#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkio
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARODNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 18. srpna.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 227.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Důležité rokování společné ministerské rady.
Z Vídně, 18. srpna. Dnes večer v der
narozenin císařových koná se minister s ká
rada, ke které se sjeli již všichni ministři.
Ministerský předseda bar. Beck přijel dnes ráno
do Vídně Tato tradiční ministerská rada běvá
jenom formálního rázu. Zdali letos jí dlužno
přikládati větší význam vzhledem na přítomnost
četných politiků různých stran a vzhledem na
naprostou nejistotu, co se bude
díti na podzim v parlamentě, nelze
říci. Bar. Beck nehodlá se zdržeti ve Vídni,
nýbrž již zejtra nebo pozejtří odjede do Ga-
stýna, kde dlí se svojí chotí a matkou. Také
ostatní ministři vrátí se na přeru-
šený letní pobyt. Větší zájem poutá s
ke společné ministerské radě,
která se konati bude zejtra. Súčastní
se jí ministr věcí zahraničních bar. Aehren-
thal, jakož i oba ministerští předsedové bar
Beck a dr. Wekerle. Na této společné mi-
nisterské konferenci mají se státi, pokud možno,
definitivní usnesení o společném
rozpočtu na příští rok, jenž má býti
delegacím předložen.
Také události na Východě budou
předmětem jednání této ministerské porady. Bude
třeba pevně stanoviti, co říci delegacím
o přištích správních formách Bos-
ny a Hercegoviny a to se zvláštním zře-
telem na mnohokráte již opakované požadavky,
aby okupovaným zemím v přísluš-
né formě dána byla samospráva.
jejíž požadavek bude tentokráte tlumočen ještě
rozhodněji než tomu bylo dříve. Ze svého po-
bytu ve Vídni oba ministerští předsedové budou
také o tom jednati, jakým způsobem má
vstoupiti v platnost obichodní
smlouva rakousko-srbská. Smlouva
ta ve skupštině již schválená má v Rakousko-
Uhersku býti uvedena v život na základě zmoc-
ňovacího zákona, což jest požadavek nejen
vlády, nýbrž i rakeuského průmyslu. S uherské
strany by nebylo námitek proti takovému modu,
za to rakouští agrárnícičinísmlou-
vě obtíže a této záležitosti bude také věno-
váno jednání obou ministerských předsedů.
#10
alto_textblock
#10
všech ministrů, jazykový zákon za pro-
testu jak německých, tak českých
ministrů. O podáni osnovy této bylo docíleno
v ministerské radě jednoty, nikoliv však
o jejímobsahu. Za možný úspěch pokladal
by bar. Beck již tu okolnost, kdyby osnova ja-
zykového zákona přikázána byla výboru. To
znamená, že bar. Beck doufá, že strany, třebas
i byly proti zákonu v oposici, nebudou činiti
potíže proti rozřešení otázky jazykové chysta-
nou osnovou a připustí aspoň první čtení před-
lahy. Co pak? Na tuto otázku nemá býti v le-
tošním jubilejním roce dána odpověď. Od 3.
listopadu do 2. prosince a ještě několik dní po-
tom nemá býti bráno slovo „krise“ do úst poli-
tika. Ze středu parlamentu vyjde podnět k slav-
nostnímu projevu obou sněmoven
pro císaře a tato jubilejní slavnost parla-
mentní zatlačí prý do pozadí jiné akce, při kte-
rých by se neukázala jubilejní nálada.
#11
alto_textblock
#11
Žádné změny v ministerstvu.
Z Vídně, 18. srpna. »N. Fr. Pr.« dnes na
několika místech prohlašuje, že nikdo ne-
pomýšlí na rekonstrukci kabinet
při sejití se poslanecké sněmovny
dne 3. listopadu. Oznamuje, že ministerstvo Be-
ckovo ve svém nynějším složení předstoupí také
v příštím zasedání poslanecké sněmovny před
tuto a že žádný člen ministerstva,
ani německý ministr krajan Prade, z kabi-
netu neodejde. Během prázdnin zavládla
na všech stranách rozvaha a poznalo se, že
úkol přetvoření by byl obtížnější než zachování
nynějšího stavu. Ministr vyučování dr. Mar-
chet byl zejmena vedením německého nacio-
nálního svazu vyzván, aby bezpod mi
nečně zůstal, protože ho nyní jest ne
zbytně třeba. Na poradách, kterlé m ě
ministerský předseda v posled-
ních dnech s německými vůdei
bylo stanoveno, že ministr vyučování dr. Mar-
chet zůstane ve svém úřadě a že bude jednati
jenom v úplné solidarité s ostatními německými
ministry. Ministři dr. Marchet, dr. Der-
schatta a Prade jsou v úzkém politickém
svazu a na příště nemá býti mezi německými
ministry krise jednotlivce. Prade ostatně
žádost za demisi nikdy nepodal
jeho strana si právě důrazné přeje, aby ve
svém úřadě zůstal. Kromě toho jsou veliké po-
tíže ve příčině jeho nástupnictví, o které se je-
dnotlivé frakce perou.
#12
alto_textblock
#12
vání takového ministra-krajana závisí na do-
hodě mezi svazem jihoslovan-
ským a klubem slovinským. Pomýšli
prý se docela na rozdělení minister-
stva na dvě sekce, jednu chorvatskou
a druhouslovinskou. Jmenování zástup-
ce jihoslovanského v ministerstvu stalo by se
v tom případě, kdyby jeden Ital nebo Rus
stalse vicepresidentem sněmoví ny
poslanecké, čímž by byli Slovinci odškod-
#13
alto_textblock
#13
něni.
#14
alto_textblock
#14
Belgický král.
Z Brusselu, 18. srpna. Včera byly zde po-
plašné pověsti o zdraví krále Leopolda. Na
úřadní místa nedošla zpráva a formálně se po-
věsti vyvracejí, protože král na zámku v Cierg-
nen v Belgii těšil se v posledních dnech úplné
uspokojivému zdravotnímu stavu.
#15
alto_textblock
#15
Bukovinský soudní skandál.
Z Vídně, 18. srpna. Z Černovců se sem
sděluje, že soudní skandál bukovin-
sky bude míti v zápětí pronikavé změny
ve složení tamějších soudů. Po skon-
čeném vyšetřování, které vede dv. rada Č er-
winski, budou všechny senáty a všechna od-
dělení soudu znova obsazeny. Ministr ju-
stice má v úmyslu obsaditi přední místa
justiční služby úřadníky z jiných
korunních zemí, podobně zemský presi-
dent Bourguigmon, který se přimlouval za
to, aby bukovinské soudy byly pod-
řízeny vrchnímu zemskému soudu
ve Štyrském Hradci a aby do ruských
okresů byli posláni úřadníci čeští a slo-
vinští a do rumunských okresů Italo vé.
Dva radové zemského soudu dostali po-
kyn, aby zažádali o pensi. Dva do-
cela propuštěni. Vzrušení působí zatý-
kání četných vážených obchodní-
ků, které provádí četnictvo z nařízení státního
návladnictví.
Přepadený ruský „Sokol“.
Ze Lvova, 18. sipna. Ruský „Sokol“ a děl-
nický spolek „Sila“ pořádaly včera výlet do
Zobkvy, kde se konalo cvičení. Za návratu do
Lvova byli výletníci přepaden
v Zolkiewu na nádraží zástupem
několika set Všepoláků, kteří byli
ozbrojeni knutami a ruské výletníky ztýrali.
#16
alto_textblock
#16
Telegrafické zprávy.
#17
alto_textblock
#17
Plány pro říšskou radu.
Z Vídně, 18. srpna. „N. F. P.“ oznamuje,
že vláda podá v první schůzi podzimního zase-
dání říšské rady dne 3. listopadu kromě o sno-
vy starobního a invalidniho poji-
štování také ohlašovaný už dlouho z ákon
jazykový. Předloha prvně jmenovaná po-
dána bude na základě jednomysiného souhlasu
#18
alto_textblock
#18
Jihoslovanské ministerstvo.
Z Vídně, 18. srpna. „Kroatische Corr.“ sdě-
je, že v politických kruzích chorvatských pře-
asá se znova povolání ministra pr
Jihoslovanské záležitosti. Jmeno-
#19
alto_textblock
#19
Z úřadního věstníku.
#20
alto_textblock
#20
Z Vídně, 18. srpna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje:
Císař udělil vlastnoručním listem ze dne 12. srpna
říšskému ministru vojenství pol. zbrojm. Fran-
tišku Schönaichovi stav svobodného
#21
alto_textblock
#21
pána.
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON.
#23
alto_textblock
#23
Propuštění vězňů v Turecku.
#24
alto_textblock
#24
Vyhlášení ústavy a náblý převrat, jaký hned na
to nastal ve veřejném životě osmanské říše, měl, jak
známo také za následek, že sultán uděli! amnestii,
která se původně vztahovala jenom na politické vězně-
Dopisovatel »Figara« Pierre G ffard, jenž právě dl
ve Skopiji, srdci Makedonie, byl přítomen propuštění
vězňů v tomto městě a podává zajímavé vylíčení
této události.
Amnestie přišla sice od sultána, ale mladoture-
cký komitét vyložil ji svým způsobem a v nejširším
smyslu. Od ústředního komitétu došel do Škopije
rozkaz, aby všichni vězňové bez rozdílu viny a bez
výminky byli ihned propuštěni na svobodu.
»Byl jsem pozván, abych se ceremonie zúčast-
nil. Vězňů bylo na 1200, mezi nimi asi 50 již od-
souzených k smrti, kteří nyní měli býti účastni po-
žehnaní nové turecké svobody. Ukázali mi starého,
malého Bulhara, pětasedmdesátiletého starce, jenž za-
vraždil čtyři mohamedany, ale co na tom, komité
telegrafoval: propustiti všechny! — a ve Skopiji bu-
dou propuštěni všichni.
Již večer před tím byla většina vězňů uvědo-
měna o nastavajicím propuštění. Objímali dozosce.
loučili se a davali s bohem nebo říkali »na shleda-
#25
alto_textblock
#25
nou«. Na to byli dle naboženství přikazaní různým
duchovním. Ja jsem u popa. Béře kandidáty svo-
body ve skupinách po šesti a káže jim položiti ruce
na evangelium. Vypadá to, jakoby šlo o spiritistické
býbání stolkem. Pak pronáší duchovní povznešeným
hlasemo:
»Lid jest pánem svého osudu. Aby bylo zahá-
jeno panství suverenního lidu, rozhodl se všem vam
odpustiti. Přes vaše zločiny daruje vám svobodu.
Jděte, jste opět svými vlastními pány. Ani jeden
z vás nebude dnes večer již ve vězení. Ale přísa-
hejte na evangelum, že se už nikdy nedopustíte
krádeže«.
»Přísaháme,« zní ozvěna sboru.
»Ani žhářství ?«
»Přísahame,« ozve se opět.
»Ani vraždy, aní jakýchkoli jiných zločinů ?«
»Přísaháme na všechno,« odpovídá zase ochotně
sbor a pop pokračuje i
»Jménem božím budete od nynějška nikoli Bul-
hary, ani Řeky, ani Srby, nýbrž všichni jen dobrým
osmanskými bratry ?.
»Při bohu, budeme již jen dobrými osmanským
bratry.«
»Také při Kristu ?
»Také při Kristu budeme již jen dobrými osman-
skými bratry.
»Stanete-li se křivopřísežníky, budete hned opět
zatčeni a bez rozsudku pověšeni, víte o tom “e
»Nebudeme pověšeni, neboť se již ničeho nedo-
pustíme.
»Dobře tedy, nyní zvolejte se mnou: ať žije
národ !«
#26
alto_textblock
#26
A hřimavé zazniva ozvěna: »Ať ije národ!e
Na to hrnou se osvobození ven do ulic skopijských
a obyvatelstvo zvědavě ohlíží se za nimi. Dílem vra-
cejí se do svých vesnic, kdež asi mnozí nebudou
potěšeni jejich návratem, jiní uchylují se do nejbíd-
nějších karavansérají.«
Giffard pokládal toto hromadné osvobození zlo-
činců za odvážný pokus, ale turečtí důstojníci se jen
usmívali. Jeden z nich pravil mu: »Chceme, aby
svoboda Turků byla zbudována na odpuštění ubo-
hým.« To ovšem zní velmi krásně.
*
#27
alto_textblock
#27
= Drahý lístek. „Messaggere“ přináší zábavnou
anekdotu o Alexandru Dumasovi starším, jehož „Tři
mušketýři“ nyní slaví 50leté jubileum. Dumas byl
nadšeným ctitelem Ristoriové; jednou potkal na ulici
přítele a tázal se ho: „Viděl jsi už Ristoriovou?“ —
„Nikoli.“ — „A proč ne?“ — „Nemám peněz.“
„Ale tu máš,“ a Dumas podával mu pětifrank. Přítel
odmítl, Dumas naléhal, ale přítel nechtěl ani slyšen,
Konečně položil Dumas pětifrank prostě na patník.
„S bohem.“ — „S bohem.“ Oba odcházeli. Po ně-
kolika krocích napadlo však Dumasovi, že na patniku
se pět franků přece zrovna nemusí nechávati a vrátil
se. Ale přítel měl stejný nápad a tak se oba opět se-
tkali u patníku a pohlíželi na sebe poněkud zmateně.
Konec konců pozval Dumas přítele k večeři a ten si
při té příležitosti od něho vydlužil 500 franků, které
mu nikdy nevrátil. Tak vymstilo se na Dumasovi na-
dšení pro velkou Italku, jíž sám jednou vyprávěl, že
ho stála 500 franků a večehi,