#1
alto_textblock
#1
Číslo 66.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 9. března 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administracea
expedíce:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200 -
Netrankované dopisy s
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a pří častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šeste
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
díně polední.
Jednotlivé číslo za
Telefon redakce č. 1128.
#6
alto_textblock
#6
ULRE LIS
#7
alto_textblock
#7
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčné. . . ..
K 2.80
čtvrtletně ... K 8.z0
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
K S.—
čtvrtletně .. . K 9.—
celoročně... . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . . K 12.—
celoročně.. . . K 48.—
Do Ameriky. Francie.
Švýcarska, Italie. Bel-
zie, Anglie a Ruska:
čtvrtletné . .. K 13.20
celoročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#8
alto_textblock
#8
Slunce vychází v 6 hodin 30 minut ráno.
Slunce zapadá v 5 hodin 53 minuty odpol
#9
alto_textblock
#9
Pátek:
Sv. Františka Římská, vdova.
#10
alto_textblock
#10
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně
U Matky Boží před Týnem od 7.—11. března.
#11
alto_textblock
#11
Církevní krise v Rakousku.
#12
alto_textblock
#12
IV.
= Inspektor Diefenbach ve svých vývodech
o krisi rakouské dozbal odpor mezi katolíky ně-
meckými, kteří mu vytýkají, že nahodilé chyby
jednotlivců sevšeobecňuje, že upřílišňuje, a že po-
vrchní znalostí církevních poměrů rakouských vy-
niká. Uvedli jsme hlavní výtky jeho. Snad chtěl
pomoci svou ostrou kritikou věci, ale pomohl
vlastně přátelům hesla »Los von Rom«, kteří
s jeho brožurou, jak psal »Vaterland«, obcházejí a
agitují. Diefenbach vzbudil rozhořčení i mezi kato-
lickými Němci, z nichž mnozí dali svědectví horli-
vosti duchovních i řeholníkův. Úplnost věci žádá
vytknouti i co Diefenbach shledal na biskupech,
jimž vytýká, že jsou pravidelně jmenováni ve věku,
kde hledají už odpočinku, že mlčeli, když ministr
kultu na jich podání o školských zákonech nedal
odpovědi a že zahájili taktiku: »mitte vadere.
sicut vadit« (nechme to jíti, jak to jde). Diefen-
bach ovšem nezná, že všichni biskupové v po-
slední době byli jmenováni jako muži plné síly ve
40 letech, ano i pod 40 let, dále, že 30 let o ná-
pravu školských zákonů pracují, ale že jejich
snaha není vždy provázena výsledkem, jako není
snaha německých biskupů vždy úspěšnou.
Diefenbachovi dobře odpověděl jeden znatel
rakouských poměrů, který označil v »Köln. Volks-
zeitungu« jako příčinu »krise církevní«, je-li již
třeba toho jména k vůli heslu »Pryč od Říma«
podržeti, hlavně patronát a nevolnost církve. Týž
muž právem poukázal, že katolická církev v Ra-
kousku neobsazuje ani beneficia, ani biskupů, ale
že toto největší právo zadáno jest laikům, kteří
dle své vůle mohou si voliti, a nikoli dle poža-
davků církve.
O tomto bolavém bodu pojednaly »K. L..
v listopadu r. 1899 tak, že vývody jejich za své
přijalo duchovenstvo vikariátů královéhradeckých
a žádá za úpravu patronátních poměrů. Patronát
může snadno působiti zhoubně na duchovenstvo,
jehož postavení jest vlivem jeho velmi stiženo.
Přízeň některého řiditele jest vydatným prostřed-
kem v konkurenci se žadatelem »nebezpečným«a
jest kratší cestou k cíli, než horlivé a upřímné
plnění povinností. Právem cizinec zde se věci
»jehlou dotekl«. Ne líbání rukou patronek a řidi-
telek, ale plnění povinností jest měřítkem při ob-
sazování beneficií. Kardinál Šchönborn jako rektor
k svěřencům říkal, aby nikdy nelíbali rukou ani
patronkám. Tak mluvil šlechtic kardinál. Zde se
věci jen povrchně dotýkáme a zcela souhlasíme
s pisatelem v »Köln. Volkszeitungu«, který značný
vrub viny svádí na řad patronátu a nesvobodu
církve.
Biskupové, píše týž muž, jsou jmenováni
vládou — dočasným ministrem. Hamerstein T.J.
ve spise »Zukunft der Regilionen« právě v ne-
svobodné jmenování biskupů v zemích kato-
lických vidí příčinu, proč katolické země s tak zv.
katolickými vládami zůstávají v pokroku církevním
za zeměmi nekatolickými, kde biskup jest svobodně
ustanovován papežem a ne ministrem, který též
může býti členem lóže zednářské zároveň.
Vrchní velení církve v katolických zemích,
a tedy i v Rakousku, jest v rukou vlády. Přes
95 procent všech míst se obsadí světskými oso-
bami neb světskou vládou kromě několika volitel-
ných biskupů, všichni jsou vládou jmenováni. Že
Cislajtanie tolik netrpěla tímto nedostatkem, jest
zásluha české šlechty historické, která, jsouc věrna
katolické církvi, skoro vždy užívala svého vlivu na
prospěch církve. Vždyť nejpřednější politikové byli
z jejích řad a oni byli jakousi protiváhou liberál-
ního směru v Rakousku. Na politickém kolbišti
rakouském kromě předních osob z řad šlechty ne-
bylo vynikajícího laika, a všechna práce záležela
výhradně na duchovenstvu. Německo mělo své
Windthorsty a má své Liebery, ale Rakousko jich
nemělo a nemá.
O nedostatcích a o nápravě jich jest celkem
úsudek jeden, ale čeho Diefenbach nedokázal, jest,
#13
alto_textblock
#13
že heslo »Pryč od Říma« zavinilo duchovenstvo,
řeholnictvo a biskupové, semináře atd. Předně není
ztráta osob při hesle »Pryč od Říma« žádnou krisí
ještě, přihlížíme-li k jádru a za druhé jest ducho-
venstvo v tomto směru docela bez viny.
Diefenbach jistě upřílišňuje a sevšeobecňuje.
Buďsi! Raději chceme slyšeti trpkou a třeba pře-
hnanou pravdu od přítele, než jidášskou pochvalu
od nepřítele. Lepší jsou rány přítele, než polibky
nepřítele. Daleci jsouce každého zatušování, uvedli
jsme vše, co Diefenbach píše, a připojili své vy-
světlivky. Čím více se bude mluviti o nedostatcích,
tím spíše lze doufati, že se zmenší a nebudou se
opakovati, avšak proti každému upřílišňování a se-
všeobecňování třeba se rozhodně ohraditi. Diefen-
bach zná rakouské a českoněmecké poměry pra-
málo, aby mohl vykonati rozhodné rozpoznání.
O nedostetečné znalosti Diefenbachově svědčí, že
ani neví, že kardinál Kopp nezaložil chlapeckého
semináře, ani německého, nýbrž seminář boho-
slovecký, a to pro všechny národnosti. Jestli že
ani toho nevěděl, kterak mohl o jiných věcech
býti lépe poučen?
Každé vytčení vady moudrý a zdravý nejen
snese, ale i přijme. Tak také my jeho rozbor o »cír-
kevní krisi rakouské«, která však jest spíše krisí
liberálního němectva.
#14
alto_textblock
#14
Zprávy politické.
#15
alto_textblock
#15
V Pra ze, 9 března.
Zemský sněm lrálovství českého bude
svolán, jak se nám oznamuje, 26. března, aby vy-
řídil prozatímní rozpočet, který vyprší dnem 31.
března. Sněm bude jednati o novém provisorium
na čtvrt roku, a podle všeho bude jeho zasedání
na krátko, pouze dvě schůze. Ostatně prodloužení
sněmovní činnosti bude záviseti od výsledku
jednání na říšské radě a vyrovnávacích konferencí.
Poslanecká sněmovna rokovala včera, jak
známo, také o návrhu berního výboru na osvobo-
zení úroků zástavních listů zemských hypotečních
ústavů a dále hypotečních ústavů, které nejsou vy-
počtěny na zisk, jakož také obligací jinými zem-
skými úvěrnými ústavy vydaných, od daně ren-
tovní. Protože jest věc důležita, dodáváme ku
zprávě, uveřejněné včera, co následuje. Návrh sám
přijat byl dne 16. prosince 1899 velikou většinou.
Naproti tomu byl tehdy zamítnut stejně velikou
většinou návrh na osvobození úroků zástavních
listů spořitelen od daně. Panská sněmovna přijala
však ve schůzi dne 21. prosince 1899 zmíněný
návrh na rozšíření tohoto osvobození. Berní výbor
poslanecké sněmovny usnesl se pak, aby sněmovna
setrvala na prvotním usnesení, při čemž přijaty
v 1. a 2. odst. nepatrné změny v textu dle vlád-
ního přání. A tento návrh předložen byl včera
poslanecké sněmovně k novému projednání.
Ministr financí dr. Boehm-Bawerk pro-
hlásil, že vláda chová podstatné námitky proti
tomu, aby činěn byl rozdíl mezi ústavy, jež vydá-
vají zástavní listy. Tímto způsobem dospěli bychom
k faktickému zrušení rentové daně, na něž dojde
nepochybně v poždějším vývoji naší berní soustavy.
Ale prozatím nelze na to pomýšleti. Dříve třeba
uskutečniti finanční plán, na kterém byla celá
berní soustava založena. Vláda nemá příčiny, klásti
rozhodující váhu na to, aby se zástavními listy
zemských ústavů bylo nakládáno jinak, než-li se
zástavními listy jiných spořitelen. Po té byl zákon
ve 2. a 3. čtení přijat.
Branný výbor poslanecké sněmovny
konal schůzi včera pokračoval v podrobném
rokování o předloze, týkající se kontingeutu branců.
Předseda Lupul prohlásil, že vzhledem k tomu,
že osnova zákona obsahuje pouze tři články, pro-
vede ji ovšem najednou. Proti tomu se ohradil
zvláště posl. Doležal, jenž dokazoval, že by to
bylo porušením jednacího řádu. Protest jeho byl
zanešen do protokolu.
Posl. dr. Lang promluvil pak tři hodiny
trvající řeč, ve které stěžoval si zvláště na to, že
vojenská správa stále němčí. Uvedl také křiklavé
#16
alto_textblock
#16
případy její nelásky k českým obcím a českému
obyvatelstvu. Na to podrobiv nynější vojenský
trestní řád důkladné kritice, učinil několik návrhů
na jeho změnu. Za řeči své byl dr. Lang před-
sedou častěji vybídnut, aby svou řeč zkrátil. Bylo
však předsedovi odpověděno, že dr. Lang bude
mluviti dotud, pokud nebude z denního pořádku
páteční schůze sněmovny poslanecké odvoláno ro-
kování o branném zákoně. Povstala veliká debata
a vřava. Čeští poslanci trpce si stěžovali na je-
dnání předsedy sněmovny dra Fuchse, který dal
na denní pořádek zákon, jenž nebyl ve výboru
ještě projednán. Pak začalo se vyjednávati. Ko-
nečně učiněno dohodnutí, že předseda Lupul po-
stará se o to, aby zákon o rekrutech byl z den.
ního pořádku páteční schůze sňat a že osnova ta
bude dána na denní pořádek teprve ve schůzi
pondělní, připustí-li čeští poslanci, by podrobná
debata byla ve včerejší schůzi ukončena. Na to
ohlásili poslanci Doležal a dr. Lang své návrhy
jako návrhy minoritní a schůze byla skončena.
Uherská poslanecká sněmovna konala
dnes tajnou schůzi, ve kteréž dle doslechu pro-
hlásil posl. Ugron, že on sám napsal
»Vaterlandu« zprávu, týkající se vo-
lebního fondu.
Nepokoje v Prištině. Z úřadních kruhův
cařihradských sděluje se, že nedávné události v Pri-
štině nemají významu, jaký jim připisován byl
v jedné části evropského tisku. Jednalo se prý jen
o čistě místní záležitosti bez všelikého politického
rázu, kteréž ostatně budou též v brzku smírnou
cestou vyrovnány.
Anglická výpůjěka. Healy oznámil v dolní
sněmovně, že k zákonu, týkajícího se výpůjčky,
podá při druhém čtení podnávrh, aby zákon byl
pozměněn v ten smysl, že také kolonie, jež mají
samosprávu, povinny jsou stejně nésti břemena vý-
půjčky
#17
alto_textblock
#17
Listy z Bavor.
(Původní dopis »Katolických Listů«.)
Nouze o uhlí. —. Vliv stávky českých uhlokopů na
poměry horníků v Bavorsku. — Rozmnožení něme-
ckého loďstva a Bavoři. — Nový způsob vyplácení
příjmů. — Vypískaný básník.
L 6. Veliká stávka uhlokopů v Čechách ne-
zůstala beze vlivu na průmyslové závody v cizozem-
sku. První výkřiky slyšány byly ze Saska, ale
i v Bavorsku nastalo v posledních dnech přímé zdě-
šení v kruzích průmyslníků. Byloť Bavorsko odká-
záno hlavně na dovoz českého uhlí a ježto nyní zá-
soby docházejí, jest celá řada podniků nucena práci
buď omeziti anebo vůbec zastaviti. Některé závody,
hlavně sklárny, narychlo zařídily se na pálení dříví,
následkem čehož stoupají ceny tohoto nesmírně. Že
to má vliv také na spotřebu v domácnostech, netřeba
podotýkati. Uhlobaroni v pánvích severoněmeckých
vázáni jsou smlouvami na dodávky v tuzemsku a ve
Francii a tak není prozatím naděje na odstranění
nastalé kalamity. Ale dobrou stránku pro dělnictvo
v dolech zaměstnané česká stávka měla. Katolický
střed použil vhodné příležitosti a prosadil na sněmu
zemském zákon, dle něhož se pro horní dělníky za-
vádí osmihodinná pracovní doba. Pro návrh hlaso-
vali takě sociální demokraté, proti liberálové, kon-
servativci a selský bunt. Stanovisko liberálů jest
známé, nezapřeli ho ani tentokráte, ačkoli viděli na
vlastní oči celou tu bídu, vyvolanou bojem dělnictva
proti kapitálu. Jen bledý strach o tučné dividendy
přiměl je k tomu, že dali své hlasy peněžnímu žoku,
ovšem bez výsledku. Odmítavé stanovisko poslanců
konservativních rovněž jest pochopitelno. Pánové ti,
většinou zazobaní protestanté, mají sice program, pro-
sáknutý evangelickým duchem, ale jejich skutky kvali-
fikují je jako liberály od kosti i nepřekvapilo tudíž,
že hlasovali proti požadavkům dělnictva. Za to žasla
bavorská veřejnost, když vešlo ve známost, jak se při
hlasování zachoval selský bunt. I v jeho vlastních
řadách to zarazilo, neboť bylo v přímém odporu s jeho
do nebe vychvalovaným programem a také s jeho
dosavadním chováním. Jako jediný důvod, že hlaso-