ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e4e7dec0-764e-11dc-b95a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
1908
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc. 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#3 alto_textblock #3
NARUDNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pátek dne 7. srpna.
#5 alto_textblock #5
TI
#6 alto_textblock #6
K číslu 216. Čislo v Praze za 2h. a na venkově za, 4h
#7 alto_textblock #7
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9 alto_textblock #9
Dr. Wekerle ve Vídni. Z Vídně, 7. srpna. Uherský ministerský předseda dr. Wekerle přijel sem dnes ráno z Išlu a bude míti poradu s ministrem zahra- ničním bar. Aehrenthalem, který za tím účelem sem přijel ze Semmeringu. Baron K. Rukavina. Ze Záhřeba, 7. srpna. Na svém statkuu Krapiny zemřel bar. Kosta Rukavina, za- sloužilý politik chorvatský, ve věku 60 let. V r. 1866 vystoupiv z terezianské vojenské aka- demie, odebral se přímo na bojiště v Čechách, kde byl zraněn a zajat pruskými vojáky. Povinné pojišťování cestujících na uherských drahách. Z Pešti, 7. srpna. Oficiální orgán strany neodvislosti »Budapest« prohlašuje, že mi- nistr obchodu František Košut za- mýšlí podati osnovu o povinném úrazo- vém pojišťování cestujícího obe- censtva na uherských státních drahách. Zákonem má býti stanovena výše odškodného, které má býti poskytnuto cestují- cím bez žaloby a soudního řízení. Podrobnosti nejsou dosud známy. Ví se toliko, že pojišťo- vání má býti povinné a spojeno automaticky se zapravením železničního lístku, který by bylo několik haléřů zdražen.
#10 alto_textblock #10
Převrat v Turecku. Zamitnutá vyznamenání. Ze Skopije, 7. srpna. Sultán pový- šil všechny důstojníky třetího a rmádního sboru, k jehož obvodu patří vilajet soluňský, skopijský a monastýrský o je- den stupeň. Enver bej, nejpopulár- nější z vůdců nového hnutí, který dostal již hodnost divisního generála a značný peněžitý dar, byl týmž iradem jmeno- ván generálem brigády. Enver beja všichni ostatní důstojníci však tato vyz na- menání zamítli, protože spatřují v tom sultánův úmysl zviklati je v jejich věrnosti k mladoturecké věci.
#11 alto_textblock #11
Mladoturecká vedlejší vláda. Z Cařihradu, 7. srpna. Včerejší za- týkání ministrů stalo se částečně na ochranu státních zločinců před rozzuřeným lidem. Kabinetní krise byla rychle a energicky vyřízena a tím stísněná ná- lada zase se poněkud zlepšila. Mladotu- recký výbor nabývá vždy větší vážnosti a důvěry, nežli skutečná vláda. Patnáct Mladoturků odebralo se včera na egypt- ský parník, aby Izzeta pašu přivezl živého či mrtvého.
#12 alto_textblock #12
Vojenská přísaha věrnosti — mladotureckému výboru. Z Cařihradu, 7. srpna. Přísaha vo- jenská, kterou ve skutečnosti vojáci skládají do rukou důstojníků mladotureckého výboru a redaktorů »Ikdamu«, zní takto: »Wallahi, billahi! Jmenem božím ! Při své cti přisahám, že po celý život budu do poslední kapky krve hájiti ústavu, kterou milo- vaný padišah dal, že komitétu při hájení vlasti a svobody proti zrádným bejům budu pomáhati a že padišahovi budu věrný, dokud bude zachovávati ústavu !«
#13 alto_textblock #13
Telegrafické zprávy.
#14 alto_textblock #14
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna- muje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 31. července radovi zemského soudu při obchodním scudu v Praze dru. Robertu Isakoviu příle- žitosti jeho sproštění úřadu jako předsedy smír- čího soudu bratrských pokladen pro revírní horní úřad Praha rytířský kříž řádu Františka Josefa. — Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 31. července t. r. notáři v Plzni a bývalému presidentu notářské komory plzeňsko-písecké Václavu Ebenstreitovi rytířský kříž řádu Františka Josefa. — Císař propůjčil rozhodnu- tím ze dne 3. srpna s prominutím poplatku komi- saři finanční stráže první třídy Ed. Kitzin- gerovi v Pardubicích, odcházejícímu do trvalé výslužby, titul císařského rady. — Ministr vyučování jmenoval suplenta na státní reál. škole s českým jazykem vyučovacím v Praze
#15 alto_textblock #15
(Malá strana) Ferdinanda Píseckého zatím- ním hlavním učitelem na ústavu ke vzdělání učitelů v Příboře. Pruský balon přistál v Uhrách. Z Nyiregyhazy, 6. srpna. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc.“ sděluje: V Pilisu na statku hra- běte Karolya přistál veliký balon s vratislavský- mi profesory Kuniklem, Gorgem, Hornem, Vor- nem a Wolfem. Balon, jenž vzletl v úterý, pře- letěl Karpaty a za dva dny urazil cestu 500 km. Bouřlivá schůze srbské skupštiny. Z Bělehradu, 7. srpna. (K. k.) Skupština ve večerní schůzi pokračovala v rokování o o b- chodní smlouvě. Pokrokovec Perič pro- hlásil, že cesty královy do ciziny ne- byly znemožněny přerušením styků ob- chodních, nýbrž režimem spiklenců, trvajícím od r. 1903. Ministr záležitostí za- hraničních Milovanovič protestoval proti tomu a prohlásil, že není vůbec žádných mezinárodních příčin, aby král ce- stoval. Otázka obchodních smluv není s tím v žádném spojení. Došlo k bouřlivým scénám, když staroradikál Misi č, jenž v noci ze dne 11. června 1903 velel vojsku, prohlásil, že jako účastník spiknutí z r. 1903 ví, že spiknutí bylo sosnováno stranou národní a pokrokovou, zvláště pak že byli zůčastněni vůl d- cové strany národní Velikoviča Ribarac. Ribarac prohlašuje toto tvrzení za nepravdivé. Strana národní oddělila se od liberálů, aby se neztotožňovala se spiklenci. Misič opakuje své tvrzení. (O hlušující vřava. Poslanci národní volají: Lhářil Padouchu!) Misič chce se vrhnouti na poslance národní, je však svými přáteli zadržen. Schů- ze se přerušuje. Když byla opětně zahá- jena, prohlašuje Velikovič tvrzení Mi- sičovo za sprostou lež. Misič odpo- vídá, že Velikovič byl pro zavraždění krále Alexandra a pro prohlášení republiky po vykonaném činu. Nebylo prý vinou řečníkovou, že královna Draga byla z okna vy- hozena. Liberálové počítali s tím, že dosáhnou moci. Protože však se přepo čít a li,
#16 alto_textblock #16
FEUILLETON.
#17 alto_textblock #17
Saisona v Luhačovicích. Píše Božetěch Miškovský. Není to zrovna příjemná jízda z Brna do Luhačovic. Nepatrných sto dvacet kilometrů — a člo věk celých šest hodin drkotá se v železničním vagoně. Kdo má však trochu smyslu pro pří rodu, tomu snadno cesta uběhne. Romantická údolí s pastvinami na úbočích strání, na nichž obecní slouha vytrubuje pasou- címu se stádu, jinde zase na polích snášejí ženci v lidových krojích boží úrodu do mandel Rozkošné idyly! Máte-li náhodou aparát, zachytíte snadno řadu pěkných snímků z okna vagonu. Nemusíte se báti, že se vám obrázek zkreslí, neboť správa dráhy ve své péči o život obecenstva stanovila maximum rychlosti na dvacet kilometrů. Rovněž i o nervosní cestující se dobře po- starala. V každé druhé neb třetí stanici zařízen jest primitivní bufet. Rozumí se, že v takové stanici vlak zastaví, strojvůdce s průvodčími odskočí si na sklenku hořké nebo pálenky, obe- censtvo vystoupí a zahájí promenádu podél vlaku, pokud nepřihrká směrem od Uher. Hra- diště aneb odjinud lokomotiva s dvěma vozy a s deseti pasažery. A když už vás nebaví v dáli mízící silhonety hradišťských věží nebo temné kontury hralbs-Bučhlova, zapřeďte rozhovor se svým protějškem. Bude-li to, jako v mém případě, nějaký ob- starožný pán marciálního vzezření a silně pro-
#18 alto_textblock #18
řídlých vlasů, zabaví vás až do Luhačovic, kamž jede jako pacient na léčení svých žalu- dečních potíží aneb ledvinových kaménků. Nenadějete se ani — v dáli vám zasvitne mezi zelení stromů omšelá střecha luhačovického zámku. Po stráních a v údolí rozseto je na sta vil různého slohu a lomených střech, v pozadí pak černají se pásy panenského, temného lesa Po desítiminutové jízdě dostavníkem po dehtované silnici jste ve středu lázní. Úprava lázeňského náměstí, ačkoli jedno duchá, vás mile překvapí. V originálním slohu vystavěný hudební pa- vilon uprostřed zeleného pažitu a koberců exo- tických květů, »Janův dům« se svojí rozkošnou Jurkovičovou střechou, v pozadí lázeňská vila »Jestřabí« a kolem do kola husté lesy, jež pro- tkány jsou upravenými stezkami, loubími a be- sídkami. V údolí mezi lučinami zurčí potok, přes nějž jako nadechnuty jsou lehounké lávky. A všude promenují davy obecenstva, zpe- střené stejnokroji polských studentů. Časem mihne se tu a tam nevyhnutelný kaftan polského žida. Na první pohled zdá se vám vše velm cizím a studeným, avšak za dva dny i vy ro- zehřejete se tak, že jste nuceni schlazovati se sklenkou Amandky nebo jiné vody, kterou vám lékaf předepíše. Hlavní život na promenádě jest ráno a od- poledne při pití vody, kdy koncertuje v paviloně páně Schustrova lázeňská kapela. Nebojte se, že nebudete zde míti známých z každého města je tu četná kolonie. A pak nikde se tak rychle lidé nesezna-
#19 alto_textblock #19
je
#20 alto_textblock #20
mují jako v lázních. Tu odpadá všechna kon- vencielnost i všechny přehnané formality — každý jest měkce naladěn k přátelské sdilnosti. Letos je zde také četně zastoupena lite- rární obec česká. Pod stinnou kolonádou v lenošce schoulen podřimuje si autor »Našich« Josef Holeček. Neboť nikde se tak sladce nespí po dobrém obědě jako zde na silném, zdravém vzduchu. Na promenádě básník F. X. Svoboda vy- kládá Q. M. Vyskočilovi a soudr. jakousi lite- rární poučku. »Ano, pánové, já tvrdím, že i největší romantik může býti pravdivým,« horlil a prudkým gestem skončil rozhovor, neboť náhle spatřil přicházeti směrem od Jestřabí štíhlý, pa- nenský zjev. Na druhém konci náměstí ve stínu Janova domu paní Růžena Svobodová pohřížena jest v rozhovor s F. X. Šaldou, patrně disputuje s ním o nových hnilobných proudech v li- teratuře. Z Růžové vily zalehá sem časem úryvek z ukolébavky, jíž uspává svoji mladou rodinu paní Bobková-Votrubová. U hudebního pavilonu o hůl opřen na- slouchá snivě slovanským melodiím básník »Sursum corda« P. X. Dvořák. Kolem pramene Amandky seskupilo se několik bodrých cír- kevních pastýřů a ze středu jejich zaznívá hla- sitý hovor, přehlušovaný salvami basového smíchu. Občas přeletí přes údoli bouřka, hlomozná, ale neškodná, mraky odtáhnou k jihu a nebe opět zamodrá se jako někde nad Adrií. K sedmé hodině večerní pomalu se vše rozchází do restaurací a kolem deváté hodiny jest již v lázních klid.