Číslo 66.

V Praze, dne 9. března 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedíce: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200 - Netrankované dopisy s nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šeste hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho díně polední. Jednotlivé číslo za Telefon redakce č. 1128.

KAl

ULRE LIS

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčné. . . .. K 2.80 čtvrtletně ... K 8.z0 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. K S.— čtvrtletně .. . K 9.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky. Francie. Švýcarska, Italie. Bel- zie, Anglie a Ruska: čtvrtletné . .. K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 30 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 53 minuty odpol

Pátek: Sv. Františka Římská, vdova.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně U Matky Boží před Týnem od 7.—11. března.

Církevní krise v Rakousku.

IV. = Inspektor Diefenbach ve svých vývodech o krisi rakouské dozbal odpor mezi katolíky ně- meckými, kteří mu vytýkají, že nahodilé chyby jednotlivců sevšeobecňuje, že upřílišňuje, a že po- vrchní znalostí církevních poměrů rakouských vy- niká. Uvedli jsme hlavní výtky jeho. Snad chtěl pomoci svou ostrou kritikou věci, ale pomohl vlastně přátelům hesla »Los von Rom«, kteří s jeho brožurou, jak psal »Vaterland«, obcházejí a agitují. Diefenbach vzbudil rozhořčení i mezi kato- lickými Němci, z nichž mnozí dali svědectví horli- vosti duchovních i řeholníkův. Úplnost věci žádá vytknouti i co Diefenbach shledal na biskupech, jimž vytýká, že jsou pravidelně jmenováni ve věku, kde hledají už odpočinku, že mlčeli, když ministr kultu na jich podání o školských zákonech nedal odpovědi a že zahájili taktiku: »mitte vadere. sicut vadit« (nechme to jíti, jak to jde). Diefen- bach ovšem nezná, že všichni biskupové v po- slední době byli jmenováni jako muži plné síly ve 40 letech, ano i pod 40 let, dále, že 30 let o ná- pravu školských zákonů pracují, ale že jejich snaha není vždy provázena výsledkem, jako není snaha německých biskupů vždy úspěšnou. Diefenbachovi dobře odpověděl jeden znatel rakouských poměrů, který označil v »Köln. Volks- zeitungu« jako příčinu »krise církevní«, je-li již třeba toho jména k vůli heslu »Pryč od Říma« podržeti, hlavně patronát a nevolnost církve. Týž muž právem poukázal, že katolická církev v Ra- kousku neobsazuje ani beneficia, ani biskupů, ale že toto největší právo zadáno jest laikům, kteří dle své vůle mohou si voliti, a nikoli dle poža- davků církve. O tomto bolavém bodu pojednaly »K. L.. v listopadu r. 1899 tak, že vývody jejich za své přijalo duchovenstvo vikariátů královéhradeckých a žádá za úpravu patronátních poměrů. Patronát může snadno působiti zhoubně na duchovenstvo, jehož postavení jest vlivem jeho velmi stiženo. Přízeň některého řiditele jest vydatným prostřed- kem v konkurenci se žadatelem »nebezpečným«a jest kratší cestou k cíli, než horlivé a upřímné plnění povinností. Právem cizinec zde se věci »jehlou dotekl«. Ne líbání rukou patronek a řidi- telek, ale plnění povinností jest měřítkem při ob- sazování beneficií. Kardinál Šchönborn jako rektor k svěřencům říkal, aby nikdy nelíbali rukou ani patronkám. Tak mluvil šlechtic kardinál. Zde se věci jen povrchně dotýkáme a zcela souhlasíme s pisatelem v »Köln. Volkszeitungu«, který značný vrub viny svádí na řad patronátu a nesvobodu církve. Biskupové, píše týž muž, jsou jmenováni vládou — dočasným ministrem. Hamerstein T.J. ve spise »Zukunft der Regilionen« právě v ne- svobodné jmenování biskupů v zemích kato- lických vidí příčinu, proč katolické země s tak zv. katolickými vládami zůstávají v pokroku církevním za zeměmi nekatolickými, kde biskup jest svobodně ustanovován papežem a ne ministrem, který též může býti členem lóže zednářské zároveň. Vrchní velení církve v katolických zemích, a tedy i v Rakousku, jest v rukou vlády. Přes 95 procent všech míst se obsadí světskými oso- bami neb světskou vládou kromě několika volitel- ných biskupů, všichni jsou vládou jmenováni. Že Cislajtanie tolik netrpěla tímto nedostatkem, jest zásluha české šlechty historické, která, jsouc věrna katolické církvi, skoro vždy užívala svého vlivu na prospěch církve. Vždyť nejpřednější politikové byli z jejích řad a oni byli jakousi protiváhou liberál- ního směru v Rakousku. Na politickém kolbišti rakouském kromě předních osob z řad šlechty ne- bylo vynikajícího laika, a všechna práce záležela výhradně na duchovenstvu. Německo mělo své Windthorsty a má své Liebery, ale Rakousko jich nemělo a nemá. O nedostatcích a o nápravě jich jest celkem úsudek jeden, ale čeho Diefenbach nedokázal, jest,

že heslo »Pryč od Říma« zavinilo duchovenstvo, řeholnictvo a biskupové, semináře atd. Předně není ztráta osob při hesle »Pryč od Říma« žádnou krisí ještě, přihlížíme-li k jádru a za druhé jest ducho- venstvo v tomto směru docela bez viny. Diefenbach jistě upřílišňuje a sevšeobecňuje. Buďsi! Raději chceme slyšeti trpkou a třeba pře- hnanou pravdu od přítele, než jidášskou pochvalu od nepřítele. Lepší jsou rány přítele, než polibky nepřítele. Daleci jsouce každého zatušování, uvedli jsme vše, co Diefenbach píše, a připojili své vy- světlivky. Čím více se bude mluviti o nedostatcích, tím spíše lze doufati, že se zmenší a nebudou se opakovati, avšak proti každému upřílišňování a se- všeobecňování třeba se rozhodně ohraditi. Diefen- bach zná rakouské a českoněmecké poměry pra- málo, aby mohl vykonati rozhodné rozpoznání. O nedostetečné znalosti Diefenbachově svědčí, že ani neví, že kardinál Kopp nezaložil chlapeckého semináře, ani německého, nýbrž seminář boho- slovecký, a to pro všechny národnosti. Jestli že ani toho nevěděl, kterak mohl o jiných věcech býti lépe poučen? Každé vytčení vady moudrý a zdravý nejen snese, ale i přijme. Tak také my jeho rozbor o »cír- kevní krisi rakouské«, která však jest spíše krisí liberálního němectva.

Zprávy politické.

V Pra ze, 9 března. Zemský sněm lrálovství českého bude svolán, jak se nám oznamuje, 26. března, aby vy- řídil prozatímní rozpočet, který vyprší dnem 31. března. Sněm bude jednati o novém provisorium na čtvrt roku, a podle všeho bude jeho zasedání na krátko, pouze dvě schůze. Ostatně prodloužení sněmovní činnosti bude záviseti od výsledku jednání na říšské radě a vyrovnávacích konferencí. Poslanecká sněmovna rokovala včera, jak známo, také o návrhu berního výboru na osvobo- zení úroků zástavních listů zemských hypotečních ústavů a dále hypotečních ústavů, které nejsou vy- počtěny na zisk, jakož také obligací jinými zem- skými úvěrnými ústavy vydaných, od daně ren- tovní. Protože jest věc důležita, dodáváme ku zprávě, uveřejněné včera, co následuje. Návrh sám přijat byl dne 16. prosince 1899 velikou většinou. Naproti tomu byl tehdy zamítnut stejně velikou většinou návrh na osvobození úroků zástavních listů spořitelen od daně. Panská sněmovna přijala však ve schůzi dne 21. prosince 1899 zmíněný návrh na rozšíření tohoto osvobození. Berní výbor poslanecké sněmovny usnesl se pak, aby sněmovna setrvala na prvotním usnesení, při čemž přijaty v 1. a 2. odst. nepatrné změny v textu dle vlád- ního přání. A tento návrh předložen byl včera poslanecké sněmovně k novému projednání. Ministr financí dr. Boehm-Bawerk pro- hlásil, že vláda chová podstatné námitky proti tomu, aby činěn byl rozdíl mezi ústavy, jež vydá- vají zástavní listy. Tímto způsobem dospěli bychom k faktickému zrušení rentové daně, na něž dojde nepochybně v poždějším vývoji naší berní soustavy. Ale prozatím nelze na to pomýšleti. Dříve třeba uskutečniti finanční plán, na kterém byla celá berní soustava založena. Vláda nemá příčiny, klásti rozhodující váhu na to, aby se zástavními listy zemských ústavů bylo nakládáno jinak, než-li se zástavními listy jiných spořitelen. Po té byl zákon ve 2. a 3. čtení přijat. Branný výbor poslanecké sněmovny konal schůzi včera pokračoval v podrobném rokování o předloze, týkající se kontingeutu branců. Předseda Lupul prohlásil, že vzhledem k tomu, že osnova zákona obsahuje pouze tři články, pro- vede ji ovšem najednou. Proti tomu se ohradil zvláště posl. Doležal, jenž dokazoval, že by to bylo porušením jednacího řádu. Protest jeho byl zanešen do protokolu. Posl. dr. Lang promluvil pak tři hodiny trvající řeč, ve které stěžoval si zvláště na to, že vojenská správa stále němčí. Uvedl také křiklavé

případy její nelásky k českým obcím a českému obyvatelstvu. Na to podrobiv nynější vojenský trestní řád důkladné kritice, učinil několik návrhů na jeho změnu. Za řeči své byl dr. Lang před- sedou častěji vybídnut, aby svou řeč zkrátil. Bylo však předsedovi odpověděno, že dr. Lang bude mluviti dotud, pokud nebude z denního pořádku páteční schůze sněmovny poslanecké odvoláno ro- kování o branném zákoně. Povstala veliká debata a vřava. Čeští poslanci trpce si stěžovali na je- dnání předsedy sněmovny dra Fuchse, který dal na denní pořádek zákon, jenž nebyl ve výboru ještě projednán. Pak začalo se vyjednávati. Ko- nečně učiněno dohodnutí, že předseda Lupul po- stará se o to, aby zákon o rekrutech byl z den. ního pořádku páteční schůze sňat a že osnova ta bude dána na denní pořádek teprve ve schůzi pondělní, připustí-li čeští poslanci, by podrobná debata byla ve včerejší schůzi ukončena. Na to ohlásili poslanci Doležal a dr. Lang své návrhy jako návrhy minoritní a schůze byla skončena. Uherská poslanecká sněmovna konala dnes tajnou schůzi, ve kteréž dle doslechu pro- hlásil posl. Ugron, že on sám napsal »Vaterlandu« zprávu, týkající se vo- lebního fondu. Nepokoje v Prištině. Z úřadních kruhův cařihradských sděluje se, že nedávné události v Pri- štině nemají významu, jaký jim připisován byl v jedné části evropského tisku. Jednalo se prý jen o čistě místní záležitosti bez všelikého politického rázu, kteréž ostatně budou též v brzku smírnou cestou vyrovnány. Anglická výpůjěka. Healy oznámil v dolní sněmovně, že k zákonu, týkajícího se výpůjčky, podá při druhém čtení podnávrh, aby zákon byl pozměněn v ten smysl, že také kolonie, jež mají samosprávu, povinny jsou stejně nésti břemena vý- půjčky

Listy z Bavor. (Původní dopis »Katolických Listů«.) Nouze o uhlí. —. Vliv stávky českých uhlokopů na poměry horníků v Bavorsku. — Rozmnožení něme- ckého loďstva a Bavoři. — Nový způsob vyplácení příjmů. — Vypískaný básník. L 6. Veliká stávka uhlokopů v Čechách ne- zůstala beze vlivu na průmyslové závody v cizozem- sku. První výkřiky slyšány byly ze Saska, ale i v Bavorsku nastalo v posledních dnech přímé zdě- šení v kruzích průmyslníků. Byloť Bavorsko odká- záno hlavně na dovoz českého uhlí a ježto nyní zá- soby docházejí, jest celá řada podniků nucena práci buď omeziti anebo vůbec zastaviti. Některé závody, hlavně sklárny, narychlo zařídily se na pálení dříví, následkem čehož stoupají ceny tohoto nesmírně. Že to má vliv také na spotřebu v domácnostech, netřeba podotýkati. Uhlobaroni v pánvích severoněmeckých vázáni jsou smlouvami na dodávky v tuzemsku a ve Francii a tak není prozatím naděje na odstranění nastalé kalamity. Ale dobrou stránku pro dělnictvo v dolech zaměstnané česká stávka měla. Katolický střed použil vhodné příležitosti a prosadil na sněmu zemském zákon, dle něhož se pro horní dělníky za- vádí osmihodinná pracovní doba. Pro návrh hlaso- vali takě sociální demokraté, proti liberálové, kon- servativci a selský bunt. Stanovisko liberálů jest známé, nezapřeli ho ani tentokráte, ačkoli viděli na vlastní oči celou tu bídu, vyvolanou bojem dělnictva proti kapitálu. Jen bledý strach o tučné dividendy přiměl je k tomu, že dali své hlasy peněžnímu žoku, ovšem bez výsledku. Odmítavé stanovisko poslanců konservativních rovněž jest pochopitelno. Pánové ti, většinou zazobaní protestanté, mají sice program, pro- sáknutý evangelickým duchem, ale jejich skutky kvali- fikují je jako liberály od kosti i nepřekvapilo tudíž, že hlasovali proti požadavkům dělnictva. Za to žasla bavorská veřejnost, když vešlo ve známost, jak se při hlasování zachoval selský bunt. I v jeho vlastních řadách to zarazilo, neboť bylo v přímém odporu s jeho do nebe vychvalovaným programem a také s jeho dosavadním chováním. Jako jediný důvod, že hlaso-