#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 3l. prosince.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 361.
#4
alto_textblock
#4
Na »Slárodní Listve
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
—
#7
alto_textblock
#7
BSli
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Fa aze za 2h
a na venkové za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímáadministrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
#10
alto_textblock
#10
Tam je též redakce
a expedice.
#12
alto_textblock
#12
Telefonické zprávy „Nár. Listí.
#13
alto_textblock
#13
Vyrovnání s Uherskem.
Z Vídně, 31. prosince. „W. Ztg.“ uveřej-
ňuje, jak jsme mohli ohlásiti již v čísle vánoč-
ním, dnesov šechny předlohy, které tý-
kají se rakousko-uherského vyrov-
nání, zákon o drahách dalmatských, záko
o kvotě v to počítaje, a tolikéž všechny práce,
které udělány byly oběma sněmovnami, mez
nimi v prvé řadě zatímní rozpočet na první polo-
vinu roku 1908.
Dnešní publikace v úřadním věstníku vídeň-
ském znamená více než pouhou formalitu: zna-
mená za končení dvacetiletého boje
o prodloužení poměru obou polo-
vvin říše, znamená však důležitou etapu v ži-
votě a činnosti ministerského předsedy barona
Becka. Tu jest hranice, ve které dospěl k určité
hotovosti a za kterou počíná půslobno st
nová. Co se stalo do dneška, ukládá mu povin-
nosti vůči všem, kdož mu pomohli k nynější
mutě, v první řadě vůči českým poslancůma
českému národu.
#14
alto_textblock
#14
Poláci haličtí a rakouské vlády.
Ze Lvova, 31. prosince. Předseda kola pol-
ského Glabiňski pronáší se o nynějším sta-
novisku kola ke vládě a k zahraniční
politice takto: „Zásadou konservativní politiky
bylo, podporovati každou vládu
v každém přiípadě. Národní demokraté ne-
učiní svou zásadou, dělati oposici každé
vládě, poněvadž nemůže býti zájmem jich do-
nutiti vládu, aby se spolčila s Rusy a se sociál-
ními demokraty, které by zajisté získala, kdyby
kolo polské se odhodlalo k zásadnímu přechodu
do oposice. Abychom však s vládou stáli, dobře,
musíme založiti poměr svůj k ní na v zájle m-
ných výhodách, nikoli však pokládati jej
za poměrvasalů, kteří vládě slo uží
v každý čas. Zejména nesmíme vládě k vůli
nikdy opomenouti svých povinností v příčině
soukmenovců, kteří žijí v druhých zabra-
#15
alto_textblock
#15
ných polských zemích. — Krakovský „Čas“ —
vykládá dále Glabiňski — zmýlil se, pokládá-li
povolení zatímního rozpočtu v delegacích za za-
stavení boje proti trojspolku. Připomínám, že
se v delegacích ještě o zahraniční politice ne-
jednalo a že nechceme monarchie, oslabiti, ze-
jména ve chvili ne, ve které chceme žá-
dati změnu zahraniční politiky a
její osvobození od vlivu všemcc-
ných aliancí.
#16
alto_textblock
#16
Zdravotní stav miniskra Košuta.
Z Pešti, 31. prosince. Stav minist ra ob-
chodu Košuta nezlepšil se, takže jest pochyb-
nost, zdali bude moci zejtra přijati stránu ne-
odvislosti, která chce mu jako loni blahopřát
k Novému roku.
#17
alto_textblock
#17
Události na Rusi.
#18
alto_textblock
#18
Scbůze svázu ruských lidí v Odšsa.
Z Oděsy, 30. prosince. (K. k) Gradonačalník
navrhl ve schůzi, konané se zástupci svazu ryze ru-
ských lidí, aby učiněna byla opatření
která by chráníla pokojné obyvatele
předútoky členů svazu a aby byli ze svazu
vyloučeni nehodní členové, kteří porušují veřejný
klid. Dále prohlásil gradonačalník vůči zástupcům
židovské společnosti, že k zavedení spořá-
daných poměrů v Oděse nutno v prvé řadě z lep-
šiti postavení policejních úřadníků
Zástupci svazu ryze ruských lidí i židovské společ
nosti slíbili gradonačalníkovi svoji podporu.
#19
alto_textblock
#19
Telegrafické zprávy.
#21
alto_textblock
#21
úřadního věztníku.
Z Vídně, 31. prosince. K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřej-
ňuje sankcionované vyrovnávací záko-
ny, dále sankcionované usnesení delegace o třímě
síčním prozatímním rozpočtu a sankci tří
měsíčního rozpočtového provisoria pro Předlitavsko.
Z Vídně, 31. prosince. (K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřej-
uje Nejvyšší vlastnoruční list, zaslaný nejvyššímu
#22
alto_textblock
#22
maršálkovi království českěho kníželi Jiřímu L o
kovicovi.
Z Vídně, 31. prosince. (K. k) „Wr. Ztg.“ ozna-
muje: Ministr financí jmenoval ve stavu finanční
prokuratury v Praze adjunkta finanční prokuratury
dra. Augustina Mallera stajemníkem finanční proku-
larálo
ratury.,ivulm es kdoln o
Z Vídně, 31. prosince. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna-
muje: Ministr orby povolal na báňskou v y s o
kou školu v Přibrami na dobu běžného pěti-
letého funkčního období:
a) Za členy zkušební komise pro druhou státni
zkoušku odborné školy pro hornictví: Bedřicha
Chwatala, ústředního ředitele těžařských lom
ských uhelných závodů v Teplicích, Jaroslava Hon-
la, c. k. dvorního radu a báňského hejtmana v Pra-
ze, Arnošta Horlivého, c. k. báňského radua
báňského ředitele hraběcích šternberských kamenno-
uhelných dolů v Břasech, Ludvíka Jaroljm ka;
c. k. dvorního radu a báňského hejtmana v. v. na
Král. Vinohradech, Jana Mayera, c. k. báňského
radu a ústředního ředitele v Mor. Ostravě, Antonína
Martínka, ústředního ředitele c. k. priv. rakousko:
uherské společnosti státní dráhy ve Vídni, Antonína
Paďoura, vrchního inspektora těžařských lome
ských uhelných závodů v Teplicích, Antonína šk
Posche, c. k. ministerského radu v ministerstvu orby;
b) za členy do zkušební komise pro druhou stát-
ní zkoušku odborné školy pro hutnictví: Julia Di-
više, c. k. báňského radu na Březových Horáchu
Příbrami, Jana Heidlera, ředitele železáren hr.
Nostitz-Rienecka v Rothavě, Demetra Petrov i cse,
c. k. dvorního radu a ředitele c. k. hlavního min-
covního úřadu ve Vídni, Kamila Ruttnera šl,
Grünberga, ředitele teplických železáren Pražské že-
lezářské společnosti v Cukmantlu, Richarda Schí me
ka, ředitele válcovny na plech České báňské společ-
nosti ve Dvoře Knálové, Bedřicha, Schustera,
ústředního ředitele vítkovických dolů a hutí ve Vítko
vicích, Jaroslava Stuchla, c. k. vrchního hutního
správce v Příbrami a Aloisa Zdráhala, c. k. vrche
ního báňského radu a přednostu c. k. báňského ředi-
#23
alto_textblock
#23
telství v Příbrami
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON.
#25
alto_textblock
#25
Po 22 letech.
#26
alto_textblock
#26
Z Londýna se sděluje: Právě před Vánocemi pro
pustil ministr vnitra vězně Lee po 22leté nucené
práci na svobodu a tím se opět připomíná jeho př-
pad, jenž svého času způsobil v obecenstvu nesmirný
rozruch.
V obci Babbacombe vznikl v únorové noci roku
1885 požár v domě sedidesátileté miss Emmy Whi-
telirad-Keyseovy. Oheň byl uhašen a mrtvola ma-
jitelky domu byla nalezena na koberci v jídelně
s hroznymi ranami na hlavě a celém těle, jež —
dle lékařského dobrozdání — způsobily smrt. Jako
domnělý pachatel byl zatčen domovník Lee. Na jeho
oděvu byla nalezena krev, na dveřích jeho pokoje
byly krvavé skvrny a v zásuvce nalezli u něho zkr-
vácený nůž. Lee zapíral však tvrdošijně, že by cin
byl spáchal. Prohlašoval stále, že je nevinen, ale
ačkoli nebylo žádných přímych důkazů, usvědčovaly
jej přece zmíněné okolnosti tak určitě, že jej porotci
uznali vinným a soudce vyřkl rozsudek smrti, při
čemž se nezdrzel poznámky o nápadně chladném
chování se obžalovaného. Ten použil této příležitost
a pravil: „Dovolte, mylord, přičina proč jsem tak
kliden spočívá v tem, že důvěřuji v boha a bůh ví,
že jsem nevinen.“
Za tři neděle na to měla se konati poprava. Lee
kráčel klidně a odhodlaně k šibenici, postavil se na
pokyn katův na padaci dvéře, dal si zastříti bílou
kapucí oči a položiti oprátku na krk, vězeňský du-
chovní pronesl poslední slova pohřebního obřadu,
načež dáno znameni, a tu měly pod nohama odsou-
zeného povolit padací dvéře. Ale nepovolily. Kat sice
uvedl páku v činnost, ale bylo slyšet jen skřípání, ubo-
žák stál pořád ještě na svém místě. Závora byla ote-
vřena po druhé a po třetí, ale padací dvéře se ne-
pohnuly. Kat a jeho pomocníci prohližeti přístroj,
ale konečně musili kandidáta smrti odvěsti z pro-
padliště a sejmouti mu kapucí i provaz s krku. Na
zodpovědných úřadnících vyvstal rozčilením pot. Lee
však nepozbyl ani na okamžik svého klidu. Praco-
váno na přístroji s veškerým úsilím a konečné se
shledalo, že jest úplně v pořádku, dali odscuzenci
opět bílou kapuci na hlavu, vložili mu oprátku na
krk, postavili jej na padací dvéře a dáno znamení,
ale padací dvéře opět nepovolily, Lee musil pýti
znova odveden a dopraven zatím do vězení
#27
alto_textblock
#27
Nyní pracovali na padacích dveřích rychle tesaři
hoblíkem a jinými nástroji a trvalo hodnou chvíli,
než bylo oznámeno, že je teď vše v pořádku. Po třetí
vstoupil Lee s provazem na krku a zastřenýma očima
na popraviště, po třetí pronesl duchovní závěrečná
slova pohřebního obřadu a po třetí uvedl kat v pohyb
svou páku, ale po třeti také vypověděla šibenice služ-
bu a po krátké úradě rozhodli se konečně zodpovědní
úřadníci popravu prozatím odložiti. Lee byl odve-
den nazpět do vězení, obecenstvo bylo velmi pobou-
řeno trýzní, jaká byla odsouzenci způsobena a ze-
mřelý sir William Harcourt, tehdejší ministr vnitra,
změnil mu trest smrti v doživotní nucenou práci.
Pověra zpředla případ brzy legendami, vyprávělo
se o bílé holubici, jež se nad šibenicí vznášela a Lee
mluvil opět o své důvěře v boha a o zázraku, jejž
Pán k vůli němu učinil. Zatím nastoupil trest a v pře-
kotném ruchu velkého města se na případ za deset
dní zapomnělo, jako by se byl udál před deseti lety.
Od té doby uplynuly 22 dlouhé roky a muž, u něhož
šibenice třikráte vypověděla službu, slavil letos Vá-
noce opět na svobodě u své stařičké matky v malé
vesničce u Torquay v Devonshire.
#30
alto_textblock
#30
= Vánoce za živa pohřbených. Z Nového Yorku
se sděluje: Při dobrém humoru slavili tří zasypaní
horníci, Bailey, Mc Donald a Brown, 1000 stop pod
zemí vánoční svátky. Od 4. prosince jsou tito tři
mužové zasypáni v šachtě Alfa v Ely (Nevada) a
dnem i nocí pracuje se neustále na jejich osvobo
zení. Dobrá nálada a trpělivost, s jakou snášejí svůj
osud, budí v celé Americe účastenství a zájem.
V Americe, kde neštěstí v dolech bývají tak častá,
byli již mnohdy dělníci po několik dní zasypánia
konečně zachraněni, ale nikdy ještě nesnášeli svůj
osud tak vesele, jako tento trojiístek, který již přes
tři neděle vězí dole v šachtě a musí čekati ještě asi
dvacet dní, než spatří sluneční světlo. Jeden by snad
za takových poměrů zšílel, ale tři druhové se vzá-
jemně povzbuzují a pečují, aby nikdo nepozbyl
mysli. Třemi dlouhými rourami jsou zasypaní spo-
jeni se světem, jimi podávají se jim potraviny a
jedna z nich slouží za mluvící rouru. Na první svá-
tek měli slavnostní hostiu; studený krocan, lábev
whisky a vánoční pudding byly jim tlakem vzduchu
v pravém slova smyslu dolů sestřeleny. Již ráno
oznamovali nahoru: »Máme se dobře, ale nezapo-
meňte, že jsou Vánoce.« Po hostině sdělil Bailey
rourou, že se jim daří dobře, jako nikdy dříve, jen
co se týče whisky, panuje různé mínění, což byse
#31
alto_textblock
#31
dalo spraviti nejlépe druhou lahví. Druhá láhev do-
pravena dolů a ve slavnosti se pokračovalo. K mlu-
vící rouře byl postaven fonograf, jenž hrál různé
písně a tance, a zdola opět zazněla občas v odpověd
píseň něsterého ze zasypaných. Mc. Donald a Brown
jsou svobodni, Bailey však má mladou choť a jest
šťastným otcem. Tráví skoro stále u roury a ujišťuje
svou ženu, že je zdráv a dobré mysli.
= Němečtí lidožrouti. Domorodci německého
ostrova Nového Meklenburska v Jižním moři jsou
velkými labužníky a zvláště milovníci vepřového
masa, jak vypravuje C. Paul ve svém spisu o misio-
nářství na ostrovech Jižního moře. Ženy a dívky
laskají selata jako evropské dámy své psíky. Při
každé příležitosti vystrojí se hostina a při tom se
sní velké množství vepřoviny. Kdykoli přišli misio-
náři k některému náčelníkovi, aby koupili kus po-
zemku pro školu nebo kostel, byla na jejich počest
vždy uspořádána hostina. Hostitel byl by pokládal
za těžkou urážku, kdyby byli pozvání odmítli. Když
zemřel náčelník Gilai, bylo ihned zabito 30 velkých
prasat a tato porážka opakovala se ještě jednou v den
pohřební slavnosti. Při tě příležitosti byl sněden
také obrovský kanec, jenž byl v krajině proslulým
a musil býti zaplacen celou hromadou mušlových
peněz. Jestliže tím Novomeklenburčané dokazují své
požitkářství, jest to přece jen nevinná vlastnost vzhle-
dem k jejich lačnosti po lidském mase. První ná-
vštěvníci ostrova ustrnuli nad tím hrůzou. Když tam
D. Brown kdysi přibyl z Nového Lauenburku, nalezl
skupinu veselých domorodců, kteří něco kutili kolem
ohně. Černý mladík, který jej provázel, jevil podiv-
nou úzkost a naléhal na misionáře, aby místo »no
opustil. Jak mu později sdělil, učínil tak proto, že
si domorodci právě upravovali lidskou nohu na po-
krm. Mladík se obával, že Brown dá na jevo své
zděšení, jestliže to zpozoruje a tím domorodce proti
sobě popudí. Bylo to zcela blízko místa, kde nyní
stojí stanice Eratubu. Na jiné straně ostrova v Kudu-
kudu přišel týž misionář do domu, v němž bylo po-
věšeno 35 mužských a ženských čelistí v upomínku
na kanibalskou hostinu. Zmíněný již náčelník Gilai
byl zvláštní milovník lidského masa. Jednoho dne
přišel do jeho krajiny policejní oddíl a zastřelil sou-
sedního náčelníka pro nějaký zločin. Gilai prosil,
aby mu mrtvolu dali k snědku. Když byla žádost od-
mítnuta, učinil pokus dostati aspoň ruku nebo nohu.
Ovšem opět marně. Svými neustálými prosbami pro-
jevil však takovou lačnost po lidském mase, že mii
sionář blízké stanice z opatrnosti dal mrtvo.u, zatí-
zenou velkými kameny, ponořiti do mořské hlubiny.