k Uhrám v každém vzhledě visí dosud úplně ve vzduchu. Ani vyřízení kvotového zá- kona, spočívajícího nyní již na dvojí dohodě kvotových deputací, nemůže býti s jistotou oče- káváno v parlamentě. O tom, že by rozpočet mohl býti vyřízen v čas, není ovšem ani řeči. Misto o slátní hospodářství stará se každá strana o své místní nebo stavovské potřeby, před nimiž potřeby státní ustupují do pozadí. A v tom právě spočívá největší nebezpečí situace . . .« V Praze, 3. dubna. (K třetímu sjezdu slovanských novinářů.) Slovanské, od vlád neodvislé listy uvítaly před třemi roky myšlénku novinářských sjezdů co nejsympatičlěji a také do letošního třelího sjezdu kladou naděje nejlepši. »Glos Nar. « konstatuje, že dobré účinky prvých dvou sjezdů jsou už nyní patrny, ze- jmena v časopisectvu polském a českém a doufá že budou v brzku patrny i v časopisectvu jiných rakouských Slovanův. O významu sjezdů samých svědčí to, jak se k nim chová vláda maďarská. »Minulého roku« — píše krakovský list — »za- pověděla konání sjezdu v Zahřebě, ani nehle- dajíc záminku pro svůj zákaz. Vědíť naši seu- sedé, jak Maďaři, tak Němci, že čím více se Slované sblíží, tím obtižnější bude v Rakousku poutati často ještě neprobuzené, ale mocné slly orlů a lvů slovanských, že tim obližnější bude rozsévat závist, nesvár a různice mezí slovan- skými plemeny.« Záhřebský »Obzor«, vítaje zástupce sever- ních Slovanů rakouských na půdě chorvatské upozorňuje zvláště na tři body sjezdového pro- gramu, jež má nad jiné za důležité. Jest to zři zení slovanské korrespondenční kanceláře, která má slovanské novináře vymaniti z područí cizích
#17 alto_textblock #17
nám nepřejících kanceláří a zároveň býti zdro- jem pravdivých zpráv o všech důležitých událo- stech ve Slovanstvě pro časopisy cizí; dále sdružení všech slovanských novinářů v jeden velký spolek, který jim dodá i hmotné síly vedle síly mravní, kterou i nyní vynikají nad novináře židovsko-německé a maďarské; konečně resoluce prof. Zděchovského, v níž se žádá, aby vzl- jemné poměry mezi národy slovanskými byly posuzovány se stanoviska spravedlivosti a bratr- ské lásky. »Čím mocnější bude vzájemnost slo- vanská« — píše »Obzor« — »tím silnější bude také každý jednotlivý slovanský národ, jenž ze vzájemnosti té bude čerpati posilu.« Z Pešti, 2. dubna. (Příští uherské volby.) Tím, že delegace bndou určitě svo- lány v květnu, stává se jistým, že všeobecné volby do sněmu uherského budou vypsány až na podzim. Do června je na vypsání voleb málo času, v době nejpilnéjších polních prací v čer- venci a srpnu volby se také konati nemohou, zbývá tedy pro volby jen podzim. Orgán hr. Apponye zastavuje se sice nad tím, že se od- ložením voleb do podzima vyhradí přiliš mnoho čásu agitacím, těší se však tím, že tohoto času k agilacím mohou užiti všechny politické strany bez rozdílu. Pro nás při příštích volbách bude ovšem nejzajímavějši, jak se tentokráte zacho- vají Rumuni a Slované, kteří se až dosud drželi politiky passivní. Pokud známo, počalo již vyjednávání mezi vůdci Slováků, Srbů Rumunů, jež má za účel stejný postup při vol- bách u všech tčchto národů. Usnesení se dosud nestalo ve prospěch činného účastenství při volbách, ale také není jisto, že se i na dále setrvá při passivitě. Radikální živlové ve všech třech výše jmenovaných národech jsou roz- hodně proti účastenství při volbách. Živlové konservativnější, zvláště rumunský episkopát, jsou však proti passivilě. S biskupy souhlasí této věci rumunská omladina, jež tuší, že by ve sněmovně mohla lépe působiti ve prospěch svého národa, než mimo sněmovnu. Také mezi Slováky jsou politikové, radicí k činnému úča- stenství při volbách; většina Slováků jest však dosud pro passivitu. Mezi Srby mají přívrženci passivity dosud velikou převahu jak u liberálů, tak u konservativních živlů. Ukazuje se na ne- spravedlivé rozdělení volebních okresů a různý volební census, nízký v maďarských okresích, vysoký v okresích nemaďarských a žádá se, aby se vláda dřive postarala o spravedlivý volební řád, načež prý teprv bude možno vzdát se passivity. Na to ovšem dalo by se namitnouti, že vláda k úpravě volebního řádu sotva při- stoupí dříve, než k tomu bude donučena sně- movnou a právě k tomu by bylo třeba, aby ne- maďarské národnosti měly ve sněmovně co možno nejvíce zástupců. Ostatně čeká se, že v krátké době dojde na společnou schůzi zástupců všech nemaďarských národů a tam že otázka passivity bude deflnitivně rozhodnuta.
#18 alto_textblock #18
Politické zprávy zahraničné.
#19 alto_textblock #19
V Praze, 3. dubna.
#20 alto_textblock #20
Rusko a Mandžurie. Ruské listy v poslední době o této olázce nepsaly ničeho, co by do ní hlouběji zasaho- valo. Rusové patrně popřávali západním státní- kům a novinám času, aby se vymluvili. Teprve nyní na ruské straně chápe se slova »Honoe Bpeg«. Píše: Hr. Bülow i markýz Lansdowne srozumi- telně prohlásili, že smlouva jejich vlád netýká se Mandžurie. Naproti tomu smlouva Ruska s Člnou týká se jen Mandžurie. Není tedy žádné potřeby, aby si na vzájem překážely na jedné straně Anglie s Německem, na druhé Rusko. Rusko Mandžurii pohltit nehodlá, ale musí se tam zabezpečit. Evropské velmoci, až nebudou míti z Činy žádného profitu, odtáhnou, ale Rusko od ní odtáhnouti nemůže, majíc s ní společnou hranici zdéli několika tisíc verst. I východní části ruských středoasijských zemí, i jih Sibíře žije s Člnou společným životem. Když evropšti vyslanci byli obleženi v Pekině, ruský byl obležen s nimi, avšak Rusko, vydáno v šanc týmž zkouškám, jako Evropa, současně musilo hájiti svou hranici proti boxorům a vojům čínským. Vojsko ruské odrazilo je od Blagověščenskaa skoro celé Mandžurie dobylo bojem, Rusko bylo by tedy v právu prohlásiti je z zemi zabranou. Avšak Rusko toho neuči- nilo. Jemu nejde o osvojení eizí země, nýbrž o zabezpečení své hranice a ochranu východo- čínské dráhy, již staví na základě úmluvy s čín- skou vládou. Co tedy Rusko chce, je tak skromné, že nemůže býti skromnější. S toho ovšem nemůže ničeho sleviti.
#21 alto_textblock #21
Školy pro dělníky v Rusku. Vláda ruská pracuje o stanovách škol pro dělníky, které budou zřízeny při továrnách průmyslových závodech. Zároveň uvažuje o tom, jak by usnadnila zakládání všech druhů škol pro dělníky: kursů nedělních i večerních, vzor ných dílen a pod.
#22 alto_textblock #22
K cestě hr. Bülowa do Italie. Pojednáváme o zajímavé schůzce vůdčích státníků Italie a Německa dnes na místě úvod- ním. Dodatkem pokládáme ale za vhodno, za- znamenati zde hlas »Vossische Ztgu«. Berlínský list ten pravi, že říšský kaneléř německý bude hledět zjednati si jasno o tom, zdaž Zsnardelli »opravdově« míní Italii z trojspolku »vyvésti«. Stanovisko německé vlády označuje »Vossische Ztg.« těmito slovy: »Že hr. Bülow jest ochoten smlouvu s Italií obnoviti, uvěří se jistě i na oné straně Alp, ale mělo by se věřiti též, že by ne- viděl ohroženu existenci německé říše již proto kdyby Italie přestala býti spojencem její a že Německo nemá větších výhod ze smlouvy, než
#23 alto_textblock #23
Italie měla a míti bude.« V pravdě ale neuvěří nikdo, že by Německo odpadnutí Italie neslo tak klidně, jak Bülow prostředkem »Vossische Ztgu.« světu namluviti hledí.
#24 alto_textblock #24
Politický význam „Husova fondu“.
#25 alto_textblock #25
Velmi často slýchati nářky, že naše české stu- dentstvo u srovnání se sludentstvem jiných národů a zejmena v poměru k studentům německým je mravně slabé a necnergické, že jeho národní zájem klesá, což jistě při českoněmecké sontěži je zjevem neblahým, ba povážlivým. Na někdejší jeho živý a energický národní zájem vzpomínáme jen s trpkým povzdechem, studentstvo slábne, a nezdá se skoro ani, že by pathologický zjev tento byl jen chvilkovou a míjivou episodou. Kde hledati příčiny? Kdo jen trochu hlouběji pohlédl do českého studentského ži- vota dnešního, najde hned příčinu: hmotná bída studentská, jež při neutuchajícím pří- valu studentského dorostu stává se den za dnem akutnější, a zvýšené po- žadavky studijní. Ničívá konkurence dolehá na mladé rozvíjející se duše studentské stále naleha- věji, slabost, indilferentnost a často i vědecká po- vrchnost jsou přirozeně důsledky. A jak také by mohl průměrný chudý český student nebýti duševné zlomen, jak mohl by dostáti mravním, politickým i vědeckým požadavkům doby, když nejkrásnější dobu života olráví mu nejbrutalnější bída, když místo po knize sáhnout musí nezřídka po žebrácké holi, kdrž studijní léta místo v universitě a knihovně ztráviti musí v prachu písáren a komptoirů? Tu kletbu odvislosti a otráveného mládí pak nutně nese ssebou do života. Požadavků, jež jednak společenský a vědecký rozvoj, jednak kon- kurence ukládá vysokoškolskému sludenistvu, přibývá den za dnem. Existenční mininum studentské roste zcela přirozeně. To odpovídalo by vývoji. Ale mí sto zvyšování životní miry studentské, pozorujeme jak ona stále klesá. Naše ná- rodní intelligence, z chudiny vyšlá, jistě chová své studentské strádání v živé paměti, ví, že už- tehdy mnoho a mnoho se nedostávalo. Ale dnes je situace ještě horší a o mnoho horší. Podpůrné fondy, kdyby měly dnes studentu zabezpečit tolik, co měl prů- měrný student v dřívějších letech, potřebovaly by daleko větších kapitálů než jakými disponují. Jak zcela jinak postaráno v té příčině o student- ský dorost našich národních soupeřů — Němců. Zač- něme Prahou. Zalím co český student ubijí své mládí žebrotou a písařením, hoví si německý student, ně- mecký chudý student v nádherném studentenheima, kde postaráno je o všecky jeho potřeby. Byt, strava, podpory na učebné pomůcky, na šatstvo, na drobnou útratu — všeho, všeho toho dostane se mu v míře dostatečné. Říkává se, že podpůrné fondy studentské, Husův fond a Radhošť, stojíce mimo politické zápasy stran, nemají významu politického. Než, není tomu tak. Právě z politických důvodů nesmí nám býti lho- stejno, v jakých poměrech vyrůstá naše příští ná- rodní intelligence, máme-li zdatně obstáti v soutěži se svými sousedy, musíme v první řadě starati se o svůj národní dorost, jak ten bude silný, lak bu- deme silni my. Zájem národního celku musí. nám jíti nade vše jiné. Neříkejme: přispějeme mládeží, až bude méně indiřerentní, až ukáže, že neskfame na- dějí v ni kladených. Vždyť vídíme, že právě hmotná bída do značné míry zaviňuje námi vylýkanou laxnost a lhostejnost. Chceme-li mládež národně zdatnou — a jistě že ano — pak v první řadě nutno materialní pomoci. Zlu nutno jíti na kořen. Jen ma- terialně zabezpečená mládež, vyspělá mravně i vě- decky, bude naší národní oporou a nadějí a zde právě leží hluboký a dosnd nedoceněný politieký význam podpůrných fondů studentských. Porovnání podpůrné soustavy české a německé ukáže, jak mnoho se nám nedostává. Největším podpůrným fondem u nás je Husův fond, který podporuje studentstvo ze všech zemí če- ských i uherské Slováky a moravský Radhošť, který podporuje chudé Moravany. Slezáky a uherské Slo- váky. Ale v žádném z obou spolků nepovznesla se podpora nad obědy, jen Radhošť po dvě léta pod- poroval i večeřemi. Podpůrný průměr bývá 15—2 obědů měsíčně, takže jen nejchudší, a to nikoli všichni, dostanou všech 30 obědů. Některé spolky poskvtují mimo to půjčky na zkušební taxy. A dostl Jak často se stává, že musí takový chudý student poskytnuté mu obědy prodati hodně pod cenou, aby mohl zaplatiti byt a opatřiti si nejnutnějšíl Jak bohatě naproti tomu postaráno o studentstvo německé! Ve Vídní jsou tři velké podpůrné spolky studentské, pědporované bohatě nejen od soukrom- níků, ale i od členů císařského domu. Jsou to Asyl- verein, založený r. 1874, který má dva velké vlastní domy (císař sám přispívá ročně 1000 K), Comité fun Studentenconvicie, jemuž cisař a arcivévodové po- skytují ročně přes 3000 K. a Rudolfinum, jež vydr- žuje plným zaopatřením 70—80 techniků. A podpo- ruje se nejen obědy a večeřemi, nýbrž i byty (s pod- porou bytovou souvisí i snídaní a 10korunový mě- síční příspěvek na obsluhu a jiné drobnosti) a pří- spěvky na učební pomůcky. Podporu těmito a jinými specialními spolky poskytovanou dopiňuje Allgemeiner Studenten Unterstůtzungsverein poukázkami na obědy a večeře v mense, jež jsou mnohem lepší než na př. v naší akademické mense pražské Kromě těchito vše- obecných podpůrných spolků je celá řada specialních, ať odborných, ať krajinských či jiných podpůrných spolků. Příkladem uvádíme: právnický (disponuje základním jměním 80.000 K), medicinský, jenž zá- kladního kapitálu vůbec ani nestřádá, filosofický (jmění circa 60 000 K), řehořský (56.000- K), židovský (zákl. jmění 112.000 K). Krajinské fondy studentské disponují ročně obnosy od 18.000 K ročně výše; což jsou proti tomu naše krajinské společky: Radbuza, Stílný. Řip a p., z nichž ani jeden nemůže ročně rozdati více než 400 K? O obědy, večeře, byty, pe- níze na běžná vydání, zkušební i promoční taxy, přispěvky na šaly, na knihy, medikům, filosofům technikům na přístroje do laboratoří, piteven, mikro- skopy a p. — o vše tu postaráno a jak vidět, dosti bohatě. Pro podporu nemocných studujících založen zvláštní podpůrný spolek, který má jmění na 240 000 K. Pozoru zasluhuje, že tato bohatě rozvinutá pod- půrná souslava vídeňská má dosti nedávný původ. Datuje se od r. 1873, tedy asi od tě doby, kdy in- tensivnější studium a větší studijní požadavky vyžá- daly si co nejúplnější hmotné zajištění studentstva, aby mohouc vyhověti moderním požadavkům doby, veškeren čas mohlo věnovati pilnému studiu. I u nás zvýšily se tyto požadavky, ale nezlepšila, naopak zhoršila se hmotná situace studentská. Bylo by žá- doucno, aby chuděmu studentstvu českému mohlo se dostati aspoň nejnalehavějšího: obědů, večeří a bytů. A o to nutno usilovat. Nesmíme strpěti, by naše chudá mládež musila si svou existenci kupovat za cenu svého přesvědčení od klerikálů. Podpůrné fondy studentské jsou důležitou institucí českou a práce pro ně, ať jakákoli, významnou prací národní. A proto organisujme už hned nyní co nejintensivněji sběrací činnost pro Husův fond, zakládejme všude, kde jen trochu možno, místní odbory Husova fondu, o jejichž velké důležitosti jsme nedávno pojednali. Výbor Hu- sova fondu milerád poskytne potřebné informace. Nezapomínejme na důležitost Husova fondua spojujme všude se vzpomínkou na Husa i paměť na ústav, jenž jeho jmeno nese a v jeho intencích pra- cuje: vychovat národu mládež zdalnou silnou a ne- odvislou. Husův fond je vydatnou zbraní proti všem našim národním i politi- ckým odpůrcům, nuže: chopme se jí.