#1
alto_textblock
#1
Strana2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
30. listopadu 1913. Číslo 329.
#4
alto_textblock
#4
území předpisovali, nemohli jsme přec uznati, že
převrat na Balkáně byl nám lhostejným. O tom
ministerstvo zahraničních věcí nenechalo v pochyb-
nosti ani spojence ani velmoci. Výbor uznal, že
ministr, uplatňuje zájmy naše při rozdělování Bal-
kánu, počínal si důsledně a cílevědomě. I když byl
ochoten v zájmu souladu mezí velmocemi a v zájmu
míru učiniti jisté ústupky, nemohou přece tyto
koncese snížiti cenu docílených výsledků.
Že se mu nepodařilo prosaditi oprávněnou pod-
mínku, aby dobytá území byla rozdělena na při-
rozeném zeměpisném a ethnografickém podkladě
a nedošlo k revisi bukurešťské smlouvy, jest, bohu-
žel, nedostatkem nové konstellace na Balkáně.
Musí se však říci, že ministr jednal moudře, když
dále nenaléhal na přirozenější a rovnoměrnější roz-
dělení a nepovažoval za náš úkol, abychom se sami
exponovali. Důvěřujeme síle mocnářství, že bude z
všech okolností s to uhájiti s úspěchem naše zájmy
naproti poměrům na Balkáně. Musíme se snažiti.
abychom v ohledu politickém a hospodářském vy-
tvořili vůči státům balkánským poměry, které pro-
spívají oběma stranám. Chceme tradicionelní přá-
kelství s Tureckem, vnitřní souvislost s Rumunskem
i dál udrželi a zdokonaliti a zasazovati se o zlep-
jení poměru mezi Rumunskem a Bulharskem. Pře-
jeme si, aby státy balkánské se vyvijely, kulturně
a hospodářsky a budeme sledovati sympaticky
jejich sílení a jejich rozkvět. Zmizí-li nedůvěra
ším snahám, která, bohužel, v minulosti neprá-
veh se projevovala, pospolité cítění dosáhne zase
dřívějšího stupně a sesílí vědomí, že jsme navzájem
na sebe odkázánl.
Zpravodaj konstatuje vděčně, že spojenci zů-
stali nám v těžké krisi věrni, a béře s radosti
na vědomi zprávu o obnovení trojspolku
Dál konstatuje s povděkem, že zmírnilo se na-
pěti mezi oběma skupinami velmocí a zájmový roz-
por mezi námi a Francii a projevuje přání, že splní
se naděje ministrova, aby náž poměr k Rusku stal
se důvěrnějším.
Výbor dospěl k závěrku, že naše zabraničn-
sítuace se utvářila opět příznivěji a jest oprávnění
naděje, že nebudou více nutna nová mimořádná
opatření k uhájení naší vážnosti. V této naději
béře výbor s klidem na vědomí exnosé a v plném
uznání vynikajících služeb, které ministr vykonal
sebeobětavě v těžkých dobách, hledí s důvěrou
vstříc další jeho činnosti
#5
alto_textblock
#5
Kulturní skandál na české vy-
soké škole technické v Praze,
#6
alto_textblock
#6
Bídné poměry přiměly posluchače kulturni
inženýrského odboru a posluchače zeměměřictv
ke svolání protestní veřejné fakultní schůze, která
konala se včera v sobotu 29. listopadu v poslu-
chárně na Merámi.
Jménem pořadatelstva zahájil schůzi p. IngC
V. Zadražil a uvítal přítomné: J. Magn. K. No-
váka, prof. čes. techniky a prorektora. J. Sp
prof. dra. V. Felixa, děkana odboru kult. inž.
J. Sp. Fr. Nušla, děkana obecného oddělení, posl
dv. radu J. V. Hráského, zástupce strany nár
svobodomyslné, posl. dra. A. Velicha, zástupce
strany agrární, prof. J. Záhorského, prof. dra
J. Pantoflíčka, prof. inž. J. Petříka, prol
dra. B. Tolmana, prof. dra. E. Thomu a l
Do předsednictva zvoleni: IngC. J. Michal
IngC. J. Blažek, IngC. L. Lukeš a IngC. K. Bez-
děka.
Jako hlavní referent ujal se slova p. IngC. V
Zadražil. Vzpomíná historického dne 10. října
kdy spadl strop v budově bývalého kláštera, a
lituje, že přes to, že posluchači i sbor profesorský
precisovali své požadavky, žádajíce okamžitou od-
pomoc od bídných ubytovacích poměrů na vysoké
škole technické, vláda nepodnikla zhola ničeho,
aby tyto smutné poměry byly odstraněny. Ač jest
zdánlivě velký počet budov, nemá dosud sedm
profesorů s asistenty, všichni docenti (59) a lektoř
(13) vůbec žádných místností.
Česká technika nemá auly, ba ani zkušebných
místností a nemá žádných strojnických laboratoří
ani laboratoří pro zkoušení stavebních hmot. Je
nesporno, že všem nedostatkům možno zabrániti
jen účelnou novostavbou, které studentstvo všemi
prostředky musí se domáhati. Jen tak zbavene
bude pobytu v nedostatečných budovách, které
téměř bez výjimky nevyhovují ani nejjednodušším
požadavkům hygienickým a bezpečnostním. Vláda
má pro českého technika pouze těch několik tisíc.
za které najímá nové učebny, jež nejsou daleko
za těmi, kde stropy padaly..i najímá místnosti v
dvorech, kde jsou sklady starých hadrů, dílny se
hřmotícími stroji, najímá místnosti v přímém sou-
sedství nočních kaváren a tančíren nejnižšího řá-
du. Nač máme stavební řády a zdravotní předpkey
Proto žádáno nejdůrazněji, by v zájmu spravedl-
nosti, bezpečnosti a zdraví čes, techniků konal
zákonem stanovený úřad (madistrátl svoji stavebně
dohlédací povinnost. Než dojde k novostavbě tech-
niky, musí studentstvo žádati okamžité stanoven
všech závad v nynějších neúčelných budovách.
Nepříznivé poměry v ústavu staveb. mechani
ky a mostního stavitelství nutí pesluchače kult
inženýrství i zeměměřiče a architekty, by žádali
okamžité zahájeni a povolení paralielních přeďná-
šek o pružnosti a pevnosti (prof. inž. J. Záhorský)
Posluchárny jsou přeplňovány v ústavech geo-
logie, sklářství a keramiky, stavitelství pozemního
prvého i druhého běhu i stavitelství III. běhu. Do-
statečných laboratoří postrádá ústav pedologle
Odbor kult. inženýrství je nesporně specialisován
ve směru národohospodářském, nemá však přes
#7
alto_textblock
#7
to ústavu vod. stavitelství. Prof. dr. Tolman musi
provisorně přednášeti v rýsovně cizího ústavu
nemá sám kabinetu, ba ani asistenta.
Tyto všechny poměry, zde ve výtahu uvedené
možno zajisté bez přehánění nazvati krajně nepříz-
nivými; proto v zájmu vědy a pokroku, v zájmu
zdraví a bezpečnosti musí posluchači, jako jeden
muž postaviti se do boje za očistu vysoké školy
Prvním a posledním požadavkem je okamžitá ná
prava bídných poměrů a bezodkladné zahájen
novostavby
ArchC. Pražák jménem posluchačů architek-
tury za rozdělení přednášek dle odborů u pro
Záhorského a připojuje se ke stanovisku výše uve-
dených odborů.
O nejsmutnějších poměrech přímo zoufalých
v ústavu geodetickém prof. dra. Pantoffička
v ústavu rak, katastru prof. inž. J. Petříka refe-
roval IngC. V. Dvořák. U prof. Pantoflička po-
strádají posluchači jak posluchárny, tak i rýsovny
a místnosti pro prakt. cvičení a tím hrozí jim ztráte
dvou semestrů. Dosud přednášelo a rýsovalo se
v propůjčených místnostech prcí. Novetného, a ty-
to musily býti letos pro vzrůst posluchačů vyhra-
ženy jedině odboru staveb. inženýrství — a tak
posluchači odboru kult. inž. a geometři octli s
na ulici. V důsledku toho pak nebylo možno dosu
vůbec s rýsováním a cvičeními býti započato
není nejmenší naděje, že letos se tak stane. Po-
sluchači žádají proto o okamžitou odpomoc tohoto
naléhavého nedstatku, nechť koná vyučovací sprá-
va vůči nim svou povinnost, by i jim bylo umož-
něno plniti povinnosti své. Rovněž i situace ústavu
rak. katastru prof. Petříka je velmi kritická pro
posluchače. Zříceným stropem a stavebními úpra-
vami, na začátku zimního semestru započalými
odňaty jim byly rýsovny a doposud nenahraženy
Nauka o rak. katastru je předmětem zkoušky stát-
ní a je semestrálný předmět, tudíž ztráta dosavad-
ních 3 měsíců znamená zdržení řádného provádění
počtářských prací trigenometrických a polygonál-
ních, představujících zároveň nejdůležitější sou-
část praktického vzdělání kulturně-technického
geometrovského. Každým průtahem ochuzeno po-
sluchačstvo odborně, protože mathematické práce
v tomto ústavě vedené řízením přednosty ústavu
a asistentů, nelze vůbec nahradití soukromým stu-
diem, nehledě na ztráty materiální. Zdar našeho
studia a odborné výchovy a řádná průprava pro
praktickou část státní zkoušky vedle ztráty se-
mestru, zde tím akutnější, nutí posluchače, by se
dovelávali brzkého odstranění závad, alespoň pro-
zatím nájmem potřebných místností.
Další debaty zúčastnili se pp. dv. r. posl. J. V
Hráský, posl. dr. Velich, J. S. dr. Felix. prol. inž
Petřík, prof, inž. Záhorský, prof. dr. E. Thoma
J. S. prof. Fr. Nušl. IngC. Fuksa, IngC. Chmelar
IngSt. Kotek. IngC. Zadražil, ArchC. Pražák, IngC
Horák a výsledkem jejím bylo přijetí této reso
luce, navržené p. IngC. V. Zadražilem:
„Posluchači odboru kultur. inž. a posl. země-
měřičství a posl. architektury na české technice
v Praze, shromáždění na veřejné fakultní schůzi
konané 29. listopadu 1913, protestují co nejrozhod-
něji proti stále trvajícím desolátním poměrům n
c. k. české vysoké škole technické v Praze a spe-
cielně na odboru kultur, inž, a učeb. běhu pro ze-
měměřičství a žádají důrazně c. k. vládu o zjednání
nápravy dle následujících požadavků:
1. Budiž započato se stavbou c. k. české vy-
soké školy technické na staveništi na Letné.
2. Při ústavě p. prof. Záhorského buďtež bez-
odkladně zahájeny parallelní přednášky z nauky
o pružnosti a pevnosti a v semestru letním ze zá-
kladů grafické statiky, by všichni zapsaní poslu-
chači mohli se přednášek a cvičení zúčastniti.
3. Jelikož naprostým nedostatkem nutných
místností v geodesii pro odbor kult. inž. a geomet.
ezluchačům ztráta dvou semestrů, žádáme
bezodkladné provisorní opatření místností a za-
počato budiž s vybudováním a vypravením samo-
statného geodetického ústavu.
4. Při ústavu rak. katastru zřícením stropu
zbavení jsou posluchači jmenovaných odborů všech
pracoven a jelikož se jedná o předmět semestrálný
jest ztráta semestru tím akutnější — proto žádáme
o bezodkladné zřízení řádných rýsoven.
5. Budiž neprodleně zřízen ústav pro stavitel
ství vodní p. prof. dra. B. Tolmana.
Konečně prohlašujeme, že posluchárny, zřízené
ve starém traktu býv. kláštera a kasáren, vůbee
k účelům učebným se nehodí a že momentanní
opatření směřují vlastně jen k zachování bořicích
se starých památek a nemohou odčiniti nedostatky
vysoké školy.
#8
alto_textblock
#8
Politický přehled.
#9
alto_textblock
#9
Země české.
Výkřik ardce!?
#10
alto_textblock
#10
Se zajímavým projevem stísněné duše
Němce v Čechách, který opovážil se v ne-
střeženém okamžiku promluviti poněkud ji-
nak než jak současný politický koment v uza-
vřeném uzemí dovoluje, setkáváme se v tepli-
cké „Deutsche Ztg.“, která ovšem poměrně
ještě tak nejčastěji mezi krajinskými listy ně-
meckými dovoluje si luxus samostatného ná-
zoru. V sobotním svém úvodníku, plném
oprávněné hrůzy z půlmiliardy úvěrů hr.
Stěrgkhem žádaných a děsu z průběhu zahra-
#11
alto_textblock
#11
ničné debaty v delegacích dal teplický lis
uklouznouti vzdechu, že snad nyní „v hlavách
německých pokrokových poslanců rozezdní
se poznáním, že těmito předlohami dán jest
psychologický moment, aby nebezpečný sy-
stem na celé čáře byl poražen, že uvědomí
si, že by společný postup s oposicí se svobo-
domyslnými a radikálními Čechy za účelem
porážky Berchtolda, Stürgkha a Thuna byl
nejlepší předehrou a politicky nejracionálnějš
přípravou vyrovnání od národa k národu. Zá-
kladním rysem finančně a mezinárodní politi-
kou se hroutícího systému jest podřízení se
tomu nejpochybnějšímu v této požehnané říši
naší, jak dr. Kramář trefně podotkl „hysteri-
cké zahraniční politice“.
Jestliže temperamentní teplický list neví
čeho se vlastně dopustil, dočte se nepochybně
náležitého poučení v důtkách svých soudruho
v německo-nacionálním péře co nevidět. Ná-
lada pro národnostní smír jest v uzavřeném
na indexu.
#12
alto_textblock
#12
Broumov protí K. H. Wolfovi
V obecních volbách, konaných těchto dnů
v Broumově, podařilo se německo-pokrokové
straně strhnouti na se vítězství v prvních dvou
sborech, kdežto německým radikálům poda
řilo se zachrániti pouze třetí sbor. Tisk ně
mecko-pokrokový přisuzuje této události pro
to značnější význam, že Broumov náleží k
„bojovným opěrným bodům“ volebního okresu
K. H. Wolfa.
#13
alto_textblock
#13
Rakousko-Uhersko.
#14
alto_textblock
#14
Záležitost herny na Markétině ostrově.
#15
alto_textblock
#15
Z Peští, 29. listopadu. Záležitost herny n
Markétině ostrově byla ve vší formě nepolití-
cky vyřízena tím, že pokladna národní strany
práce vrátila Všeobecné dopravní společ-
nosti před časem k volebním účelům poskyt-
nutých 1,400.000 K. Peníze byly vráceny
včera odpoledne v uherské Všeobecné úvěr-
ní bance. Z rozkazu hr. Tiszy zpravil státn
tajemník v ministerstvu práv dr. Vadas
účastníky společnosti, že peníze jsou v bance
pohotově. Odpoledne dostavil se tam jménem
společnosti hr. Kornis a hr. Hardegg av
přítomnosti generálního ředitele Ulmanna, ja
kož i místopředsedy národní strany práce Voj-
nicse bylo 1.400.000 K hotově vyplaceno a
potvrzeno. Akciová dopravní společnost má
nyní pohotově 2 mil. K. Převzala peníze s vý
hradou, že nebude činiti žádných dalších po
žadavků na vládu. Záležitost dostane se však
přece před soud, poněvadž akvokát Ba-
lasza podal trestnímu soudu jménem
osmi akcionářů dopravní banky, majících
v držení akcie za 250.000 K, trestní udání pro
zločin podvodného hospodaření s bankovními
penězi. V udání onom žádá se také, aby bylo
nařízeno zkonfiskovati jmění banky, jmění
ředitelů banky a také oněch 1,400.000 K, jež
ministerský předseda dává právě bance vy-
platiti. Vyšetřovací soudce nařídil nejdříve
policii, aby provedla některá nutná šetření
než meritorně rozhodne o žádosti advokáta
Balaszy.
#16
alto_textblock
#16
Doplňovací volbé v Bosně.
#17
alto_textblock
#17
Poněvadž 13 srbských poslanců bosen
ského sněmu se vzdalo mandátů, bude ještě
před svoláním sněmu vypsána doplhovací vol-
ba na tyto mandáty. O uprázdněná místa uchá-
zejí se dvě strany, a síce nově utvořená umír-
něná srbská strana Dimovičova a stará
agrární skupina Kočičova. Obě strany vy-
daly již své kandidátní listiny, Dimovičova
v „Istině“. Kočičova v „Otadžbině“. Prvá
strana kandiduje v prvé kurii pět a v selské
kurii jednoho poslance, ostatní okresy pone-
chává selské straně Kočičově. Obě skupiny
budou se patrně podporovati a společně po
#18
alto_textblock
#18
stupovati.
#19
alto_textblock
#19
Za hranicemi.
#20
alto_textblock
#20
Anglické a francouzské loďstvo v Píreu.
Francouzské středomořské loďstvo za velen
admirála Boué do Lapevrre setkalo se v pátek
v athénském přístavu Pireu s anglickým středo-
mořským loďstvem, sesíleným první eskadrou do-
#21
alto_textblock
#21
mácího loďstva, v níž slouží syn krále Jiřího
Albert, za velení admirála sira Berkeleve Milne.
Loďstva zakotvila vedle ruské staniční lodi a po-
budou v přístavu čtyři dni, při čemž se koná řada
slavností za účastenství řeckého krále i oficiál-
ních kruhů řeckých a důstojnictva anglického.
francouzského a ruského. Francie je zastoupena
velkými jednotkami, Anglie 23. k nimž se druží
na obou stranách eskadrilly torpedoborců.
„Temps“ píše, že tato imposantní lodní moc
spojená ve vodách země, jíž Francie i Anglie po-
vždy osvědčovaly své přátelství, poskytne příle-
žitost k nové manifestaci srdečné dohody a do-
káže zároveň slavnostně i zcela přátelsky úzk
společenství zájmů franko-anglických ve Středo-
zemním moři. Toto smluvené setkání vyznačuje
poslední etapu plavby francouzské první lodní
armády, podniknuté, jak pravil ministr námořni-
ctva Baudin, „aby se ukázala po míru bukurešt-
ském francouzská vlajka oné části Středozemního
moře, kde má Francie tolik věrných přátelství“
Nový důraz, jejž setkání loďstev u Athén dodá
franko-anglickému přátelství, nemá se nikoho do-
týkati. V posud nevyřízených otázkách balkánské
likvidace měly ovšem Francie a Anglie vlastní
mínění o řešeních, jež pokládají za nejlepší, nej-
rozumnější a nejspravedlivější, ale přejí sí také,
aby tyto myšlenky byly prováděny ve shodě
s ostatními mocnostmi. Nehodlají podniknout osa-
mocené projevy, ani zahájiti iniciativy podobného
významu jako ty, jichž litovaly, když k nim při-
kročila Halie a Rakousko. Anglie a Francie mají
největší zájem na tom, aby uklidnění na Východě
bylo definitivní a aby se rozhodnutí Evropy ne-
stala příležitostí k novým zmatkům. Soudí, že
všechny velmoci mají tomuto účelu obětovati
vlastní ambice, třeba by se octly v pokušení u-
uplatniti je, které by se však nesrovnávaly s ne-
vyhnutelnou rovnováhou ve Středozemním moři
Demonstrace v Píreu má tedy význam vlastně u-
klidňující.
Z této poněkud obalené mluvy předního listu
francouzského je patrno, že manifestace v Píreu
má za účel zdůraznití váhu Anglie a Francie př
rozhodování o posud nerozřešených otázkách n
blízkém východě proti odchylným snahám Italie
Rakouska.
#22
alto_textblock
#22
Rozpor mezi sněmovnou a senátem
ve Francií.
#23
alto_textblock
#23
Ministerský předseda Barthou a ministr vnitr
Klolz byli ve čtvrtek slyšení komisí senátu pro
volební opravu. Ministr Klotz poukázal na nedávne
usnesení sněmovny, která se 350 hlasy proti 145
vyslovila pro zásadu zastoupení menšin. Dovozo-
val, že sněmovna projevila svou smířlivost přijetím
kompromisního dodatku Lefčvrova a konečně slí
bil plnou součinnost vlády ku přátelskému rozře-
šení, které se stává každým dnem nutnější a nale-
havější, poněvadž zbývá jen pět nebo šest měsíců
do všeobecných voleb. Ministerský předseda se
připojil ku prohlášení min. vnitra a projevil rovně
vůli vlády zjednati tak žádoucí dobodu mezi obě-
ma sněmovnami.
Komise senátu vyslechla ministry, ale nedo
šlo k žádné výměně mezí členy vlády a senátory
Když ministři odešli, usnesla se komise sejíti s
v pondělí k vyslechnutí zprávy senátora Jeann-
neye o dodateích nebo protinávrzích, podaných
Bérengerem a Martinem.
V informovaných kruzích se tvrdí, že komise
senátu zamitne tyto dodatky nebo protinávrhy
že nebude vůbec přihlížeti k novému usnesení sně-
movny poslanecké a setrvá na svém nesmiřitelném
stanovisku proti zastoupení menšin, které senát
již jednou zaujal, trvaje na zásadě většin
Vytrvá-li senát skutečně také tentokráte
odporu proti sněmovně, může dojíti k vážném
konfliktu a také radikální listy si netají, že ve ve-
řejném mínění může býti nově vzbuzena otázka
reformy v doplňování senátu, i připomíná se pro-
jekt Tbřersův, až nadejde- doba osvěžiti senát, ž
bude snad nejlepší reformou, aby senátoři byli vo-
leni všeobecným hlasováním.
#24
alto_textblock
#24
Indický místokrál proti poměrům v Jížní
#25
alto_textblock
#25
Africe.
#26
alto_textblock
#26
Indičtí dělníci, pracující v jihoafrických plan
tážích, kteří se stávkou domáhají, aby byla odstra-
něna příkrá ustanovení zákona o přistěhovalectví
zejména pokud jde o daň z hlavy 3 liber šťerlink
a zápověď volného stěhování, nalezli vřelého za-
stance v indickém místokráli lordu Hardingerovi.
Odpovídaje na adresu indického obchodního
sdružení a výboru provinciálního kongresu v Ma-
drasu minulou středu, pravil místokrál, že indická
vláda snaží se zjednati příznivé podmínky pro
Indy, usedlé v jihoafrické Unii a že je nyní ve
spojení se státním sekretářem pro Indii lordem
Crewem, i doufá, že její námitky nezůstanou bez
výsledku. Zmíniv se o passivní resistenci Indů jiho-
afrických proti zákonům, které pokládají za nepřá-
telské a nespravedlivé, prohlásil lord Hardinge, ž
jsou při tom provázeni hlubokou a vřelou sympati
Indie i těch, kteří jako on sám, ač nejsou Indy
sympatisují s lidem této země. Popírání jihoafrické
vlády vůči výtkám o nepřipustných opatřeních
proti Indům, pokládá za nedostatečné a na kone
řekl, chce-li se jihoafrická vláda ospravedlnitiv
očích Indie a světa, že toho lze dosáhnouti jedině
dosazením přísně nestranného komitétu, v němi
by zájmy indické byly plně zastoupeny, a jenž by
věc přesně vyšetřil. Indická vláda bude v tom
směru naléhati na říšskou vládu
#27
alto_textblock
#27
Je to již po třetí, co se lord Hardinge podobně
vyslovil a jeho zakročení u lorda Crewe způsobilo
v Jižní Africe poplach. Generální guvernér jiho-
africký lord Gladstone rozhodně odmítl výtky
špatném nakládání s Indy a ministerský předsed
generál Botha se proti nim ohradil v prudké řeči.
Také část anglického tisku v Indii se postavil
proti lordu Hardingeovi a „Statesman“, vycházejíc
v Kalkutě, napsal, že místokrál, vmísiv se do jiho-
afrického sporu, jen zvýšil zmatek
S tímto stanovicbem lorda Hardinge souviseji
dle všeho pověsti, že brzy odstoupí. Lord Hardinge
narozený r. 1858, byl jmenován místokrálem r. 1910.
do kteréžto doby byl stálým státním podsekretářem
zahraničních záležitostí. Před tím prodělal skvělou
kariéru diplomatickou. Loni v prosinci byl těžce
zraněn při pumovém atentátu v Delhi
#28
alto_textblock
#28
Denní zprávy.
#29
alto_textblock
#29
— Zpět! Zajímavé doklady k myšlenkové-
mu proudění v německé sociální demokracii
přineslo poslední číslo sociálně-demokratické
revue říšsko-německé „Neue Zeit“ ve článku
známého theoretika německé sociální demo-
kracie v Rakousku dra. Otty Bauer a z
Vídně, nadepsaném „Nebezpečí revisionismu“.
Již pázev článku udává jeho obsah. Dr. Bau
pojednává o nedávném sjezdu německé sociál-
ní demokracie v Rakousku, konstatuje nespo-
kojenost mass socialistických s bezvýslednou
prací parlamentu všeobecného práva hlasova-
cího, jež se nejvýrazněji zračila v návrzích.
jimiž se poslanci-soudruzi vybízejí k obstrukei
proti vládním předlohám potud, pokud nebude
uzákoněno sociální pojištění. Zaznamenav re-
soluci sjezdu, kterou obstrukce se vylučuje z
normálních prostředků parlamentních,
resumoval výsledek sjezdu v těchto větách
„Ač tato resoluce je velmi důležita, přece jen
není velkým výkonem tohoto sjezdu strany.
Daleko je důležitější, že debata o obstrukc
vedla k rozhovoru o celém poměru k parla-
mentarismu a k měšťáckému státu vůbec
Celá debata byla ovládána poznání m.
že není pro stranu většího nebezpečí nad do-
mněnku, že by bylo potřebí pouze taktické
schopnosti k tomu, aby příšla era positivníc
úspěchů, sociálních reforem, éra vysvobození
kapitalismu. Celá debata byla ovládána po-
znáním, že je životním zájmem strany.
aby přivedla úspěchy let 1904 a 1907
potřeštěné massy zpět k starému
marxistickému učení, aby kapita-
listický rozvoj nevedl k pokoj-
nému vzestupnému vývoji, nýbrž
ke zbídačení proletariátu, ke
stupňování vykořisťování, k při-
ostřovánítřídníchproti v tak dlouho.
až budeme dosti silni na to, abychom celý ln-
pitalistický svět rozbili. Špatně budeme
na tom, chceme-li žít ze spokojenosti z úspě-
chů; naše síla roste jedině z nespo-
kojenosti s celým kapitalisti-
ckým světem. Nesmíme věřit v čru so-
ciálních reforem, nýbrž jenom ve velikou epo-
chu sociální revoluce!“ Aby nebylo
sporu o tom, že dr. Bauer usiluje v „Nen
Zeit“ zasazovat revisionismu smrtelné rány, píše
dále zcela zřetelně: „Na tomto sjezdu bylo po-
prvé přímo řečeno, že celá veřejnost naší
strany počíná tušit nebezpečí revisio-
nismu, že naši zodpovědní důvěrníci, poučení
trpkými naučeními, nahlížejí, že reformistické
iluse vedou jen ke zklamání, která se
obracejí proti straně: vychovává-li se mass
v přemrštěných nadějích v positivní úspěchy.
mohou takové naděje vést jen k tomu, že, po-
něvadž úspěchy se nedostavují, massa nečiní
za svou bídu zodpovědný kapitalismus, nýbrž
sociální demokracii, nikoli vládnoucí třídy.
nýbrž své poslance. Proto“ — končí vr.
Bauer svůj článek — „zasluhuje tento sjezd
pozornosti i našich soudruhů mimo Rakousko.
Rakousko je považováno za vzornou zem mezi-
národního reformismu, rakouská sociální demo-
kracie je slavena jako vzorný příklad revisio-
nistů všech zemí. Nuže, Rakousko nyní illustro-
valo nebezpečí reformismu celé internacionále.
Naše poznání nechť je výstrahou také sou-
družským stranám zahraničním.“ Projev dra.
Bauera je tak určitě stylisován a tak jasně ar-
gumentován, že nemusíme na jeho objasnění
přidat ani slova. Podotýkáme pouze to, že
dr. Bauer má právo mluvit za německo
sociální demokracii v Rakousku, nikoli už za
an
#30
alto_textblock
#30
Dramatické umění.
#31
alto_textblock
#31
André Gide: Krá] Kandaules. Hra o třech
dějstvích. Z frančiny přeložil Arnošt Procházka.
Poprvé na Vinohradském divadle v pátek 28. listo-
padu. Režisér K. H. Hilar.
Herodot, jenž v pátém století před Kristem tak
podivuhodně poznal dějiny starého světa, počíná
svůj spis výkladem o krajích na jihu Černého moře
a vypravuje zvláštní tragický příběh, jak nastoupil
na trůn Lydický v Sardech Gvges, zakladatel krá-
lovského rodu, jenž nejprve Řekům ukřivdil. V8
století před Kristem vládl v Sardech Kandaules,
jenž měl důvěrným přítelem mladého syna Dasky-
lova, Gyga. Kandaules pokládal svoji choť za nej-
krásnější z žen, vychvaloval, jsa vášrivě zamilo-
ván, příteli její krásu a když Gyges nezdál se sdí-
leti jeho nadšení, donutil jej, přes jeho odpor, aby
skryl se v ložnici a královnu spatřil. Gyges vy-
hověl králově přání, sečkal skryt, až královští man-
želé se odstrojili a prchl. Královna však jej za-
hlédla, opanovala se, na druhý den dala jej však
povolati a nechala jej rozhodnout se: buď hned
zemřít, neb z téhož úkrytu krále v noci zavraždit
Gyges vzal od ní dýku, setrval do večera, zavraždil
krále a věštírna v Delfách potvrdila, že má býti
králem — i mužem pomstěné královny, Řekovi H2-
rodotovi je nápadno, jak barbaři těžce nesou jako
smrtelnou urážku, jsou-li spatření nazí, muži i ženy.
a proto tak obšírným způsobem vykládá příběh
starý na půl třetího sta let. Příběh jeho, jako mnohé
jiné, odloučil se z jeho vědeckého díla a stal se
látkou literární, která probíhajíc v různých ob-
měnách Evropou, poskytla moderní tvorbě dra-
matické podnět k vybudování tradedií.
Německý básník Friedrich Hebbel vytvořil z
ní r. 1854 svou pětiaktovou tragedii „Gyges a jeho
prsten“, v níž krvavý příběh o nastoupení nového
královského rodu je kombinován s novými látko-
vými živly. Kandaules ruší staré tradice a bouří
tím proti sobě své věrné. Jeho řecký přítel Gyges
dává mu prsten, jenž, je-li otočen jistým způsobem.
činí člověka neviditelným. Královna Rhodope, jejíž
tvář dosud žádný muž mimo chotě nespatřil, nechce
se účastnit slavných her a závodů, v nichž vítězí
Gváes, jsa obdivován jejími otrokyněmi. Král vidí
jej žádostivě zírat na jednu z nich, velebí krásu
své choti a donutí jej, aby pomocí prstenu vstoupil
s ním v noci do ložnice královniny. V druhém
aktu vypráví se o této návštěvě. Gyges vzdychl.
jsa jat královninou krásou, zjevil se na okamžik.
sňal, opět neviditelný, královně démant s hrdla.
je jat láskou, odmitá královy dary i lásku dívky
dříve obdivované, chce odejít. Královna seznáv
třetím aktu urážku, jí učiněnou, povolá Gyga
#32
alto_textblock
#32
chtějíc, aby král jej usmrtil, král sám prozradí svojí
účast na vině, a Rhodope posílá Gvga krále usmrtit.
čekajíc u oltáře chrámu na vítěze a odhodlána
zemřil, přijde-li král. V závěrečném aklu král do-
vídá se o bouři v lidu proti sobě, o přízni, jíž se
těší Gyges, přijímá Gygovo vyzvání k soubojia
padá mrtev. Královna zasnubuje se v kostele no-
vému králi Gvgovi, ale zavraždí se hned na to před
oltářem bohyně. Hebbelova tragedie má hlubokou
psychologickou motivaci a ušlechtilou, pevnou, dra-
matickou stavbu.
Gide, vytvářeje svoji hru, opíral se o její lát-
ku. Kandaules je štědrý, slabý muž, jenž rozsévá
plnýma rukama svým příživníkům zlato i přízeň.
Gyges je chudý rybář, jenž donáší k hostině rybu
a odmítá královské pohostinství. V rybě naleznou
při jídle prsten, povolají rybáře i jeho ženu, hosté
prozrazují mu, že jeho žena je prodejnou zálet-
nicí, Gyges vraždí ji před jejich očima a je přijat
králem za přítele.
V druhém aktu rozpráví s králem, je smuten
i vraždou své ženy, i láskou ke královně, kterou
spatřil při hostině, kdy poprvé cizím mužům uká-
zala svou tvář. Král nalezl, že prsten má mo
činit neviditelným, a aby stišil bolest svého příte-
le, vyzývá jej, aby pomocí prstenu neviditelně
zůstal přítomen v komnatě, až přijde královna
Královna, netušíc jeho přítomnost, oddává se krá-
lovu laskání, král však odchází za přáteli, slibuje
se vrátit a nechává úmyslně v temnu ženu s nevi-
ditelným přítelem — a nevrací se již.
V závěrečném aktu dvořané dovídají se, že
Gyges pomocí prstenu je neviditelným, prchají
před jeho hlasem. Gyges neviděn slyší rozmluvu
krále s královnou, v níž žena vzpomíná minulé
noci, nejkrásnější v životě, netušíc bolest, kterou
králi působí. Pak Gyges vyznává ji pravdu a svoji
lásku, uražená královna káže mu usmrtit Kandaula
a prohlašuje jej nad mrtvolou za krále a chotě.
Denník Vinohradského divadla vykládá Gideo-
vými slovy podklad jeho dramatu, vytvoření typu
mocného jedince, který zkouší svůj vlastní osud
řeší nesmírnou otázku lidského štěstí a praví dále
že po stránce technické autor důsledně odmítá
vše episodické, vedlejší a výpomocné. Hra sama
však zřejmě ukazuje, že nemá daleko té drama-
tické síly, jako Hebbelova tragedie, ani v kresbě
osob, ani v budování scén. Osoby jsou pouhá sche-
mata, mluvící sice obšírné rythmické řeči, ale jed-
nající bez vnitrně motivovaných popudů — a kde
jsou motivy činu, na př. pro rozkaz královnin Gy-
govi, aby zavraždil krále, jsou značně oslabeny
Ke stavbě prvního i třetího aktu má autor potřebi
mnoha vedlejších episod. zvlášť v úvodu, nehybně
se vlekoucich. Jeho dramatická slabost jevé se ná-
#33
alto_textblock
#33
padně vytvářením právě těch scén, jimž Hebb
se vyhnul. Hebbel vymitá z jeviště slavnost závo
dů, jimiž Gyges se stává rekem lidu, a zvlášt
scénu v ložnici, která je mu jen východiskem k roz-
vití psychologicky pěkně zdůvodněných dialogů.
Gide obšírně rozvádí hostinu na počátku hry a roz-
kreslil schválně do detailu tento výjev jako vrchol-
ný. Opětované mizení osob na scéně pomocí prste-
nu působí naivně. V motivaci Gygovy návštěvy
v ložnici a v motivaci vraždy uchýlil se autor o
Hebbela svým způsobem, aniž by tragický konfllii t
učinil mocnějším. Gyges z vůle krále — který tíl
důsledně dovršuje svoji touhu, učinit všechny lidi
šťastnými — stává se milencem královniným, vra-
ždí svého dobrodince ze slepé vášiě k ženě, která
jej svádí k vraždě z téhož důvodu, Gide má ovšem
právo k této své nové motivaci, jíž však drama
nezískává na vnitrné mohutnosti, naopak hledí
působit effekty velmi vnějšími.
Vinohradské divadlo snažilo se hru vypravio
pohádkovou nádherou barev, stínů a světel, ryth-
mických pohybů a deklamace, nesoucí se v plyn-
ných kadencích. Zůstalo však při pouhém pokusu
jenž nikterak nevyzněl v jednotný, vzletný ryth-
#34
alto_textblock
#34
mus.
#35
alto_textblock
#35
Týdenní táčky.
#36
alto_textblock
#36
Neštěstí na železnicích, bohudíky u nás
poměrně velmi vzácná, vždy na čas vzruší ve-
řejnost a obrátí její zřetel k životu a práci že-
lezniční armády, oněch velmi početných, ale
přece jen při stále vzrůstající dopravě nijak
nepostačujících železničních pracovníků, jichž
činnost neklidná a vysilující z největší části
své zůstává zrakům nezasvěcenců utajena.
Jedeme-li vlakem a míjíme staniční budo-
vy, strážné domky, přejezdy a výhybky a vidí-
me úřadniky, hlídače a výhybkáře na určitých
místech, zdá se nám při klidu těch lidí, že ne-
může býti krásnějšího a pohodlnějšího povolá-
ní. Připadá nám, že všechno jde hladce a lehce
bez veliké námahy, skoro mechanicky. —
A přece — nebylo by většího klamu, kdyby
někdo, dívaje se na tyto viditelné a zjevné m
známky výkonů železničního personálu, domní-
val se — to že je celá ta služba ...
Omyl a bludl
Vše, co vidíme, je vlastně už jen skromnou
#37
alto_textblock
#37
výslednicí veliké úmorné práce, kterou nevi
díme. Je to jako s hereckým uměním! Kdo z d
váků, tleskajících při premieře umělci za vý
kon, vzpomene, kolik studia, kolik zkoušek
co práce duševní herec před tím vykonal?
Arci — ve všech oborech je podobný postup
při soudních přelíčeních posluchač také ne-
vzpomene, že soudce byl nucen studovat
spoustu akt, aby při líčení hravě se v nich vy-
znal; nejinak v úřadech poštovních, finančníc
atd. Ale tu přece zůstává jeden veliký rozdíl
Omyl první instance může býti napraven in-
stancí druhou a třetí — ale srážky, katastrofy
a neštěstí železniční nelze už napraviti žádnou
instancí! Každý ze železničních zřízenců př
provozu spolupůsobících jest sobě jedinou
nejvyšší instancí aspoň v rozhodném momentu
Od absolutní správnosti jemu vykázaného
úkonu závisí všechna bezpečnost.
Zodpovědnost tedy nejtěžšího rázu vist
nad hlavou každého, železniční dopravou za-
městnaného pracovníka, nechť je to úřadník
nebo výhybkář. Jeho síly tělesné i duševní mu-
sí při službě býti v naprostém pořádku, mus
býti stále svěží, nevyčerpány, nepřepjaty. Do-
staví-li se únava a vysílení, je zle.
Na každé, i sebe menší stanici je tolik prá-
ce, že je jí za normálních poměrů dost. Ale kdo
dnes, znalý věci, může mluviti o normálních
poměrech? Ty jsou už dávno výjimkou. Ko-
leje ve stanicích od vjezdu do výjezdu nestač
stále delším a četnějším vlakům; často dlužno
prováděti s nákladními vlaky přímo divy, aby
se vešly do stanice a neznemožnily křižování
V době řepní kampaně mimořádné poměry ne-
jsou na denním, nýbrž několikaměsíčním po-
řádku, či spíše nepořádku.
Ve větších stanicích stává se situace ještě
komplikovanější. Obdivuji, za jakých úžasných
poměrů konají na státním a Františkově ná-
draží úřadníci službu. Tu nelze už mluviti
routinovanosti v dopravě — zde pracuje i ge-
niálnost, jakou si musí uštvaný mozek v pade-
sáti svízelich denně pomáhati. Nevím, zdali by
#38
alto_textblock
#38
za dvanáct hodin takové služby chtěl někdo
jiný zaměnit svých týdenních šedesát.
A noční služba?
#39
alto_textblock
#39
Kolik lidí, řekněme u nás v Praze, ví, co
znamená o sedmé večer službu nastoupit, ne-
zamhouřit celou noc oka v ustavičném napjetí
a setrvat tak až do sedmi hodin ráno? Všichni
ti lidé, kteří vracejí se po probdělé noci k svým
domovům, mají horečku, jak ani jinak nemůže
být i při konstituci sebe silnější. Jejich oči pla-
nou, jejich nervy jsou rozrušeny a tělo, které
by chtělo odpočinku, nenalézá jej, neboť stěží
usínají a spánek jejich je neklidný.
Zdálo by se, že vše musí býti učiněno, aby
železniční, sama sebou těžká a vysilující služ-
ba byla usnadněna všemi možnými technický-
mi vymoženostmi, aby lidské schopnosti napo-
máhala ještě matematicky přesná spolehlivost
všech zařízení od semaforu až do výhybky ke
skladišti. A tu místo toho slyšíme, že nádraží
pražská dokonce uboze v tom směru jsou vy-
pravena, že řada výhybek je vůbec mimo ob-
vod blokovacího aparátu, ba že nejdůležitějš
výhybky staví se ručně, tak jak se to dálo pře
padesáti lety.
#40
alto_textblock
#40
Neštěstí, které se stalo u vinohradskéh
tunelu, znova upozornilo na křiklavé poměry
ve službě železniční. Po dvanáctihodinné noční
službě, tak úmorné, jaká je na Františkově ná-
draží, přehodil hlídač výhybku na zastavenou
kolej. Mozek mu v rozhodném okamžiku prý
vypověděl službul Rád věřím a jsem přesvěd-
čen, že stalo by se to i stu jiných, třeba vše-
chny instrukce v malíčku majících pánů, kdy-
by byli v jeho kůži. Neboť člověk zůstává vždy
jen člověkem, u něhož omyl a chyba nikdy
není vyloučena. Chybou větší však je, když
těchto nedostatcích a závadách se ví, ale roz-
umná náprava se nezjedná.
Zevloun.