#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc. 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 7. srpna.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 216.
Čislo v Praze za 2h.
a na venkově za, 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Dr. Wekerle ve Vídni.
Z Vídně, 7. srpna. Uherský ministerský
předseda dr. Wekerle přijel sem dnes ráno
z Išlu a bude míti poradu s ministrem zahra-
ničním bar. Aehrenthalem, který za tím
účelem sem přijel ze Semmeringu.
Baron K. Rukavina.
Ze Záhřeba, 7. srpna. Na svém statkuu
Krapiny zemřel bar. Kosta Rukavina, za-
sloužilý politik chorvatský, ve věku 60 let.
V r. 1866 vystoupiv z terezianské vojenské aka-
demie, odebral se přímo na bojiště v Čechách,
kde byl zraněn a zajat pruskými vojáky.
Povinné pojišťování cestujících na uherských
drahách.
Z Pešti, 7. srpna. Oficiální orgán strany
neodvislosti »Budapest« prohlašuje, že mi-
nistr obchodu František Košut za-
mýšlí podati osnovu o povinném úrazo-
vém pojišťování cestujícího obe-
censtva na uherských státních
drahách. Zákonem má býti stanovena výše
odškodného, které má býti poskytnuto cestují-
cím bez žaloby a soudního řízení. Podrobnosti
nejsou dosud známy. Ví se toliko, že pojišťo-
vání má býti povinné a spojeno automaticky se
zapravením železničního lístku, který by bylo
několik haléřů zdražen.
#10
alto_textblock
#10
Převrat v Turecku.
Zamitnutá vyznamenání.
Ze Skopije, 7. srpna. Sultán pový-
šil všechny důstojníky třetího
a rmádního sboru, k jehož obvodu patří
vilajet soluňský, skopijský a monastýrský o je-
den stupeň. Enver bej, nejpopulár-
nější z vůdců nového hnutí, který
dostal již hodnost divisního generála a
značný peněžitý dar, byl týmž iradem jmeno-
ván generálem brigády. Enver beja
všichni ostatní důstojníci však tato vyz na-
menání zamítli, protože spatřují v tom
sultánův úmysl zviklati je v jejich věrnosti
k mladoturecké věci.
#11
alto_textblock
#11
Mladoturecká vedlejší vláda.
Z Cařihradu, 7. srpna. Včerejší za-
týkání ministrů stalo se částečně na
ochranu státních zločinců před
rozzuřeným lidem. Kabinetní krise byla
rychle a energicky vyřízena a tím stísněná ná-
lada zase se poněkud zlepšila. Mladotu-
recký výbor nabývá vždy větší
vážnosti a důvěry, nežli skutečná vláda.
Patnáct Mladoturků odebralo se včera na egypt-
ský parník, aby Izzeta pašu přivezl
živého či mrtvého.
#12
alto_textblock
#12
Vojenská přísaha věrnosti — mladotureckému
výboru.
Z Cařihradu, 7. srpna. Přísaha vo-
jenská, kterou ve skutečnosti vojáci skládají
do rukou důstojníků mladotureckého
výboru a redaktorů »Ikdamu«, zní
takto: »Wallahi, billahi! Jmenem božím ! Při
své cti přisahám, že po celý život budu do
poslední kapky krve hájiti ústavu, kterou milo-
vaný padišah dal, že komitétu při hájení
vlasti a svobody proti zrádným bejům budu
pomáhati a že padišahovi budu věrný,
dokud bude zachovávati ústavu !«
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna-
muje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 31.
července radovi zemského soudu při obchodním
scudu v Praze dru. Robertu Isakoviu příle-
žitosti jeho sproštění úřadu jako předsedy smír-
čího soudu bratrských pokladen pro revírní
horní úřad Praha rytířský kříž řádu Františka
Josefa. — Císař propůjčil rozhodnutím ze dne
31. července t. r. notáři v Plzni a bývalému
presidentu notářské komory plzeňsko-písecké
Václavu Ebenstreitovi rytířský kříž řádu
Františka Josefa. — Císař propůjčil rozhodnu-
tím ze dne 3. srpna s prominutím poplatku komi-
saři finanční stráže první třídy Ed. Kitzin-
gerovi v Pardubicích, odcházejícímu do trvalé
výslužby, titul císařského rady. — Ministr
vyučování jmenoval suplenta na státní reál.
škole s českým jazykem vyučovacím v Praze
#15
alto_textblock
#15
(Malá strana) Ferdinanda Píseckého zatím-
ním hlavním učitelem na ústavu ke vzdělání
učitelů v Příboře.
Pruský balon přistál v Uhrách.
Z Nyiregyhazy, 6. srpna. (K. k.) „Uh. tel.
kor. kanc.“ sděluje: V Pilisu na statku hra-
běte Karolya přistál veliký balon s vratislavský-
mi profesory Kuniklem, Gorgem, Hornem, Vor-
nem a Wolfem. Balon, jenž vzletl v úterý, pře-
letěl Karpaty a za dva dny urazil cestu 500 km.
Bouřlivá schůze srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 7. srpna. (K. k.) Skupština
ve večerní schůzi pokračovala v rokování o o b-
chodní smlouvě. Pokrokovec Perič pro-
hlásil, že cesty královy do ciziny ne-
byly znemožněny přerušením styků ob-
chodních, nýbrž režimem spiklenců,
trvajícím od r. 1903. Ministr záležitostí za-
hraničních Milovanovič protestoval proti
tomu a prohlásil, že není vůbec žádných
mezinárodních příčin, aby král ce-
stoval. Otázka obchodních smluv není s tím
v žádném spojení. Došlo k bouřlivým
scénám, když staroradikál Misi č, jenž
v noci ze dne 11. června 1903 velel vojsku,
prohlásil, že jako účastník spiknutí z r. 1903
ví, že spiknutí bylo sosnováno
stranou národní a pokrokovou,
zvláště pak že byli zůčastněni vůl d-
cové strany národní Velikoviča
Ribarac. Ribarac prohlašuje toto tvrzení
za nepravdivé. Strana národní oddělila se
od liberálů, aby se neztotožňovala se spiklenci.
Misič opakuje své tvrzení. (O hlušující
vřava. Poslanci národní volají:
Lhářil Padouchu!) Misič chce se
vrhnouti na poslance národní, je
však svými přáteli zadržen. Schů-
ze se přerušuje. Když byla opětně zahá-
jena, prohlašuje Velikovič tvrzení Mi-
sičovo za sprostou lež. Misič odpo-
vídá, že Velikovič byl pro zavraždění krále
Alexandra a pro prohlášení republiky
po vykonaném činu. Nebylo prý vinou
řečníkovou, že královna Draga byla z okna vy-
hozena. Liberálové počítali s tím, že dosáhnou
moci. Protože však se přepo čít a li,
#16
alto_textblock
#16
FEUILLETON.
#17
alto_textblock
#17
Saisona v Luhačovicích.
Píše Božetěch Miškovský.
Není to zrovna příjemná jízda z Brna do
Luhačovic.
Nepatrných sto dvacet kilometrů — a člo
věk celých šest hodin drkotá se v železničním
vagoně. Kdo má však trochu smyslu pro pří
rodu, tomu snadno cesta uběhne.
Romantická údolí s pastvinami na úbočích
strání, na nichž obecní slouha vytrubuje pasou-
címu se stádu, jinde zase na polích snášejí
ženci v lidových krojích boží úrodu do mandel
Rozkošné idyly!
Máte-li náhodou aparát, zachytíte snadno
řadu pěkných snímků z okna vagonu.
Nemusíte se báti, že se vám obrázek
zkreslí, neboť správa dráhy ve své péči o život
obecenstva stanovila maximum rychlosti na
dvacet kilometrů.
Rovněž i o nervosní cestující se dobře po-
starala. V každé druhé neb třetí stanici zařízen
jest primitivní bufet. Rozumí se, že v takové
stanici vlak zastaví, strojvůdce s průvodčími
odskočí si na sklenku hořké nebo pálenky, obe-
censtvo vystoupí a zahájí promenádu podél
vlaku, pokud nepřihrká směrem od Uher. Hra-
diště aneb odjinud lokomotiva s dvěma vozy a
s deseti pasažery. A když už vás nebaví v dáli
mízící silhonety hradišťských věží nebo temné
kontury hralbs-Bučhlova, zapřeďte rozhovor se
svým protějškem.
Bude-li to, jako v mém případě, nějaký ob-
starožný pán marciálního vzezření a silně pro-
#18
alto_textblock
#18
řídlých vlasů, zabaví vás až do Luhačovic,
kamž jede jako pacient na léčení svých žalu-
dečních potíží aneb ledvinových kaménků.
Nenadějete se ani — v dáli vám zasvitne
mezi zelení stromů omšelá střecha luhačovického
zámku.
Po stráních a v údolí rozseto je na sta
vil různého slohu a lomených střech, v pozadí
pak černají se pásy panenského, temného lesa
Po desítiminutové jízdě dostavníkem po
dehtované silnici jste ve středu lázní.
Úprava lázeňského náměstí, ačkoli jedno
duchá, vás mile překvapí.
V originálním slohu vystavěný hudební pa-
vilon uprostřed zeleného pažitu a koberců exo-
tických květů, »Janův dům« se svojí rozkošnou
Jurkovičovou střechou, v pozadí lázeňská vila
»Jestřabí« a kolem do kola husté lesy, jež pro-
tkány jsou upravenými stezkami, loubími a be-
sídkami.
V údolí mezi lučinami zurčí potok, přes
nějž jako nadechnuty jsou lehounké lávky.
A všude promenují davy obecenstva, zpe-
střené stejnokroji polských studentů.
Časem mihne se tu a tam nevyhnutelný
kaftan polského žida.
Na první pohled zdá se vám vše velm
cizím a studeným, avšak za dva dny i vy ro-
zehřejete se tak, že jste nuceni schlazovati se
sklenkou Amandky nebo jiné vody, kterou vám
lékaf předepíše.
Hlavní život na promenádě jest ráno a od-
poledne při pití vody, kdy koncertuje v paviloně
páně Schustrova lázeňská kapela.
Nebojte se, že nebudete zde míti známých
z každého města je tu četná kolonie.
A pak nikde se tak rychle lidé nesezna-
#19
alto_textblock
#19
je
#20
alto_textblock
#20
mují jako v lázních. Tu odpadá všechna kon-
vencielnost i všechny přehnané formality —
každý jest měkce naladěn k přátelské sdilnosti.
Letos je zde také četně zastoupena lite-
rární obec česká.
Pod stinnou kolonádou v lenošce schoulen
podřimuje si autor »Našich« Josef Holeček.
Neboť nikde se tak sladce nespí po dobrém
obědě jako zde na silném, zdravém vzduchu.
Na promenádě básník F. X. Svoboda vy-
kládá Q. M. Vyskočilovi a soudr. jakousi lite-
rární poučku. »Ano, pánové, já tvrdím, že
i největší romantik může býti pravdivým,« horlil
a prudkým gestem skončil rozhovor, neboť náhle
spatřil přicházeti směrem od Jestřabí štíhlý, pa-
nenský zjev.
Na druhém konci náměstí ve stínu Janova
domu paní Růžena Svobodová pohřížena jest
v rozhovor s F. X. Šaldou, patrně disputuje
s ním o nových hnilobných proudech v li-
teratuře.
Z Růžové vily zalehá sem časem úryvek
z ukolébavky, jíž uspává svoji mladou rodinu
paní Bobková-Votrubová.
U hudebního pavilonu o hůl opřen na-
slouchá snivě slovanským melodiím básník
»Sursum corda« P. X. Dvořák. Kolem pramene
Amandky seskupilo se několik bodrých cír-
kevních pastýřů a ze středu jejich zaznívá hla-
sitý hovor, přehlušovaný salvami basového
smíchu.
Občas přeletí přes údoli bouřka, hlomozná,
ale neškodná, mraky odtáhnou k jihu a nebe
opět zamodrá se jako někde nad Adrií.
K sedmé hodině večerní pomalu se vše
rozchází do restaurací a kolem deváté hodiny
jest již v lázních klid.