ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e583fa50-75e3-11dc-bf55-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 20. dubna 1907.
#3 alto_textblock #3
Číslo 108.
#4 alto_textblock #4
t
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. Iisty předplácí se v Praze v adninist s dvojí donán nk laa vo slianác n l . rojtovt n rrk i a t s dvojí z lsall
#6 alto_textblock #6
knh
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
K o ri
#9 alto_textblock #9
NARO
#10 alto_textblock #10
Ni
#11 alto_textblock #11
IS
#12 alto_textblock #12
Y.
#13 alto_textblock #13
V drobném prodeji ve slislkich sa vankor nní čl. sdpsla knl
#14 alto_textblock #14
ranní číslo o sobě . .
#15 alto_textblock #15
nil
#16 alto_textblock #16
.. . . . . 4
#17 alto_textblock #17
Inserát plati sa kotově rapřa Piellace otert pn lsl-
#18 alto_textblock #18
tlskárna a ezpodleo Nátanies leaa a Bskopisy se asvraeeji.
#19 alto_textblock #19
K německým studiím o otázce česko-německé.
#20 alto_textblock #20
Profesor curvšský Jindř. Herkner, rodem český Němec a povolaný odborník ve věcech sociální politiky, uveřejnil v Sombartově »Arch. für Social Wissenschaft u. Soc. - Po- litik« (sv. XXIV.) pozoruhodný rozbor po- věstných prací prof. Rauchberga a svob.p. Wiesera, věnovaných národní držbě a pomě rům poplatnosti v Čechách. Práce obou ně- meckých profesorů byly ovšem záhy po svém vyjití uvedeny na pravou míru odbor- níky českými i českou žurnalistikou, ježto však jak Němci zdejší, tak vídeňská žurna- listika neopominou nijaké příležitosti, aby na základě jejich namnoze neudržitelných před- pokladů a vývodů nečinili neoprávněných ná- roků a nepožadovali přemrštěných ohledů, nesmíme ani my ponechati bez povšimnutí nijakého hlasu, kterýž jest způsobilým uvésti cenu zmíněných studií na pravou míru. A ta- kovým hlasem jest právě kritický rozbor jejich, uveřejněný Herknerem, jenž jest tím důležitějším, že se ozývá z tábora jejich vlastního a ovládá jak znalostí národnostních poměrů v Čechách, tak odbornou znalosti příslušných disciplin. Ihned v úvodu rozboru svého prav Herkner; Z různých důvodů jest to trapný úko zaujati stanovisko ke jmenovaným dílůmv odborném vědeckém sborníku Ač pocházejí od učenců prvého řádu, neroz hodovalo při skládání jich pouze vědeck hledisko. Mají spíše Němcům v Čechách po skytnouti učenou podporu v tuhém zápas o udržení sféry národních zájmů. Má li tedy zpravodaj hověti poněkud i záměrům autorů jest i sám nucen k jakémusi »genre mixte« ke spojení nikoliv nepovážlivému hledisel politického a vědeckého. Takto několika málo slovy charakteri suje Herkner politickou tendenčnost zmíně ných prací. Potom vypočítává podstatné výsledky. k nimž dospěl Rauchberg a souhlasí s ním pokud prohlašuje, že národnostní zápas s týká zvláště budoucnosti Čechů v německé oblasti jazvkové. Sou hlasil by od srdce rád i s přáním a nadě jemi Rauchbergovými, pokud se týká českých těchto menšin již proto, že jest sám Něme v Čechách narozený, ale přes to, jakkoliv jest obrovský číslový materiál, jímž Rauch- berg velmi obratně operuje, nemůže nabýi přesvědčení, že jeho (naskrze oplimistické základní nazírání jest správné. První námitku svoji opírá o známé slab stránky úřadní rakouské statistiky; zvláště. pokud se týká poměrů jazykových, a praví vskutku pak mohutný pokrok, kterýž nasta v kulturním rozvoji národa českého a se sílení jeho národního sebevědomí znamenaly by citelné přesunutí moci, i kdyby číselný poměr obou národností byl zůstal beze změny. Než nejenom že některé politicky velmi závažné momenty se nedají vůbecčí selně vystihnouti, i ohledně oněch poměrů pro něž uvádí Rauchberg dosti uspokojivo materiál, musím projeviti řadu pochybností Tu zmiňuje se zejména o tom, že se př sčílání v Rakousku nevykazuje jazyk otcov ský, ale »obcovací«, čímž poměry národnostn dle okolností spíše se zatemňují a zahaluj než objasňují; vždyť i vláda při posledním sčítání zastupuje jiný smysl »obcovacíh jazyka« než dříve. Dotýká se zejména obco- vacího jazyka lidí odvislých a táže se Odkud to ví Rauchberg, že česká čeleď nek učenníci v německých rodinách s nikým jiným neobcují? Což nemůže býti jejích sty s jinými soudruhy v témž domě a rodáky v témž místě mnohem intimnější a čilejší než se zaměstnavateli Dle rakouské statistiky má každá osoba jen jediný obcovací jazyk, kdežto ve smíše- ných krajích mnoho lidí užívá tu toho, tu onoho jazyka. A takovéto poměry statistik vůbec nevyjadřuje; ona je spíše průkazem národní převahy než správným ohlasem sku- tečnosti. Možno tu tedy mluviti i o vlivu společensky silnějších tříd i o majorisování. Jenže Rauchberg všude přijímá tento vliv, kde byl na prospěch Němcův, ale snaží se oddisputovati případy, kde Čechové se osvěd- čují býti silnějšími. A vysvětluje-li dále Rauchberg úbytek Němcův v Praze částečn tím, že »chudší a kulturně nižší lidé zapřeli svou německou národnost aspoň na den sčí- tání lidu«, proč by nemohli se v německýc krajích vyskytovati opět Čechové, kteří »rov- něž na den sčítací« své národní přesvědčen zapřeli Jiný příklad, kdy síla majority se ne osvědčila, poskytuje severočeská pánev hnědo- uhelná, kde Čechů přibylo o 10 2 procenta. Pokládá li to Rauchberg za dočasný a pře- chodný zjev, ani s tím nesouhlasí Herknen a táže se: až budou doly vyčerpány, ne- zůstanou žádní Čechové a nevystěhuje se zatím někdejší zemědělské obyvatelstvo ně- mecké? Tu osvědčuje se býti Herkner ostřejším Němcem než sám Rauchberg a doporučuje soustavnou vnitřní kolonisaci. I na naší straně se od let mluví o potřeb vnitřní kolonisace, ale k činu stále ještě ne- dochází . Dále vytýká He kner libovolné jednání Rauchbergovo, s jakýmž třídí okresy na ryzi a smíšené. Prvými jsou mu takové, jež ne- vykazují 20 procent Čechů neb Němců a pro hiašuje za ryzí německá města, na př. s 17 pro-
#21 alto_textblock #21
centy Čechů; kdyby toto rozdělení bylo sprá- vné, musil by Rauchberg i Prahu pokládati za město ryzí české, ale o tom nechce ani slyšet! V Praze chce míti dvojjazyčnou správu. Nesmí se však přehlédnouti, že se stano- viska ostatních národností stejné požadavky se dají činiti i oproti Vídni jakožto hlavnímu městu říše; její velikost nespočívá pouze v tom, že je hlavním městem německých Rakušanů kmene Bajuvarů, ale jest i hlav- ním střediskem státu, čítajícího na 27 mil. obyvatel, v němž jest pouze devět milionů Němců. I Vídeň může býti prohlašována za největší město české, čítalať v r. 1900 mezi 1,674 957 obyvateli 397.000 příslušníků z če- ských okresů; a přece žádný Němec nechce dopustiti, aby se otřásalo »ryze německým- rázem Vídně? Zkrátka, všechny finesy Rauch bergovy ve příčině Prahy nedovedly přesvědčiti Herknera, že pražské němectví neztrácí na významu vedle mocně snaživého živlu če- ského a dokládá: Národně cizí půda pražská ne dovede tam se nalézajícímu němectví po- skytnouti oněch sil, jichž jest třeba ke zdár- nému rozvoji. Rauchbergovi jsou sice také známy pod mínky vývojové, ale pokládá je za osvěd- čené pravdy — jen když posuzuje česke menšiny v německé oblasti jazykové. Rovněž vyvrací vývody Rauchbergovy, pokud dospěl k názoru, že přirozený pohyb obyvatelstva se domněle stává příznivější pro Němce než pro nás Čechy. Úmrtnost Němců, byť se byla zmenšila v posledním sčítacím desetiletí, vzbuzuje ještě stále obavy. Vr- kazujeť mnoho mrtvě narozených a místy až děsivou úmrtnost dítek; krátké trvání života mužů a proto i značně množství vdov. Ježto do oblasti německé přicházejí Čechové v letech plné životní síly — má se věc ve skute nosti pro Němce mnohem nepříznivěji, než z číslic statistiky vysvítá. Počet narození jest sice pro Němce po- někud příznivější než pro Čechy, ale tato útěcha ihned opět mizí, uváží-li se, že Němci vykazují více nemanželských dítek a že úmrtnost dítek jest větší. Pokud se týče nedostatečného procenta přiznání k české obcovací řeči v německ oblasti jazykové, namítá Herkner, že schází všeliký doklad o poměro, jaký byl tu dříve a jest přesvědčen, že dělnici čeští čím dál tím houževnatěji budou hájiti sycu na rodnost. Otázku českých menšin čin Herkner závislou na vnitřní ko lonisaci; zejména domnívá se, že by rozdělením velkostatků v usedlosti selsk mohlo se působiti na zvýšení počtu obyva- telstva okresů českých a zadržeti příliv jeho do obvodů průmyslových. Neméně zajímavá jest otázka, již klad Herkner ve příčině poněmčování menšin českých, obávaje se, že tím němectví v Č- chách pozbude souvislosti s ostatními Němci. Co se týče Wieserovy studie o německé poplatnosti, přiznává Herkner, že měl úspěch při zavádění všeobecného volebního práva, ježto se dostalo Němcům více voleb- ních okresů, než by na jejich počet připadalo ale má za to, že se stanoviska vědeckého nelze se srovnati s výměrou práv dle berní a zejména ne, účtujíli se dle národností. Vždyť jest pravděpodobno, že část bernieh povinností se přesunuje na české obyvatel- stvo tam, kde Němci vládnou větším majet- kem movitým aneb velkými podniky ve smíšených neb českých obvodech Herkner zkrátka klade na studie, jež mají národu německému opravdu prospěti, mnohem vážnější a tudíz i vystižnější po- zadavky.
#22 alto_textblock #22
Panovník v Praze.
#23 alto_textblock #23
Včera navštívil panovnik město Smíchov, kter k vznešené této návštěvě bohatě bylo vyzdobeno a jehož veškeré třídy obyvatelstva shromáždily se v ulicích a třidách, aby panovníkovi vzdaly hold. Počasí bylo velmi pěkné, třebaze teploměn ukazoval pouze 6° C nad nulou. Obloha se vy- jasnila a sluníčko příjemně hřálo.
#24 alto_textblock #24
Výzdoba Smíchova.
#25 alto_textblock #25
Výzdoba města Smichova důstojně se řad k monumentální dekoraci Prahy, zřízeně k osla vě nynějšího pobytu panovníkova na hradě praž- ském. Obecní zastupitelstvo smíchovské organi- sovalo ze svého středu okrašlovací komisi, kte- réž pověřila návrhy všech výzdob městem pro- vedených svého člena architekta prof. Cechnera. Výzdoba Smíchova je jednak povšechná v uli- cích, kudy panovník dle stanoveného programu měl projeti, jinak soustředila se však na ona místa, která J. V. poctil svou návštěvou. Původ- ně bylo stanoveno, aby městská representace vzdala svůj hold králi v nádherném stanu, který byl projektován na náměstí před radnicí. Když pak se zřetelem na stáří panovníka s tohoto ná- vrhu sešlo, byla pro přivitáni J. V. zvolena za- hrada Kinských a pro představení hodnostů pa- vilon v této zahradě, kterýž propůjčen jest Ná- rodopisnému museu, jež zároveň si vyprosilo čest návštěvy panovníkovy. Ježto po prchlidce Národopisného musea byla stanovena progra- mem císaře návštěva vychovatelny kláštera S. Coeur, kterýž jest v ulici Karlově, sousedící se zahradou Kinských, bylo nutno upraviti slav- nostní vstup do zahrady i ulice, což rozřešeno velmi účelně třemi pylony v moderním empiro- vém slohu navrženými, kteréž nesou zlacené vásy, z nichž při příjezdu panovníka plály mo-
#26 alto_textblock #26
hutné slavncstní ohně. Pylony obklopeny květi- novými záhony ze stromků vavřinových, rýso- valy se elegantními obrysy svými na světlezele ném pozadí pučícího sadu a tvořily nádherný vstup, důstojný vjezdu krále. Pylony provedli tesařské práce Vlnas, štukatérské Kraumann Šimonovský, malířskou práci Nevrlý, vesměs n Smíchově. Řecké ohně obstarala plynárna praž ská, odděl. smíchovské. Výzdoba paláce Národopisného musea jest převážně květinová a přivádí jednoduchou, al ušlechtilou architekturu paláce tohoto ku plné mu účinu. Jako pavilon sám jest i výzdoba jeh- navržena ve slohu empirovém a záleží z rato lestí palmových, sepjatých modrými stuhami, věnců lipových, sepnutých stužkami červénými bohatěji jest vyzdoben jen střední risalit s nád- berným dorským portikem, jenž obestřen bílou hedvábnou draperií zlatem krumplovanou. Zvláštní slohovou elegancí jest vyzdoben půvabný přízemní salon, v kterém byli J.v představeni hodnostové: členové rady městské. okresního výboru atd. Všecky otvory obestřeny bílým hedvábím se žlutým třepením a mezi pi- lastry pověšeny na bledě modrých hedvábnýei stuhách zlaté vavřinové věnce. Celek doplněn kyčtinovými záhony z palem a kvetcucích aza- lek. V dolejším sále a předsíni zavěšeny byls pro lepší osvětlení lustry s dvěma obloukovým lampami a více žárovkami, jež instalovala měst- ská elektrárna na Smíchově. Výzdobu provedli. čalounickou Kavina a květinovou Podrazský z Smíchova. Koberce zapůjčila firma Gottvald Kromě paláce v zahradě Kinských vyzdoben nádherně také radnice smíchovská; také zde pře- vládá výzdoba květinová a i zde arch. Cechner nezakryl průčelí radnice, ale podřidil všechen dekor slohu budovy zde renaisančnímu, aby v slavnostním hávu jevila se jako radnice če- ského města. Přízemí zdobí chvojné pilastry mezi okny a v oknech rozložité palmy, střed v 1. patř. vy- značen mohutným stítem s iniciálkou panovní- kovou pod korunou. Nad štítem umistěn jest přesně v heraldiekých barvách provedený kr- lovský znak zemský, po jehož bocích jsou mez palmovými ratolestmi znaky Moravy, Slezska města Smičhova. Nad I. i II. patrem pnou s široké festony a celkový příznivý dojem do- plňují originální perské koberce, vyložené z oken obou pater. Výzdobu radnice provedli: květino- vou Soukup a čalounickou Komárek ze Smicho- va. V ulicích, kudy J. V. jel, rozestaveno jest přes 100 stožárů s čerrano bilými korouhvemi. Při vstupech do hlavnín ulic a pa křižoválkách jsou stožáry přepásány napřič ulie malými pra- porci a opatřeny 3.5 m. vysokými podstavci. ověšenými věnci a festony na rozích. Na pod- stavcích v koších rozloženy jsou kvetouci kvě- tiny. V celku dodávají takto korouhvemi zdo- bené stožáry ulicím Smíchova slavnostní a ve- selý ráz. Košiny pro květiny provedl p. Kaspa- rides ze Smichova. Květinovou výzdobu na ně dodala fa. Hornek ze Smíchova. Tesařské práce na podstavcích stožárů, jakož i postavení sto- žárů provedli pp.: Vlnas, Šulo a Lefler ze Sm- chova. Natěračské práce provedly dílny pánů Kiliana a Franezyka ze Smíchova. Výzdob květinovou u pylonu před zahradou Kinskýeh a na podstavcích stožárů, jakož i v zahrad Kinských provedl vrch. měst. zahradník Rou- denský a zahradník Kinského zahrady Sudik. Pro- vederi výzdoby a dozor obslarai I. a II. odbor měst. tech. kanceláře za řízení přednosíů vreh. inž. Šlapáka a inž. Čámského dle návodu a vrch- ního řízení ředitele a stav. r. Adolfa Duchoně.
#27 alto_textblock #27
Příjezd panovníka.
#28 alto_textblock #28
O 142. hod. odpolední panovník opustii svoji residenci na královských Hradčanech v průvodu místodržitele, následován pobočníky za 11 minut přijel do zahrady Kinského, kde velké zástupy obecenstva nadšeně „Slávu“ pro- volávaly. Dvorní kočár přijel k Národopisnému museu českoslovanskému, v jehož vestibulu shromáždili se členové městské rady a okresníh výboru na Smíchově, dále zástupcové státních úřadů smichovských. Když utichlc provolávání Slávy obecenstva, před museem shromážděného byl panovník na stupních budovy osloven smí chovským okresním hejtmanem místodrž. radou Pokorným a do vestibulu doprovozen, kdež pře staven panovníkovi starosta města Smichova p. dr. Alois Koldíns ký, který takto panovník oslcvil:
#29 alto_textblock #29
„Vaše Apoštolské Veličenstvo! Nejmilosti vější císaří a králi! Obyvatelstvo města Smí chova vítá svého milovaného Nejmilost. císaře krále s nejupřímnější radostí, s nejvěrnější lá skou a oddanosti s přáním, aby bůh všemohoue Vaše Veličenstvo ještě po dlouhá léta k radosti a blahu Vašich národů ve zdraví zachoval. Jmé- nem obyvatelstva města Smichova vzdávám Va- šemu Veličenstvu nejoddanější dík za milostivou vznešenou Vakí návštěvu našeho města a vo- lám Jeho Veličenstvu císaři a králi Sláva! (Shro- máždění provolávají třikrát Slávu.) Potom byl panovníkovi představen starosta okr. zastupitelstva p. Eberl, který panovníka takto uvítal: „Vaše císařské a královské Veli- čenstvo! V dějinném okamžiku, kdy V. V. vstou- piti ráčilo do střediska samosprávného okresu smíchovského, dávám výraz citům plesajícího obyvatelstva tohoto okresu nad nejvznešenějším příchodem jeho nejmilostivějšího císaře a krále. Račiž Vaše Veličenstvo přijati ujištění nás všech o naši nezlomné věrnosti a nejhlubší oddanosti, kterouž všichni Ineme k posvátné osobě našeh milovaného panovníka a naší nejjasnější dyna-
#30 alto_textblock #30
stii.
#31 alto_textblock #31
Panovník odpověděl na obě oslovení česky „Rád přijimám ujištění o věrné lásce a přichyl nosti ke mně a mému domu, které jste jménem města a okresu smichovského projevili. Doufám že se budu moci při objížďce sám přesvědčit
#32 alto_textblock #32
o utěšeném rozkvětu města a okrezu, které i n dále svojí p lizní ujištuji. Potom byli panovníkovi předslaveni členové městské rady smíchovské pp. Linhart (jej panovník oslovil a tázal se ho, jak město zmo- hutnělo), F. Křížek, dr. Hádek, dr. S tei ner. Šimek. Jeřábek, Hušrauer Adler a ví. r. Doucha. Okresní starosta p. Eberl byl olážán, jak velký jesť okres smí chovský a panovník po zádpovědi, že čítá 5 obcí, pravil, že pánavé mají zajisté mnoho pra- ce; dále se tázal paha Sťarosty, jek dlouho ji růsobí v okresním výboru. Dále oslovil pano- vník náměstka sterosty p. posl. St. K ub r a byli mu představeni členové okresního výber pp. Ant. Krupka a Alois Potůček. V řadě dále stáli zástupcové smíchovskýeh státních úřadů, jež smíchovský okresní hejtma představoval německy. Přednosty okresního sou- du smichovského p. rady Pešky tázal se p- novník, jak jest rozsáhlý obvod tolioto okresu, dále oslovil panovník polieejního radu pana Habersbergra a vrch. komisaře p. 11 a singra. Kanovníka msgra. Švehly tazál s panovník, jak dlouho působí na Smíchově. 3. Ka- novník odpevěděl, že jest zde již 50 roků ka ee měl již několikrát příležitost prositi panovňík o podporu kostela sv. Václava. Panovník: „Jest to zajisté pěkný kostel?“ Kanovník: Anc, Veli- čenstvo, velmi pěkný.“ V tom spozoroval pa- novník městského radu p. F. Hubáčk a, který předvčírem byl panovníkem přijat v audienei „Vy jste zde také?“ otázal se ho panovník. Pa Hubáček: Veličenstvo, zastupuji zde s pány Brožem a Braunem obec pražskou, která spolu s městem Smichovem koupila tuto zahradu Kin ského.“ Panovník: „Jest to krásná zahra- da.“ Pan Hubáček: Obě města pečují vše- možně o její zdokonalen Potom byli panovníkovi předslaveni zástup cové Rady společnosti Národopisného musea p prof. Matiegka a jednatel dr. Václ. Tille, v jich průvodu panovník odebral se z vestibulu do prvého patra můsoa.
#33 alto_textblock #33
Panovník v Národopisném museu Královskou návštěvu v museu národopis ném dlužno řadíti mezi nejvý znamnější body le- tošního pobytu pancvníkova v Praze a slavnost ního programu s nim spojenéhe. Záslužná česk instituce, vznikla před dvanácti lety z nezapo- menutelné Narodopisné výstavy českosle vanské, spravovaná nehlučnou, za to však tím obéta- vější a úsilovnější praci řady vynikajících če- ckých slavistův a vědeckých praccvníků, za slouží mnohem hlubšího ještě a všeobecnějšího zájmu, než se ji ho dosud v české veřejnosti dostává. Sbírky Národopisného musea, umísténé v nejkrásnější pražské zahradě, v sadech Kin- ského, nalezly tu sice krásný prozatímní útulek, avšak v prostorách tak omezených, že zde možno veřejně vystaviti pouze j e dnu pěti n všeho jejich bohatství. Ostatní jest uloženo prc- zatím v bednách, v sotva postačujících záso- bárnách musejních, a bude ještě dlouho trvatí, než stavební fond Společnosti musejní vzroste tak, aby mohle být pomýšleno na velikou stavbu potfebného vlastního paláce musejního. Nejen vládní a zemské subvence, jichž se desud Ná- rodopisné společnosti dostává, nejen obětavě podpory města Prahy i Smichova, v jejichž spo- lečném majetku nalézá se budova, poskytujíet prozatímní útulek jejím vzácným sbírkám, jest nutně potřebí. Můsi se k nim přidružiti účinná podpora a účast všech korporací veřejných, pod- pora obětavých českých jednotlivců a celé ve- řejnosti české, jejíž chloubou národní jsou bo haté národopisné sbírky. Vzácnou návštěvou pa novnikovou dostalo se krásného uznáni a oká- zalého vyznamenáni obětavým snahám Národo- pisné společnosti: bude dobrým a vítaným prak tickým výsledkem jejím, zmnoží-li a rozšíří ne- ličená chvála a obdiv moenářův i jeho družiny zájem a lásku našich vlastních lidí k institue tak významné a všem nám drahé. Na schodisti, vedoucím do prvního patra musejních sbírek, očekávali příchod panovní kův, jejž doprovázeli místodržitel hr. Couden- hove a oba jeho pobočníci, předseda Národopis- né společnosti prof. dr. J. Matiegka a za musejní radu pp. prof. dr. L. Niederle doc. dr. V. Tille. Doprovodili vzáenou ná- vštěvu do dvorany musejní, vyzdobené sice ne- bohatě, ale neoby čejně vkusně a ladně květi- novou a zelenou dekorací. V průčelí dvoran umístěna krásná luneta Němejcova svěžích, sví tivých barev, představující „Hold Plzeňstvac saři a králi“. Luneta zapůjčena sem z mistrovy výzdoby umělecko-průmyslového musea plzen ského, jež postaveno bylo v jubilejním r. 1898. Zde v polokruhu shromáždila se v plném počtu musejní rada — kromě jmenovaných již tří — pp. prof. dr. A. Kraus, A. Häusler, pro dr. Gruber, prof. dr. J. Jakubec, prof. d. J. Polívka, arch. Roštlapil, prof. v Pech a prof. K. Chotek, jako zástupce vlád- ní ve výboru musejním řed. Jiří Stibral, zá- stupce města Prahy inž. Herain, a posléze jmenovaný již umělec Aug. Němeje. Když vstoupil panovník do dvorany, uvíta jej prof. Matiegka tímto oslovením:
#34 alto_textblock #34
„Vaše Veličenstvol Jsme štastni, že Vaše Veličenstvo návště- vou Musea národopisného ráči projeviti svě nej- milostivější uznání našim dlouholetým snahám. Museum, které vzniklo před 12 lety z výstav národopisné za součinnosti všeho lidu českého a jež těší se podpoře vysoké c. k. vlády, slav- ného sněmu král. českého, král. hlav. města Prahy i města Smíchova a jiných korporaci. snaží se zachovati vše, co nejoddanější Váš lid český ještě před nedávnem charakterisovalo. jeho kroje, jeho potřeby a jeho uměleckou tvo- bu. Račiž Vaše Veličenstvo tomuto ústavu, který jest přesným obrazem svéráznosti a kultury va-
#35 alto_textblock #35
šeho českého lidu, nadále zachiovati svou nej- milostivější přízeň. Na to panovník odpověděl- „Se živým zájmem prohlédnu si sbírky Ná- rodopisného musca českoslovanského. Jsem pře- svědčen, že vždy věrný obraz kultury a svě- ráznosti českého lidu podají a tím lásku k vlagi obrozovati budou. Když skončil stařičký mocnář, paždstpuol před něho dceruška prof. Niederla ve4řka Niederlova, oblečená v krásném kroji slo- váckém, v jedné ručce bohatou kytici, v druhé vyšívaný šáteček, a podalá mu kvěly s hlubokou úklonou. Panovník přijal kytici laske č, a sklo- niv se k děvčátku, vyptával se, jaký to kroj, a vyjádřil svoje překvapení i potěšení nad jeho bohatostí i krásou. Pobočník císařův hrabě Paar odevzdal pak jménem panovníkovým děv- čátku na památku v pouzdře skvostný zlatý ná- ramek s iniciálkami F. J. Na to dal si mocnář představiti předsedou po řadě všechny členy musejní rady, z nichž jednotlivé oslovil, vyptávaje se jich laskavě po jejich povolání, po pracích a záležitostech, týka- jících se správy musca a jeho sbírek. Prof. dra. Krause ptal se, co přednáší, a zvěděv, že je. profesorem germanistiky na české universitě, po- stoupil k pokladniku Národopisné společnosti p. Häuslerovi, jemuž vyslovil uznání za- zodpovědnou a záslužnou činnost, jakou po celých 12 let koná, také architektovi Rošt- lapilovi a prof. Polívkovi jako redak- toru cenného „Sborníku národopisného“, věno- val několik pochvalných slov, ujišťuje, že se tés na shlédnutí bohatých sbírek musejních. Vůči řed. Stibralovi, jehož poznal panovník již v minulých dnech, vyjádřil potěšení, že i tady se s ním setkává, a na konec upozorněn na krásnou lunetu Němejcovu, dal si předsta- viti umělce, vzdávaje mu obdiv a dík za krásne jeho dílo. Provázen pak korporativně celou musejní radov, nastoupil mocnář obchůzku po části sbí- rok musojních, při čemž mu výklad podávali pp. prof. Niederle a doc. Tille. Prohlížel s ve- likým zájmem všechno, zastavuje se sám u po- drobností, a žádaje vždy nové a nové informace. Družina prošla nejprve slováckým sálem, kdež panovník mnoho pozornosti věnoval krojovým figurinám, dávaje si vykládati, které z těchto krojů, a v kterých krajinách se dosud nosí, opětovaně vyslovoval lítost nad tím, že rázovité kroje čím dále tím více upadají v zapomenutí. Delší dobu ztrávil panovník v síni výšivek, a zvliště blatenské a soběslavské pleny shledával překrásnými, obdivuje bohatost a krůsu barev i uměleckou jemnost provedení. Obdiv jeho vzbudila také veliká skupina „Jízda králů“, dobře známá z Národopisné výstavy, již celou
#36 alto_textblock #36
obošel. Upozorněn místodržitelem na krásnou vy- hlídku, jaká se tu skytá s oken na Prahu, vyšel panovník na balkon, a několik minut věnovaí překrásnému pohledu, který tu z kotliny dolejší partie zahrady Kinského otvírá průhled na ča- rovné panorama města, na jehož hlavní body odtud viditelné jej upozorňoval doc. Tille. Další obchůzka nastoupena síní staré keramiky české, kdež upozorněn panovník na zvlást vzácné a krásné kusy, jichž kopii si dala poří- diti areikněžna Isabella, poznavši je na loňské výstavě ve Vídni. Shlédnuv na postranním stol- ku bohatou sbírku publikaci vědeckých a folklo- ristických, vydaných péčí Národopisné společ- nosti, vyslovil znova srdečnými a nejvýš uzna- lými slovy díky členstvu jejímu za krásnou, zá- služnou činnost. Mnoho pozornosti věnoval dálo pozorný mocnář staré české majolice, bohaté sbírce velkonočních kraslic, i starým formám na marcipán, vyptávaje se podrobně na způsob jich užívání. Zanesa posléze svůj podpis do pamětní knihy musejní, přijal panovník před odchodem milo- stivě dík předsedův za vzácnou návštěvu, dě- kuje roztomilým způsobem za průvod sbírkami, jichž shlédnutí jej nanejvýš — dle vlastních slov — uspokojilo a zajímalo. Po tomto rozloučení vyšel pak panovník ho- řejším vchodem budovy musejní a usedl se svými průvoděími do připravených povozů, pro- vázen živými ovacemi shromážděných zástupů.
#37 alto_textblock #37
V klášteře Sacre Coeur. Provázen voláním Slávy a fanfarami odjel pancvník se svojí družinou z Kinského zahrady a Karlovou třídou jel do kláštera srdce Ježíšova. V klášteře je pensionát pro dívky a pětitřidni obecná škola. Nyní má 60 chovanek pensionat a škola 276 dívek. Panovník byl u vchodu uví- tán arcibiskupem bar. Skrbenským, představe- nou kláštera a pak odveden do sálu v prvém patře. Po zapění prvé sloky císařské hymny přednesla Marie Kristina Schönbornová, dcera přísedícího zemského výboru, panovníkovi adre- su, načež sl. Véra Hrubanová podala panovní- kovi kytici. V druhé síni byli panovníkovi před- staveni členové učitelského sboru, načež prc- hlédl panovník učebny, kostel a v přijímaeím saloně se podepsal. V zahradě byly shromážděny chovanky pensionátu a zde žačka čivrté třídy Blažena Jiránková, dceruška profesora na. konservatoři, přednesla zvučným hlasem rýmo- vaný proslov v řeči české a Božena Drbál- ková, dceruška tajemníka zemského soudu, podala panovníkovi kytici. Panovník pochválil žačku Jiránkovou a tázal se, kolik jest ji let. „Deset, Veličenstve,“ odpověděla čiperná škola- čka. Odtud odjel panovník k vorovému přístavu. U Švandova divadla „u Libuše“ orkestr při při- jezdu krále hrál národní hymnu českou „Kde domov můj?“, což působilo mohutným dojmem.
#38 alto_textblock #38
U vorového přístavu.
#39 alto_textblock #39
Vorový přístav byl k návštěvě panovníka slav- nostně vyzdoben. S „lapačů vorů“, vyčnívajících z vody, vlály prapory v zemských a říšských barvách a rovněž strážní domky na ostrově byly okrá sleny